CENTRUM SOUČASNÉHO UMĚNÍ MISTRA TŘEBOŇSKÉHO

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CENTRUM SOUČASNÉHO UMĚNÍ MISTRA TŘEBOŇSKÉHO"

Transkript

1 CENTRUM SOUČASNÉHO UMĚNÍ MISTRA TŘEBOŇSKÉHO (CSUMT) Studie Jan Mladovsky Město Třeboň 2013

2 OBSAH 1) SITUACE 3 2) SPECIFIKA TŘEBOŇSKA 9 3) UMĚNÍ OBNOVY A REGENERACE 11 4) DOCUMENTA ) CÍLE ART-LED REGENRATION 15 6) KULTURNÍ A PŘÍRODNÍ DĚDICTVÍ 16 7) UMĚNÍ COBY AGENCY 18 8) AKVIZICE SCHWARZENBERSKÉHO ŠPEJCHARU 19 9) CENTRUM SOUČASNÉHO UMĚNÍ MISTRA TŘEBOŇSKÉHO (CSUMT) 27 10) PROGRAMOVÁ NÁPLŇ CSUMT 27 11) KULTURNÍ A UMĚLECKÁ ZÓNA 28 12) POČÁTEČNÍ KROKY 30 13) VÝSTAVA S NÁZVEM PROČJSMETADY - ART AS AGENCY 32 13) EXISTUJÍCÍ ZDROJE A ZKUŠENOSTI 34 14) DOPORUČENÍ 37 15) ZÁVĚR 40 16) BIBLIOGRAFIE 42 17) ZKRATKY 43 VYOBRAZENÍ 1.1 RETÁBL MISTRA TŘEBOŇSKÉHO SCHWARZENBERSKÝ ŠPEJCHAR MARFA, INSTALACE V POUŠTI KRÖLLER MÜLLER, GALERIE V LESE NAOSHIMA, RYBÁŘSKÝ DŮM GALERIE NAOSHIMA, VÝSTAVA V RYBÁŘSKÉM DOMĚ DOCUMENTA 13, EXPOZICE V PARKU TŘEBOŇSKO ZA PROTEKTORÁTU ANDĚL SEVERU SCHODIŠTĚ PODLAŽÍ PODLAŽÍ PODLAŽÍ VEDLEJŠÍ BUDOVA BÝVALÁ KANCELÁŘ SCHWARZENBERSKÝ ŠPEJCHAR DŮM ŠTĚPÁNKA NETOLICKÉHO PODLAŽÍ 1 A OBLAST POD HRÁZÍ SVĚTA SEZNAM NEVYUŽÍVANÝCH NEMOVITOSTÍ V K. Ú. TŘEBOŇ TŘEBOŇ, KULTURNÍ A UMĚLECKÁ ZÓNA S POLOHOU BUDOV CENTRA SOUČASNÉHO UMĚNÍ MISTRA TŘEBOŇSKÉHO 38 2

3 ČÁST 1 - SCHWARZENBERSKÝ ŠPEJCHAR 3.1 Schwarzenberský špejchar 1) SITUACE Zpráva tykající se rozvoje Třeboně zveřejněná v roce 2012, nazvaná Otevřená strategie města Třeboně (http://www.strategietrebone.cz/home) se zabývá mimo jiné rozvojem umění a kultury. Na základě urbanistické analýzy a pohledu na stávající situaci navrhuje založit v Třeboni Centrum současného umění. V úvahu připadají dvě lokality Dům Štěpánka Netolického, obr. 26.1, na Masarykově náměstí ve středu historického centra, který je v majetku města a dále tzv. Schwarzenberský špejchar, obr. 3.1; 25.1, architektonicky hodnotná budova na předměstí pod hrází rybníka Svět kterou Otevřená strategie města Třeboně doporučuje k tomuto účelu získat. Představitelé samosprávy doporučení vyslyšeli a po uvážení stojí před rozhodnutím špejchar zakoupit. Návrhem se také zabývá iniciativa skupiny lidí se vztahem k Třeboni a se znalostmi ze světa umění, kultury, architektury, politiky a podnikatelské sféry a zkušenostmi podobných projektů 3

4 doma i v zahraničí. Tyto okolnosti jsou dobrým předpokladem aby studie objektivně posoudila potenciál města pro realizaci projektu CSUMT který by pomohl nastartovat proces kulturní, urbanistické a ekonomické regenerace Třeboně včetně krajinného okolí, oživil historické jádro, vytvořil pracovní příležitosti a přilákal nové investice. Centrum by mohlo nést jméno Mistra Třeboňského, obr 1.1, navazující tak na období kdy Třeboň byla městem jež dokázalo vytvořit podmínky pro vznik uměleckých děl vysokých kvalit jako Třeboňský retábl a přiblížit se vrcholu tehdy současného světového umění. Bylo identifikováno několik charakteristik Třeboně coby atraktivní destinace předurčujících město pro realizaci CSUMT: Urbanistická dispozice historického jádra města v obvodu středověkých hradeb. Malé rezidenční části dominují rozsáhlé stavby pivovaru, zámku a kláštera s kostelem. Svojí rozlohou tyto tři reprezentativní budovy dohromady zdaleka přesahují zbytek historického jádra. Dispozice tohoto urbanistického celku vděčí své jedinečnosti dvěma historickým obdobím kdy se relativně malá Třeboň stala kulturním centrem mezinárodního významu: 14. století - klášter a jeho umělecká aktivita (Mistr Třeboňského oltáře) a 16. století - zámek a kulturní a umělecké dění za posledních Rožmberků. Navazujíce na tuto minulost projekt by začlenil Třeboň opět do proudu mezinárodního uměleckého a kulturního života. Prázdné, nevyužívané, nebo nevhodně používané prostory by dostaly díky mezinárodnímu výstavnímu programu nové využití a propůjčily by tím současnému umění, jeho tvůrcům a divákům inspirující prostředí. Třeboňsky archív. Archív založený ve středověku Rožmberky a bez přerušení používaný v původních prostorách zámku do dnešních dob usiluje nyní o zviditelnění svých sbírek veřejnosti. Interakce se současnými umělci by daly archívu v tomto směru nové možnosti. Nabízí se také spolupráce s archivem RIBA, Royal Institute of British Architects (http://www.architecture.com). RIBA je předním průkopníkem výstavní činnosti archiválií využívající nových technologií a výstavních strategií, jako nedávná velice úspěšná putovní výstava jedinečné kolekce kreseb a plánů renesančního architekta Andrea Palladia se sbírek RIBA, poprvé v tomto rozsahu představené veřejnosti. Anifilm. Anifilm je festival animovaného filmu který se každoročně koná v Třeboni a je prakticky jedinou pravidelnou mezinárodní kulturní událostí tradičně spojenou s městem. Anifilm projevil zájem o spolupráci jako paralelní akce výstavního programu CSUMT s příležitostnou filmovou tematikou. 4

5 Historické a urbanistické provázání Třeboně s okolní krajinou. Třeboň obklopuje jedinečná biosféra umělých jezer, hrází a stok vytvořená raným vodohospodářským projektem převážně v 16. století také za posledních Rožmberků. Česká Republika zpracovala studii tohoto fenoménu jako podklad pro žádost registrace Třeboňska pod ochranu UNESCO. Ve spolupráci s CHKO projekt by podpořil zájem města a jeho obyvatel aby registrace UNESCO byla úspěšně prosazena a přijata. Výstavní program a přidružené aktivity v okolí města by se ve svém dopadu staly praktickou demonstrací argumentů, že investice do kulturního dědictví a tradičně obhospodařovaného ekosystému vybudovaného našimi předky se dlouhodobě vyplácí. Finanční podpora UNESCA by byla přínosem pro zvelebení krajiny CHKO a vodohospodářské soustavy. Lázeňští hosté a lázeňské promenády. Lázeňští hosté by získali rozšířenou nabídku kulturních zážitků díky programu CSUMT. Projekt by rozvinul částečně již existující ale opomíjený systém lázeňských promenád sérií zastavení pojatých formou umělecky, kulturně a ekologicky naučných stezek s možností postupného rozšíření do okolní krajiny (využití seníků a jiných venkovských staveb). Příkladem může sloužit projekt amerického umělce Donalda Judda v osadě Marfa (http://www.chinati.org) v texaské poušti a holandské muzeum v přírodě Kröller Müller (http://www.kmm.nl). Obr. 5.1; Marfa, instalace v poušti 5.2 Kröller Müller, galerie v lese 5

6 Malebnost historického jádra města. Přívětivá atmosféra a intimní rozměry centra Třeboně smazávají rozdíl mezi interiérem a exteriérem a nabízí využití urbanistického prostoru k výstavním účelům současného umění které často charakterizuje interaktivita s okolím a diváky. Příklad japonský rybářský ostrov Naoshima (http://www.benesseartsite.jp/en/naoshima/) (http://www.benesse-artsite.jp/en/arthouse/index.html) nebo Documenta 13 v Kasselu (http://d13.documenta.de). Obr. 6.1; 6.2; Naoshima, rybářský dům - galerie 6.2 Naoshima, výstava v rybářském domě 6.3 Documenta 13, expozice v parku 6

7 Gastronomie místních zdrojů. Příliv nové klientely navštěvující vernisáže a další akce přidružených programů dá příležitost rozvinout nevyužitý potenciál místních gastronomických zdrojů - produkty pivovarnictví a rybářství - pomocí strategicky zacílených sponzorských akcí. Zvláště výroba alkoholických nápojů a současné umění jsou tradičně tímto způsobem propojeny. Příklad Beck s, (http://www.becks.com) Bombay Saphire (http://www.bombaysapphire.com). Přední světové galerie a muzea mají dobré restaurace a kavárny. Kvalitní lokální gastronomie a kvalitní současné umění se tradičně snoubí pod jednou střechou. Přeshraniční styky. Třeboň udržuje partnerské přeshraniční styky a zúčastňuje se přeshraničních projektů podporovaných Evropskou unií. Tato zkušenost by se mohla využít k navázání kontaktů s městy kde podobná centra úspěšně fungují. Ku příkladu Kunshalle v Křemži (http://www.kunsthalle.at/en/kunsthalle-krems-en) a Kunstverein v Mnichově (http://www.kunstverein-muenchen.de) nebo jistá severoitalská města. Dům umění České Budějovice. V dosavadním jednání došlo ke shodě, že Budějovický Dům umění který má jeden z nejkvalitnějších výstavních programů v ČR by se mohl stát partnerem projektu se záměrem koordinovat své programy a spolupracovat jak v regionu tak v celé republice. Tento dům umění má jasnou koncepci a je dobrým příkladem v celorepublikovém měřítku galerijní činnosti na mezinárodní úrovni. Je provozován akciovou společností. Projekt počítá s přidruženými aktivitami které zasluhují zvláštní zmínku: Ateliér (Anex) uměleckých škol s programem spojujícím výtvarné umění a architekturu, uměleckou a kurátorskou praxi. Obsah výuky by byl zaměřen na Art-led regeneraci měst a výtvarnou praxi ve spojení s výstavní činností. Občanské sdružení pro podporu současného výtvarného umění Třeboňská umělecká beseda. Sdružení by bylo klíčovým centrem zájmu občanů o výtvarné umění a zdrojem informací a osvěty o současné umělecké praxi. Sdružení by se podílelo na organizaci přidružených akcí a programů CSUMT. Mezi jeho aktivity by bylo možno počítat: Přednášky a semináře Workshopy. Návštěvy ateliérů. Návštěvy výstav, muzeí, sbírek jak doma tak v zahraničí. Získání místních mecenášů umění pro záměry této studie. 7

8 Zájezdy, exkurse, výlety po stopách událostí světa současného výtvarného umění jak doma tak v zahraničí (art fairs, mezinárodní přehlídky, bienále, realizace, atd.) jako Dokumenta13 (http://d13.documenta.de) Zájezdy s odborným výkladem vhodné pro studenty gymnázia, ZUŠ, OA a SOŠ Třeboň. Dnešní umělecká scéna je sama o sobě mezinárodní, bez nutnosti použití tohoto přívlastku. Výstavní program současného umění v Třeboni dá proto město posupně do povědomí mezinárodní umělecké veřejnosti. Ať se nám to líbí nebo ne, je třeba si uvědomit ze svět současného umění je dnes v jistém smyslu podobný globální burze která zprostředkovává investice do uměleckých děl více méně stejným způsobem jako by to byly cenné papíry, zlato či komodity a že sumy o které se jedná jsou mnohonásobně vyšší než jaké se pohybují v jiných uměleckých oborech. Zpráva z roku 2012 evropské organizace The European Fine Art Foundation (TEFAF), odhaduje roční obrat transakcí s výtvarným uměním na více než 46 bilionů Euro. Začínající Dům umění v malém českém městě se samozřejmě nestane od začátku automaticky součástí systému, nicméně postupně, jakmile si získá svým programem jistou reputaci bude zaznamenán uměleckým světem přinejmenším jako otevírající se nová příležitost. Bude pak záviset na tom aby se dařilo udržet vysokou úroveň výstav, publikací, katalogů atd. a zajistit viditelnost hlavně v odborných médiích. Tím by se postupně mohlo docílit pozice vážného hráče na scéně současného umění. Existují různé způsoby organizace takového programu, pro Třeboň bez současné tradice v této oblasti by byl vhodný model otevřené výzvy spočívající v efektivně zveřejněné a zacílené výzvě v médiích a v odborných publikacích vyzívající umělce k účasti na výběrovém procesu vedeném renomovanými osobnostmi umělci/kurátory a dávající tím záruku vysoké profesionální úrovně, odezvy na veřejnosti, průvodní publicity, katalogu atd. Takovéto podmínky by daly umělci příležitost vyniknout a posílit jeho uměleckou karieru. Atraktivní by byla i možnost získat prestižní cenu spojenou s peněžitou odměnou. Podmínky: Finanční zajištění dotace, granty. Dostatečně velké, přitažlivé a pro umělce inspirující výstavní prostory. Mezinárodní komise skládající se z dvou renomovaných osobností: Kurátor/kritik/galerista, Umělec. Cena kterou udělí shora uvedená mezinárodní komise. Katalog s textem renomovaného kunsthistorika/kritika, nečlena komise. Program veřejných přednášek a debat s vystavujícími umělci. 8

9 Mezinárodní publicita, mediální viditelnost. Výhled ročně se opakující kontinuity, založení archívu, výstavní dokumentace, sbírky atd. Potenciální partneři: Státní archiv Třeboň. Národní památkový ústav (NPÚ) Dům umění v Českých Budějovicích. Akademie výtvarných umění v Praze (AVU). Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (VŠUP). Anifilm. Pivovar Bohemia Regent. Transit - Erste Bank. Royal Institute of British Architects. (RIBA) Schrems Kunstmuseum Jako jeden z prvních kroků který by vzbudil zájem občanů by mohla být veřejná sbírka na zakázku kvalitních kopií retáblu Mistra Třeboňského, obr 1.1, a diskuzi o jeho důstojném umístění a o období kdy se Třeboni podařilo přiblížit se vrcholu tehdy současného světového umění a nastartovat tím zájem o dnešní současné umění. 2) SPECIFIKA TŘEBOŇSKA Dostupné historické zdroje výmluvně hovoří o zvláštnostech Třeboňska v rámci Jihočeského kraje a celé republiky. Podle posledního předválečného sčítání obyvatelstva v roce 1930, se poměry českého a německého obyvatelstva značně lišily podle jednotlivých jihočeských okresů Poměr německého obyvatelstva vůči českému na sto obyvatel v okresech byl nejvyšší v správním okrese Kaplice, kde poměr činil 87,8 německého obyvatelstva ku 12,1 obyvatel české národnosti. Naopak proti tomu okres s nejvyšším zastoupením českého živlu byl správní okres Třeboň, kde poměr německých obyvatel vůči obyvatelstvu s českou národností činil 2,8 : 97,1. (Kocina 2008) Homogenní Třeboňsko v tomto směru kontrastuje s okolními okresy jihočeského pohraničí kde došlo k demografickým a sociálním otřesům za války a po ní opakovanými odlivy obyvatelstva a přílivy osidlovatelů. Třeboň a její bezprostřední okolí se do velké míry vyhnulo těmto proměnám a zachovalo si demografickou a historickou 9

10 kontinuitu jinak nepřítomnou v ostatních pohraničích oblastech České republiky které většinou dodnes nesou stopy těchto otřesů. Ať už si o tom myslíme cokoliv je přinejmenším zajímavé že i okupační moc respektovala specifikum Třeboně a okolí pouze na Třeboňsku a Náchodsku šla hranice Protektorátu během Druhé světové války souběžně s původní hranicí Československa. Obr Třeboňsko za Protektorátu Již koncem devatenáctého století ale hlavně za První republiky se Třeboň a Třeboňsko staly oblíbeným letoviskem a na letní byt jezdila do Třeboně a okolních vesnic také řada významných umělců, nebo se zde usadili i na trvalo (Ema Destinová). Během Druhé světové války se na idylické Třeboňsko mezi místní venkovský živel tímto způsobem uchylovali, pokud to šlo, lidé z větších měst a především z Prahy, aby unikly nebezpečné a tristní realitě Protektorátu. Tato tradice a idylická představa, ne nutně totožná s místní zkušeností, se z podobných důvodu udržela v padesátých letech a pokračovala až do konce let šedesátých. V době normalizace období idylické představy Třeboňska pozvolna končí a začínají se vytvářet podmínky postupně vedoucí přes Sametovou revoluci k ziskem motivovanému konsumismu s nebezpečím masového turismu. Přesto Třeboň jako jedno z mála měst více méně unikla zásahům socialistického budování. Možná i komunistická moc tak dlouho respektovala třeboňskou výjimečnost že nakonec jí nezbyl čas město dle svých představ příliš přetvořit a možná ze stejných důvodů plně rozvinutý konsumismus a masový turismus je v Třeboni zatím pouze hrozbou než realitou. Třeboňskou homogenní kontinuitu je třeba brát v úvahu a pracovat s ní. Může hrát roli při zakládání CSUMT a formování počáteční reakce obyvatelstva která může být z tohoto důvodu spíše konzervativnější než by byla v místech s větší diversitou. Na druhé straně lze 10

11 poukazovat na tuto kontinuitu jako charakteristiku Třeboňska kterou by občané mohli chápat jako kulturní dědictví, porozumět jí a vážit si jí. Bude snad také snazší navazovat na kulturní tradice První republiky kdy bylo Třeboňsko oblíbeným letoviskem kulturní a společenské elity národa, (ku příkladu členové spolku Mánes). Do jisté míry je to dodnes patrné ve vysokém počtu Třeboňských klubů, spolků a sdružení. Obyvatelé Třeboně se rádi spolčují. Bylo by dobře pochopit tuto místní dynamiku a dokázat s ní pracovat. Město by založením CSUMT mohlo zároveň sledovat posílení místní identity a vidět ji jako součást osvětové činnosti zaměřené na zlepšení vědomí o kulturním, uměleckém a architektonickém dědictví a archeologické minulosti, a více k tomu využívat místně přístupné materiály a zdroje ku příkladu z Třeboňského archivu. 3) UMĚNÍ OBNOVY A REGENERACE Dnes všeobecně uznávaná argumentace staví umění a kulturu jako důležitou součást strategie efektivní samosprávy měst a obcí často podmiňující jejich úspěšný rozvoj. Třeboň jako mnoho jiných měst postihly hospodářské a společenské změny, především vetší průmyslová odvětví zaznamenaly úpadek nebo úplný zánik spojený se ztrátou tradičních pracovních příležitostí (Otavan, Gigant). Ty byly posléze postupně nahrazeny v soukromém sektoru který začal převládat ve všech oblastech ekonomiky i denního života. Podle informací městské samosprávy je dnes v Třeboni největším zdrojem pracovních příležitostí lázeňství, přidružené služby a cestovní ruch. Přesto nebo právě proto historický střed města ztratil svoji pozici centra administrace, obchodu a společenského dění a stal se v rámci cestovního ruchu sezonní destinací turistů kteří po shlédnutí památek a případném občerstvení střed města zase opouští přesto že se jim čas od času na Masarykově náměstí nabízí zábavní program nebo převážně turisticky zaměřený trh. Lázeňští hosté mají sice možnost do města zavítat, většinou však setrvávají v lázeňských areálech kde se stravují a tráví volný čas zřejmě uspokojeni nabídkou lázeňské kuchyně a zábavy. Za stávajících podmínek je v zájmu lázní aby host utratil své peníze pod jejich střechou a ne ve městě kterému se přes různé snahy nedaří nastavit služby, kulturu a zábavu tak aby lázeňské hosty celoročně ve větším počtu přitahovalo. Historické centrum tak mimo letního období dělá opuštěný dojem místo aby zde život kolotal jak by se dalo předpokládat, především proto, že dle informace radnice téměř čtvrtinu obyvatel Třeboně tvoří celoročně lázeňští hosté. Sezónnost je tedy v Třeboni dlouhodobým jevem přesto že by se zde dle dostupných dat teoreticky neměla výrazně projevovat. Zatím co ku příkladu 11

12 Litomyšl a Telč vyvíjí snahu sezónnost potlačovat (Smetanova Litomyšl, Arts&Film Telč) Třeboň ji zřejmě nevidí jako problém (Hana Zoubková 2007). S probíhající reformou zdravotního pojištění se zvýší ceny lázeňských pobytů což ovlivní klientelu která se bude čím dál víc rekrutovat z řad ekonomicky silnějších vrstev, tedy lidí kteří budou očekávat vyšší standart nejen služeb ale více méně všeho co město může nabídnout, v neposlední řadě také umění a kultury. V jisté obměně podmíněné historickými, sociálními a demografickými zvláštnostmi je to podobný osud rozpadu dosavadních struktur a jistot který postihl města na Západě o dekádu dříve. Od té doby byla vypracována řada projektů a více než stovka studií týmy odborníků tzv. Art-led Regeneration, (Charles Landry 1996) z nichž mnoho bylo s větším nebo menším úspěchem realizováno. Vyskytují se však starší příklady spadající do doby poválečné rekonstrukce Evropy (Kassel, Documenta), zatímco dnes lze sledovat podobné projekty na všech kontinentech světa. Je tedy možno čerpat z bohaté studnice znalostí a zkušeností. (David Harvey, 1989 The Condition of Postmodernity. Blackwell: Cambridge, Ma; Jean Baudrillard, 1981 For a Critique of the Economy of the Sign. St. Louis: Telos.) Představa že pouze hospodářské přebytky mohou vytvářet podmínky pro rozkvět umělecké a kulturní činnosti již dávno neplatí, v postindustriální ekonomice se umění a kultura podílejí na produkci zboží a služeb. V dnešní době marketingové strategie kulturních institucí podporují příznivé podmínky pro rozvoj podnikání a vytvářejí konkurenční výhody - oproti jiným městům se daří lépe přilákat nové investice. S útlumem průmyslové výroby se umění a kultura stává často centrálním předmětem podnikatelské činnosti. Současné výtvarné umění stimuluje nejen další umělecké obory jako hudbu, literaturu, divadlo, film, atd. ale také s ním spojenou spotřebu módy, gastronomiky, rekreace, pohostinství a především cestovního ruchu včetně lázeňství, jenž často zahrnuje všechny tyto aspekty dohromady. Vytváří tak podmínky pro vznik nových ekonomických příležitostí závisejících na symbolických představách a způsobu myšlení postindustriální společnosti, především na souhře mezi estetikou a funkcí a pro Třeboň zabývající se regenerací svého historického jádra vysoce aktuální na myšlení a jednání v rámci kulturně historického povědomí. Tím že postindustriální město a zvláště historické lázeňské město jako Třeboň je nuceno dávat přednost rozvoji služeb nad průmyslovou výrobou bude také nuceno (a bude to v jeho zájmu) tyto symboly estetické ekonomiky brát vážně jako základní kameny dalšího hospodářského rozvoje. Umění a jeho estetické impulsy (historické myšlení a jednání, například), jsou hlavním hráčem v postindustriální ekonomice. 12

13 Art-led regeneration může také zprostředkovávat pozitivní posun v myšlení a jednání městské samosprávy především lepším oceňováním role místního obyvatelstva jako hlavního aktéra v oživování hospodářské aktivity a celkové revitalizace. Dále se ukázalo že takovéto umělecké projekty přispívají k sociální soudržnosti a dobré pověsti města, omezují asociální jednání a kriminalitu, podporují spolupráci soukromého a veřejného sektoru, zájem občanů o životní prostředí, jejich autonomii, kolektivní sebevědomí, organizační schopnosti a posuzování možností budoucího rozvoje. Bylo by mylné se domnívat ze Art-led projekty regenerace byly pouze realizovány ve velkých aglomeracích s koncentrací typických sociálních a urbanistických problému. I relativně malá místa můžou v patřičně modifikované formě úspěšně aplikovat tuto strategii a získat díky ní stejný prospěch jako velká města. Dva názorné příklady jsou uvedeny shora: Marfa, (http://www.marfa.org) v Texaské poušti a ostrov Naoshima. (http://www.benesse-artsite.jp/en) Třeboň stojí na rozcestí, na jedné straně budoucnost bez vize, na druhé straně příležitost vlastní re-invence ve město nadregionálního významu díky kultuře a umění. 4) DOCUMENTA13 Za jeden z prvních Art-led projektů lze možno považovat shora již zmíněnou Documentu v německém Kasselu, jenž se konala poprvé v roce 1955 a kterou v srpnu 2012 navštívilo vedení samosprávy Třeboně v čele se starostou. Při té příležitosti došlo k setkání mezi představiteli Třeboně a města Kasselu a k výměně názorů na toto téma, které Třeboňský svět 9/2012 zaznamenal: Documenta je často považována za největší a nejdůležitější přehlídku současného výtvarného umění na světě. Trvá 100 dnů a koná se pravidelně v německém Kasselu... V Kasselu letos vystavuje na 150 předních umělců z 55 zemí světa. Jejich práce zahrnují celou škálu výrazových forem a prostředků od klasických galerijních situací po časově vymezené instalace, intervence ve veřejném prostoru nebo multimediální projekty a lákají davy diváků sjíždějících se za touto olympiádou umění že všech koutů světa. Sledována předními institucemi a osobnostmi světa umění, pozvání k účasti na Documentě může znamenat zásadní zlom v profesionální kariéře vystavujícího umělce. Třeboňskou delegaci nejvíce zaujala centrální část 13

14 expozice Fridriceanum, moderní kostel poblíž se současnou sochařskou výzdobou tesanou ze dřeva z předešlé Documenty od Stephana Balkenhola a početné instalace v monumentálním parku Orangerie. Documenta, která se poprvé otevřela světu v roce 1955, proměňuje dvěstětisícové město v jedinou velkou galerii. Vystavuje se všude, v centru i v okrajových částech, ve starých palácích a muzeích i v nových galeriích projektovaných významnými architekty, v kinech a divadlech, v kostele, v parcích, na ulicích, dvorech, v bývalé nemocnici, v opuštěných nádražních halách, skladištích, kancelářích a továrních provozech, dokonce i na střechách domů nebo v nedostavěné mešitě. Na shlédnutí výstavy je třeba několik dní. Vše je efektivně organizováno, zabezpečeno veřejnými službami a pohostinstvím na úrovni a propojeno zvlášť uzpůsobenou veřejnou dopravou. Město zkrátka žije uměním, užívá si a zjevně se raduje. Frau Brigitte Bergholter, radní města Kasselu a zastupitelka pro zahraniční styky Třeboňské delegaci sdělila že Dokumentu během sto dní jejího trvání navštíví až milion diváků. Když člověk uváží že jen za vstupenky a přidruženosti jako katalog, průvodce a odborný výklad návštěvník může utratit kolem 200 Euro, o tržbě hotelu a pohostinství nemluvě, není divu že městu a jeho občanům jde Documenta k duhu. Na dotaz starosty Třeboně jaký je vztah města k Documentě Frau Bergholter odvětila že Documenta je pro město vitální co se týče jak jeho identity tak hospodářského rozvoje. Kassel ist ein Documenta Stadt a investice do umění se město naučilo brát stejně vážně jako investice do jakéhokoliv jiného průmyslu, zvlášť když se zjistilo že jejich návratnost ostatní investice zdaleka převyšuje. Ekonomický dopad Documenty na rozvoj města a celého regionu je předmětem odborných studií, které pak byly úspěšně aplikované i jinde. Frau Bergholter dále prohlásila že starosta Kasselu tradičně zároveň zastává funkci Kulturdezendent což městu umožňuje zaručit optimální podmínky a podporu pro Documentu, zároveň však zdůraznila že tematicky a obsahově do jejího programu město nezasahuje. Tým kurátorů Documenty má naprostou volnost a město se naučilo spoléhat na jejich profesionalitu jako záruku úspěchu celého projektu což je strategie která se Kasselu dlouhodobě velice osvědčila. Frau Bergholter zdůraznila, že pozoruhodnost letošní Documenty je její motto kolapsu a rekonstrukce, neboli zhroucení a znovuvybudování těsně spojené s historií Německa a specificky města Kasselu, které z velké míry díky Documentě a umění doslova vyvstalo z trosek válečné destrukce při které více než lidí zde přišlo o život. Kassel se stal jedním z prvních měst které úspěšně realizovalo tzv. Art-led regeneration. Starosta Třeboně zmínil, že Třeboň sice nepostihla fyzická destrukce ale že během komunistické éry došlo k destrukci společenských struktur a lidských vztahů s kterou se město potýká dodnes a že tudíž regenerace za pomoci současného umění by byla pro Třeboň aktuální. Doufejme že se Třeboni podaří tuto myšlenku perspektivně rozvinout. 14

15 Zpětně nelze nedocenit tuto zkušenost, kdy Třeboňská representace se mohla na vlastní oči přesvědčit čeho je současné umění schopno, že může zpracovat aktuální témata přístupným způsobem a být přitažlivé jak pro zasvěceného diváka tak pro širokou veřejnost a dodat renomé a respekt městu které dokáže nabídnout pro tvorbu současného umění nejlepší podmínky. Zvlášť přesvědčivé bylo pak slyšet představitele města vysvětlovat jak Kassel tímto způsobem získává konkurenční výhody před srovnatelnými městy a regiony což nejen pomohlo úspěšně nastartovat jeho poválečnou obnovu ale nadále průběžně přispívá podstatnou měrou k jeho celkovému rozvoji. Připomeneme li si, že destrukce společenských struktur a lidských vztahů je jedna z hlavních překážek rozvoje měst jako Třeboň, je možné zde rozpoznat i výzvu k činu a uvědomit si příležitosti k nápravě které se Třeboni nabízejí díky příkladu Kasselu a Documenty. 5) CÍLE ART-LED REGENRATION Přesto že strategie má své příznivce i odpůrce, jde o relativně dobře prozkoumanou a ověřenou oblast umělecké praxe, která zatím hledá širší uplatnění v domácím prostředí. Třeboň by se proto stala jejím průkopníkem, Art-led přínosy provázející projekt Centrum současného uměni Mistra Třeboňského by se daly shrnout do následujících bodů: Zvýšení úrovně veřejných zakázek a architektonických realizací plnějsím porozuměním uměleckých a urbanistických kvalit města jako předního důvodu jeho návštěvnosti a tudíž záruky prosperity. Posílení místní identity oceněním uměleckého, architektonického a přírodního dědictví. Posílení sociální sounáležitosti širší účastí na společenském dění a obnovou lidových a občanských tradic. Zkulturnění prostředí a zkvalitnění designu díky širší informovanosti o výtvarném umění. Příliv obyvatelstva s širším okruhem zájmů a vzdělání jako jedna z potenciálních demografických změn. 15

16 Harmonizace vztahu místních obyvatel a účastníku cestovního ruchu kteří lépe pochopí a ocení místní kulturní identitu odrážející se ve zvýšené kvalitě prostředí. Rozšíření znalostí a participace místních obyvatel konfrontací se současnou uměleckou tvorbou jako potenciální inspirací k obohacení kulturních tradic, schopností a dovedností. Rozšíření nabídky služeb díky růstu zahraničních návštěvníku s odlišnými požadavky než domácí obyvatelstvo. Zvýšení kvality služeb díky růstu poptávky ekonomicky silnějších skupin. Zvýšení úrovně městského prostředí a jeho provázání s okolní krajinnou biosférou lepším porozuměním role umění v péči o prostředí, zvláště pak o veřejná prostranství a městskou zeleň. Rozšíření příležitostí k získání vnějších finančních zdrojů vázaných na kulturní, výtvarnou a výstavní činnost. Zkvalitnění infrastruktury zejména v okolí výstavních prostor vznikem nových přístupových tras, městské zeleně, peších zón, parkovišť, atd. Zvýšení vědomí o potenciálních přínosech pro Třeboňsko zápisem do Seznamu světového dědictví (SSD) UNESCO které se v mnoha příkladech překrývají s přínosy Artled regenerace a Domu současného uměni Mistra Třeboňského. Předchozí bod se dotýká žádosti na zařazení regionu na prestižní seznam SSD UNESCO kterou se zatím nepodařilo prosadit především kvůli nedosažení konsensu mezi hlavními aktéry. Občané Třeboňska jsou podle mínění Ing. Jaromíra Vávry z MAS Třeboňsko lhostejní a v současném vedení města nepanuje mezi představiteli obecná shoda (Zoubková 2007). 6) KULTURNÍ A PŘÍRODNÍ DĚDICTVÍ I když je návrh na registraci UNESCO jiná záležitost než návrh na založení CSUMT jsou si přesto podobné. Dá se předpokládat, že jak UNESCO tak CSUMT by ve svém výsledku zvýšily vnější zájem, především zahraniční, o město a o kulturní a přírodní dědictví 16

17 celého regionu a podmínily by tím nárůst cestovního ruchu. Oba návrhy jsou navíc stejnou měrou závislé na podpoře principiálních aktéru (Samospráva, místní podnikatelé, instituce a organizace a místní obyvatelé), kteří by toto potenciální zvýšení zájmu měli vzít v úvahu, vědět si rady jak ho využít ke svému i veřejnému prospěchu a získat představu jak se vyrovnat s jeho dopady, pozitivními i negativními. Téměř desetiletá historie žádosti o ochranu UNESCO vrhá světlo na marginální i skupinové zájmy stojící v cestě projektu týkajícího se uchování kulturního a přírodního dědictví světové úrovně. Díky těmto okolnostem aktivita kolem zakládaní CSUMT by mohla oživit i zájem o dotažení žádosti o zápis Třeboňska na SSD UNESCO do úspěšného konce. Lze také předpokládat ze vystavující umělci projeví zájem o toto téma jelikož je bude třeboňské kulturní a přírodní dědictví přitahovat a inspirovat a že se budou proto zajímat o místní situaci a názory veřejnosti a aktivizovat ji k vetší angažovanosti ve vztahu ke své slavné minulosti. Výsledná debata by mohla výrazně posílit ocenění kulturních hodnot a potenciálu města. Z hlediska budoucího vývoje je zřejmé, ze dlouhodobá životaschopnost a obhajitelná smysluplnost existence kulturního dědictví nemůže byt založena na charitě či státních dotacích, ale na pochopeni její nezbytnosti z hlediska rozvoje osobnosti a kvality života samotných dědiců - návštěvníků, místních obyvatel i budoucích generací (Pásková 2002). Situace v Třeboni se může zdát složitá, nicméně komu se nakonec podaří rozetnout gordický uzel registrace Třeboňska na SSD UNESCO, zapíše se natrvalo do historie města. Propojení a spolupráce s institucemi UNESCO aktivně podporuje spojení současné umělecké praxe a ochrany uměleckých hodnot minulosti jako přirozené kontinuum kulturního dědictví: Výstavy současného umění (UNESCO Headquarters, Hall Ségur, Bahrain) Rezidenční stipendia (UNESCO-Aschberg Bursaries for Artists Programme) UNESCO Creative Cities Network (http://www.unesco.org/new/en/culture/themes/creativity/creative-industries/creative-cities-network) 17

18 Za předpokladu registrace Třeboňska na SSD UNESCO toto propojení UNESCO se současnou uměleckou tvorbou by mohlo být použito jako jedna ze strategií při zakládání Centra současného umění Mistra Třeboňského a jeho výstavního programu. Akademie výtvarných uměni v Praze (AVU) projevila zájem spolupracovat na projektu CSUMT. V roce 2012 došlo k několika setkáním mezi AVU a představiteli města, obě strany identifikovaly oblasti možné spolupráce a navrhly případné cesty k její realizaci především uplatněním profesionálních znalostí a zkušeností i technických možností AVU při vzniku CSUMT. AVU by byla schopna realizovat zakázku kopie retáblu Mistra Třeboňského. Město by zase pomohlo uskutečnit v Třeboni symposium a výstavu studentů AVU jako zkušební jízdu CSUMT a výhledově založit v Třeboni trvalý AVU anex. V další fázi by mělo dojít k jednání o spolupráci mezi městem a ostatními partnery jak je zmiňuje odstavec 1). 7) UMĚNÍ COBY AGENCY Umění nemusí nutně být pouze estetickým zážitkem uspokojujícím naše estetické cítění či představy, nebo vizuální komunikací dekódováním symbolických významů, ale může být zrovna tak uspokojivě interpretováno jako akční systém (Alfred Gell 1998) jehož účelem je proměna světa, zdůrazňující kontext produkce, cirkulace a spotřeby zvaný agency. K objasnění může posloužit příklad Michelangelova Davida nebo Leonardovy Mony Lisy. Divák je na jedné straně vnímá jako všeobecně obdivovaná veledíla která pro něj v rámci přejatých kritérií estetických hodnot mohou představovat umělecký a intelektuální zážitek. Zároveň však vzbuzují v jeho mysli různé spekulace - o umělci jenž dílo stvořil, o jeho životě a cílech, čím byl inspirován a jak postupoval při realizaci, o významu díla a o identitě zobrazené postavy, jakou roli hrál materiál, použitá technologie, kdo další se na díle podílel, jaká je jeho historie, kdo dílo vlastnil a komu patří nyní, jeho cena, proč se nachází právě na tomto místě, atd. To vše může mít efekt, hrát roli katalyzátoru nepředvídané akce či reakce, dát do pohybu události s bezprostředním dopadem. Obě díla takovouto funkci průběžné naplňovaly a stále naplňují. Agency je aktivita neživého světa věcí a systémů. Řekneme li třeba že ekonomika splňuje/nesplňuje [požadavky růstu hospodářství] mluvíme o agency. 18

19 Stejným způsobem může fungovat současné umělecké dílo které za jistých okolností může mít kolektivní efekt s dalekosáhlými důsledky. Jako jeden příklad z mnoha je Angel of the North (Anděl severu) od Antony Gormleyho, obr Dílo které mělo transformační efekt na anglickém severu, nastartovalo zde kulturní renesanci a postupně se stalo symbolem regionální identity místního obyvatelstva Anděl severu V tomto smyslu je zamýšlený plán veřejné sbírky na kvalitní kopii oltáře Mistra Třeboňského agency vedoucí k vzniku CSUMT a výstavního programu. V případně úspěšné realizace projektu by šlo o významný podíl umění coby agency díky indexu obrazů vytvořených Mistrem Třeboňským před vice než 600 lety. 8) AKVIZICE SCHWARZENBERSKÉHO ŠPEJCHARU Je možno předeslat, že na základě Otevřené strategie města Třeboně a posudku odborníků, není pochyb, že se jedná o hodnotnou budovu která si zaslouží aby byla zachována pro budoucí generace a že je tudíž ve veřejném zájmu aby město podniklo kroky k její záchraně. Téměř každá stavba má naplánovanou životnost a prochází od svého zrodu vývojem v kterém dříve či později musí čelit konci své užitečné existence a nevyhnutelnému rozhodnutí zdali bude obnovena nebo odstraněna. Pokud proběhne znovuzrození budovy úspěšně a je posléze opakováno, může to znamenat začátek její relativní nesmrtelnosti. Stavba se stává památkou, tudíž předmětem trvalého zájmu a ochrany veřejnosti. Často je znovuzrození stavby provázeno transformací její původní funkce. 19

20 Schwarzenberský špejchar dospěl do fáze konce své životnosti a pokud se pro něj nenajde nové využití je odsouzen k zániku. Po celou dobu své existence až do nedávné doby sloužil objekt původnímu účelu - jako sýpka - a možná proto se konstrukce budovy zdá být v poměrně dobrém stavu. S Otevřenou strategií města Třeboně, která je celkově pro město velkým přínosem, je sice možno ohledně špejcharu v několika níže uvedených bodech polemizovat, nicméně lze jinak souhlasit s její všeobecnou analýzou: Hlavní budova špejcharu má čtyři podlaží a půdní vysoký prostor. Hlavní vstup do této budovy kdysi býval v předsazeném dominantním průčelí. Na průčelí budovy se nachází zdobný prvek erbu. Hlavní budova má obdélníkový půdorys s delší stranou orientovanou k hlavní cestě. V průčelí byly kanceláře vedení. V dalších prostorách se skladovalo obilí. Konstrukci hlavní budovy tvoří obvodová nosná hrázděná konstrukce (cihly a dřevěné trámy) a vnitřní nosný dřevěný skelet (systém nosných sloupů, nosné stropní průvlaky, trámy a podlahová prkna, schodiště). Zajímavostí je např. spřažení trámů sloupů v přízemí pomocí ocelových kovaných kleštin z důvodů větší únosnosti. Nebo také původně zachované celodřevěné hlavní schodiště. Celkově je nosná konstrukce budovy velice bytelná, protože je stavěna pro vysoké zatížení. Ve všech patrech se skladovalo obilí. Dřevěná konstrukce je inženýrsky velice propracována a také tesařsky velice kvalitně provedena. I z tohoto konstrukčního hlediska je budova unikátní. Bylo by dobré tuto konstrukci zachovat, zvláště pokud je dnes dřevo v dobrém stavu bez poškození dřevomorkou apod.... (Pavlík 2012) V podstatě jde o typickou dřevěnou konstrukci tradiční sýpky, jichž se zachovalo vetší množství zvlášť v areálech starých pivovarů které v minulosti potřebovaly skladovat velké objemy sladovnického ječmene. Tak tomu bylo i v případě Třeboňského pivovaru kde se podobných prostor dnes nachází několik. Další sýpka je v jihovýchodním traktu Třeboňského zámku. Konstrukce špejcharu může byt řemeslně dobře propracovaná, není však unikátní. Naopak, jelikož jde o konstrukci především funkční, diktovanou maximální nosností pilířů a trámoví je její bytelnost charakteristická pro sýpky tohoto typu. Dřevěné interiéry těchto staveb jsou si stylově a konstrukčně podobné a vyznačují se vesměs impozantními prostory otevřených pater často monumentálních rozměrů. Obr. 22.1; 22.2;

CENTRUM SOUČASNÉHO UMĚNÍ MISTRA TŘEBOŇSKÉHO

CENTRUM SOUČASNÉHO UMĚNÍ MISTRA TŘEBOŇSKÉHO CENTRUM SOUČASNÉHO UMĚNÍ MISTRA TŘEBOŇSKÉHO (CSUMT) https://dl.dropbox.com/u/55381828/csumt%20final-print.pdf PREZENTACE PROJEKTU pondělí 29.7.2013, 18.00, Divadlo Kajetána Tyla (loutkové divadlo) Masarykovo

Více

CENTRUM SOUČASNÉHO UMĚNÍ MISTRA TŘEBOŇSKÉHO

CENTRUM SOUČASNÉHO UMĚNÍ MISTRA TŘEBOŇSKÉHO CENTRUM SOUČASNÉHO UMĚNÍ MISTRA TŘEBOŇSKÉHO (CSUMT) Studie Jan Mladovsky Město Třeboň 2012 ČÁST 1 - SCHWARZENBERSKÝ ŠPEJCHAR OBSAH 1) SITUACE 3 2) SPECIFIKA TŘEBOŇSKA 9 3) UMĚNÍ OBNOVY A REGENERACE 11

Více

Regionální operační program NUTS II Severozápad

Regionální operační program NUTS II Severozápad Regionální operační program NUTS II Severozápad CHRÁM CHMELE A PIVA 1 Chrám Chmele a Piva 2 3 Identifikace zdroje spolufinancování projektu Regionální operační program NUTS II Severozápad 2. výzva Priorita

Více

Architektonická soutěž na ideový návrh architektonického řešení obnovy a nového využití zámku Veselí nad Moravou TEXTOVÁ ČÁST

Architektonická soutěž na ideový návrh architektonického řešení obnovy a nového využití zámku Veselí nad Moravou TEXTOVÁ ČÁST Architektonická soutěž na ideový návrh architektonického řešení obnovy a nového využití zámku Veselí nad Moravou TEXTOVÁ ČÁST Seznam příloh soutěžního návrhu: Obálka Zpáteční adresa Obálka Autor (+CD)

Více

Lázně a umění. Jan Mladovsky.

Lázně a umění. Jan Mladovsky. Lázně a umění Jan Mladovsky. Hlavní téma tohoto příspěvku je umění a lázně, přitom bych se také rád dotknul lázní coby města, tedy lázeňského města a role umění jako transformační síly v procesu urbanistické

Více

A FINANCE. Libuše Chrástová starostka města

A FINANCE. Libuše Chrástová starostka města VELKÉ LÁZNĚ,, MALÉ MĚSTO A FINANCE Libuše Chrástová starostka města Úvod Finance města Příjmy a Výdaje Potřeba investic Obnova technické infrastruktury Programy a dotace Závěr Za posledních 10 let zaznamenalo

Více

Zelené stezky - Greenways Konference KOLA A KOLEČKA Hradec Králové, 14. 3. 2008

Zelené stezky - Greenways Konference KOLA A KOLEČKA Hradec Králové, 14. 3. 2008 Zelené stezky - Greenways Konference KOLA A KOLEČKA Hradec Králové, 14. 3. 2008 Jakub Smolík, manažer Greenways Praha-Vídeň Co jsou Greenways? Zelené stezky Greenways jsou multifunkční stezky a zelené

Více

Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14

Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 30.6.2007 Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 INFORMAČNÍ MEMORANDUM Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 byl

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

ARCHITEKTONICKÁ OVĚŘOVACÍ STUDIE BUDOUCÍHO VYUŽITÍ OBJEKTU LIEBIEGOVA PALÁCE U Tiskárny 81, Liberec 09/2014

ARCHITEKTONICKÁ OVĚŘOVACÍ STUDIE BUDOUCÍHO VYUŽITÍ OBJEKTU LIEBIEGOVA PALÁCE U Tiskárny 81, Liberec 09/2014 ARCHITEKTONICKÁ OVĚŘOVACÍ STUDIE BUDOUCÍHO VYUŽITÍ OBJEKTU LIEBIEGOVA PALÁCE U Tiskárny 81, Liberec 09/2014 RUPRECHTICE BEDŘICHOV SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAHŮ S výstaviště LIDOVÉ SADY BEDŘICHOV Severočeské muzeum

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 3 Regionálního operačního programu pro region soudržnosti

touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 3 Regionálního operačního programu pro region soudržnosti Vážení žadatelé, touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 3 Regionálního operačního programu pro region soudržnosti Střední Čechy. Tato prioritní osa je zaměřena na posílení rolí regionálních

Více

ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK

ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad Hlavní programový dokument určující priority regionu pro čerpání strukturálních fondů v programovém období 2007 2013

Více

Muzeum vltavínů v Českém Krumlově

Muzeum vltavínů v Českém Krumlově Muzeum vltavínů v Českém Krumlově Základní informace o projektu Víte, že......vltavíny vznikly díky dopadu vesmírného tělesa na Zemi?...vltavíny znali a používali lidé již v době kamenné?...vltavíny přiletěly

Více

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Vážení žadatelé, v oblasti cestovního ruchu, nastává jedinečná možnost, jak zrealizovat vaše vize na území Středočeského kraje. Dotace z EU Vám usnadní start

Více

Národní muzeum fotografie a dílna tapisérií centrum původních řemesel a unikátních technologií. Představení projektu města Jindřichův Hradec

Národní muzeum fotografie a dílna tapisérií centrum původních řemesel a unikátních technologií. Představení projektu města Jindřichův Hradec Národní muzeum fotografie a dílna tapisérií centrum původních řemesel a unikátních technologií Představení projektu města Jindřichův Hradec Základní údaje o příjemci Město Jindřichův Hradec IČ: 00246875

Více

Dotace na podporu cestovního ruchu v Programu rozvoje venkova

Dotace na podporu cestovního ruchu v Programu rozvoje venkova Konference Dopad finanční krize na rozvoj v ČR 4.prosince 2013 Dotace na podporu cestovního ruchu v Programu rozvoje venkova Obsah 1. Program rozvoje venkova ČR na období 2007 2013 2. Opatření III.1.3

Více

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17 Předmluva................................................. 15 1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění.....................................

Více

rtd Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní oblast Ing. David Koppitz

rtd Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní oblast Ing. David Koppitz Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní oblast rtd PS3: Vzdělávání a využití památek pro vzdělávání a rozvoj kreativního průmyslu Ing. David Koppitz Zásadní problémy

Více

Architektem projektu je Ing. arch. Jan Vrána Projekt vypracoval Ing. František Smetana Dodavatel stavby - VODOMONT-VS a. s.

Architektem projektu je Ing. arch. Jan Vrána Projekt vypracoval Ing. František Smetana Dodavatel stavby - VODOMONT-VS a. s. 30. 9. 2007 INFORMAČNÍ MEMORANDUM Projekt Regionální informační centrum v Dolních Počernicích s veřejně přístupným internetem byl předložen ve 3. výzvě Jednotného programového dokumentu pro Cíl 2 Regionu

Více

Region soudržnosti NUTS II Střední Morava. Model IPRM a IPRÚ

Region soudržnosti NUTS II Střední Morava. Model IPRM a IPRÚ Region soudržnosti NUTS II Střední Morava Model IPRM a IPRÚ IPRM-integrovaný plán rozvoje města Východiska na úrovni EU a ČR - Legislativa pro období 2007-2013 důraz na integrovaný přístup a tlak velkých

Více

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing.

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Olga Nováková Struktura příspěvku 1. Společný regionální operační program

Více

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Prezentace pro klíčové představitele Dostat se o úroveň výše RIS JMK je založena na existenci regionálního inovačního ekosystému Regionální

Více

Multifunkční vzdělávací, komunitní a kulturní centrum. Město Svitavy, T.G. Masaryka 35, 568 02 Svitavy, http://www.svitavy.cz

Multifunkční vzdělávací, komunitní a kulturní centrum. Město Svitavy, T.G. Masaryka 35, 568 02 Svitavy, http://www.svitavy.cz Multifunkční vzdělávací, komunitní a kulturní centrum Město Svitavy, T.G. Masaryka 35, 568 02 Svitavy, http://www.svitavy.cz Multifunkční vzdělávací, komunitní a kulturní centrum fabrika projekt, který

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

INDUSTRIÁLNÍ KULTURNÍ DĚDICTVÍ CHRÁM CHMELE A PIVA HOP AND BEER TEMPLE. Královské město Žatec. Mgr. Zdeňka Hamousová & Bc. Eva Hapáková & Petr Bažant

INDUSTRIÁLNÍ KULTURNÍ DĚDICTVÍ CHRÁM CHMELE A PIVA HOP AND BEER TEMPLE. Královské město Žatec. Mgr. Zdeňka Hamousová & Bc. Eva Hapáková & Petr Bažant INDUSTRIÁLNÍ KULTURNÍ DĚDICTVÍ CHRÁM CHMELE A PIVA HOP AND BEER TEMPLE Královské město Žatec Mgr. Zdeňka Hamousová & Bc. Eva Hapáková & Petr Bažant Listopad, 2013 Královsk lovské město Žatec The Royal

Více

Analýza indikátorů možného rozvoje venkova

Analýza indikátorů možného rozvoje venkova Evropský model země dělství a jeho aplikace v podmínkách českého agrárního venkova Ing. arch. Iveta Merunková merunkova@gmail.com ČZU Praha Analýza indikátorů možného rozvoje venkova Kvalita venkovského

Více

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Poloha mikroregionu v rámci ČR a HK kraje Novobydžovsko Mikroregion Novobydžovsko Novobydžovsko a Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-2010 (PRK) Strategie

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

LOKALIZAČNÍ FAKTORY (ČÁST PRVNÍ) Ing. Kateřina Šugárová

LOKALIZAČNÍ FAKTORY (ČÁST PRVNÍ) Ing. Kateřina Šugárová LOKALIZAČNÍ FAKTORY (ČÁST PRVNÍ) Ing. Kateřina Šugárová Lokalizační faktory rozhodují o konkrétní lokalizaci, o funkčním vyuţití konkrétní oblasti cestovním ruchem z hlediska přírodních moţností nebo z

Více

Regionální operační program Střední Morava. Přehled priorit a opatření. Duben 2007. Prioritní osy programu

Regionální operační program Střední Morava. Přehled priorit a opatření. Duben 2007. Prioritní osy programu Regionální operační program Střední Morava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 Doprava... 2 Prioritní osa 2 - Integrovaný rozvoj a obnova regionu... 3 Prioritní

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY. tam, kde pramení Vaše zdraví a klid

TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY. tam, kde pramení Vaše zdraví a klid TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY tam, kde pramení Vaše zdraví a klid TERMÁLNÍ RESORT PASOHLÁVKY - - lázně nového typu 1. Činnost společnosti 2. Příležitost na trhu 3. Koncept termálního resortu 4. Přínosy

Více

KOOPERATIVNÍ ROZVOJ LOKALIT V PŘÍHRANIČÍ JIHOČESKÝ KRAJ / DOLNÍ RAKOUSKO

KOOPERATIVNÍ ROZVOJ LOKALIT V PŘÍHRANIČÍ JIHOČESKÝ KRAJ / DOLNÍ RAKOUSKO Jihočeská hospodářská komora Sdružení stavebnictví a územního rozvoje Husova 9, 370 01 České Budějovice Držitel certifikátu systému jakosti dle požadavků ČSN EN ISO 9001:2001 KOOPERATIVNÍ ROZVOJ LOKALIT

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_128 Datum: 7.3.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_128 Datum: 7.3. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé. 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny. Jan Vaic, člen komise

Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé. 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny. Jan Vaic, člen komise Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny Jan Vaic, člen komise Komise CR v Lounech Poradní orgán Rady Města Loun 6 členů, odborníků se zkušenostmi

Více

Atelier GNS s.r.o. OBECNÍ DŮM MOUTNICE. architektonická studie. autor: Ing. arch. Martin Navrkal, Ph.D.

Atelier GNS s.r.o. OBECNÍ DŮM MOUTNICE. architektonická studie. autor: Ing. arch. Martin Navrkal, Ph.D. Atelier GNS s.r.o. OBECNÍ DŮM MOUTNICE architektonická studie autor: Ing. arch. Martin Navrkal, Ph.D. 10/2012 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE investor: autor: OBECNÍ DŮM MOUTNICE architektonická studie Obec Moutnice,

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

LIDOVÁ ARCHITEKTURA A DESIGN

LIDOVÁ ARCHITEKTURA A DESIGN LIDOVÁ ARCHITEKTURA A DESIGN Stavitelství venkova a okrajových částí zejména venkovských měst. Obytná, hospodářská i kultovní stavení určená funkcí i kulturní tradicí. V širším pojetí stála lidová architektura

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova Možnosti čerpání evropských dotací pro obce, metoda LEADER Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova Rozpočet

Více

Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí

Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí Případová studie Chotěbořsko Mgr. Iveta Čtveráková iveta.ctverakova@natur.cuni.cz Seminář Venkov 2015 5. 2. 2015 Téma geoturismu v kontextu aktuálních

Více

5.2.4 OSA IV - LEADER

5.2.4 OSA IV - LEADER 5.2.4 OSA IV - LEADER Účelem osy IV Leader je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s

Více

Strategie vztahu muzea k veřejnosti

Strategie vztahu muzea k veřejnosti Projekt oblasti podpory OP VK Další vzdělávání Strategie vztahu muzea k veřejnosti Alexandra Brabcová metodika přednášky Projekt oblasti podpory OP VK Další vzdělávání STRATEGIE MUZEA VE VZTAHU K VEŘEJNOSTI

Více

ZÁJMOVÉ SDRUŽENÍ PRÁVNICKÝCH OSOB BYLO ZALOŽENO ZA ÚČELEM ZPŘÍSTUPNĚNÍ A ZNOVUOŽIVENÍ ÚZEMÍ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY A EVROPSKÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ

ZÁJMOVÉ SDRUŽENÍ PRÁVNICKÝCH OSOB BYLO ZALOŽENO ZA ÚČELEM ZPŘÍSTUPNĚNÍ A ZNOVUOŽIVENÍ ÚZEMÍ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY A EVROPSKÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ ZÁJMOVÉ SDRUŽENÍ PRÁVNICKÝCH OSOB BYLO ZALOŽENO ZA ÚČELEM ZPŘÍSTUPNĚNÍ A ZNOVUOŽIVENÍ ÚZEMÍ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY A EVROPSKÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ EDUKATIVNÍ OSVĚTA, EXPOZICE PRŮMYSLU, PRŮMYSLOVÝCH

Více

Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst. 28. dubna 2012, České Budějovice

Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst. 28. dubna 2012, České Budějovice Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst 28. dubna 2012, České Budějovice Vývoj HDP v KV kraji V polovině 90 let patřil KV kraj k bohatším krajům V dalších letech ale

Více

Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace

Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace Díky deseti hudebním festivalům, členům Asociaci hudebních festivalů České republiky, utratili návštěvníci v městech konání festivalů

Více

Marketing atraktivit Marketing dlouhodobě udržitelného rozvoje Marketing ubytovacích služeb. Marketing cestovních kanceláří

Marketing atraktivit Marketing dlouhodobě udržitelného rozvoje Marketing ubytovacích služeb. Marketing cestovních kanceláří Marketing atraktivit Vybrané aplikace marketingu cestovního ruchu: Marketing atraktivit Marketing destinací Marketing dlouhodobě udržitelného rozvoje Marketing ubytovacích služeb Marketing lodní a letecká

Více

ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI OBCÍ /KNIHOVEN/ Roman Giebisch

ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI OBCÍ /KNIHOVEN/ Roman Giebisch ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI OBCÍ /KNIHOVEN/ Roman Giebisch ZÁKLADNÍMI FUNKCEMI OBCE, JAKO SÍDELNÍHO ÚTVARU, JSOU OBYTNÁ, PRACOVNÍ A OBSLUŽNÁ. Rozvoj obce je dlouhodobý proces vyváženého a udržitelného zlepšování

Více

www.dhv.cz BROWNFIELDS vers. KULTURA

www.dhv.cz BROWNFIELDS vers. KULTURA www.dhv.cz BROWNFIELDS vers. KULTURA Šance pro brownfields Brownfields a využití pro kulturu, přínosy - V souladu s udržitelným rozvojem, využití stavby co již byla jednou postavena je vhodné - Atraktivní

Více

Strategický cíl 4 Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě

Strategický cíl 4 Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě Tvář města v široce pojatém estetickém slova smyslu především pak jeho část, kterou nazýváme sdíleným veřejným prostorem, reflektuje hodnotový systém jeho

Více

Prezentace pro OKD a.s.

Prezentace pro OKD a.s. HORNICKÝ LANDEK Prezentace pro OKD a.s. OBSAH PREZENTACE 1. VÝCHODISKA 2. KONTEXT PROJEKTU 3. NAVRHOVANÉ ŘEŠENÍ 4. ÚSKALÍ A RIZIKA 5. PŘÍLEŽITOSTI 1 VÝCHODISKA I. Analýza současného stavu + KLADY Unikátnost

Více

Háječek náš veřejný prostor Future City Game 23.3.2011 České Budějovice

Háječek náš veřejný prostor Future City Game 23.3.2011 České Budějovice Háječek náš veřejný prostor Future City Game 23.3.2011 České Budějovice CpKP jižní Čechy Řešené území 30.8.2011 2 Z historie (kolem roku 1915) 30.8.2011 3 Kašna se sousoším, vlevo v pozadí Kopeckého chata

Více

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Cestovní ruch

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Cestovní ruch Zápis z I. jednání Pracovní skupiny Cestovní ruch Nepomuk, 15.7. 2014 Dokument obsahuje to, co jsme na setkání identifikovali a potvrdili jako problémy/potřeby v oblasti cestovního ruchu na území působnosti

Více

INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU

INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU Příjmy z cestovního ruchu jsou vždy významnou složkou ekonomického fungování regionů, a proto se investice do cestovního ruchu (CR) vyplatí nejen krajům, ale i podnikatelským

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY prosinec 2007 Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 Městský úřad ve Znojmě, odbor rozvoje (dále jen úřad územního plánování), který na žádost obce Havraníky pořizuje

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) je vrcholnou reprezentací studentů veřejných,

Více

Průběžná zpráva o realizaci projektu pro projektové partnery Etapa 3-4

Průběžná zpráva o realizaci projektu pro projektové partnery Etapa 3-4 Květen 2011 Průběžná zpráva o realizaci projektu pro projektové partnery Etapa 3-4 HelpTour - Agentura pro rozvoj cestovního ruchu Projekt Prezentace a propagace církevních památek a kulturně-historického

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY školní rok 2010/2011 Hotelnictví Metodický návod k využití sjednocených tematických okruhů pro profilovou část maturitní zkoušky Součástí řešení projektu Kurikulum S je

Více

Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Ing. Jana Davidová

Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Ing. Jana Davidová Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020 ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Ing. Jana Davidová Operační programy Program rozvoje venkova (PRV) Operační program životní

Více

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s. Využívání jihočeských rybníků k rekreačním účelům Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová Katedra regionálního managementu Ekonomická fakulta, JCU Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Střední Morava Sdružení cestovního ruchu PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

Dana Fialová, Veronika Nožičková. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Dana Fialová, Veronika Nožičková. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Nové rekreační aktivity ve venkovském m prostoru Česka Dana Fialová, Veronika Nožičková Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Cíl l příspp

Více

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace

Více

Strategické dokumenty a Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu v Kutné Hoře

Strategické dokumenty a Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu v Kutné Hoře Strategické dokumenty a Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu v Kutné Hoře Konference o cestovním ruchu a památkách ve městech, obcích a regionech; duben 2013 Ivo Šanc, starosta Kutné Hory Úloha

Více

VZDĚLÁVACÍ AKCE: A1 Místo: Stařeč Datum: 16.9 Historické dědictví Zachraňme kořeny

VZDĚLÁVACÍ AKCE: A1 Místo: Stařeč Datum: 16.9 Historické dědictví Zachraňme kořeny Dobré odpoledne VZDĚLÁVACÍ AKCE: A1 Místo: Stařeč Datum: 16.9 Historické dědictví Zachraňme kořeny 1. Památky místního významu 2. Muzea a expozice místního a regionálního dědictví Dědictví musí být ve

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

3.5 Kultura. 3.5.1 Praha kulturní metropole

3.5 Kultura. 3.5.1 Praha kulturní metropole 3.5 Kultura Praha je již od středověku významnou křižovatkou obchodních a diplomatických cest, důležitým strategickým bodem, místem setkávání lidí z blízkých i vzdálených zemí a v neposlední řadě i průsečíkem

Více

Zdravé klima v komunitních školách

Zdravé klima v komunitních školách Zdravé klima v komunitních školách Zajímavý název vzdělávacího programu Zdravé klima v komunitních školách v rámci průřezového tématu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání a také jeho zaměření

Více

Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově

Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově Přehled cílů a priorit strategické části za jednotlivé pracovní skupiny

Více

Značka vznikla v roce 2010 s cílem podpory území. Tato značka garantuje zejména místní původ výrobku a vazbu na region Jeseníků

Značka vznikla v roce 2010 s cílem podpory území. Tato značka garantuje zejména místní původ výrobku a vazbu na region Jeseníků JESENÍKY originální produkt Přinášíme Vám kvalitu a tradici z Jeseníků 6.11.2013 ZNAČKA JESENÍKY ORIGINÁLNÍ PRODUKT Značka vznikla v roce 2010 s cílem podpory území Tato značka garantuje zejména místní

Více

NÁRODNÍ DIVADLO DOSTANE NOVÝ KABÁT

NÁRODNÍ DIVADLO DOSTANE NOVÝ KABÁT NÁRODNÍ DIVADLO DOSTANE NOVÝ KABÁT Praha, 11. června Dlouho očekávaná rekonstrukce fasády historické budovy Národního divadla právě začíná. Náročné opravy budou probíhat až do konce roku 2015, ale chod

Více

Další dotační programy pro revitalizaci brownfields v ČR

Další dotační programy pro revitalizaci brownfields v ČR Další dotační programy pro revitalizaci brownfields v ČR Minulé a nové dotační programy pro oblast brownfields v ČR Původní program (2004-2006) Program na podporu rozvoje průmyslových zón OP Průmysl a

Více

WORKSHOP B. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

WORKSHOP B. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí WORKSHOP B Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Zaměření workshopu KULTURNÍ DĚDICTVÍ NA VENKOVĚ Preambule k workshopu Úvodem: Kulturní dědictví země zahrnuje

Více

Strategické dokumenty JMK

Strategické dokumenty JMK Strategické dokumenty JMK Koncepční dokumenty Jihomoravského kraje a jejich vzájemné vazby Dílčí koncepce Dlouhodobý záměr vzdělávání a vzdělávací soustavy Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Koncepce

Více

Nové vedení Domu umění města Brna

Nové vedení Domu umění města Brna Nové vedení Domu umění města Brna Tisková konference 19 03 (2013) v 11 h Dům umění města Brna Malinovského nám. 2 Od 1. března 2013 vede Dům umění města Brna jeho dlouhodobá spolupracovnice, kurátorka

Více

Investiční příležitost - Opočno

Investiční příležitost - Opočno Objekt bývalého soudu a zámeckého pivovaru v Opočně - č.p. 2 Strana 1 z 9 Objekt č.p. 2 - základní informace součástí objektu jsou bývalá budova soudu a bývalý zámecký pivovar, spolu s areálem opočenského

Více

Krátkodobá koncepce rozvoje kultury v Dačicích 2005 2006

Krátkodobá koncepce rozvoje kultury v Dačicích 2005 2006 Krátkodobá koncepce rozvoje kultury v Dačicích 2005 2006 Kulturní komise doporučuje radě města následující opatření ke zvýšení úrovně kultury v Dačicích, přičemž respektuje finanční možnosti města a dbá

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Připomínkový list. Registrační číslo projektu: CZ.1.08/3.2.00/14.00263 Název nositele strategie: Místní akční skupina Hlučínsko, z.s.

Připomínkový list. Registrační číslo projektu: CZ.1.08/3.2.00/14.00263 Název nositele strategie: Místní akční skupina Hlučínsko, z.s. Registrační číslo projektu: CZ.1.08/3.2.00/14.00263 Název nositele strategie: Místní akční skupina Hlučínsko, z.s. Číslo připomínky 1 Charita Hlučín, Lukáš 2 Charita Hlučín, Lukáš 3 Charita Hlučín, Lukáš

Více

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015 Lukáš Hula Východiska Zahraničí Česká republika Přehled Proč hovoříme o výchově k podnikavosti? Protože podnikatelé jsou páteří ekonomiky Protože

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ing. Miroslav Kalous Náměstek ministra Obsah prezentace Význam cestovního ruchu pro ČR Základní statistická data cestovního ruchu Podpora cestovního

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

PRAVIDLA. Podpora konání kulturních a společenských akcí v regionu MAS Blanský les Netolicko 2014

PRAVIDLA. Podpora konání kulturních a společenských akcí v regionu MAS Blanský les Netolicko 2014 Podpora konání kulturních a společenských akcí v regionu MAS Blanský les Netolicko 2014 PRAVIDLA Obsah 1. Základní rámec programu... 3 1.1 Název grantového programu... 3 1.2 Zdůvodnění programu... 3 1.3

Více

Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly. Eva Žáková

Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly. Eva Žáková Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly Eva Žáková EU a kultura čl. 167 Lisabonské smlouvy podpora kultury do agendy EU začleněna v rámci Maastrichtské smlouvy (1992) podpora kultury

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky

Více

Vize. Flow East koupil budovu Václavské náměstí 47 v roce 1994 a kompletně ji zrekonstruoval v roce 1996.

Vize. Flow East koupil budovu Václavské náměstí 47 v roce 1994 a kompletně ji zrekonstruoval v roce 1996. Design Vize Flow East koupil budovu Václavské náměstí 47 v roce 1994 a kompletně ji zrekonstruoval v roce 1996. Rekonstrukce nicméně odhalila mnohá neodstranitelná poškození způsobená stářím budovy a použitým

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského

Více

Cílem grantové výzvy je podpořit rozvoj veřejných městských prostranství v České republice.

Cílem grantové výzvy je podpořit rozvoj veřejných městských prostranství v České republice. Nadace Proměny (dále jen nadace ) vyhlašuje Grantovou výzvu 2014 v programu Parky (dále jen grantová výzva ). Program Parky pomáhá městům rozvíjet veřejná prostranství, která vycházejí z potřeb jejich

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová. Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu

30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová. Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu 30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu Střední Čechy y Pár slov o Regionální operačním programu Regionální operační č program pro NUTS

Více

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

STROJÍRNA OSLAVANY, spol. s r.o. Vzdělávací podnikatelsko-technické centrum Kukla

STROJÍRNA OSLAVANY, spol. s r.o. Vzdělávací podnikatelsko-technické centrum Kukla STROJÍRNA OSLAVANY, spol. s r.o. Vzdělávací podnikatelsko-technické centrum Kukla Foto 1: Historické jádro areálu KUKLA po rekonstrukci Motivy k realizaci projektů STROJÍRNA OSLAVANY, spol. s r.o. vznikla

Více

Jak na peníze z Evropské unie?

Jak na peníze z Evropské unie? Regionální operacní program pro Strední Cechy 2007-2013 Jak na peníze z Evropské unie? V období 2007-2013 je pro Českou republiku připraven z Evropské unie balíček peněz v objemu asi 750 mld. Kč. Česká

Více

Školství MAS Region HANÁ

Školství MAS Region HANÁ Školství MAS Region HANÁ VIZE Materiální vybavení škol odpovídající 21. století, kvalitní pracovní podmínky pro pedagogy k zajištění moderní výuky, zlepšení podmínek i pro nepedagogické pracovníky škol.

Více