Zápočet. Otázky ABCD (jediná správná odpověď) Samuelson, Paul A. - Nordhaus, William D. Ekonomie. Znázornění problematiky v grafu

Transkript

1 Úvod do ekonomie letní semestr Ing. Pavel Hanuš asistent Katedry matematiky PřF UHK garant ekonomických předmětů katedry daňový poradce Konzultační hodiny LS : čtvrtek (D 41060) pavel.hanus@uhk.cz Termíny konzultací 17. února 2012 (pátek) hod. A17, Objekt společné výuky Informace ke studiu aabsolvování předmětu ᄄ 13. dubna 2012 (pátek) hod. A17, Objekt společné výuky Literatura k předmětu Absolvování předmětu 1/2 Povinná: Zápočet Šimková, Eva. Základy ekonomie. Hradec Králové: 1 písemný zápočtový test ve zkouškovém období Gaudeamus, 2004 (doba řešení 60 minut) Doporučená dle sylabu, zejména: Otázky ABCD (jediná správná odpověď) Samuelson, Paul A. - Nordhaus, William D. Ekonomie. Stručné pojednání na dané téma Praha: Svoboda 1991 Znázornění problematiky v grafu Macáková, Libuše. Mikroenomie základní kurz. Slaný: Doplnění tvrzení tak, aby bylo správné a mělo smysl Meladrium Spojení výrazů tak, aby k sobě patřily Helísek, Mojmír. Makroekonomie základní kurz. Slaný: Požadována min. 66 % úspěšnost Melandrium V případě neúspěšného pokusu nabízí vyučující Synek, Miloslav. Ekonomika a řízení podniku. Praha: max. 2 opravné testy s podobným obsahem a VŠE, 1997 rozsahem Štohl, Pavel Klička, Vladimír. Maturitní ookruhy z Požadovaná úspěšnost u opravného testu 66 % účetnictví Znojmo: Vzdělávací středisko Pavel Štohl, 2012 K předchozím (neúspěšným) pokusům se nepřihlíží

2 Absolvování předmětu 2/2 Plán konzultace Zápočtové testy ve zkouškovém období Předtermín v posledním týdnu semestru Místo konání: děkanát PřF UHK budova D, Jana Koziny 1237, Hradec Králové (v zahradě BiGyBoBa, blízko nové budovy ZS) 1. Základní ekonomické pojmy 2. Formování trhu (MIE) 3. Tržní elementy (MIE) 4. Podnikání a podnik MIE vs MAE Základní ekonomické pojmy Mikroekonomie (MIE) Zkoumá chování jednotlivých dílčích tržních subjektů (firem a domácností) Ekonomické skutečnosti jsou sledovány z pohledu konkrétního ekonomického subjektu MIE odpovídá na otázky týkající se (ekonomického) chování jednotlivých subjektů Makroekonomie (MAE) Zabývá se hospodářstvím jako celkem Jde o pohled zvenčí, nikoliv o pohled daného ekonomického subjektu MAE je základem hosp. politiky, řeší otázky inflace, nezaměstnanosti, ekonom. produktu Vzácnost (MIE) Výrobní faktory (MIE) Snahou lidského života je si tento život Ekonomické statky je třeba vyrábět zpříjemnit K této výrobě se používají další ekonomické Pro tento účel člověk potřebuje nebo touží po řadě statky = výrobní faktory ekonomických statků Půda = přírodní produkt (ne volný statek), Zároveň ale naráží na jejich omezenou míru, vlastníci půdy pobírají pozemkovou rentu tyto statky neexistují v neomezené míře, musí se (pacht) vyrábět Práce = cílevědomá lidská činnost, vlastníci Vzácnost = jde o statky, které člověk tohoto faktoru pobírají mzdu potřebuje/chce a zároveň o statky vyskytující se v omezené míře Kapitál = statky používané k výrobě jiných Ekonomická vzácnost = omezenost a zároveň statků nebo peněžní kapitál, vlastníci kapitálu užitečnost dané věci realizují zisk nebo úrok Volné statky = statky užitečné, ale volně Technologie/informace = zvláštní forma dostupné (školní příklad: voda, vzduch,...) kapitálu, myšlení, know-how,... 12

3 Trh Formování trhu (MIE) Historicky = určité místo (tržiště, jarmark,...), kde se setkává kupující a prodávající Dnešní pohled = oblast ekonomiky, kde dochází k výměně činností mezi ekonom. subjekty prostřednictvím směny zboží Směnu dnes zajišťují peníze (historicky to byly jiné vzácné statky) Směnná hodnota = poměr, v němž se určité zboží směňuje na trhu za jiné Cena = směnná hodnota vyjádřená v penězích Typy trhů Místní, národní, světový Dílčí (1 druh zboží), agregátní (veškeré zboží) Trh produktů (výrobků), peněz, výrob. faktorů Tržní subjekty Vztahy trhů a trž. subjektů Subjekty vstupující na trh s různými (často protichůdnými) cíli Druhy tržních subjektů Domácnosti = mají zájem uspokojit své potřeby (poptávku po vzácných statcích) nebo nabízí svou práci či kapitál Firmy (podniky) = nabízí své výrobky (produkty), poptávají výrobní faktory Stát (vláda) = může na trhu působit jako běžný poptávající (i nabízející), ale častěji trh reguluje Zdroj: Macáková, L. Mikroekonomie základní kurz Tržní elementy Za tržní elementy (prvky) se tradičně považují: Nabídka Poptávka Cena Konkurence Tržní elementy (MIE)

4 Nabídka Křivka nabídky Na trhu výrobků a služeb je nabídka tvořena firmami Agregátní nabídka = souhrn všech zamýšlených prodejů všech výrobců Individuální nabídka = nabídka jednoho konkrétního výrobce Dílčí (tržní) nabídka = nabídka jediného výrobku od všech (různých) výrobců Křivka nabídky Má 2 proměnné, a to cenu (P) a množství (Q) Graf křivky nabídky vychází z předpokladu: čím vyšší je cena, tím více své produkce jsou ochotni výrobci na trhu nabídnout Zdroj: Macáková, L. Mikroekonomie základní kurz. Zákon rostoucí nabídky Poptávka Růst ceny vyvolává růst nabídky Naopak pokles ceny vyvolává pokles nabídky Na trhu výrobků a služeb je nabídka tvořena domácnostmi toužícími uspokojit své potřeby Agregátní poptávka = celkový zamýšlený souhrn všech koupí na trhu Individuální poptávka = poptávka jediného kupujícího nebo poptávka po produkci jediného výrobce Dílčí (tržní) poptávka = poptávka po jednom konkrétní výrobku Efektivní koupěschopná poptávka = poptávka v rámci daného rozpočtového omezení (to, co si můžeme reálně koupit, nikoliv to, po čem jen toužíme a reálně si to koupit nemůžeme) Křivka poptávky 1/2 Křivka poptávky 2/2 Graf křivky poptávky má dvě proměnné, a to objem poptávaného zboží (Q) a cenu, kterou jsou poptávající ochotni zaplatit (P) Graf křivky poptávky vychází z předpokladu, že čím bude cena nižší, tím větší množství daného statku si bude chtít poptávající koupit Zdroj: Macáková, L. Mikroekonomie základní kurz

5 Zákon klesající poptávky Rovnovážná cena Růst ceny vyvolává pokles poptávaného množství Naopak pokles ceny vyvolává růst poptávaného množství Cena je hodnota výrobku či služby vyjádřená v penězích Rovnovážná cena je stav, kdy je trv v rovnováze, kdy se nabídka rovná poptávce Konkurence 1/2 Konkurence 2/2 Tržní konkurence = střetávání se různých zájmů různých tržních subjektů Druhy konkurencí: Konkurence mezi nabídkou a poptávkou = nabízející a poptávající mají různé zájmy, rovnovážná cena je dílem kompromisu Konkurence na straně poptávky = každý poptávající chce co nejvíce zboží za co nejméně peněz (na úkor ostatních), pokud D > S (nedostatek zboží na trhu), snaží se každý získat nedostatkové zboží => zvyšování ceny Druhy konkurencí (pokrač.): Konkurence na straně nabídky = každý výrobce chce prodat co nejvíce své produkce (na úkor ostatních), pokud S > D, jde mezi výrobci o boj o přežití) Cenová konkurence = počáteční prodej za nízké ceny ( prodej pod cenou ), aby výrobci nalákali kupující a oslabili konkurenci Necenová konkurence = přilákání kupujících jinak než nízkou cenou zdánlivé slevy, prodej na úvěr, obaly, kvalita, servis, Dokonalá konkurence Neokonalá konkurence Pouze ekonomická fikce pro účely ekonomických teorií Všichni výrobci mají stejné podmínky na trhu, a to: Volný vstup do odvětví Výroba zcela stejného výrobku Stejné (dokonalé) informace Všichni výrobci tak vyrábí totožný produkt Výhodou dokonalé konkurence je stálé hledání úspor při výrobě Bližší ekonomické realitě, v praxi se často vyskytuje Formy nedokonalé konkurence: Monopolní konkurence ( velká skupina ) = mnoho výrobců v odvětví, kam je volný vstup, produkt je však diferencovaný Oligopol ( malá skupina ) = málo výrobců, diferencovaný produkt, omezený přístup do odvětví, výrobci mohou ovlivňovat nabídku Monopol = jediný výrobce daného výrobku, absolutní moc nad kupujícím Monopson = monopol na straně poptávky, tj. jediný poptávající na trhu (hlavně na trhu práce)

6 Funkce trhu Tržní selhání Trh by měl umět odpovědět na 3 hlavní MIE otázky: CO VYRÁBĚT = kupující mají peněžní hlasy, jimi rozhodují, co koupí a co nekoupí = co se bude/nebude vyrábět (konkurence na straně poptávky) JAK VYRÁBĚT = soutěžení mezi výrobci, za kolik se bude vyrábět, v jaké kvalitě (konkurence na straně nabídky) PRO KOHO VYRÁBĚT = určuje trh výr. faktorů, kde se formují ceny pro vlastníky výr. faktoru, kteří potom nakupují výrobky Tržní selhání = okolnosti, které brání tržnímu mechanismu efektivně alokovat zdroje Nejčastějšími příčinami jsou: Monopolní síla Externality Veřejné statky Nedokonalá informace Často může být důvodem tržního selhání zásad státu do ekonomiky (ač původně dobře míněný) Monopolní síla Externality Situace, kdy ekonomický subjekt (nabízející či poptávající) může uplatnit sílu při určování ceny Vzniklá cena tak neodpovídá přirozeným zvyklostem Příklad monopolní výrobce, monopolní zaměstnavatel (monopson) Externality též efekt přelévání výroba/spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady/výnosy jinému subjektu Takové náklady/výnosy se přelévají od jednoho subjektu ke druhému, aniž by tyto subjekty za tyto náklady/výnosy platily Kladné (pozitivní) externality = činnost jednoho ekonomického subjektu přináší prospěch druhému subjektu Záporné (negativní) externality = činnost jednoho subjektu přináší dodatečné náklady druhému subjektu Veřejné statky Nedokonalá informace Jde o veřejně poskytované služby nebo statky, pro které jsou typické vlastnosti Nezmenšitelnost = spotřeba tohoto statku jedním subjektem nemá vliv na spotřebu jinými subjekty Nevylučitelnost = neplatící uživatele (spotřebitele) nelze ze spotřeby veřejného statku vyloučit Příklady: národní obrana, policie, mosty, silnice, veřejné osvětlení, Situace, kdy má jeden tržní subjekt (nabízející) více informací (lepší informace) než druhý tržní subjekt Příklad: prodávající ví více o kvalitě prodávaného zboží, o brzké změně ceny Tato asymetričnost informace vede k problémům: Morální hazard = informovaný subjekt vyvíjí činnost na úkor neinformovaného subjektu Nepříznivý výběr = nežádoucí subjekty se budou více účastnit směny než ostatní subjekty (např. při prodeji ojetých vozů)

7 Podnikání ( 2 ObchZ) Podnikáním se rozumí Podnikání, podnik soustavná činnost samostatně prováděná podnikatelem vlastním jménem na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku Jde o podnikání? Podnikatel ( 2 ObchZ) Pan XY prodá jednorázově všechny své akcie, které má z tzv. kupónové privazitace. Obchodní firma prodá část zboží se ztrátou. Pan JK nemá živn. oprávnění, nakoupí ojetý vůz, prodá jej, za získané peníze koupí další ojetý vůz, znovu prodá atd. Podnikatelem se rozumí osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění nebo osoba podnikající na základě jiného než živnostenského oprávnění nebo osoba provozující zemědělskou výrobu Podnikatel fyzická osoba Podnikatel právnická osoba lidská bytost způsobilá k tomu, aby měla práva a povinnosti tato způsobilost vzniká narozením, zaniká smrtí způsobilosti v plném rozsahu obecně nabývá fyzická osoba až dosažením 18. roku věku právě až dovršením plnoletosti může fyzická osoba získat živnostenské oprávnění osoba fiktivní pouze v právu existující různá sdružení fyzických či právnických osob, sdružení majetku apod. zřízení (založení) právnické osoby = sepsání písemné smlouvy či zakladatelské listiny (dohoda zakladatelů) Vznik je den, kdy se zřízená (založená) právnická osoba zapisuje do obchod. rejstříku či jiné evidence

8 Obchodní rejstřík 1/2 Obchodní rejstřík 2/2 veřejný seznam zapisují se zde vymezené subjekty (viz dále) vede určený soud rejstříkový soud (KS) obchodní rejstřík je veden v elektronické podobě bezplatné nahlížení: úředně ověřený výpis: rejstříkový soud, notáři, krajské/obecní úřady, pošty, Czechpoint Do obchodního rejstříku se zapisují: obchodní společnosti a družstva dle ObchZ zahraniční osoby (fyzické i právnické) kromě fyz. osob občanů EU, občanů států z EHP či Švýcarska na vlastní žádost též české podnikající fyzické osoby či fyzické osoby z jiného čl. státu EU či z EHP či ze Švýcarska česká fyzická osoba povinně jen pokud jeho výnosy/příjmy převýší za 2 roky v průměru 120 mil. Kč. další subjekty dle zvl. právního předpisu Živnostenský rejstřík 1/2 Živnostenský rejstřík 2/2 Informační systém veřejné správy obsahuje údaje o držitelích živn. oprávnění (živn. listů či koncestních listin) provozují (vedou) jej jednotlivé obecní či krajské živnostenské úřady bezplatné nahlížení: k evidováno přes 3,1 mil. živn. oprávnění (z toho přes 2,5 mil. fyz. osoby) Na 1000 obyvatel k připadalo téměř 300 živnostenských oprávnění výpisy ze živn. rejstříku lze získat na živnostenském úřadu či na Czechpointu Zapisují se do něho: fyz. osoby: jméno, příjmení, stát. občanství, bydliště, rodné číslo, IČ, místo podnikání, odpovědný zástupce (je-li ustanoven) práv. osoby: obchodní firma/název, sídlo, IČ, osoby, které jsou statut. orgánem fyz. i práv. osoby: předmět podnikání, druž živnosti, provozovny (vč. jejího ident. čísla), doba platnosti živn. oprávnění, datum zahájení provozování živnosti, pozastavení či přerušení živnosti Podnik ( 5 ObchZ) Obchodní majetek 1/2 Podnik je: soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání k podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty patřící podnikateli a sloužící k provozování podniku Obchodní majetek: veškerý majetek podnikatele bezprostředně sloužící k podnikatelské činnosti (tedy ne soukromý majetek fyzické osoby) Čistý obchodní majetek: obchodní majetek po odečtení závazků vzniklých v souvislosti s podnikáním

9 Obchodní majetek 2/2 Právní formy podnikání Podnik má dle účetní evidence následující položky (v tisících Kč): Budovy 700 Peníze 200 Pohledávky za zákazníky 100 Závazky k dodavatelům 400 Závazky k zaměstnancům 400 Závazky k státu (FÚ apod.) 300 Obchodní majetek = Čistý obchodní majetek = Podnikatelé fyzické osoby podnikající dle Živnostenského zákona ( živnostníci ) Podnikající dle jiného než Živnostenského zákona Soukromí zemědělci Podnikatelé právnické osoby Právní formy dle Obchodního zákoníku Další právní formy státní podniky,národní podniky atd Živnostníci 1/3 Živnostníci 2/3 Živnostenské podnikání upraveno Živnostenským zákonem (455/1991 Sb. v platném znění) Pozn.: Živn. zákon se týká FO i PO (!) Pro vydání živnostenského oprávnění musí fyzická osoba splnit všeobecné, popř. i zvláštní podmínky provozování živnosti Všeobecné podmínky fyzické osoby Dosažení věku 18 let Způsobilost k právním úkonům Koncesované živnosti = provozovány jen na základě předem posuzované koncese (koncesní Bezúhonnost listiny) Zvláštní podmínky fyzické osoby Odborná způsobilost, zejména praxe 51 v oboru Ohlašovací živnosti = při splnění podmínek mohou být provozovány jen na základě ohlášení Volná živnost (jen všeobecné podmínky) Vázané živnosti (všeobecné podmínky + odborná způsobilost) Řemeslné živnosti (všeobecné podmínky + odborná způsobilost) Živnostníci 3/3 Právní formy dle ObchZ Příklady živností: Volná živnost = Zprostředkování obchodu a služeb, Velkoobchod a maloobchod, Výroba strojů a zařízení, Realitní činnost, správa a údržba nemovitostí, Pronájem a půjčování věcí movitých, Reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení, Překladatelská a tlumočnická činnost,... Vázané živnosti = provozování autoškoly, činnost účetních poradců, vedení účetnictví, psychologické poradenství a diagnostika, provádění staveb, jejich změn a odstraňování,... Řemeslné živnosti = řeznictví a uzenářství, mlékařství, mlynářství, pekařství, hodinářství, zednictví, hostinské služby, kosmetické služby, vodoinstalatérství, topenářství,... Koncesované živnosti = výroba a úprava lihu, ostraha majetku a osob, silniční motorová doprava, provozování cestovní kanceláře, provozování pohřební služby, Osobní společnosti Veřejná obchodní společnost Komanditní společnost Kapitálové společnosti Společnost s ručením omezeným Akciová společnost Družstvo

10 Založení společnosti Základní kapitál 1/3 je-li více zakladatelů, zakládá se společnost na základě společenské smlouvy, u akciové společnosti dle zakladatelské smlouvy u jednoho zakladatele (připouští-li to zákon) se zakládá společnost na základě zakladatelská listina společenská smlouva u s. r. o. a zakladatelská smlouva u a. s. musí mít formu notářského zápisu zakladatelská listina musí mít formu notářského zápisu vždy peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků (srov. 58 odst. 1 ObchZ) prvopočáteční majetkový vklad zakladatelů, může být v průběhu existence společnosti měněn je součástí tzv. vlastního kapitálu musí být vyjádřen v jednotkách české měny povinně vytváří: k. s., a. s., s. r. o. zapisuje se do obchodního rejstříku Základní kapitál 2/3 Základní kapitál 3/3 Základní kapitál není kaucí na podnikání Tzv. rozvaha společnosti může ke dni vzniku mít například tuto podobu (u společnosti s ručením omezeným): AKTIVA (majetek) PASÍVA (zdroje krytí majetku) Peníze v bance ,00 Základní kapitál ,00 CELKEM MAJETEK ,00 CELKEM ZDROJE ,00 Již několik dní po vzniku společnosti může rozvaha mít jinou podobu, resp. jinou strukturu majetku: AKTIVA (majetek) PASÍVA (zdroje krytí majetku) Dlouhodobý majetek ,00 Základní kapitál ,00 Zboží ,00 Hotovost ,00 Peníze v bance ,00 CELKEM MAJETEK ,00 CELKEM ZDROJE , Vklad společníka Vznik společnosti vklad = souhrn peněžních prostředků či jiných v penězi ocenitelných hodnot společník se zavazuje vklad vložit do společnosti nepeněžitý vklad = majetek se zjistitelnou hospodářskou hodnotou využitelný vzhledem k předmětu podnikání hodnota nepeněžitého vkladu musí být oceněna soudním znalcem nepeněžitý vklad musí být 100% splacen před zápisem zákl. kapitálu do obch. rejstříku Společnost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán do 90 dnů po založení Není-li při založení společnosti výslovně řečeno, že se zakládá na dobu určitou, má se za to, že se zakládá na dobu neurčitou Veškeré právní úkony týkající se založení, vzniku, zrušení a přeměn musí být písemné s úředně ověřenými podpisy

11 Akciová společnosti Společnost s ručením omezeným Základní kapitál: 2 mil. Kč (bez veřejného upisování), 20 mil. Kč (s veř. upisováním) Nejvyšší orgán, statutární orgán: Valná hromada (akcionářů), představenstvo společnosti Dozorční orgán: Dozorčí rada (povinná), min. 3 členové či počet dělitelný třemi Ručení společnosti: Společnost ručí celým svým majetkem Ručení společníků: Žádné, akcionář ( společník ) může přijít jen o hodnotu akcií Základní kapitál: Kč Nejvyšší orgán, statutární orgán: Valná hromada (společníků), jednatel či více jednatelů Dozorční orgán: Dozorčí rada (nepovinná), min. 3 členové Ručení společnosti: Společnost ručí celým svým majetkem Ručení společníků: Společně a nerozdílně do výše nesplacených vkladů zapsaných v obchodním rejstříku Veřejná obchodní společnost Komanditní společnost Základní kapitál: Není stanoveno Nejvyšší orgán, statutární orgán: Společníci, všichni solečníci Dozorční orgán: Není stanoveno Ručení společnosti: Společnost ručí celým svým majetkem Ručení společníků: Společně a nerozdílně celým svým majetkem Základní kapitál: Jen komanditisté (každý min Kč) Nejvyšší orgán, statutární orgán: Společníci, komplementáři Dozorční orgán: Vykonávají komplementáři Ručení společnosti: Společnost ručí celým svým majetkem Ručení společníků: Komanditisté do výše svého nespl. vkladu. Komplementáři celým svým majetkem Družstvo Základní kapitál: Kč Nejvyšší orgán, statutární orgán: Členská schůze, představenstvo (u družstva do 50 členů čl. schůze) Dozorční orgán: Kontrolní komise, min. 3 členové. U družstva do 50 členů čl. schůze Ručení družstva: Celým majetkem Ručení členů družstva: Není stanoveno Konec témat 1. konzultace