12) sv. Mikuláš 11) sv. Jan Ktitel 10) sv. Kosma a Damián 9) sv. Václav na Zderaze 4) sv. Petr a Pavel na Zderaze 7) sv. Vojtch 8) sv.

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "12) sv. Mikuláš 11) sv. Jan Ktitel 10) sv. Kosma a Damián 9) sv. Václav na Zderaze 4) sv. Petr a Pavel na Zderaze 7) sv. Vojtch 8) sv."

Viktor Novák
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Pro rozvoj území Podskalí a Zderazu mlo význam pesídlení eských knížat na Vyšehrad a vznik Vyšehradské kapituly. Nastal intenzivní rozvoj Podskalí, kde se nacházel vtší poet dnes již 12) sv. Mikuláš 11) sv. Jan Ktitel 10) sv. Kosma a Damián 9) sv. Václav na Zderaze 4) sv. Petr a Pavel na Zderaze 7) sv. Vojtch 8) sv. Petr na Struze zaniklých kostel jako sv. Jan Ktitel, sv. Mikuláš, sv. Vojtch, kaple sv. Michala, také ran stedovké stavby na míst dnešních Nejsvtjší Trojice a. Kosmy a Damiána, u nhož byl vybudován i farní dvorec. Jeho budovy se staly prvním emauzským klášterním sídlem, jak dokazuje renesanní nápis na trámu, petený na konci 18. století, který íkal, že tam, kde je v kláštee kapitulní sí, býval pvodn ovín. Archeologický výzkum doložil pod východním kídlem klauzury emauzského kláštera zbytek budovy. Kostely v jednotlivých osadách byly zejm pvodn vlastnické, byly souástí velmožských dvorc. Veejná cesta, via publica vycházela z Vyšehradu pes Boti kolem Podskalí a vedla pes kostel sv. Václava na Zderaze a dále prostorem osady kolem kostela sv. Petra na Struze a kostela sv. Vojtcha až k nejstaršímu pechodu pes Vltavu. Pro spoj i obchod celého pražského pravobeží ml zásadní význam brod, vedoucí z dnešní Kaprovy ulice na Klárov a pravdpodobn i devný most, existující snad již v 10. století, doložený ve století 12, v 13.století pak nahrazený kamennou stavbou Juditina mostu. Pozdji založený Emauzský klášter byl vybudován na teritoriu vyšehradské kapituly s domácí tradicí slovanské bohoslužby, podle níž kdysi na Vyšehrad pobývali sv. Metodj Solunský a sv. Prokop. Pod Vyšehradem ml také svj kostel sv. Vojtch, kterému se piítalo autorství hymnu Hospodine, pomyluj ny. Už v dobách Betislavových, i o nco díve, zpívávali pedkové tuto slavnostní duchovní píse, vlastn naši nestarší státní hymnu, vroucí náboženskou prosbu o mír a pozemský blahobyt. Vyšehrad 17. století mdirytina.

Vojtch, kaple sv. Michala, také ran stedovké stavby na míst dnešních Nejsvtjší Trojice a. Kosmy a Damiána, u nhož byl vybudován i farní dvorec.

2 Na území Zderazu se nalézaly Šítkovské mlýny a Vodárenská vž. Mlýny na tomto pobeží jsou pipomínané již r.1178 jako majetek kapituly vyšehradské.v 15. století byl majitelem jednoho z mlýn v tchto místech Jan Šítka K Šítkovskému mlýnu a dalším mlýnm u eky, jímž se též íkalo Hoejší - Lodecké vedla již zaniklá Šítkovská ulice. Mlýny v tomto míst jsou pipomínány k roku 1419 a první vodárna k.r Souasná Šítkovská vž pochází z r.1588 a byla nazývána Novomstskou, Zderazskou, Šítkovskou. Vž byla zniena ohnm v roce 1501 a znovu postavena r Mla pro msto veliký význam, dodávala vodu do dvanácti Ledování - r vž výtvarný spolek Mánes. pivovar, dvou klášter a do 130 obecních, soukromých stojan. Pvodn dubový rošt, který je podpírán dubovými jehlami, chrání dodnes vž i pes její plmetrovou odchylku od osy.stavbu vedl novomstský mšan Karel Mlnický, o nmž bylo známo, že se podílel na jiných stavbách, na píklad opravoval kostel sv. Václava na Zderaze. Stavba trvala ti roky a on vedl stavbu jako estnou funkci. Vž byla r poškozena švédskou dlostelbou a pozdji pi opravách získala dnešní charakteristickou bá. Po rekonstrukci v r.1883 byla vodárna ješt v innosti, voda byla rozvádna devným potrubím do kašen Nového msta. Je pravdpodobné, že Praha mla již ped vznikem této vže stálý vodovodní systém. V r.1926 získal

Mlýny v tomto míst jsou pipomínány k roku 1419 a první vodárna k.r.1495. Souasná Šítkovská vž pochází z r.1588 a byla nazývána Novomstskou, Zderazskou, Šítkovskou.

3 Latinský nápis na vži popisuje obléhání Švéd: Na den sv. Václava - starožitnosti mé sláva - od Švejd z dvou velkých kusv - sto devadesát štusv - trpt jsem musela - a již jsem klesat poala. V 15. století podle Tomkových Starých letopis eských za boj mezi posádkou vyšehradskou a Pražany r na sv. Trojici páleni sú kostelové v Podskalí a mnohé domy. Je pravdpodobné, že kostely byly rekonstruovány, ale domy již ne. Na obraze Prahy ze Schedelovy kroniky je dobe vidt v popedí vlevo kostel sv. Vojtcha, vpravo od nho kostel sv. Trojice s Podskalím, za nimi v druhém plánu mohutná hmota kláštera Na Slovanech a vlevo od nho kostelík sv. Kosmy a Damiána, ve skupin sv. Jan. V pozadí na Bežské skále je králv Hrádek s vží, postavený Václavem IV. A vedle nho k východu kostel sv. Václava. Celé území pod Emauzy až ke kostelu vpedu je na tomto realisticky podaném obraze málo zastavné, tém prázdné. A nco navíc ze starých Pražských legend a povstí od Popelky Biliánové: Výez ze Schedelovy kroniky. Vilém Lorenc: Pokus o doplnní panoramatu ze Schedelovy kroniky

Je pravdpodobné, že kostely byly rekonstruovány, ale domy již ne. Na obraze Prahy ze Schedelovy kroniky je dobe vidt v popedí vlevo kostel sv. Vojtcha, vpravo od nho kostel sv.

4 Loupežníci na Blohrad povst popsanou v Podivuhodných píbzích ze staré Prahy. V Myslíkov ulici stával starodávný dm s hostincem a íkalo se tu na Blohrad, ten byl proslulý zejména svým Bakusem. Daleko široko v Praze nebyl nikde Bakus tak veselý a šprýmovný jako na Blohrad. Za starých as netrval však nikdy déle než do plnoci. Tu kdyby byla bývala zábava sebe bláznivjší, jak udeila dvanáctá plnoní a ohlásila se Popelení steda pestalo všechno veselí jakoby ual a hospoda se naráz vyprázdnila. V plnoci na Popelení stedu picházeli erní loupežníci. Pedtím všechno v hospod bylo ve zteštném chechtotu a divokém veselí, a najednou všecko umlklo a za minutku ozývaly se tu výkiky hrzy a zdšení. erní loupežníci pišli a nikdo jich nevidl, ale úastníci cítili jejich pítomnost: ten letl pes celou šenkovnu mrštn rukou neviditelnou, ten se hroutil k zemi stražen, ten byl škrcen, jiný vyhozen, a všichni shromáždní hrzou byli zbaveni smysl.jakmile se trochu vzpamatovali, prchali všichni odtud pekotem a za minutku hospoda byla prázdná. Nikdo nic nevidl jen stará jedna babika vidla, kterak pišlo sedm erných loupežník, všichni v širokých pláštích a kloboucích do ela vtisknutých a pod klobouky svítily jim dva uhlíky místo oí, erné vousy se jim ježily, jinak to byly umrlí lebky. Pkné zjevy v reji masopustním to prý byli loupežníci, kteí tu na Blohrad mli Právo. Za starých as, dokud prý v tchto místech býval prales, byla tu hospoda, do které tito loupežníci lákali pocestné, tu je obírali a házeli je do blizounké Vltavy, když už mli tch zabitých plné sklepy - až konen všichni loupežníci klidn po lidsku zemeli. Po lidsku totiž smrtí pirozenou. Loupežník patí na šibenici, aby aspo zásti smyl híchy své. Milí loupežníci nemli v hrob pokoje, vycházeli z hrob a bloudili za noci v okolí, zjevovali se na behu Vltavy, chodili v jisté dni na Blohrad, kde nejvíc zloin spáchali. Když tam mli pijít, koky a psi zalezli, ani myšky nebylo spatiti. Loupežníci sedli kolem stolu kde se vzal tu se vzal nkdo jim posluhoval, pili ze starodávných korbel a byli smutní. ekali na svého vysvoboditele, jenž ml všem hlavy stíti, aby alespo zásti smíili vinu svou. A tak loupežníci stále a stále chodili na Blohrad až jim ho zboili. Ten padl díve než ostatní domy, aby udlal místo nebožce koce. A tenkrát ve zboenin jistý mlynáský naposled vidl obcházet sedm erných loupežník, a byli shrbeni lítostí. Te chudáci staí híšníci asi sotva se dokají vysvobození. Pes místo zboeného Blohradu, a to zrovna pes šenkovnu, jezdí te elektrika. Blohrad byl starodávný dvorec, stavný jako tvrz a celek tverec o zakulacených rozích. Okna obytných místností vedla na veliký dvr, teprve pozdji nepravideln proražená na ulici. Za Blohradem byly ješt ti nebo tyi takové dvorce jako tvrze. Nejblíž bylo U Koland, dále Roubalovic, jejichž usedlost sahala až k vod. Naproti Blohradu stojí dm U Bubeník ; když kopali základy pro tento dm, a to základy hezky hluboké, pišli tam dlníci na dubové paezy velkých rozmr, které byly už skorem zkamenlé. Tomu je již asi hezky dávno, co v tchto místech byl prales. Mohutné koeny od tchto paez, jakož i paezy samy, koupil si jistý bedná a nádoby z nich vyrobené jist pekají pokolení. Tyto zkamenlé paezy vkovitých dub jsou neklamným svdkem, že starý les v tchto místech býval. A proto, že již od nestarších dob tato místa byla obydlena, sluší s dobrou vrou pokládat, že les byl tu záhy vykácen. Vždy i mlýny v tchto místech záhy jsou uvádny v majetek kláštera zderazského, jenž odtud vzdálen jest pouze pes jednu ulici Na Zderaze. Kostel na Zderaze založil prý dle povsti sám Boivoj I. a sv. Metodj chrámek ten prý posvtil. R kostel tento v zápisech se již najisto pipomíná a dvacettyi léta ped tím tedy r , pochován prý v nm byl eský pán Zderaz, který ml svj Hrádek

Tu kdyby byla bývala zábava sebe bláznivjší, jak udeila dvanáctá plnoní a ohlásila se Popelení steda pestalo všechno veselí jakoby ual a hospoda se naráz vyprázdnila.

5 ped Prahou. A ten se jmenoval dle Václava Hájka Hašek.Že nejprvnjší kesanské svatyn stavny byly nejastji na místech, kde kvetla pohanská modloslužba, jest obecn známo, a není tudíž s podivem, byl-li kostelík i zde založen. Pítomnost mohutných dub ukazovala by v tchto místech na starý slovanský svatoháj, v nmž nesml nikdo nieho se dotknout, ani strom kácet, ani díví sbírat. I vypadal takový svatoháj jako prales a stará by byla pedstava o nm v tchto místech.ostatn beh Vltavy od Vyšehradu až po Prahu lemován je nepetržitým etzem doklad staré kultury ješt z dob pedkesanských a zdejší místo jist vynikalo vzácným pvabem krajinným. A tak bhví jak hluboko má koínky v zapomenutých djinách zboený Blohrad se svými loupežníky a pralesy. A pikryla to všecko doba neproniknutelným pláštm zapomnní a potomci stojí zde a chodí po staletých hrobech nám dnes již naprosto neznámého života starých pedk našich.

Pítomnost mohutných dub ukazovala by v tchto místech na starý slovanský svatoháj, v nmž nesml nikdo nieho se dotknout, ani strom kácet, ani díví sbírat.

Podobné dokumenty

ÚMYSLY APOŠTOLÁTU MODLITBY NA ROK 2005 - ERVEN

ÚMYSLY APOŠTOLÁTU MODLITBY NA ROK 2005 - ERVEN M ARTINOVY NOVINY 06/2005 RONIK IX. Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trplivost, laskavost, dobrota, vrnost, tichost a sebeovládání. Proti tomu se zákon neobrací. Gal 5, 22-23 S LOVO NA