+NLDSY117[:HV+ Ministerstvo kultury. Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Revoluční 1930/ Ústí nad Labem

Transkript

1 Ministerstvo kultury +NLDSY117[:HV+ Maltézské náměstí 471/1 Telefon: Praha 1 Fax: epodatelna@mkcr.cz Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Revoluční 1930/ Ústí nad Labem Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje/linka V Praze dne: MK 13850/2014 OPP Mgr. Alena Pavlůsková / Věc: Řízení o prohlášení správní budovy Spolku pro chemickou a hutní výrobu čp v Ústí nad Labem za kulturní památku - rozhodnutí V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury sp. zn. MK-S 3080/2013 OPP, č. j. MK 13850/2014 OPP ve výše uvedené věci. Mgr. Petra Ulbrichová vedoucí oddělení ochrany kulturních památek odboru památkové péče Ministerstva kultury Příloha: Rozhodnutí Ministerstva kultury sp. zn. MK-S 3080/2013 OPP, č. j. MK 13850/2014 OPP ze dne Stejnopis rozhodnutí: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště Národní památkový ústav, územní odb. pracoviště v Ústí nad Labem Magistrát města Ústí nad Labem úsek státní památkové péče Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor kultury a památkové péče Katastrální úřad pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Ústí nad Labem

2 Ministerstvo kultury Maltézské náměstí 471/1 Telefon: Praha 1 Fax: epodatelna@mkcr.cz V Praze dne Č. j. MK 13850/2014 OPP Sp. zn. MK-S 3080/2013 OPP R O Z H O D N U T Í Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče p r o h l a š u j e podle ustanovení 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, správní budovu Spolku pro chemickou a hutní výrobu č.p v Ústí nad Labem na parcelách p.č. 135/1 a 135/2 v k.ú. Ústí nad Labem, za kulturní památku. V tomto řízení dle 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, je účastníkem řízení: Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s., Revoluční 1930/86, Ústí nad Labem, IČ Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy. Odůvodnění Ministerstvo kultury obdrželo podnět Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Ústí nad Labem, na prohlášení správní budovy Spolku pro chemickou a hutní výrobu č.p v Ústí nad Labem, včetně vnitřního vybavení složeného z oběžného výtahu a vestavěných skříní ve nadzemním podlaží a 4 ks nástěnných svítidel, za kulturní památku. Ministerstvo tento podnět vyhodnotilo a v uvedené věci zahájilo správní řízení. Popis dle návrhu: Administrativní budova je postavená na jihovýchodním okraji průmyslového areálu Spolchemie a sousedí se starší správní budovou podniku, se kterou je propojená pomocí dvoupatrového krčku. Budova je konstrukčně řešena jako desetipodlažní železobetonový vyzdívaný skelet, který je z vnějšku obložený ostře pálenou hnědofialovou lícovou cihlou a který na jižní straně doplňuje světle omítaný sloupový portikus. Architektonický výraz budovy se nese v duchu německého expresionismu a v detailu navazuje na neogotický styl původního sídla firmy, se kterým byl na východní straně propojen úzkým krčkem. Typickým příkladem stylového přizpůsobení jsou vybočená nároží stavby, která navozující dojem gotických opěráků

3 Vnější fasády jsou členěné pásy převýšených okenních os, které jsou doplněné jednoduchými průběžnými podokenními a nadokenními římsami, pouze římsa pod okny 2. NP je profilovaná do tvaru zubořezu. Jednotlivá okna jsou od sebe oddělena zděnými sloupky a jsou tvořena zdvojenými čtyřkřídlými okenními rámy. Hlavní jižní průčelí člení 25 okenních os, hlavní vstup do budovy je zasazený v centrálně situovaném monumentálním portálu a po stranách doplněný dvěma vysokými okenními osami. Dvoukřídlé vstupní dveře i okna jsou zvýrazněné jednoduchou římsou a pouze ve skladbě kamenných dílů jsou naznačené hlavní klenáky nad okny a dveřmi. Hluboký sloupový portikus zabírá šíři šesti okenních os a je podobně jako ostění hlavního vstupu provedený ze světlého pískovce. Sloupovou předsíň tvoří osm čtyřbokých sloupů, které nesou hladké kladí hlavní římsy. Horní terasa chráněná jednoduchým kovaným zábradlím je přístupná centrální osou z 2. NP. Hlavní průčelí je nad terasovou střechou portiku doplněno šesti abstraktními plastikami od berlínského sochaře Hugo Lederera, které jsou umístěné na krakorcích mezi středovými okny ve 3. NP. Sochy personifikují Chemii, Vědu, Muže s pochodní, Ženu s rohem hojností, Obchod a Práci, tedy hodnoty stojící za úspěšným rozmachem podniku. Severní průčelí je po celé výšce rozděleno mělkým tříosým rizalitem schodišťových os na dvě jedenáctiosé části. Schodišťová okna jsou prosklená abstraktní geometrickou vitráží složenou z různě širokých horizontálních pásů čirého, mléčného a žlutého skla. Přízemí budovy je na této straně doplněné novodobým vstupem, který je umístěný mimo osu budovy po pravé straně schodiště (10. a 11. osa zprava). Boční průčelí budovy jsou pětiosá, členěná shodně s jižní a severní fasádou. Západní průčelí je doplněno menším balkónem, který je přístupný z kanceláře generálního ředitele ve 3. NP, a ze kterého lze přehlednou celý areál chemičky. Správní budova má pultovou střechou vyspádovanou k severnímu průčelí, která je z ostatních stran krytá nízkou atikou. Dešťová voda je svedená pomocí odtokových kanálů do okapů po stranách nárožních opěráků a středového rizalitu a končí v Klíšském potoku, který protéká pod základy stavby. Vnitřní dispozici stavby tvoří podélný trojtrakt, ve kterém jsou kancelářské prostory rozvržené podél centrální chodby. Uprostřed dispozice je při zadním průčelí situováno hlavní schodiště a druhé únikové schodiště se nachází v severovýchodním nároží. Další komunikační spojnici mezi jednotlivými patry tvoří dodnes funkční oběžný výtah - páternoster a výtah, které přiléhají z východní strany k centrálnímu schodišti. Původní funkční rozvržení budovy zůstalo zachováno v téměř nezměněné podobě, reprezentativní prostory s kanceláří generálního ředitele, jednacím sálem a v době výstavby zde byla i telefonní ústředna s dvěma přímými linkami. Kanceláře firemních ředitelů se nacházely ve 2. a 4. NP a ve vyšších patrech měli kanceláře řadoví zaměstnanci, zatímco v suterénu byl umístěn firemní trezor, kotelna a strojovna výtahu. Desáté nadzemní poschodí bylo uzpůsobeno pro potřeby podnikového archivu a odborné knihovny, podlahy byly speciálně vyztuženy a interiér byl vybaven archivními skříněmi, kartotékami, knihovnami a dalším nábytkem, který je dodnes plně funkční. Oběžný výtah - páternoster: Tento druh výtahu s nepřetržitým oběhem kabin, byl do správní budovy instalován již v roce 1930 a propojoval přízemí až deváté podlaží. Výtah vyrobila pravděpodobně německá firma Unruh & Liebig, současný mechanismus však pochází z roku 1975, kdy byl páternoster kompletně renovován a prodloužen až do 10. NP. Dnešní páternoster překonává výšku 44 metrů a je po zlínském mrakodrapu druhým nejvýše obíhajícím dodnes funkčním výtahem v České republice. Kabiny se mezi patry pohybuji rychlosti 0,3 metrů za sekundu a pohání je motor o výkonu 2x7kW instalovaný firmou Transporta Chrudim

4 Tato firma provedla v 70. letech celkovou obnovu, během které byla původní strojovna přenesená ze suterénu na střechu budovy, a k původním 16 kabinám bylo přidáno dalších pět. Všech 21 kabin je provedeno ze světle lakovaného dřeva a jsou vybavené pochromovanými madly. Obdobná madla se nacházejí také v místě výstupu a nástupu. Kabiny nejsou osvětlené vlastními svítidly, ale stropními světly instalovanými přímo v ostění nástupišť. Mezi jednotlivými patry jsou pak umístěna nouzová světla s označením jednotlivých pater. Riziko provozu oběžného výtahu bylo sníženo řadou dodnes funkčních bezpečnostních prvků, např. prostor mezi dvěma kabinami byl uzavřen pevnou stěnou umístěnou pod podlahou kabiny a pohyblivou (sklopnou) stěnou upevněnou na odklopné části stropu, v případě odklopení této pohyblivé stěny dojde k zastavení výtahu. Další posuvná stěna byla umístěna v nástupišti pro jízdu vzhůru, v případě nárazu zespodu se tato deska nadzvedne a sepne spínač, který zastaví provoz výtahu. Nástěnná svítidla: V celé budově se zachovala pouze čtyři původní svítidla z roku 1930, která jsou osazená v čekací hale tzv. řiditelského patra ve 3. NP. Dvě svítidla jsou uchycena svisle v ostění po stranách dveří do bývalé telefonní ústředny a zbývající dvě svítidla jsou po jednom přichycená u vstupů do bočních chodeb, v dřevěném obložen. Tato nástěnná svítidla jsou provedena z bíle pochromovaného kovu a jsou složená z tulpny ve tvaru válce z mléčného skla o rozměrech 70 x 15 cm, který je v horní i dolní částí zasazený do kruhových krytů spojených s nástěnnými držáky. Nosná středová tyč je v dolní části doplněná jedním a nad stínidlem dvěma kruhovými terči z čirého skla a ukončená čučkem ve tvaru koule. Svítidla jednoznačně pochází z dílny firmy Lossow a Kühne, která navrhla veškeré vnitřní vybavení budovy. Magistrát města Ústí nad Labem, odbor školství, kultury, sportu a sociálních služeb, jako příslušný správní orgán památkové péče, ve svém dopise ze dne , č. ev /2013, vyjádřil s prohlášením předmětné věci za kulturní památku souhlas, a to s následujícím odůvodněním: Správní budova Spolchemie byla postavena na přelomu let 20. století drážďanskou firmou Lossow a Kühne. Budova je nejmonumentálnější expresionistickou stavbou na českém území, v době vzniku byla dokonce nejvyšší výškovou budovou v Československu. Budova již v době svého vzniku byla považována za jednu z ústeckých dominant a tou zůstává i v současnosti. Na svoji dobu byla budova vybavena nejmodernější technikou, z niž je zjm. důležitý jeden z mála dodnes používaných oběžných výtahů v České republice. Také další mobiliární vybaveni budovy (skříně, svítidla) doplňují reprezentativní interiéry budovy a jsou jedinečnou ukázkou sladění detailu s celkovým modernistickým duchem budovy. Z tohoto důvodu je též důležité kromě samotné budovy chránit i její dochované vnitřní vybavení. Předmětná budova svým významem tak přesahuje nejen rámec Ústeckého kraje, ale i České republiky, jedná se tak podle našeho názoru o významný doklad historického vývoje, životního způsobu a vývoje společnosti, a tím objekt pro svoji hodnotu historickou a uměleckou splňuje podmínky pro prohlášení za kulturní památku. Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor kultury a památkové péče, ve svém vyjádření č.j. 272/KP/2013 ze dne , prohlášení uvedené věci za kulturní památku doporučil

5 Spolek po chemickou a hutní výrobu po vyrozumění o zahájení řízení zaslal dopis s následujícími námitkami: A) Stavebně konstrukční argumenty Zmiňovaná historická hodnota Budovy byla v minulých letech mnohdy narušena necitlivými stavebními zásahy. Zásadní zásahy byly provedeny zejména za minulého režimu a bohužel dnes se Budova nachází v havarijním stavu. Přízemí budovy je kompletně přestavěná. Změna původní dispozice byla vyvolána novým způsobem využívání budovy. Z důvodu špatného fyzického stavu původních materiálů byla v budově položena nová dlažba, instalováno nové schodiště i obložení kolem vstupů do výtahů. Vzhledem k provedeným úpravám proto nelze přízemí budovy považovat za původní, ačkoliv se rekonstrukce pokusila zachovat původní historický vzhled. Poslední patro i střecha Budovy jsou značně staticky i stavebně porušeny. Letecky nálet v dubnu roku 1945 silně porušil statickou konstrukci objektu a následky těchto poruch se objevují doposud. Oprava si vyžádá stavební zásahy do stávajících nosných konstrukcí. Vzhledem ke stáří nákladního výtahu je nutná jeho obnova. Nová legislativa v této oblasti si vynutí stavební zásahy do původní dispozice výtahové šachty a vstupních dveří. Míru autentičnosti a zachování Budovy dále snižuje skutečnost, že původní železobetonový balkon nad hlavním vstupem do Budovy se v 60. letech zřítil a byl nahrazen balkonem zcela odlišného provedení. Vitrážová okna na schodišti již vypadávají, při větru hrozí nebezpečí úrazu vypadávajícím sklem. Okna mají ztrouchnivělé rámy, nelze je otevřít, ani umývat. Oprava těchto oken v původním stavu není technicky možná, proto bude nutné okna postupně nahradit novými. V budově byly již mnohokráte prováděny stavební úpravy na základě stavebního povolení. Tato řízení jsou veřejně přístupná, přesto se doposud žádného řízení Národní památkový ústav neúčastnil. Návrh mimo jiné vyzdvihuje hodnotu vestavěných skříní. Není však pravdou, že původní vestavěné skříně se nacházejí ve 4. až 10. NP, neboť skříně na chodbách jsou již ve většině pater zrušeny, změněny nebo doplněny novými ze 70. let. Ty původní pochází z 50. let a jsou ve značně zchátralém stavu. Návrh byl podán na základě výsledků výzkumného úkolu č. 402 Odborné poznávání, průzkum, vědecké hodnocení, soupis a dokumentace architektonického kulturního dědictví 19. a 20. století. Ačkoliv tato dokumentace v rámci zhodnocení jednotlivých úkolů zmiňuje vhodné adepty na prohlášení za kulturní památku. Budova mezi návrhy k prohlášení za kulturní památku pro okres Louny a Ústí nad Labem zmiňována není. Je třeba si dále uvědomit, že Budova je stále správní budovou, a jako taková plní mnohé funkce a jistě není ve veřejném zájmu plnění těchto funkcí ohrozit. Jedná se o administrativní budovu, na kterou jsou kladeny různé požadavky ohledně provozu. Tyto vyvolaly a dále vyvolávají potřebu mnohých konstrukčních změn, které se v konečném důsledky odchylují od původní předlohy budovy. - S ohledem na novou legislativu v oblasti požární ochrany je povinností Spolku pro chemickou a hutní výrobu vytvořit schodišťový prostor jako samostatný požární úsek. Z tohoto důvodu jsou postupně s rekonstrukcí pater instalovány nové prosklené stěny na chodbách s příslušnou požární - 4 -

6 odolností. Původní kovové stěny s drátosklem pocházejí z 60. let a jsou z pohledu zmíněné legislativy nevyhovující. - Původní sociální zařízení v celém objektu nevyhovělo novým hygienickým požadavkům a bylo proto již dvakrát přestavěno. - Nástup nových informačních technologií a vybavení kanceláří osobními počítači si vyžádalo instalaci nové datové a počítačové sít po objektu. Kvůli náročnému vedení kabeláže byl zrušen původní poštovní výtah uprostřed budovy. - Spolek pro chemickou a hutní výrobu bude muset v rámci snižování energetické náročnosti objektu (na základě provedeného energetického auditu) vyřešit zateplení objektu včetně výměny stávajících dožitých oken za nová, již izolačně vyhovující, ale mírně odlišná od stávajících. Ve snaze zachovat vnější plášť bude třeba vyřešit vnitřní zateplení, což si vyžádá změnu vnitřní dispozice. Nebude tedy možné dodržet požadavky na zachování původní Vnitřní dispozice. Na Budově bylo již provedeno mnoho konstrukčních změn, které mají za následek odchýlení se od původního rázu a charakteru budovy. Spolek pro chemickou a hutní výrobu usiluje o to, co nejvíce zachovat cenné prvky budovy, provoz však vyžadoval a bude dále vyžadovat provedení někdy i zásadních konstrukčních změn. Není však přece v obecném zájmu učinit z budovy nefunkční celek bez jakékoli užitné hodnoty pro společnost. B) Argumenty ekonomické Spolek pro chemickou a hutní výrobu za účelem zvýšení efektivity při využívání budovy a s ohledem na podnikatelské záměry je nucen přistoupit k pronajímání některých částí budovy dalším podnikatelským subjektům. Uvedená skutečnost sebou nese i zvýšené požadavky na standard a vybavení kanceláří i budovy (koberce, klimatizace s technologický/mi prvky na střeše, žaluzie v oknech, nová sociální zařízení včetně změny dispozice, nutné přenosové a anténní systémy na střeše apod.). Pokud by Spolek pro chemickou a hutní výrobu nebyl schopen těmto požadavkům vyhovět, stala by se budova pro případné nájemce nezajímavou či zcela nevhodnou a Spolek pro chemickou a hutní výrobu by tímto přicházel o nikoli nepatrný finanční obnos. Prohlášení budovy za kulturní památku a tedy omezení volného nakládání s budovou bude mít nutně za následek snížení tržní hodnoty budovy. Snížení tržní hodnoty majetku pro podnikatelský subjekt však znamená i snížení potencionální zástavní hodnoty majetku. Tato skutečnost může mít pro podnikatelský subjekt nepříznivé ekonomické důsledky, které jistě nejsou a ani nemohou být učiněny ve veřejném zájmu. Ze zákona o státní památkové péčí a předpisů souvisejících vyplývá řada omezení při nakládání s nemovitostí zapsanou jako kulturní památka (konzultace, případné schválení změn vlastnických vztahů či změn v užívání s pověřeným orgánem státní správy, předkupní právo Ministerstva kultury, závazné stanovisko obecního úřadu k zamýšlené údržbě, opravě či rekonstrukcí, povinné předávání projektové dokumentace údržby, oprav, rekonstrukce organizaci státní památkové péče apod.). Prohlášení za kulturní památku zjevně přináší jak nové požadavky na provoz, tak zvýšené provozní náklady. V případě Spolku pro chemickou a hutní výrobu může dokonce přinést finanční ztráty v podobě úbytku současných i potencionálních - 5 -

7 nájemců. Nadto nebude Spolku pro chemickou a hutní výrobu umožněno provádět potřebná zhodnocení budovy s cílem zvýšení jejího ekonomického přínosu. Takové skutečnosti bohužel znamenají pro jakýkoli podnikatelský subjekt snížení jeho konkurenceschopnosti. Tyto důsledky nejsou a ani nemohou být v zájmu širší veřejnosti. Spolek pro chemickou a hutní výrobu vzhledem k výše uvedeným argumentům považuje Návrh za nepodložený a podaný účelově v návaznosti na plnění úkolu podpořeného finanční dotací a bez náležitého posouzení významu a hodnoty budovy podle 2 zákona o státní památkové péči. Spolek pro chemickou a hutní výrobu jasně poukázal, že návrh není důvodný a nelze jej ani považovat za návrh podaný ve veřejném zájmu. Ačkoliv lze na budově nalézt určité historické prvky (sochy nad průčelím od berlínského sochaře Hugo Lederera, zakončení schodiště v přízemí s kulovitým symbolem, segmentové dveře v ředitelském II. patře), původní ráz a charakter budovy jako celku byl již mnohokrát narušen. Z tohoto důvodu v případě, že se Ministerstvo kultury neztotožní s názorem Spolku pro chemickou a hutní výrobu a shledá potřebu ochrany budovy za nezbytnou, nechť přistoupí k prohlášení jednotlivých dílčích věcí či vnějšího vzhledu budovy, nikoli již vnitřní dispozice a zařízení. Vzhledem k výše uvedeným námitkám a zjevným rozporům ve stanoviscích vlastníka a orgánů státní památkové péče nařídilo Ministerstvo kultury ohledání na místě, které proběhlo v budově č.p v Ústí nad Labem za účasti zástupců vlastníka objektu, pracovníků Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Ústí nad Labem, a Ministerstva kultury. Na tomto ohledání bylo zjištěno následující: Horní podlaží narušena od dob náletu, stěna a střecha se stále postupně trhá. Od 4. nadzemního podlaží směrem dolů prošel interiér budovy kompletní rekonstrukcí s minimálním dochováním původních prvků. Doplňující konstrukce a rozvody jsou zcela nové, včetně změny dispozic Vchod ze severního průčelí doplněn v 50. letech. Baldachýn nad vchodem z jižního průčelí už je dle sdělení vlastníka třetí verzí. Původní podlahy se nedochovaly nikde Původní osvětlení se nachází pouze před kanceláří ředitele. Všechna ostění jsou nová, kromě portálu do kanceláře ředitele. Původní okenní výplně již dožily. Ve smyslu ustanovení 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, byl o podání návrhu písemně vyrozuměn vlastník věcí navržených na prohlášení za kulturní památku, a v souladu s ustanovením 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, mu bylo umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo. Zástupce vlastníka, Mgr. Bc. Eva Kolarczyková, se se spisem seznámil dne Dne zaslal vlastník dopis, ve kterém vyjádřil k podkladům následující připomínky: Přízemí budovy je kompletně přestavěné Poslední patro i střecha budovy jsou značně staticky i stavebně porušeny a oprava si vyžádá stavební zásahy do stávajících nosných konstrukcí Původní železobetonový balkon nad hlavním vstupem do budovy se v 60. letech zřítil a byl nahrazen balkonem zcela odlišného provedení Vitrážová okna na schodišti již vypadávají, při větru hrozí nebezpečí úrazu vypadávajícím sklem - 6 -

8 Okna budovy mají ztrouchnivělé rámy Budova slouží své původní funkci, aby tomu však bylo i v budoucnu je zapotřebí provést řadu konstrukčních změn, jež si žádá platná legislativa i nástup moderních technologií Nová legislativa v oblasti požární ochrany si vyžádá vytvoření schodišťového prostoru jako samostatného požárního úseku. Ačkoliv lze na budově nalézt určité historické prvky, původní ráz a charakter budovy jako celku byl již mnohokrát v minulosti narušen, není pravdou, že vnitřní vybavení haly, schodiště a další prvky zůstaly prakticky nedotčené Budova byla na svou dobu vybavena nejmodernější technikou, je však třeba umožnit, aby tomu tak mohlo být i nadále Skříně na chodbách jsou již ve většině pater zrušeny nebo doplněny novými ze 70. let s žádnou historickou hodnotou a bez respektování původního provedení skříní Ministerstvo kultury dále doplnilo spis o kopii dobového novinového článku z Deutsche Bauzeitung z 18. listopadu 1931, který v kopii zaslalo též účastníku řízení. Účastník řízení se k článku vyjádřil dopisem ze dne a uplatnil následující námitky: Oproti stavu popsanému v přiloženém článku, došlo k následujícím vnitřním změnám: Ve vstupní hale je položena nová, moderní a odlišná dlažba. Ve vstupní hale jsou ve stropních lunetách nová odlišná svítidla. Ve vstupní hale jsou provedeny velké dispoziční změny oproti původnímu popsanému stavu. Na schodišti v celém objektu jsou provedeny nové odlišné nátěry všech zábradlí a doplňujících konstrukcí. V budově je provedena celková změna otopného systému v objektu spojená S výměnou těles. Oběžný výtah byl v 70. letech nahrazen novým a delším. Strojovna byla ze suterénu vynesena na střechu. V budově byly provedeny nově veškeré rozvody vody, elektro, sdělovacích kabelů, osvětlení, rozhlasu, jednotného času a byly přidány datové rozvody. Všechny instalace jsou vedeny v nových trasách. Zmiňované místnosti Budovy nadto již slouží jiným účelům. Změny ve využívání se dotkly téměř většiny místností v Budově. Bývalý trezor v suterénu budovy byl zrušen. Oproti skutečnostem uváděným v přiloženém článku došlo k následujícím vnějším změnám: Původní vstupní baldachýn byl zbořen a nahrazen novým s obdobnou architekturou. Vstup a zábradlí na tento baldachýn jsou zcela změněny. Parkoviště před budovou je územně změněno. Za budovou je vystavěno nové vnější schodiště. Po vyhodnocení podkladů dospělo Ministerstvo kultury k závěru, že správní budova č.p v Ústí nad Labem nad Labem splňuje podmínky ustanovení 2 odst. 1 písm. a) zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za kulturní památku. Budova je zajímavým příkladem dobového hledání výrazu moderní architektury, inspirující se jak u klasicizující moderny, tak u německého expresionismu. Reprezentativní průčelí je zvýrazněno římsou s expresivně ostře vybočenými postranními rizality, tvořícími rámec pro pravidelně členěnou kompozici průčelí, prozrazující klasicistní inspiraci. Vstup na ose průčelí je zdůrazněn předsazenými sloupy s odstupňovanou římsou, nad níž je prostor terasy. Rytmus sloupů baldachýnu dotváří 6 soch berlínského sochaře - 7 -

9 Lederera umístěných na meziokenních pilířích. Parapetní římsa v úrovni prvního podlaží tvarovaná zubořezem umocňuje celkový klasicizující charakter stavby. Strohostí a monumentalitou provedení podtržené expresivním rámcem stavba se stavba hlásí k vývojovým proudům německé architektury. Uvnitř budovy došlo k řadě degradujících zásahů a původní prvky jsou zastoupeny schodišťovým zábradlím, vitrážovými okny v schodišťové části budovy, 4 ks osvětlení před kanceláří ředitele a větší částí dosud fungujícího páternosteru. Z venku se úpravy týkaly především proražení nového vchodu v zadní části budovy a postavení nového baldachýnu, který je však podle dobové fotodokumentace až na kovové zábradlí vzhledově totožný s původním. Architektura budovy je však natolik kvalitní a ojedinělá, že její památková hodnota vysoce převáží znehodnocení vnitřních dispozic. Zájmem památkové péče je rozhodně zachování této budovy a její architektury a proto je nemyslitelné, že by po prohlášení budovy za kulturní památku nebylo možné opravit horní náletem narušená patra. Stejně tak vlastníkem zmíněné budoucí vnitřní úpravy budovy nejsou v rozporu s památkovou péčí, neboť až na několik jmenovaných detailů není v interiéru nač památkovou ochranu vztáhnout. Poučení Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje 23 a 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle 24 odst. 1 správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje 17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje mmistr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu. Mgr. Petra Ulbrichová vedoucí oddělení ochrany kulturních památek v odboru památkové péče Ministerstva kultury - 8 -

10 Zákres umístění kulturní památky správní budova Spolku pro chemickou a hutní výrobu č.p v Ústí nad Labem na parcelách p.č. 135/1 a 135/2 v k.ú. Ústí nad Labem do kopie katastrální mapy, nedílná součást výroku rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 13850/2014 OPP ze dne