SPSKS. Úvod. Montáž výrobků z kamene

Transkript

1 1

2 Úvod Technologie zpracování kamene popisuje výrobní postupy přípravy a zhotovení různých kamenných výrobků. Jsou to předměty z kamenů v širokém barevném spektru, bílé, žluté, šedé až černé barvy. Z pestré palety struktur jsou používány kameny se zrnitostmi od velmi hrubozrnných, středně zrnitých až jemnozrnných, některé i s celistvými strukturami. Mnohé z metamorfovaných hornin jsou kameny s fascinujícími texturami. U řady výrobků je kladen velký důraz na povrchovou úpravu. Nejhrubší povrchy postačí na kameny vyplňující hráze, regulace toků apod. Kamenické povrchové úpravy jsou pozůstatkem po ručních a strojně ručních postupech. Mnohé povrchové úpravy jsme schopni provádět stroji i na tenkých obkladových deskách. Nejnáročnější povrchové úpravy provedené leštěním odhalí nenapodobitelnou krásu dekorativních kamenů. Závěr technologie zpracování kamene je zaměřen na bezpečné, hospodárné a estetické uplatnění kamenů. Montáží jednodušších výrobků a s málo náročnou úpravou povrchů se zabývají stavební organizace. Montáž zdiva z lomového kamene, silničních krajníků a obrubníků nevyžaduje speciálně vychované pracovníky. Problémy jsou s většinou deskových stavebních výrobků. Zde je namístě věnovat velkou pozornost profesní přípravě odborných sil pro montáž kamenných výrobků. Důraz je kladen na bezpečnost umístění kamenných prvků. Kvalita práce se projeví i na maličkostech v úpravě prvků, např. hran a rohů a v neposlední řadě i na kvalitě montážních prací. Osazovači kamenných výrobků nepatří k řemeslu, které opouští stavbu poslední a tak musíme dbát, aby naše dílo zůstalo až do konce bezvadné. Naše heslo budiž finis corona opus. Montáž výrobků z kamene Kamenický průmysl produkuje pestrou paletu výrobků. Několik výrobků lze zařadit mezi typizované, jejichž výroba není náročná, řídí se normami (pokud se držíme tradičních rozměrů a jsou ještě platné). Přehledně výrobky členíme podle kriterií, např. použití výrobků, umístění výrobků apod. Podle náročnosti montáže prvků z přírodního kamene, tuto problematiku členíme na: 1. prvky kotvené kotvami na cizí nosné konstrukce (deskové stavební obklady pro vnější fasády i vnitřní stěny, reliéfní výtvarné práce) 2. prvky spojené maltou na nosném základu (dlažby, soklíky, deskové obložení stupňů, zdící prvky z přírodního kamene, obruby, masivní schody, prvky náhrobní architektury, volně stojící plastiky s přiměřenou podkladní konstrukcí) 3. prvky volně ložené (dlažební kostky, trokalové dlažby, galanterní výrobky) 2

3 4. prvky vložené do speciální nosné konstrukce (obklady FEAL, ZIMBELL). Dokumentace montážních prací Vycházíme z projektů, podle kterých musí být detailně zpracována výrobní dokumentace. Příprava dokumentace je vázána na požadavky investora a projektanta (projekční kanceláře) stavby. Pro všechny náročné kamenické práce jsou připravovány detailní výkresy podle záměrů stavby. Kamenoprůmysl vyrábí hrubé kamenické výrobky, ušlechtilé kamenické výrobky a čisté kamenické výrobky. Pro některé druhy výrobků mají projekční kanceláře připravenou kompletní dokumentaci. Týká se to např. kamenných prvků pro dopravní stavby. Zde jsou vyznačeny tvary, povrchy i doporučený způsob montáže. Některé detaily na řešení kamenořezu tvarově náročných kusů např. obloukové obrubníky, jejich úprava se řeší, po dohodě s projektantem, až na kamenické provozovně. Výkresová dokumentace se týká jen atypických výrobků. Jsou to výkresy dlažeb z desek, soklíků, obkladů interiéru i exteriéru, obložení schodišťových ramen, obložení soklíků na schodišti a obložení lucerny deskami, obložení nosné betonové konstrukce madla deskami. Výkresová dokumentace je prováděna pro výrobu i montáž. Většina zobrazení není tak složitá, aby do ní nešlo přehledně vyznačit také řešení spár a kotevních prostředků. Velikost styčných a ložných spár, jejich výplň a event. ponechání volných spár je stanovena s ohledem na stupeň povrchové úpravy. Pro deskové stavební práce, tj. dlažby, obklady stěn v exteriéru i interiéru, obložení stupňů a parapetů jsou podle projektů připravovány záměry staveb. Na každé stavbě vycházíme ze záměrů již dohotovených nosných stavebních konstrukcí. Tyto jsou zaměřovány v souladu s projektovou dokumentací. Záměrem se musí zjistit veškeré i drobné odchylky od projektu, křivost zdiva, nerovnost podlah, konstrukční výšky pro ukládání desek na spojovací materiál apod. Pro výškové umístění kamenného prvku na stavbě je váhorys. Je označením výškové polohy prvků a značí se pro potřeby zaměření stavby i montáž kamenů. U všech deskových i masivních prvků, kde se vyžaduje zajištění pevné polohy, je poloha kotvy vyznačena v pohledu na desku. Druh kotvy má přesnou specifikaci, která odpovídá jejímu povolenému zatížení kamennou deskou. Výkresy jsou prováděny v měřítku, kótovány v mm do minimální hodnoty 1 mm. Jednotlivé kameny jsou číslovány v souvislé číselné řadě. Pokud se v plánu opakuje kámen shodného materiálu, s povrchovou úpravou, rozměry i způsobem orientace a ukotvení, může být číslo použité vícekrát. 3

4 Součástí výkresové dokumentace je Výpis kusů, který slouží hlavně pro výrobu a při expedici i ke kontrole dodávky výrobků na stavbu (viz příloha č. 1). Zaměřování prostor pro kamenné konstrukce Způsoby zaměřování prostor pro umístění kamenných konstrukcí se liší podle náročnosti prováděných záměrů. Provádění záměru vyžaduje klid, což pobyt na stavbách nezaručuje. Důležité plné soustředění spolupracovníků při zaměřování, příznivé světlené podmínky. Složitější záměry je vhodné provádět ve dvojici, je tím zajištěna zpětná kontrola druhé osoby. Základní informace o rozsahu stavby a tím i rozsahu kamenických prací ovlivní postupy zaměřování, zejména u větších akcí. Forma provádění poznámek o záměru stavby musí být věrohodná a zajistit jejich použití a zpracování i s velkým časovým odstupem. Zaměření interiérových dlažeb Ve všech místnostech, kde se budou pokládat dlažby, musí být vyznačen váhorys. Proměří se délka, šířka a kontrolně pravoúhlost místnosti změřením úhlopříček. Podle váhorysu dá ověřit dostatečná výška na položení dlažby. Zaměřují se jednotlivé místnosti a spolu s plochou dlažby také umístění soklíků. Dlažba z kamene bez decentně zvolených soklíků je neúplná. Zaměření vnějších dlažeb Vnější dlažby jsou vázány na doplňující masivními výrobky z kamene. Obrubníky ukončují plochy dlažeb. Vnější dlažby mohou navazovat na masivní stupně. Některé vnější dlažby se doplňují zajímavými solitéry. U těchto ploch je nutno řešit spády pro odvodnění. Vytyčení důležitých bodů je nutno provádět geodetickými přístroji. Zvláštní pozornost zaměřit konstrukce osazených gul podle stavebních projektů. Zaměření fasády budovy Podle výšky a členitosti budovy je možné zvolit jednoduchý nebo kombinovaný způsob zaměření. Na obložení budovy se doporučovalo upevnit kamenný obklad až po definitivním ustálení nosné konstrukce. Nové technologie s různými systémy zakládání staveb mění situaci. Před zaměřováním stavby musí být osazené dveřní i okenní výplně. Součástí každé fasády musí být provedena tepelná izolace. Obklad se bude osazovat před izolační vrstvu. Zaměřování fasády provádíme ze stabilní lešeňové konstrukce. Obklad fasády bude rigorózně svislý, ale odchylky závisí na projektu. Vedení ložných spár je velmi přesně vedené ve vodorovné poloze. Fasáda bude tvořit rovinu podle přímky. Výjimečně jsou zaměřovány budovy se zakřivením plochy např. podle kružnice, tvořené plochou válcovou vypuklou. 4

5 Jednoduchý způsob zaměřování k proměření svislosti fasády používá závaží (dostatečné hmotnosti). Používá se pro nižší objekty budov. Závaží se zavěsí na připravenou kotvu, kterou je hmoždinka ve vývrtu se šroubem. Vzdálenost závěsu závaží umístíme do líce budoucího obkladu. Vzdálenost závěsu, vyložení desek, zjistíme součtem tří hodnot. Tato hodnota vyložení desek závisí na použité tloušťce kamenných desek, na stanovení vůle mezi rubem desky a povrchu izolace a tloušťce izolační vrstvy na skeletu budovy. Kontrolní měření k napnutému silonu dovoluje zjistit ve vertikální poloze všechny odchylky. Počet kontrolních bodů vychází z členitosti fasády. Na vrcholu musí být aspoň dvě kotvy. Je vhodné ponechat tyto kotvy až do konce montáže obkladu. Problémem jsou všechny otvory fasády, respektive jejich hloubky. Pokud polohy osazených oken nejsou navzájem shodné, budou i hloubky ostění v oknech odlišné. Použití závaží se dá nahradit laserovou vodováhou s vertikálním paprskem. Zcela moderní, ale jen výjimečně využívanou možností je způsob prostorového zaměření kontrolních bodů na fasádě geodetickou technikou. K tomu je potřeba paralelní měření fasády ze dvou stanovišť, které spolu umožní vytvoření přesné sítě bodů. Konstrukce plánu na obložení fasády z těchto bodů je velmi přesné. Z jediné pozice, bez přemisťování jsou podchyceny všechny požadované body na fasádě. Pro kamenické práce malého rozsahu je tato metoda drahá. Zaměřování obkladů interiérů Interiérové obklady navazují na provedené dlažby. Každý prostor v budově, kde se uvažuje o obkladech z kamene, bude zmenšen. Obložení stěn interiérů by mělo zdůraznit význam prostoru, který je potřeba obkládat. Plným obložením stěn lze dosáhnout zcela negativního účinku. Platí to i pro volbu výšky obložení stěn. Při zaměřování interiérových obkladů je nutné respektovat otvory místností (vstupy, okna), výškové poměry podlah, stupňů, doplňkové úpravy v interiéru, respektovat omezení výšky obkladů. Mezi rubem desek a rovinou zdí je potřeba vymezit vůli od 20 do 60 mm. Vůle usnadní osazování na nerovném zdivu. Volíme desky standardní tloušťky 30 mm. Dají se připustit také obklady z tenčích desek např. 25 a 20 mm. Bere se ohled na výšce umístění desek, omezené rozměry obkládané plochy, s deskami uchycenými jen příchytkami. Zaměření obkladů schodišť Železobetonové konstrukce schodišť interiérů obkládáme kamennými deskami. Záměr vychází od váhorysu v jednotlivých podlažích a na mezipodestách. Kontrolujeme, zda je na výchozích bodech schodišťového 5

6 ramene dostatek vůle pro stupnici s podstupnicí. U schodiště s jednou čistou hlavou spustíme olovnici (nebo paprsek laserové vodováhy) v místě obratů v lucerně. Volné obratové hlavy zaměříme s vhodným přesahem do lucerny. Dosáhneme přesné srovnání všech stupnic do vertikální roviny. Doporučené tloušťky stupnic jsou 30 mm, ale dobře se vyjímají i tlustší desky s leštěnou plotničkou do 40 mm. Zajímavé jsou kamenné stupnice na kovových konstrukcích, v půdorysu s rovnými rameny nebo na kruhovém základu. Při záměru se počítá jen se stupnicemi. Ke zlepšení bezpečnosti i vzhledu schodiště jsou výšky desek minimálně 40 mm (při plném podložení kovovou deskou) nebo 70 mm (při zmenšené podpoře stupnice konstrukcí). Zaměřené stupnice mají obratové hlavy viditelné. Zaměřování schodišťových obkladů s výřezy Obklady stěny podél schodišťových ramen jsou nízké a jsou vedeny přes jeden, dva a výjimečně přes tři stupně. Odborně jsou tyto desky s výřezy nazývané sárky. Před tradičním zaměřováním sárek musí být osazeny stupně. Ze stupňů se snímá poloha líce osazených stupnic a podstupnic. U zdi se fixovala lať a připevněným tužším papírem po délce schodišťového ramene. Na papír se přenášely pravítkem roviny položených desek. Při rekonstrukci zápisu bylo možné jednotlivé roviny stupňů znovu dokreslit a upravit kamenořez obklad sárkami. Obklady, které mají zakrývat nosnou konstrukci stupňů v lucerně, se nazývají kontrasárky. Při zaměřování jejich budoucí polohy je třeba upravit přístupové lešení. Dále se pod stupni upevní dostatečně široké prkno se šablonovým papírem (větší tuhost), na které se zakreslí jednotlivé spáry budoucích desek. Některá schodiště mohou mít obložené stěny deskami s výřezy do větší výšky. Postup zaměřování se dá zjednodušit, pokud se změní postup osazovacích prací. Postačí hrubé měření betonáže a pod obkladem zůstane volná mezera (20 30 mm). Při obložením stupňů, budou schodišťové desky doraženy k obkladu. Jednodušší postup záměru: provede se zkontrolování výšek a šířek stupňů. Pokud na stupních jsou drobné úchylky, zůstanou k opravě jednotlivých sárek osazovačům. Zaměřování parapetů Ve fázi rekonstrukcí a oprav se občas vyskytnou drobné práce v souvislosti s náhradou nebo doplněním kamenného parapetu. Při záměru rozhoduje vytyčení přední hrany budoucího parapetu. Připraví se silonový vlasec upravený pro budoucí výšku a vyložení z roviny zdiva. Je lhostejno, zda 6

7 v interiéru nebo v exteriéru. Významné je zjištění rozdílů v hloubce parapetů od hrany silou. Zejména vyměřování v historických stavbách mohou překvapit. Zaměření rekonstrukcí kamenných dílů Podle požadavku zadavatele řešíme doplnění poškozených i chybějících částí. Náročné jsou rekonstrukce větších celků. Jsou to např. balustráda, balkon, úpravu atiky nebo hlavní římsy historické budovy. U profilů je možné ze zachovaných dílů odměřit dostupné rozměry a pro chybějící části navrhnout řešení, které je vhodné konzultovat s architektem stavby. Řada starých objektů je pod správou Státní památkové péče. Tím je přístup k provádění jakýchkoliv oprav kamene pod jejich dohledem. Pokud je požadavek jasně stanoven, jako kompletní obnova poškozených nebo zničených dílů, řešíme záměrem vypracování dokumentace všech poškozených částí. Lešení Pro osazovací práce je důležité mít pevné a spolehlivé lešení. Hmotnosti kamenných desek, které ukládáme na jednotlivá pole během osazování, jsou značné. Užívají se lešení starší trubková a novější lešení dílcová. Trubková lešení je v sadách, ze které je možno postavit lešení rozměru 20 x 20 m, tj. 400 m 2. Sada je z dílců v sestavě: ocelové trubky 1 ½ v délkách 6; 4; 2 ; 0,5 m = 416 ks = 1503 bm upínací spojky = 650 ks nastavovací spojky = 160 ks nánožky = 30 ks celková hmotnost 6070 kg, celkem 1256 dílů pracnost stavění představuje 5 m 2 /hod/pracovníka. Pro kompletaci trubkového lešení je nutná výbava dřevěnými podlážkami a žebříky. Pod každý svislý díl lešení se podložený masivní lyžina, fošna, která má zabránit pokles lešení po zatížení. Dílcové lešení HAKI (vyráběná od roku 1969 v Příbrami) představuje odlehčenou verzi. Sestava má celkem 568 dílů. Celková hmotnost sestavy je 4745 kg. Také tato konstrukce musí být doplněna dřevěnými typizovanými lešeňovými podlážkami. Žebříky jsou částí sestavy. Výborné je srovnání montáže s jinými konstrukcemi, protože při montáži se dosahuje postavení m 2 /hod/pracovníkem (lešení staví vždy skupina odborně vyškolených pracovníků). 7

8 Ze zahraničí je v ČR používáno lešení LAYHER. Jedná se o dílcové lešení se zlepšeným nastavěním úhlů připojovaných kovových dílců. Navíc má výbornou antikorozní ochranu všech dílů a bohatý sortiment doplňků včetně kovového i dřevěného provedení podlážek. Pro obklady fasád musí být konstrukce lešení v dostatečné vzdálenosti od zdiva. Před nástupem montáže musí být ověřena konstrukce technikem a proveden zápis do stavebního deníku. Uvolnění kteréhokoliv z dílů stavby lešení může být provedeno jen se souhlasem stavby a odborníkem (lešenářem). Je vyloučeno provádět montáž desek z visutého a jinak nestabilního lešení. Druhy montážních materiálů Základní materiály pro výrobu betonů, malt a tmelů jsou: portlandský cement lampocem tmely pro podklad (Granirapid) tmely pro spárování (Ultracolor, Keracolor) sádra Příprava betonů, malt a tmelů Pro osazování dlažebních desek na vyšší betonový podsyp používáme portlandský cement vyšší pevnosti. Výška podsypu závisí na podkladech starší betonové podlahy, pohybuje se od 30 do 50 mm v interiérech. Pro venkovní dlažby musí být připraven nosný skelet s výstuží. Podsyp je rovněž vyšší, mezi 40 až 100 mm. Pod dlažbu je betonová směs zavlhlá, připravená z cementu se štěrkopískem frakce 0/4 až 0/8 a v poměru 1 : 5. Na podlévání desek je připraven pačok z cementu a vody, bez písku. Pro tenkostěnné dlažby z přírodního kamene (tl. 10, a 12 mm) používáme tmely, tvořící rychleschnoucí lepící podklad. Např. Granirapid (fma Mapei) se dodává jako dvoukompozitní tmel. Složka A je v sypkém stavu a složka B je tekutá. Po promísení musí být do 45 minut spotřebovaná. Doporučený poměr - 25 kg složky A v prášku smísíme s 5,5 kg tekuté složky B (v kanistru). Provozuschopnost hmoty je po 3 4 hodinách, spárování cca po 3 hodinách, ale plné zatížení již za 24 hodin. Pro výplň spár volíme různé spárovací hmoty, např. na bázi cementů Ultracolor (fma Mapei) je tmel na cementové bázi modifikovaný polymery, má rychlé tvrdnutí a zrání. Tmel Keracolor 0/4 je rovněž na cementové bázi; číslo 8

9 udává vhodnost pro spáry do šířky 4 mm. Tmely jsou nabízeny v mnoha odstínech i pro různé šíře spár. Pro kotvení obkladových desek je používán rychletuhnoucí přípravek na bázi cementu - Lampocem. Přípravě malty z Lampocemu je třeba věnovat velkou pozornost s ohledem na hospodárnost při jeho používání. Do nádoby s vodou za stálého míchání přidáváme odměřenou dávku Lampocemu. Poměr vody k prášku 0,2 0,21 litru / 1 kg. Při objemovém míchání dodržíme poměr - 1 díl vody na 3 díly Lampocemu. Připravujeme jen množství pro okamžitou spotřebu, protože po 2 až 3 minutách začne tvrdnout. Zpracovatelnost malty z Lampocemu a vody je jednu až dvě minuty při + 20 C, tvrdnutí směsi začíná po 3 minutách (při +20 C); provozuschopnost malty je po 1 2 hodinách. Směs musí být hladká, bez hrudek. Podmínky pro dobré využití Lampocemu vyžadují respektovat venkovní teplotní podmínky, vyhnout se přímému působení slunečních paprsků. Vnější teploty vyhovují kolem + 20 C. Při nízkých teplotách použijeme do směsi teplou vodu okolo + 20 C. Při plnění větších otvorů nanášet maltu postupně, například s několika minutovým odstupem; při osazování kovových rámů apod. Znečistěné ruce i nástroje od malty včas omyjte. Vlastnosti Lampocemu: hmota zamíchaná s vodou je lehce zpracovatelná je tixotropní, má velkou přilnavost s podkladu velmi rychlý průběh tvrdnutí a zrání prakticky nulové smrštění má vysokou vodonerozpustnost a vodoodpudivost odolný a mrazuvzdorný dosahuje vysoké pevnosti v tlaku po 20 = 8 MPa; po 3 hod = 16 MPa; po 24 hodinách = 20 MPa. Spotřeba hmot: 1,8 kg sypkého Lampocemu = 1 dm³ objemu. Konzistence jemná sypká směs, barva šedá. Objemová hmotnost kg/m³. Balení:pytle po 25 kg nebo PE sáčky po 5 kg. Skladovatelnost 6 měsíců v originálním balení a v suchu. Širší použití Lampocemu: 1. Osazování kovových kotev u deskových stavebních výrobků 2. Osazování kanalizačních mříží a poklopů 3. Osazování kovových a dřevěných rámů 4. Fixace rozvodných skříní s příslušenstvím Sádra bílá, kvalitní je vhodná pouze pro kotvení obkladů v interiérech, kde není přítomná vyšší vlhkost. Připravuje se sypáním sádry do gumové misky s vodou těsně před plněním otvorů pro kotvy. 9

10 Tuhnutí sádry lze podle potřeby nepatrně regulovat přísadami (vápenná voda). Nesmí se použít pro vyvěšené obklady v interiérech, např. kontrasárky v obkladu lucerny. Spojovací prvky Spojovací prvky proti vzájemnému posunu kamenů smykem jsou čepy. Tyto prvky jistí vymezenou polohu dvou vzájemných dílů. Pro čepy se vyvrtají v protilehlých ložných plochách otvory odpovídající průměru čepu. Materiály pro čepy jsou válcovaná kulatá tyčovina z nerez oceli. Podstatně dražší jsou mosazné tyče. Průměry čepů - podle velikost možného namáhání volíme od 5 do 20mm. Vývrt je vždy o několik mm větší a hlubší. Závisí na velikosti ploch, štíhlosti spojovaných prvků a pozice spojovaných kamenů (zabudované, přisazené nebo volné). Minimální hloubka vrtání je 30 mm a prohlubuje se podle pozice kamenů. Spojovací maltou může být cementová kaše, Lampocem, stavební lepidla i tmely. zajištěné až do doby, kdy jsou jednotlivé kotvy samonosné nebo mají podklady Prvky, které jsou schopné přenášet zatížení kamene do stavby, nazýváme kotvami. Vývojem montážní techniky došlo k členění montáže: Mokré procesy představují postup montáže, kdy pracujeme s maltami. Dlažby pokládáme na mokré podsypy či tmely. Obkladové desky zavěšujeme na kotvy. Kotvy jsou vkládány do malty, do předem vyvrtaných otvorů. Zde jsou u dlažeb bezpečně tvrdé. Velikosti vrtaných otvorů a minimální hloubky kotvení je dáno normou ČSN Navrhování konstrukcí z kamene. Základní typy kotev jsou v příloze č. 2 až 7 včetně grafů a tabulek na hodnotami dovoleného namáhání. Suché procesy se uplatní pouze při montáži deskových obkladů. Na stěně fasády jsou předem vyvrtány otvory pro hmoždinky. Kotvy se přišroubují odpovídajícím vrutem do hmoždinek. Kotvy jsou složitější konstrukce. Vložená hmoždinka v nosné konstrukci a přišroubovaná kotva neumožňují opravu polohy. Konstrukce kotvy zajišťuje vyrovnávání polohy ve třech směrech. Konstrukce stavitelných kotev je v příloze č. 8 a 9. Osazování masivních kamenických výrobků Výrobky masivní jsou obvykle osazované na pevný podklad připravený stavbou. Typizované kamenické výrobky např. silniční krajníky, obruby, dlažební kostky osazují stavební organizace. Pro další výrobky z přírodního kamene, kde je montážní práce náročnější, je třeba dodržovat kvalifikovaný postup. 10

11 Osazování hrubých a čistě opracovaných výrobků z kamene Zdící prvky z přírodního kamene (dle ČSN EN 771-6) mají charakter lícního pláště zděných konstrukcí. Osazují se v předstihu nebo současně s úpravou doplňováním zdí do plného rozměru. Pro menší zídky se využívá na doplnění i odpadového kamene pokládaného do bednění s betonovou směsí. Varianty sestav prováděných ze zdících prvků jsou: 1) řádkové zdivo tradiční kopákové zdivo (se sledovanou výškou vrstev od 200 mm do 400 mm, s rozdíly po 25 mm) 2) haklíkové zdivo kameny prostřídané s běhouny a vazáky a běhouny provazujícími dvě až tři vrstvy 3) divočina je lomový kámen skládaný s plným využitím jedné rovné plochy a omezeným prýskáním boků 4) kyklopské zdivo z kamenů zhruba tvarovaných do pěti až šestibokých ploch 5) konstrukčně řešené zdivo obložené z kamenů předepsaných rozměrů včetně povrchových úprav a předepsaných velikostí spár. Tab. 1. Doporučená úprava spár u zdících prvků Zdící prvky mají charakter kvádříků. Zakládají se od rohů zdi. Kameny se kladou na cementovou maltu rozestřenou po délce spáry. Tloušťka spáry musí odpovídat stupni povrchové úpravy lícních ploch. Specifikace zdícího prvku Rozměr spár Prvky lámané, se zaprýsknutými hranami Prvky s lícními plochami hrubě opracovanými Prvky s lícními plochami řezanými 5 10 Prvky s lícními plochami jemně opracovanými 3 5 K udržení rozměrů spáry je výhodné použít krátké dřevěné lišty vložené do líce spáry. Po zatvrdnutí malty je odstraníme a vyplníme spárovací hmotou. Během spárování ihned pečlivě čistíme znečištěné líce kamenů. Pro pískovce nesmí být do líce svislé spáry použita cementová výplň. Spáry vyplňujeme vápnitým tmelem. Osazování masivních schodišťových stupňů Uplatní se hlavně pro vnější schodiště, vstupy do budovy, pro úpravy chodníků v terénu. Podmínkou pro vytvoření dobrého a trvalého schodiště jsou kvalitně provedené betonové základy. Při rekonstrukcích schodišť často nalézáme pod stupni cihlové zídky, pilíře ve stavu rozpadu. Pro vymezení výškové i délkové dispozice je třeba připravit provizorní dřevěnou lávky. Na lávce jsou zapisovány výšky i hrany jednotlivých stupňů. 11

12 Pod masivní stupně je rozložena zavlhlá betonová směs (poměr 1 : 3, štěrkopísek 0/8). Polohu stupně přechodně vyrovnáváme klíny; ze zadní strany vhodným stavebním materiálem, zepředu dřevěnými klíny. Po ztvrdnutí směsi musí být klíny ze dřeva odstraněny (druhý den). Při srovnávání polohy stupnice dbáme na zajištění dostatečného odvodnění plochy. Volí se 1 1,5 % spádu, tj. min. 3 mm sklonu. Podle stupně povrchové úpravy jsou spáry mezi kameny kolem 4 5 mm. Masivní profilové práce Profilované výrobky mají vždy náročnou úpravu lícních ploch. K tomu mají odpovídající povrchovou úpravu ložných a styčných ploch řezáním kotoučovou pilou. Masivní ostění dveří a oken Pro montáž ostění je důležitá poloha prahu, na který budou osazeny svislé kusy ostění. Do spodních ložných ploch bude osazený menší čep bránící posunu v ložné ploše. Svislou polohu ostění zajistíme delší kotvou. Umísťuje se v horní ložné ploše. Při děleném ostění je vhodné umístit do ložných ploch další kotvu. Kotva bude zavrtaná cca 120 mm šikmo do hloubky zdiva. Při osazování kamenů do vstupních otvorů pečlivě kontrolujeme světlou šířku a jejich svislost. Masivní ostění dveří i oken jsou kamenné prvky zvýrazňující členění fasády. Ostění oken zachycuje vodní srážky. Při osazování je parapetní kámen vysunutý před líc omítky. Profilace odkapního žlábku musí odvádět vodu před fasádu. Profilovaný parapet bude zakotven do špaletového výklenku. Na rekonstruovaném historickém objektu je vhodné předem srovnat rovinu podkladu. Parapet se pokládá na cementovou maltu (cement: písku = 1:3), zavlhlé konzistence. Osazování říms a balustrů Tradiční typy profilovaných rovných i lomených obratových kusů jsou při obnově vsazovány do vyzděných výklenků. Hmotnost říms je výrazně vyšší oproti deskám a těžiště nově vkládaných kamenů bývá posunuto před líc omítky. Pro osazování je potřeba pomocné konstrukce. Na tuto přeneseme hmotnost římsy a usnadní manipulaci s kusem na určené místo. Každý kus kotvíme ve styčných spárách. Ke kotvení musí být určená atypická kotva odpovídající délky, hloubky zakotvení i vypočítané nosnosti. Výplně otvorů i spáry mezi kameny vyplníme cementovou maltou. Pro rychlý účinek je vhodné použít pro otvory do zdiva výplň Lampocemem. 12

13 Osazování deskových prvků Kotvení deskových prvků na fasádě Stavba na plochu fasády vyznačí váhorys, jeho poloha je ve výkresu. Počet váhorysů je určen výškou a členitostí fasády. Měřícími pomůckami proměříme svislici na nároží budovy. Kontroluje se vzdálenost líce desky od izolace. Mezi vrstvou izolace a kamennou deskou má zůstat mezera mm (čl. 131) omezující dopad srážkové vlhkosti na podkladní konstrukci. V dalším textu jsou místy citovaná čísla ze současně platné normy ČSN (ze ) Navrhování konstrukcí z kamene. Každá deska průměrné velikosti musí být kotvena ve čtyřech bodech. Čtyři kotvy jsou umístěny ve svislých nebo vodorovných spárách. Kotvy ve svislých spárách jsou zatíženy z poloviny hmotností desky. Druhá polovina kotev je zatížena bočními deskami. Při kotvení v ložných spárách jsou dvě spodní kotvy projektovány na plné zatížení deskou. Vrchní kotvy mají u kotvené desky funkci přídržnou. Spodní trny stabilizují polohu desky ve svislé pozici. Dále se počítá s možným pohybem desek vlivem teplotních změn. Na spodní trny navlékáme umělohmotné distanční trubičky. U desek atypických rozměrů, štíhlých s velkou délkou, malé desky na obratech a podobné individuality jsou řešeny ve výkresech některým z nabízených typů kombinovaných kotev. Takové kotvy umožní spojit několik kamenných prvků v jediný, kotvami spolehlivě uchycený prvek (viz obr ). Deskové obklady fasád vyžadují plné respektování izolačního pláště budovy. Vyznačíme místa pro kotevní otvory. Před vrtáním je nutno pečlivě vyříznout izolační vrstvu, velikost cca 100 x 100 mm. Vyjmutá izolace se musí po osazení desky vrátit nazpět a dobře dotěsnit. Každou nedbalost, vynechání kousků izolace, může ukázat chyby v postupu pomocí infrakamery. Příprava otvorů pro kotvy do nosné konstrukce a kamenné desky Podle výkresu rozměříme otvory na zdi i na kamenné desce. Složitější situaci pro kotvení je nutno posoudit podle stavu nosné konstrukce. Do zdiva vrtáme příklepovou vrtačkou, vrtákem SK o průměru minimálně 24 mm. Hloubka vetknutí je stanovená 80 mm (minimálně) s doporučeným převrtáním do 15 mm (čl. 156). Pokud jsou kotveny desky větších hmotností nebo desky mají větší vyložení z konstrukce, jsou používány kotvy pro odpovídající zatížení. Tyto kotvy jsou propočítány i na větší hloubku vetknutí. S ohledem na zatížení jsou také těla kotev větších průměrů. Průměry vrtů musí mít přiměřenou vůli pro spojovací maltu; příkladně trubková kotva 33x2,5 vyžaduje vrty zvětšené o mm. Vrty do konstrukce vrtáme do požadované hloubky, podle vyznačení v prospektu nebo popisu na výkresu. 13

14 Vyvrtání otvorů do kamenného obkladu provádíme příklepovou vrtačkou. Pro deskové obklady tl. 30 mm je používán vrták průměru 8 mm. Poloha vrtaných otvorů na desce je určena normou (čl. 156). Na další stránce je vyznačen postup založení první vrstvy obkladů. Obr. 1. Fáze kotvení desek na základní vrstvě (podle prospektu fmy Halfen) 14

15 Členění obkladačských prací podle náročnosti montáže rozlišuje: základní vrstvu obkladu mezilehlý obklad vyvěšený obklad Základní vrstva obkladu je osazena po obvodu budovy nebo její části. Osazení základní vrstvy desek fasády usnadní příprava vodorovného podkladu. Pro desky odsazené od terénu musíme připravit pomocné bednění v rovině 2-3 cm pod spodní hranu desek. Pokud mají obklady základnu navrženou až pod úroveň terénu, využívá se betonový kraj základů pro provizorní podložení desek fošnou a klínováním. Mezilehlý obklad je z vrstev desek mezi základní a vyvěšenou vrstvou. Na úroveň patra nebo podle požadavku výškového členění dilatace následuje vyvěšený obklad. Dilatace jednoznačně výškově odděluje fasádu na několik polí. Na obr. 1 jsou vyznačeny tři fáze osazení desky v základní vrstvě. Čísla značí předměty nebo úkony, které budou popsány. 1 fošna, hranol dřevěný pro podložení desek, nesmí se prohýbat 2 vyříznutá izolace, pečlivě se vyřeže ostrým nožem 3 vyvrtaný otvor pro kotvu, musí mít odpovídající průměr vrtáku 4 přinesená deska se klínky vyrovnává výškově 5 deska se na lící zajistí zednickou svorkou, na rubu podloží klíny, kontrolujeme svislou i vodorovnou rovinu 6 do otvorů stříkneme vodu, maltu do malty vložíme dvě kotvy (styčná spára) a urovnáme trny do bočních otvorů v desce, které jsme opatřili cementovým tmelem 9 okolí otvoru zbavíme malty a vložíme zpět vyříznutou izolaci, další desku srovnáme výškově a přisuneme na trny kotev. Řadu desek kontrolujeme podle provizorně osazené desky na opačném konci stěny. Podle nataženého kontrolního lanka překontrolujeme do roviny lícní plochu. Vodováhou kontrolujeme horizontální i vertikální spáru. Vrty pro trny kotev umístíme na střed tloušťky desky. Hloubka vrtu je upravena podle délky trnu s přemírou 5 mm; běžně mm. Připravené otvory je nutné dobře zvlhčit, vystříkat vodou. Spojovací malta je připravena z Lampocelu. Vyžaduje pečlivou a hospodárnou přípravu dávek. Lampocem má velmi krátkou dobu zpracovatelnosti namíchané malty. Norma (čl. 161) požaduje, aby výplňová malta otvorů kotev vykazovala po 24 hodinách minimální pevnost 2 MPa. V současnosti používaný Lampocel dosahuje po 3 minutách konec zpracovatelnosti a po 20 minutách pevnost až 8 MPa. 15

16 Obr. 2. Pohled na kotvení fasády na pravém obratu stěny (použití různých kotev, podle prospektu fmy Halfen) 16

17 Obr. 3. Ukotvení lícového zdiva kotvami Halfen, pro vyvěšení obkladu 17

18 Při provádění vyvěšených obkladů se mimo kotev použije nosných prvků, které obkladové desky podepírají. Na obr. 3 jsou nosné kotvy s krátkou i delší lištou a naznačuje možnosti uplatnění montovaných lišt. Osazování obkladů na fasádě suchým procesem Příprava montáže začíná předvrtáním otvorů pro zasazení hmoždinek. Typy hmoždinek jsou vybrány shodně se stavitelnými kotvami podle zatížení, které budou přenášet. Takové konstrukčně složité kotvy jsou nastavitelné do připraveného otvoru. Připravíme desku podložením do roviny, zajistíme do svislé polohy příchytkou a klíny. Srovnáme podle řídícího lanka a vodováhy. Do otvoru kamene vložíme kotvu trnem. Klíčem ustavíme polohu kotvy do konečného stavu. Různé varianty stavitelných kotev je v příloze č. 8 a 9. Osazování stěn v interiéru Příprava pracoviště začíná kontrolou vyznačeného váhorysu, kontrolou rovinnosti dlažby, protože obkladové desky navazují na hotovou dlažbu. Výška vnitřní obkladů dosahuje maximálně do výšky stropu a nesmí se ho dotýkat. V budově se neprovádí tepelné izolace a tím se zjednoduší montáž. Za rubem desky se ponechá volná mezera od 20 mm výše, podle křivosti zdiva. Montáž je prováděna mokrým procesem. Používá se malta sádrová, malta z Lampocelu nebo podle potřeby i malta cementová. Pro jednovrstvé obklady, tj. obklady soklu, postačí desky uchytit nerezovou příchytkou z drátu o Ø 3, 4 až 5 mm. Vícevrstvé obklady kotvíme ve styčných spárách. Vrtané otvory pro kotvy mají základní rozměry (Ø 24 mm, hloubka 80 mm + 15 mm). Pro kotvení jsou používány jednoduché kotvy lisované plechové. Problémem vnitřních obkladů jsou tloušťky stěn, stavebních konstrukcí, které budou obloženy kamennými deskami. Minimální hodnoty tloušťek pro různé typy zdících materiálů jsou uvedeny v normě ČSN (v čl. 130 a 133). Tab. 2. Minimální hodnoty tlouštěk zdiva pro kotvení kamenných desek Typ konstrukce Materiál mm Poznámky Nosné Cihly plné, příčně 190 Vetknutí 80 mm, stavební děrované příčná dilatace konstrukce Tvárnice, pórobeton 200 po 6 m Betonová konstrukce 100 Podkladové Příčně děrované cihly 115 Vetknutí 70 mm, konstrukce, Pórobetonové příčkové 100 příčná dilatace příčky dílce po 6 m 18

19 Osazování dlažebních desek Pro osazované dlažby jsou používány různé podklady: 1. dlažební desky tl. 30, případně 25 mm zavlhlá cementová směs 1 : 5 s podlitím pačokem 2. dlažební desky tl. > 50 mm, případně i vhodné krajiny zavlhlá cementová směs 1 : 5 s podlitím pačokem 3. dlažební desky tenkostěnné, tl. 10, 12 mm - tmel s přímou aplikací ve vrstvě do několika mm 4. dlažební desky na trokalové podložky - suchý proces, podkládají se plastové podložky bez upevnění. Příprava interiérů před osazováním je zaměřena na dostatečné značení váhorysu na stěny v rozích místností, na vyklizení prostorů od cizího stavebního materiálu a očištění podlah. Před osazováním kamene musí být provedena izolace podlah. Namíchaná cementová směs má zavlhlou konzistenci. Do rohů jsou položeny dvě kontrolní dlaždice. Upraví se jejich výška podle váhorysu. Vodováhou kontrolujeme rovinnost. Na vzdálenost latě připravíme další dva kontrolní body ode zdí. Položená deska na betonu je poklepem gumové paličky srovnána a podsyp je tím zhutněn. Konečnou polohu má deska až po opakovaném zvednutí a podlití cementovým mlékem tzv. pačokem. Plné podlití desek je nutné, omezíme tím kročejový hluk. První řadu desek klademe u stěn, od kterých se dá ustupovat ke dveřím. Desky se kladou do řady a to současně kolmo na základní řadu. Přeměřování roviny je možné pomocí delšího pravítka přiloženého na kontrolní body. Jinou techniku měření umožní silonový vlasec. Na vzdáleném kontrolním bodu nastavíme silonový vlasec přes okraj desky a kontrolně přikládáme podle potřeby. Složitější vzorové dlažby vyžadují zvolit jiný postup. Vzory sestavené z menších polí je nutno udržet v přímkách a kontrolovat dodržení celkových rozměrů obrazců. U vzorovaných dlažeb se hodí napnout řídící osu v nejdelším směru dlažby. Podle osy je snadné zaměřování místnosti se sloupy a výklenky. Ve výkresu jsou osy vyznačeny a podle nich se řídí postup osazování. Centrální vzory bude výhodné rovnoměrně rozvinovat od středu obrazce do stran. Problémem všech dlažeb je udržet velikost požadovaných spár. U řádkových dlažeb dodržet přímé linie spár. Fládrované desky jsou na podlahách vzácné. Při jejich osazení vynikne pečlivé přiřazování desek k vytvoření bohatých obrazců. Tyto desky jsou přesně označované, aby se nezaměnily při osazování. Po uplynutí doby tvrdnutí podkladního betonu provádíme spárování podlahy. Spáry je třeba navlhčit, aby se tmel dostal co hlouběji do spár. Po zavadnutí spáry se desky okamžitě očistí. Vytvrzené spáry nesmí propadnout během konečného mytí podlahy. 19

20 Osazování soklíků v interiéru Soklíky od výšky 50 mm do 200 mm jsou osazeny při obvodovém zdivu místnosti a nejsou kotvené. Ukončení soklíků ve dveřích má mít hlavičky upravené podle nejvyššího stupně opracování lícní plochy (svislé); nejčastěji leštěné. Podobně dbáme na úpravu viditelných obratů pilířů, lezén a obratů výklenků místnosti. Postupujeme od otvorů do rohů stěn. Srovnáme soklíky podle načrtnuté přímky na dlažbě. Koncový kus je upraven zkrácením na potřebnou délku. Soklíky se lepí na zdivo. Zdiva s omítkou se zbaví omítky (historická zástavba má omítky mm). Moderní zdi jsou upraveny stěrkou malé tloušťky. Seškrábneme zbytky malby a použijeme k lepení tmel nebo sádru. Na rub soklíků rozestřeme tmel zubovou škrabkou. Pro soklíky s většími nerovnostmi zdí je lépe použít maltu cementovou nebo vápenocementovou. Použití sádry je nevhodné. Při větší tloušťce malty během tuhnutí zvětšuje objem a soklík bude nepozorovaně vysunut ze zamýšlené roviny. podlití osazených stupnic. Postup prací řeší nejprve dlažbu a pokračuje Obkládání schodišťových stupňů Železobetonovou konstrukci schodišťového ramene obkládáme stupnicemi tl. 30 až 40 mm. Podstupnici tvoří desky tenčí 25 až 30 mm. Běžná konstrukce dvojramenného schodiště má viditelné hlavy se zaleštěním obratů. Podsyp tvoří betonová směs 1 : 3 doplněná cementovým mlékem (pačokem) na schodištěm. Na schodišťovou zeď si vyneseme výšky a čisté šířky stupně. Vycházíme z váhorysu vyneseného stavbou. Podkladní beton kropíme vodou. Postupujeme odspodu od nástupního stupně. Podstupnice je stavěna na dokončenou dlažbu, svisle a její poloha dočasně fixovaná přisádrovanou čtvrtkou cihly. K trvalému zajištění polohy podstupnice jsou na horní spáře vyvrtané dva otvory (Ø 4-8 mm/30 mm). Další otvory jsou vrtané shora na stupnicové spáře. Pro spojení je do otvorů vložený nerez drát a zacementován. Pokračuje se rozprostřením zavlhlé betonové malty pod stupnici s nepatrným převýšením. Výška stupnice bude upravena dusáním gumovou paličkou. Vodováhou kontrolujeme rovinnost (v interiéru ± 0 mm). Stupnice se zvedne, podlije pačokem a opatrně vloží zpět do původní polohy. Poklepem paličky se upraví výška podlití. Při rovnání polohy stupnice nutno dbát přesunutí stupnice přes podstupnici přesně podle výkresu. Během práce na rameni je neustále pečlivě prováděno měření každé výšky, viditelné šířky stupnice i přesunutí stupnice. 20