Financování soukromých vysokých škol v ČR Financing of Czech Private University Colleges

Transkript

1 MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Ústav informatiky a aplikované matematiky Kristýna Kotrlová Financování soukromých vysokých škol v ČR Financing of Czech Private University Colleges Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Aleš Keprt, Ph.D. Olomouc 2015

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené informační zdroje. V Olomouci dne:

3 Děkuji Mgr. Aleši Keprtovi, Ph.D. za jeho cenné rady a trpělivost při vedení bakalářské práce.

4 Obsah Úvod Systém vysokého školství v ČR Právní předpisy v oblasti školství v ČR Mezinárodní právní předpisy v oblasti školství Zřizovatelé škol a školských zařízení Školství jako odvětví veřejného sektoru a řízení VŠ Struktura školství Činnost vysokých škol Typy vysokých škol Veřejná vysoká škola Soukromá vysoká škola Státní vysoká škola Financování školství Financování z rozpočtu MŠMT Rozdělení finančních prostředků v resortu školství Systém financování VŠ Financování veřejných vysokých škol Financování státních vysokých škol Financování soukromých vysokých škol Zdroje financování soukromých vysokých škol Školné Investiční a neinvestiční dotace Výnosy z vlastní činnosti Doplňková činnost Ostatní zdroje Vlastní výzkum Výzkumné otázky Technika sběru dat Vyhodnocení výzkumných otázek Shrnutí

5 Závěr Anotace Literatura a prameny Seznam zkratek Seznam schémat Seznam tabulek Seznam grafů Seznam příloh Přílohy

6 ÚVOD Předpokladem současného a budoucího ekonomického a společenského rozvoje každé země je vzdělaná populace. Ve vyspělých zemích dochází k růstu poptávky po vysoce vzdělané společnosti, schopné flexibilně reagovat na změny trhu práce a na zvyšování kvalifikačních předpokladů určitých profesí. Z toho důvodu má společnost eminentní zájem, aby byl umožněn rozmanitý a široký přístup ke vzdělání velkému počtu lidí. Čím více je ve společnosti vzdělaných lidí, tím lépe společnost může využít jejich potenciál, přičemž obvykle dochází i k rozvoji a rozmachu celé ekonomiky. Získání vysokoškolského vzdělání nám přináší stále ve větší míře sociální a ekonomické výhody, je spojeno se získáním lepšího zaměstnání a upevnění pozice s možností vyšších výdělků. Absolventi vysokých škol jsou na trhu práce nejvíce zaměstnáváni. V šedesátých letech byl Gary S. Becker kritizován za své myšlenky týkající se lidského kapitálu a vzdělání, které zařadil mezi poptávkové a nabídkové statky a v jeho analýze lidského kapitálu se s lidmi zachází jako se stroji nebo otroky. V současné době se o lidském kapitálu hovoří běžně, jak v sociálních vědách, tak i v médiích. 1 Proces hledání toho nejefektivnějšího vzdělávacího systému se neobjevuje jen v České republice, ale i v Evropě a to neustálým procesem optimalizace. Cílem školské politiky je nejen aktivita ve vzdělání a výchově, ale i snaha o efektivnější využití prostředků, které jsou poskytovány ze státního rozpočtu. Vysoké školy jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy jsou vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti. Mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti. 2 Zákon o vysokých školách přijatý v roce 1998 byl velkým mezníkem v rozvoji vysokoškolského vzdělávání, umožnil vznik soukromým vysokým školám a přispěl k rozšíření nabídky vysokoškolského vzdělávání a diverzifikaci. K uskutečňovalo v České republice svoji vzdělávací činnost 26 veřejných, 43 soukromých a dvě státní vysoké školy. 3 Soukromé vysoké školy mají významné místo v našem vzdělávacím systému vzhledem k nedostačujícím kapacitám 1 Srov. BECKER, G. S., Human Capital, s POLIÁN, M., Organizace a činnost veřejné správy, s MŠMT, Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělání v České republice v roce 2013, s

7 veřejných vysokých škol. Poskytují rozšířenou nabídku oborů, studijních programů a otevřenější přistup k vysokoškolskému vzdělávání. Na studentu pak zůstává pouze volba, zda se rozhodne pro služby soukromé či veřejné vysoké školy, jaká jsou jeho kritéria a aktuální možnosti, co očekává od vybrané vysoké školy. Cílem bakalářské práce je charakterizovat systém vysokého školství v ČR, včetně zdrojů financování a dále zjistit, jaké jednotlivé zdroje financování využívají vybrané školy, jak je využito školné zaplacené studentem a jaké je procentuální vyjádření provozních nákladů. Práce je členěna do šesti kapitol, první kapitola je věnována právním předpisům souvisejícím se školstvím. Abych přiblížila strukturu vysokého školství v České republice, ve druhé kapitole se věnuji organizaci školství, činnostem vysokých škol a typům vysokých škol. Ve třetí kapitole analyzuji financování školství, čtvrtá kapitola popisuje systém financování vysokých škol a v páté kapitole se podrobněji věnuji zdrojům financování. Šestá kapitola je zaměřena na analýzu současného stavu vybraných soukromých vysokých škol v ČR. Při zpracování bakalářské práce vycházím z právních předpisů, které souvisí s danou problematikou, ze studia odborné literatury a z internetových zdrojů. 9

8 I TEORETICKÁ ČÁST 1 SYSTÉM VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ V ČR V České republice se považují vysoké školy za nejvyšší úroveň vzdělávací soustavy. Vysoké školy mohou nabídnout studijní bakalářské programy, magisterské, doktorské nebo také program celoživotního vzdělávání. Studium může být poskytováno formou prezenční, distanční nebo jejich kombinací. Dělíme je na státní, veřejné a soukromé, přičemž vysoké školy veřejné a soukromé spadají pod Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy. Státní vysoké školy spadají pod Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra. Jedna z hlavních podmínek pro přijetí k bakalářskému studiu je absolvování střední školy s maturitní zkouškou. Rovněž podmínkou pro přijetí na magisterské studium je dosažení bakalářského vzdělání. Pro přijetí na doktorské studium je třeba řádně ukončit studium magisterské. Od roku 1999 se na území ČR vyskytují také soukromé vysoké školy, které nabízejí vzdělávání především v bakalářských studijních programech. Bílá kniha je koncepční a strategický dokument, který stanoví, jakým směrem se má terciární vzdělávání v České republice vyvíjet v následujících deseti až dvaceti letech. 4 Je určena široké veřejnosti a aktérům terciárního vzdělávání, stanovuje směry a dílčí mantinely další práce, změny v oblasti vzdělávacích systémů, finanční spoluúčast studentů a nové koncepty řízení. Bílá kniha umožňuje vysokým školám a univerzitám poskytovat vzdělání světové úrovně, posiluje autonomii vysokých škol, umožňuje rozvoj sociálních a kulturních funkcí terciárního vzdělávání, posiluje zodpovědnost institucí a studentů za kvalitu učení. Prostřednictvím vývojových a výzkumných aktivit přispěje k vytvoření nových znalostí a také ke zvýšení potenciálu v rámci ekonomiky. 5 Terciární vzdělávání je pokračující studium po maturitní zkoušce na vyšších odborných školách, jazykových školách a na vysokých školách. Členění vysokých škol Dle typu studia: Univerzitní: uskutečňují všechny typy studijních programů, vědeckou, výzkumnou, uměleckou, vývojovou a další činnosti. 4 MŠMT, Bílá kniha, s Srov. tamtéž. 10

9 Neuniverzitní: uskutečňují především bakalářské studijní programy, vědeckou, výzkumnou, uměleckou, vývojovou a další činnosti. Vysoké školy tohoto typu nejsou členěny na fakulty. Dle kritéria vlastnictví: Státní: dělí se na vojenské a policejní, jsou financovány rozpočtem příslušného ministerstva. Veřejné: jsou zřizovány a rušeny zákonem. Soukromé: vznikají se státním souhlasem, jenž uděluje MŠMT ČR. 6 Počet veřejných a soukromých škol v ČR od Vysoké školy veřejné a soukromé Počet škol Tab. 1 Počet veřejných a soukromých škol od Zdroj: MŠMT, Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělání v České republice v roce Dle formy studia: Prezenční (denní studium): běžný typ studia založený na každodenní docházce studenta do vyučování. Kombinované studium: kombinace výhod distančního a prezenčního studia. Studenti docházejí na přednášky, na konzultace především o víkendech, studují samostatně, studium je vhodné při zaměstnání. Celoživotní vzdělávání: placené vysokoškolské vzdělávání, vhodné pro specifické, odborné školicí programy, vzdělávání při zaměstnání. Za určitých podmínek je možné přestoupit na bakalářské nebo magisterské studium. Zvýšením kvality vzdělávacích služeb a orientací na tvorbu absolventských sítí dochází k naplnění smyslu celoživotního vzdělávání a prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění člověka na profesních trzích. 7 6 Srov. REKTOŘÍK, J., a kol., Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru, s SIMONOVÁ, N., České vysoké školství na křižovatce, s

10 1.1 Právní předpisy v oblasti školství v ČR Ústava České republiky je nejvyšším zákonem v oblasti školství, byla schválena a byla publikována ve sbírce zákonů ČR pod č. 1/1993 Sb.. Dalším zákonem je Listina základních práv a svobod, jež je součástí ústavního pořádku České republiky, která je publikována ve sbírce zákonů pod č. 2/1993 Sb., kde v článku 33 upravuje právo na vzdělání, dále v článku 15 odst. 1 a odst. 2 svobodu myšlení a vědeckého bádání. Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, zřídil Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Zákonem č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání se řídí ostatní školy. Ve vysokém školství je základní právní úpravou zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon byl schválen v dubnu 1998 Parlamentem České republiky. Tento zákon umožnil od tohoto roku založit soukromé vysoké školy. Vysoká škola je právnickou osobou s vlastním majetkem, na který dohlíží a spravuje správní rada vysoké školy. Do působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (dále jen MŠMT ) spadá rozdělení finančních prostředků ze státního rozpočtu pro jednotlivé vysoké školy. MŠMT uděluje souhlas o založení soukromé vysoké školy, kontroluje využití poskytnutých finančních prostředků. 1.2 Mezinárodní právní předpisy v oblasti školství Na základě mezinárodních právních aktů a dříve schválených dokumentů dochází k mezinárodní spolupráci a přiblížení se evropským zemím. V oblasti školství je ustanovena hlava VI., článek 76 a 77, kde se strany dohodly na spolupráci v technickém rozvoji a výzkumu. Strany budou taktéž spolupracovat v oblasti odborné přípravy a výchovy s cílem zvyšování odborné kvalifikace a vzdělanosti v České republice. 8 Lisabonská smlouva vydána úmluva o uznání kvalifikací, které se týkají vysokoškolského vzdělávání na evropském území, jejíž hlavním principem je uznání vysokoškolského diplomu. Sorbonnská deklarace vydaná společná deklarace o výstavbě Evropského systému vysokého školství, která apeluje na prostupnost studia, nutnost uzavírání nových mezinárodních smluv a důležitost kreditního systému. 8 Srov. MALACH, A., Budoucnost českého vzdělávání a školské zákony, s

11 Boloňská deklarace vydaná deklarace o vytvoření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, klade důraz na minimálně tříletý bakalářský stupeň studia, který umožňuje získat kvalifikaci, která je vhodná pro evropský trh práce a podporu evropské spolupráce Zřizovatelé škol a školských zařízení Školství je odvětvím veřejného sektoru, je spravováno a řízeno veřejnou správou odpovídající typu školy. Činnost veřejné správy je zaměřena na vytváření předpokladů pro fungování škol ve smyslu školského zákona. 10 Samosprávu ve školství vykonávají Obec nebo svazek obcí. Kraj. Školská rada. Státní správu ve školství vykonávají Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Krajské úřady. Česká školní inspekce. Ústřední orgány státní správy, pokud to stanoví zvláštní zákon. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Ředitelé škol a školských zařízení. Školy a školská zařízení jsou nejčastěji zřizovány na úrovni regionálního školství jako právnické osoby, příspěvkové organizace, státní příspěvkové organizace hospodařící s finančními prostředky veřejných rozpočtů. Způsob financování škol se odvíjí dle typu jednotlivých zřizovatelů. 9 Srov. MŠMT, Národní zpráva [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < 10 POLIÁN, M., Organizace a činnost veřejné správy, s

12 Zřizovatelé škol a školských zařízení MŠMT. Kraje. Obce a svazky obcí. Fyzické, právnické osoby. Registrované církve, náboženská společenství. 11 Financování škol všech zřizovatelů upravuje základní právní norma zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Školy zřízené MŠMT zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ČR, zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR. Školy zřízené krajem zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích. Školy zřízené obcí zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. Školy soukromé zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením. Školy církevní zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a o postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů. Zřizovatel může stanovit v rámci výše uvedených právních předpisů i další pravidla, které je vhodné uvést do zřizovací listiny Srov. REKTOŘÍK, J., et al., Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru, s Srov. tamtéž. 14

13 2 ŠKOLSTVÍ JAKO ODVĚTVÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU A ŘÍZENÍ VŠ Orgánem státní správy pro vysoké školství, výzkum, vývoj a pro vědní politiku je Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy. MŠMT odpovídá za celkový stav, rozvoj vzdělávací struktury a koncepci. Působnost na úseku vysokého školství vymezuje zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. MŠMT: Rozděluje a kontroluje využití finančních prostředků ze státního rozpočtu. Řídí vysoké školy při výkonu státní správy, poskytuje metodickou pomoc. Kontroluje hospodaření veřejných vysokých škol. Uznává zahraniční vysokoškolské vzdělání a kvalifikaci. Registruje vnitřní předpisy vysokých škol. Přiznává stipendia, která jsou hrazena ze státního rozpočtu Struktura školství MŠMT Přímo řízené organizace Kraje Obce Vysoké školy Veřejné vysoké školy Státní vysoké školy Soukromé vysoké školy Administrativa, výzkumné ústavy Gymnázia Střední odborné školy Střední odborná učiliště, odborná učiliště, učiliště Vyšší odborné školy Školní zařízení Mateřské školy Základní školy Schéma 1 Struktura školství v ČR Zdroj: PILNÝ, J., Ekonomika veřejného sektoru, s Srov. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách,

14 2.2 Činnost vysokých škol Vysoké školy jsou nejvyšším článkem vzdělávací soustavy. Ve vědeckém, ekonomickém, sociálním a kulturním rozvoji společnosti plní jednu z hlavních úloh. Umožňují snadný přístup k vysokoškolskému vzdělání, k získání a rozvíjení profesní kvalifikace. Dle zaměření a typu nabízejí výzkumné, vývojové, vědecké, umělecké činnosti, další tvůrčí činnosti, snaží se rozvíjet dosažené poznání. Spolupracují s různými stupni samosprávy a státní správy, rozšiřují spolupráci s kulturní a podnikovou sférou. Připravují mladé lidi pro život, utvářejí společnost. Utvářejí vzájemné porozumění a kulturní rozmanitost. Jednou z hlavních výsad vysokých škol je právo přiznávat akademické tituly, konat habilitační řízení, řízení ke jmenování profesorem, konat akademické obřady a používat akademické insignie. Studenti na vysokých školách mohou zakládat různé skupiny a spolky, je zakázáno zakládat a organizovat politické strany Typy vysokých škol V České republice se od roku 1999 setkáváme s univerzitními a neuniverzitními vysokými školami. Univerzitní vysoká škola uskutečňuje studijní programy, provozuje výzkumnou, vědeckou, uměleckou činnost. Neuniverzitní vysoká škola uskutečňuje především bakalářské studijní programy, taktéž uskutečňuje vědeckou, výzkumnou a uměleckou činnost, není členěna na fakulty. Z hlediska zřizovatele právní formy rozlišujeme vysoké školy na veřejné, státní a soukromé Veřejná vysoká škola Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem, který stanoví též její název a sídlo. Sloučení, splynutí nebo rozdělení takové školy lze provést pouze zákonem. 15 Veřejné vysoké školy jsou zřizovány a rušeny dle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon upravuje dělení vysokých škol, vznik, zánik, studijní programy, akreditaci. Systém bezplatného veřejného školství 14 Srov. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. 15 POLIÁN, M., Organizace a činnost veřejné správy, s

15 funguje na veřejných vysokých školách, jsou financovány především ze státního rozpočtu a z rozpočtů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Veřejná vysoká škola sestavuje na kalendářní rok rozpočet finančních prostředků, který by měl být vyrovnaný. Po ukončení roku předkládá Ministerstvu školství vyúčtování, každoročně o své činnosti zpracovává výroční zprávu o hospodaření. Za závazky veřejné vysoké školy stát neručí. Veřejná vysoká škola je tvořena samosprávnými akademickými orgány univerzitní - akademickým senátem, rektorem, vědeckou radou nebo uměleckou radou. Neuniverzitní akademickou radou a disciplinární komisí. Další orgány jsou správní rada, kvestor Soukromá vysoká škola Od roku 1998 v České republice začaly působit soukromé vysoké školy, existenci umožnil zákon o vysokých školách. Soukromá vysoká škola - právnická osoba se sídlem nebo místem své podnikatelské činnosti na území členského státu Evropské unie, která byla zřízena nebo založena podle práva některého z členských států Evropské unie a pokud MŠMT udělilo státní souhlas na základě stanoviska akreditační komise. Oprávnění soukromé vysoké školy je nepřevoditelné a nepřechází na právní nástupce. Státní souhlas pozbude platnosti, jestliže soukromá vysoká škola nezahájí vzdělávací činnost do dvou let od nabytí jeho právní moci. Vnitřní předpisy soukromé vysoké školy stanoví, které orgány vykonávají působnost podle příslušných zákonem stanovených částí zákona. 17 Soukromé vysoké školy působí jako akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo obecně prospěšné společnosti. Soukromá vysoká škola každý rok předkládá MŠMT výroční zprávu o činnosti, a pokud obdržela státní dotaci, předkládá výroční zprávu o hospodaření. 18 Usilování o akreditaci nových studijních programů, budování nové programové struktury studia je jedním z hlavních cílů soukromých vysokých škol Státní vysoká škola V České republice soustavu vysokého školství doplňují dvě státní vysoké školy Univerzita obrany v Brně a Policejní akademie v Praze. Státní vysoké školy jsou 16 Srov. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, POLIÁN, M., Organizace a činnost veřejné správy, s URBÁNEK, V., Financování vysokého školství, s

16 organizačními složkami státu a nemají právní subjektivitu. Univerzita obrany v Brně vojenská vysoká škola připravuje vojenské odborníky a profesionály, kteří působí ve sféře bezpečnosti, obrany státu dle potřeb armády České republiky a státní správy. Univerzita obrany je členěna na tři fakulty. Policejní akademie je státní vysoká škola univerzitního typu, která je členěna na dvě fakulty: fakulta bezpečnostního managementu a fakulta bezpečnostně právní. Připravuje, vzdělává odborníky pro bezpečnostní sbory a studují zde i studenti, kteří nejsou příslušníky těchto sborů. Počet přihlášených, přijatých a zapsaných na veřejné a soukromé vysoké školy od roku Vysoké školy veřejné a soukromé Počet přihlášených Počet, kteří se dostavili k přijímacímu řízení Počet přijatých Počet zapsaných Úspěšnost v % 77,20% 76,00% 74,50% 75,20% 75,70% Tab. 2 Počet přihlášených, přijatých a zapsaných na veřejné a soukromé vysoké školy od roku Zdroj: MŠMT, Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělání v České republice v roce 2013, s. 102 Dle tabulky je viditelný pokles zájemců o studium na soukromých a veřejných vysokých školách za rok 2009 a od roku , oproti roku 2010, kde došlo k nárůstu přihlášených, přijatých i zapsaných studentů. Dlouhodobě lze konstatovat, že dochází v České republice k poklesu zájmu o studium na soukromých a vysokých školách. 18

17 3 FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ 3.1 Financování z rozpočtu MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zabezpečuje z rozpočtu kapitoly 333 financování jednotlivých škol a školských úseků v regionech. V roce 2013 bylo vysokým školám vyplaceno z rozpočtu MŠMT včetně programu EU tis. Kč. Z této částky bylo tis. Kč, tj. 81, 2 %, poskytnuto jako neinvestiční finanční prostředky, tis. Kč jako prostředky investiční. 19 Finanční prostředky jsou poskytovány v rámci úseku na takzvané přímé náklady na vzdělávání pro školy, školská zařízení, která jsou zřizována obcemi, svazky obcí, kraji. Neinvestiční dotace poskytovány církevnímu a soukromému školství. Plně se zabezpečuje financování přímo řízených organizací. Z rozpočtu kapitoly 333 jsou poskytovány výdaje na dotace pro vysoké školství, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy poskytuje účelové a institucionální prostředky na vývoj a výzkum, poskytuje finanční prostředky v oblasti tělovýchovy, sportovní reprezentace a mládeže. MŠMT se od roku 2004 zapojilo do projektů a programů společně s Evropskou unií, které jsou spolufinancované z Evropského sociálního fondu Rozdělení finančních prostředků v resortu školství Financování jednotlivých škol úzce souvisí se správou škol. Proto rozlišujeme: Regionální školství mimo vysokých škol. Přímo financované a řízené školství zejména vysoké školy. Ostatní přímo řízené organizace Česká školní inspekce. V České republice je převážná část školství financována z veřejných rozpočtů, ale také občané jsou ochotni participovat na financování školství. Z toho důvodu školství patří do veřejného sektoru mezi neziskové odvětví. Poskytování služeb je primárním úkolem školství, která kultivují lidský potenciál, dynamizují ekonomický růst. Školství a ostatní oblasti společenského života jsou velmi provázány, z toho důvodu dochází ve školství k mnoha změnám. 19 MŠMT, Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělání v České republice v roce 2013, s Srov. MŠMT, Ekonomika školství. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < 19

18 Vysoké školy výdaje z rozpočtu kapitoly 333 MŠMT Výdaje na vysoké školy z rozpočtu kapitoly MŠMT Veřejné výdaje na vysoké školy celkem (tis. Kč) Neinvestiční výdaje (tis. Kč) Investiční výdaje (tis. Kč) Neinvestiční výdaje (%) Investiční výdaje (%) ,2 % 85,3 % 74,2 % 79,8 % 81,2 % 14,8 % 14,7 % 25,8 % 20,2 % 18,8 % Tab. 2 Vysoké školy výdaje z rozpočtu kapitoly 333 MŠMT Zdroj: MŠMT, Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělání v České republice v roce 2013, s. 15. Z rozpočtu MŠMT bylo v roce 2013 vysokým školám vyplaceno tis. Kč. Z této částky bylo poskytnuto tis. Kč, což činí 81,2 % na neinvestiční finanční prostředky a tis. Kč na prostředky investiční. Neinvestiční výdaje tvoří např. finanční prostředky na vzdělávací činnost, na doktorská stipendia, na fond vzdělávací politiky, na ubytovací stipendia, na sociální stipendia, na rozvojové programy, na zahraniční studenty, atd. Investiční prostředky byly poskytnuty na investiční potřeby vzdělávací činnosti, na projekty a na výzkum a vývoj Srov. MŠMT, Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělání v České republice v roce 2013, s

19 4 SYSTÉM FINANCOVÁNÍ VŠ Vysoké školy jsou financovány dle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění společně se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, v platném znění. 4.1 Financování veřejných vysokých škol Veřejné vysoké školy jsou přímo financovány z rozpočtu MŠMT systémem ukazatelů a s využitím dlouhodobých záměrů, které se každoročně aktualizují. Dotace jsou poskytovány na realizaci programů celoživotního vzdělávání, na realizaci akreditovaných studijních programů, na výzkumnou, vědeckou, vývojovou, uměleckou či jinou tvůrčí činnost a na rozvoj veřejné vysoké školy. Veřejné vysoké školy mohou obdržet i dotace na stravování a ubytování studentů. 22 Dle zákona je v České republice vysokoškolské vzdělání bezplatné, studenti tedy školné neplatí. Vysoké školy mohou vybírat poplatky, spojené s přijímacím řízením, související s překročením délky studia a za studium v cizím jazyce. Výdaje školy lze rozdělit na kapitálové výdaje, sloužící k nákupu a zhodnocení majetku a na běžné výdaje určené na provoz školy. MŠMT z rozpočtu přispívá na programy školy, které jsou spolufinancovány Evropskou unií. Výzkum a vývoj na vysokých školách je financován zvlášť. Veřejné vysoké školy hospodaří dle předem schváleného rozpočtu, který je sestaven na kalendářní rok, po ukončení je provedeno vyúčtování, které škola předkládá MŠMT v určeném termínu. Rozpočet je sestaven jako vyrovnaný. Veřejné vysoké školy o své činnosti každoročně vypracovávají výroční zprávu o hospodaření. Důležitým orgánem veřejné vysoké školy je správní rada. Správní rada dbá na zachování účelu, pro který byla veřejná škola zřízena, na uplatnění veřejného zájmu v její činnosti a na řádné hospodaření s jejím majetkem. 23 Příjmy rozpočtu veřejné vysoké školy Poplatky spojené se studiem. Dotace ze státního rozpočtu. Výnosy z majetku. 22 PEKOVÁ, J., a PILNÝ, J., Veřejná správa a finance veřejného sektoru, s POLIÁN, M. Organizace a činnost veřejné správy, s

20 Výnosy z doplňkové činnosti. Příjmy ze státních fondů, rozpočtů obcí a jiných příjmů ze státního rozpočtu. Příjmy z darů a dědictví. Dotace veřejné vysoké škole je podle zákona o vysokých školách poskytována na uskutečňování akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání a s nimi spojenou tvůrčí činnost a na rozvoj veřejné vysoké školy. 24 Fondy vytvářené veřejnou vysokou školou Stipendijní fond. Fond odměn. Fond reprodukce investičního majetku. Rezervní fond na krytí ztrát v následujících účetních obdobích. Fondy veřejných vysokých škol jsou tvořeny z hospodářského výsledku po zdanění, fond reprodukce investičního majetku je tvořen z odpisů nehmotného a hmotného majetku, stipendijní fond je tvořen z poplatků, které jsou spojené se studiem. Veřejné vysoké školy jsou povinny užívat majetek k plnění úkolů ve své vědecké, vzdělávací a umělecké činnosti. K doplňkové činnosti jej může využívat v souladu se zákonem o vysokých školách, čímž nesmí být narušena kvalita, rozsah a dostupnost činností, ke kterým byla veřejná vysoká škola zřízena. Stát za závazky veřejné vysoké školy neručí Financování státních vysokých škol Státní vysoké školy jsou financovány a spravovány příslušnými ministerstvy, jsou organizačními složkami státu a nemají právní subjektivitu, vysokoškolská samospráva je omezena. Práva a povinnosti, která u ostatních vysokých škol přísluší MŠMT, u těchto škol vykonává ministr obrany či ministr vnitra. Mezi státní vysoké školy patří policejní a vojenská vysoká škola. Univerzita obrany je organizační složkou státu Ministerstva obrany ČR financované ze státního rozpočtu z kapitoly ministerstva 24 REKTOŘÍK, J., a kol., Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru, s Srov. PEKOVÁ, J., a PILNÝ, J., Veřejná správa a finance veřejného sektoru, s

21 obrany, Policejní akademie je organizační složkou státu financované z kapitoly ministerstva vnitra Financování soukromých vysokých škol Dle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění je soukromá vysoká škola právnickou osobou se sídlem v České republice, pokud jí MŠMT udělilo souhlas a získala oprávnění. Soukromá vysoká škola je povinna zajistit dostatek finančních prostředků pro vzdělávací, výzkumnou, vědeckou, uměleckou a jinou tvůrčí činnost. V roce 2013 soukromé vysoké školy obdržely na svou činnost celkem tis. Kč. neinvestičních prostředků. Tato částka obsahuje dotace na sociální stipendia a na ubytovací stipendia v celkové výši tis. Kč (35 škol z celkového počtu 44 soukromých vysokých škol). 27 Soukromé vysoké školy jsou tedy především financovány z vlastních zdrojů. Poplatky, které jsou spojené se studiem na soukromé vysoké škole, si daná škola stanoví sama ve svém vnitřním předpise. MŠMT může poskytnout soukromé vysoké škole dotace, pokud působí jako obecně prospěšná společnost. Dotace jsou poskytovány na uskutečnění akreditovaných studijních programů, programů celoživotního vzdělávání, s nimi spojenou výzkumnou, uměleckou, vědeckou a jinou tvůrčí činnost či na stipendia. Podmínky poskytování dotací, užití, zúčtování je řízeno obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu. Výše dotace je určena na základě: Počtu studentů, dosažených výsledků ve vzdělávací, výzkumné, vědecké, vývojové, umělecké či další tvůrčí činnosti a její náročnosti. Typu akreditovaných studijních programů a jejich finanční náročnosti. Dlouhodobého záměru MŠMT. Dlouhodobého záměru soukromé vysoké školy. 28 Na soukromé vysoké škole je studium placené. Soukromá vysoká škola ve svém vnitřním předpise stanoví poplatky spojené se studiem. Školné tvoří převážnou část příjmů soukromé vysoké školy. Dalšími příjmy jsou příjmy z darů, grantů, dotací, z doplňkové činnosti a z poplatků za přijímací řízení. 26 REKTOŘÍK, J., a kol., Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru, s MŠMT, Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělání v České republice v roce 2013, s Srov. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách,