Praha, květen Ústřední školská komise ČSSD. Stínový ministr školství Doc. Ing. Jiří Havel, CSc. ORANŽOVÁ KNIHA ČSSD. Zelená kniha školství

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Praha, květen 2009. Ústřední školská komise ČSSD. Stínový ministr školství Doc. Ing. Jiří Havel, CSc. ORANŽOVÁ KNIHA ČSSD. Zelená kniha školství"

Transkript

1 Praha, květen 2009 Ústřední školská komise ČSSD Stínový ministr školství Doc. Ing. Jiří Havel, CSc. ORANŽOVÁ KNIHA ČSSD Zelená kniha školství

2 1. Účel Zelené knihy Smyslem Zelené knihy je iniciovat další diskusi o tvaru českého školství, který je potřebný pro společnost 21. století. Zelená kniha si neklade za cíl navrhnout finální tvar reformy českého školství (jakkoli tak v řadě aspektů snad zní), nýbrž chce v dané škále problémů často provokativním způsobem získat formulaci názorů relevantních autorit a zástupců jednotlivých zájmových skupin. Časový plán předpokládá roční diskusi a návaznou etapu shrnutí názorů do konce roku Neočekáváme, že všechny zainteresované subjekty se programově shodnou. To je s ohledem na exponovanou tématiku nemožné z ideových i materiálních důvodů. Těžko očekávat, že by se někdo chtěl vzdát svých pozic jen z obecně optimalizačních důvodů. Přesto čekáme vyjasnění stanovisek a formulaci alternativ, které by mohly být zváženy v konečném politickém rozhodnutí. Nebojte se zásadní kritiky našich úvodních představ, nebojte se navrhovat alternativní řešení. Smysl Zelené knihy je právě v tom. Za všechny věcné připomínky předem děkujeme. Politické grémium ČSSD, Ústřední školská komise ČSSD, stínový ministr školství Předloženou variantu 4.2 editoval J. Havel, který zahrnul četné připomínky z expertní úrovně a z další diskuse na úrovni odborných komisí ČSSD a politického grémia. Editor děkuje za desítky stran rozborů a námětů. Omlouvá se, že nezahrnul celou škálu námětů, a že jeho omezené schopnosti a znalosti, a rozměr zelené knihy nedovolují dokument rozšířit na úroveň širšího a kvalitnějšího textu. Řada námětů je relevantní pro zpracovávání dalšího typu dokumentu na úrovni podrobného programu či Bílé knihy. Poděkování patří dlouhé řadě kolegů, kteří sepsali připomínky a konzultovali se mnou jednotlivé otázky Zelené knihy, zejména př. Bohdalové, Brachtlové, Burešovi, Černochové, Daškovi, Dobšíkovi, Gajdůškové, Götzovi, Hamplovi, Horáčkovi, Hořejšímu, Hindlsovi, Jakubcovi, Kapicovi, Kozlovskému, Králíkové, Lippmannovi, Hořejšímu, Marešovi, Marksové, Martínkovi, Mertinové, Noskové, Novotnému, Ohlídalovi, Palkové, Paroubkovi, Pavlíkovi, Pernicové, Petrůjovi, Píclovi, Potůčkovi, Průšovi, Sobotkovi, Sojkovi, Škromachovi, Špirhanzlovi, Valenčíkovi, Vašíčkovi, Vitáskovi, Víškovi, Vondráčkovi, Vondráčkové, Witzanymu, Teplé, Trojanovi, Týřovi, Zelenkové. Omlouvám se dalším, na které jsem nevděčně zapomněl.

3 2. Kontinuita politiky a hodnot Předkládaný dokument rozvíjí a navazuje na úspěšnou politiku sociálně demokratických vlád v letech , a na celou řadu programových a dílčích dokumentů, které byly za toto období zpracovány. Za klíčový dokument a stále inspirativní dílo považujeme Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (bílou knihu), zpracovaný v roce Právě tato práce definuje základní obecné hodnoty, na kterých musí být rozvoj školství do budoucna založen. Obecnými hodnotami, resp. cíli výchovy a vzdělávání nepochybně nadále zůstávají: - Rozvoj lidské individuality - Předávání historicky vzniklé kultury společnosti - Výchova k ochraně životního prostředí - Výchova k soudržnosti společnosti ve smyslu rovného přístupu ke vzdělávání - Výchova k respektování lidských práv a kulturních odlišností - Podpora demokracie a občanské společnosti - Výchova k partnerství, spolupráci, solidaritě - Výchova k odpovědnosti za své jednání a právnímu vědomí - Výchova k celoživotnímu sebevzdělávání - Zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky - Zvyšování kvality pracovní síly ve smyslu větší kreativity, širšího uplatnění a optimální zaměstnatelnosti Škála obecných hodnot a cílů je nadále otevřená, lze si představit jejich jiné členění a další předměty zdůraznění, nicméně v zásadě odpovídá základní škále hodnot a cílů ČSSD. Otázky k řešení: 1) Chceme podstatněji měnit obecnou cílovou škálu? 2) Jaké hodnoty bychom případně chtěli do této škály doplnit?

4 3. Celoživotní vzdělávání a školský systém V minulosti se v rámci školního vzdělání získala kvalifikace na celý život. Žák se naučil profesi a tu celý život vykonával, často na jednom místě a nezřídka u jednoho typového zaměstnavatele. Rychlý rozvoj technologií přinesl nutnost stálého prohlubování znalostí v rámci jednoho oboru ale také to, že pracovník za svůj život vícekrát zásadně změní svou profesi a mnohdy mění svou profesi za zaměstnání velmi vzdálené původní kvalifikaci. Moderní doba proto od člověka vyžaduje značnou pružnost, rychlou reakci na změny na trhu práce a schopnost rychlého a kvalitního osvojování nových poznatků a dovedností. Dochází k dramatické změně funkcí vzdělávání. Vzdělání stále méně učí konkrétní profesi, a pokud ji učí, učí ji stále více jako příklad možného uplatnění. Vzdělávání se zaměřuje na rozvoj schopnosti se učit a neustále přijímat nové poznatky a osvojovat si nové dovednosti. Výchovný aspekt je stále důležitější než aspekt úzce vzdělávací. Významné je učení práce v rámci týmu, schopnost řešit problémy v jednání s lidmi, potřeba ovládání cizích jazyků. Klasické hierarchické vztahy v zaměstnání jsou nahrazovány stále více týmovou kooperací a komunikací, kde postavení jednotlivce přejímá aktivnější úlohu. Rozvíjí se sektor služeb, který vedle obsahové náplně má důležitou složku sociální komunikace. Lidé stále více požadují, aby vedle složky materiálního uspokojení potřeb byly služby a výrobky uživatelsky příjemné a jejich servis vstřícný. Všichni si přejí, aby jejich partner byl komunikativní a ochotný. I to je výchovné poselství. Pokud se vzdělávání dosud chápalo především jako vzdělávání mládeže, dnes stále více vystupuje jako zcela rovnocenný faktor vzdělání dospělých. Buduje se tak systém celoživotního vzdělávání, který má význam pro pracovní i mimopracovní aktivity. Lidé se vzdělávají nejen proto, aby mohli lépe a pružněji pracovat, ale také proto, aby celý jejich život měl vyšší kvalitu, aby prožívání práce i volného času mělo více tvůrčího a uspokojujícího rozměru. Obě tyto složky jsou pro rozvoj společnosti významné. Celoživotní vzdělávání (učení) musí tvořit koordinovaný systém. Vzdělávání mládeže musí připravit od nižších forem vzdělání k vyšším cestu k efektivnímu osvojování poznatků. Cílem je vytvoření schopnosti neustálého přijímání a vyhodnocování informací a získávání potřebných dovedností. Všechny formy edukace musejí respektovat jednotu kulturní a profesní funkce vzdělávání. Redukce na jednu z těchto funkcí poškozuje jednotlivce i společnost. Zásadní význam má určitá objektivizace výsledků vzdělávání: Potřebujeme orientačně měřit výsledky škol. S liberalizací vzdělávací soustavy po roce 1989 u nás nastalo nové nebezpečí v podobě znehodnocovaní výsledků vzdělávání školami, které nedostatek pedagogického úsilí (a v navazujícím studiu též nekritický výběr posluchačů) zakrývají snížením nároků pod minimální přípustné hranice. Tento trend má ekonomické i morální dopady. Stát platí za nekvalitní práci ale i nemorální soutěž. Je proto zřejmé, že by v určitých bodech vzdělání mělo dojít k testování určitých minimálních

5 znalostních a dovednostních objemů mimoškolní institucí, abychom měli k dispozici srovnání výsledků a zároveň zabránili devalvaci vzdělání. Zároveň je nutno zdůraznit, že každá objektivizace může mít pouze částečný vypovídací význam, který je vždy nutno interpretovat s ohledem na konkrétní podmínky a význam dané formy vzdělávání. Páteří vzdělávací soustavy musí být na všech stupních veřejná škola. Jakkoli v ČR dochází ke stále větší diferenciaci škol podle sociálního klíče, odpovědí na náročné požadavky uplatnění v globalizační periodě je pouze kvalitní plošné vzdělání. Český systém ale nenápadně, ale velmi vytrvale buduje i se státním příspěvkem sociálně diferencované školství, které umožňuje selektovat prominentní děti od zbytkové populace, které má postačit horší kvalita vzdělání. Vydáme-li se směrem, že dobré školy budou jen pro vybrané, jsme na cestě k budoucí drtivé prohře v mezinárodní soutěži. Jsme ovšem ve školství, takže výsledky negativních tendencí sklízíme ekonomicky až v horizontu čtvrt století a dále. Otázky k řešení: 1. Je výchova ke schopnosti se učit a pracovní flexibilitě hlavním cílem školy? 2. Je správné bránit privatizaci jádra školského systému? 3. Má existovat jednotné centrum celoživotního vzdělávání? 4. Mají se výsledky vzdělání objektivizovat? 4. Škola a rodina Spolupráce školy a rodiny ve výchovném procesu je zásadním faktorem úspěchu vzdělávání. V obecném povědomí dochází ke stále zřetelnějšímu negativnímu oddělování funkce rodiny a vzdělávací soustavy. Je nutno zdůraznit, že bez součinnosti obou zdrojů výchovy nelze dosáhnout výsledků. Vzdělávací aktivita může jen obtížně nahrazovat selhání rodiny v základních funkcích. Právě škola ale může odhalit včas talent a zájem dětí pro konkrétní činnost a další studium. Rodina je zásadní v předávání morálního poselství, vytváření podmínek a stanovení významového určení vzdělání. Řada studií dokládá 1, že v ČR právě rodina předurčuje vztah k vzdělání, který dále prohlubuje sociální selektivita českého vzdělávacího systému. Rodina podstatným způsobem formuje vztah mládeže k vzdělání. Rodina do značné míry na základě vzdělání a majetkového postavení rodičů méně nebo více využívá i systému bezplatného vzdělání. I elitní veřejné školy jsou do značné míry vyhrazeny dětem z lepší společnosti, zatímco ostatní studují na řadových či horších školách, které nezřídka i platí. 1 V ČR jsou to např. studie prof. Matějů. Jakkoli nesdílíme autorovy názory na některé představy změn vysokého školství, jeho analytické práce o sociální selektivitě českého školství jsou korektní.

6 Škola nemůže být od rodiny izolována. Často opakované heslo, že děti se mají všechno naučit ve škole a rodinu tím nezatěžovat, je zhoubné. Děti v ČR se ve skutečnosti mohou k dobrým výsledkům ve studiu bez pomoci rodiny dostat jen výjimečně. Zatímco část dětí má v rodině k dispozici vzdělanostní příklad a oporu, vzor celoživotního studia a práce s informací, materiálně je vybavena knihovnou a počítačem s přístupem k internetu, jiné děti nemají doma ani koutek, kde by se v klidu mohly učit. Šance uspět je diametrálně odlišná. Zároveň víme, že každý promarněný talent oslabuje společnost jako celek. Souvisí to jistě i s rozdílem v kulturách a jejich typem motivace, který vysvětluje, proč třeba tolik dětí ze skromných vietnamských rodin patří v našich školách k nejlepším. Vštípí-li rodina dítěti úctu k vzdělání, touhu po poznání a tvůrčí aktivitě, zvýší silně pravděpodobnost jeho životního úspěchu. Odpovědnost rodiny za vzdělání dítěte je něco, co musíme pěstovat, motivovat a rozvíjet. Zároveň musíme pozorovat, kde rodina selhává a najít cesty k náhradnímu řešení, které alespoň částečně odbourává handicap. Plné nahrazení selhání výchovné a vzdělávací funkce rodiny samozřejmě není možné. Zájem o děti s talentem nebo problémy ve vzdělávání je ale povinností společnosti. Nejde o žádný altruismus, jde o sobecký zájem společnosti, aby měla občany vybavené znalostmi a dovednostmi úměrnými jejich schopnostem. Čím více je využit potenciál jednotlivců, tím větší je i potenciál společnosti. Otázky k řešení: 1. Lze považovat oddělování funkce rodiny a školy za negativní? 2. Jak prolomit předurčení vzdělávacích efektů rodinným prostředím? 3. Jaké formy komunikace pomohou nalézt české rodině vhodný vztah k vzdělání? 4. Jak zvýšit zodpovědnost rodičů za výchovu a vzdělání svých dětí? 5. Mateřské školy Mateřské školy jsou obecně uznávány za jednu z nejefektivnějších forem investic do školství. Náklady na tuto formu vzdělání jsou poměrně nízké, efekty naopak velmi vysoké. Mateřské školy vedou děti k základním sociálním návykům a učí je dovednostem, potřebným pro navazující vzdělání. Právě rozdílná úroveň předškolních dětí ve schopnosti života v kolektivu, v návycích, znalostech a nacvičených dovednostech se stává prvním sítem, které buduje dále neodstranitelné vzdělanostní a sociální bariéry ve společnosti. Některé děti tak do školy přichází se zbytečným handicapem.

7 Mateřské školy jsou jednou z nejúčinnějších forem prevence vyloučení. Podmínky dětí v rodinách, sociálních a etnických komunitách jsou přirozeně rozdílné. Mateřská škola však může část z těchto nerovností velmi efektivně odstranit. Dítě, které přichází do základní školy bez základních sociálních dovedností a neumí vzít do ruky tužku (má nerozvinutou jemnou motoriku ruky) a neumí se přizpůsobit elementárním požadavkům hygieny a kázně, je předurčeno k problémovému startu ve vzdělání, a zpravidla získá až takovou ztrátu, kterou nikdy nedožene. Zároveň jde o nenahraditelné místo objevování zájmů a získávání sociálních zkušeností. Sociální diferenciace je tak předurčena již ve velmi raných momentech vzdělání. Zároveň tím společnost ztrácí řadu nesporných talentů a schopností, které potřebuje pro globální soutěž. ČR má nesporně velmi dobrou tradici předškolní výchovy, má pro MŠ kvalifikované pedagogy ze specializovaných středních i vysokých škol, má propracovanou metodiku předškolní výchovy včetně rozvíjení tvůrčích schopností. Nedostatkem je podceňování významu předškolního vzdělání (je to jen hlídání dětí), které se projevuje v nízkém morálním i platovém ohodnocení pedagogů. Odmítáme snahy degradovat MŠ na nekvalifikovanou živnost, a požadujeme pro kvalifikované učitele přiměřenou odměnu. Doporučujeme zavedení povinného roku předškolní výchovy, od roku , výhledově lze zvážit až dva roky povinné předškolní výchovy, orientačně od roku Základní rozsah povinné předškolní docházky by byl bezplatný (povinnost = bezplatnost), což není v rozporu s platbami za stravu, pomůcky a nadstandardní služby (např. delší dobu péče). 2 Z hlediska centra je potřebná koordinace pedagogické metodiky mateřských škol při zachování nezbytné svobody a rozmanitosti přístupů s ohledem na preference rodičů, schopnosti a talent pedagožek. Spolupráce se základními školami je samozřejmostí již dnes. Je nutno se také vyjádřit i k alternativě zahájení školní výuky dříve než v šesti letech, což je v řadě zemí, které naopak poukazují na snazší osvojování si některých dovedností v nižším věku. Nedostatek kapacit mateřských škol je nutno řešit v koordinaci s místními a krajskými autoritami. V současnosti chybí zejména ty kapacity, které si obce a města samy zrušily a privatizační výnosy z prodeje příslušných nemovitostí dávno utratily. Mateřská škola je rok před nastoupením do základní školy holou nutností. Otázky k řešení: 1. Má dojít k zavedení povinné předškolní docházky? 2. Jak má být koordinována předškolní výchova? 3. Má základní školní výchova jako dosud začínat v šesti letech? 4. Mají se MŠ více integrovat se základními školami? 5. Neměly by být mateřské školy součástí ( celkem) základního školství? 2 Snaha současné vlády o zpoplatnění doporučeného roku předškolní výchovy je hrubě neospravedlnitelná, je krokem zpět proti obecnému cíli. Parlament této snaze zabránil. Obdobně zpochybňování barcelonských cílů předškolní výchovy je nejen krokem zpět v oblasti výchovy, ale i v oblasti rovnosti mužů a žen.

8 6. Neměla by být pedagogická prostupnost mezi posledním rokem MŠ a až druhým ročníkem ZŠ? 7. Měla by být povinná návštěva všech 3 ročníků MŠ pro děti ze sociálně problémových rodin? Např. podmínkou čerpání některých sociálních dávek? 6. Základní škola Základní škola vybavuje člověka elementárním penzem morálky a znalostí, rozvíjí vztah dítěte k vzdělání. Morální funkce školy je stejně významná jako vzdělávací. Již v rané fázi dětství si osvojujeme pojetí standardu spravedlnosti, vztah k práci a ekvivalenci práce a odměny. Základní škola vštěpuje občanovi slušnost, úctu k názorům druhých a význam demokratického uspořádání společnosti. Výchova k vlastenectví musí obsahovat poznání současnosti i historie včetně jejích stinných stránek. Škola má nespornou kulturní funkci. Zároveň základní škola vychovává žáky k bezproblémovému začlenění do společnosti. V prvé řadě škola musí člověka naučit se učit. V tomto směru má význam rodinná a sexuální výchova, stejně jako podněcování podnikavosti, osvojení pracovní kázně, komunikace a znalost základních právních a finančních pravidel. Škola se musí zabývat výchovným cílem stejně vážně jako užšími cíli vzdělávacími. Tyto výchovné cíle nelze redukovat jen na specializované předměty či témata. Musí se prolínat všemi aktivitami školy. Škola se musí vypořádat s jevy, které ohrožují společnost, ať už je to nekázeň, šikana, drogová závislost. Učitelé musí dostat vyšší pravomoci k řešení problémů a ochranu před rostoucí agresivitou. V české vzdělávací diskusi se desítky let opakuje klišé o nahrazení výuky faktů tvůrčí výchovou. Výsledek se dostavil. Přes někdejší celkově nadprůměrné výsledky v mezinárodním srovnání se spíše postupně zhoršuje znalost faktů, ale i schopnost jejich tvůrčího využití. 3 Škola potřebuje vyvážený soubor faktů a aplikace. Obojí aparát samozřejmě potřebuje průběžně modernizovat. Česká škola dosud nepromítla do všech předmětů systematickou samostatnou práci s informacemi, předměty nemají centrální a internetovou podporu. Informatizace české školy je významná pro sjednocení a zkvalitnění standardů při zachování potřebné míry svobody školy a pedagoga. Každý žák od páté třídy výše by měl mít v budoucnu přístup k počítači a internetu. Informatizace musí pronikat jednotlivými předměty. Individuální přístup k žákovi, by měly podporovat i výukové programy a učebnice, např.doplněné různě náročnými pracovními list, případně též s ověřovacím testem pro žáka. Ve výuce mateřského jazyka je nutno věnovat vedle vlastní jazykové nauky pozornost komunikačním dovednostem, tvorbě srozumitelného a přitažlivého sdělení a schopnosti porozumět textu. Žák musí být schopen napsat gramotný životopis, běžnou žádost k úřadům, informaci, návod, zprávu, účinné reklamní sdělení apod. Významné je rozvíjení rétorických a prezentačních schopností. 3 V posledních mezinárodních srovnáních česká škola ztrácela některé pozice.

9 V jazykové výuce je nutno přistoupit k povinné výuce angličtiny na všech školách. Angličtina se stává univerzálním evropským a světovým jazykem, základním jazykem ICT. Vedle angličtiny by měl být tři roky povinně vyučován i další jazyk. Povinná výuka angličtiny by mohla být zavedena již od roku 2011, s ohledem na fakt, že dnes se na volitelnou angličtinu hlásí kolem 90 % populace. Zjednodušilo by to a zlevnilo výuku, zlepšilo prostupnost škol. S tím souvisí otázka motivace kvalifikovaných učitelů. Výuka by měla mít centrální podporu, dostupnou v internetových formách. Nutné je posílení pedagogických sil, zvýšení kvality a poskytnutí zázemí. Zásadní je péče o bezvadnou výslovnost v nižších ročnících, kde nyní vznikají nenapravitelné škody. Jakkoli mladá generace je již lépe vybavena zejména pasivní znalostí jazyka, špatná výslovnost vede ke znehodnocení výsledku a platové diskriminaci na evropském trhu práce. Zvážit by se měla částečná výuka v anglickém jazyce v některých odborných předmětech, v kombinaci s předpřipravenými internetovými zdroji s bezvadnou výslovností a méně komplikovaným jazykem pro cizince. Vhodným předmětem by byl např. zeměpis. Ale i další předměty a jejich učebnice by měly být doplněny alespoň o výběrové hodiny a základy anglické terminologie. Děti by měly během osmého ročníku školy projít standardizovanou zkouškou z anglického jazyka u neškolních autorizovaných agentur. Ty zabezpečí nestrannost testů, které se běžně typově užívají britskými a americkými autoritami k testování cizinců, a zároveň nezatíží školy dodatečnou administrativou. Test by byl opakovatelný. Složený test na stanovené minimální úrovni by byl nutnou podmínkou pro přijetí na střední školu s maturitou. Vzhledem k délce studia (od třetí třídy), se dají první testy předpokládat po roce Pro další studium, ve kterém pokračuje přes 90 % populace, je podstatná dobrá znalost matematiky a navazujících disciplín. Musíme změnit metodiku a přístup k výuce. Tradiční formy sice vedou statisticky k nadprůměrným výsledkům v mezinárodním srovnání, nicméně převládá utváření negativního vztahu k předmětu. Stát musí účinně morálně i věcně stimulovat výuku těchto disciplín, které jsou předpokladem úspěšného navazujícího studia a uplatnění na trhu práce. Výuka by měla být ukončena standardizovanou zkouškou a složený test na minimální úrovni by byl nutnou podmínkou přijetí na střední školu s maturitou. Opakovatelný test by byl skládán v první polovině devátého ročníku. Otázkou k diskusi je, zdali zvolit zaměření pouze na matematiku, či jeho kombinaci s určitým menšinovým podílem dalších disciplín, či obecné logiky. Výsledky testů by byly užitelné v klasifikaci a k přijímacímu řízení dle uvážení škol. Výsledky testů by byly publikovány jako průměry za školy a třídy. Sloužily by k orientaci o prostředí škol. Z výsledků ale nelze činit zjednodušené závěry o úrovni výuky. Nutno respektovat, že každá škola má jiné výchozí podmínky a jinou motivaci žáků. Školy by měly být stimulovány nejen k péči o průměrného žáka a jeho motivaci, ale též o problémové žáky (zejména na počátku docházky, kde lze zmírnit handicap dyslexie a dysgrafie) a dále k rozvoji schopností nadaných žáků. Školy by měly být více materiálně zainteresovány na

10 výsledcích znalostních soutěží. Školy by měly mít výraznější úlohu v organizaci mimoškolní výchovy v oblasti sportu a zájmových kulturních a odborných aktivit. Je nutné zachovat dostupnost základních uměleckých škol, které výrazným způsobem kultivují osobnost žáka a formují jeho vztah k umění. Kapacity školských zařízení jsou často využívány na nižší úrovni než ve srovnatelných zemích, což je výraznou výchovnou i ekonomickou ztrátou. Významné je rovněž vytváření příjemného ovzduší školy a dobré komunikace mezi školou, žáky a rodiči. Škola by měla mít vůči žákovi i určité výchovné pravomoci mimo vlastní výuku. O finančních prostředcích pro základní školy se mluví méně než o vysokých školách, často bývají také redukovány jen na platy učitelů. Ve skutečnosti je ovšem základní školství podfinancováno výrazněji než školství vysoké. Představa, že bez dalšího zvýšení prostředků do základních škol, do jejich vybavení, pomůcek a personálního zázemí včetně nepedagogických pracovníků, lze dosáhnout zlepšení, je velmi naivní. ČR celkově investuje do školství méně než evropské země s kvalitními vzdělávacími systémy. Otázky k řešení: 1. Umožňují rámcové vzdělávací programy základního vzdělávání změnit pojetí vzdělávání pro budoucnost? 2. Jak posílit výchovnou funkci školy?jak čelit nekázni, šikaně a neslušnosti? 3. Jaký má být poměr tvůrčí výchovy a faktických znalostí v jednotlivých předmětech? 4. Mají být už na úrovni základní školy standardizované zkoušky? Jaké? 5. Jak posílit péči školy o nadané a zaostávající žáky? 6. Jak najít klíč k motivaci průměrného či mírně podprůměrného žáka k výkonu? 7. Má být angličtina povinným předmětem? 8. Má se anglický jazyk promítat i do dalších předmětů nebo to bude škodit českému jazyku? 9. Jak má vypadat koordinace vybavení ICT? 10. Jak posílit vztah k práci a rozvíjení manuálních dovedností? 11. Jak zlepšit propojení výuky základních škol a pedagogických fakult? 12. Jaká je optimální úroveň financování ZŠ? 13. Mají být základní umělecké školy chápány jako součást vzdělávací soustavy a proč? 7. Střední školy Význam středního školství se rychle mění. Kdysi patřilo k úzké špičce vzdělávacího systému, od šedesátých let se stalo páteří profesního vzdělávání. Dnes se postupně stává primární úlohou středních škol příprava pro návazné studium vysokých škol. Nematuritní profesní studium dnes tvoří menšinovou část středního školství. Zároveň se i v profesní přípravě mění požadavky. Na rozdíl od úzce oborově zaměřených specialistů poptávaných v minulosti, trh práce i zde žádá obecněji vzdělané a vysoce flexibilní odborníky, kteří mají schopnost orientovat se samostatně v nových technologiích, jsou schopni aktivně studovat a tvořit náročnější technickou dokumentaci a mají potřebné jazykové vybavení a informační gramotnost. Dílčí pracovní vzdělání pro konkrétní pozice se

11 stále více posouvá do oblasti dalšího vzdělávání, které si organizují zaměstnavatelé podle svých konkrétních podmínek a potřeb Střední odborné (učňovské) školství Střední odborné (dříve učňovské) nematuritní školství je profesionální přípravou pro ty, kdo si zvolí přímou cestu k určité specializaci. Nesmí však být horší alternativou uplatnění a musí zabezpečovat dostatečnou prostupnost systémů. Někteří jedinci jen dospívají později a jejich horší výsledky na základní škole jsou dány nedostatkem studijní disciplíny v kritickém pubertálním věku. I odborné školství musí být proto připraveno na dodatečné složení předpokladových zkoušek a posun žáků k úplnému střednímu vzdělání ukončenému maturitní zkouškou, která umožní pokračovat zájemcům ve vysokoškolském vzdělání. Cestou je zjevně další integrace nematuritních a maturitních oborů studia do odborných škol, poskytujících paralelně oba druhy oborové specializace. I odborné školství musí respektovat požadavek zvýšení podílu všeobecně vzdělávacích předmětů a výchovu k větší flexibilitě a širší technické gramotnosti. Část žáků bude po doplnění maturitního stupně pokračovat ve studiu na vysokých školách, všichni se pak v profesionálním životě často podrobí dalšímu vzdělávání. I u nich je klíčové rozvíjení schopnosti se učit. Dále by se mělo prohlubovat koncipování širších oborů, které umožní bohatší škálu profesionálního uplatnění. Také v učňovském školství je hlavním výchovným cílem především začlenění absolventů do společnosti, osvojení standardů morálky, pracovní a technologické kázně. V řadě oborů je významná výchova k podnikání, protože charakter řady profesí je spojen s možností či faktickou nutností jejich samostatného výkonu. Problémem současného odborného (učňovského) školství je jistá odtrženost od praktické sféry. Odborná zařízení mnohdy učí více to, co požadují žáci a jejich rodiče či to, co ovládají pedagogové než to, co je poptáváno zaměstnavateli. Někdy učí i překonané standardy. Profily jednotlivých profesí se v praxi často překotně mění. Zároveň technické vybavení učilišť často rychle zastarává a nová výbava je extrémně drahá, někdy už fakticky nedostupná. Odborná zařízení by proto měla fungovat ve větším sepětí s klíčovými zaměstnavateli a odbory. Sociální partneři by se také měli více podílet na plánování kapacit, počtů a rozhodování o financování odborného školství. Více praktické výuky by mělo probíhat u zaměstnavatelů samotných na soudobé technologii. Učňovská zařízení se také musí vyrovnat s většími požadavky na rekvalifikace podle potřeb trhu práce. Měla by se z nich postupně stávat centra celoživotního vzdělávání, orientovaná na žáky všech věkových kategorií.

12 ČR pociťuje stále větší nedostatek kvalifikovaných řemeslníků a dalších dělnických profesí, chybí zaměstnanci služeb. Chybí už statisíce kvalifikovaných řemeslníků a dělníků určitých profesí a nedostatek se bude prohlubovat. Zlepšují se však rapidně i platové podmínky těchto profesí. Přesto v očích veřejnosti je shlíženo na vyučence jako na inferiorní pracovní síly. Je důležitým úkolem přesvědčit o tom, že střední odborné vzdělání (vyučení) už není paušálně horší variantou uplatnění, má perspektivu i dobré platové ocenění. Otázkou k úvaze je podpora žáků poptávaných oborů účelovými stipendii poskytovanými zaměstnavateli se státním příspěvkem. Lze si představit dobrovolný systém, kdy žák ve vyšších ročnících dostává stipendium od podniku, doplněné státním příspěvkem. Stipendium včetně nízkého úročení by bylo vratné v případě, kdy absolvent (vyučenec) neodpracuje ve sponzorském podniku smlouvou stanovenou dobu. Návrh však není triviální z právního hlediska. 4 Otázky k řešení: 1. Jak podpořit atraktivitu odborných škol (učebních oborů)? 2. Jak koordinovat odborné školy z hlediska potřeb hospodářství a daného regionu? 3. Jakým způsobem zapojit do rozhodování o zaměření a vzdělávacím obsahu odborné školy sociální partnery? 4. Jak organizovat prostupnost odborných škol a maturitních středních škol? 5. Mají se odborné školy dále integrovat s maturitním vzděláním? 6. Má docházet k další univerzalizaci (tvorbě obecnějších) oborů? 7. Je praktická výchova více ilustrací (příkladem) jednoho z možných uplatnění oboru? 8. Má docházet ke specializaci podle výrobních kapacit podniků regionu? 9. Není počet středních škol s maturitou vzhledem k velikosti naší země a populačního vývoje neúměrný? Střední vzdělání ukončené maturitou Maturitní vzdělání bude stále více předurčeno jako příprava k navazujícímu vysokoškolskému vzdělání. Maturity nyní dosahuje kolem 80 % mladé populace a zároveň asi 60 % populace nastupuje do terciárního vzdělávání (včetně nástavbových škol). Tato čísla jsou velmi výmluvná. Z pohledu vysokých škol se nyní stávají právě střední školy úzkým hrdlem systému, který strádá nedostatečným počtem uchazečů o náročné a morálně i ekonomicky poptávané obory. Tři čtvrtiny maturantů budou pokračovat v dalším studiu. Tomuto požadavku dosud nejsou přizpůsobeny české střední školy, kde dosud převažuje užší profesní zaměření. Přestože nechceme ztratit tradiční výhodu profesní orientace českého středního školství, je zřejmé, že na všech typech 4 Je to otázka smlouvy, kdy druhá smluvní strana nedosáhla osmnácti let.

13 škol musí být posílena všeobecně vzdělávací linie. Jinak je investice do vysokoškolského vzdělání velmi neefektivní, protože fakticky supluje střední školu. Posílení obecně vzdělávacích předmětů není ovšem v rozporu s ostatními trendy společenské kultury a trhu práce. Výchova na konkrétní pozice se posunuje do dalšího vzdělávání, a moderní výchova mládeže je založena na schopnostech flexibility a dalšího učení. S ohledem na návazné studium se jeví jako optimum podíl cca 45 % všeobecně vzdělávacích středních škol různých typů. Výuka na všeobecně zaměřených školách je nejen pro návazné studium vhodnější, ale většinou i výrazně levnější. Střední škola hraje významnou úlohu v osvojení jazyků a humanitních disciplín. Jde o plnění kulturní a etické funkce vzdělání stejně jako o zásadní předpoklady profesního uplatnění ve všech, nikoli jen úzce humanitních oborech. Jde o rozvíjení obecných komunikačních a aplikačních schopností, porozumění, výklad a tvorbu náročnějších textů. Schopnost korektně argumentovat, přesvědčit, doložit své stanovisko fakty. Učit se diskusi. Sestava předmětů středních škol klade otázku, zdali je vhodné zachovat stávající univerzální známkování či umožnit školám, aby u některých předmětů uplatnily prostý zápočet. Bylo by to jistě účelné u některých předmětů, kde klasifikace postrádá smysl, např. v tělesné výchově, umělecké výchově či odborných a praktických seminářích. Střední škola ukončuje standardní výuku mateřského jazyka. Je zřejmé, že výsledky jazykových disciplín by měly být objektivně testovány, na druhé straně by nemělo docházet k ochuzení tvůrčího charakteru výuky obohaceného preferencemi žáků a individuálními schopnostmi pedagogů v rámci jednotlivých disciplín. Zdá se, že jednou možných z cest do delší budoucnosti by mohlo být nahrazení státních maturit z českého a cizího jazyka standardizovanými zkouškami u akreditované agentury. V případě českého jazyka by byla zkouška (minimum) orientována na jazykovou nauku s určitými prvky testování slovní zásoby, interpretace či tvorby textu. Při zařazení takové, převážně gramatické zkoušky, do prvního pololetí druhého ročníku střední školy, by pro svobodnější výuku literatury a kreativity zbyly škole nejméně dva roky, a zároveň by odpadly nikam nevedoucí diskuse o objektivitě univerzálního testování disciplín s nepopiratelným uměleckým, morálním a často názorově subjektivizovaným obsahem. Minimum z mateřského jazyka by bylo pouze nutným předpokladem k pokračování ve třetím ročníku studia. Cizinci a občané nečeské národnosti by měli mít možnost volby složení minima z českého nebo dalšího jazyka. Podobně by mohla být organizována standardizovaná zkouška z anglického či jiného cizího jazyka, s větší volností školy k zařazení do časového plánu výuky, s ohledem na dotaci a význam jazykové výchovy na dané škole. Lze si představit, že zkouška ze středoškolského jazykového minima

14 bude zařazena od druhého do čtvrtého ročníku s možnou individualizací podle pokročilosti studentů (pokročilejší skupina angličtinářů dělá zkoušku o rok dříve než méně pokročilí). Průmět efektu složení minimální zkoušky a jejího výsledku do klasifikace by byl v kompetenci školy. Zkouška by ale byla podmínkou připuštění k maturitě. S rozšířením přístupu k střednímu vzdělání se prohlubuje dluh maturantů ve vzdělání v matematice a návazných přírodovědných a technických disciplínách. Jestliže u středoškoláků sedmdesátých let byla matematická průprava gymnazistů a např. absolventů strojních průmyslových škol velmi blízká (mnohé průmyslovky byly náročnější), vybavenost dnešního průměrného gymnazisty mírně poklesla a průmyslovkáře výrazně poklesla. Souvisí to s rozšířením podílu studentů všeobecných škol. Vysoké školy to nutí snižovat standardy výuky s adekvátním negativním odrazem pro uplatnění absolventů. Cestou sjednocení požadavků vysokých škol, praxe a snahy o rozmanitost nabídky výukových programů by opět mohla být standardizovaná zkouška z minima zařazená do časového plánu výuky podle podmínek a zaměření školy. Skládat by ji bylo možno kdykoli od druhého ročníku studia. Otázkou je, zdali by měla být monotématická (matematika) či dvouoborová (s podílem 20 % fyziky). Kombinace více oborů by ovšem komplikovala studijní plány škol. Standardizované zkoušky by mohly ve delším období postupně nahradit státní maturity, které mají nevýhody v přílišné koncentraci zkoušek do krátkého období a omezování potřebné rozmanitosti výuky. Maturity by po této reformě probíhaly v režii škol s tím, že podmínkou skládání maturity jsou požadované minimální zkoušky složené kdykoli v průběhu studia. Běžná inspekční kontrola by garantovala, že nároky škol u maturitních zkoušek se budou pohybovat nad požadavky minim v souladu s obecně závaznými pravidly. K úvaze je rovněž námět, aby se v maturitním hodnocení též promítala práce během např. posledních dvou ročníků studia nebo aby maturitní hodnocení zahrnovalo širší škálu předmětů než dosud. Alternativou navrženého postupu je samozřejmě zachování stávajícího systému nyní zaváděných státních maturit. Diskuse by měla rozhodnout, který systém je v horizontu deseti let vhodnější. Otázky k řešení: 1. Jaký má být podíl všeobecného vzdělání? 2. Mají se standardizované zkoušky jako státní maturity v cca desetiletém horizontu dále modifikovat? Jak? 3. Má být na všech školách povinná maturita z matematiky nebo jiná standardizovaná zkouška? Jaký má mít rozsah? 4. Jak institucionalizovat spolupráci praxe a vysokých škol se středním školstvím? 5. Jak stimulovat, aby pedagogické fakulty byly motorem středního školství? 6. Jsou víceletá gymnázia z hlediska základního tak i středního školství optimálním řešením péče o nadané žáky?

15 8. Financování základních a středních škol Rozdělení péče o školy mezi centrální a lokální orgány se přes určité problémy vcelku osvědčilo. Posunutí financování péče o školské budovy na lokální celky se jeví jako správné. Péče o nemovitosti by měla být tam, kde tyto nemovitosti jsou. Na druhé straně platy učitelů a financování určitých činností a zařízení (pomůcek, IC vybavení) by mělo být centrálním úkolem. Jinak se školská soustava rozpadne na čtrnáct krajských systémů, které si budou konkurovat a přestanou plnit celospolečenské úlohy. Platy učitelů by měly být kompetitivní s platy v ostatním hospodářství s uvážením specifik a rizik daného odvětví. Ve srovnání s platy vysokoškoláků v ostatních sférách se jeví současný požadavek u průměrného učitele střední (základní) školy na úrovni 130 % průměrného platu jako vcelku realistický. S prudkým růstem podílu vysokoškoláků ve společnosti však tato cifra již nebude tak jednoznačná a realistický požadavek nutno kolem roku 2020 redukovat na 125 a v roce 2030 kolem 120 %. Platy by měly být poněkud více variovány s ohledem na krajské poměry. 5 Nelze zapomenout, že školám hrozí drastický úbytek nepedagogických pracovníků, jejichž platové poměry vůbec nekorespondují s vývojem trhu práce v posledních letech. Citlivou otázkou odměňování je struktura platů. Současný přístup platy učitelů silně váže na léta pedagogické praxe. To poněkud zvýhodňuje starší pedagogy, ale zároveň stabilizuje pedagogické sbory v kategoriích učitelů středního a vyššího věku. Desítky let obecně slýchaný požadavek na odměňování podle kvality výuky, kvalifikace apod. naráží na krajně obtížnou měřitelnost pedagogických výkonů. Kvalifikační příplatek např. za titul PHD si lze jistě představit, ale to je řešení pro nejméně podstatný segment problému. Nabízí se zavedení určitého atestačního systému (či kariérního řádu), který funguje např. v medicíně s průmětem do odměňování. Učitelé se brání, aby více odměňovacích pravomocí přešlo do rukou ředitelů škol, protože se bojí subjektivismu. Na druhé straně nemá situace mnoho jiných řešení. Lze si představit prémie v závislosti na výsledcích testů nebo žákovských soutěží, nicméně ty zase nezohledňují rozdílné podmínky. Paradox toho, že dobrý učitel naučí hodně i žáky s horšími předpoklady a toho, že mnohdy talentovaný žák reprezentuje učitele bez jeho valné zásluhy, je známý Učitelé na rozdíl od ostatních profesí také ze svých platů často financují vedlejší náklady své profese, ať už jde o počítačovou, komunikační a jinou techniku, odbornou literaturu, návštěvy odborných a kulturních institucí. Bylo by vhodné tento handicap nahradit paušálním příspěvkem na úhradu takových nákladů, vázanou případně na určité podmínky (např. domácí připojení k internetu). To by 5 Školská zařízení v bohatších regionech díky platové nivelizaci obtížně shánějí učitele klíčových předmětů.

16 také pomohlo v nákladech mladším pedagogům, stejně jako by částečně vyřešilo kontrolu při domácí přípravě učitele a mailových konzultacích. Školství nemůže mít výsledky bez odpovídajících zdrojů. Absolventi pedagogických fakult jsou dnes díky své profesní a jazykové výbavě na trhu práce vysoce poptáváni i mimo pedagogickou sféru. Pokud se bude personální situace školství v návaznosti na platový vývoj dále zhoršovat, zůstávají všechny smělé cíle pustou teorií. Otázky k řešení: 1. Má být ve školství centrální mzdová politika? Jak má přihlížet ke krajským mzdovým poměrům? Jaké mají být poměry mezi nárokovými a pobídkovými složkami platů? 2. Mají být nějak dále stimulovány úzkoprofilové specializace? 3. Mají učitelé dostávat paušální příspěvek na úhradu nákladů profese? 4. Jak standardizovat další vzdělání pedagogů?mají být zavedeny nějaké atestační a reatestační stupně? 5. Jak aktivovat pedagogické fakulty, aby byly motorem pozitivních změn ve školství? 6. Jak řešit celkovou podfinancovanost základních a středních škol? 7. Jaké příspěvky mají dostávat soukromé školy, má být příspěvek v nějaké relaci k jejich selektivnosti? 9. Vysoké školy Vysokoškolské vzdělání ztratilo punc výjimečnosti a stalo se běžnou hodnotou. Jestliže dříve byl pokládán za vzdělance každý absolvent vysoké školy, dnes stále více chápeme diplom jako standard. Zároveň se ale posouvá váha profesního vzdělání ze středních škol na školy vysoké. Tím se ale silně diferencují vysoké školy. Část vysokých škol poskytuje špičkové univerzitní vzdělání, část užší profesní přípravu. Rozvoj vysokých škol po roce 1989 vedl k dynamickému rozšíření počtu vysokých škol a počtu posluchačů. Počet posluchačů škol v mladé generaci se pohybuje kolem 50 % a uspokojuje se poptávka po vysokoškolském vzdělání minulých let. Kvantitativně můžeme asi být s rozvojem vysokého školství spokojeni. Kvalita českých vysokých škol je velmi nevyrovnaná. Vedle škol, které mají renomé i v mezinárodním srovnání, přežívá řada institucí, které obtížně plní i minimální kvalitativní požadavky, stanovené akreditační autoritou. Je zřejmé, že do budoucna nevystačíme s pohledem na vysoké školy jako na jednotný mechanismus, podléhající v zásadě jednotným pravidlům.

17 Vysoké školy se postupně dělí na instituce s výrazným odborným (výzkumným) potenciálem a na učiliště, která si nekladou zásadní výzkumné cíle. Část vysokých škol chce intelektuálně uspět v globální konkurenci, druhá část se soustřeďuje na lektorování, které se zásadně neliší od středoškolského stylu výuky. Český systém má všechny školy v zásadě za rovnocenné, klade na ně stejné nároky a odměňuje je za výuku stejnými prostředky. Mechanismus je nemotivační, umožňuje pohodlně skrývat podprůměrnost a slabší pedagogické výsledky. Školy nejsou hodnoceny podle pedagogických výsledků a cítí jen velmi volnou odpovědnost za kvalitu absolventů. Výsledkem je inflace diplomů a hrubá devalvace jejich hodnoty. Přesto je zřejmé, že rozvoj vysokých škol je obecně pozitivním faktorem. Každé vzdělání je lepší než žádné. Na druhé straně musíme reflektovat, že v mezinárodním kontextu potřebné kvantitativní rozšiřování vysokých škol je ukončeným procesem. Nyní se musíme soustředit na kvalitu. Dosažitelným cílem vysokoškolského vzdělání a výzkumu v zemi s ekonomickým potenciálem ČR je vysoce definovaný standard. Nejužší špičky jsou v drtivé většině disciplín finančně nedosažitelné a je výhodnější se zapojit do světové dělby vědecké a pedagogické práce jako místo, které dodává talentované studenty a perspektivní vědce až do samotné světové špičky. Vysoký standard umožňuje spolupráci s předními světovými pracovišti včetně přejímání řešení jejich dílčích úkolů. Tyto tendence sledujeme v řadě oborů. Světová věda a vzdělání má ještě dynamičtější tendenci ke globalizaci než jiné obory. Musíme se ovšem smířit i s tím, že v rozsáhlé řadě specializací bude u nás spíše sledovatelský a lehčí aplikační výzkum. Nikdy nebudeme mít dostatek finančních ani lidských zdrojů k pokrytí všech specializací, avšak zároveň budeme potřebovat vysokou odbornost i v těchto disciplínách k učitelským a součinnostním aktivitám. Zázemí, ze kterého je možno odstartovat dynamický rozvoj disciplíny, která získá nové stimuly Řízení a stimulace kvality vysokých škol Český systém vysokých škol ponechává kvalitu výuky především na školách samotných. Školy mají velmi vysokou samostatnost a veřejné kvalitativní kritérium je zatím velice slabé. Minimální kvalitu ověřuje Akreditační komise MŠMT při udělování akreditace a reakreditace pro bakalářská, magisterská a doktorandská studia a též pro udělení a prolongaci práv jmenování docentů a profesorů v daných oborech. VŠ musí doložit minimální kvalitu plánů a pedagogů při žádosti o udělení akreditace a periodicky dokládá totéž při žádosti o prodloužení akreditace. S jistou mírou opatrnosti lze říci, že akreditace je zatím nejlepším (jediným) nástrojem řízení kvality škol. Tím jistě nelze říci, že akreditace je vždy bezchybná. S určitým stupněm subjektivismu je nutno počítat a zjevné omyly by neměly být užívány

18 k paušální kritice této instituce. Stejně je nutno podpořit snahu Akreditační komise o zpřísnění celého procesu. Akreditační řízení je však nutno doplnit o další nástroje řízení kvality. Otázkou k diskusi je případné doplnění vysokoškolského studia o menší okruh standardizovaných zkoušek prováděných nezávislou institucí. U škol technického a ekonomického směru lze např. uvažovat o minimu z obecné a finanční matematiky a jazyku, volitelně z třetího stupně obtížnosti anglického jazyka či druhého stupně z jiného jazyka. U ostatních škol je představitelný požadavek dvou jazykových zkoušek. Složení těchto testů by bylo předpokladem pro připuštění k bakalářské zkoušce. Výhodou tohoto postupu je univerzalizmus, vyšší rozlišení by přineslo nekonečné spory. Otázkou je finanční stimulace kvality. Ve výzkumné práci je to o něco snazší, protože lze měřit objemem publikací, výzkumu pro praxi atd. Tyto aktivity mají i jisté finanční vyjádření s tím, že nikoli všechny aktivity pedagogů a studentů mají účetní zachycení nebo jen prostou evidenci. V jednotlivých oborech by bylo možno stanovit podrobnější kritéria ocenění výzkumu. Jakkoli nastavená kritéria budou selhávat ve srovnávání odlišných oborů navzájem, a nikdy nebudou obecně přijímána. Přesto je důležité, aby určitá kritéria byla dlouhodobě nastavena a od nich se dle výsledků odvozovalo rozdělování prostředků na institucionální výzkum. Vedle toho by běželo financování vědeckých projektů na základě standardních grantových systémů. Možnost získání soukromých zdrojů by měla být dále stimulována. Problémem je měření kvality pedagogické práce. Školy mají nestejné cíle a nestejné podmínky z hlediska posluchačského zájmu (kvality posluchačů). U malých oborů by měla zůstat obecná kontrola. U oborů, které počítají s vysokým uplatněním absolventů v neveřejném sektoru, je možno uplatnit i určitá kritéria odvozená z tržního uplatnění absolventů. Školy s ekonomickým a technickým zaměřením by mohly být porovnávány podle platů absolventů např. tři až sedm let po absolvování školy 6 a měly by za dobré umístění dostávat prémii jako ocenění za příspěvek ke zvýšení rozpočtových příjmů. Tento způsob stimulace ale zjevně nelze uplatnit např. u malých oborů, pedagogických či lékařských fakult. Otázka, jak zainteresovat školy na kvalitě výuky, je podstatná. Doufejme, že diskuse přinese další náměty. Významnou otázkou je dělení škol podle cílů, výkonů a preferovaných forem studia. Nelze zcela pominout, že školy zaměřené na čistou profesní přípravu a školy orientované na vědeckou přípravu mají rozdílné nároky na kvalitu pedagogů. Je neekonomické, aby základní výuku matematiky profesního bakalářského oboru prováděli vysoce kvalifikovaní vědci, zde postačují podobně jako v jazykové přípravě lektoři s úrovní vyššího učitelství středních škol. Profesní školy potřebují také vyšší podíly učitelů z praxe. To musí být schopen mechanismus řízení a financování odlišit, ať už cestou kategorizace škol nebo vhodnějším jemnějším rastrem srovnávání kvalifikace a odborné výkonnosti. 6 S korekcí na regionální platovou úroveň.

19 Podobně je neekonomické a neefektivní, aby všechny školy budovaly zázemí doktorandské výchovy. To není možno obsáhnout a jeho koncentrace do menšího počtu špičkových pracovišť je nezbytná. Školy mnohdy chápou doktorandy jako zdroj levné pracovní síly, nicméně stát zde musí nekompromisně požadovat především vysoce kvalifikovanou a invenční vědeckou přípravu, bez které nemají investice do této oblasti vůbec smysl. Cestou je podstatné zpřísnění nároků na kvalitu doktorandských pracovišť měřené výkony pedagogů a doktorandů v rámci podrobnějšího systému měření odborné práce. S rozšířením ICT technologií je stále větším problémem kontroly kvality také opisování (plagiátorství) v samostatných pracích studentů, zejména v bakalářských, magisterských a doktorských. Nutností se stává plná dostupnost všech prací a publikací studentů i pedagogů na internetu. 7 Další cestou k řešení je sjednocení aktivit k vyhledávání plagiátorství prostřednictvím vypsaného vyhledávacího grantu pro nezávislou instituci (intelektuální audit). Zákonem by měla být též upravena možnost odnímání titulů na základě dodatečného kvalifikačního řízení. Z důvodů právní jistoty by však měla být stanovena promlčecí lhůta (prekluze) v trvání čtyř let od promoce. V první instanci by o odnětí rozhodovaly školy, v druhé instanci ministerstvo. Je otázkou, zdali v této věci nespecifikovat též trestní postih. 8 Významným podnětem k diskusi je zrušení či zachování kvalifikačního systému pedagogických hodností profesor a docent. V řadě zemí se učitelská kvalifikace ponechává na zaměstnavateli, a hodnosti jako asistent, odborný asistent, docent a profesor jsou v podstatě jen označením profesního zařazení stanoveného vnitřními pravidly instituce a kontraktem. Výhodou je pružnost, kdy zařazení profesora je možno udělit expertovi bez byrokracie habilitací a profesorských řízení. Nevýhodou je inflace titulů, které jsou udělovány bezkriteriálně. Problém nenastává na špičkových školách, ale je komplikací pro čtyři pětiny škol, které uvolněním jmenovacích řízení ztratí jakékoli zjevné mantinely pro hodnocení kvality pedagogických sborů. 9 Domníváme se, že systém udělování pedagogických hodností by měl být pro příští období alespoň v nějaké podobě zachován. Případné změny by měly vést k větší flexibilitě, objektivitě a sjednocení požadavků v rámci oborů. Krokem vpřed by bylo umožnění vynechání habilitačního řízení a přistoupení rovnou k profesorskému řízení u osob, které mají dostatečné publikace a renomé v daném oboru. Jde o získání lidí z výzkumné nebo jiné špičkové praxe, kteří mají četné publikace a realizace výzkumu, a habilitace je zcela zbytečnou ztrátou času a veřejných prostředků. 7 S výjimkami danými podmínkami zákonů na ochranu duševního vlastnictví a autorským zákonem. 8 Postih podle současných norem je zdlouhavý a neúčinný. 9 Největší koncentrace kvalifikovaných profesorů je v USA, protože je dvě stovky špičkových univerzit mohou zaplatit a nabídnout podmínky k práci. Největší koncentrace slabých profesorů je prý rovněž v USA, protože toto pracovní zařazení zvyšuje prestiž dvou tisíců dalších škol.

20 Pro tato a ostatní řízení by pomohlo stanovení minimálních publikačních kritérií jako conditio sine qua non např. pro zahájení habilitačního či profesorského řízení. 10 Podmínka by mohla být formulována např. jako minimální počet publikací v impaktovaných a vybraných recenzovaných časopisech. Podmínka by byla individualizována Akreditační komisí podle publikační praxe jednotlivých širších oborů. To by v řadě oborů odstranilo nešvar kvalifikačních řízení bez odpovídající publikační činnosti a zároveň by zvýšilo publikační motivaci. Samozřejmostí je požadavek publikace habilitačního spisu a publikační činnosti habilitantů na internetu. 11 Otázky k řešení: 1. Jak stanovit kvalitativní požadavky na vysoké školy? 2. Jak zefektivnit práci akreditační autority? 3. Zachovat habilitační a profesorská řízení?v jaké podobě? 4. Předepsat vysokým školám standardizované zkoušky? 5. Jak stanovit politiku pro rozvoj a náročnost doktorských pracovišť? 6. Měl by si stát zachovat vliv na VŠ prostřednictvím akreditace výukových programů jednotlivých VŠ? Řízení a samospráva vysokých škol České vysoké školy jsou formálně velmi nezávislé a zvenčí jsou řízeny pouze finančními toky a akreditačním systémem. Děje uvnitř škol jsou zvenčí neovlivnitelné, což má své značné výhody, protože i tak je naplněna Boloňská deklarace o akademické nezávislosti. Na druhé straně je tato svoboda vyvážena tím, že některé problémy škol se dlouhodobě konzervují a veřejná moc má jedinou drastickou možnost zásahu, odejmout akreditaci nebo její část. Jsme toho názoru, že svobody vysokých škol nesmí být omezeny, nicméně je nutno hledat cesty ke zpružnění komunikace a možnosti korekce patových situací. V diskusi bychom měli najít klíčové problémy a navrhnout jejich řešení. Řízení vysokých škol je svěřeno několika institucím, orgánům, jejichž pravomoci se překrývají a systém jejich ustanovení se vzájemně protkává. Vedle toho zde mnohdy působí mocné neformální instituce. Rektoři a děkani fakult mají dlouhou řadu partnerů. Školu řídí rektor (děkan), jeho partnery jsou vědecká rada, správní rada, akademický senát a akademická obec. Podřízenost institutů a kateder je relativní, jejich skutečná moc plyne z postavení jejich předmětů v profilu instituce, počtu pedagogů a studentů, kontraktů atd. Dalšími partnery jsou v různém stupni formalizace stát, odborná obec a sociální partneři, tedy zaměstnavatelé a odbory. Lze zobecnit, že systém vysokoškolského řízení a 10 Řada škol a odborných skupin akreditační komise tak postupuje. 11 S výjimkou povolovanou pro potřebnou ochranu dat v různých režimech (budoucí patenty, bezpečnost atd.).

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov METODY UČENÍ V PROFESNĚ ZAMĚŘENÉM VZDĚLÁVÁNÍ JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU,

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

UNICORN COLLEGE. Dlouhodobý záměr

UNICORN COLLEGE. Dlouhodobý záměr UNICORN COLLEGE 2010 Unicorn College, V Kapslovně 2767/2, Praha 3, 130 00 Hlavní projekt: Unicorn College Projekt: Název: Autor: Jiří Kleibl, Jan Čadil, Marek Beránek Naše značka: Kontakt: UCL/DZ2010 E-mail:

Více

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 00. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému Praha, březen 01 Úvod V lednu 01 zahájilo Ministerstvo

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Září 2015 Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké a výzkumné, vývojové,

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov

Více

Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013

Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013 Mezinárodní výzkum dospělých Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013 Hana Říhová (rihova@nvf.cz) Národní vzdělávací fond Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Systém stimulace k výzkumné činnosti studentů a mladých akademických a výzkumných pracovníků

Systém stimulace k výzkumné činnosti studentů a mladých akademických a výzkumných pracovníků Systém stimulace k výzkumné činnosti studentů a mladých akademických a výzkumných pracovníků Preambule Univerzita chápe nadané studenty a talentované akademické pracovníky jako jeden z pilířů svého rozvoje.

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) je vrcholnou reprezentací studentů veřejných,

Více

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Projekt: CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Kurz: Personalistika a vzdělávání ve firemní praxi SPŠ a OA Uherský Brod, 2012 1 Úvod Personální útvar má za úkol ovlivňovat vztahy mezi organizací a

Více

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi pozdravit Vás a toto setkání jménem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Všichni

Více

Strategie transformace vybraných VOŠ a integrace. rního vzdělávání

Strategie transformace vybraných VOŠ a integrace. rního vzdělávání Strategie transformace vybraných VOŠ a integrace do terciárního vzdělávání Michal Karpíšek, David Václavík Členové expertního týmu IPn Reforma terciárního vzdělávání Semináře pro VOŠ Praha a Brno, 10.

Více

Proč je naše školství vnímáno negativně. Tomáš Feřtek, EDUin 17. 10. 2012

Proč je naše školství vnímáno negativně. Tomáš Feřtek, EDUin 17. 10. 2012 Proč je naše školství vnímáno negativně Tomáš Feřtek, EDUin 17. 10. 2012 Výsledky školství v ČR jsou stále horší. Maturitu má už každý. Lidí s technickým vzděláním stále ubývá. Na vysoké školy nastupují

Více

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.

Více

EU peníze školám. Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace. Žadatel projektu: 2 834 891Kč

EU peníze školám. Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace. Žadatel projektu: 2 834 891Kč Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace P R O J E K T O V Ý Z Á M Ě R EU peníze školám Žadatel projektu: Název projektu: Název operačního programu: Prioritní osa programu: Název oblasti

Více

6. února 2004, Olomouc. Studentská komory Rady vysokých škol STUDIUM

6. února 2004, Olomouc. Studentská komory Rady vysokých škol STUDIUM 6. února 2004, Olomouc Studentská komory Rady vysokých škol STUDIUM Preambule Výuka a vzdělávání studentů jsou hlavním a základním společenským posláním vysokých škol a univerzit. Je postavena na základech

Více

U N I V E R Z I T A O B R A N Y

U N I V E R Z I T A O B R A N Y U N I V E R Z I T A O B R A N Y DLOUHODOBÝ ZÁMĚR VZDĚLÁVACÍ A VĚDECKÉ, VÝZKUMNÉ, VÝVOJOVÉ A DALŠÍ TVŮRČÍ ČINNOSTI UNIVERZITY OBRANY NA OBDOBÍ 2006 2010 Aktualizace pro rok 2006 Brno, červen 2006 Aktualizace

Více

INOVACE VÝUKY V ZŠ DOLNÍ BŘEŽANY

INOVACE VÝUKY V ZŠ DOLNÍ BŘEŽANY PROJEKTOVÝ ZÁMĚR OPVK (oblast 1.4) VYKUK PATRON ZŠ A MŠ DOLNÍ BŘEŽANY INOVACE VÝUKY V ZŠ DOLNÍ BŘEŽANY Příjemce: ZŠ a MŠ Dolní Břežany 1 1) IDENTIFIKACE PŘEDKLADATELE PROJEKTU Název: ZŠ a MŠ Dolní Břežany

Více

Závěrečný seminář Bologna Promoters. Thematic Review of Tertiary Education - Prezentace doporučení expertů OECD z pohledu vysokých škol

Závěrečný seminář Bologna Promoters. Thematic Review of Tertiary Education - Prezentace doporučení expertů OECD z pohledu vysokých škol Závěrečný seminář Bologna Promoters Thematic Review of Tertiary Education - Prezentace doporučení expertů OECD z pohledu vysokých škol Prof. Ing. Petr Sáha, CSc. Praha, 13. prosince 2006 Priority České

Více

Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo

Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo do roku 2011 Projednáno AR SVŠE 23. 11. 2007 1. Východiska dlouhodobého záměru Dlouhodobý záměr Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo

Více

Srovnání nabídky a poptávky a vyplývající závěry

Srovnání nabídky a poptávky a vyplývající závěry Srovnání nabídky a poptávky a vyplývající závěry Prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. Seminář ČSSI SPIS CACIO 15.5.2007 Konkurenceschopnost absolventů IT oborů VŠ a VOŠ na trhu práce v ČR Společný projekt ČSSI,

Více

Zásadní připomínky. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015-2020

Zásadní připomínky. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015-2020 Dušní17, 110 00 Praha 1, tel:+420 222 333 137 e-mail:prazmova@seznam.cz Zásadní připomínky k návrhu Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015-2020 str. 11

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2011 VI. volební období. Návrh poslanců Vlasty Bohdalové, Ivana Ohlídala a Adama Rykaly.

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2011 VI. volební období. Návrh poslanců Vlasty Bohdalové, Ivana Ohlídala a Adama Rykaly. PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2011 VI. volební období 333 Návrh poslanců Vlasty Bohdalové, Ivana Ohlídala a Adama Rykaly na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických

Více

Proč a jak se stát studentem

Proč a jak se stát studentem Proč a jak se stát studentem DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO OBORU PEDAGOGIKA na FHS UTB ve Zlíně CO budu studovat? Tematicky se zaměřuje na dvě oblasti: a) procesy vyučování a učení a jejich aktéři, b) sociální

Více

KONCEPCE ROZVOJE ŠVEHLOVY STŘEDNÍ ŠKOLY POLYTECHNICKÉ PROSTĚJOV 2014-2020

KONCEPCE ROZVOJE ŠVEHLOVY STŘEDNÍ ŠKOLY POLYTECHNICKÉ PROSTĚJOV 2014-2020 KONCEPCE ROZVOJE ŠVEHLOVY STŘEDNÍ ŠKOLY POLYTECHNICKÉ PROSTĚJOV 2014-2020 Vypracoval: Ing. Radomil Poles OBSAH Úvod... 2 1 Stručná charakteristika současného stavu... 2 1.1 Současný stav... 2 1.2 Vzdělávací

Více

Plán DVPP 2010/2011 a Dlouhodobý plán DVPP

Plán DVPP 2010/2011 a Dlouhodobý plán DVPP Plán DVPP 2010/2011 a Dlouhodobý plán DVPP 1. Obecná ustanovení Ředitel školy vydává v souladu se statutem školy a podle 24 zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících v platném znění a podle ustanovení

Více

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu mezi konkurenceschopností a sociální soudržností Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: Název projektu: Objednatel:

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s.

Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s. Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s. Ladislav Dokoupil (Jméno) Datum : úterý, 11. října 2011 Obsah : Obsah :... 2 1 Veřejnosprávní studia... 3 1.1 Studijní program Hospodářská politika a správa...

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ dálková forma vzdělávání OBSAH ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 5 ZDRAVOTNÍ

Více

VZDĚLÁVÁNÍ cesta k úspěch

VZDĚLÁVÁNÍ cesta k úspěch VZDĚLÁVÁNÍ cesta k úspěch Dokument VIZE 2020 Vzdělávání je cesta k úspěšnému prožití osobního a profesního života. Smyslem politiky ODS je proto takové prostředí, ve kterém si občané najdou svoji vlastní

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr.

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr. I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů RNDr. Radmila Hýblová Vzdělávací programy základní vymezení ve školském zákonu (zákon

Více

Vyhláška děkanky č. 6/2009

Vyhláška děkanky č. 6/2009 Fakulta pedagogická Západočeské univerzity v Plzni Vyhláška děkanky č. 6/2009 Přijímání ke studiu v akademickém roce 2010/2011 Děkanka Fakulty pedagogické ZČU v Plzni vyhlašuje podle 49 Zákona č. 111/1998

Více

Vysoká škola obchodní a hotelová s.r.o. Bosonožská 9, 625 00 Brno AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU

Vysoká škola obchodní a hotelová s.r.o. Bosonožská 9, 625 00 Brno AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU Vysoká škola obchodní a hotelová s.r.o. Bosonožská 9, 625 00 Brno AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací, výzkumné a vývojové činnosti pro rok 2015 Úvod Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací,

Více

Prezentace 1. etapy projektu Realizace vzdělávání lektorů nadace lesních pedagogů

Prezentace 1. etapy projektu Realizace vzdělávání lektorů nadace lesních pedagogů Zavádění vybraných průřezových témat do ŠVP základních škol prostřednictvím projektového vyučování v Moravskoslezském kraji aneb Lesníci pomáhají vzdělávat žáky základních škol v úctě k přírodě Prezentace

Více

K možnostem užití státních maturit jako přijímacích zkoušek jaký styl ověřování předpokladů ke studiu chceme podporovat?

K možnostem užití státních maturit jako přijímacích zkoušek jaký styl ověřování předpokladů ke studiu chceme podporovat? K možnostem užití státních maturit jako přijímacích zkoušek jaký styl ověřování předpokladů ke studiu chceme podporovat? Jiří Zlatuška Poznámky pro AF 11. února 2010 Aktuální model státní maturity http://www.m2010.cz/images/maturitni_model.pdf

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Výzvy OP VVV vyhlašované v listopadu

Více

STRATEGIE ROZVOJE ŠKOLY VE ŠKOLNÍCH LETECH: 2014-15 2015-16

STRATEGIE ROZVOJE ŠKOLY VE ŠKOLNÍCH LETECH: 2014-15 2015-16 STRATEGIE ROZVOJE ŠKOLY VE ŠKOLNÍCH LETECH: 2014-15 2015-16 NAŠÍM CÍLEM JE ŠKOLA, KTERÁ. je naplněná spokojenými žáky a studenty formuje osobnost jako celek a respektuje jedinečnost poskytuje kvalitní

Více

Požadavky zaměstnavatelů na terciární vzdělávání. Vadim Petrov Toyota Peugeot Citroën Automobile 24. února 2010

Požadavky zaměstnavatelů na terciární vzdělávání. Vadim Petrov Toyota Peugeot Citroën Automobile 24. února 2010 Požadavky zaměstnavatelů na terciární vzdělávání Vadim Petrov Toyota Peugeot Citroën Automobile 24. února 2010 Obsah ❶ Terciární vzdělávání ❷ Marketing vzdělávání ❸ TPCA jako zaměstnavatel ❹ Role a očekávání

Více

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014 PRAXE DO FIREM Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem Praha 6. 11. 2014 OBSAH PREZENTACE 1. Představení projektu Praxe do firem 2. Hlavní zjištění

Více

Aktuální trendy v řízení mateřské školy

Aktuální trendy v řízení mateřské školy Aktuální trendy v řízení mateřské školy Centrum školského managementu Pedagogická fakulta UK v Praze Úvodní brainstorming Co očekáváte od tohoto semináře? Na co bychom neměli zapomenout? Jak nejlépe využít

Více

Příloha č. 5. výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK. Oblast podpory 1.3 - Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení

Příloha č. 5. výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK. Oblast podpory 1.3 - Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Č. j.: 5056/2010-41 Příloha č. 5 výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK Oblast podpory 1.3 - Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Zvyšování kvalifikace a odborných kompetencí

Více

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Škola pro život v 21.

Více

Konkurenceschopné vysoké školství. (Vize 2020) Rudolf Haňka

Konkurenceschopné vysoké školství. (Vize 2020) Rudolf Haňka Konkurenceschopné vysoké školství (Vize 2020) Rudolf Haňka Podfinancované veřejné vysoké školy? Výdaje na VVŠ jako takové, i přepočtené na jednoho studenta, narůstají každoročně Těžká soutěžse zeměmi které

Více

Lidské zdroje na trhu práce

Lidské zdroje na trhu práce Lidské zdroje na trhu práce Vzdělávání a trh práce v ČR Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

PLÁN DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ

PLÁN DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ Základní škola a Mateřská škola Karla Klostermanna Železná Ruda, příspěvková organizace Zahradní 403, Železná Ruda, PSČ 340 04, + 420 376 397 024 e-mail: skola@zszeleznaruda cz www.skolaruda.cz PLÁN DALŠÍHO

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů Josef Beneš Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1 Úspěchy/silné stránky Navyšování rozpočtu v posledních pěti letech na základě konsensu napříč

Více

Prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. Seminář VŠE, ČSSI a ICT UNIE 26.10.2011

Prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. Seminář VŠE, ČSSI a ICT UNIE 26.10.2011 Srovnání nabídky a poptávky a vyplývající závěry Prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. Výzkum Lidské zdroje v ICT vznikl za finanční podpory MŠMT ČR v rámci projektu Sociální síť v regionech České republiky -

Více

Studijní text. - Vzdělávání v ČR (vzdělávací systém v ČR, alternativní systémy vzdělávání),

Studijní text. - Vzdělávání v ČR (vzdělávací systém v ČR, alternativní systémy vzdělávání), Studijní text Název předmětu: Lidské zdroje na trhu práce Garant předmětu: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Zpracoval: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Téma: Vzdělávání a trh práce v ČR Vzdělávací cíl: Seznámit

Více

Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15. 1. 2015

Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15. 1. 2015 Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15. 1. 2015 PANEL A personalistický 1. Potřebná úroveň VŠ kvalifikace, uplatnitelnost absolventů bakalářského, magisterského

Více

Ing. Věra Czesaná, CSc. Národní vzdělávací fond, o.p.s. Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání

Ing. Věra Czesaná, CSc. Národní vzdělávací fond, o.p.s. Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Ing. Věra Czesaná, CSc. Národní vzdělávací fond, o.p.s. Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání 2. odborná konference projektu KRUH Jihlava 15. 11. 2012 Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

HODNOCENÍ. Aktualizace Dlouhodobého záměru FF UK. pro akademický rok 2012/2013

HODNOCENÍ. Aktualizace Dlouhodobého záměru FF UK. pro akademický rok 2012/2013 HODNOCENÍ Aktualizace Dlouhodobého záměru FF UK pro akademický rok 2012/2013 1) Studium a) Pokračovat v kvalitativním hodnocení pedagogické činnosti, včetně reálných dopadů na akreditační proces a fungování

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Kvalifikační požadavky pro oblast Služby Dopravní a přepravní služby IPn Q-Ram

Kvalifikační požadavky pro oblast Služby Dopravní a přepravní služby IPn Q-Ram Inovace výstupů, obsahu a metod bakalářských programů vysokých škol neuniverzitního typu. CZ.1.07/2.2.00/28.0115 Kvalifikační požadavky pro oblast Služby Dopravní a přepravní služby IPn Q-Ram Michal Karpíšek

Více

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Gymnázium, Frýdlant, Mládeže 884, příspěvková organizace tel. 482312078, fax 482312468, e-mail: gymfry@gymfry.cz Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Poslání školy pro vzdělávací obor osmileté

Více

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě

Více

Jak nás vidí OECD. Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014

Jak nás vidí OECD. Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014 Jak nás vidí OECD Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014 Autoři studie Jaana Puukka, FR/FI Maite Martinez, ES Patrick Dubarle, FR Andrea Hofer, OECD Tomas Karlsson,

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

pro účely rozpočtu 1/9

pro účely rozpočtu 1/9 pro účely rozpočtu 1/9 Současný stav na FJFI Výstupy jsou hodnoceny v celkem 57 položkách (ve všech děleno na cizojazyčné a české, resp. na zahraniční/mezinárodní a tuzemské), s bodovým hodnocením v rozsahu

Více

7 Akademičtí pracovníci VŠCHT Praha

7 Akademičtí pracovníci VŠCHT Praha 7 Akademičtí pracovníci VŠCHT Praha VŠCHT Praha zápasí, stejně jako vysoké školy České republiky, s problémem zajištění kvalitního, omlazovaného a obměňovaného akademického personálu. Pro VŠCHT Praha je

Více

Úplné znění vyhlášky č. 42/1999 Sb., o obsahu žádosti o akreditaci studijního programu, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 312/2011 Sb.

Úplné znění vyhlášky č. 42/1999 Sb., o obsahu žádosti o akreditaci studijního programu, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 312/2011 Sb. Úplné znění vyhlášky č. 42/1999 Sb., o obsahu žádosti o akreditaci studijního programu, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 312/2011 Sb., Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle

Více

18. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol POSTAVENÍ STUDENTŮ V RÁMCI TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

18. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol POSTAVENÍ STUDENTŮ V RÁMCI TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ 18. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol POSTAVENÍ STUDENTŮ V RÁMCI TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Preambule My, členové Studentské komory Rady vysokých škol, podle

Více

KARIÉRNÍ ŘÁD VÝZKUMNÝCH PRACOVNÍKŮ CENTRA REGIONU HANÁ PRO BIOTECHNOLOGICKÝ A ZEMĚDĚLSKÝ VÝZKUM

KARIÉRNÍ ŘÁD VÝZKUMNÝCH PRACOVNÍKŮ CENTRA REGIONU HANÁ PRO BIOTECHNOLOGICKÝ A ZEMĚDĚLSKÝ VÝZKUM KARIÉRNÍ ŘÁD VÝZKUMNÝCH PRACOVNÍKŮ CENTRA REGIONU HANÁ PRO BIOTECHNOLOGICKÝ A ZEMĚDĚLSKÝ VÝZKUM Představenstvo Rady Centra přijalo jako opatření ke splnění podmínek Rozhodnutí o poskytnutí dotace podle

Více

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU)

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Projekt Kvalitní výuka v ZŠ Senohraby (dále jen projekt) bude realizován v předpokládaném termínu

Více

Hospodářská a podnikatelská etika. Studium. Bakalářské programy. Zájem o studium nahlásit do 20.8.2014 (čím dříve tím lépe!)

Hospodářská a podnikatelská etika. Studium. Bakalářské programy. Zájem o studium nahlásit do 20.8.2014 (čím dříve tím lépe!) Studium Dálkovou formou studia je možné studovat následující studijní programy: Bakalářské programy Hospodářská a podnikatelská etika Sociální služby a poradenství Uchazeč je přijat na základě doručené

Více

Aktuální témata ve školství

Aktuální témata ve školství Aktuální témata ve školství 1 Petr Bannert ředitel odboru vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz www.msmt.cz Koncepční

Více

I. ZADÁNÍ Dopadová studie se zaměří zejména na

I. ZADÁNÍ Dopadová studie se zaměří zejména na STUDIE 33 DOPADOVÁ STUDIE Právní rámec kolektivního vyjednávání a sociálního dialogu v odvětví školství, pracovněprávní a mzdové podmínky a problémy BOZP ve školství Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ dálková forma vzdělávání OBSAH ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 4 ZDRAVOTNÍ

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Trh práce: Periferní vidění

Trh práce: Periferní vidění Trh práce: Periferní vidění Ing. Jiří Braňka branka@nvf.cz Národní vzdělávací fond, o.p.s. Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání www.nvf.cz/observatory www.budoucnostprofesi.cz Zaměstnání/podnikání

Více

Dotazník pro zpracování vlastní hodnotící zprávy neuniverzitní vysoké školy

Dotazník pro zpracování vlastní hodnotící zprávy neuniverzitní vysoké školy pracovní skupina Akreditační komise pro neuniverzitní vysoké školy & sekretariát Akreditační komise Dotazník pro zpracování vlastní hodnotící zprávy neuniverzitní vysoké školy schváleno Akreditační komisí

Více

Zkušenosti s tvorbou, zadáváním a vyhodnocením dotazníků. Gymnázium, Příbram VII, Komenského 402

Zkušenosti s tvorbou, zadáváním a vyhodnocením dotazníků. Gymnázium, Příbram VII, Komenského 402 Zkušenosti s tvorbou, zadáváním a vyhodnocením dotazníků Gymnázium, Příbram VII, Komenského 402 Opravdu zkušenosti? zahájení dotazníkových šetření v roce 2004 při zahájení prací na ŠVP pravidelná zadávání

Více

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7 DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014 Havířov

Více

ABSOLVENTI ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ A JEJICH UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE

ABSOLVENTI ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ A JEJICH UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE ABSOLVENTI ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ A JEJICH UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE Praha, 5. 12. 2012, panelová diskuse Pozice mladých na trhu práce v ČR. Jaké jsou možnosti jejího zlepšení? V České republice 80 % populace

Více

DUÁLNÍ SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ V ČECHÁCH?

DUÁLNÍ SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ V ČECHÁCH? HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY www.komora.cz DUÁLNÍ SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ V ČECHÁCH? RNDr. Zdeněk Somr Viceprezident HKČR Ústupky, 28. listopadu 2014 Strana 1 HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY www.komora.cz

Více

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ 1 VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ Obsah: Výchova k volbě povolání vzdělávací cíle str. 2 Obsahové zařazení tematických okruhů str. 3 Výchova k občanství 6.- 7. ročník str. 4 Výchova k občanství 8.- 9. ročník

Více

Cíle personální práce v podniku

Cíle personální práce v podniku PERSONÁLNÍ PRÁCE Cíle personální práce v podniku Organizace personálnípráce Plánování pracovníků Získávánía výběr pracovníků Hodnocení pracovníků a jejich výkonů Podnikové vzdělávání Pracovní podmínky

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

Přerov. říjen 2013 schváleno ve správní radě obecně prospěšné společnosti VŠLG

Přerov. říjen 2013 schváleno ve správní radě obecně prospěšné společnosti VŠLG Aktualizace Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na rok 2014. Přerov říjen 2013 schváleno ve správní radě obecně

Více

Kariérní systém učitelů. MU Brno, 26/11/2014 RNDr. Jiří Kuhn

Kariérní systém učitelů. MU Brno, 26/11/2014 RNDr. Jiří Kuhn Kariérní systém učitelů MU Brno, 26/11/2014 RNDr. Jiří Kuhn Obsah příspěvku 1. Očekávání a vize 2. Kariérní cesty KS 3. Standard učitele 4. Kariérní cesta rozvoje profesních kompetencí 5. Atestační řízení

Více

A. Charakteristika vyučovacího předmětu

A. Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět:: INFORMATIKA A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu U vyučovacího předmětu informatika je časové vymezení dáno učebním plánem. V

Více

Systém ECTS: hraje důležitou úlohu při rozšiřování Boloňského procesu v globální dimenzi, kredity jsou klíčovým elementem (také kvůli své

Systém ECTS: hraje důležitou úlohu při rozšiřování Boloňského procesu v globální dimenzi, kredity jsou klíčovým elementem (také kvůli své VÝSTUPY Z UČENÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU, REGISTRAČNÍ ČÍSLO: CZ.1.07/2.2.00/28.0115

Více

Studium pedagogiky pro učitele 2014

Studium pedagogiky pro učitele 2014 Studium pedagogiky pro učitele 2014 Obsah a průběh studia Obsah vzdělávacího programu Studium pedagogiky vychází z podmínek a požadavků stanovených v 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

PARAGRAFY A DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Setkání se zástupci krajů * Velké Meziříčí 2005

PARAGRAFY A DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Setkání se zástupci krajů * Velké Meziříčí 2005 PARAGRAFY A DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ Setkání se zástupci krajů * Velké Meziříčí 2005 ZÁKON O DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ přijatý (?) vládou 20.dubna 2005 Zákon o celoživotním učení Zákon o dalším vzdělávání Zákon o uznávání

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola, Základní umělecká škola a Mateřská škola Stachy. 384 73 Stachy 253. Identifikátor školy: 600 063 046

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola, Základní umělecká škola a Mateřská škola Stachy. 384 73 Stachy 253. Identifikátor školy: 600 063 046 Česká školní inspekce Jihočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola, Základní umělecká škola a Mateřská škola Stachy 384 73 Stachy 253 Identifikátor školy: 600 063 046 Termín konání inspekce: 11.

Více

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY Pod tímto pojmem se rozumí uspořádání výuky, tj. organizace činnosti učitele i žáků při vyučování. Každá z organizačních forem vytváří vztahy mezi žákem, vyučujícím, obsahem a prostředky

Více

Jak vyvažovat autonomii a odpovědnost škol a učitelů: hodnocení výsledků vzdělávání

Jak vyvažovat autonomii a odpovědnost škol a učitelů: hodnocení výsledků vzdělávání Jak vyvažovat autonomii a odpovědnost škol a učitelů: hodnocení výsledků vzdělávání Jana Straková Ústav pro informace ve vzdělávání a Institut pro sociální a ekonomické analýzy Rozmach plošných testů se

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21

ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21 ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21 MŠ ŠJ 388331127 388331418 IČO 47 258 365 E-mail: reditel@zshusinec.cz www.zshusinec.cz

Více

Profil absolventa. Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola zdravotnická Karlovy Vary

Profil absolventa. Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola zdravotnická Karlovy Vary školní vzdělávací program Zdravotnické lyceum Zdravotnické lyceum Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola zdravotnická Karlovy Vary Zřizovatel: Krajský úřad Karlovarského kraje, Závodní 353/88,

Více

Základní škola Ilji Hurníka Opava, Ochranova 6 příspěvková organizace Modernizace vzdělávání na základní škole (Projektový záměr) OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Název výzvy Žádost

Více