LIDSKÉ A FINANČNÍ ZDROJE PRO VÝZKUM A VÝVOJ V PRAZE V OBDOBÍ PODNIKATELSKÝ SEKTOR. Ing. Jakub Pechlát RNDr.

Transkript

1 LIDSKÉ A FINANČNÍ ZDROJE PRO VÝZKUM A VÝVOJ V PRAZE V OBDOBÍ 213 PODNIKATELSKÝ SEKTOR Ing. Jakub Pechlát RNDr. Vladimír Vojtěch květen 215

2 IPR Praha, Sekce strategií a politik, Kancelář výzkumu, vývoje a inovací Lidské a finanční zdroje pro výzkum a vývoj v Praze v období 213 podnikatelský sektor Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, 215 Všechna práva vyhrazena Elektronická verze dokumentu je dostupná na ISBN (pdf) 2

3 Obsah Úvod 4 Hlavní závěry analýzy 5 1 Pracoviště výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru 1 2 Výzkumní pracovníci v podnikatelském sektoru 18 3 Výdaje na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru 28 4 Nepřímá veřejná podpora výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru 42 5 Vybavenost pracovišť lidskými a finančními zdroji 44 3

4 Úvod Analýza se zabývá podrobnými informacemi o pražském podnikatelském sektoru, konkrétně činnostmi spadajícími do oblasti výzkumu, vývoje a inovačních aktivit uskutečňovaných podnikateli. Výchozí údaje na vyžádání poskytl Český statistický úřad. S ohledem na pozornost, kterou je nutné věnovat podpoře podnikatelského sektoru v rámci plnění Regionální inovační strategie hl. m. Prahy, kterou schválilo Zastupitelstvo hl. m. Prahy v září 214, a realizaci Operačního programu Praha pól růstu ČR, považujeme za účelné věnovat se právě této oblasti, jež v současnosti přestavuje jeden z důležitých zdrojů budoucí hospodářské prosperity pražského regionu. Získaná data umožnila analyzovat vývoj v období 213, tedy v období před hospodářskou krizí a po ní. Jednotlivé charakteristiky jsou doplněny porovnáním se souborem ostatních krajů České republiky, aby vynikly rozdíly dané specifickým charakterem pražské ekonomiky. 4

5 Hlavní závěry analýzy Podnikatelský sektor je bezpochyby stěžejní součástí ekonomiky, která se podílí na praktickém uplatnění a komercializaci výsledků výzkumu, vývoje a inovací, a to jak vlastních, tak produkovaných ostatními sektory ekonomiky. Proto právě bližší znalost podnikatelského sektoru umožní lépe definovat možnosti jeho spolupráce s velmi rozvinutým a rozsáhlým výzkumným sektorem lokalizovaným v Praze. Samozřejmě s vědomím toho, že správní hranice kraje či obce v ekonomice nepředstavují významnou bariéru. Jsou však podstatné při tvorbě podpůrných programů na regionální úrovni, a to včetně programů Evropské unie, která právě regiony považuje za relevantní cílovou jednotku politiky soudržnosti. Proto má svůj význam regionální pohled na dostupné statistiky. Zaměřili jsme se na analýzu údajů za období 213, tj. nejnovější dostupné údaje za posledních devět let. Ty odrážejí reakci podnikatelského sektoru na hospodářskou recesi počínající v roce 28 a pokračující i v letech 212 a 213. Na základě analyzovaných dat lze konstatovat, že podnikatelský sektor v hl. m. Praze vykazuje ve sledovaném období řadu odlišných charakteristik jak ve struktuře lidských a finančních zdrojů vědy a výzkumu, tak ve vývoji těchto veličin. Výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru je v rámci ČR rozložen mnohem rovnoměrněji než ve vysokoškolském a zejména vládním sektoru. A zároveň jeho podíl není v Praze tak velký jako mimo Prahu (viz obr. 1 a 2). Přesto (z hlediska výhodnosti koncentrace zdrojů) bylo v letech investováno mnoho prostředků do veřejného výzkumu v mimopražských krajích ze strukturálních fondů EU, nebo právě proto (z hlediska zájmu o vyrovnání situace regionů). Vysokoškolský a zejména vládní sektor výzkumu a vývoje lokalizovaný v Praze mají tedy zjevný nadregionální význam a jsou atraktivním partnerem i pro mimopražské podniky. Pražské podniky tak mají výhodu geograficky snadno dostupné široké nabídky potenciálních partnerů. Obrázek 1: Struktura výzkumných pracovníků v Praze a ostatních krajích České republiky podle sektoru provádění v roce ,9 % Praha,8 % 31,9 % 3,2 % ostatní kraje,4 % Podnikatelský sektor Vládní sektor Vysokoškolský sektor 32,5 % 9,2 % 6,2 % Soukromý neziskový sektor Zdroj: ČSÚ Obrázek 2: Struktura výdajů na výzkum a vývoj v Praze a ostatních krajích České republiky podle sektoru provádění v roce ,8 % Praha,6 % 36,6 % 29,4 % ostatní kraje,2 % Podnikatelský sektor Vládní sektor Vysokoškolský sektor 4, % 7,4 % 62,9 % Soukromý neziskový sektor Zdroj: ČSÚ 5

6 Vývojové trendy za sledované období 213 ukázaly, které segmenty podnikatelského sektoru nejvíce reagovaly na hospodářskou recesi snížením objemů finančních i lidských zdrojů alokovaných na výzkumnou a vývojovou činnost. Je třeba říci, že v Praze byly negativní reakce přítomny téměř v každém typu členění, zatímco v souboru ostatních krajů České republiky nebyla krize často vůbec patrná a sledované veličiny až na několik výjimek vykazovaly trvale růstový trend. V případě Prahy měl klesající tendenci objem podnikatelských výdajů na výzkum a vývoj pocházejících z České republiky. Klesající trend objemu výdajů a počtu výzkumných pracovníků se týkal velkých soukromých podniků, a to jak domácích, tak těch pod zahraniční kontrolou, podniků ve zpracovatelském průmyslu (zejména ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, výrobě dopravních prostředků a zařízení a ostatního zpracovatelského průmyslu) a v případě služeb podniků v peněžnictví a pojišťovnictví. Zmíněné negativní tendence v případě Prahy mohou být způsobeny: nízkou vybaveností ekonomiky ostatních krajů České republiky v oblasti výzkumu a vývoje, větší dostupností veřejné podpory v ostatních krajích České republiky a vyšším podílem takových typů podnikatelských aktivit v Praze, které lze snadno přemístit tam, kde je podpora dostupná, odlišným charakterem výzkumu zaměřeného na služby v případě Prahy (vyšší pružnost a mobilita) oproti zpracovatelskému průmyslu v případě ostatních krajů České republiky (nižší pružnost a mobilita), vysokou citlivostí podnikatelského sektoru v oblasti výzkumu a vývoje v případě Prahy danou mj. přítomností poboček velkých zahraničních podniků, které v reakci na hospodářskou recesi výrazně omezily své aktivity v oblasti výzkumu a vývoje, které zrušily nebo stáhly do jiných (domovských) zemí či regionů, atraktivitou Prahy, která není v oblasti výzkumu a vývoje natolik vysoká, aby zde zahraniční podniky udržovaly své aktivity v době hospodářského útlumu. To může být dáno skutečností, že spolupráce výzkumných organizací s podniky není v ČR zatím prioritou jejich činnosti. Výše uvedené faktory pak v souhrnu způsobují vyšší citlivost výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru na hospodářský vývoj. Překvapivým zjištěním je skutečnost, že hospodářská recese po roce 28 se v Praze nedotkla lidských a finančních zdrojů na výzkum a vývoj uskutečňovaných středně velkými podniky pod domácí i zahraniční kontrolou. Lze se proto oprávněně domnívat, že pro tento segment podnikatelského sektoru znamenal hospodářský vývoj po roce 28 do určité míry i příležitost k dalšímu rozvoji založenému na výzkumu, vývoji a inovacích. 6

7 Výdaje v podnikatelském sektoru v Praze v mil. Kč Počet výzkumných pracovníků v Praze (ve FTE) sektor provádění: veřejné podniky sektor provádění: soukromé domácí podniky sektor provádění: soukr. podniky pod zahr. kontrolou zemědělství služby bez VaV průmysl, stavebnictví výzkum a vývoj soukr. domácí podniky: -49 zam. soukr. domácí podniky: zam. soukr. domácí podniky: + zam. soukr. domácí podniky: -49 zam. soukr. domácí podniky: zam. soukr. domácí podniky: + zam soukr. podniky pod zahr. kontrolou: -49 zam. soukr. podniky pod zahr. kontrolou: zam. soukr. podniky pod zahr. kontrolou: + zam. soukr. podniky pod zahr. kontrolou: -49 zam. soukr. podniky pod zahr. kontrolou: zam. soukr. podniky pod zahr. kontrolou: + zam. 7

8 Na základě analyzovaných dat lze uvést dílčí kategorie, v nichž Praha vykazuje vyšší než 4% podíl lidských nebo finančních zdrojů v podnikatelském sektoru v ČR. Hranice 4 % byla zvolena proto, že takový byl v roce 213 podíl Prahy (tj. všech sektorů celkem) na počtu výzkumných pracovníků v ČR 1. Podle očekávání byl vyšší podíl výzkumných pracovníků a výdajů na výzkum a vývoj zjištěn v kategoriích jako jsou služby (bez výzkumu a vývoje), odvětví peněžnictví a finančnictví, zdravotní a sociální péče, informační a komunikační činnosti a subsektoru veřejných podniků. Vzhledem ke zmíněnému nadregionálnímu významu pražských výzkumných organizací nepřekvapí ani vyšší podíl výdajů, které podniky vložily do vládního a vysokoškolského sektoru v Praze. Stejně tak i podniky ve farmaceutickém průmyslu vykázaly v Praze vyšší podíl vložených výdajů do výzkumu a vývoje. Méně očekávaný byl vysoký podíl výdajů na VaV v odvětví velkoobchodu a maloobchodu, i když jde o sektor s velkou dynamikou v Praze, a také vyšší podíl výzkumných pracovníků ve stavebnictví. Ve většině sledovaných ukazatelů, a to zejména finančních, Praha ve sledovaném období 213 zaznamenala pokles svého podílu v ČR. V tomto případě byl zcela nečekaný pokles podílu lidských i finančních zdrojů v peněžnictví a pojišťovnictví a ve výrobě počítačů, optických a elektronických přístrojů a zařízení, tedy odvětvích, v nichž Praha má oproti ostatním regionům České republiky značnou konkurenční výhodu. Možnými příčinami dekoncentrace jsou - obdobně jako v případě vývojových trendů: saturace výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru v Praze a zároveň doplňování vybavenosti výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru v ostatních krajích České republiky mj. v souvislosti s využíváním veřejné podpory, řádově odlišné možnosti čerpání podpory ze strukturálních fondů Evropské unie na projekty zaměřené na rozvoj podnikového výzkumu a vývoje v Praze a mimo ni, odlišná struktura ekonomiky v Praze s důrazem na služby a v ostatních krajích České republiky s vyšším zastoupením průmyslu, odlišná pozice pražských podniků a podniků v ostatních krajích České republiky v hodnotových řetězcích, kdy pouze v případě podniků s vyšší pozicí zůstává soustředění výzkumu a vývoje v Praze (např. farmaceutický průmysl, výroba elektrických zařízení, podniky zaměřené na profesní, vědecké a technické činnosti vč. výzkumu a vývoje), rozvoj znalostně méně náročných odvětví a vybraných znalostně náročných odvětví (peněžnictví a pojišťovnictví, zdravotní a sociální péče, informační a komunikační služby) v regionech. Dále lze identifikovat strukturální odlišnosti, tj. kategorie, které mají v Praze vyšší podíl zastoupení (nejméně o 5 procentních bodů), než je tomu v souboru ostatních krajů České republiky, a v nichž tak Praha naznačuje svoji možnou konkurenční výhodu. Podle očekávání byl vyšší podíl výzkumných pracovníků i výdajů zjištěn u sekce služeb a výzkumu a vývoje, dále v odvětvích informačních a komunikačních činností a profesních, vědeckých a technických činností. Vyšší podíl výdajů na VaV oproti ostatním krajům ČR byl zjištěn v aplikovaném výzkumu a ve farmaceutickém průmyslu. Zajímavým zjištěním je relativně větší význam středních firem ve VaV nebo větší míra využívání podnikatelských zdrojů ze zahraničí a veřejných zdrojů pro financování VaV v podnikatelském sektoru a také podpora VaV ve vládním sektoru z podnikatelských zdrojů. Negativním poznatkem je skutečnost, že zastoupení investic ve struktuře výdajů na podnikatelský výzkum a vývoj bylo v Praze oproti ostatním krajům České republiky nižší. Výše uvedené strukturální rozdíly v podnikatelském výzkumu a vývoji mezi Prahou a ostatními kraji České republiky mohou být způsobeny následujícími faktory: orientací pražské ekonomiky převážně na sektor služeb, větší otevřeností vlastnické struktury podniků uskutečňujících své výzkumné a vývojové aktivity v Praze, tj. vyšším podílem podniků pod zahraniční kontrolou (Praha jako vstupní brána pro zahraniční podniky do České republiky a regionu středovýchodní Evropy), 1 Na celkovém objemu výdajů na výzkum a vývoj (ve všech sektorech dohromady) se Praha v roce 213 podílela 33,4 %. 8

9 náročným a vysoce konkurenčním podnikatelským prostředím v Praze nutícím i střední podniky (a v jejich rámci podniky pod domácí kontrolou) k výzkumným a vývojovým aktivitám vč. využití lidských zdrojů uvolněných vinou hospodářské recese velkými podniky pod domácí i zahraniční kontrolou, prostorovou dělbou práce ve prospěch Prahy, kdy v Praze jsou ve srovnání s ostatními kraji České republiky více soustředěna progresivní odvětví (služby intenzivních znalostí, farmaceutický průmysl, výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, výroba elektrických zařízení), postupným rozvojem spolupráce ve výzkumu a vývoji mezi podnikatelským a v Praze rozvinutým vládním a vysokoškolským sektorem podporovaným i řadou veřejných programů zaměřených na rozvoj výzkumu a vývoje, přesunem z Prahy a rozvojem kapacit podnikatelského výzkumu a vývoje v ostatních krajích České republiky daným mj. i lepší možností čerpání veřejné podpory mimo Prahu. Shrnutí V Praze je nepochybně soustředěn velmi silný podnikatelský sektor, který však v oblasti výzkumu a vývoje zasáhla hospodářská recese víc, než tomu bylo v ostatních krajích České republiky. Zároveň lze identifikovat dva zásadně odlišné trendy. Prvním je velmi výrazná reakce velkých podniků, zejména těch v zahraničním vlastnictví, které reagovaly útlumem výzkumných aktivit měřeno financemi i počtem výzkumníků. Naopak střední podniky a podniky v domácím vlastnictví patří mezi skupinu, u které není krize v časové řadě patrná. V případě domácích podniků je třeba dodat, že tomu tak bylo na rozdíl od jejich protějšků z ostatních krajů ČR, u kterých je v letech 28 a 29 zřejmý pokles počtu výzkumných pracovníků. Střední domácí podniky si uvědomují význam výzkumu a vývoje pro podnik v dlouhém období a na recesi zareagovaly spíše konstruktivně než úsporami. U zahraničních podniků se otevírá prostor pro opatření, která by zatraktivnila jejich pobyt v Praze a České republice natolik, že i v době hospodářských obtíží by zde zachovaly své aktivity. Vývoj posledních několika let celkově ukazuje na skutečnost, že oblast výzkumu a vývoje může reagovat citlivěji na některé globální i regionální změny ekonomického prostředí, než by se očekávalo. Zároveň se potvrzuje, že i pro tuto oblast mohou platit výrazné rysy tržního fungování a dlouhodobě nemusí platit někdy automaticky očekávaná historická atraktivita (tj. Praha je nejatraktivnější v ČR/střední Evropě) a alokační předurčenost (tj. peníze vždy půjdou hlavně do Prahy), což se Prahy může dotýkat velmi významně. Zjištěné údaje také poukazují na odvětví či obory podnikatelského sektoru, kde Praha může mít konkurenční výhodu, jejíž další kultivace může být zdrojem budoucí národní i mezinárodní konkurenceschopnosti regionální ekonomiky. Je to především sektor služeb a v jeho rámci informační a komunikační činnosti a profesní, vědecké a technické činnosti 2, v rámci zpracovatelského průmyslu pak farmaceutický průmysl a výroba elektrických zařízení. 2 Do profesních, vědeckých a technických činností zahrnuje Český statistický úřad tyto oddíly klasifikace CZ-NACE: právní a účetnické činnosti, činnosti vedení podniků, poradenství v oblasti řízení, architektonické a inženýrské činnosti, technické zkoušky a analýzy, výzkum a vývoj, reklama a průzkum trhu, ostatní profesní, vědecké a technické činnosti, veterinární činnosti. 9

10 1 Pracoviště výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru V této kapitole jsme shromáždili informace o pracovištích výzkumu a vývoje a porovnali počet a strukturu pracovišť v Praze s analogickými údaji za soubor ostatních krajů České republiky. Vývojové trendy nejsou v případě pracovišť podle očekávání výrazné, neboť tato veličina je ze všech sledovaných nejstabilnější. Celkový počet pracovišť výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru v České republice v roce 213 byl 2 322, z toho 497 pracovišť sídlilo v Praze, tj. 21,4 %. Pracovišti výzkumu a vývoje se rozumí všechna tato pracovitě bez ohledu na vlastnictví IČO. V podnikatelském sektoru se však počet pracovišť příliš neliší od počtu ekonomických subjektů, na rozdíl např. od sektoru vysokoškolského, kde vysoké školy mají větší či menší počet fakult a výzkumných pracovišť. Od roku 21 Český statistický úřad sleduje údaje podle regionálního členění, tj. na základě toho, kde se pracoviště výzkumu a vývoje skutečně nacházejí, nikoli podle sídla sledovaného ekonomického subjektu. Podnikatelský sektor zahrnuje všechny ekonomické subjekty, jejichž hlavní činností je tržní výroba zboží nebo služeb pro prodej široké veřejnosti za ekonomicky významnou cenu. Jde o soukromé domácí podniky, soukromé podniky pod zahraniční kontrolou a o veřejné podniky 3. Výsledky výzkumné a vývojové činnosti podnikatelského sektoru souvisejí především s inovacemi, tj. vývojem nových či zlepšením stávajících výrobků nebo poskytovaných služeb. Podle klasifikace institucionálního sektoru (ESA 21) 4 sem patří nefinanční podniky, instituce přijímající vklady kromě centrální banky, fondy peněžního trhu, fondy kolektivního investování, ostatní finanční zprostředkovatelé, pomocné finanční instituce, kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz, pojišťovací společnosti, penzijní fondy, zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné. Podnikatelský sektor jako zdroje financování zahrnuje soukromé podnikatelské zdroje z České republiky a zahraničí, veřejné zdroje z České republiky a zahraničí a ostatní zdroje z České republiky. 3 Veřejné podniky jsou instituce, jež jsou tržními výrobci nebo poskytovateli služeb pod kontrolou jednotek vládních institucí. V případě České republiky sem patří především velká nebo specializovaná veřejná zdravotnická zařízení (bez fakultních nemocnic) s převažujícími příjmy pocházejícími ze zdravotního pojištění (např. Institut klinické a experimentální medicíny) a výzkumné, zkušební a jiné specializované ústavy, kde majoritu stále vlastní stát, ale které nemají charakter veřejných výzkumných institucí (např. Výzkumný a zkušební letecký ústav, a. s., Český metrologický institut, CESNET, z. s. p. o.). 4 V rámci registru ekonomických subjektů vedeného Českým statistickým úřadem jde o atribut pod akronymem CISS21F. 1

11 1.1 Pracoviště výzkumu a vývoje podle subsektorů podnikatelského sektoru Praha (213) ostatní kraje (213) 29 % 5 % 24 % 2 % 66 % 74 % veřejné podniky soukromé domácí podniky soukromé podniky pod zahraniční kontrolou veřejné podniky soukromé domácí podniky soukromé podniky pod zahraniční kontrolou veřejné podniky soukromé domácí podniky soukromé podniky pod zahraniční kontrolou veřejné podniky soukromé domácí podniky soukromé podniky pod zahraniční kontrolou podíl Prahy na ČR v % veřejné podniky soukromé domácí podniky soukromé podniky pod zahraniční kontrolou 11

12 1.2 Pracoviště VaV podle velikostních skupin podniků Praha (213) ostatní kraje (213) 17 % 21 % 42 % 32 % 52 % 37 % - 49 zaměstnanců zaměstnanců a více zaměstnanců - 49 zaměstnanců zaměstnanců a více zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců a více zaměstnanců - 49 zaměstnanců zaměstnanců a více zaměstnanců 4 podíl Prahy na ČR v % zaměstnanců zaměstnanců a více zaměstnanců 12

13 1.3 Pracoviště VaV podle počtu zaměstnanců VaV (přepočtené pracovní úvazky) Praha (213) ostatní kraje (213) 12 % 11 % 8 % 4 % 13 % 9 % 5 % 2 % 65 % 71 % pouze na dohody -9,9 zam. 1-19,9 zam. 2-49,9 zam. 5 a více zam. pouze na dohody -9,9 zam. 1-19,9 zam. 2-49,9 zam. 5 a více zam pouze na dohody -9,9 zam. 1-19,9 zam. 2-49,9 zam. 5 a více zam. pouze na dohody -9,9 zam. 1-19,9 zam. 2-49,9 zam. 5 a více zam. 7 podíl Prahy na ČR v % pouze na dohody -9,9 zam. 1-19,9 zam. 2-49,9 zam. 5 a více zam. 13

14 1.4 Pracoviště VaV podle odvětvových sekcí podnikatelského sektoru Praha (213) ostatní kraje (213) 8 % 1 % 6 % 4 % 31 % % 6 % 65 % zemědělství průmysl a stavebnictví služby celkem bez VaV výzkum a vývoj zemědělství průmysl a stavebnictví služby celkem bez VaV výzkum a vývoj zemědělství průmysl a stavebnictví služby celkem bez VaV výzkum a vývoj zemědělství průmysl a stavebnictví služby celkem bez VaV výzkum a vývoj podíl Prahy na ČR v % zemědělství služby celkem bez VaV průmysl a stavebnictví výzkum a vývoj 14

15 1.5 Pracoviště VaV podle vybraných odvětví podnikatelského sektoru 26 % 3 % Praha (213) 3 % 7 % 27 % 9 % 2 % 22 % zpracovatelský průmysl stavebnictví obchod; opr. mot. voz. inf. a kom. činnosti peněž. a pojišť. prof., vědec. a tech. č. zdrav. a soc. péče ostatní % 8 % 14 % 5 % 3 % 1 % 9 % ostatní kraje (213) 6 % zpracovatelský průmysl stavebnictví obchod; opr. mot. voz. inf. a kom. činnosti peněž. a pojišť. prof., vědec. a tech. č. zdrav. a soc. péče ostatní zpracovatelský průmysl stavebnictví obchod; opr. mot. voz. inf. a kom. činnosti peněž. a pojišť. prof., vědec. a tech. č. zdrav. a soc. péče ostatní zpracovatelský průmysl stavebnictví obchod; opr. mot. voz. inf. a kom. činnosti peněž. a pojišť. prof., vědec. a tech. č. zdrav. a soc. péče ostatní 1 8 podíl Prahy na ČR v % zpracovatelský průmysl stavebnictví obchod; opr. mot. voz. inf. a kom. činnosti peněž. a pojišť. prof., vědec. a tech. č. zdrav. a soc. péče ostatní 15

16 1.6 Pracoviště VaV podle výdajů podniků na VaV v mil. Kč Praha (213) ostatní kraje (213) 21 % 3 % 4 % 2 % 17 % 3 % 3 % 24 % 53 % méně než 1 mil. Kč 1-9,9 1-49,9 5-99,9 1 a více 52 % méně než 1 mil. Kč 1-9,9 1-49,9 5-99,9 1 a více méně než 1 mil. Kč 1-9,9 1-49,9 5-99,9 1 a více méně než 1 mil. Kč 1-9,9 1-49,9 5-99,9 1 a více podíl Prahy na ČR v % méně než 1 mil. Kč 1-9,9 1-49,9 5-99,9 1 a více 16

17 1.7 Shrnutí Zjištěné údaje umožňují popsat rozdíly ve struktuře pracovišť výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru v Praze i mimo ni a odlišný vývoj ve sledovaném období. Potvrzuje se, že v pražské ekonomice má velký význam sektor služeb, přičemž v některých oborech (peněžnictví a pojišťovnictví, informační a komunikační činnosti, zdravotní a sociální péče) Praha vykazuje velkou koncentraci pracovišť a také vyšší podíl technologicky náročných oborů zpracovatelského průmyslu (výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, výroba elektrických zařízení). Praha měla v roce 213 významně vyšší podíl pracovišť než soubor ostatních krajů České republiky v těchto kategoriích: Podniky podle velikosti Kategorie pracovišť Podíl v Praze Podíl mimo Prahu Malé podniky ( 49 zaměstnanců) 52 % 42 % Odvětvové sekce Služby bez výzkumu a vývoje 6 % % Odvětví podnikatelského sektoru Profesní, vědecké a technické činnosti 26 % 14 % Informační a komunikační činnosti 22 % 8 % Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel 9 % 5 % Peněžnictví a pojišťovnictví 3 %,3 % Výdaje podniků na výzkum a vývoj 1 49,9 mil. Kč 21 % 17 % Praha měla v roce 213 významně nižší podíl pracovišť než soubor ostatních krajů České republiky v těchto kategoriích: Podniky podle velikosti Kategorie pracovišť Podíl v Praze Podíl mimo Prahu Střední podniky (5 249 zaměstnanců) 32 % 37 % Velké podniky ( a více zaměstnanců) 17 % 21 % Odvětvové sekce Průmysl a stavebnictví 31 % 65 % Zemědělství 1 % 4 % Odvětví podnikatelského sektoru Zpracovatelský průmysl 27 % 6 % Výdaje podniků na výzkum a vývoj Méně než 1 mil. Kč 2 % 24 % Praha vykázala v roce 213 vyšší než 4% podíl na republikové hodnotě v následujících kategoriích pracovišť podnikatelského výzkumu a vývoje. Kategorie pracovišť Podíl Prahy na ČR Peněžnictví a pojišťovnictví 71 % Informační a komunikační činnosti 42 % Zdravotní a sociální péče 42 % Vývojové trendy ve struktuře pracovišť nevykazují významnou odlišnost při porovnání Prahy a souboru ostatních krajů. Případné rozdíly může čtenář podle grafů posoudit sám. 17

18 2 Výzkumní pracovníci v podnikatelském sektoru Kapitola pojednává o výzkumných pracovnících v podnikatelském sektoru. Porovnává počet a strukturu výzkumných pracovníků v Praze s obdobnými údaji za soubor ostatních krajů České republiky. Zjištěné údaje dokládají řadu odlišností, které potvrzují specifické charakteristiky pražské ekonomiky. Výzkumní pracovníci jsou jednou z kategorií zaměstnanců výzkumu a vývoje. Zaměstnanci výzkumu a vývoje jsou nejen výzkumní pracovníci, kteří provádějí přímo výzkum a vývoj, ale také pomocní, techničtí, odborní, administrativní a další pracovníci. Podle pracovní činnosti se člení do tří základních kategorií. a) Výzkumní pracovníci vytvářejí nové nebo rozšiřují stávající znalosti; zabývají se činnostmi zahrnujícími koncepci nebo tvorbu nových znalostí, výrobků, procesů, metod a systémů a aplikují vědecké koncepty a teorie. b) Techničtí a odborní pracovníci provádějí technické, odborné, praktické a pomocné úkoly spojené s výzkumem a vývojem a aplikací vědeckých koncepcí a provozních metod, a to obvykle za dohledu výzkumných pracovníků; mezi technické a odborné pracovníky patří i pomocníci výzkumných pracovníků jako jsou výzkumní asistenti nebo laboranti, kteří sice plní zadané výzkumné úkoly, ale sami o sobě nevytvářejí či nerozšiřují stávající znalosti. c) Ostatní pracovníci podílejí se nebo jsou začlenění do výzkumných a vývojových činností (např. řemeslníci, sekretářky a úředníci); patří sem také manažeři a administrativní pracovníci, jejichž činnosti jsou přímou službou výzkumu a vývoje 5. Počet výzkumných pracovníků lze měřit podle fyzického počtu osob ke konci kalendářního roku nebo podle počtu celých pracovních úvazků (tzv. FTE, full time equivalent). V rámci analýzy pracujeme s celými pracovními úvazky, které vystihují skutečnou dobu věnovanou výzkumu a vývoji. V Praze bylo v roce 213 zjištěno výzkumných pracovníků fyzických osob v podnikatelském sektoru, avšak jen přepočtených celých pracovních úvazků. V České republice to bylo fyzických osob a úvazků. Počet fyzických osob je v případě Prahy o 29 % vyšší než počet přepočtených celých úvazků, v případě České republiky je vyšší o 19 %, což znamená, že mimo Prahu se výzkumní pracovníci věnují výzkumu a vývoji v průměru na větší část úvazku. 5 Mezi ostatní ani jiné zaměstnance výzkumu a vývoje nepatří zaměstnanci provádějící nepřímé služby pro pracoviště výzkumu a vývoje (např. zaměstnanci závodní jídelny, úklidu, bezpečnostní služby či ostrahy). 18

19 2.1 Zaměstnanci VaV podle kategorií 12 % Praha (213) ostatní kraje (213) 15 % 37 % 51 % 36 % 49 % výzkumní pracovníci techničtí pracovníci ostatní pracovníci výzkumní pracovníci techničtí pracovníci ostatní pracovníci výzkumní pracovníci techničtí pracovníci ostatní pracovníci výzkumní pracovníci techničtí pracovníci ostatní pracovníci podíl Prahy na ČR v % výzkumní pracovníci techničtí pracovníci ostatní pracovníci 19

20 2.2 Výzkumní pracovníci podle velikostních skupin podniků Praha (213) ostatní kraje (213) 17 % 14 % 42 % 56 % 3 % 41 % - 49 zaměstnanců zaměstnanců a více zaměstnanců - 49 zaměstnanců zaměstnanců a více zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců a více zaměstnanců - 49 zaměstnanců zaměstnanců a více zaměstnanců podíl Prahy na ČR v % zaměstnanců zaměstnanců a více zaměstnanců 2

21 2.3 Výzkumní pracovníci podle subsektorů podnikatelského sektoru Praha (213) 12 % ostatní kraje (213) 3 % 48 % 51 % 39 % 46 % veřejné podniky soukromé domácí podniky soukromé podniky pod zahraniční kontrolou veřejné podniky soukromé domácí podniky soukromé podniky pod zahraniční kontrolou veřejné podniky soukromé domácí podniky soukromé podniky pod zahraniční kontrolou veřejné podniky soukromé domácí podniky soukromé podniky pod zahraniční kontrolou podíl Prahy na ČR v % veřejné podniky soukromé domácí podniky soukromé podniky pod zahraniční kontrolou 21

22 2.4 Výzkumní pracovníci podle vybraných subsektorů podnikatelského sektoru a podle velikosti podniku Soukromé domácí podniky Praha (213) ostatní kraje (213) zaměstnanců zaměstnanců a více zaměstnanců - 49 zaměstnanců zaměstnanců a více zaměstnanců Soukromé podniky pod zahraniční kontrolou zaměstnanců zaměstnanců a více zaměstnanců - 49 zaměstnanců zaměstnanců a více zaměstnanců 22

23 2.5 Výzkumní pracovníci podle odvětvových sekcí podnikatelského sektoru Praha (213) ostatní kraje (213) 21 % % 26 % 13 % % 21 % 66 % 53 % zemědělství průmysl a stavebnictví služby celkem bez VaV výzkum a vývoj zemědělství průmysl a stavebnictví služby celkem bez VaV výzkum a vývoj zemědělství průmysl a stavebnictví služby celkem bez VaV výzkum a vývoj zemědělství průmysl a stavebnictví služby celkem bez VaV výzkum a vývoj podíl Prahy na ČR v % zemědělství průmysl a stavebnictví služby celkem bez VaV výzkum a vývoj 23

24 2.6 Výzkumní pracovníci podle vybraných odvětví podnikatelského sektoru Praha (213) ostatní kraje (213) 7 % 2 % 21 % 18 % % 2 % 26 % 4 % % 6 % 3 % 3 % zpracovatelský průmysl stavebnictví obchod; opr. mot. voz. inf. a kom. činnosti peněž. a pojišť. prof., vědec. a tech. č. zdrav. a soc. péče ostatní 12 % 2 % 1 % 65 % zpracovatelský průmysl stavebnictví obchod; opr. mot. voz. inf. a kom. činnosti peněž. a pojišť. prof., vědec. a tech. č. zdrav. a soc. péče ostatní zpracovatelský průmysl stavebnictví obchod; opr. mot. voz. inf. a kom. činnosti peněž. a pojišť. prof., vědec. a tech. č. zdrav. a soc. péče ostatní zpracovatelský průmysl stavebnictví obchod; opr. mot. voz. inf. a kom. činnosti peněž. a pojišť. prof., vědec. a tech. č. zdrav. a soc. péče ostatní podíl Prahy na ČR v % zpracovatelský průmysl stavebnictví obchod; opr. mot. voz. inf. a kom. činnosti peněž. a pojišť. prof., vědec. a tech. č. zdrav. a soc. péče ostatní 24

25 2.7 Výzkumní pracovníci ve vybraných odvětvích zpracovatelského průmyslu Praha (213) ostatní kraje (213) 2 % 3 % 3 % 6 % 2 % 24 % 1 % 5 % 2 %4 % 9 % 18 % 27 % 9 % 8 % 14 % potravinářský a nápojový průmysl petrochemický a chemický průmysl farmaceutický průmysl výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků výroba počítačů, elektron. a optických přístr. a zařízení výroba elektrických zařízení strojírenský průmysl výroba dopravních prostředků a zařízení ostatní zpracovatelský průmysl 29 % 17 % potravinářský a nápojový průmysl petrochemický a chemický průmysl farmaceutický průmysl výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků výroba počítačů, elektron. a optických přístr. a zařízení výroba elektrických zařízení strojírenský průmysl výroba dopravních prostředků a zařízení ostatní zpracovatelský průmysl podíl Prahy na ČR v % potravinářský a nápojový průmysl petrochemický a chemický průmysl farmaceutický průmysl výroba kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků výroba počítačů, elektron. a optic. přístr. a zař. výroba elektrických zařízení strojírenský průmysl výroba dopr. prostředků a zařízení ostatní zpracovatelský průmysl

26 2.8 Shrnutí Zjištěné údaje umožňují popsat rozdíly ve struktuře výzkumných pracovníků v podnikatelském sektoru v Praze v porovnání s ostatními kraji a popsat odlišný vývoj ve sledovaném období. Stejně jako pracoviště jsou i lidské zdroje značně koncentrovány ve službách. Silné jsou sektory středních a velkých podniků. Vysokou koncentraci výzkumných pracovníků najdeme v některých odvětvích podnikatelského sektoru v Praze, zejm. v případě peněžnictví a pojišťovnictví, zdravotnictví a sociální péče, stavebnictví a informačních a komunikačních činností. Praha v roce 213 vykázala významně vyšší podíly výzkumných pracovníků než soubor ostatních krajů České republiky v těchto kategoriích: Podniky podle velikosti Kategorie výzkumných pracovníků Podíl v Praze Podíl mimo Prahu Střední podniky (5 249 zaměstnanců) 41 % 3 % Podniky podle subsektoru Veřejné podniky 12 % 3 % Odvětvové sekce Služby bez výzkumu a vývoje 53 % 21 % Výzkum a vývoj 21 % 13 % Odvětví podnikatelského sektoru Informační a komunikační činnosti 3 % 12 % Profesní, vědecké a technické činnosti 26 % 18 % Zdravotnictví a sociální péče 7 %,5 % Peněžnictví a pojišťovnictví 6 %,2 % Stavebnictví 4 % 1 % Odvětví zpracovatelského průmyslu Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 27 % 9 % Výroba elektrických zařízení 14 % 9 % Farmaceutický průmysl 6 % 2 % Praha v roce 213 vykázala významně nižší podíly výzkumných pracovníků než soubor ostatních krajů České republiky v těchto kategoriích: Podniky podle velikosti Kategorie výzkumných pracovníků Podíl v Praze Podíl mimo Prahu Velké podniky ( a více zaměstnanců) 42 % 56 % Podniky podle subsektoru Soukromé domácí podniky 39 % 46 % Odvětvové sekce Průmysl a stavebnictví 26 % 66 % Odvětví podnikatelského sektoru Zpracovatelský průmysl 21 % 65 % Odvětví zpracovatelského průmyslu Výroba dopravních prostředků a zařízení 6 18 % 29 % Strojírenský průmysl 8 % 17 % 6 Výroba dopravních prostředků a zařízení zahrnuje výrobu motorových vozidel, přívěsů a návěsů (oddíl klasifikace CZ-NACE 29) a výrobu ostatních dopravních prostředků a zařízení (oddíl klasifikace CZ-NACE 3). 26

27 Praha v roce 213 vykázala vyšší než 4% podíl na republikové hodnotě v následujících kategoriích zaměstnanců výzkumu a vývoje: Kategorie výzkumných pracovníků Podíl Prahy na ČR Veřejné podniky 59 % Sektor služeb (bez výzkumu a vývoje) 47 % Odvětví podnikatelského sektoru: peněžnictví a pojišťovnictví 93 % Odvětví podnikatelského sektoru: zdravotnictví a sociální péče 83 % Odvětví podnikatelského sektoru: stavebnictví 69 % Odvětví podnikatelského sektoru: informační a komunikační činnosti 47 % Praha v období 213 vykázala v některých oblastech výrazně odlišný vývojový trend než soubor ostatních krajů České republiky, a to zejména v období či v reakci na hospodářskou recesi. Úbytek počtu výzkumných pracovníků nastal především v níže uvedených kategoriích: velké podniky ( a více zaměstnanců), soukromé podniky pod zahraniční kontrolou, velké soukromé domácí podniky, velké soukromé podniky pod zahraniční kontrolou, průmysl a stavebnictví a v jejich rámci zpracovatelský průmysl, zejména o o o ostatní zpracovatelský průmysl, výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, výroba dopravních prostředků a zařízení, sektor služeb (bez výzkumu a vývoje) a v jeho rámci pak o o informační a komunikační činnosti, peněžnictví a pojišťovnictví. 27

28 3 Výdaje na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru Kapitola pojednává o výdajích na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru. Porovnává objem a strukturu výdajů v Praze s obdobnými údaji ostatních krajů České republiky. Zjištěné údaje dokládají řadu odlišností, které potvrzují specifické charakteristiky pražské ekonomiky. Výdaje na výzkum a vývoj představují veškeré výdaje (běžné a kapitálové) určené na výzkum a vývoj prováděný v rámci (uvnitř) zpravodajské jednotky nebo sektoru ekonomiky bez ohledu na zdroj jejich financování. Výdaje vynakládané mimo zpravodajskou jednotku (tzv. externí či vnější výdaje na výzkum a vývoj) jsou započteny jen v případě, že přímo slouží pro podporu vlastního výzkumu a vývoje a nejsou samostatnými projekty výzkumu a vývoje. Do výdajů na výzkum a vývoj tak nepatří nákup služeb výzkumu a vývoje prováděných jiným subjektem pro zpravodajskou jednotku, prostředky převedené ostatním spoluřešitelům v rámci společného výzkumného a vývojového projektu nebo finanční transfery na výzkum a vývoj třetího subjektu. Výdaje na výzkum a vývoj jsou dvojího druhu běžné (mzdové náklady, odměny, ostatní neinvestiční náklady) a investiční (pořízení a technické zhodnocení nemovitého majetku, pořízení ostatního dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku). Odpisy budov a technického zařízení nejsou započítány. Finanční zdroje určené na podnikový výzkum a vývoj pocházejí z podnikatelského sektoru (soukromé podnikatelské zdroje vzniklé z podnikatelské činnosti sledovaných podniků určené na jejich prováděný výzkum a vývoj), veřejného sektoru bez vysokých škol (finanční prostředky ze státního rozpočtu České republiky, krajských a obecních rozpočtů, a to včetně spolufinancování v rámci operačních a rámcových výzkumných programů Evropské unie a dalších mezinárodních organizací a vlád ostatních států 7 ), vysokoškolského sektoru a soukromého neziskového sektoru. V Praze dosáhly výdaje na výzkum a vývoj v roce 213 v podnikatelském sektoru 9,5 mld. Kč z celkových 42,1 mld. Kč, což představuje 22,6% podíl. V roce 212 přitom tento podíl dosáhl 26 %. Hospodářský pokles z let 212 a 213 se tedy v Praze promítl i do výdajů podniků na výzkum a vývoj, a to více než v ostatních krajích České republiky. 7 Např. CERN, ESA, NATO, OECD, OSN, WHO, Norské fondy/ehp apod. 28

29 3.1 Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru podle zdroje (v mil. Kč) 16 % Praha (213) 4 % % 1 % ostatní kraje (213) 4 % % 15 % 23 % 57 % 7 % podnikatelské z ČR podnikatelské ze zahraničí veřejné z ČR veřejné ze zahraničí ostatní z ČR podnikatelské z ČR podnikatelské ze zahraničí veřejné z ČR veřejné ze zahraničí ostatní z ČR podnikatelské z ČR podnikatelské ze zahraničí veřejné z ČR veřejné ze zahraničí ostatní z ČR podnikatelské z ČR podnikatelské ze zahraničí veřejné z ČR veřejné ze zahraničí ostatní z ČR podíl Prahy na ČR v % podnikatelské z ČR podnikatelské ze zahraničí veřejné z ČR veřejné ze zahraničí ostatní z ČR

30 3.2 Výdaje na VaV z podnikatelských zdrojů podle sektoru provádění (v mil. Kč) 19 % Praha (213) 2 % % 2 % 28 % ostatní kraje (213) % 1 % % 3 % 34 % 62 % 49 % veřejné podniky soukr. podniky domácí soukr. podniky pod zahr. kontrolou vládní sektor vysokoškolský sektor soukromý neziskový sektor veřejné podniky soukr. podniky domácí soukr. podniky pod zahr. kontrolou vládní sektor vysokoškolský sektor soukromý neziskový sektor podíl Prahy na ČR v % veřejné podniky soukr. podniky domácí soukr. podniky pod zahr. kontrolou vládní sektor vysokoškolský sektor 93 3

31 3.3 Výdaje na VaV z podnikatelských zdrojů podle druhu výdajů (v mil. Kč) 13 % Praha (213) 17 % ostatní kraje (213) 43 % 32 % 55 % 39 % mzdové výdaje ostatní běžné výdaje investiční výdaje mzdové výdaje ostatní běžné výdaje investiční výdaje mzdové výdaje ostatní běžné výdaje investiční výdaje mzdové výdaje ostatní běžné výdaje investiční výdaje podíl Prahy na ČR v % mzdové výdaje ostatní běžné výdaje investiční výdaje 31

32 3.4 Výdaje na VaV podle typu činnosti v podnikatelském sektoru (v mil. Kč) Praha (213) 3 % ostatní kraje (213) 3 % 47 % 35 % 5 % 63 % základní výzkum aplikovaný výzkum experimentální vývoj základní výzkum aplikovaný výzkum experimentální vývoj základní výzkum aplikovaný výzkum experimentální vývoj základní výzkum aplikovaný výzkum experimentální vývoj podíl Prahy na ČR v % základní výzkum aplikovaný výzkum experimentální vývoj

33 3.5 Výdaje na VaV podle velikosti podniků (v mil. Kč) Praha (213) 13 % ostatní kraje (213) 11 % 46 % 27 % 42 % 62 % - 49 zaměstnanců zaměstnanců a více zaměstnanců - 49 zaměstnanců zaměstnanců a více zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců a více zaměstnanců - 49 zaměstnanců zaměstnanců a více zaměstnanců podíl Prahy na ČR v % zaměstnanců zaměstnanců a více zaměstnanců 33

34 3.6 Výdaje na VaV v subsektorech podnikatelského sektoru (v mil. Kč) Praha (213) 8 % ostatní kraje (213) 4 % 51 % 41 % 56 % 4 % veřejné podniky soukromé domácí podniky soukromé podniky pod zahraniční kontrolou veřejné podniky soukromé domácí podniky soukromé podniky pod zahraniční kontrolou veřejné podniky soukromé domácí podniky soukromé podniky pod zahraniční kontrolou veřejné podniky soukromé domácí podniky soukromé podniky pod zahraniční kontrolou 7 63 podíl Prahy na ČR v % veřejné podniky soukromé domácí podniky soukromé podniky pod zahraniční kontrolou 34

35 3.7 Výdaje na VaV podle subsektoru a velikosti podniku (v mil. Kč) Soukromé domácí podniky Praha (213) ostatní kraje (213) zaměstnanců zaměstnanců a více zaměstnanců - 49 zaměstnanců zaměstnanců a více zaměstnanců Soukromé podniky pod zahraniční kontrolou zaměstnanců zaměstnanců a více zaměstnanců - 49 zaměstnanců zaměstnanců a více zaměstnanců 35

36 3.8 Výdaje na VaV podle odvětvových sekcí podnikatelského sektoru (v mil. Kč) Praha (213) ostatní kraje (213) 19 % % % 12 % % 18 % 69 % 56 % zemědělství průmysl a stavebnictví služby celkem bez VaV výzkum a vývoj zemědělství průmysl a stavebnictví služby celkem bez VaV výzkum a vývoj zemědělství průmysl a stavebnictví služby celkem bez VaV výzkum a vývoj zemědělství průmysl a stavebnictví služby celkem bez VaV výzkum a vývoj podíl Prahy na ČR v % zemědělství průmysl a stavebnictví služby celkem bez VaV výzkum a vývoj 48 36

37 3.9 Výdaje na VaV podle vybraných odvětví podnikatelského sektoru (v mil. Kč) Praha (213) ostatní kraje (213) 24 % 4 % 2 % 21 % 3 % 2 % 19 % 1 % 3 % 5 % 5 % 35 % zpracovatelský průmysl stavebnictví obchod; opr. mot. voz. inf. a kom. činnosti peněž. a pojišť. prof., vědec. a tech. č. zdrav. a soc. péče ostatní 14 % 2 % 1 % 58 % zpracovatelský průmysl stavebnictví obchod; opr. mot. voz. inf. a kom. činnosti peněž. a pojišť. prof., vědec. a tech. č. zdrav. a soc. péče ostatní zpracovatelský průmysl stavebnictví obchod; opr. mot. voz. inf. a kom. činnosti peněž. a pojišť. prof., vědec. a tech. č. zdrav. a soc. péče ostatní zpracovatelský průmysl stavebnictví obchod; opr. mot. voz. inf. a kom. činnosti peněž. a pojišť. prof., vědec. a tech. č. zdrav. a soc. péče ostatní podíl Prahy na ČR v % zpracovatelský průmysl stavebnictví obchod; opr. mot. voz. inf. a kom. činnosti peněž. a pojišť. prof., vědec. a tech. č. zdrav. a soc. péče ostatní 37