Změny podpor LFA v příštím roce

Transkript

1 SVAZ MARGINÁLNÍCH OBLASTÍ SDRUŽUJE FARMÁŘE Z HORSKÝCH, PODHORSKÝCH A PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTÍ ČR, ZABÝVAJÍCÍ SE PŘEVÁŽNĚ ŽIVOČIŠNOU VÝROBOU. ČLENY SMO ČI JEHO ČLENSKÝCH ORGANIZACÍ JE VÍCE NEŽ 950 ZEMĚDĚLSKÝCH FAREM. Květen - Červen 2009 / č.26 Informační bulletin Svazu marginálních oblastí (SMO) Změny podpor LFA v příštím roce V rámci poslední pracovní skupiny monitorovacího výboru Programu rozvoje venkova konané byly se zemědělskými organizacemi projednány změny plánované pro rok Patrně hlavní změnou bylo avizované zvýšení minimálního zatížení velkými dobytčími jednotkami pro platbu LFA. úvodem Vážení přátelé, přestože nyní je vláhy více, tak myslím, že jsme zažili nejhorší dubnové sucho za posledních 100 let, kdy v některých okresech spadlo pouhých 7 mm srážek s patřičnými důsledky pro travní porosty. V postižených oblastech farmáři sklízí do 50 % obvyklého výnosu travní hmoty. V této souvislosti Vám přinášíme v bulletinu odbornou analýzu, jaké obnovy TTP z roku 2008 toto vydržely. Hlavním tématem jsou však připravované změny v podporách LFA, kde se navzdory původním návrhům hovořícím o 0,5 či 0,6 VDJ/ha podařilo dojednat, že dojde ke zvýšení minimálního limitu pouze na 0,3 VDJ/ha. Tento limit by měli splnit i ti nejextenzivnější zemědělci. Pravděpodobně největší přínos této změny bude spočívat v eliminaci kritiků, kteří napadali zemědělce jako celek s argumentací, že hospodaří jen s minimálně nezbytným počtem dobytka. Věnujeme se i tématu kořenových čistíren odpadních vod jako jedné z mála šancí, jak levně řešit (v konkrétních podmínkách té které farmy) problémy s mléčnicemi, možná i senážními jámami či výběhy. Ing. Milan Boleslav, předseda Svazu marginálních oblastí tel.: Stávající minimální zatížení 0,2 VDJ/ha TTP se pro příští rok zvyšuje na 0,3 VDJ/ha TTP. Cílem této změny je zabránit celkovému poklesu stavů skotu v ČR, což je dlouhodobý záměr Ministerstva zemědělství ČR. Vzhledem k tomu, že se pro určitou část chovatelů v LFA oblastech bude jednat o výraznou změnu podmínek, informujeme o ní v co největším předstihu. Zvolené řešení je o kompromisech, když navrhovány byly i experimenty se zatíženími na úrovních 0,5 a 0,6 VDJ/ha, které by už byly v rozporu s životním prostředím např. ve zvláště chráněných územích. V průběhu tohoto roku se bude ještě diskutovat změna v termínech pro zjišťování stavů skotu. Evropská komise kritizuje zjišťování intenzity chovu skotu k jedinému termínu v roce a bude se tedy jednat o prodloužení tohoto rozhodného období např. na 3 měsíce. O jakémkoli dalším vývoji se Vás samozřejmě budeme snažit včas informovat. Pozice SMO SMO při jednáních prosazoval a prosazuje určitá přechodná opatření tak, aby farmáři měli čas se na tyto změny připravit. Prvním bodem je požadavek, aby v rámci podpory LFA bylo stanoveno přechodné pásmo i pod hranicí 0,3 VDJ/ha TTP obdobným způsobem, jako je tomu v současném nařízení vlády (jen menší krácení podpory při nesplnění limitu např. o 10 %). Dalším bodem, který podle nás napomůže, je ponechání minimálního zatížení 0,2 VDJ/ha TTP u agroenvironmentálních opatření (ošetřování travních porostů a ekologického zemědělství), což má za cíl umožnit určité rozložení dopadu tohoto skokového navýšení tak, aby chovatelé, kteří se nestihnou přizpůsobit z roku na rok novým podmínkám, nevypadli i z čerpání dalších podpor. Myslíme si, že není cílem této změny odříznout část chovatelů, ale naopak jim ponechat alespoň část podpor a motivovat je k navýšení nad 0,3 VDJ/ha TTP, k čemuž tento postupný model bude vhodnější. Aktualizace a redefinice LFA Z dalších změn se bude v příštím roce realizovat aktualizace specifických méně příznivých oblastí o katastry, které mají nízkou úrodnost a zároveň nadprůměrný podíl TTP. Vzhledem k tomu, že se již většina těchto katastrů do LFA dostala přes dosavadní kritéria, nebude se jednat o výrazné zvýšení podporované plochy a nebude to tedy znamenat ani změnu sazeb. Posledním bodem jednání byla informace o změnách LFA diskutovaných na evropské úrovni na období po roce V rámci EU mají jednotlivé členské státy výrazně odlišná stanoviska a budeme tedy na nějaké definitivnější závěry ještě čekat a celou záležitost sledovat.

2 Jak může farmář obejít české zpracovatele? V našem bulletinu jsme se už několikrát věnovali hledání příčin nižších tuzemských farmářských cen zvláště ve srovnání s farmáři na západ od našich hranic. Fakta zatím nasvědčují tomu, že základní příčinou nejsou ani tak maloobchodní řetězce, ale že problém bude spočívat spíše u českých zpracovatelů. V tomto ohledu je důležité každé uvolnění legislativy pro faremní zpracování, protože to dává farmářům šanci obejít neefektivní zpracovatelské podniky. Čím dál častější jsou případy, kdy farmáři sami prodávají své produkty přímo řetězcům. Řetězce je v tom podporují, protože se tak dostávají k potravinám s původem a mohou se zemědělcem efektivněji spolupracovat a domlouvat se na tom, co si přeje zákazník a nikoli na tom, co umí zpracovatel vyrobit. Najměte si svého zpracovatele Dalším rozvíjejícím se konceptem je model, kdy si farmář jen najímá zpracovatele na konkrétní práci, která je jasně definována a hlídá si tak ztrátu kvality, resp. hodnoty své produkce. Český farmář si přitom najímá na základě nejvýhodnějších nabídek polské, české či německé zpracovatele. Takto se dnes vozí drůbež na porážku a opracování do Polska, aby mohla být obratem prodána na českém trhu, hovězí se vozí na porážku do Rakouska, mléko na zpracování do Německa atd., odkud se pak kvalitní produkce vrací do českých řetězců. Farmáři jako rukojmí zpracovatelů Ve výše uvedených souvislostech je až dojemné, jak se stará zpracovatelský průmysl o to, kolik zemědělci berou dotací a zda mají stejné podmínky jako jejich kolegové v zahraničí. Nelze se přitom ubránit dojmu, že je to především ze zájmu o to, kam lze až snížit výkupní cenu. Snahou přitom je každé drobné navýšení dotací promítnout okamžitě do nižší ceny. Není též divu, že zpracovatelský průmysl brojí proti liberalizaci a vyhrožuje tím, že to zlikviduje české zemědělství. Jestli to však někoho zlikviduje, tak to budou nejspíše neefektivní čeští zpracovatelé, kteří se nepřizpůsobí a budou i nadále devalvovat českou zemědělskou produkci. Českému zemědělství jedině prospěje, když jeho produkci budou zpracovávat jen ty nejlepší evropské potravinářské podniky. Malý příklad zbytečné administrativní zátěže Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) celkem nepochopitelně vyžadoval v letošních květnových žádostech od všech ekofarmářů potvrzení, že jsou ekofarmáři, i když to už v LPISu uvedeno je. Takže se jednalo jen o požadavek na další papír, který pak stejně skončí v koši. Navíc šlo pravděpodobně o diskriminaci ekofarem, protože nic takového SZIF po integrovaných zemědělcích nechtějí. Absurdita spočívá v tom, že SZIF v takovémto případě požaduje po zemědělci, ať mu doloží papír od Ministerstva zemědělství úřad chce po zemědělci doklad od jiného úřadu (a dokonce rezortního a nadřízeného). Přestože už máme příslib ministerstva, že by měla být tato záležitost napravena (pro krátký časový horizont nemohla být změna provedena už letos), tak je potřeba říci, že jednou z příčin těchto záležitostí je fakt, že zástupci zemědělců nemají právo tyto formuláře připomínkovat před jejich přijetím. Zemědělské podpory dle OECD v procentech hodnoty zemědělské produkce (předběžné údaje) V zemědělských kruzích je často diskutována výše agrárních podpor v jednotlivých zemích. Níže proto přinášíme předběžné údaje o podporách dle jednotlivých zemí v procentech celkové zemědělské produkce za rok (Neuseeland = Nový Zéland, Vereinigte Staaten = USA) Kořenové čistírny odpadních vod okrajová záležitost nebo šance pro farmy z LFA? Rostoucí legislativní i společenské nároky v oblasti ochrany životního prostředí učinily likvidaci odpadních vod v zemědělství jedním z největších problémů jakéhokoliv zemědělského provozu produkujícího odpadní látky. Neustále se zvyšující ceny energií a sazby za odvoz odpadních vod na veřejné ČOV vytvářejí tlak na hledání jiných, levnějších variant, jak v souladu s příslušnou legislativou tyto problémy řešit. Jedním z netradičních a poměrně málo známých technologií je využití kořenových čistíren odpadních vod, jejichž výhodou je universálnost použití, nízké investiční a provozní náklady, nezávislost na kontinuitě vypouštěného množství a v neposlední řadě se také jedná o přírodní a přirozený proces čistění. V čem spočívají výhody kořenových čističek? schopnost čistit téměř všechny druhy odpadních vod (splaškové, zemědělské, průmyslové, splachové, průsaky ze skládek pevného odpadu, stabilizace a mineralizace čistírenských kalů) celoroční provoz schopnost čistit odpadní vody s nízkou koncentrací organických látek, což je u klasických čistíren problém dobře se vyrovnávají s kolísáním množství a kvality odpadních vod mohou pracovat přerušovaně, což klasické čistírny nemohou vyžadují minimální údržbu nevyžadují elektrickou energii mají menší náchylnost k havárii systému dobře zapadnou do krajiny a jsou její součástí, případně mohou plnit i okrasnou funkci odolnost vůči povodním

3 Schéma kořenové čistírny: 1 rozvodná zóna vyplněná hrubým kamenivem, 2 nepropustná bariéra (nejčastěji PVC nebo PE fólie), 3 filtrační lože (štěrk nebo drcené kamenivo), 4 mokřadní vegetace, 5 hladina vody ve filtračním loži nastavená ve výpustní šachtě, 6 sběrná zóna vyplněná hrubým kamenivem, 7 sběrná drenáž, 8 odtoková šachta s nastavitelnou výškou hladiny Základním principem kořenové čistírny odpadních vod je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, který je osázen mokřadními rostlinami. Při průtoku odpadní vody filtračním materiálem dochází k odstraňování znečištění kombinací fyzikálních, chemických a biologických procesů. Před vlastní kořenovou čistírnou je vždy nutné zařadit mechanické předčištění, které je pro tento typ čištění velmi důležité. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní filtrační lože. Filtrační lože je většinou cm hluboké a substrát musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpávání. V současnosti se nejvíce používá např. praný štěrk. Rozvodné a sběrné zóny jsou vyplněny hrubým kamenivem, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody. Filtrační lože je od podloží odděleno nepropustnou vrstvou, aby nedocházelo k průsakům. Předčištěná odpadní voda je rozváděna přímo do rozvodné zóny, která je vyplněna hrubým kamením. Pro rozvod se většinou používají plastové trubky s velkými otvory, aby se zabránilo ucpávání. Sběrné potrubí je uloženo na dně filtračního lože a je spojeno v odtokové šachtě s výpustním mechanismem, kterým se nastavuje výška vodního sloupce ve filtračním loži. V poslední době se nejlépe osvědčují flexibilní hadice zavěšené na řetízcích. Při běžném provozu se hladina vody udržuje 5-10 cm pod povrchem filtračního lože. V zimních měsících lze vodní hladinu snížit, ale provozní zkušenosti ukazují, že vegetace poskytuje dostatečnou izolaci před zamrzáním a hladinu vody tak není nutné snižovat. Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu důležitých funkcí: poskytování podkladu pro přisedlé mikroorganismy, přivádění kyslíku do kořenové zóny, zateplování povrchu filtračních polí v průběhu zimního období, atd. Pro osázení KČOV se nejvíce používá rákos obecný (Phragmites australis), především pro svou schopnost tolerovat značnou míru znečištění. Často je vysazován v kombinaci s chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), která roste rychleji než rákos a vytváří kompaktní porost již během prvního vegetačního období. Velkou výhodou KČOV ve srovnání s klasickými čistírnami je, že nevyžadují elektrickou energii a neobsahují žádné mechanické součásti, které by se mohly opotřebovávat. KČOV vyžaduje minimální údržbu, je třeba pouze kontrolovat a případně vyvážet septik či štěrbinovou nádrž a čistit česle, kontrolovat nastavení výšky vodní hladiny, případně na konci zimního období posekat vegetaci. Náklady na provoz jsou proto minimální. Počet kořenových čistíren odpadních vod v ČR dosáhl v roce 2008 již počtu 225 a další se projektují. Informace a údaje v článku byly poskytnuty a uveřejněny s laskavým svolením autora Doc. Ing. Jana Vymazala, CSc., ČZU v Praze, fakulta životního prostředí, katedra ekologie krajiny.

4 Výkonnost travních druhů v první seči po rychloobnově TTP v teplém a suchém jaru 2009 Kohoutek, A., Komárek, P., Odstrčilová, V., Nerušil, P., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha 6 Ruzyně, VS Jevíčko Úvod V letošním roce jsme svědky mimořádně teplého průběhu jara, které sice začalo opožděně po chladném a vlhkém předjaří, které zpozdilo jarní práce o několik týdnů, počátkem dubna však přešlo při srážkovém deficitu rovnou do květnových teplot. Teploty v letošním dubnu byly 4 5 C nad dlouhodobým normálem a jednalo se o nejteplejší duben minimálně za posledních 100 let. Jak na vývoj počasí zareagovaly travní druhy po obnově TTP? Na tuto otázku nám dají odpověď výsledky pratotechnického pokusu se sortimentem druhů a odrůd trav z Výzkumné stanice Jevíčko. Materiál a metody Pokus se sortimentem trav jsme založili na stanovišti Jevíčko v roce 2008 na fluvizemi glejové s neutrální půdní reakcí (ph/ KCl 6,7). Rychloobnovu TTP jsme provedli po první seči s použitím herbicidu Touchdown Quatro (úč. l. glyphosát) v dávce 8 l.ha-1, tři týdny po aplikaci následovalo mělké zpracování půdy do hloubky 5 7 cm rotovátorem a týden poté střední orba do hloubky 17 cm. Výsev byl proveden po kvalitní předseťové přípravě (opakované smykování v kombinaci s vláčením s branami natupo, před setím válení vály Cambridge) počátkem srpna 2008 do hloubky 2 4 cm. Po zasetí následovalo opakované válení (3x) vály Cambridge, aby půda byla dokonale utlačena a zajistila se kapilární vzlínavost vody. Na podzim v polovině října byla provedena odplevelovací seč. Na jaře t. r. jsme počátkem dubna porost hnojili dávkou 60 kg.ha -1 N s použitím ledku amonného s vápencem, 35 kg.ha -1 P (superfosfát) a 100 kg.ha -1 K (draselná sůl). V příspěvku hodnotíme první seč prvního užitkového roku (provedenou již 29. dubna 2009) 12 travních druhů a to jílek hybridní Odra, jílek mnohokvětý Ĺubina, jílky vytrvalé odrůd Algol, Mustang, Jaran, Korok a Jaspis, kostřava luční Kolumbus a Pronela, bojínek luční Bobr a Sobol, srha laločnatá Niva, Vega a Toscali, kostřava rákosovitá Kora, Probe a Prolate, Festucololium Felina, Hykor, nšl. HŽ 14 DK a KL 26, Lofa a Perseus, ovsík vyvýšený Medián, psárka luční Talope a Vulpina, kostřava červená Tagera a Tradice a konečně sveřep bezbranný Tabrom. Pokus se sortimentem trav bude využíván čtyřsečně, druhá až čtvrtá seč po 45 dnech, po první a druhé seči aplikace dusíku v dávce 60 kg.ha -1 N, tj. celková roční dávka dusíku 180 kg.ha -1. Dosažené výsledky Na daném stanovišti se běžně zahajují první seče travních porostů v polovině května ve fenofázi konec sloupkování až počátek metání nosných travních druhů, kterými jsou zde kostřava rákosovitá a srha laločnatá. V letošním mimořádně teplém počasí však došlo k urychlení růstu a vývoje jednotlivých travních druhů, např. psárka luční již začala metat kolem 10. dubna, běžně metá kolem dubna. Nově založené porosty jsou oproti starším porostů ranější, což se v daném pokusu potvrdilo. Vývoj porostů byl letos o dnů rychlejší než v běžných letech a proto jsme provedli první seč uvedeného pokusu již 29. dubna 2009 (foto 1), což je ve více než 50leté historii stanice nejranější seč, která kdy na tomto stanovišti byla provedena a proto si zaslouží mimořádnou pozornost. Vzhledem ke krátkému termínu od sklizně, s ohledem na odevzdání rukopisu do tisku, uvádíme pouze sušinu píce při sklizni a zejména výnosové výsledky. Produkce absolutní sušiny hospodářského výnosu (dále jen sušiny) dosáhla v průměru hodnocených druhů 4,34 t.ha -1 sušiny při průměrné sušině čerstvé píce v době sklizně 16,4 % (rozpětí druhů od 14,7 u jílku mnohokvětého po 17,4 % u bojínku lučního) a je uvedena na obr. 1. Produkce sušiny u jednotlivých druhů byla vyrovnaná a to včetně pozdních druhů, mezi které řadíme jílky vytrvalé a bojínek luční. Nejvyšší produkce sušiny dosáhla psárka luční s výnosem 5,40 t.ha -1 sušiny, přičemž odrůda psárky luční Vulpina dosáhla výnosu 5,62 t.ha -1 a ovsík vy-

5 výšený Medián (4,71 t.ha -1 sušiny), tj. v našich podmínkách nejranější travní druhy. Výnosy ostatních druhů se pohybovaly v rozpětí 3,93 4,48 t.ha -1, tj. vcelku vyrovnaná produkce sušiny píce. Jílek hybridní Odra dosáhl výnosu sušiny 4,34 t.ha -1, jílek mnohokvětý Lubina 4,26 t.ha -1, jílky vytrvalé v průměru pěti odrůd 4,37 t.ha -1 (výnosově se velmi dobře projevila raná odrůda Jaran s výnosem 5,78 t.ha -1 ), kostřava luční v průměru dvou odrůd 3,93 t.ha -1, bojínek luční v průměru dvou odrůd 4,07 t.ha -1, srha laločnatá v průměru 4 odrůd 3,99 t.ha -1, kostřava rákosovitá 4,04 t.ha -1, Festucololium (čtyři festucoidní + loloidní hybridy) 4,41 t.ha -1, kostřava červená v průměru dvou odrůd 4,48 t.ha -1. Vzhledem k termínu sklizně lze očekávat vysoce kvalitní píci s vysokou koncentrací energie. Výsledky rozborů budou k dispozici v průběhu roku. Závěr Produkční schopnosti travních druhů tuzemského sortimentu, založených metodou rychloobnovy trvalého travního porostu, jsou na vysoké úrovni a pro naše pícninářství jsou základem pro efektivní výrobu píce jak v monokulturách, tak při sestavování jetelovinotravních směsí. V letošním roce, charakteristickém nadprůměrnými teplotami při deficitu srážek v jarním období, je potřeba urychlit nástup do prvních sečí a včas sklidit narostlou píci, protože travní porosty jsou oproti normálním ročníkům vývojově o 7 10 dnů v předstihu, což znamená, že píce stárne rychleji a pokud je cílem vyrobit kvalitní píci, nelze se sklizněmi otálet. Rychle sklizená mladá píce kvalitně zakonzervovaná je základem pro vysokou užitkovost jak dojených krav, tak i skotu BTPM a umožní snížit spotřebu koncentrátů v krmné dávce. Poděkování Příspěvek byl zpracován za finanční podpory projektu NAZV reg. č. QH Kontaktní adresa: VÚRV, v.v.i. VS Jevíčko K. H. Borovského Jevíčko tel.: mobil: vste@seznam.cz Svaz marginálních oblastí Horní Police čp. 1, Česká Lípa, tel/fax: předseda Ing. Milan Boleslav Internet: lfa@lfa.cz