Analýza stavu výuky cizích jazyků v Jihomoravském kraji. na základě dotazníkového průzkumu kabinetu cizích jazyků při SSŠ Brno

Transkript

1 Analýza stavu výuky cizích jazyků v Jihomoravském kraji na základě dotazníkového průzkumu kabinetu cizích jazyků při SSŠ Brno Mgr. Vítězslava Cihlářová Z Á K L A D N Í Š K O L Y Do ankety se zapojilo celkem 37 základních škol JmK, z toho 15 brněnských. Nabídka výuky cizích jazyků 81% škol vyučuje jako první cizí jazyk angličtinu, na 7 školách existuje i němčina jako 1.Cj a na jedné škole ruština. 11 škol nabízí výuku cizího jazyka již od 1.ročníku ZŠ. V 1O případech je to angličtina a v 1 případě němčina. Druhým povinným cizím jazykem je u 86,5% škol němčina, na 3 školách francouzština na 2 školách ruština. Zahájení výuky 2.Cj je u 2 škol v 5.roč., u 6 škol v 6.roč.( patrně u bývalých ZŠ s rozšířenou výukou jazyků). Celkově převažuje počátek výuky 2.Cj v 7.roč., jen u 3 škol v 8.roč.. Hodinová dotace V 1. a 2.roč.ZŠ se učí žáci na větší polovině škol cizí jazyk pouze 1 hodinu týdně, v menší polovině škol 2 hodiny týdně. V ostatních ročnících dodržují školy tříhodinovou dotaci, ve 4. a 5.roč. čtyřhodinovou dotaci podle požadavků MŠMT ( ne však na všech školách!). Čtyři hodiny jazyka v některém ročníku II.stupně nabízí necelá pětina škol. U druhého cizího jazyka převažuje dvouhodinová dotace. Učební materiály Pouze asi šestina škol učí ještě podle starších nekomunikativních učebnic. Škála používaných učebnic je velmi rozmanitá. Bohužel na polovině škol nejsou využívány ve výuce žádné cizojazyčné časopisy. Odborný časopis pro učitele jazyků Cizí jazyky uvedla pouze jedna škola. Problémy v cizojazyčné výuce 60% škol uvádí vysoké počty žáků ve skupinách ( až 24 ) a spojování skupin různé jazykové úrovně a někdy i věku. Jak se dá vyučovat v takových skupinách cizí jazyk komunikativně a s diferencovaným přístupem k problémovým žákům??? 45% škol chybí stále aprobovaní jazykáři, především v angličtině.

2 Třetina škol postrádá odborné jazykové učebny. Téměř třetina škol trpí ještě nedostatkem technické vybavenosti. Některým školám chybí názorné pomůcky, družební kontakty, autentické materiály pro výuku a finance. Silné stránky cizojazyčné výuky Nejvíce škol uvádí tvorbu projektů, účast žáků v cizojazyčných soutěžích, družební kontakty, poznávací zájezdy a pobyty v zahraničí, netradiční formy a metody výuky, divadelní představení v cizím jazyce, využití počítačových programů, vybavení jazykové učebny, zapojení rodilých mluvčích do výuky, zájem jazykářů o DVPP,didaktické pomůcky,práce s jazykovým portfoliem,jazykové kroužky a aprobovanost vyučujících. Pořadí je podle četnosti uvedení těchto silných stránek. Zajímavé akce:anglický den, Evropský den jazyků, studenti z USA ve výuce, Hrátky s angličtinou ve školní družině Mezinárodní projekty Prostřednictvím agentury Socrates v programu Comenius realizovaly školy 11 projektů většinou tříletých. Přes INTERREG III EdQ ve spolupráci s vídeňskými školami se realizovalo 6 projektů, převážně několikadenních. Dalšími zprostředkovateli mezinárodní spolupráce byli Tandem, E-Twinning a partnerství se školami ve Stuttgartu. Potřeby vyučujících Jazykové kurzy a metodické semináře v ČR dostupné i pro venkovské školy, navázání družebních kontaktů, semináře, kurzy a stáže v zahraničí, finance na pomůcky, názorný materiál pro výuku,

3 hospitace na školách, i v zahraničí, vybavení cizojazyčné knihovny na škole, jazyková portfolia. rodilý mluvčí Řazení potřeb je opět podle četnosti výskytu. Náměty na kurzy DVPP Největší poptávka je po metodice na I.stupni ZŠ, především pro angličtinu, metodice angličtiny v MŠ, jazyková práce se žáky s SPU, používání jazykového portfolia, projektové vyučování, používání interaktivní tabule, hodiny konverzace převážně s rodilými mluvčími, kurzy angličtiny pro neaprobované, ukázkové hodiny, výukové programy na PC, realie anglicky/německy hovořících zemí, klíčové kompetence, evaluace, autoevaluace, výuka odborného předmětu v cizím jazyce, dotace z fondů EU, metodické semináře v okresech, např.břeclav, výměna zkušeností a osvědčených metod z výuky, prohloubení jazykových i gramatických znalostí S T Ř E D N Í Š K O L Y Vyplněné dotazníky odevzdalo celkem 18 středních škol různého typu, z nich bylo 7 gymnázií. Nabídka jazyků

4 Polovina zúčastněných škol nabízí kombinaci jazyků angličtina němčina, 1 škola má angličtinu francouzštinu. Menší polovina škol nabízí tři cizí jazyky: A N F ( 3 školy), A N R ( 3 školy).v 1 případě je nabídka A N F R.Nejvíce jazyků uvedlo gymnázium Vyškov: A N F Š I R. Hodinová dotace Více než tříhodinovou dotaci nabízí 2 gymnázia. Z dotazníků bohužel není jasné zařazení 2.cizího jazyka na SOŠ. Učební materiály Pestrá škála moderních učebnic, pro angličtinu převažuje titul Headway, pro němčinu Sprechen Sie Deutsch? Pouze 1 škola uvedla nulový odběr cizích jazyků. Pro angličtinu převažuje časopis Bridge, pro němčinu Freundschaft. Problémy Největším problémem je rozdílná jazyková úroveň žáků ve skupinách související s velmi odlišnými znalostmi ze ZŠ. Tento problém tíží nejvíc SOŠ a SOU, dále vysoké počty žáků ve skupinách, nedostačující technické zázemí, neaprobovanost angličtinářů, chybějící odborná jazyková učebna, nedostatečné znalosti žáků ze ZŠ, spojování skupin různé jazykové úrovně, malá hodinová dotace 2.Cj, fluktuace jazykářů, nejasnosti ohledně státní maturity, nezájem studentů, nezájem rodičů o jejich výsledky, malá motivace žáků, špatná domácí příprava, družební kontakty, autentické materiály, neochota žáků kupovat učebnice Silné stránky cizojazyčné výuky Účast žáků v jazykových olympiádách a soutěžích, družební kontakty školy, poznávací a výukové zájezdy,

5 projektová práce, divadelní představení, netradiční formy výuky, využití internetu ve výuce, názorné pomůcky, autoevaluace, propojení jazyků s hlavním studijním oborem, akce OEI, vysoká hodinová dotace, částečná odborná výuka v Cj, využití interaktivní tabule, příprava ke státním zkouškám, individuální přístup k žákům, zohledňování potřeb žáků s SPU Pořadí silných stránek je podle četnosti výskytu. Mezinárodní projekty Nejčastější zprostředkovatelé těchto projektů : Socrates, Leonardo da Vinci, Do světa ( JmK ), Tandem. Celkem uvedeno 24 mezinárodních projektů ze 13 škol. Potřeby jazykářů Zahraniční kurzy, družební kontakty, odborné semináře, názorné pomůcky, odborné tematické slovníky, mapy, ukázkové hodiny Návrhy na akce DVPP Nová státní maturita, prázdninové konverzační a metodické kurzy i s rodilými mluvčími, semináře s odbornou terminologií ( technickou, obchodní ), reálie anglicky a německy hovořících zemí, využití hudby a dramatu ve výuce Cj, jazykové hry, netradiční formy a metody ve výuce, euroangličtina, aktivizační metody, konverzační kurzy, tlumočnické a překladatelské kurzy, novinky v zahraničním školství, doplňkové materiály pro výuku Z Á V Ě R Y

6 Ve srovnání s podobnými dotazníkovými průzkumy v letech 2OO4 a 1998 se jazyková úroveň škol v mnohém zlepšila. Nejpatrnější rozdíly jsou v aktuálnosti učebnic a technickém vybavení škol. Zvýšily se možnosti mezinárodní spolupráce škol, výjezdů do zahraničí a vzrostla účast žáků v jazykových soutěžích. Přechodem většiny škol na angličtinu jako první cizí jazyk a posunutím cizojazyčné výuky do mladších ročníků vznikly závažné nedostatky ve dvou oblastech: 1. Nedostatek aprobovaných angličtinářů. Cizí jazyk bohužel není možné nalít do hlavy v krátkém čase 1-3 let při absolvování rekvalifikačních kurzů typu Projekt G N, JAME, Brána jazyků, MEJA 2. Nedostatečné metodické vybavení jazykářů pro předškolní a mladší školní věk. Kvalitní výuku Cj srazila ekonomická opatření týkající se počtu žáků a hodinových dotací. Předrevoluční model ZŠ s RVJ byl v zahraničí chloubou českého základního školství. Velká část těchto škol postupně zanikla díky ekonomickému tlaku. Osmiletá gymnázia, na která odchází nejšikovnější žáci, nabízí 2.Cj většinou až od tercie, některá dokonce až od kvarty. Většina absolventů SOŠ a SOU se učí pouze jeden cizí jazyk. Na ZŠ se zavedl povinný 2.Cj, ale vzhledem k části těžce vzdělavatelné populace se z něj stal předmět povinně-volitelný. Jak splňuje naše republika požadavek Rady Evropy, aby každý občan Evropské Unie ovládal alespoň dva cizí jazyky? Chybí ucelená koncepce výuky cizích jazyků, která by směřovala k tomuto cíli. Má-li být výuka cizího jazyka komunikativní a mají-li se naši žáci naučit opravdu mluvit, formulovat své myšlenky, číst odborný tisk atd.,nemohou pracovat ve skupinách nad 15 žáků a ve skupinách spojených s rozdílnou jazykovou úrovní. Každý jazyk se vyvíjí, mění. Vyučující musí sledovat tyto změny a umět je používat. Má-li se žáky hovořit pokud možno pouze v cizím jazyce, musí si jej neustále oživovat. Nepoužívaná slovní zásoba se zapomíná. Je nezbytné umožnit každému jazykáři další vzdělávání na kurzech, seminářích, stážích Nejen v naší zemi, ale zajistit i delší vzdělávací pobyt v některé zemi hovořící vyučovaným jazykem. Díky dotazníkové akci jsme zmapovali potřeby dalšího vzdělávání jazykářů a metodici, ochotní vést semináře a kurzy, mají v tomto materiálu dostatek námětů. Věříme, že za pomoci materiálního zázemí ze strany SSŠ JmK

7 a vypracováním koncepčního řešení sítě metodiků ve všech okresech se v budoucnu zkvalitní i úroveň cizojazyčné výuky na všech typech škol.