EDU.R. EG E I G O I N O

Transkript

1 EDU.REGION Report 2013

2 2

3 Impressum Majitel média a vydavatel: NÖ Landesakademie Körperschaft öffentlichen Rechts (podle Zákona o Dolnorakouské zemské akademii 1995, ve znění z r. 2008) jednatel: Dr. Christian Milota Neue Herrengasse 17A, 3109 St. Pölten Tel.: Fax: office@noe-lak.at DVR Další informace: Sprachkompetenz. Zentrum Tel.: office@sprachkompetenz.at Zpracovatel: Wallenberger & Linhard Regionalberatung GmbH, Horn, 2013 Podkladem pro zpracování EDU.REGION REPORT byla zpráva Kick off Bericht Edu.Region (2012) Národohospodářské společnosti Vídeň/Dolní Rakousko (Volkswirtschaftliche Gesellschaft Wien/NÖ) vypracovaná z pověření Dolnorakouské zemské akademie (NÖ Landesakademie) a Analýza geografických a hospodářských ských ukazatelů regionů sousedících s regionem Dolní Rakousko (2012), kterou zpracovalo Empirické centrum Vysočiny na Vysoké škole polytechnické Jihlava z pověření krajské vzdělávací organizace Vysočina Education. Text této publikace byl vypracován s maximální pečlivostí a odráží osobní názory jejích autorů. Údaje uvedené v tomto díle jsou i přes velmi pečlivé zpracování bez záruky. Záruka vydavatele a autorů je vyloučena. Dílo je chráněno no na základě autorského práva. Dolnorakouská zemská akademie si vyhrazuje všechna práva k tomuto dílu, a to zvláště právo na šíření, rozmnožování, překlad, tisk a reprodukci na fotomechanickém nebo podobném principu, ukládání do zařízení pro zpracování dat, a rovněž předávání celého díla nebo jeho částí třetím osobám k dalšímu využití. 3

4 Popis regionu Správní jednotky Každá země se člení na různé správní jednotky. Nejmenší správní jednotky na obou stranách jsou obce (Rakousko: Gemeinde). Po nich následují okresy (Rakousko: Bezirk). Vyšší územně správní jednotky se v Rakousku nazývají spolkové země (Bundesländer), v Česku jsou to kraje (Regionen). V této brožuře se soustředíme na rakouský region Waldviertel, části regionu Weinviertel a sousedící české kraje Jihočeský, Jihomoravský a Vysočina. Regiony NUTS Zdroj: Wallenberger & Linhard Regionalberatung GmbH Projektové území zahrnuje pět výše uvedených regionů a patří do něj celkem 8 okresů na rakouské a 19 na české straně. Regiony mají společnou hranici v délce více než 330 km. Na celkové ploše přibližně km² žije téměř 1,86 mil. obyvatel, z toho asi na rakouské straně. Správní jednotky jednotlivých zemí lze pokud vůbec jen s obtížemi statisticky srovnávat. Statistický úřad Evropské unie proto zavedl klasifikaci NUTS (francouzsky: Nomenclature des 4

5 unités territoriales statistiques - Systemizace územních statistických jednotek ). Ta se používá, jestliže chceme srovnat správní jednotky různých zemí. Úrovně NUTS jsou v celé Evropě stanoveny na základě počtu obyvatel. NUTS zahrnují 3 úrovně: Úroveň Horní hranice Dolní hranice NUTS 1 - větší regiony NUTS 2 - střední regiony NUTS 3 - menší regiony nebo velká města Jako úroveň NUTS I se v Rakousku označují skupiny tvořené několika spolkovými zeměmi (např. jednotku Východní Rakousko tvoří Burgenlandsko, Dolní Rakousko a Vídeň). V České republice je úroveň NUTS I celá Česká republika. Úroveň NUTS II představují v Rakousku spolkové země, v České republice celky složené z několika krajů. Jednotkami úrovně NUTS III jsou v Rakousku regiony jako Waldviertel nebo části regionu Weinviertel, v České republice jsou to kraje. Waldviertel Jednotka NUTS III Waldviertel má rozlohu přibliženě km², nachází se v severozápadní části Dolního Rakouska a tvoří ji okresy Gmünd, Horn, Waidhofen/Thaya, Zwettl a části okresů Krems/Donau a Melk. Nejdůležitějšími městy jsou okresní města, která se nazývají stejně jako okresy. V regionu Waldviertel žije v současnosti asi lidí, počet obyvatel mírně klesá. Pro region Waldviertel je charakteristický vysoký podíl lesů, jejichž dřevo se vždy intenzívně využívalo a dosud využívá. Z toho se vyvinula vedoucí pozice v oblasti produkce bioenergií a dřevostaveb. Krásná krajina, nízká cena půdy a atraktivní vzhled vesnic a měst činí z části regionu Waldviertel (téměř 60 %) s trvalými sídly oblast s vysokou kvalitou života. Mezinárodní mistrovství v obci Groß-Siegharts je významnou událostí v oblasti sportu pro osoby s tělesným postižením v Rakousku. 5

6 V cestovním ruchu představují silné stránky krásná krajina a chráněná ě přírodní území, která již jsou známá díky ochranné známce Waldviertel. Nacházejí se tu cyklostezky, stezky pro pěší nebo jízdu na koni, golfové resorty pro zkušené golfisty i začátečníky a také velice kvalitní wellness zařízení jako například solné lázně (Sole-Felsenbad) v Gmündu. Velký zájem je také o netradiční aktivity, jako je například sjíždění řeky Dyje na kánoi, které doplňují nabídku rekreačních aktivit. Pro milovníky kultury z Rakouska i zahraničí se nabízí pestré spektrum akcí jako např. Schrammel-Klang-Festival (Festival dechovky), Literatur im Nebel (Literatura v mlze), Shakespeare Festspiele (Shakespearovské slavnosti) a Glatt und Verkehrt (Hladce a obrace). Závod Waldviertler-Werkstätte se sídlem ve městě Schrems je poslední výrobnou obuvi v Dolním Rakousku. To, že se výrobu daří neustále rozšiřovat, je výsledkem jedinečné podnikatelské filozofie a trvalé věrnosti velkého počtu zákazníků. Region Waldviertel je známý také svými vysoce kvalitními produkty zemědělské a živočišné výroby. Brambory, mák, kapři nebo dobytek chovaný na pastvinách pocházejí převážně z biologické produkce. Speciality, které se z nich vyrábějí, už jsou dnes svého druhu ochrannou známkou místní gastronomie a obchodu. Weinviertel Region Weinviertel je jednotka úrovně NUTS III o rozloze přibližně km², která leží v severovýchodní části Dolního Rakouska. Zahrnuje okres Hollabrunn a části okresů Gänserndorf a Mistelbach. V současnosti zde žije téměř lidí a počet obyvatel narůstá. Zbývající části okresu Gänserndorf a Mistelbach patří do regionu NUTS III Okolí Vídně - sever (Wiener Umland Nord), který nepaří k území, jímž se zabývá tato práce. Pro region je typický vysoký podíl otevřené ené krajiny. Nabízí atraktivní a vysoce kvalitní prostředí pro odpočinek a rekreaci lidí z městských regionů (rekreační funkce lokalit v blízkosti Vídně). Proto je tu řada důležitých výletních cílů: národní park Podyjí/Thayatal, národní park Donau-Auen, termální lázně Laa. Turisty láká také vinařství se sklepními ulicemi a mladým vínem, cyklostezky, stezky pro pěší či jízdu na koni, tematické stezky a různorodá kulturní krajina. Pro region a značku Weinviertel 6

7 jsou rovněž charakteristické příznivé klimatické podmínky pro pěstování určitých zemědělských produktů, jako jsou vinná réva, obilí a zelenina. Přibližně ha vinic činí z regionu největší vinařskou oblast Rakouska. Sklepní ulice se nacházejí téměř výlučně v regionu Weinviertel, přilehlých oblastech České republiky, v Burgenlandsku a v maďarském příhraničí. Mnoho historických lisoven vína je památkově chráněno. Slavnosti vína ve sklepních ulicích jsou známy i za hranicemi Rakouska. Zemědělské výrobky pocházející z regionu Weinviertel se zpracovávají v tradiční potravinářské výrobě a výrobě pochutin na vysoce hodnotné a zdravé potraviny. Spolu se zvyšováním kvality vína, péčí o krajinu a agroturistikou to představuje velkou šanci pro region. K tvorbě přidané hodnoty v regionu kromě toho významně přispívají zásoby ropy a štěrku. Regionální tvorba hodnot znamená, že určitý region vytváří ekonomicky významné hodnoty, například prostřednictvím poskytování služeb nebo výroby produktů. V oblasti kultury a sportu region Weinviertel těží z toho, že zde žijí a pracují někteří velmi známí současní umělci a umělkyně. Jako příklad zde lze uvést Hermanna Nitsche und Petera Turriniho. Ze sportovců můžeme jmenovat bývalého olympijského vítěze ve vzpírání Matthiase Steinera, který reprezentoval Německo. 7

8 Jihočeský kraj Zdroj: Wikipedia Jihočeský region sousedí na jihu s Rakouskem a Německem. Celková délka společné hranice činí 323 km. V okresech České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor žije kolem obyvatel. Jižní Čechy tak mají nejmenší hustotu osídlení v Česku. V regionu je celkem 623 obcí. Jeho rozloha je km². Hospodářským a správním centrem je krajské město České Budějovice (Budweis), které má kolem obyvatel. Jižní Čechy byly dlouhou dobu vnímány jako vyhraněně zemědělská oblast, ve které převažuje pěstování olejnin, pícnin a brambor. Dlouholetou tradici má chov ryb. Třetinu plochy tvoří lesy a 4 % zaujímají vodní plochy ke krajině neodmyslitelně patří rybníků. Region leží v průměru v nadmořské výšce m. S tím jsou spojeny tvrdší klimatické podmínky. Průmysl se zde vyvinul až v minulém století a jeho těžiště spočívá ve zpracovatelských odvětvích. Většina průmyslových podniků se nachází v okolí Českých Budějovic a v okresech Tábor a Strakonice. Podíl na celkové průmyslové výrobě v České republice činí 5 %. Jihozápadně od Týna nad Vltavou leží jaderná elektrárna Temelín. Nejvýznamnější železniční trať v regionu je trať Praha České Budějovice Linz. Světovou proslulost si získalo pivo Budějovický Budvar. Lední hokej je v České republice jedním z nejoblíbenějších sportů a má zde dlouhou tradici. Tento sport provozuje více než Čechů. Proto je v zemi extrémně vysoká hustota krytých hokejových hal a klade se důraz na velmi dobrou práci s mládeží. Není divu, že Česká republika je v tomto sportu pětinásobným mistrem světa. Přírodní bohatství jihočeského regionu spočívá ve velkých porostech jehličnatých lesů v Českém lese (Böhmerwald) a Novohradských horách (Gratzener Gebirge). Regionem protéká Vltava a leží na ní přehrada Lipno největší přehrada v České republice, která je atraktivním a navštěvovaným rekreačním cílem. Podobnou turistickou hodnotu má přehrada Orlík, která leží na severu kraje. Rekreační význam regionu je velmi vysoký, a to díky celkově nízkému znečištění životního prostředí, které je zde nejčistší z celé republiky. 8

9 Mnohá jihočeská města České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Prachatice, Slavonice, Tábor a Třeboň jsou nejen oblíbeným turistickým cílem, ale některá z nich jsou také zařazena na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Nacházejí se zde četné historické budovy jako zámek Hluboká nad Vltavou, zámek Český Krumlov, zámek Blatná a zámek Červená Lhota. Za zmínku stojí rovněž lidová architektura, především tzv. selské baroko, které můžeme obdivovat například na návsi v Holašovicích. Jihomoravský kraj Zdroj: Wikipedia Jihomoravský kraj hraničí se Slovenskem a Rakouskem a skládá se ze 7 okresů (Blansko, Brnoměsto, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo) a 673 obcí, z čehož je 48 měst. Na rozloze 7.196,5 km² žije asi 1,13 mil. lidí. Přibližně 60 % celkové rozlohy se využívá k zemědělským účelům. Pěstuje se zejména obilí, cukrová řepa, vinná réva a ovoce. Správním a hospodářským centrem je Brno (Brünn), druhé největší město České republiky se zhruba obyvatel. Brno je významné centrum obchodu, vzdělávání a výzkumu a významné univerzitní a veletržní město. Ročně se zde koná asi 50 odborných veletrhů. Nejvýznamnějším hospodářským odvětvím je zpracovatelský průmysl. V městské části Tuřany se nachází mezinárodní letiště. Brno je křižovatka železničních tratí, které spojují Prahu, Vídeň, Bratislavu a Slezsko. Z Brna vede dálnice D1 do Prahy a Bratislavy. Jihomoravský kraj je již po mnoho staletí důležitou křižovatkou cest mezi severní a jižní Evropou. Jihomoravský kraj má relativně dobrou kvalitu ovzduší a je oblíbenou destinací pro cykloturistiku a vinařskou turistiku. Přeshraniční národní park Podyjí/Thayatal nabízí turisticky atraktivní lokality. Dalšími oblíbenými výletními cíli jsou: Moravský kras s mnoha jeskyněmi a nejhlubší propastí v České republice Macochou 9

10 čtyři památky zařazené na seznam světového kulturního dědictví UNESCO: Lednickovaltický areál, biosférická rezervace Pálava, Bílé Karpaty a vila Tugendhat v Brně Slavkovské bojiště Také ve sportu má region co nabídnout. Od roku 1965 se na Masarykově ě okruhu koná největší sportovní událost v zemi jeden z motocyklových závodů série MotoGP. Co se týče kultury v regionu, stojí za zmínku, že národní divadlo v Brně je pojmenováno po slavném moravském hudebním skladateli Leoši Janáčkovi. Vysočina Zdroj: Wikipedia Kraj Vysočina se skládá z okresů Jihlava, Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. V tomto regionu se nachází 704 obcí, z toho 34 měst, ve kterých žije dohromady kolem obyvatel. Region má rozlohu km² a nachází se v centrální části České republiky. Nehraničí bezprostředně s Rakouskem, nabízí však vzhledem ke své blízkosti k oběma rakouským regionům NUTS III mnoho příležitostí pro přeshraniční spolupráci. Kraj Vysočina je řídce osídlený a leží ve vyšší průměrné nadmořské výšce než jiné regiony na území, kterým se zabývá tato práce německým ekvivalentem slova vysočina je Hochland. Osídlení je řídké a především mladí lidé často odcházejí do měst. Důvodem je nedostatek pracovních příležitostí a nedostatečná infrastruktura v menších místech. Počet podniků region zaujímá podle tohoto kritéria předposlední místo v České republice ilustruje, proč je situace v nabídce pracovních míst takřka dramatická. U obce Dolní Rožínka se nachází jediný dosud fungující uranový důl v zemi. Tradičně významnou roli zde hraje zemědělství. V relativně chladném klimatu se daří především bramborám a olejnatým plodinám. Dalším důležitým hospodářským odvětvím je chov dobytka. Centrální poloha kraje Vysočina přilákala v posledních letech do regionu řadu zahraničních ních investorů. 10

11 Krajem prochází významná evropská dálnice D1/E50/E65 (Berlín - Praha - Brno - Vídeň/Bratislava - Budapešť), která je však v relativně špatném stavu. Dosud příliš nepokročila ani výstavba komunikací spojujících sever a jih. V kraji se nacházejí tři památky světového kulturního dědictví UNESCO: historické jádro města Telč, jednoho z nejkrásnějších historických měst v České republice, poutní kostel Zelená Hora u Žďáru nad Sázavou a židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči Díky pobytům na Vysočině jsou s regionem spjati také slavní hudební skladatelé Gustav Mahler a Bedřich Smetana. Gustav Mahler (* 7. července 1860 v Kališti/Vysočina; 18. května 1911 ve Vídni) strávil převážnou část svého mládí v Jihlavě. Byl nejvýznamnějším skladatelem přechodu od pozdního romantismu k moderně. Mahler byl jedním z nejvýznamnějších dirigentů své doby a jako ředitel opery reformoval Hudební divadlo (Musiktheater). Ve Žďáru nad Sázavou na Vysočině vyrostla několikanásobná česká olympijská vítězka, rychlobruslařka Martina Sáblíková. Je to vícebojařka, která se specializuje na dlouhé a střední tratě. Vedle rychlobruslení se prosazuje také v cyklistice. Na olympijských hrách ve Vancouveru 2010 získala dvě zlaté medaile na tratích a m. 11

12 Geografické a sociální podmínky Pro část projektového území ležící v Dolním Rakousku a sousedních krajů České republiky (Waldviertel, Weinviertel, JIhočeský kraj, Vysočina, Jihomoravský kraj) jsou charakteristická pohoří dosahující výšky pahorkatiny až vysočiny, říční úvaly (např. podél Dyje a Moravy) a mnoho jezer. Hranice byly stanoveny po první světové válce. Avšak rozvoj příhraničního regionu ovlivnily také události po druhé světové válce (např. Benešovy dekrety). Hranice, které byly vytyčeny v minulém století jako důsledek obou světových válek, od sebe oddělily fungující regionální hospodářské celky. Regiony se tak dále nemohly rozvíjet společně a byly odříznuty od společných trhů. Tomuto prostoru dominuje město Brno (kolem obyvatel), které je také druhým největším městem České republiky. Nejvýznamnějším hospodářským odvětvím regionu je na rakouské i na české straně zemědělství. Jihomoravský kraj je největším zemědělským producentem v České republice. Z hospodářského a společenského hlediska je velmi důležitá a zajímavá část projektového území ležící v příhraničí mezi Rakouskem, Slovenskem a Maďarskem. Tento dílčí region zahrnuje Dunaj a jeho přítoky (Morava) a přilehlé lužní lesy, Vídeňský les (Wienerwald) západně od Vídně, Malé Karpaty severně od Bratislavy a výběžky Malé uherské nížiny na jihu. V tomto prostoru se nacházejí dvě hlavní města Vídeň a Bratislava. Obě města jsou politickými a administrativními centry a největšími regionálními a nadregionálními centry hospodářského a pracovního trhu v tomto regionu. Také Györ jako metropole západního Maďarska je funkčně velmi úzce napojen na osu Vídeň - Bratislava. V evropském kontextu v takovém případě hovoříme o prostoru interregionálních městských aglomerací. 12

13 Obyvatelstvo v obcích projektového území v roce 2001 Rozvojové faktory Pod pojmem rozvojové faktory chápeme výchozí podmínky, které hrají rozhodující úlohu v dalším rozvoji regionu. Zde uvádíme několik příkladů významných rozvojových faktorů utváření povrchu (topografie): Pohoří lze například překonat pomaleji a obtížněji než nížiny. sídelní struktura: Kolik se zde nachází měst a obcí? Jaká je hustota osídlení regionu? stávající a plánovaná infrastruktura: silnice a železnice, elektrorozvodná síť, telekomunikační síť, zásobování pitnou vodou, likvidace odpadních vod atd. 13

14 nabídka veřejné dopravy: železniční a autobusové spojení přírodní zdroje, například nerostné bohatství, ale také zvlášť hezká krajina počet a velikost stávajících podniků mentalita obyvatel: je mimo jiné výsledkem působení historických a politických událostí v minulosti a současnosti, kultury, tradic, jazyka stávající kontakty a propojení mezi podniky a správními orgány politické, právní a správní systémy Rozvojové faktory se navzájem ovlivňují. Například výstavba infrastruktury většinou vede ke zvyšování hustoty zalidnění. Jestliže na rozvojové faktory pohlížíme jako na celek, pak hovoříme o kvalitě lokality regionu. Čím je tato kvalita vyšší, tím lépe se v regionu žije a podniká. Z hlediska rozvojových faktorů se od sebe dolnorakouské regiony podél státní hranice velmi liší. Analogicky je také odlišná rychlost a stupeň jejich rozvoje. Lépe jsou na tom především ty regiony, ve kterých byla vybudována kvalitní dopravní infrastruktura a veřejná doprava. To zvýšilo jak dostupnost velkých měst (a tím i jejich hospodářských zón), tak i kvalitu samotných regionů. Pro kvalitu lokality jsou dále rozhodující tyto faktory: Sídelní struktura Sídelní struktura rozvojového prostoru na území Dolního Rakouska, České republiky, Slovenska a Maďarska je charakterizována třemi faktory: velkým počtem malých a středně velkých obcí velkým počtem malých a středně velkých měst zejména v České republice velkými městskými hospodářskými centry, která jsou současně středisky pracovních příležitostí Vídeň (1,6 mil.) Linz ( ) St. Pölten (50.000) Brno ( ) České Budějovice ( ) Jihlava (50.000) a Bratislava ( ) Především oblasti v dosahu působnosti Vídně (samotné město a příměstské oblasti) jsou značně provázány vztahy souvisejícími s dojížděním za prací, nákupy a volnočasovými aktivitami. Do této oblasti se přistěhovává mnoho nových obyvatel a probíhá zde intenzivní výstavba. 14

15 Spolkové země a jednotlivé obce k tomu přispívají tím, že ochotně poskytují plochy pro zástavbu a provozují aktivní politiku bytové výstavby. Příměstská rychlodráha ve směru na Mistelbach, Gänserndorf a Laa zlepšila dostupnost všech okolních obcí a značně zvýšila jejich atraktivitu pro bydlení. Plánovaná rozšíření sítě dálnic, silnic a železnic kolem Vídně a výstavba dálnice A5 tento trend ještě posílí. Tento rozvoj osídlení má však i stinné stránky. Cenově dostupné stavební pozemky v nevhodných lokalitách vedou k živelnému růstu okrajových částí města a s ním spojeným nevýhodám: vysoké náklady na infrastrukturu (budování přípojek elekřiny, vody, plynu, kanalizace, stavba komunikací apod.) zvyšování zastavěnosti ploch zhoršení kvality krajiny vysoké zatížení životního prostředí individuální dopravou (zplodiny, hluk atd.) V regionu byla v uplynulých letech vybudována především na okrajích větších měst specializovaná velká a ošklivá nákupní střediska. V méně rozvinutých regionech se tím sice do značné míry zastavilo vysídlování, avšak na úkor vysoké zastavěnosti ploch a velmi špatného vzhledu krajiny. Dopravní a hospodářské osy Region je křižovatkou mezinárodních silničních tahů. Je tak propojen se všemi významnými evropskými hospodářskými centry. Hlavní dopravní tahy spojují velká města, která jsou zpravidla také ekonomickými centry. Na evropské úrovni je patrný trend směřující k zlepšování dopravního spojení regionu s velkými evropskými metropolemi. Když hovoříme o osách ve smyslu prostorového uspořádání, je nejprve třeba rozlišovat dopravní osy a rozvojové osy. Dopravní osa je důležitá nadregionální komunikace, která spojuje dvě nebo více velkých aglomerací. Obvykle se jedná o velkokapacitní silniční nebo železniční spojení, případně obojí. Dopravní osy a aglomerace, které jsou jimi propojeny, jsou zase nejdůležitějšími prvky rozvojových os. Obvykle se podél dopravních os postupem času usídluje stále více podniků a lidí, a dopravní osy se tak stávají rozvojovými osami. Vzhledem k tomu, že dolnorakouské a české regiony dříve ležely na okraji železné opony, nestavěly se v Rakousku dlouho žádné velkokapacitní komunikace vedoucí směrem na sever a severovýchod. Po otevření hranic zemí bývalého východního bloku a zejména poté, co naše sousední země vstoupily do EU, se však i tímto směrem postupně buduje dopravní infrastruktura. Často se znovu používají staré komunikace. Na projektovém území tak vznikly nové osy, jejichž význam se bude v budoucnu stále zvyšovat. Osa Vídeň-Brno Význam této osy stále více roste spolu s pokračující výstavbou dálnice A5 ( severní dálnice, Nordautobahn). Na stávající, avšak silně přetížené Brněnské silnici (Brünner Straße) se již především poblíž Vídně usídlilo mnoho podniků. Dálnice A5 tento trend jistě ještě posílí. Osa má prospěch také z výstavby železniční trasy z Vídně přes Mistelbach do Laa/Thaya a dále do Brna. 15

16 Osa Vídeň-Bratislava Žádná jiná dvě evropská hlavní města neleží tak blízko u sebe jako Vídeň a Bratislava. Vzdálenost činí jen kolem 60 km (pro srovnání: to odpovídá asi vzdálenosti Vídeň-St. Pölten). Od dokončení dálnice A6 ( severovýchodní dálnice, Nordost-Autobahn) v roce 2007 disponuje tato osa velkokapacitním spojením. Také rozšíření železničního spojení Vídeň-Marchegg-Bratislava znamenalo pro tuto osu důležitý impulz. Osa Vídeň - Hollabrunn - Znojmo Osa mezi Hollabrunnem a Znojmem je spíše nová. Tato trasa je už několik let silně frekventovaná především díky bývalé bezcelní zóně (Duty-Free Gebiet) a nynějšímu outletovému centru u Haugsdorfu. Díky částečně dokončenému a částečně plánovanému rozšíření komunikace B303 (Weinviertler Bundesstraße) do Haugsdorfu bude význam této osy dále narůstat. Trasu využívá s oblibou dálková kamionová přeprava ve směru Jihlava - Praha - Drážďany, ačkoli především na české straně jsou silnice často úzké a vedou přes mnoho malých obcí. Tato trasa je oproti alternativní trase přes Brno úspornější z hlediska počtu najetých kilometrů. Rychlostní železnice Vídeň - Hollabrunn - Retz byla v roce 2009 doplněna o elektrifikaci tratě Retz - Znojmo, a tak je nyní toto spojení ještě atraktivnější. Osa Vídeň-České Budějovice Neméně zajímavá je velmi široká osa Vídeň-České Budějovice, kterou tvoří tři silné dopravní tepny. Na jedné straně to je pozemní komunikace B4 (Horner Bundesstraße) a také komunikace B2 (Waldviertler Bundesstraße) ze Stockerau do Gmündu, která byla v posledních letech zčásti rozšířena na tříproudovou a svedena mimo obce. Na druhé straně jsou zde komunikace S5 (Stockerauer Schnellstraße), B37 (Kremser Straße) a B38 (Böhmerwald Straße), které také byly rozšířeny v úseku mezi městy Stockerau a Zwettl. U této osy nelze zapomenout na Dráhu císaře Františka Josefa (Franz-Josefs-Bahn), jejíž atraktivita se zřejmě bude v příštích letech také zvyšovat. Osa Waidhofen/Thaya - Telč - Jihlava Tato osa ještě není příliš rozvinutá, má však potenciál. Silnice na této trase sice zatím nejsou nijak zvlášť kvalitní, přesto se však do tohoto spojení v současnosti vkládá mnoho podnikatelské invence. Do Telče zamíří každoročně asi návštěvníků na jednodenní výlet, což je enormní turistický potenciál, z něhož by mohl těžit také okres Waidhofen/Thaya. 16

17 Centra, dopravní a hospodářské osy v Dolním Rakousku Zdroj: Dolnorakouská zemská vláda, oddělení Prostorové uspořádání, životní prostředí a doprava Demografický přechod lidé se mění Tzv. demografický přechod nebo také demografická revoluce zahrnuje změny, které se týkají těchto demografických kritérií: přistěhování a odstěhování (migrační bilance) narození a úmrtí (přirozený přírůstek) podíl jednotlivých věkových skupin na celkovém počtu obyvatel (věková struktura) podíl mužů a žen podíl určitých skupin obyvatel na celkovém počtu obyvatel (např. místní obyvatelé/cizinci) Nejedná se vlastně o nic nového. Složení obyvatelstva se odjakživa měnilo. Demografického přechodu si jenom většinou nevšímáme, protože změny jsou velmi dlouhodobé. Avšak rychlost změn se zvýšila. Politika a hospodářství se tomu musejí rychleji přizpůsobovat. Přitom je důležité, abychom se nezaměřovali jenom na číselné údaje. Po lidech, kteří se odstěhovali jinam, zůstaly společenské mezery. Přistěhovalci s sebou přinášejí své vlastní myšlenky, které jsou mnohdy nové a jiné, a přinášejí nové impulzy. Tyto kvalitativní aspekty je také vždy nutno mít na zřeteli. 17

18 V poslední době jsou vlivy demografického přechodu stále zjevnější. Zde je několik důležitých trendů, které mají svůj význam také pro posuzovaný region. Ubývá mladých, zato ale přibývá starších lidí. Jedná se o pravděpodobně nejzávažnější rys demografického vývoje současnosti. V posledních letech došlo ke značnému poklesu počtu nově narozených. Díky moderní lékařské péči se lidé dožívají stále vyššího věku, populace stárne. To má velký dopad na mnoho oblastí. Budou ještě mladí schopni financovat důchody pro staré? Více starších lidí také znamená, že budou stoupat požadavky na poskytování péče. Jsou na to náš zdravotní systém a pečovatelská služba připraveny? Rovněž podniky budou muset změnit myšlení. Zákaznická skupina starší lidé se bude zvětšovat. Tito lidé jsou navíc oproti minulosti zdravější a v lepší kondici. Mají však jiné potřeby než mladší lidé, a proto také jinak nakupují. Pyramida složení obyvatelstva k podle státní příslušnosti Rakousko rok narození - věk muži ženy 18

19 Český překlad legendy: a. padlí v 2. světové válce b. pokles porodnosti v 1. světové válce c. pokles porodnosti během světové hospodářské krize v 30. letech d. baby-boom po anšlusu Rakouska v r e. pokles porodnosti ke konci 2. světové války f. baby-boom v 60. letech g. pokles porodnosti v 70. letech h. pokles porodnosti v 90. Letech Zdroj: Statistik Austria, statistika složení obyvatelstva k Věková pyramida České republiky, stav 2008 Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ) Mění se životní styly a formy bydlení Tématem, které rovněž spadá do oblasti demografické revoluce, je druh a způsob, jak lidé žijí a kde žijí. V tomto případě se jedná o otázky jako: Jakému způsobu života dávají lidé přednost? Jakou infrastrukturu k tomu potřebují a kde se tato infrastruktura nachází? 19

20 Kde má smysl budovat určitý druh infrastruktury? Několik důležitých aspektů (ale zdaleka ne všechny), které je při tom třeba brát v úvahu: kulturní základ sociální vrstvy (např. dolní, střední, horní vrstva) celková orientace (např. tradiční, moderní/individualistická, nově orientovaná) prostorová flexibilita (např. míra usedlosti, mobilita) Příklad: V současnosti je patrný trend k individualismu. To znamená, že stále více lidí dává přednost tomu, aby žili sami ve vlastním bytě, a to i přesto, že udržují pevný partnerský vztah. Je zapotřebí stále více bytů pro svobodné. To generuje tento problém: když lidé žijí sami, potřebují dohromady více obytné plochy, než když bydlí společně. Velká města a jejich okolí rostou Stále větší počet lidí se stěhuje do měst nebo jejich okolí. Očekávají zde lepší kvalitu života a lepší pracovní místa. Vzhledem k tomu, že v samotných městech je k dispozici jen omezený prostor, uchylují se mnozí do jejich okolí. Předměstí pak rychle rostou a vytvářejí takzvaný suburbanizovaný pás. Pro obce je to sice v zásadě pozitivní, ale na druhé straně to s sebou nese problémy. Například je třeba rychle vybudovat nové obytné domy včetně potřebné infrastruktury. Větší počet lidí také znamená více dopravy, a tedy i další zátěž. 20

21 Vzdělání v projektovém regionu Vzdělávací systém vzdělání a kvalifikace Rakouský a český vzdělávací systém se klasifikuje podle ISCED (International Standard Classificaton of Education). Jedná se o model UNESCO, který umožňuje vzájemné srovnání odlišných vzdělávacích systémů v jednotlivých zemích. Za tímto účelem bylo definováno několik úrovní (levels), do nichž zařazujeme typy škol, vzdělávacích zařízení a druhů vzdělání. Oblast předškolní výchovy Na elementární úrovni (ISCED 0) se v oblasti péče o děti v Dolním Rakousku nabízejí dětská centra a mateřské školky. V projektovém regionu se v roce 2011 nacházelo přibližně 30 dětských center a asi 300 mateřských škol, z nichž je kolem dvou třetin v regionu Weinviertel. V regionu Waldviertel je v tomto směru patrný rozdíl mezi jižními a severními částmi. Kromě Kremsu je po jednom dětském centru ještě v městech Horn a Zwettl. Do elementární úrovně patří také zajištění předškolní výchovy pro děti školou povinné, které však ještě nedosáhly školní zralosti. (viz: Statistisches Handbuch des Landes NÖ, s. 293, St. Pölten, říjen 2011). Děti od věku 2,5 let věku navštěvují mateřskou školu dopoledne zdarma. Odpolední péče je placená. Kromě toho nabízejí své služby také placené pečovatelky nebo pečovatelé (Tagesmutter, Tagesvater). Jejich výhodou je rodinné prostředí, individuální přístup a flexibilita. Od podzimu 2009 existuje zákonná povinnost, aby každé dítě navštěvovalo v posledním roce před nástupem do školy na půl dne mateřskou školu. Náklady hradí spolková země Dolní Rakousko. Ta také poskytuje příspěvek na péči o dítě, který se přiznává s ohledem na příjmy rodiny. Od začátku září 2010 funguje dvoujazyčná mateřská školka v Mitterretzbachu. Jedná se o mateřskou školku bez hranic, v níž si společně hrají a učí se rakouské a české děti. Velkou podporu tomuto projektu poskytl mimo jiné rakouský velvyslanec v Praze, Dr. Ferdinand Trauttmansdorff: Studia jazyků nemůže být nikdy dost, protože jazyk je nejdůležitějším nástrojem spojení mezi námi lidmi. (časopis NÖN Hollabrunn) Mateřské školky v České republice jsou určeny pro děti v předškolním věku, tedy pro 3 až 6leté děti. Celkem 93 % českých dětí dobrovolně navštěvuje mateřskou školku. Mateřské školky jsou součástí českého vzdělávacího systému a spadají pod dohled ministerstva školství. V Jihomoravském kraji, Jihočeském kraji a kraji Vysočina je na mateřských škol. Většinu z nich provozují stejně jako v Rakousku obce. Soukromá nebo církevní zařízení jsou spíše výjimkou. Pro děti ve věku do tří let existují dětské jesle, které spadají do kompetence ministerstva zdravotnictví. Jsou však využívány jen zřídka. Pouze 0,5 % všech českých dětí v tomto věku chodí do dětských jeslí, protože české matky mají nárok na rodičovskou dovolenou do 3 let věku dítěte. Zdroj: Analýza VŠP Empirické centrum Vysočiny První mateřskou školu oficiálně otevřel Friedrich Wilhelm August Fröbel v roce Zdroj: 21

22 Povinná školní docházka Povinná školní docházka začíná v České republice i v Rakousku po dovršení věku šesti let a trvá 9 let. Rozdílná je pouze délka trvání prvního stupně (ISCED 1). V Rakousku trvá čtyři roky (národní škola, Volksschule) a v České republice pět let. Návštěva školy v rámci povinné školní docházky je v obou zemích bezplatná. Po ukončení čtyřletého prvního stupně začíná v Rakousku tzv. Sekundarstufe I neboli druhý stupeň I (ISCED 2), který zahrnuje třídu. Žáci a žákyně pak mají tyto možnosti (s odlišnými podmínkami pro nástup resp. přijetí do školy): druhý stupeň základní školy (Hauptschule) nižší stupeň všeobecně vzdělávací vyšší školy (AHS) nabídky speciální pedagogiky Po skončení docházky na druhý stupeň I je v Rakousku nutno absolvovat ještě jeden rok povinné školní docházky, tzv. Sekundarstufe II neboli druhý stupeň II (ISCED 3 und 4), protože na rozdíl od České republiky totiž žáci chodili do školy teprve osm let. Mohou si vybírat z následujících možností: polytechnická škola (ISCED 3C) střední odborné školy (BMS, ISCED -3B) vyšší střední odborné školy (BHS, ISCED 3 A / 4 A) všeobecně vzdělávací vyšší školy (AHS) - vyšší stupeň (ISCED 3 A) roční příprava na zaměstnání a integrativní profesní vzdělávání (učební obor). Rakouské Sekundarstufe I odpovídá v České republice 6. až 9. ročník základní školy. To znamená, že přechod z prvního na druhý stupeň probíhá automaticky. První a druhý stupeň pokrývají společně povinnou školní docházku. Po 5. nebo 7. roce školní docházky může být žák přijat na gymnázium a povinnou školní docházku ukončit zde. O přijetí rozhoduje přijímací zkouška. Na gymnázium lze přejít také po 9. ročníku základní školy. Vyšší školní a profesní vzdělávání V Rakousku lze po ukončení povinné školní docházky pokračovat ve vzdělávání na těchto typech škol: střední odborné školy (BMS, ISCED -3B) vyšší střední odborné školy (BHS, ISCED 3 A / 4 A) všeobecně vzdělávací vyšší školy (AHS - vyšší stupeň, ISCED 3 A) učňovské školy a učební poměr (duální systém) 22

23 vzdělávání pro zdravotnická povolání (např. pečovatel/pečovatelka, masér/masérka - zdravotnický pracovník a masér/masérka pro léčebnou rehabilitaci aj.) Na úrovni 4 (postsekundární neterciární stupeň) lze po absolvování 10 školních tříd navštěvovat zdravotnické a pečovatelské školy. Do úrovně ISCED 4 patří také nástavbové kurzy a odborná maturita. Po ukončení střední nebo vyšší všeobecné nebo odborné školy lze navštěvovat neuniverzitní terciární stupeň (ISCED 5 B), (podnikovou) mistrovskou školu, specializované nástavbové kurzy (Kolleg) nebo akademii. Kromě toho existují na terciární úrovni univerzity a vysoké školy technického zaměření. Regiony Waldviertel a Weinviertel potřebují nové nabídky kvalifikace a vzdělávání Regiony Waldviertel a Weinviertel leží z hlediska počtu osob s univerzitním resp. středním a vyšším vzděláním (AHS, BHS) výrazně pod dolnorakouským průměrem. Region kolem Vídně naopak svůj dosavadní náskok v této oblasti ještě zvýšil. Z obou prvně jmenovaných regionů navíc nadále odchází značný počet osob s dobrým vzděláním. Základní životní podmínky jsou přitom v regionu zajištěny dobře. Je proto třeba zvýšit úsilí k tomu, aby se kvalifikační úroveň obyvatelstva zlepšila: rozšířit síť vzdělávacích zařízení a vytvořit nabídky vzdělání odpovídající potřebám regionálního hospodářství (např. vyšší odborné školy, včetně technických) společné rakousko-české, resp. rakousko-slovenské nabídky vzdělávání a studia nabídky dalšího vzdělávání, které podporuje profesní samostatnost zaměstnanců projekty dalšího vzdělávání speciálně pro malé a střední podniky (MSP) V České republice mohou žáci volit po ukončení povinné školní docházky následující nepovinné vyšší sekundární vzdělávání: Studenti mohou navštěvovat střední školu nebo gymnázium, které po složení maturitní zkoušky umožňují přístup k vysokoškolskému vzdělání. Existují tyto typy středních škol střední průmyslové/střední odborné školy střední ekonomické školy a střední pedagogické školy. Většina českých žáků absolvuje po skončení základní školy profesní vzdělávání ve středních odborných školách (SOŠ). Jedná se o školy, které jsou výrazně zaměřeny na praxi a jsou rovněž zakončeny maturitní zkouškou. Podle druhu školy probíhá praktická výuka buď v učebních dílnách, nebo přímo v provozu. Existují střední odborné školy vzdělávající v oboru kuchař/číšník, zahradník, kadeřník/kosmetik, prodejce nebo v technických oborech jako stavebnictví, strojírenství, elektrotechnika, informační a telekomunikační technologie a další odborná zaměření. 23

24 V poslední době jsou stále oblíbenější školy, které poskytují vzdělání v oblasti bankovnictví, hotelnictví a managementu. Studium v středních odborných školách trvá zpravidla čtyři roky. Zvláštním typem SOŠ je konzervatoř, kde studium trvá šest až osm let a závěrečné vysvědčení potvrzuje dosažení vyššího odborného vzdělání. Po absolvování povinné školní docházky pokračuje v České republice kolem 95 % žáků v dalším vzdělávání. Odborné školy přitom většinou dostávají přednost před všeobecně vzdělávacími. Na konci sekundárního stupně proto mnoho žáků získává osvědčení o získání profesní kvalifikace. Nabídky ve středním a vyšším školství Nabídky v oblasti středního a vyššího školství v Dolním Rakousku jsou v jednotlivých regionech značně odlišné. V městských regionech, jako jsou St. Pölten, Wr. Neustadt, Mödling, Krems, Hollabrunn, Mistelbach a Baden, poskytují velká školská centra pestrou nabídku dalšího vzdělávání. Ve venkovských regionech je oproti tomu nabídka vyšších škol nižší. Hustota nabídky zde není taková jako v městských regionech. Mapa školských zařízení poskytujících v Dolním Rakousku střední vzdělání s maturitou (2011/12). Zdroj: Příručka Zaměstnanecké komory Dolního Rakouska Dolní Rakousko a jeho regiony, čísla/fakta

25 Na rozdíl od Rakouska je v České republice v Jihomoravském kraji, Jihočeském kraji a v kraji Vysočina bohatá nabídka vyššího školního vzdělání. Masarykova Univerzita v Brně je druhá největší univerzita v České republice. Vysoká škola, která byla založena v roce 1919, se dnes skládá z devíti fakult, na nichž studuje asi studentů. Filozofická fakulta Právnická fakulta Přírodovědecká fakulta Lékařská fakulta Pedagogická fakulta Ekonomicko-správní fakulta Fakulta informatiky Fakulta sociálních studií Fakulta sportovních studií Tomáš Garrigue Masaryk (* 7. března 1850 v Hodoníně na Moravě; 14. září 1937 v Lánech) byl český filozof, spisovatel, politik a rovněž spoluzakladatel a první prezident Československa ( ). V Jihočeském kraji navštěvuje kolem studentů následující vysoké školy: Jihočeská univerzita Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Fakulta managementu v Jindřichově Hradci a 2 soukromé vysoké školy v Písku. Vysoká škola polytechnická Jihlava vznikla v roce 2004 jako první česká veřejná vysoká škola neuniverzitního zaměření. V současnosti nabízí bakalářská studia v následujících oborech finance cestovní ruch informatika a zdravotnictví a pečovatelství. Učňovské vzdělávání v Rakousku a České republice Učňovské vzdělávání umožňuje mnoha mladým lidem ukončit školní docházku na úrovni sekundárního stupně II a zároveň získat uznávanou profesní kvalifikaci. Učňovské vzdělávání v Rakousku Učňovské vzdělávání v Rakousku trvá v závislosti na učebním oboru 2 až 4 roky. U většiny oborů trvá tři roky. Zvláštností rakouského učňovského vzdělávání je duální systém vzdělávání. 25

26 Rozumí se tím, že učení probíhá na dvou různých výučních místech, která se navzájem doplňují. Většina výuční doby (kolem 80 %) probíhá v podniku. Asi 20 % doby stráví učňové v odborném učilišti. Návštěva odborného učiliště je povinná. Vyučují se zde všeobecně vzdělávací předměty a teoretický základ, které tvoří doplněk praktických znalostí a dovedností. O tom, které konkrétní učiliště budou studující navštěvovat, rozhoduje regionální příslušnost podniku. Praktické vzdělávání probíhá v podniku pod dohledem mistrů odborného výcviku. Pro každý obor je stanoven rámcový vzdělávací plán (svého druhu osnovy), který slouží jako podklad pro vzdělávání. Rámcové plány určuje a předepisuje Spolkové ministerstvo hospodářství a práce. Podíváme-li se na tři nejžádanější učební obory (Top 3), zjistíme, že mladí lidé preferují v závislosti na pohlaví velmi tradiční povolání. Muži Ženy Top 1 automechanik prodavačka Top 2 elektroinstalatér kadeřnice/ parukářka Top 3 stolař obchodní referentka Tři nejžádanější učební obory v Rakousku Zdroj: f-bb (Výzkumný ústav pro odborné vzdělávání a přípravu Forschungsinstitut Betriebliche Bildung) 26

27 Učňovské vzdělávání v Dolním Rakousku podle odvětví, 2010 Český překlad legendy: živnosti/řemesla 48% průmysl 13 % obchod 14 % bankovnictví/pojišťovnictví 1 % doprava 1% cestovní ruch/volný čas 9 % informace/poradenství 1 % nečlenové HK 4 % 29, 30 9 % V současnosti se v rakouských podnicích mohou vyučit také mladí lidé ze zahraničí. Tato možnost však dosud byla využívána velmi zřídka. Důvodem je to, že při uznávání vzdělání lze narazit na zákonné překážky. Potíže se často vyskytují také v opačném směru, když se jedná o uznávání zahraničního učebního oboru v Rakousku. Vyučení se uznává jen tehdy, když je uvedeno v takzvané dohodě o učebních oborech. Tu má Rakousko v současnosti uzavřenou jen s Maďarskem, Německem a Jižním Tyrolskem. Občané jiných zemí musí podat formální žádost Spolkovému ministerstvu pro hospodářství, rodinu a mládež. Kontaktní institucí v těchto záležitostech je Národní informační centrum pro uznávání kvalifikace (Nationales Informationszentrum für akademische Anerkennung, ENIC-NARIC), které je součástí Spolkového ministerstva pro vědu a výzkum. 27

28 Učňovské vzdělávání v České republice Podobně jako v Rakousku trvá v České republice vzdělávání v učebním oboru 2 až 4 roky a mladí lidé se zde připravují na řemeslnické profese. Toto vzdělávání je uzavřeno získáním výučního listu. Na rozdíl od rakouského duálního systému vzdělávání navštěvují čeští učňové během celého výučního procesu jednu střední odbornou školu (SOU). Zde probíhá asi polovina výuky formou praktického profesního vzdělávání v učňovských dílnách nebo podnicích. České podniky požadují u profesního vzdělávání větší sepětí s praxí. Studující takové školy mají možnost získat vedle výučního listu také maturitní zkoušku. Vzdělávání však v takovém případě trvá 4 roky. S maturitou mohou buď pokračovat ve studiu na terciární úrovni (více v kapitole Práce a zaměstnanost), nebo hned vstoupit na trh práce. Česká republika Jihomoravský kraj Obor % Obor % Nejoblíbenější střední školy bez maturity kuchař-číšník automechanik a technické práce v autodílnách 18,9 kuchař-číšník 8,0 8,4 automechanik a technické práce v autodílnách 7,2 mechanik hospodářských strojů 3,5 kadeřník 5,3 Nejoblíbenější střední školy s maturitou gymnázium management 22,0 gymnázium 23,9 12,2 ekonomika a management 10,2 ekonomika a management 11,4 management 9,5 Jihočeský kraj kraj Vysočina Obor % Obor % Nejoblíbenější střední školy bez maturity kuchař-číšník 18,9 kuchař-číšník 17,8 automechanik a technické práce v autodílnách 8,4 automechanik a technické práce v autodílnách 8,8 mechanik hospodářských 3,5 mechanik hospodářských 7,5 28

29 strojů strojů Nejoblíbenější střední školy s maturitou gymnázium 22,0 gymnázium 20,1 management 12,2 management 17,3 ekonomika a management 11,4 ekonomika a management 11,2 Učební obory potřebují ekonomiku ekonomika potřebuje učební obory Vzdělávání a ekonomika jsou spolu úzce spojeny. Ekonomické požadavky a potřeby společnosti se budou v budoucnu stále rychleji měnit. Aby na to podniky mohly včas reagovat, bude nutno ještě více spojit vzdělávání pracovních sil s praxí a především více orientovat na budoucí potřeby Hospodářské fórum Waldviertel ( vyhlásilo iniciativu V jejím rámci se 10 učitelů z regionu Waldviertel seznamuje během 10 dnů praxe v 10 špičkových podnicích s potřebami a ekonomickými požadavky podniků. Tyto poznatky pak promítnou do výuky. Trendy Na trhu práce jsou patrné nové vývojové tendence. Poskytovatelé IT služeb a takřka všechna technická odvětví, zejména pak podniky v oblasti obnovitelných energií, intenzivně hledají pracovní síly. Dobré vyhlídky mají lidé přicházející z jiných odvětví, například ze stavebnictví. Tento trend trvá a bude v příštích letech ještě více sílit. Hospodářství potřebuje dobře kvalifikované pracovníky, protože ti jsou základem hospodářského úspěchu podniků a celého regionu. Právě v oblasti obnovitelných energií (technologií) se podnikům v pohraničních regionech nabízejí velké příležitosti. Bude je však možné využít jen tehdy, když budou k dispozici kvalifikované pracovní síly v oblasti IT a technologií. Velké obraty ve světových dějinách nastaly tehdy, když se nové formy energie setkají s novými formami komunikace. Jeremy Rifkin, Das Ende der Arbeit und ihre Zukunft (Konec práce a její budoucnost), s. 29, 3. vyd., červen 2011 V dolnorakouských okresech Gmünd, Zwettl, Hollabrunn a Mistelbach se od roku 1980 značně snížil počet učňů v regionu Waldviertel téměř o 49 %, v regionu Weinviertel dokonce takřka o 59 %. Od roku 2009 dochází opět k mírnému vzestupu. Pokles má dva hlavní důvody: Zvyšuje se podíl mladých lidí, pro které už učební obor není atraktivní. Dávají přednost návštěvě školy, která umožňuje další pokračování ve studiu. Vzhledem ke klesající atraktivitě učebního oboru klesá počet podniků, které vzdělávají učně. 29

30 Výpadek učebních míst tj. rozdíl mezi počtem osob hledajících podnik pro vyučení a počtem nabízených učňovských míst se v posledních letech výrazně snížil. Podařilo se toho dosáhnout díky takzvanému mezipodnikovému vzdělávání ( Überbetriebliche Ausbildungsmaßnahmen ), které nabídla rakouská agentura služeb zaměstnanosti (Arbeitsmarktservice Österreich, AMS). Každý, kdo se chce vyučit, ale nenajde učňovské místo, může vstoupit do mezipodnikového vzdělávání a stává se tak učněm. V roce 2010 bylo v regionu Waldviertel zařazeno do mezipodnikového vzdělávání 6,3 % učňů. V regionu Weinviertel to bylo 14 %. Pomoc při výběru povolání Spolková země Dolní Rakousko zahájila ve školním roce 2012/2013 novou pilotní iniciativu Dolní Rakousko mapuje nadání (NÖ Begabungskompass). Cílem této bezplatné nabídky je seznámit žáky a žákyně se strukturou jejich nadání a poskytnout jim informace a poradenství při volbě povolání. Nabídka se skládá ze tří částí: osvědčeného testu TALENTE CHECK Dolnorakouské zemské akademie, analýza potenciálu, kterou provádí institut pro další vzdělávání WIFI (Weiterbildungsinstitut der Wirtschaftskammer), a osobní poradenský rozhovor s odborným psychologem. V České republice poskytují žákům, absolventům a uchazečům o zaměstnání řadu informací ohledně volby povolání a bezplatné poradenství Informační a poradenská střediska (IPS) pro volbu a změnu povolání při úřadech práce. IPS disponují informacemi o všech školách a vzdělávacích zařízeních a o jednotlivých oborech a profesích. Nabízejí také zjišťování struktury nadání a testy k výběru povolání. Celoživotní vzdělávání cesta k uplatnění v moderním světě práce Aby člověk obstál na pracovním trhu, potřebuje dobré vzdělání. Získanou kvalifikaci je pak třeba stále doplňovat dalším vzděláváním, aby neustále odpovídala aktuální úrovni a požadavkům. Moderní svět práce podléhá stálým změnám. Globalizace, nové technologie a profily oborů kladou na zaměstnance trvalé nároky. V dolnorakousko-českém příhraničí hraje vzájemná hospodářská výměna velkou roli. Český trh je pro rakouské firmy velmi zajímavý a totéž platí i v opačném směru. Po otevření trhu se úkoly změnily: práci je nutno připravovat, plánovat a provádět společně s partnery. Také to si vyžaduje další vzdělávání. Potřeba kvalifikovaných a dobře vzdělaných odborníků a řídicích pracovníků je také v České republice vysoká. Dostupnost kvalifikovaných pracovníků je podle 44 % českých podniků nedostatečná. Spolková země Dolní Rakousko poskytuje zaměstnancům podporu při dalším vzdělávání v oboru, které slouží k udržení pracovního místa; výše podpory činí 50 %, resp. 80 % nákladů na kurz (maximálně 2.640,-- euro během 6 let od prvního podání žádosti). Dva největší instituty dalšího vzdělávání v Rakousku jsou WIFI (Weiterbildungsinstitut der Wirtschaftskammer) a bfi (Berufsförderungsinstitut). Kromě toho existuje velký počet poskytovatelů dalšího vzdělávání nejrůznějšího charakteru, kteří nabízejí obrovský počet vzdělávacích akcí. Rozpětí akcí sahá od krátkodobých nabídek dalšího profesního vzdělávání a kurzů zvládání 30

31 životních situací přes rekvalifikační kurzy pro nezaměstnané až po speciální výcvik manažerů a vědeckou přípravu na vysokých školách. Portál Spolkového ministerstva školství, umění a kultury nabízí dobrý přehled o možnostech dalšího profesního vzdělávání včetně kontrolního seznamu, který každému umožní nalézt vhodné další vzdělávání: Dobrý přehled o dalším vzdělávání, které nabízejí různí poskytovatelé, se nachází také na portálu Dolnorakouského fóra pro vzdělávání dospělých F.E.N (Forum Erwachsenenbildung in Niederösterreich): Pracoviště služeb zaměstnanosti (Arbeitsmarktservice/AMS, protějšek českých úřadů práce) hradí značkou část nákladů na další vzdělávání nezaměstnaných a poskytují poradenství na cestě k samostatnému podnikání. AMS přitom často podporuje také založení nového nebo převzetí existujícího podniku. Jedná se o atraktivní možnost opětovné integrace do trhu práce. V České republice není nabídka vzdělávání pro dospělé tak přehledná jako v Rakousku. Existuje několik institucí a sdružení, které nabízejí a koordinují vzdělávání dospělých. Patří k nim například: Asociace institucí vzdělávání dospělých České republiky Asociace univerzit třetího věku Národní centrum distančního vzdělávání Česká andragogická společnost Národní vzdělávací fond Vedle toho působí řada komerčních vzdělávacích zařízení. Díky kulturní a historické tradici země také existuje velký počet kulturní zařízení, která rovněž poskytují další vzdělávání. Relativně dobrý přehled o nabídce dalšího vzdělávání v České republice lze získat na následujících webových stránkách: Úřad práce České republiky nabízí rekvalifikační kurzy, jejichž cílem je zvýšit atraktivitu nezaměstnaných pro trh práce. Náplň kurzů vychází z dosavadní kvalifikace účastníků a také z toho, o které profese je momentálně větší zájem na trhu práce. Kurzy se organizují a realizují ve spolupráci se školami a jinými vzdělávacími institucemi. Nabídka a rozsah vzdělávání dospělých v České republice se nachází pod průměrem EU. Lidé, kteří už mají vyšší vzdělání a zaujímají v sociální hierarchii vyšší postavení, jsou výrazně více zainteresováni na dalším vzdělávání. Méně kvalifikované osoby se ve srovnání s nimi zajímají o vzdělávání méně nebo vůbec, ačkoli by právě lepší vzdělání zvýšilo jejich šance na uplatnění na trhu práce. Zdroj: Guide Weiterbildung,