DAŇOVÁ EVIDENCE S VYUŽITÍM PC

Transkript

1 Další vzdělávání administrativně-obchodních pracovníků CZ.1.07/3.2.13/ VZDĚLÁVACÍ MATERIÁLY K PROGRAMU Podnikání na internetu MODUL 04 EKONOMIKA INTERNETOVÉHO PODNIKÁNÍ: DAŇOVÁ EVIDENCE S VYUŽITÍM PC 2013

2 DANĚ A DAŇOVÁ EVIDENCE 1. Právní úprava daňové evidence 1.1. Úvod 1.2. Rozdíl mezi daňovou evidencí a účetnictvím 1.3. Daňová soustava 1.4. Daň z příjmů Základní charakteristika daně z příjmů fyzických osob Předmět daně z příjmů fyzických osob Nezdanitelná část základu daně Základní charakteristika daně z příjmů právnických osob Společná ustanovení Odpisy Zálohy, plátce daně Zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů fyzických osob 1.5. Daň z nemovitých věcí Daň z pozemků Daň ze staveb a jednotek Daňové přiznání 1.6. Daň z nabytí nemovitých věcí zákonné opatření č. 340/2013 Sb Základní pojmy Daň a daňové přiznání 1.7. Daň silniční zákon ČNR č. 16/1993 Sb. ve znění pozdějších dodatků 1.8. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty Obecná ustanovení Uplatňování daně Správa daně v tuzemsku Přílohy 1.9. Spotřební daně Základní pojmy Druhy spotřebních daní 2. Technika vedení daňové evidence 2.1. Doklady dle zákona o účetnictví, 2.2. Základními pojmy v daňové evidenci 2.3. Vedení záznamů v daňové evidenci vytvořením deníku DE v programu EXCEL 2.4. Příklady vedení deníku 3. Ostatní evidence v daňové evidenci 3.1. Evidence faktur pro účely zjištění DPH, 3.2. Vedení pokladní knihy, evidencí majetku, evidencí zásob a inventarizací 3.3. Výpočty odpisů 4. Zjištění základu daně z příjmu v daňové evidenci, výpočet daně 5. Principy zjišťování daně z přidané hodnoty (daň na vstupu, daň na výstupu), zjištění daňové povinnosti nebo nadměrného odpočtu DPH, sestavení daňového přiznání. 6. Práce s účetním softwarem v rámci praktického procvičení bude obsahem této části zpracování konkrétního příkladu vedení daňové evidence. 1

3 1. Právní úprava daňové evidence Daňová evidence je jedním ze způsobů vedení podkladů pro účely zjištění daně z příjmů v rámci podnikání. Řídí se jednak Zákonem o dani z příjmů a jednak Zákonem o účetnictví. Z těchto zákonů využívá pouze vybrané paragrafy. V České republice využívá daňovou evidenci většina drobných podnikatelů, podnikajících na základě Živnostenského zákona Úvod Způsoby vedení podnikatelské činnosti Podnikání je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku. Podnikatelem mohou být fyzické i právnické osoby. Fyzické osoby podnikají na základě živnostenského listu nebo koncese. Podnikatelé (fyzické osoby) jsou povinni vést o své činnosti potřebnou evidenci. Právnické osoby, které se zabývají podnikáním, jsou vždy účetními jednotkami (musí vést účetnictví a řídí se zákonem o účetnictví). Fyzické osoby mohou o svém podnikání vést daňovou evidenci. Musí to být osoby, které se nestaly účetní jednotkou (nevztahuje se na ně zákon o účetnictví), nejsou zapsány v obchodním rejstříku a jejich obrat nepřekročí za předcházející kalendářní rok částku 25 mil. Kč. Fyzické osoby vedou účetnictví buď dobrovolně nebo jsou zapsány v OR nebo jejich obrat přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok 25 mil. Kč. V tomto případě se řídí zákonem o účetnictví Rozdíl mezi daňovou evidencí a účetnictvím Daňová evidence je upravena Zákonem o dani z příjmu 7b obsahuje údaje o příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně z příjmů obsahuje údaje o majetku a závazků, které ovlivňují základ daně z příjmů Účetnictví je písemné zaznamenávání informací o hospodářských jevech podniku, a to v peněžních jednotkách. Účetnictví musí poskytovat informace o stavu a pohybu majetku a závazků, o nákladech a výnosech, př. výdajích a příjmech, o hospodářském výsledku. Základní rozdíl mezi daňovou evidencí a účetnictvím Při zjišťování hospodářského výsledku v daňové evidenci se zjišťuje rozdíl mezi příjmy a výdaji, v účetnictví se zjišťuje rozdíl mezi výnosy a náklady (příjmy jsou přijaté peníze, výdaje představují úbytek peněz, výnosy jsou výkony vyjádřené v Kč, tj. tržby za provedené práce a služby, prodané výrobky či zboží a náklady představují spotřebu hospodářských prostředků nebo cizích výkonů). 2

4 1.3. Daňová soustava Základní pojmy Daň je příjem veřejných rozpočtů ( SR, místních rozpočtů), který ze zákona (povinně) odčerpává část důchodu subjektu (příjmu, majetku poplatníka), na nenávratném principu. Poplatník daně je fyzická nebo právnická osoba, z jejíchž peněz je daň placena. Plátce daně je fyzická nebo právnická osoba, která má ze zákona povinnost peníze odvést státu. Poplatník je zároveň plátce například u daně z nemovitostí. Poplatník není plátcem například u daně z přidané hodnoty. Základ daně je částka, ze které je daň odváděna. Daň je vypočtená částka, kterou plátce odvádí správci daně. Sazba daně je procentem vyjádřený poměr daně k základu daně. Daňový systém v každé zemi je stanoven příslušnými daňovými zákony odráží konkrétní ekonomické podmínky je nejčastěji novelizován Problematika daňového systému spočívá v tom, že stát potřebuje vybrat co nejvíce peněz, aby mohl rozvíjet své aktivity občané a firmy chtějí odvádět co nejméně daní sjednocení daní v mezinárodním obchodě, zamezení dvojímu zdanění stát musí respektovat sociální únosnost daní musí zohledňovat i technická a ekonomická kritéria vybírání daní a vymahatelnosti daní Struktura daňové soustavy České republiky Daňovou soustavu tvoří: a) přímé daně Základní charakteristikou těchto daní je to, že každý poplatník přímo hradí daň příslušnému finančnímu úřadu a podává daňové přiznání. Přímé daně dělíme na: důchodové (platí je poplatníci podle výše svého příjmu) jedná se o daně z příjmů fyzických a právnických osob majetkové (platí je poplatníci podle druhu a velikosti svého nemovitého majetku, při majetkových převodech a při využívání silničních vozidel v podnikání) jedná se o daň z nemovitých věcí, o daň z nabytí nemovitých věcí, o daň silniční. b) nepřímé daně Základní charakteristikou těchto daní je to, že je platíme při každém nákupu zboží nebo služeb (neplatíme je přímo státní instituci, ale prodávajícímu v ceně zboží, ten má povinnost daň odvést státu). Nepřímé daně dělíme na: universální (jsou vybírány při prodeji zboží a služeb) jedná se o daň z přidané hodnoty selektivní (jsou vybírány při prodeji vybraných druhů zboží) jedná se o daň spotřební 1.4. Daň z příjmů fyzických a právnických osob 3

5 Daň v příjmů fyzických a právnických osob upravuje Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Tento Zákon upravuje daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob. Je koncipován do tří části. První část upravuje daň z příjmů fyzických osob, část druhá daň z příjmů právnických osob a část třetí společná ustanovení pro obě daně Základní charakteristika daně z příjmů fyzických osob 1 Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou ( 2) fyzické osoby. Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, nebo daňovými nerezidenty. Poplatníci jsou daňovými rezidenty ČR, pokud mají na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržují (mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí). Poplatníky obvykle se zdržujícími na území ČR jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce. Daňoví nerezidenti jsou poplatníci, kteří se na území ČR zdržují za účelem studia nebo léčení. Daňová povinnost se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR Předmět daně z příjmu fyzických osob ( 3) 2 Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou: A) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ( 6) Příjmy ze závislé činnosti jsou: a) plnění v podobě příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce, funkčního požitku b) příjmy za práci člena družstva společníka společnosti s ručením omezeným komanditisty komanditní společnosti c) odměny člena orgánu právnické osoby orgánu právnické osoby likvidátora d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmena a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává

6 Poplatníky s příjmy ze závislé činnosti jsou zaměstnanci, plátce příjmu jsou zaměstnavatelé. B) příjmy ze samostatné činnosti ( 7) Příjmem ze samostatné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v 6 je: a) příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství b) příjem ze živnostenského podnikání c) příjem z jiného podnikání neuvedeného v písmenech a) a b) d) podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku Příjmem ze samostatné činnosti je dále: a) příjem z užití nebo poskytnutí práv průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem b) příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku c) příjem z výkonu nezávislého povolání. Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze samostatné činnosti s výjimkou uvedenou v 7 odst.6. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení s výjimkou uvedenou v odst. 1, písmeno d). Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje, s výjimkou uvedenou v 12, ve výši a) 80% z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného b) 60% z příjmů z živnostenského podnikání, s výjimkou příjmů ze živnostenského podnikání řemeslného c) 40% z příjmů z jiného podnikání než zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a než z živnostenského podnikání nebo z příjmů podle odstavce 2 písm. a), s výjimkou příjmů podle odst.6, anebo z příjmů z jiné samostatné činnosti, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky Kč. d) 30% z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku, nejvýše však uplatnit výdaje do částky Kč. Daň stanovená paušální částkou je upravena v 7a. Daňovou evidenci upravuje 7b. Daňovou evidencí se pro účely daní z příjmů rozumí evidence pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů. Tato evidence obsahuje údaje o a) příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně b) majetku a dluzích. C) příjmy z kapitálového majetku ( 8) Příjmy z kapitálového majetku například jsou: a) podíly ze zisku z majetkového podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti, podíly na zisku z členství v družstvu a dále úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů, příjmy z vyrovnání společníkovi, který není účastníkem smlouvy b) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání c) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání d) výnosy z jednorázového vkladu a z vkladu jemu na roveň postaveného, e) dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem 5

7 f) plnění ze soukromého životního pojištění a další. D) Příjmy z nájmu ( 9) Příjmy z nájmu jsou nejčastěji příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů a příjmy z nájmů movitých věcí. E) Ostatní příjmy ( 10) Ostatními příjmy jsou například a) příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí včetně příjmů ze zemědělské výroby lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem. Tyto příjmy (mimo příjmů v 4) jsou osvobozeny do výše ,00 Kč, b) výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží a slosování c) bezúplatný příjem a další Nezdanitelná část základu daně ( 15) 3 Od základu daně lze odečíst například: a) hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého obcím, krajům, na školství, na policii, vědu a vzdělávání, zdravotní služby b) od základu daně lze odečíst příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše Kč zaplacený poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem (výplata plnění je možná až po dosažení 60 let věku) soukromé životní pojištění členské příspěvky odborové organizaci. Sazba daně ( 16) Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně a o odčitatelné položky od základu daně ( 34) zaokrouhlené na celá sta Kč dolů činí 15% Základní charakteristika daně z příjmu právnických osob

8 Poplatníci daně z příjmu právnických osob jsou např. ( 17) a) právnické osoby b) organizační složky státu c) podílové fondy d) veřejně prospěšný poplatník. Předmětem daně ( 18) jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-li stanoveno jinak. Sazba daně ( 21) činí 19% pokud v odstavcích 2 a 3 není stanoveno jinak. Zdaňovacím obdobím ( 21a) je např. kalendářní rok nebo hospodářský rok Společná ustanovení 5 A) Základ daně Základem daně ( 23) je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, s tím, že u poplatníka, který je účetní jednotkou, jsou těmito příjmy jeho výnosy a těmito výdaji jeho náklady, rozdíl se upraví podle tohoto zákona. Zdrojem příjmů ( 22) jsou například příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny, příjmy ze závislé činnosti, příjmy ze služeb Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů upravuje 24. Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené zákonem o dani z příjmů a zvláštními předpisy. Ve výdajích na dosažení, zjištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny. Při zjištění základu daně se vychází a) z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta), a to vždy bez vlivu Mezinárodních účetních standardů, u poplatníků, kteří vedou účetnictví b) z rozdílu mezi příjmy a výdaji u poplatníků, kteří nevedou účetnictví. Výsledek hospodaření je vždy nutné upravit o položky upravující základ daně ( 23, odst.3). B) Úpravy základu daně a daně Položky odčitatelné od základu daně ( 34) Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. Od základu daně lze odečíst odpočet na podporu výzkumu a vývoje nebo odpočet na podporu odborného vzdělávání. Sleva na dani ( 35) Poplatníkům uvedeným v 2 a 17 se daň za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců spadajících

9 do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání, snižuje o a) částku Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo, b) částku Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo. Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost Slevy na dani pro poplatníky daně z příjmu fyzických osob ( 35ba) Poplatníkům uvedeným v 2 se daň vypočtená podle 16, případně snížená podle 35, 35a nebo 35b za zdaňovací období snižuje o a) základní slevu ve výši Kč na poplatníka; daň se nesnižuje u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu, b) slevu na manžela ve výši Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnují dávky státní sociální podpory, dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, dávky osobám se zdravotním postižením, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách je od daně osvobozen podle 4. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů, c) základní slevu na invaliditu ve výši Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu, d) rozšířenou slevu na invaliditu ve výši Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, e) slevu na držitele průkazu ZTP/P ve výši Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P, f) slevu na studenta ve výši Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Za vyživované dítě poplatníka se pro účely tohoto zákona považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, vnuk a dítě nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je 8

10 a) nezletilým dítětem, b) zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a 1. soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle (Pozn. č. 14d: 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb.) 2. nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo 3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek; maximální výše daňového bonusu podle odstavce 3 zůstává zachována. Poplatník může uplatnit vyživované dítě žijící s ním ve společné domácnosti ve výši Kč ročně ( 35c). Poplatník daně z příjmu ze závislé činnosti může uplatnit měsíční slevu na dani (ve výši 1/12 celkové slevy). Musí mít u plátce daně (zaměstnavatele) podepsané daňové prohlášení. Je-li výše zálohy na daň snížené o měsíční slevu na dani nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění, je vzniklý rozdíl měsíčním daňovým bonusem. Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však do výše Kč měsíčně. Plátce daně je povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový bonus ve výši stanovené tímto zákonem při výplatě příjmů ze závislé činnosti, jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy, zaokrouhlené na celé koruny dolů. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně Odpisy ( 26-32b) 6 Odpisy se stanoví podle Přestavují nepeněžní výdaj podnikatele (OSČ). A) Odpisy hmotného majetku Hmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí: a) samostatné movité věci, případně soubory movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením, jejichž vstupní cena je vyšší než Kč a mají provoznětechnické funkce delší než jeden rok, b) budovy, domy a jednotky nezahrnující pozemek, c) stavby (s výjimkou provozních důlních děl, drobných staveb sloužících k zajištění provozu lesních školek, oplocení k zajišťování lesní výroby a myslivosti) d) pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky e) dospělá zvířata a jejich skupiny, jejichž VC je vyšší než Kč f) jiný majetek vymezený v odstavci 3 26 (technické zhodnocení a výdaje na otvírky nových lomů, technické rekultivace ). Hmotný majetek odpisuje odpisovatel. Hmotný majetek je oprávněn odpisovat vždy pouze jeden poplatník. Odpisovatelem je nejčastěji poplatník, který má k hmotnému majetku vlastnické právo. Vstupní cenou majetku se rozumí: a) pořizovací cena, je-li pořízen úplatně

11 b) vlastní náklady, je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii c) reprodukční pořizovací cena Zatřídění majetku V prvním roce odpisování zatřídí poplatník hmotný majetek do odpisových skupin uvedených v příloze 1 zákona o dani z příjmů. Další způsob zatřídění se děje dle klasifikace stavebních děl CZ-CC klasifikace produkce CZ-CPA. Hmotný majetek je zařazen do odpisových skupin: Odpisová skupina Doba odpisování Příklad zařazení majetku 1 3 roky Kancelářské stroje, počítače, měřící přístroje 2 5 let Nákladní auta, nábytek, zdravotnické přístroje 3 10 let Hnací stroje a zařízení 4 20 let Turbíny 5 30 let Domy, budovy, haly 6 50 let Školní budovy, ubytovací zařízení Způsoby odpisování poplatník volí ze dvou způsobů odpisování, zvolený způsob musí zachovat po celou dobu životnosti majetku (nelze měnit) a) Rovnoměrný způsob odpisování roční odpisy jsou po celou dobu odpisování stejné s výjimkou prvního roku Odpis = vstupní cena * roční odpisová sazba/100 Odpisové sazby pro lineární způsob odpisování: Odpisová skupina V prvním roce odpisování V dalších letech odpisování ,25 3 5,5 10,5 4 2,15 5,15 5 1,4 3,4 6 1,02 2,02 Pozn.: Majetek lze odpisovat maximálně do výše vstupní ceny b) Zrychlený způsob odpisování základem jsou koeficienty, které jsou přiřazeny jednotlivým skupinám v prvním roce odpisování odpis = vstupní cena/ koeficient pro zrychlené odpisování v prvním roce (doba životnosti) v dalších letech odpisování odpis = 2 * zůstatková cena/ kr n ( kr = koeficient pro další roky odpisování, n = počet let po, které byl již majetek odpisován) Koeficienty pro zrychlený způsob odpisování: Odpisová skupina V prvním roce odpisování V dalších letech odpisování

12 B) Odpisy nehmotného majetku Pro účely zákona o dani z příjmů se odpisují: a) zřizovací výdaje 60 měsíců b) nehmotné výsledky výzkumu a vývoje - 36 měsíců c) software 36 měsíců d) ocenitelná práva a jiný ocenitelný majetek 72 měsíců e) audiovizuální díla 18 měsíců Zálohy ( 38a), plátce daně ( 38c) 7 Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti. Zálohy neplatí poplatníci jejichž daňová povinnost nepřesáhla Kč, a dále obce a kraje. Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla Kč, avšak nepřesáhla Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období. Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období Plátcem daně se rozumí osoba se sídlem nebo bydlištěm na území ČR, která podle tohoto zákona je povinna odvést správci daně daň nebo zálohu na daň, které jsou vybrány od poplatníků nebo poplatníkům sraženy, nebo úhradu na zajištění daně Zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů fyzických osob 8 A) Daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob ( 38g) Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně

13 osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu. Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle 36, nemá jiné příjmy podle 7 až 10 vyšší než Kč. V daňovém přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených, příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, pokud nevyužije postup podle 36 odst. 7 nebo 8. V daňovém přiznání poplatník rovněž uvede částku slevy na dani a daňového zvýhodnění. Jsou-li součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti, doloží je poplatník daně dokladem vystaveným podle 38j odst.3. B) Roční zúčtování záloh na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění ( 38 ch) Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, a podepsal u těchto plátců prohlášení k dani podle 38k odst. 4 a 5, může požádat písemně o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění posledního z uvedených plátců daně, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění neprovede plátce u poplatníka, který podá nebo je povinen podat přiznání k dani. Výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění provede plátce daně nejpozději do 15. března po uplynutí zdaňovacího období z úhrnu mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi všemi plátci postupně, a to včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti. U poplatníka, který uplatňuje daňové zvýhodnění, provede plátce daně výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za podmínek stanovených v 35d odst. 6 až 9. Poplatníkovi, který neuplatňuje daňové zvýhodnění, plátce daně vrátí jako přeplatek z ročního zúčtování záloh kladný rozdíl mezi zálohově sraženou daní a daní sníženou o slevy pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, nejpozději do 31. března po uplynutí zdaňovacího období, činí-li úhrnná výše tohoto přeplatku více než 50 Kč. O vrácený přeplatek z ročního zúčtování záloh sníží plátce daně nejbližší odvody záloh správci daně, nejdéle do konce zdaňovacího období, nebo požádá o jejich vrácení správce daně; v takovém případě nakládá správce daně s touto částkou jako s přeplatkem. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh se poplatníkovi nesráží. Plátci daně jsou povinni vést pro poplatníky, s příjmy podle 6, mzdové listy, rekapitulaci o sražených zálohách a dani srážené podle zvláštní sazby daně za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období ( 38 j). C) Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období ( 38 m) Poplatník je povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob. Je-li zdaňovací období kratší než 1 rok, podává se daňové přiznání ve lhůtě a za podmínek pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců. 12

14 1. 5. Daň z nemovitých věcí Daň z nemovitých věcí upravuje Zákon ČNR č. 338/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů.tento zákon upravuje daň z nemovitých věcí, kterou tvoří daň z pozemků a daň ze staveb s jednotek ( 1) Daň z pozemků ( 2-6) 9 Předmět daně ( 2) Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území České republiky evidované v katastru nemovitostí. Předmětem daně z pozemků nejsou pozemky zastavěné zdanitelnými stavbami v rozsahu zastavěné plochy těchto staveb, lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení, pozemky, které jsou vodní plochou s výjimkou rybníků sloužících k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb, pozemky určené pro obranu České republiky, pozemky, které jsou součástí jednotky, a pozemky ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě užívané společně s těmito jednotkami. Poplatníci daně ( 3) Poplatníkem daně z pozemků je vlastník pozemku. Dalšími poplatníky jsou například: u pozemků ve vlastnictví ČR organizační složka státu, státní příspěvková organizace, státní fond, státní podnik nebo jiná státní organizace, které jsou příslušné hospodařit nebo mají právo hospodařit s majetkem státu, právnická osoba, která má právo užívat tento pozemek na základě výpůjčky vzniklé podle zákona upravujícího některé užívací vztahy k majetku České republiky, u pozemků zatížený právem stavby, stavebník u pronajatého nebo propachtovaného pozemku, je-li evidovaný v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem, je vždy nájemce nebo pachtýř uživatel je poplatníkem daně z pozemků v případě, že vlastník pozemku není znám, nebo u pozemků, jejichž hranice v terénu reálně vznikly po předání pozemků jako náhradních za původní pozemky sloučené. Od daně z pozemků jsou osvobozeny např. pozemky ve vlastnictví ČR. Další jsou uvedeny v 4. Základ daně ( 5) Základem daně u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů je cena půdy zjištěná násobením skutečné výměry pozemku v m 2 průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m 2 ve vyhlášce vydané na základě zmocnění v 17 tohoto zákona. Základem daně u pozemků hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb je cena pozemku zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období nebo součin skutečné výměry pozemku v m 2 a částky 3,80 Kč. Základem daně u ostatních pozemků je skutečná výměra pozemku v m 2 zjištěná k 1.lednu zdaňovacího období

15 Základ daně se zaokrouhluje na celé Kč směrem nahoru. Základ daně z pozemků a ostatních pozemků se zaokrouhluje na celé m 2 nahoru. Sazba daně ( 6) Sazba daně činí u pozemků a) orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů 0,75% b) trvalých travních porostů, hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb 0,25% Sazba daně u ostatních pozemků činí za každý 1 m 2 u zpevněných ploch pozemků, užívaných k podnikání nebo v souvislosti s ním sloužících pro 1,00 Kč zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství 1,00 Kč průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku, ostatní zemědělskou výrobu a ostatní druhy podnikání 5,00 Kč stavebních pozemků 2,00 Kč ostatních ploch 0,20 Kč zastavěných ploch a nádvoří 0,20 Kč Stavebním pozemkem se pro účely tohoto zákona rozumí nezastavěný pozemek určený k zastavění zdanitelnou stavbou, která byla ohlášena nebo na kterou bylo vydáno stavební povolení nebo bude prováděna na základě certifikátu autorizovaného inspektora anebo na základě veřejnoprávní smlouvy; rozhodná je výměra pozemku v m2 odpovídající zastavěné ploše nadzemní části zdanitelné stavby. Pozemek přestane být stavebním pozemkem, pokud se zdanitelná stavba nebo jednotka stane předmětem daně ze staveb a jednotek, nebo pokud ohlášení nebo stavební povolení pozbude platnosti nebo posouzení autorizovaným inspektorem pozbude účinků anebo zaniknou účinky veřejnoprávní smlouvy. Základní sazba daně se násobí koeficientem 1,0 v obcích do 1000 obyvatel 1,4 v obcích nad 1000 obyvatel do 6000 obyvatel 1,6 v obcích nad 6000 obyvatel do obyvatel 2,0 v obcích nad obyvatel do obyvatel 2,5 v obcích nad obyvatel do obyvatel 3,5 v obcích nad obyvatel, ve statutárních městech a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech 4,5 v Praze; Pro přiřazení koeficientu k jednotlivým obcím je rozhodný počet obyvatel obce podle posledního sčítání lidu. Pro jednotlivé části obce může obec obecně závaznou vyhláškou koeficient, který je pro ni stanoven, zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie podle členění koeficientů. Koeficient 4,5 lze zvýšit na koeficient 5, Daň ze staveb a jednotek ( 7 až 11a) 10 Předmět daně ( 7)

16 Předmětem daně ze staveb a jednotek je, nachází-li se na území České republiky, a) zdanitelná stavba, a to budova, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí budova podle katastrálního zákona, inženýrská stavba uvedená v příloze k tomuto zákonu, b) jednotka. Předmětem daně ze staveb a jednotek není budova, v níž jsou jednotky. Na zdanitelnou stavbu, která není samostatnou nemovitou věcí, se pro účely daně z nemovitých věcí hledí jako na nemovitou věc, jejímž vlastníkem je ten, kdo vlastní věc, jejíž je tato stavba součástí. Poplatníci daně ( 8) Poplatníkem daně ze staveb a jednotek je vlastník zdanitelné stavby nebo jednotky. Dalšími poplatníky daně ze staveb a jednotek je například, jde-li o zdanitelnou stavbu nebo jednotku, která je organizační složka státu, státní příspěvková organizace, státní fond, státní podnik nebo jiná státní organizace, které jsou příslušné hospodařit nebo mají právo hospodařit s majetkem státu, právnická osoba, která má právo užívat tuto zdanitelnou stavbu nebo jednotku na základě výpůjčky vzniklé podle zákona upravujícího některé užívací vztahy k majetku České republiky. Poplatníkem daně ze staveb a jednotek je vždy nájemce nebo pachtýř u pronajaté nebo propachtované jednotky, která zahrnuje nebytový prostor jiný než sklep nebo komoru, nebo zdanitelné stavby, s výjimkou budovy obytného domu, jsou-li s nimi příslušné hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Správa státních hmotných rezerv, nebo převedené na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí. Základ daně ( 10) Základem daně ze staveb a jednotek u zdanitelné stavby je výměra zastavěné plochy v m 2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Zastavěnou plochou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí zastavěná plocha stavby podle stavebního zákona odpovídající nadzemní části zdanitelné stavby. Základem daně ze staveb a jednotek u jednotky je upravená podlahová plocha, kterou je výměra podlahové plochy jednotky v m 2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období vynásobená koeficientem 1,22, je-li součástí jednotky pozemek přesahující zastavěnou plochu nebo je-li s jednotkou užíván pozemek ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě a koeficientem 1,20 v ostatních případech. Podlahová plocha jednotky pro účely daně z nemovitých věcí nezahrnuje podlahovou plochu společných částí domu v rozsahu podílu na nich, který je zahrnut v jednotce. Základ daně se zaokrouhluje na celé m 2 nahoru. Sazba daně ( 11) Základní sazba daně činí a) u budovy obytného domu 2 Kč za 1 m 2 zastavěné plochy; u ostatní budovy tvořící příslušenství k budově obytného domu z výměry přesahující 16 m 2 zastavěné plochy 2 Kč za 1 m 2 zastavěné plochy, b) u budovy pro rodinnou rekreaci a budovy rodinného domu využívané pro rodinnou rekreaci 6 Kč za 1 m 2 zastavěné plochy a u budovy, která plní doplňkovou funkci k těmto budovám, s výjimkou garáže, 2 Kč za 1 m 2 zastavěné plochy, c) u garáže vystavěné odděleně od budov obytných domů a u jednotky, jejíž převažující část podlahové plochy je užívána jako garáž, 8 Kč za 1 m 2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy, d) u zdanitelné stavby a u jednotky, jejichž převažující část zastavěné plochy zdanitelné stavby nebo podlahové plochy jednotky je užívána k podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesním nebo vodním hospodářství 2 Kč za 1 m 2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy, podnikání v průmyslu, stavebnictví, dopravě, energetice nebo ostatní zemědělské výrobě 10 Kč za 1 m 2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy, ostatním druhům podnikání 10 Kč za 1 m 2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy, e) u ostatní zdanitelné stavby 6 Kč za 1 m 2 zastavěné plochy, f) u ostatní jednotky 2 Kč za 1 m 2 upravené podlahové plochy. 15

17 Základní sazby daně za 1 m 2 zastavěné plochy zdanitelné stavby zjištěné podle 11 odstavce 1 písm. a) až c) a e) se zvyšují o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy. U zdanitelné stavby k podnikání se základní sazba daně za 1 m 2 zastavěné plochy zjištěné podle odstavce 1 zvyšuje o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje jednu třetinu zastavěné plochy. Za první nadzemní podlaží se považuje každé konstrukční podlaží, které má úroveň podlahy nebo i její části do 0,80 m pod nejnižším bodem přilehlého terénu, není-li v projektové dokumentaci stanoveno jinak. Všechna podlaží umístěná nad tímto podlažím včetně účelově určeného podkroví se považují za další nadzemní podlaží. Základní sazba daně podle 11 odstavce 1 písm. a) a f), případně zvýšená u zdanitelné stavby podle odstavce 2, se násobí koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu: 1,0 v obcích do obyvatel 1,4 v obcích nad obyvatel do obyvatel 1,6 v obcích nad obyvatel do obyvatel 2,0 v obcích nad obyvatel do obyvatel 2,5 v obcích nad obyvatel do obyvatel 3,5 v obcích nad obyvatel, ve statutárních městech a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech 4,5 v Praze; Obec může obecně závaznou vyhláškou koeficient, který je pro ni stanoven, zvýšit nebo snížit Daňové přiznání 11 Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok ( 12c). Daňové přiznání ( 13a) je poplatník povinen podat příslušnému správci daně do 31. ledna zdaňovacího období. Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal na některé z předchozích zdaňovacích období nebo daň byla vyměřena či doměřena na některé z předchozích zdaňovacích období z moci úřední a ve srovnání s tímto předchozím zdaňovacím obdobím nedošlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně. V tomto případě se daň vyměří ve výši poslední známé daně a za den vyměření daně a současně za den doručení tohoto rozhodnutí poplatníkovi se považuje 31. leden zdaňovacího období. správce daně nemusí daňovému subjektu výsledek vyměření oznamovat platebním. Stanovení daně ( 13b) z nemovitých věcí se vyměřuje na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který je daň vyměřována. Daň z nemovitých věcí je splatná u poplatníků daně provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. srpna a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období, u ostatních poplatníků daně ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. května a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období. Nepřesáhne-li roční daň z nemovitých věcí částku 5000 Kč, je splatná najednou, a to nejpozději do 31. května běžného zdaňovacího období. Ke stejnému datu lze daň z nemovitých věcí zaplatit najednou i při vyšší částce

18 1.6. Daň z nabytí nemovitých věcí zákonné opatření č. 340/2013 Sb. V rámci zákonného opatření senátu byl schválen i zcela nový zákon o dani z nabytí nemovitostí, který od roku 2014 nahradil zákon o dani z převodu nemovitostí. Tato změna souvisí s novým občanským zákoníkem, který má nabýt účinnosti a jednak se zrušením zákona o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí. Zdanění dědictví a darování se od roku 2014 přesouvá do zákona o daních z příjmů a místo stávající daně z převodu nemovitostí se nově zavádí daň z nabytí nemovitostí Základní pojmy 13 Poplatník daně Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je a) převodce vlastnického práva k nemovité věci, jde-li o nabytí vlastnického práva koupí nebo směnou a převodce a nabyvatel se v kupní nebo směnné smlouvě nedohodnou, že poplatníkem je nabyvatel, b) nabyvatel vlastnického práva k nemovité věci v ostatních případech. Jde-li o nabytí vlastnického práva k nemovité věci do nebo z podílového fondu, fondu obhospodařovaného penzijní společností nebo svěřenského fondu, hledí se na tyto fondy jako na jediné nabyvatele nebo převodce vlastnického práva k nemovité věci. Předmět daně ( 2) Předmětem daně z nabytí nemovitých věcí je úplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci, která je a) pozemkem, stavbou, částí inženýrské sítě nebo jednotkou nacházejícími se na území České republiky, b) právem stavby, jímž zatížený pozemek se nachází na území České republiky, nebo c) spoluvlastnickým podílem na nemovité věci uvedené v písmenech a) nebo b). Nabytí vlastnického práva ( 3) Za nabytí vlastnického práva k nemovité věci se pro účely daně z nabytí nemovitých věcí považuje také a) vyčlenění nebo nabytí nemovité věci do svěřenského fondu a b) nabytí stavby, která se stane součástí pozemku a která byla samostatnou nemovitou věcí, součástí práva stavby, nebo neoprávněně zřízena na tomto pozemku. Úplata ( 4) Úplatou se rozumí částka v peněžních prostředcích nebo hodnota nepeněžního plnění, které jsou poskytnuty za přijaté plnění. Hodnota nepeněžního plnění se určí podle zákona upravujícího oceňování majetku. Spočívá-li nepeněžní plnění v poskytnutí nemovité věci a lze

19 li určit směrnou hodnotu, může poplatník zvolit, že hodnotou nepeněžního plnění je směrná hodnota. Nelze-li ke dni nabytí vlastnického práva k nemovité věci určit hodnotu nepeněžního plnění podle zákona upravujícího oceňování majetku, je touto hodnotou zjištěná cena nabývané nemovité věci snížená o úplatu, jejíž hodnotu určit lze. Osvobození od daně ( 6,7,8,9) Věcná osvobození od daně nalezneme ve veřejnoprávní oblasti, u nových staveb, u jednotek nebo ostatní Daň a daňové přiznání 14 Základ daně ( 10) Základem daně z nabytí nemovitých věcí je nabývací hodnota snížená o uznatelný výdaj. Nabývací hodnota ( 11) je sjednaná cena (úplata za nabytí vlastnického práva k nemovité věci - 13) srovnávací daňová hodnota (je částka odpovídající 75% směrné hodnoty nebo zjištěné ceny Směrná hodnota ( 15) vychází z cen nemovitých věcí v místě, ve kterém se nachází nemovitá věc, ve srovnatelném časovém období s tím, že se zohledňuje druh, poloha, účel, stáří, vybavení a stavebně technické parametry nemovité věci.) zjištěná cena (je cena zjištěná podle zákona upravujícího oceňování majetku - 16) zvláštní cena ( souvisí s vydražením majetku - 17, obchodních korporací - 18, v souvislosti s insolvencí - 19, v souvislosti s pozůstalostí - 20 a ostatních případech 21). Postup pro určení nabývací hodnoty upravuje 12. Nabývací hodnotou je sjednaná cena, je-li vyšší nebo rovna srovnávací daňové hodnotě, nebo stanoví-li toto zákonné opatření Senátu, že nabývací hodnotou je výlučně sjednaná cena. Nabývací hodnotou je srovnávací daňová hodnota, je-li vyšší než sjednaná cena. Nabývací hodnotou je zjištěná cena, není-li nabývací hodnotou sjednaná cena nebo srovnávací daňová hodnota, nebo stanoví-li toto zákonné opatření Senátu, že nabývací hodnotou je výlučně zjištěná cena. Lze-li určit zvláštní cenu, je nabývací hodnotou výlučně tato cena. Uznatelný výdaj ( 24) Uznatelným výdajem je odměna a náklady prokazatelně zaplacené poplatníkem znalci za znalecký posudek určující zjištěnou cenu, je-li tento posudek vyžadovanou přílohou daňového přiznání, pokud tento výdaj uplatní poplatník v daňovém přiznání nebo v dodatečném daňovém přiznání. Sazba daně ( 26) Sazba daně z nabytí nemovitých věcí činí 4%. Výpočet daně ( 27)

20 Daň z nabytí nemovitých věcí se vypočte jako součin základu daně zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru a sazby daně. Lhůta pro podání daňového přiznání ( 32, 33) je nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl v katastru nemovitostí proveden vklad vlastnického práva k nemovité věci práva stavby správy svěřenského fondu. Přílohou daňového přiznání je ( 34) písemnost, na jejímž základě bylo zapsáno vlastnické právo, právo stavby nebo správa svěřenského fondu do katastru nemovitostí, s přiloženým vyrozuměním katastrálního úřadu o provedeném vkladu do katastru nemovitostí, je-li nemovitá věc evidována v katastru nemovitostí, nebo písemnost, kterou se potvrzuje nebo osvědčuje nabytí vlastnického práva k nemovité věci, není-li nemovitá věc evidována v katastru nemovitostí, písemnost potvrzující nebo osvědčující zvláštní cenu, je-li nabývací hodnotou tato cena ( 35), znalecký posudek ( 36) doklad o zaplacení odměny a nákladů znalci ( 37). Přílohy daňového přiznání postačí přiložit v prosté kopii v listinné nebo elektronické podobě. Daňové přiznání ( 43) je poplatník povinen podat sám, vyčíslit zálohu a uvést nutné údaje k určení směrné hodnoty. Poplatník v daňovém přiznání nevyčísluje daň z nabytí nemovitých věcí. Poplatník je povinen platit daň z nabytí nemovitých věcí prostřednictvím zálohy ve výši 4% sjednané ceny ( 44). Záloha se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru ( 45). Záloha je splatná v poslední den lhůty stanovené pro daňové přiznání ( 46). Vyměření zálohy Pro vyměření zálohy se použijí ustanovení daňového řádu o vyměření daně ( 47). Je-li záloha vyměřená správcem daně vyšší než záloha tvrzená poplatníkem, je rozdíl splatný v náhradní lhůtě do 30 dnů od doručení platebního výměru ( 48). Je-li daň z nabytí nemovitých věcí vyšší než záloha, je rozdíl mezi daní a zálohou splatný ve lhůtě 30 dnů od doručení platebního výměru.uhrazená záloha se započítává na úhradu splatné daně. Činí-li rozdíl mezi daní a zálohou méně než 200 Kč, daň se stanoví ve výši zálohy ( 49). Neodchyluje-li se vyměřovaná daň z nabytí nemovitých věcí od vyměřované zálohy, hledí se na vyměřovanou zálohu jako na tvrzenou daň ( 50) Daň silniční zákon ČNR č. 16/1993 Sb. ve znění pozdějších dodatků 15 Předmět daně ( 2) Předmětem daně silniční jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla (dále jen vozidla ) registrovaná v České republice, provozovaná v České republice a