Problematika určování zájmen

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Problematika určování zájmen"

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra pedagogické a školní psychologie Problematika určování zájmen Příhodová Andrea psychologie speciální pedagogika 3. ročník, 2005/2006

2 OBSAH 1. ÚVOD 2 2. TEORETICKÁ ČÁST ZÁJMENA Slovo, slovní druh Zájmena, jejich druhy a určování zájmen Z historie zájmen Deklinace zájmenná Zájmena bezrodá Zájmena rodová 6 3. HISTORIE VÝZKUMU Určování zájmen 7. i 9. třídou Výsledky Žebříček nejobtížnějších zájmen 7.třída Určování zájmen žáky z 9. ročníků Žebříček nejobtížnějších zájmen 9. třída Kdy zájmena svádí k záměně za jiný slovní druh? Srovnání výsledků obou tříd ZÁVĚREČNÁ DISKUSE ZÁVĚR LITERATURA 22 1

3 1. ÚVOD Pro práci na klinický seminář jsem si zvolila opět téma zájmen, v předchozí práci jsem se spolu se zájmeny zabývala i číslovkami. Nyní bude práce jen o zájmenech, o problematice jejich určování, problémům, které mají děti se zájmeny, jejich teorií a zařazením. V této práci mě zajímají děti na druhém stupni ZŠ, budu se věnovat problémům, které děti mají s určováním zájmen a důvody, které k těmto problémům vedou. Problematika zájmen je školní látka, která je systematicky ve škole vyučována během celého druhého stupně, znalosti dětí se vyvíjejí a mění. 2. TEORETICKÁ ČÁST ZÁJMENA V této části práce, jak už název napovídá, se budu nejprve věnovat teorii slovních druhů, zejména zájmen, jejich funkcí, druhů, vývoje, ohýbaní apod. 2.1 Slovo, slovní druh Užívání slovních druhů při komunikaci je velmi důležité. Měli bychom znát, kdy přesně zvolit dané slovo v dané větě. Různými slovními druhy připodobňujeme běžné životní situace, obohacujeme náš slovní projev, nemluvíme neustále stejnými slovy. Čeština je velice bohatý jazyk, proto je nutné jej znát dokonale a správně ho především používat. Slovem jako takovým a jeho významem se člověk zabýval již v dávné minulosti. Už v pravěku mělo pro lidi slovo téměř magický význam, zabývali se úvahami o souvislosti myšlení a jazyka, takové úvahy existují již od času sofistů. Zabývali se tím, jak slovo ovlivňuje naši mysl, naše poznání a naopak. Vidíme tedy, že slovo zajímalo lidstvo již od pradávna. Slovo tedy bývá považováno za základní jednotku lexikální roviny. Zdálo by se, že slovo je lehce vymezitelné, v jazykovědě však nebyla vytvořena uspokojivá definice. Příčinou je velká formální, významová, ale i funkční různorodost slov. Proto je charakteristiky slova třeba chápat jako výběrové a platné jen relativně. Např.slovo jako formálně významová jednota má stránku formální a významovou, nelze je od sebe oddělit, slovo jako fonetická a fonologická utvářenost pro slovo je v češtině charakteristický hlavní přízvuk na první slabice (SOCHROVÁ 1996). Ve stručnosti lze tedy slovo definovat jako ustálenou jednotku jazyka, která je tvořena řadou fonémů ve větě přemístitelnou a nese lexikální anebo gramatický význam. ( KOLEKTIV AUTORŮ 1995, str.67 ). 2

4 Tradičně se rozlišuje deset slovních druhů substantiva (podstatná jména), adjektiva ( přídavná jména ), pronomina (zájmena), numeralia (číslovky), verba (slovesa),adverbia (příslovce), prepozice (předložky), konjunkce (spojky), interjekce (citoslovce),partikule (částice). Z hlediska morfologické formy dělíme slovní druhy na ohebné a neohebné, ohebné dále na skloňované a časované ( slovesa ) (SOCHROVÁ 1996). Ale vraťme se k zájmenům, tedy k specifickým slovním druhům. Zájmena zaujímají specifické postavení v rámci dichotomie autosémantika (významově samostatná slova) synsémantika ( slova významově závislá ). Zájmena mají kromě základních dvou zájmenných typů sklonění ( ten a náš ) i sklonění adjektivní (můj, který, čí ) a sklonění nepravidelné (já,ty,on,my,vy,oni ) (ERTL 1928). Zájmena mohou ve výpovědích nahrazovat autosémantika, svými vlastnostmi se od nich ale liší. Úkolem zájmen totiž není věci pojmenovávat, ale hlavně zastupovat, ukazovat a odkazovat (SOCHROVÁ 1996). 2.2 Zájmena, jejich druhy a určování zájmen Zájmena jsou slova, která zastupují jména podstatná nebo přídavná. Neznamenají určitou vlastnost ani osobu, jejich význam se mění podle toho, kdo mluví a nebo podle spojitosti, to může znamenat kohokoli, s kým mluvíme, její může být číkoli: matčin, sestřin atd., podle toho, o kom právě byla řeč. Podle zvláštních významů se dělí zájmena na několik skupin, jsou to: a) Zájmena osobní (pronomen personale) já, ty, on (-a, -o), my, vy, oni (-y, -a), zájmena já (my) označují osobu mluvící (první), ty (vy) osobu oslovenou (druhou), on (oni) věc nebo osobu jinou (třetí). K osobním zájmenům se počítá i zvratné se. b) Zájmeno přivlastňovací (pronomen possessivum) můj, tvůj, náš, váš, její, svůj, čí, zájmeny můj a náš se přivlastňuje osobě první (mně, nám), zájmeny tvůj a váš osobě druhé (tobě a vám), zájmenem její osobě třetí ženské v čísle jednotném (jí), zájmenem svůj (zvratně přivlastňovacím) se přivlastňuje podmětu v kterékoliv osobě, zájmenem čí se tážeme na vlastníka. c) Zájmeno ukazovací ( pronomen demonstrativum) ten, tento, onen, týž, (tentýž), z toho je zájmeno ten prostě ukazovací, zájmeno tento ukazuje na předmět přítomný a bližší (který je zde), zájmeno onen na vzdálenější (který je tam, onde), zájmenem týž, tentýž se vyjadřuje shoda, totožnost. 3

5 d) Zájmeno tázací (pronomen interrogativum) kdo, co, který (ký), jaký, čí, zájmenem kdo se tážeme na osobu, zájmenem co na věc, zájmenem který na určitější označení nebo pojmenování předmětu, zájmenem jaký na jeho vlastnost. e) Zájmeno vztažné (pronomen relativum) - kdo, co, který(ž), jaký(ž), čí, jenž, an(-a, -o), úkolem vztažných zájmen je připojovat věty vztažné k příslušným větám řídícím, zvl. Ke jménům v nich uvedeným, zájmeno vztažné a k němu příslušné zájmeno ukazovací jsou zájmena souvztažná (korelativní), např. ten kdo, ten který. f) Zájmeno neurčité (pronomen indefinitum) tato zájmena zastupují jména předmětů nebo vlastností, jejichž jména neznáme anebo které určitě pojmenovati nemíníme, zájmena neurčitá jsou buď zájmena tázací, posunutá dovnitř věty, např. ví-li kdo, máš-li co, anebo zájmena zvláštní jako kdokoli, kterýkoli, kdosi, někdo, nějaký, nikdo, nic, leckdo, leckterý (GEBAUER 1960). 2.3 Z historie zájmen Deklinace zájmenná V indoevropských jazycích mají zájmena zvláštní flexi, která se liší od deklinace substantiv ve většině pádů. Ale ani deklinace zájmen není jednotná. Rozlišují se dvě základní skupiny, jejichž tvary se téměř ve všech pádech liší. Do jedné skupiny se řadí zájmena bezrodá a do druhé zájmena rodová (LAMPRECHT, ŠLOSAR 1977) Zájmena bezrodá Jedná se o starší vrstvu zájmen. Jejich pádové přípony nemají ve flexi ostatních slovních druhů obdoby. Jejich deklinace se vyznačuje tím, že některé pády vznikají nejen připojováním různých přípon, ale i obměnou slovních základů. Všechny tyto rysy společně s nedostatkem vyjádření gramatického rodu ukazují na velkou starobylost těchto deklinací. K bezrodým zájmenům patřila v pračeštině zájmena osobní jáz, ty, my, vy, vě, va a zájmeno reflexivní. Pračeské sklonění 1. jáz ty 2. mne tebe 3. mně, mi tobě, ti 4

6 4. ma (stč. mě) ta (stč. tě) 6. o mně o tobě 7. mnú tobú 1. my vy 2. nás vás 3. nám vám 4. ny vy 6. o nás o vás 7. námi vámi 1. vě, va va (vy) 2. najú vajů 3. náma váma 4. na (ny) va (vy) 6. najú vajú 7. náma váma sebe 3. sobě, si 4. sa (stč. sě) 6. o sobě 7. sobú Vývoj v historické době Vedle zájmena jáz se od nejstarší historické doby vyskytuje i tvar já. Původnější jáz se objevuje ještě do konce 14. století. Akuzativ ma, ta, sa se normálně hláskově vyvíjel mě, tě, sě. Vedle těchto tvarů se brzy objevily genitivy akuzativy mne, tebe, sebe. Nato pak pronikají původní tvary akuzativní (mě, tě, sě) do genitivu. Vedle instrumentálu tobú, sobú se od 14. století objevují tvary s analogickým kmenem tebú, sebú, od 15. století již plně převládají. 5

7 V akuzativu zájmen my a vy se vedle původních tvarů ny, vy objevuje genitiv-akuzativ nás, vás a to už v nejstarší době. V 16. století tyto nepůvodní tvary vítězí. Pro starou dobu také není přímo doložen kratší tvar dativu reflexivního zájmena si (LAMPRECHT, ŠLOSAR 1986) Zájmena rodová Rodová zájmena mají také specifickou deklinaci, nejsou zde ale zvláštnosti obvyklé u bezrodých zájmen. Starší vrstva rozlišuje dva rod osobní a věcný (např. kto čso), u většiny zájmen rozlišujeme však už tři rody mužský, ženský, střední. Pračeské sklonění 1. kto čso 2. kogo čso, čego 3. komu čemu 4. kogo -č, čso 6. o kom o čem 7. kým čím V nominativu je místo kto v nové češtine kdo, tato podoba vznikla analogií podle tázacích příslovcí kde, kdy. Instrumentál singuláru je nepůvodní, očekávaný tvar by byl ciem. Tento nepohodlný tvar s konsonantickou alternací byl nahrazen instrumentálem adjektivního zájmena ký. Tyto tvary existují s příslušnými hláskovými změnami dodnes ve spisovném jazyce, v nářečích na území Čech a západní Moravy a e středním úseku nářečí východomoravských. V moravských nářečích jinak pod vlivem jiných zájmenných deklinací pronikly tvary keho, kemu, o kem, s kým (kém), ve slezských nářečích splývá lokál vždy s instrumentálem ( o kym, čim, s kym, čim). V nominativu a akuzativu je původnější tvar č. Zachoval se dodnes v novočeském akuzativu proč, nač. Jinak byla původní podoba vytlačena tvarem čso, což je archaický genitiv, který kvůli své tvarové výlučnosti byl chápán jako tvar neutrální, v genitivu byl nahrazen novotvarem čego. Splynutím obou sykavek vzniklo z čso dnešní co, tato podoba převažuje od 15. století. Novočeské nic vzniklo z původního ni-čso, které se změnilo v ničse a to nám dalo dnešní podobu (LAMPRECHT, ŠLOSAR 1977). 6

8 Zájmeno t(en), ta, to Pračeské sklonění mask. neutrum fem. mask. neutrum fem. Sg. 1. t(en) to ta pl. ti ta ty 2. togo togo té těch 3. tomu tomu tej těm 4. t, ten to tu ty ta ty 6. o tom o tom o tej o těch 7. tiem tiem tú těmi du. 1., 4., 5. ta tě tě 2., 6. tú 3., 7. těma Původní nominativ singuláru mužského rodu byl t. Jednohláskový tvar nevyhovoval, protože u slov, která se skloňují je nutné odlišit základ slova a deklinační příponu. Proto byl tento tvar zesilován na ten. Při skloňování ženského rodu došlo během historické doby k vyrovnání tvaru genitivu, dativu a lokálu sg. Ve spisovném jazyce převládl původní tvar genitivní (bez té, k té, o té), v některých nářečích naopak tvar dativu lokálu (moravské nářečí bez tej, k tej, o tej). Tato redukce tvarů je možná proto, že ukazovací zájmeno se blíží syntakticky blíží adjektivu. Téměř vždy vystupuje ve spojení s podstatným jménem. Koncovky ukazovacích zájmen vlastně jen naznačují gramatickou shodu, jinou funkci nemají. Stejně se skloňovala zájmena on, ona, ono (ve významu ukazovacího zájmena, dnešní onen). Ukazovací zájmeno ono je od původu citoslovce upozorňovací (ve staré češtině se jím překládá latinské ecce). Zájmenné pojetí proniklo až sekundárně, k základnímu tvaru se následně vytvořilo i maskulinum a femininum, do té doby se chápal jako neutrum. Podle této deklinace se skloňují také číslovky jeden, dva, oba a někdy zájmeno sám,sama, samo. Také se podle toho skloňuje plurál zájmena vši, všě (LAMPRECHT, ŠLOSAR 1977). 7

9 Zájmeno j, ja, je Mask. neutrum fem. mask. neutrum fem Sg.1. j(en) je ja (stč. jě) pl. Ji ja (stč. jě) jě 2. jego jego jie jich 3. jemu jemu jí jim 4. j, jej je ju jě 6. o něm o něm o ní o nich 7. jím jím jú jimi du. Mask. neutrum fem. 1., 4. ja (stč. jě) ji ji 2., 6. jú 3., 7. jima Toto zájmeno bylo původně zájmenem ukazovacím. Až na konci praslovanštiny začalo zastávat funkci zájmena 3. osoby, které mezi původními osobními zájmeny scházelo. Se sufixem ž se potom stalo zájmenem vztažným. Protože původní nominativy zájmena osobního (j, ja, je ) nebyly tolik vyhovující, začalo jejich funkci plnit jiné ukazovací zájmeno: on, ona, ono. V nominativu singuláru maskulina se v historické době obvykle vyskytuje zesílený tvar jen(ž), v akuzativu jej. V genitivu a dativu se naopak vyskytují i oslabené tvary: genitivní jho ho, dativní jmu mu. Během historické doby se pozoruje silný vliv deklinace složené,zejména v plurálu. Projevil se ve zdloužení některých koncovek: gen. jích, dat. jím, lok. o ních, instr. jími. Takové tvary se vyskytovaly především v 16. stol., v nové češtině nejsou součástí spisovné normy. Stejnou deklinaci měla zájmena náš, náša, náše, váš, váša, váše, dále také singulár zájmena veš,vša, vše a archaické zájmeno sen. Od původu sem patří také deklinace posesívnívh zájmen mój, tvój, svój a číslovek dvój, trój (LAMPRECHT, ŠLOSAR 1986). Zájmeno náš, náša, náše Tato zájmena se skloňují přesně podle zájmen j, ja, je. Novočeský stav pokračuje po tvarech staročeských, rozdílná je jen kvantita nominativních a některých akuzativních tvarů, 8

10 v pračeštině byl nominativ sg. m. náš, f. náša, n. náše, ak. sg. m. náš, nom. pl. m. náši, nom. ak. pl. f. nášě, n. náša ( - nášě). Jedná se o pozůstatek z doby, kdy dvouslabičné tvary měly kvantitu, tříslabičné byly krátké. Do nové češtiny se délka udržela jen v nom. sg. mask. náš. V historické době se často vyskytují i tvary analogické podle deklinace složené, hlavně v pl. gen. naších, dat. naším. Takové nepůvodní tvary nalézáme místy i v dnešních tradičních nářečích, našého, našiho, naších Zájmeno váš se skloňuje stejně. Zájmeno veš, vša, vše Toto zájmeno má ve staré češtině singulárové tvary úplně shodné s naším typem. V historické době se ale nominativní a akuzativní tvary rozšiřují o sufixy chen, - kerý, - cek apod. Tyto sufixy přejímaly pádové koncovky zájmena ten nebo koncovky adjektivní, např. nominativ f. všěcka, akuzativ všucku (všicku) apod. Proto zaniká deklinace vlastního zájmena a to zůstává většinou v ustrnulém tvaru, novočeské tvary jsou všechen, všechna, všechno, podobně veškerý, veškerá, veškeré V mluveném slově postoupil tento vývoj ještě dál, ve středočeských dialektech se objevují i plurálové tvary s příponou: gen. Fšechňech, dat. fšechňem, lok. fšechňema. V českomoravských dialektech a východněji se při deklinaci připojují obvykle adjektivní přípony k základu fšeck- : fšeckího (fšeckiho, fšeckého ). Zájmeno s(en) má už v nejstarší době archaickou povahu, ukazovalo na blízký předmět stejně jako zájmeno t(en), ale v konkurenci s ním neobstálo. Dochované tvary svědčí o tom, že se skloňovalo stejně jako zájmeno j(en). K zájmennému deklinačnímu typu náležela od původu také posesívní zájmena mój, tvój, svój. U tohoto typu se však stažení uplatnilo v plné míře. Vznikly tak tvary odchylné od původní deklinace. mask. neutrum fem. mask. neutrum fem. sg. 1. mój mé má pl. moji má mé 2. mégo mé mých 3. mému mej mým 4. mój mé mú/moju mé má mé 6. o mém o mej mých 7. mým mú mými 9

11 mask. neutrum fem. du. 1., 4., 5. má moji moji 2., 6. mú 3., 7. mýma Všechny uvedené tvary ale nevznikly stažením. Silně zde působily deklinace složené, na druhé straně i složená deklinace přejala některé tvary od sklonění zájmena mój. Je to asi následek minulého mísení obou deklinací, bylo to možné z toho důvodu, že obě koncovky si byly podobné a i významově si oba slovní druhy byly blízké. Vedle tvarů uvedených v paradigmatu přežívaly i některé původní, nestažené, hlavně nom. sg. f. moja a n. moje. Během historické doby pronikly ještě novotvary další (nom. ak. pl. f. moje) a v 17. století se objevil novotvar mí v nom. pl. maskulina. Nářeční tvary instr. sg. m. a n. mojím (mojim) a plurálové tvary typu mojích, mojím., které se vyskytují na vých. Moravě a ve slezské oblasti, mohou představovat zbytek původních nestažených forem (LAMPRECHT, ŠLOSAR 1977). Část práce, která je věnována historii zájmen, je zde proto, že některá zájmena mají nezvyklé tvary a jejich skloňování je tak pro žáky problematické. Proto jsem se snažila ukázat cestu, kterou zájmena prošla, jejich pračeské skloňování nám ukazuje, jak se zájmena a právě skloňování vyvíjelo. Nakonec mají tedy zájmena někdy nezvyklé tvary, které mohou žákům činit obtíže při jejich určování. 10

12 3. HISTORIE VÝZKUMU Než přistoupím k vlastnímu průzkumu určování zájmen, nastíním zde postup výuky problematiky zájmen, co by z tohoto tématu v jaké třídě měli žáci umět, kdy se poprvé setkávají se slovními druhy apod. Vůbec poprvé se s určováním slovních druhů setkávají žáci ve třetí třídě, jedná se o seznámení se všemi názvy slovních druhů a bližší poznání podstatných jmen jejich skloňování. Ve čtvrté třídě se určování všech slovních druhů opakuje a znovu skloňují podstatná jména. V páté třídě se již žáci blíže seznamují i se zájmeny, s jejich druhy a určováním zájmen dle druhů, nejvíce se klade důraz na zájmena osobní. Děti se většinou naučí, co to jsou zájmena, vysvětleno je to tak, že jde o nahrazení podstatných jmen a přídavných jmen. V šesté třídě se prohlubují znalosti tématu zájmen, opakují určování osobních zájmen a učí se skloňování zájmen ukazovacích a přivlastňovacích. Žáci se, podle mých zkušeností, mají za úkol většinou naučit tabulku s druhy zájmen a příklady ke každému druhu. Jelikož se to učí nazpaměť, je jasné, že bez pravidelného procvičování méně známé tvary zájmen zapomenou. V sedmé třídě se žáci dostanou u zájmen i ke tvarům jenž, jež a ostatní již probranou látku, která se týká zájmen, opakují. V sedmé třídě by tedy žáci měli umět určovat druhy zájmen a nezaměňovat jejich tvary. V deváté třídě by měli mít žáci cele zvládnutou problematiku určování zájmen, rozlišení jejich druhů a jejich skloňování. Žák deváté třídy by měl umět používat správně tvary zájmen, a to včetně pravopisu. (Autorský kolektiv, Vzdělávací program, 1998) Pro svou práci jsem si vybrala základní školu, kde jsem dříve pracovala. Škola se nachází na malém městě ve Středočeském kraji. Jedná se školu rodinného tipu, od každého ročníku je zde jen jedna třída. Výzkum proběhl ve dvou postupných ročnících, nejprve v sedmé a poté v deváté třídě formou testu. Zkoumaná 7. třída čítá 28 žáků, v době mého výzkumu bylo dětem 12 a 13 let. Ve třídě se nachází jeden žák dyslektik a jeden žák s velmi špatným prospěchem ( na vysvědčení mívá dostatečné ), v době průzkumu bylo ve třídě 24 žáků. Později jsem ten samý test na zájmena zadala ve třídě deváté. Test vyplňovalo 25 žáků, z toho jeden byl také dyslektik a jeden žák prospívá s velmi špatným prospěchem. 11

13 3.1 Určování zájmen 7. i 9. třídou Děti měly za úkol v doplňovacím cvičení (viz níže) určení slovních druhů. U každého slova byl prostor pro napsání číslice, která danému slovnímu druhu náleží. Já jsem se u cvičení zaměřovala pouze na zájmena, jak děti určily jiné slovní druhy, mě nezajímalo. Žáci nemuseli určovat druh zájmena. Doplňovací cvičení obsahovalo jedenáct vět, z toho 20 slov bylo zájmenem. Celkem měly děti určit 20 zájmen zvratná zájmena se často opakovala. Je potřeba také říci, že děti netušily, že já budu hodnotit jen určování jednoho slovního druhu, a to zájmena. Doplňovací cvičení Kukačka klade svá vejce do několika cizích hnízd. Žádný z nich to nebyl,nepřiznal se nikdo.... Při pátku se mnoho lidí těší na víkend. Vážíme si ho,ale někdo jiný jej třeba neocení. Měl z toho dvojnásobnou radost. Na přehlídce se ukázal sám,bylo to jeho páté vystoupení.... Všechen humor ho přešel. Málo z nás vstává rádo.... Vyzkoušel už čtvery boty.... Obě chyby si několik dětí už opravilo. Nikdo tam nepřišel. Před rozdáním cvičení, bylo dětem vysvětleno, že se jedná o cvičení, které bude předmětem jakéhosi zkoumání, ale nebylo jim řečeno, že to není na známku. Jelikož paní učitelka si tak sama ověřila, jak jde dětem určování slovních druhů. Cvičení obsahovalo doplnění i jiných slovních druhů, nejen zájmen, protože to by měli žáci velmi ulehčené. Do vyhodnocení se samozřejmě započítaly pouze správné či špatné odpovědi zájmen. Odpovědi na jiné slovní druhy jsem nehodnotila a ani k nim nijak nepřihlížela. Tečky za slovy určovaly místo, kam mají žáci doplnit číslo daného slovního druhu. V zadání cvičení nebyl žádný problém, děti jej pochopily bez obtíží Výsledky Všechna cvičení jsem vyhodnotila a vytvořila jsem žebříček nejobtížnějších zájmen zvlášť pro třídu sedmou i devátou. 12

14 Zamyslela jsem se také nad tím, která zájmena dělají žákům největší problémy, proč si ten daný slovní druh zamění za jiný, v kolika případech se takové chyby vyskytly. Cvičení vyplnilo v prvním případě 24 žáků, v druhém žáků Žebříček nejobtížnějších zájmen 7.třída 1) VŠECHEN neurčité zájmeno, zájmeno totalizující kvantum, míru. Správně určili pouze dva žáci z celkového počtu 24 žáků. Jedná se o zájmeno neurčité, ještě k tomu vyjadřující určité kvantum, proto to děti svádí k tomu, aby dané zájmeno zaměnily za číslovku, jak se stávalo ve většině případů. Za číslovku zájmeno všechen zaměnilo 14 žáků, za podstatné jméno 1 žák a za příslovce 2 žáci. U záměny za číslovku se dají logické pochody těchto žáků celkem pochopit, ale u záměny za podstatné jméno či příslovce si troufám říci, že se jednalo o pouhé tipy, kdy děti absolutně netušily o jaký slovní druh by se mohlo jednat. 2) ŽÁDNÝ - záporné zájmeno, zájmeno totalizující kvantum, míru. Správně určili pouze čtyři žáci z celkového počtu 24 žáků. Jedná se o stejný případ jako u zájmena všechen. Jde o zájmeno, které vyjadřuje v podstatě záporný počet, jde o vyjádření nikoho, proto si myslím, že se jednalo o stejné myšlenkové pochody jako výše. Ale zde zájmeno žádný tvarem připomíná i přídavné jméno podle vzoru mladý. Děti proto automaticky zaměňovaly toto zájmeno za číslovku nebo za přídavné jméno. Za přídavné jméno zájmeno žádný zaměnilo 10 žáků a za číslovku 6 žáků. U tří žáků se zájmeno žádný stalo příslovcem a u jednoho opět podstatné jméno. Tato záměna se zdá však celkem logická, jelikož víme, že zájmeno je slovní druh zástupný, tedy zastupuje podstatné jméno apod. = obě zájmena současně neměl správně ani jeden žák 3) SI zvratné zájmeno, osobní Toto zájmeno správně určilo 8 žáků z celkového počtu 24 žáků. Děti zájmeno si nejčastěji zaměňovali za spojku či předložku, je to dáno možná tím, že tyto slovní druhy bývají většinou jednoslabičné, stejně jako je toto zvratné zájmeno. 4) SE zvratné zájmeno, osobní 13

15 Správně toto zájmeno určilo 10 dětí z celkového počtu 24. I zájmeno se nejčastěji žáci zaměňovali za spojky či předložky, zde je to dáno asi také podobnou délkou těchto slovních druhů, někdy také za sloveso, zde by to vysvětlovalo to, že zájmeno se bývá často součástí slovesa, přísudku. 5) SVÁ - zájmeno přivlastňovací Správně určilo 14 dětí z celkového počtu 24. V tomto případě si děti dané zájmeno pletly s přídavným jménem ve třech případech, ve dvou za předložku a jeden žák jej zaměnil za příslovce. U záměny za přídavné jméno by se dalo předpokládat, že daným žákům slovo svým tvarem připomínalo právě přídavné jméno, u předložky a u příslovce se jednalo znovu o tipy, i přestože zájmeno svá je ohebný slovní druh a příslovce spolu s předložkou je neohebný slovní druh. 6) NIKDO - zájmeno záporné, zájmeno totalizující kvantum, míru. Správně určilo 16 dětí z celkového počtu 24 žáků. I zde se vyskytly záměny za číslovku. Jedná se o stejný případ jako u zájmena žádný a všechen, jde o zájmeno, které určitým způsobem vyjadřuje nějaký počet, respektive určuje nepřítomnost osoby, nikoho. Proto se o záměnu za číslovku jednalo ve čtyřech případech. Zajímavé je, že opět ve čtyřech případech si děti zaměnily zájmeno nikdo za podstatné jméno. Pravděpodobně šlo o myšlenku osoby, mohly si říci, a podstatné jméno tak odůvodnit, TEN nikdo, tudíž si na tu nijakou osobu ukázaly. Vždy dva žáci určili zájmeno nikdo jako přídavné jméno nebo jako příslovce a v jednom případě dokonce za sloveso. 7) TO, JEJ, TOHO, SÁM - zájmena Správně určilo 17 dětí z 24 žáků. U těchto zájmen nedocházelo k záměně za jiný slovní druh, který by nad ostatními převažoval. Žáci si zaměňovali tato zájmena za slovní druhy podstatné jméno, přídavné jméno, číslovka, příslovce, předložka, spojka, sloveso a u zájmena jej dokonce v jednom případě za citoslovce.dotyčný žák si pravděpodobně představil jej v případě, kdy se vyskytuje např. v takovéto větě: Jej, co to je? Ovšem ve větě, kde bylo užito toto zájmeno, tento případ ani trochu nepřipomínalo. 8) NÁS zájmeno osobní Určilo správně 18 dětí z celkového počtu 24 žáků. 14

16 S tímto zájmenem mělo problém pouze šest žáků, z toho tři zaměnili zájmeno nás za předložku, v jednom případě za přídavné jméno a zbylí žáci jej raději vůbec neurčili. Zde si netroufám říci, co vedlo k těmto záměnám. Podle zkušenosti s dětmi, si ale myslím, že jakmile dítě neví, o jaký slovní druh jde, něco prostě napíše a uvidí, jak to dopadne. 9) NICH, HO, NĚKDO, JEHO, NIKDO - zájmeno Správně určilo 19 dětí z celkového počtu 24 žáků. Tato zájmena byla určena téměř správně.nevyskytovala se ani zde nějaká převaha jiného slovního druhu, žáci je zaměňovali za různé jiné slovní druhy jako jsou podstatné jméno, přídavné jméno, sloveso, příslovce, předložka a spojka. 3.2 Určování zájmen žáky z 9. ročníků Opět jsem třídě zadala cvičení, které již předtím vyplnili žáci ze 7. třídy. Jednalo se o shodné zadání, které je již výše. V tomto cvičení již neměli žáci doplňovat slovní druh u všech zvratných zájmen, prostor pro vyplnění byl jen pro zvratné zájmeno se ve druhé větě a pro zvratné zájmeno si ve větě poslední. Žáci opět nevěděli, že test je pro mě důležitý jen z hlediska zájmen, měli za úkol určit všechny slovní druhy, kde byl prostor pro vyplnění. Po vyhodnocení testů jsem vypracovala opět žebříček nejobtížnějších zájmen Žebříček nejobtížnějších zájmen 9. třída 1. SE zvratné zájmeno osobní Toto zájmeno správně určil 1 žák z celkového počtu 25 žáků. Ve většině případech zájmeno se určovali žáci jako sloveso, ve 3 případech jako předložku, 1 žák jako podstatné jméno a jeden žák určil se jako spojku, 3 žáci neurčili toto slovo vůbec. K záměně zájmena se za sloveso, jak se stávalo většinou, došlo zřejmě proto, že si žáci spojili se se slovesem, ke kterému zvratné zájmeno patří (např. věta Nepřiznal se nikdo.) Neuvědomili si, že slovo se se určuje samostatně. K záměně svádí i to, že ve větném rozboru jsou žáci zvyklí se určovat spolu se slovesem jako přísudek. 2. VŠECHEN - neurčité zájmeno, určující kvantum, míru Toto zájmeno správně určilo 6 žáků z celkového počtu 25 žáků. Ve většině případů určovali žáci zájmeno všechen jako číslovku, nebo jej neurčili vůbec. 15

17 Jde o stejný případ jako v sedmé třídě. I zde si žáci toto slovo spojili s počtem, zájmeno, které určuje kvantum, k tomu děti svádí, takže si ani neuvědomí, že by se mohlo jednat o jiný slovní druh. 3. ŽÁDNÝ - záporné zájmeno, zájmeno totalizující kvantum, míru Toto zájmeno správně určilo 11 žáků z 25-i žáků. Nejčastěji zájmeno žádný zaměnili za přídavné jméno nebo číslovku, po jednom případě i za předložku či podstatné jméno, v podstatě se jedná o stejný případ jako u předchozí 7. třídy. Jelikož se jedná o záporné zájmeno, které vyjadřuje kvantum, žáci jej považovali za záporný počet, vyjádření nikoho, proto jej nejčastěji určovali jako číslovku. V případě přídavného jména lze usuzovat za záměnu z důvodu podobnosti se vzorem tvrdého přídavného jména mladý. Určení jako podstatné jméno lze trochu také pochopit, žák si představil slovo žádný jako osobu, která není přítomna. Záměna za předložku byla spíše tipem, zde žák neměl ponětí, o jaký slovní druh se jedná, tak napsat to, co ho asi v danou chvíli napadlo. 4. TOHO ukazovací zájmeno Správně toto zájmeno určilo 12 žáků z celkem 25-i žáků. Zde se nevyskytoval žádný převažující slovní druh, za který by toto zájmeno žáci zaměnili. Zájmeno toho bylo určováno jako příslovce, předložka, částice, ale i jako podstatné jméno. I zde se jednalo pravděpodobně o náhodné tipy. 5. SI zvratné osobní zájmeno V tomto případě bylo správné určení ve 13-i případech z celkového počtu 25. Pokud toto zájmeno ostatní žáci vůbec určili, pak nejčastěji jako předložku nebo podstatné jméno. Je to zajímavé, jelikož i zde bych čekala nejčastější záměnu za sloveso, ze stejného důvodu jako u zájmena se, i zájmeno si je spojováno se slovesem a je určováno jako součást přísudku spolu se slovesem. Proto si nedovedu vysvětli tyto záměny, snad jen to, že děti mají předložky spojené většinou s krátkými slovy, ale spíše se jednalo opět o tip. 6. JEJ osobní zájmeno Toto zájmeno bylo správně určeno v 15-i případech z 25-i žáků. Nebyl zde slovní druh, který by v záměně převažoval. Žáci jej zaměňovali za příslovce, předložku i spojku. Opět zde k záměně za předložku či spojku svádí jen délka slov, kdy tímto slovním druhem bývají nejčastěji krátká slova. 16

18 7. SÁM, TO, NIKDO zájmena (osobní, ukazovací, záporné - totalizující kvantum, míru,) Tato zájmena byla shodně správně určena v 16-i případech z 25-i žáků. Zde se jedná o zájmeno nikdo ve větě Nepřiznal se nikdo. Slovo sám bylo určováno i jako podstatné jméno nebo sloveso, slovo nikdo jako podstatné jméno či číslovka. Nikdo určuje záporný počet, s počtem souvisí, proto ta záměna za číslovky, co se týká záměny za podstatné jméno, nikdo může žákům připomínat osobu, nikoho, proto to určení za podstatné jméno. U zájmena sám se stejně může vysvětlit záměna za podstatné jméno, kdy si žák mohl říci, že se jedná o osobu mužského rodu, která je sama, odtud určení, záměnu za sloveso v tomto případě nedovedu vysvětlit. 8. NÁS, JEHO, HO, SVÁ - zájmena Tato zájmena správně určilo 17 žáků z celkového počtu 25 žáků. Nevyskytovaly se zde slovní druhy, které by převažovaly v záměně. Našly se zde podstatné jméno, přídavné jméno, příslovce i předložka. Jednalo se spíše o tipy, nějakou logickou souvislost jsem nenašla. 9. NICH, NIKDO zájmena (zájmeno osobní, zájmeno záporné, totalizující kvantum, míru) Tato zájmena byla správně určena v 19-i případech z 25-i žáků. Zde bylo zájmeno nikdo ve větě Nikdo tam nepřišel. I zde vyjadřuje osobu, nikoho, jako v případě zájmena nikdo v předchozí větě ve cvičení, ale zde určování proběhlo většinou správně oproti minulému případu. Nevyskytoval se zde žádný zaměněný slovní druh v převaze. Žáci tyto zájmena zaměnili za podstatné jméno, přídavné jméno, předložku a dokonce v jednom případě i za citoslovce. 10. NĚKDO neurčité zájmeno Zájmeno správně určilo 20 žáků z 25-i žáků. Tři žáci určili toto zájmeno jako číslovku, jeden žák jako podstatné jméno a jeden jako spojku.podle mého názoru lze vysvětlit záměnu za podstatné jméno, kde slovo někdo může připomínat neurčitou osobu, proto vede myšlenka k podstatnému jménu. 3.3 Kdy zájmena svádí k záměně za jiný slovní druh? 17

19 Zamyslíme-li se nad důvodem, který děti svádí k záměně zájmen za jiný slovní druh, dojdeme k závěru, že se jedná o čtyři hlavní důvody, proč tomu tak je. 1) Zástupnost za jména Děti si zájmena pletou s podstatnými jmény, jelikož zájmena jsou slovním druhem, který nepojmenovává, ale zastupuje jiný slovní druh, př. On nějaká osoba apod. Proto lze tyto záměny zcela pochopit a označit je za logické. Dalo by se říci, že žák přemýšlí obecně nad tím, co to zájmeno je. Řekne si, že zájmeno je spjato s podstatným jménem a najednou si není jist. Proto tak může také docházet k těmto chybám. 2) Záměna tvaru zájmena za přídavné jméno Dále se vyskytlo spoustu případů záměn za přídavná jména, zde děti zmátla podoba těchto slov, mnohdy si jsou svým tvarem zájmena i číslovky podobné s přídavným jménem, př. zájmeno svá svým tvarem připomíná přídavné jméno dle vzoru mladý, mladý je tvrdý vzor přídavných jmen, proto je mohla tato podobnost tvaru slov zmást. 3) Tipování Dalším důvodem, proč docházelo k záměnám, bylo obyčejné tipování, než aby žák měl prázdné políčko, raději tam něco napsal, aniž by aspoň trochu tušil, o jaký slovní druh se jedná. 4) Neurčitost Dalším důvodem záměny zájmen za jiný slovní druh je v případě, když se jedná o slovní druh neurčitého typu. Děti to svádí k většímu přemýšlení, ale většinou špatnému, hledají v tom větší vědu, než to je. Neurčitost si neumí představit, je to pro ně něco abstraktního. Co to je neurčitost a negace u zájmen? Jak se tvoří? Neurčitost se vyjadřuje prefixem ( předponou ) ně- : někdo, něco, některý, nějaký, něčí a postfixem si : kdosi, cosi, kterýsi, čísi. Funkce prefixu ně- a postfixu si nejsou synonymní : postfix implikuje jistou míru determinace: někdo zcela neurčený člověk ( někdo to rád ho.rké ) / kdosi neurčený člověk patřící do jisté skupiny lidí ( např.těch, které jsme viděli:kdosi tam vykřikl ).Neurčitost s odstínem různosti se vyjadřuje prefixem leda- 18

20 ( lec- ) : ledakdo, ledaco ( leckdo ).Fakultativně se k derivaci prefixem lec- může družit postfix s, nejběžnější u zájmena leccos, možný i u leckdos. Hovorově se neurčitost vyjadřuje také prefixy kdoví-, bůhví-, čertví-, např.kdovíkdo, bůhvíco, čertvíjaký ( Kol. autorů, Příruční mluvnice češtiny, 1995, str.216 ) Negace zájmen neboli vznik záporných zájmen se děje připojením prefixu ni-: nikdo, nijaký, ničí. Záporný protějšek zájmena co má podobu nic. 5) Hledání logiky k odpovědi Posledním důvodem záměn slovních druhů je veliká snaha žáků promyslet odpověď. Hledají ve všem logickou zákonitost, snaží se pořádně popřemýšlet nad daným slovem a vytvořit si asociace mezi daným slovem a slovními druhy. Mnohdy takové myšlenkové pochody, snahy o hledání logiky končí právě špatným určením slovního druhu. 3.4 Srovnání výsledků obou tříd Do následující tabulky jsem zachytila jednotlivá pořadí správného určení zájmen u obou tříd. Je zde pořadí zájmen, u 7. i 9. třídy je napsáno zájmeno, které odpovídá danému pořadí a navíc připsán počet žáků, kteří zájmeno určili správně. Pořadí je vypsáno, stejně jako u předchozích žebříčků, dle určování žáků od nejobtížněji určovaných zájmen po ty lehce určitelné. Tabulka ukazuje, že na prvních třech místech jsou u obou tříd dvě stejná zájmena ( všechen, žádný) a vždy zájmeno zvratné ( v případě 7. třídy je to si a u 9. třídy se). Z jakých důvodů jsou zrovna tato zájmena nejobtížnější pro správné určení, bylo vysvětleno již výše v žebříčcích obtížnosti ( zájmena určující určité kvantum, proto je žáci velmi často zaměňují za číslovku, či podobnost slova žádný se vzorem přídavného jména tvrdý, z toho důvodu záměna za příd. jméno). Proto mě tato tři místa nepřekvapila. Nejmarkantnější rozdíl je asi u zvratného zájmena se, které je u 7. třídy na 4. místě obtížnosti, ale u třídy deváté na místě prvním. U těchto žáků se tedy ukázalo jako nejobtížnější, správně jej určil jen jeden žák oproti deseti žákům z třídy sedmé. Vysvětlení může být snad takové, že žáci v sedmé třídě mají výčet zájmen ještě více v paměti, zájmena jsou pravidelně ve výuce procvičována, jsou doplňovány další poznatky ohledně jednotlivých druhů zájmen. V 9. třídě je tato látka považována již za zvládnutou a žáci se více věnují jiným oblastem českého jazyka. Možná jsou výsledky dané také tím, že tento test byl v 9. třídě 19

SSOS_CJL_5.13. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Číslo a název projektu Číslo a název šablony

SSOS_CJL_5.13. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Číslo a název projektu Číslo a název šablony Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_CJL_5.13

Více

Dataprojektor, kodifikační příručky

Dataprojektor, kodifikační příručky Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Český jazyk (CEJ) Jazyková výchova Prima 2 hodiny týdně Dataprojektor, kodifikační příručky Slovní druhy Objasní motivaci pojmenování slovních druhů Vysvětlí

Více

ZÁJMENA VÝZNAM A DRUHY; TVARY A JEJICH VÝZNAMY

ZÁJMENA VÝZNAM A DRUHY; TVARY A JEJICH VÝZNAMY ZÁJMENA VÝZNAM A DRUHY; TVARY A JEJICH VÝZNAMY Zájmena jsou slova, která sama neoznačují osobu, zvíře, věc nebo vlastnost, nýbrž jen zastupují příslušná substantiva a adjektiva, popř. určitou nebo neurčitou

Více

SADA VY_32_INOVACE_CJ1

SADA VY_32_INOVACE_CJ1 SADA VY_32_INOVACE_CJ1 Přehled anotačních tabulek k dvaceti výukovým materiálům vytvořených Mgr. Bronislavou Zezulovou a Mgr. Šárkou Adamcovou. Kontakt na tvůrce těchto DUM: zezulova@szesro.cz a adamcova@szesro.cz

Více

ČESKÝ JAZYK 3. ROČNÍK Slovní druhy ohebné ROZLIŠUJEME DESET SLOVNÍCH DRUHŮ.

ČESKÝ JAZYK 3. ROČNÍK Slovní druhy ohebné ROZLIŠUJEME DESET SLOVNÍCH DRUHŮ. ČESKÝ JAZYK 3. ROČNÍK Slovní druhy ohebné Milé děti, možná si ani neuvědomujete, kolik pěkných slov a slovíček každý den slyšíte nebo kolik takových slov vyslovíte, když si chcete popovídat s kamarádem

Více

Zájmena (pronomina) 1. Zájmena osobní. 5. Zájmena vztažná. 2. Zájmena ukazovací

Zájmena (pronomina) 1. Zájmena osobní. 5. Zájmena vztažná. 2. Zájmena ukazovací Zájmena (pronomina) 1. Zájmena osobní bezrodá (=nevyjadřují rod): já, ty, my, vy, se, si rodová: on, ona, ono, oni, ony, ona vzor: 2. Zájmena ukazovací ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám/-ý

Více

2. přivlastňovací můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, zvratné svůj - přivlastňujeme jimi něco 1., 2., 3. osobě nebo podmětu v kterékoli osobě

2. přivlastňovací můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, zvratné svůj - přivlastňujeme jimi něco 1., 2., 3. osobě nebo podmětu v kterékoli osobě ZÁJMENA Jsou slova, která sama neoznačují osobu, věc nebo vlastnost. Pouze zastupují příslušná podstatná jména a adjektiva přídavná jména. Věc, osobu nebo vlastnost naznačují, odkazují na ně, vyjadřují

Více

Zájmena Pronomina Číslovky Numeralia Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Zájmena Pronomina Číslovky Numeralia Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Zájmena Pronomina Číslovky Numeralia Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 5.9.2009 Mgr. Jitka Riedlová Zájmena - Plnovýznamový slovní druh

Více

Projekt: EU peníze školám - OP VK oblast podpory 1.4 s názvem Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

Projekt: EU peníze školám - OP VK oblast podpory 1.4 s názvem Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Název projektu : OP VK 1.4 60610221 I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Projekt: EU peníze školám - OP VK oblast podpory 1.4 s názvem Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Mgr. Kateřina Zástřešková Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0394 Číslo VY_32_INOVACE_5_ČJL_2.04 Název tematického

Více

PŘÍDAVNÁ JMÉNA, ZÁJMENA, ČÍSLOVKY

PŘÍDAVNÁ JMÉNA, ZÁJMENA, ČÍSLOVKY PŘÍDAVNÁ JMÉNA, ZÁJMENA, ČÍSLOVKY Autor Mgr. Jiří Ondra Anotace Opakování základních pojmů a kategorií z oblasti ohebných slovních druhů (přídavná jména, zájmena, číslovky) Očekávaný přínos Procvičení

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 TS Český jazyk 1 (Pravopis) Terasoft Vyjmenovaná slova doplňování i(í) nebo y(ý), chybné odpovědi jsou vypsány s uvedením správného pravopisu před vlastním testem je možné zvolit písmena, po kterých budou

Více

1 Substantiva. 2 Adjektiva. Obsah. Lekce Obsah Cvičení

1 Substantiva. 2 Adjektiva. Obsah. Lekce Obsah Cvičení Obsah Úvod. Substantiva. Adjektiva. Personalia, posesiva. Demonstrativa. Interogativa, relativa 0. Indefinita, negativa. Numeralia 0. Verba prézentní tvary. Verba préteritum 0. Verba aspekt. Verba futurum.

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Český jazyk,

Více

1. Podstatná jména (substantiva)

1. Podstatná jména (substantiva) 1. Podstatná jména (substantiva) - názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, činností a vztahů - určujeme mluvnické kategorie: PÁD, ČÍSLO, ROD (životnost) + VZOR Druhy podstatných jmen a/ abstraktní

Více

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Tvarosloví *) Český jazyk (CEJ) Jazyková výchova Sekunda 2 hodiny týdně Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Určuje slovní druhy, své tvrzení vždy

Více

ANOTACE K VÝUKOVÉ SADĚ č. VY_32_INOVACE_02_05_NEJ_Ps

ANOTACE K VÝUKOVÉ SADĚ č. VY_32_INOVACE_02_05_NEJ_Ps ANOTACE K VÝUKOVÉ SADĚ č. VY_32_INOVACE_02_05_NEJ_Ps Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast (předmět) Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0705 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

NÁZEV TŘÍDA ANOTACE PLNĚNÉ VÝSTUPY KLÍČOVÁ SLOVA

NÁZEV TŘÍDA ANOTACE PLNĚNÉ VÝSTUPY KLÍČOVÁ SLOVA ČÍSLO SADY III/2 AUTOR/KA Radka Zborníková ČJL - Tvarosloví Slovní druhy číselné označení DUM NÁZEV TŘÍDA ANOTACE PLNĚNÉ VÝSTUPY KLÍČOVÁ SLOVA FORMÁT (pdf,, ) 1. Slovní druhy - přehled, opakování učiva

Více

Roční úvodní kurs českého jazyka pro nově příchozí žáky - cizince

Roční úvodní kurs českého jazyka pro nově příchozí žáky - cizince Roční úvodní kurs českého jazyka pro nově příchozí žáky - cizince Cíl kursu: 1/rychlé osvojení češtiny na komunikační úrovni - rozvoj slovní zásoby 2/ pochopení základních pravidel systému jazyka druhy

Více

VY_12_INOVACE_ČT_II/1.03 Škola: Základní škola a Mateřská škola Dobronín, příspěvková organizace Polenská 162 / 4, Dobronín

VY_12_INOVACE_ČT_II/1.03 Škola: Základní škola a Mateřská škola Dobronín, příspěvková organizace Polenská 162 / 4, Dobronín Kód DUM : VY_12_INOVACE_ČT_II/1.03 Škola: Základní škola a Mateřská škola Dobronín, příspěvková organizace Polenská 162 / 4, 588 12 Dobronín Číslo projektu: Název projektu: Název šablony: Název materiálu:

Více

Český jazyk a literatura - jazyková výchova

Český jazyk a literatura - jazyková výchova Využívá znalostí získaných v předešlých ročnících. OPAKOVÁNÍ OPAKOVÁNÍ Vysvětlí pojmy: sl.nadřazené, podřazené a slova souřadná.uvede příklady. Rozpozná sl. jednoznač.a mnohoznačná. V textu vyhledá synonyma,

Více

4.9.1. Základy latiny II

4.9.1. Základy latiny II 4.9.1. Základy latiny II Základy latiny jsou dvouletý volitelný předmět, jehož hlavním cílem je poskytnout žákům základní orientaci v systému latinské gramatiky v rozsahu středoškolského učiva a připravit

Více

VY_32_INOVACE_ / IQ cesta

VY_32_INOVACE_ / IQ cesta 1/6 3.2.07.08 Pravidla hry: 1. Hra je určena minimálně pro 2 hráče. 2. Jeden hráč (může se účastnit i hry) bude kontrolovat správnost odpovědí na Listině odpovědí. 3. Každý si vybere figurku jiné barvy

Více

Český jazyk - Jazyková výchova

Český jazyk - Jazyková výchova Prima Zvuková stránka jazyka Stavba slova a pravopis rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu Jazyk a jeho útvary seznamuje se s jazykovou normou spisovně vyslovuje česká a běžně užívaná cizí

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák porovnává významy slov, zvláště slova podobného nebo stejného významu a slova vícevýznamová O jazyce Opakování učiva 3. ročníku Národní jazyk Naše vlast a národní jazyk Nauka o slově Slova a pojmy,

Více

SLOVNÍ DRUHY. Vytvořeno dne: druhů, vymezuje tři základní kritéria členění. Závěr prezentace slouží k procvičení osvojených poznatků.

SLOVNÍ DRUHY. Vytvořeno dne: druhů, vymezuje tři základní kritéria členění. Závěr prezentace slouží k procvičení osvojených poznatků. SLOVNÍ DRUHY Název materiálu: Název sady: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Téma: Jméno autora: VY_32_INOVACE_CJ2r0101 Morfologie pro 2. ročník Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura Slovní

Více

VY_12_INOVACE_26_MLUVNICKE_KATEGORIE_PODSTATNYCH_ JMEN. Předmět: Český jazyk Ročník: 4. Časová dotace: 45 min Datum ověření:

VY_12_INOVACE_26_MLUVNICKE_KATEGORIE_PODSTATNYCH_ JMEN. Předmět: Český jazyk Ročník: 4. Časová dotace: 45 min Datum ověření: Kód materiálu: Název materiálu: VY_12_INOVACE_26_MLUVNICKE_KATEGORIE_PODSTATNYCH_ JMEN Mluvnické kategorie podstatných jmen Předmět: Český jazyk Ročník: 4. Časová dotace: 45 min Datum ověření: 10. 4. 2013

Více

Modul NE2-1. Osnova: Arbeitsbuch. Ismaning: Max Hueber, 2002. 504 s. ISBN 3-19-011601-6

Modul NE2-1. Osnova: Arbeitsbuch. Ismaning: Max Hueber, 2002. 504 s. ISBN 3-19-011601-6 Německý jazyk začátečnický V rámci Inovace studijního programu PIS byly u studijního oboru německý jazyk začátečnický (NE2) vymezeny základní aspekty ve výuce tak, aby po ukončení studia byli studenti

Více

Ročník: 5. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby

Ročník: 5. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby Ročník: 5. Časová dotace: 7 hodin týdně Komunikační a slohová Zážitkové čtení a naslouchání klíčová slova vyhledávací čtení aktivní naslouchání se záznamem slyšeného Žák při hlasitém čtení vhodně využívá

Více

OBSAH. Předmluva (Libuše Dušková) DÍL I. Rozbor fonologický

OBSAH. Předmluva (Libuše Dušková) DÍL I. Rozbor fonologický OBSAH Předmluva (Libuše Dušková) DÍL I. Rozbor fonologický Úvod Rozdělení jazykového rozboru Poměr fonologie k fonetice. Dějiny bádání Fonémy a varianty Monofonémové hodnocení hláskových komplexů Dvoufonémové

Více

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů NĚMČINA Gymnázium PORG Libeň Němčinu vyučujeme na PORGu Libeň od primy 1 do oktávy jako druhý cizí jazyk. Kromě němčiny vyučujeme jako druhý cizí jazyk také francouzštinu. V průběhu studia jsou studenti

Více

Jazyk a jazyková komunikace 2. ročník a sexta

Jazyk a jazyková komunikace 2. ročník a sexta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Tvarosloví Český jazyk (CEJ) Jazyk a jazyková komunikace 2. ročník a sexta 2 hodiny týdně (viz poznámky) S jistotou určí slovní druh a pojmenuje jej cizím termínem

Více

TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková

TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková ZÁJMENA VY_32_INOVACE_CJ_3_13 OPVK 1.5 EU peníze středním školám CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti Skloňování zájmen osobních, zvratné se, zájmen ukazovacích,

Více

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tématická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0963 II/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační

Více

Obsah. Úvodní poznámka 11 Německý jazyk, spisovná řeč a nářečí 13 Pomůcky ke studiu němčiny 15

Obsah. Úvodní poznámka 11 Německý jazyk, spisovná řeč a nářečí 13 Pomůcky ke studiu němčiny 15 Obsah Úvodní poznámka 11 Německý jazyk, spisovná řeč a nářečí 13 Pomůcky ke studiu němčiny 15 VÝSLOVNOST A PRAVOPIS Německá výslovnost 18 Hlavni rozdíly mezi českou a německou výslovnosti 19 Přízvuk 20

Více

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tématická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0963 II/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor (předmět): Český jazyk: jazyková výchova - ročník: PRIMA

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor (předmět): Český jazyk: jazyková výchova - ročník: PRIMA Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor (předmět): Český jazyk: jazyková výchova - ročník: PRIMA Téma Učivo Výstupy Kódy Dle RVP Školní (ročníkové) PT KK Podstatná jména: - konkrétní

Více

Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova

Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Vzdělávací obsah Očekávané výstupy z RVP ZV Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby, průřezová témata rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu

Více

Morfologie. Gramatika gramatické tvary a konstrukce a jejich sémantické funkce - obecný úvod

Morfologie. Gramatika gramatické tvary a konstrukce a jejich sémantické funkce - obecný úvod Morfologie Gramatika gramatické tvary a konstrukce a jejich sémantické funkce - obecný úvod Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Hrnčířová. Dostupné z Metodického

Více

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6.

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova - zná pojem mateřský jazyk 1. Čeština jako mateřský jazyk MKV 4.4 - zná základní složky

Více

ČÍSLOVKY (NUMERALIA) Číslovky (numeralia) Vytvořeno dne: Metodický popis anotace:

ČÍSLOVKY (NUMERALIA) Číslovky (numeralia) Vytvořeno dne: Metodický popis anotace: ČÍSLOVKY (NUMERALIA) Název materiálu: Název sady: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Téma: Jméno autora: VY_32_INOVACE_CJ2r0110 Morfologie pro 2. ročník Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura

Více

Český jazyk v 5. ročníku

Český jazyk v 5. ročníku Český jazyk v 5. ročníku září Jazyková Při hlasitém čtení vhodně využívá modulace souvislé řeči a různá zabarvení hlasu. Po tichém čtení samostatně reprodukuje text. Odliší podstatné a okrajové informace,

Více

Tematický plán pro školní rok 2015/2016 Předmět: Český jazyk Vyučující: Mgr. Jitka Vlčková Týdenní dotace hodin: 8 hodin Ročník: čtvrtý

Tematický plán pro školní rok 2015/2016 Předmět: Český jazyk Vyučující: Mgr. Jitka Vlčková Týdenní dotace hodin: 8 hodin Ročník: čtvrtý ČASOVÉ OBDOBÍ Září KONKRÉTNÍ VÝSTUPY KONKRÉTNÍ UČIVO PRŮŘEZOVÁ TÉMATA rozliší větu jednoduchou a souvětí ví, co znamená věta, slovo rozlišuje slova nespisovná a nahradí je spisovnými zná pravidla pro psaní

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Uplatnění jazyka v jednotlivých funkčních stylech Český jazyk a literatura Pavla Jamborová

Více

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 4.ROČNÍK

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 4.ROČNÍK VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘEDMĚT: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 4.ROČNÍK Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy

Více

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Žák se seznámí se základními pojmy morfologie tvarosloví, ohebnost, význam slov.

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Žák se seznámí se základními pojmy morfologie tvarosloví, ohebnost, význam slov. Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: Číslo a název sady: Téma: Jméno a příjmení autora: STŘEDNÍ ODBORNÁ

Více

Přídavná jména Střední průmyslová škola a Obchodní akademie Uherský Brod Český jazyk a literatura

Přídavná jména Střední průmyslová škola a Obchodní akademie Uherský Brod Český jazyk a literatura Přídavná jména Název školy: Střední průmyslová škola a Obchodní akademie Uherský Brod Adresa: Nivnická 1781, 688 01 Uherský Brod Předmět: Český jazyk a literatura Vyučující: Balaštíková Andrea Přídavná

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Rozšiřování a upevňování slovní zásoby a gramatiky Ruský jazyk Helena Malášková 01

Více

Příklad rozpracování minimální doporučené úrovně pro úpravu. očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření. do učebních osnov vyučovacího předmětu

Příklad rozpracování minimální doporučené úrovně pro úpravu. očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření. do učebních osnov vyučovacího předmětu Příklad rozpracování minimální doporučené úrovně pro úpravu očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření do učebních osnov vyučovacího předmětu ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Ukázka byla zpracována s využitím

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Současný český jazyk upevňování a procvičování obtížných gramatických jevů Český jazyk

Více

ČÍSLOVKY (NUMERALIA) ČÍSLOVKY ZÁKLADNÍ - označují počet, pojmenovávají čísla

ČÍSLOVKY (NUMERALIA) ČÍSLOVKY ZÁKLADNÍ - označují počet, pojmenovávají čísla ČÍSLOVKY (NUMERALIA) - slouží jako slovní druh vyjadřující množství, a to buď počítané (vyjádřitelné čísly) nebo nepočítané (neurčité) - členíme je na číslovky základní, řadové, druhové a násobné a ty

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY 1. 2 Cvičení z českého jazyka Cvičení z českého jazyka 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Charakteristika Žáci si tento předmět vybírají

Více

Všestranný jazykový rozbor (VJR)

Všestranný jazykový rozbor (VJR) Všestranný jazykový rozbor (VJR) VJR by měl tvořit součást téměř každé vyučovací hodiny a můžeme jej zařadit do kterékoli její části. Nejčastěji se používá při opakovaní a vyvozování nového učiva. Pokud

Více

Tematický plán pro školní rok 2015/16 Předmět: Český jazyk Vyučující: Mgr. Iveta Jedličková Týdenní dotace hodin: 8 hodin Ročník: pátý

Tematický plán pro školní rok 2015/16 Předmět: Český jazyk Vyučující: Mgr. Iveta Jedličková Týdenní dotace hodin: 8 hodin Ročník: pátý ČASOVÉ OBDOBÍ Září Říjen KONKRÉTNÍ VÝSTUPY KONKRÉTNÍ UČIVO PRŮŘEZOVÁ TÉMATA Umí vyznačit ve slově kořen, předponu, příponu, koncovku Umí vytvořit tvar slova a slovo příbuzné Umí odvodit slova pomocí přípony

Více

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: Číslo a název sady: Téma: Jméno a příjmení autora: STŘEDNÍ ODBORNÁ

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

Český jazyk ve 4. ročníku

Český jazyk ve 4. ročníku Český jazyk ve 4. ročníku září Jazyková Čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas. učebnice strana 3 7 Procvičuje praktické naslouchání při komunikaci s další osobou. pracovní sešit strana

Více

Zájmena. MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život

Zájmena. MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Zájmena MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_12_14 Tématický celek: Gramatika, skladba,

Více

Morfologie. Morfém. Morf. Typy morfů (podle významu, který vyjadřují) Morfologická homonymie. Morfologická synonymie

Morfologie. Morfém. Morf. Typy morfů (podle významu, který vyjadřují) Morfologická homonymie. Morfologická synonymie Morfologie Morfologie (tvarosloví) jazykovědná disciplína, součást gramatiky (spolu se syntaxí) Členění: a) formální morfologie b) funkční (sémantická) morfologie Morfonologie alternace vokalické alternace

Více

Pravopis i-y. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Pravopis i-y. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Pravopis

Více

12. Opakování tvarosloví Vypracovala: Martina Miškeříková, červenec 2013

12. Opakování tvarosloví Vypracovala: Martina Miškeříková, červenec 2013 12. Opakování tvarosloví Vypracovala: Martina Miškeříková, červenec 2013 Název školy Obchodní akademie a Střední odborné učiliště Veselí nad Moravou Název a číslo OP OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost,

Více

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Český jazyk (CEJ) Jazyková výchova Tercie 2 hodiny týdně Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Skladba *) Ţák vysvětlí pojem aktuální (kontextové)

Více

NÁVRHY TEMATICKÝCH PLÁNŮ. 1. ročník Počet hodin

NÁVRHY TEMATICKÝCH PLÁNŮ. 1. ročník Počet hodin Návrhy tematických plánů Střední odborná škola 1. Návrh tematického plánu mluvnice 1. ročník Počet hodin Racionální studium textu 1 Základy informatiky získávání a zpracování informací 1 Jazykověda a její

Více

Tvarosloví (morfologie)

Tvarosloví (morfologie) Tvarosloví (morfologie) A k čemu zákaz předjíždění kamionů? Stačí dodržovat vyhlášku a dopravní značení na dálnici mají vyhrazen svůj jízdní pruh a v ostatních nemají co dělat. Fotopast má celkem široký

Více

ČÍSLO PROJEKTU: Anotace: prověrka ze zájmen druhy, pravopis koncovek kontrola

ČÍSLO PROJEKTU: Anotace: prověrka ze zájmen druhy, pravopis koncovek kontrola NÁZEV ŠKOLY: AUTOR: NÁZEV: TÉMA: ČÍSLO PROJEKTU: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace Mgr. Lenka Šrámková VY_12_INOVACE_1.1.36.5._ČJ zájmena druhy,

Více

IV. Gramatika A. Tvarosloví 1. Slovní druhy

IV. Gramatika A. Tvarosloví 1. Slovní druhy IV. Gramatika A. Tvarosloví 1. Slovní druhy Slovní druhy jsou soubory slov vymezené podle hledisek významového, tvaroslovného a skladebního. V podstatě se shodují s kategoriemi, s jejichž pomocí starořecký

Více

MLUVNICE. Seznam otázek k závěrečným zkouškám z českého jazyka a literatury v 9. ročníku

MLUVNICE. Seznam otázek k závěrečným zkouškám z českého jazyka a literatury v 9. ročníku Seznam otázek k závěrečným zkouškám z českého jazyka a literatury v 9. ročníku MLUVNICE 1. Jazykové rodiny 2. Útvary národního jazyka 3. Jazykové příručky 4. Slovo a jeho význam 5. Obohacování slovní zásoby

Více

Ročník: I. Český jazyk a literatura Vzdělávací oblast: Jazykové vzdělávání a komunikace, Estetické vzdělávání

Ročník: I. Český jazyk a literatura Vzdělávací oblast: Jazykové vzdělávání a komunikace, Estetické vzdělávání 1 Jméno autora: Mgr. Hana Boháčová Datum vytvoření: 23. 04. 2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_23_CJL_M Ročník: I. Český jazyk a literatura Vzdělávací oblast: Jazykové vzdělávání a komunikace, Estetické vzdělávání

Více

Český jazyk Název Ročník Autor

Český jazyk Název Ročník Autor Pomůcka - Slabiky - foto 1. Pomůcka Psací tvary písmen 1. PL - Samohlásky 1. PL Slabiky - slova 1. PL - Souhlásky 1. PL Slova - věty 1. PL Souhlásky m, l, p 1. PL Tvoření slov 1. PL Souhlásky s, j, t 1.

Více

ČESKÝ JAZYK 3. ROČNÍK

ČESKÝ JAZYK 3. ROČNÍK VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘEDMĚT: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ČESKÝ JAZYK 3. ROČNÍK Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Aktualizace

Více

Úvod do latinské jmenné flexe 1. deklinace. Úvodní lekce II, lekce 1

Úvod do latinské jmenné flexe 1. deklinace. Úvodní lekce II, lekce 1 Úvod do latinské jmenné flexe 1. deklinace Úvodní lekce II, lekce 1 Latinské názvosloví gramatických kategorií Slovní druhy substantiva podstatná jména Gramatický rod (genus) adjektiva numeralia verba

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Žák rozlišuje počet slabik a písmen ve slovech Postupné rozšiřování slovní zásoby Učí se užívat

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 63 Autor: Mgr. Petra Elblová Datum: 15.12.2011 Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk Tematický okruh:

Více

Škola. Autor Číslo projektu Číslo Název tematického celku Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Anotace

Škola. Autor Číslo projektu Číslo Název tematického celku Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Anotace Škola Autor Číslo projektu Číslo Název tematického celku Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Anotace Očekávaný výstup Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Mgr. Kateřina

Více

Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby

Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně Komunikační a slohová Čtení a naslouchání čtení jako zdroj informací aktivní naslouchání s otázkami Žák čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas.

Více

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.20. Latina

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.20. Latina 4.8.20. Latina A) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu: Důležitost a význam studia latinského jazyka dokazuje nejen jeho několikasetletá tradice. I v dnešní době má tento doplňující vzdělávací

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Český jazyk Ročník: 6. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy.

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Český jazyk Ročník: 6. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. KOMUKIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Žák - vypravuje ústně i písemně, využívá jazykových prostředků vhodných k oživení vypravování, dodržuje časovou posloupnost, sestavuje osnovu vypravování; - popisuje ústně

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Anglický jazyk Ročník: 3.. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy.

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Anglický jazyk Ročník: 3.. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. OSV - rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci (seberegulace v situaci nesouhlasu, odporu apod., dovednost odstoupit od vlastního nápadu, dovednost navazovat na druhé a rozvíjet vlastní linku jejich

Více

Přední střední zadní Přední střední zadní vysoké i u í ú vysoké střední e o é ó střední nízké a á nízké

Přední střední zadní Přední střední zadní vysoké i u í ú vysoké střední e o é ó střední nízké a á nízké 4) Základy systému českého jazyka 1) FONETIKA a) souhlásky Závěrové Úžinové Polozávěrové Neznělé p, t, ť, k s, š, f, ch, c, č Znělé b, d, ď, g z, ž, v, h, ř Znělé m, n. ň r, l, j b) samohlásky Krátké Dlouhé

Více

Popis morfologických značek poziční systém

Popis morfologických značek poziční systém Popis morfologických značek poziční systém Jan Hajič Ústav formální a aplikované lingvistiky MFF UK Morfologická analýza a syntéza Morfologické značky jsou součástí výsledku (výstupem) morfologické analýzy,

Více

PODSTATNÁ JMÉNA (SUBSTANTIVA) - PÁD

PODSTATNÁ JMÉNA (SUBSTANTIVA) - PÁD PODSTATNÁ JMÉNA (SUBSTANTIVA) - PÁD Název materiálu: Název sady: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Téma: Jméno autora: VY_32_INOVACE_CJ2r0102 Morfologie pro 2. ročník Jazyk a jazyková komunikace Český

Více

Příruční mluvnice češtiny. 2. vyd., Praha: Lidové noviny, 1996. 799 s. ISBN 80-7106-134-4.

Příruční mluvnice češtiny. 2. vyd., Praha: Lidové noviny, 1996. 799 s. ISBN 80-7106-134-4. Morfologie Seznam studijní literatury: Příruční mluvnice češtiny. 2. vyd., Praha: Lidové noviny, 1996. 799 s. ISBN 80-7106-134-4. Hubáček, J., Jandová, E., Svobodová, J. Čeština pro učitele. 3. vyd., Opava:

Více

Český jazyk a literatura

Český jazyk a literatura Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Český jazyk a literatura 2. období 5. ročník Český jazyk pro 4. ročník I. část (Fortuna), Český jazyk pro 4. ročník II. část (Fortuna) Český jazyk pro 5.

Více

Klíčová slova: lexikologie, zájmena, číslovky, slovesa, synonyma, větné členy...

Klíčová slova: lexikologie, zájmena, číslovky, slovesa, synonyma, větné členy... Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUBMO_CESKYJAZYK_09 Název materiálu: Test 1. pololetí Tematická oblast: Český jazyk, 2. ročník Anotace: Cílem mé práce je vytvořit podpůrný kontrolní didaktický materiál

Více

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání.

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání. - plynule čte v porozuměním text přiměřeného rozsahu a náročnosti KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti - respektuje

Více

Vzdělávací obor Německý jazyk

Vzdělávací obor Německý jazyk 7. ročník Hlavní okruhy Očekávané výstupy dle RVP ZV Metody práce (praktická cvičeni) obor navázání na již zvládnuté 1. POSLECH S Kompetence komunikativní Témata: POROZUMĚNÍM Žák rozumí jednoduchým otázkám

Více

TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková

TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková ČÍSLOVKY VY_32_INOVACE_CJ_3_15 OPVK 1.5 EU peníze středním školám CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti Druhy číslovek, skloňování číslovek, duálové skloňování

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_277 Jméno autora: Mgr. Eva Svárovská Třída/ročník:

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Rozvoj řečových dovedností Ruský jazyk Helena Malášková 01 O spánku a váze - prezentace

Více

PŘÍDAVNÁ JMÉNA (ADJEKTIVA)

PŘÍDAVNÁ JMÉNA (ADJEKTIVA) PŘÍDAVNÁ JMÉNA (ADJEKTIVA) Název materiálu: Název sady: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Téma: Jméno autora: VY_32_INOVACE_CJ2r0108 Morfologie pro 2. ročník Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a

Více

Vyučovací předmět Ruský jazyk druhý cizí jazyk je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, vzdělávací obor Další cizí jazyk dle RVP.

Vyučovací předmět Ruský jazyk druhý cizí jazyk je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, vzdělávací obor Další cizí jazyk dle RVP. DALŠÍ CIZÍ JAZYK - RUSKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Ruský jazyk druhý cizí jazyk je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, vzdělávací obor Další cizí

Více

SLOVNÍ DRUHY- KVÍZ. Zakroužkuj správnou odpověď.

SLOVNÍ DRUHY- KVÍZ. Zakroužkuj správnou odpověď. Anotace Pracovní list k procvičení a upevnění znalostí učiva slovní druhy Autor Mgr. Marcela Zemanová Jazyk Čeština Očekávaný Správně určovat slovní druhy výstup Speciální vzdělávací Lehké mentální postižení

Více

TEMATICKÝ PLÁN. Literatura: Český jazyk - Z. Krausová, R. Teršová, Fraus 2012, pracovní sešit Český jazyk pro 6. ročník - V.

TEMATICKÝ PLÁN. Literatura: Český jazyk - Z. Krausová, R. Teršová, Fraus 2012, pracovní sešit Český jazyk pro 6. ročník - V. TEMATICKÝ PLÁN Předmět: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Český jazyk - Z. Krausová, R. Teršová, Fraus 2012, pracovní sešit Český jazyk pro 6. ročník - V. Styblík, SPN 1997 UČIVO - MLUVNICE 1. Opakování látky z

Více

SLOVNÍ DRUHY PRO 3.TŘÍDU

SLOVNÍ DRUHY PRO 3.TŘÍDU 22. základní škola Plzeň, příspěvková organizace Na Dlouhých 49, 312 09 Plzeň Absolventská práce SLOVNÍ DRUHY PRO 3.TŘÍDU Kristýna Pešková 9.A Vedoucí absolventské práce: Mgr. Marcela Kliková Školní rok

Více

Název materiálu. Význam slov. Slova souřadná, nadřazená, podřazená, procvičování.

Název materiálu. Význam slov. Slova souřadná, nadřazená, podřazená, procvičování. Název materiálu ročník SLUCHOVÁ DIFERENCIACE DÉLKY SAMOHLÁSEK 1 ZRAKOVÁ DIFERENCIACE KRÁTKÝCH A DLOUHÝCH SLABIK 1 VYVOZOVÁNÍ HLÁSKY S, SLUCHOVÁ PAMĚŤ 1 VYVOZOVÁNÍ HLÁSKY P, SLUCHOVÁ PAMĚŤ 1 ZRAKOVÁ ANALÝZA

Více

Anglický jazyk. Anglický jazyk. žák: TÉMATA. Fonetika: abeceda, výslovnost odlišných hlásek, zvuková podoba slova a její zvláštnosti

Anglický jazyk. Anglický jazyk. žák: TÉMATA. Fonetika: abeceda, výslovnost odlišných hlásek, zvuková podoba slova a její zvláštnosti Prima jednoduše mluví o sobě Slovní zásoba: elementární slovní 1 B/ 26, 27, 29, 30 tvoří jednoduché otázky a aktivně je používá zásoba pro zvolené tematické okruhy odpovídá na jednoduché otázky obsahující

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Ruský jazyk

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Ruský jazyk 6. Ruský jazyk 75 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Ruský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Ruský

Více

Název materiálu SLOVNÍ DRUHY PODSTATNÁ JMÉNA. Metodika. Pořadové číslo III-2-ČJ-III- 1-9.r.

Název materiálu SLOVNÍ DRUHY PODSTATNÁ JMÉNA. Metodika. Pořadové číslo III-2-ČJ-III- 1-9.r. Pořadové číslo 1-9.r. Název materiálu SLOVNÍ DRUHY PODSTATNÁ JMÉNA Autor Použitá literatura a zdroje Fraus 2006, 27-30 s. ISBN 80-7238-536-4 sešit 2006, 20-21 s. ISBN 80-7238-537-2 Metodika Materiál je

Více

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma 1.2.3. Všestranné jazykové rozbory Kapitola

Více