VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ DIPLOMOVÁ PRÁCE Anna Poledňáková

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ DIPLOMOVÁ PRÁCE 2012 Anna Poledňáková

2 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů Hlavní specializace: Mezinárodní obchod Zahraniční rozvojová spolupráce Zamyšlení nad některými formami Diplomová práce Vypracovala: Anna Poledňáková Vedoucí diplomové práce: Ing. Petr Pavlík, M.A., CSc. 2

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Zahraniční rozvojová spolupráce. Zamyšlení nad některými formami vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Praze dne.. Podpis 3

4 Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé práce panu Ing. Petru Pavlíkovi za pomoc a odborné vedení, dále za poskytnutí materiálů pak bývalému náměstku hejtmana Jihomoravského kraje RNDr. Igoru Poledňákovi, JUDr. Vladimíru Gašparovi z RRAJM, Mgr. Čeňku Absolonovi, PhD. z KÚ Jihomoravského kraje, Mgr. Daniele Nedomová z KÚ Olomouckého kraje, Mgr. Veronice Vaňkové z KÚ Olomouckého kraje, Mgr. Kateřině Kupečkové z KÚ Královéhradeckého kraje, Ing. Luboši Trojnovi z KÚ Ústeckého kraje, Dipl. Kfm. Tomáši Hesovi z Microfinance a.s., Pavle Pijanové z ČvT a Janě Škubalové, B. A. z Diakonie. 4

5 Obsah Seznam zkratek...1 Úvod Zahraniční rozvojová spolupráce ČR Vývoj ZRS ČR Aktéři ZRS ČR Formy ZRS ČR Bilaterální rozvojová spolupráce Multilaterální rozvojová spolupráce Stručná charakteristika některých dalších forem ZRS Mikrofinance Mikrofinance jako forma ZRS v EU Rozvojový model se zastoupením NNO ve VS Rozvojový model se zastoupením NNO v RZ Rozvojový model bez prostřednictví NNO Rozvojový model s prostřednictvím dvou NNO Mikrofinance jako forma ZRS v ČR Závěrečné shrnutí druhé části Meziregionální spolupráce jako forma ZRS Stručný přehled dosavadní meziregionální ZRS ČR Jihomoravský kraj a jeho aktivity v Srbsku Veřejná správa Školství a kultura Hospodářství a infrastruktura Aktivity ostatních krajů v Srbsku Závěrečné shrnutí třetí části...78 Závěr...80 Seznam literatury...82 Seznam schémat...91 Seznam tabulek...91 Seznam grafů...91 Seznam příloh...92 Přílohy

6 Seznam zkratek ACP Africa, Caribic, Pacific AKAM Aga Khan Agency for Microfinance BMZ Bundesministerium für wirtschaftliche Zusammenarbeit und Entwicklung CGAP Consultative Group to Assist the Poor CIDA Canadian International Development Agency CSR Corporate social responsibility ČEB Česká exportní banka ČRA Česká rozvojová agentura ČvT Člověk v tísni DAC Development Assistance Committee DACAAR Danish Committee for Aid to Afghan Refugees DANIDA Danish International Development Agency DCI Development Cooperation Instrument DFID Department for International Development EBRD European Bank for Reconstruction and Development ECLOF Ecumenical Church Loan Fund EDF European Development Fund EED Evangelischer Entwicklungsdienst EGAP Exportní garanční a pojišťovací společnost EHP Evropský hospodářský prostor EIB European Investment Bank EIDHR European Instrument for Democracy and Human Rights EK Evropská komise ENPI European Neighbourhood and Partnership Instrument EU Evropská unie FAO Food and Agriculture Organization FINNFUND Finnish Development Finance Company FMO Netherlands Development Finance Company FoRS České fórum pro rozvojovou spolupráci FSD Financial Sector Deepening GIZ Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit GLEN Global Education Network of Young Europeans 1

7 GRV IDA IFC IFU ILO IPA JMK KfW MADRAC MFI MISFA MIV MZV NABARD NFMF NMI NNO NORAD NORFUND ODA OECD OSN ROSCA SACCO SIDA UNDP UNHCR UNV USAID VSLA WB WHO WTO ZRS Globální rozvojové vzdělávání International Development Association International Finance Corporation Industrialisation Fund for Developing Countries International Labour Organizatio Instrument for Pre-Accession Assistance Jihomoravský kraj Kreditanstalt für Wiederaufbau Microfinance Agency for Dev. and Rehabilitation of Afghan Communities Microfinance Institution Microfinance Investment Support Facility for Afghanistan Microfinance Investment Vehicle Ministerstvo zahraničních věcí National Bank for Agriculture and Rural Development Nadační fond mikrofinance Norwegian Microfinance Initiative Nevládní nezisková organizace Norwegian Agency for Development Cooperation Norwegian Investment Fund for Developing Countries Official Development Assistance Organisation for Economic Cooperation and Development Organizace spojených národů Rotating Savings and Credit Association Savings and Credit Cooperativ Swedish International Development Cooperation Agency United Nations Development Programme United Nations High Commissioner for Refugees United Nations Volunteers United States Agency for International Development Village Savings and Loans Association World Bank World Health Organization World Trade Organization Zahraniční rozvojová spolupráce 2

8 Úvod Již nějakou dobu se zajímám o zahraniční rozvojovou pomoc/spolupráci a i přes občasné kritiky jsem přesvědčena o tom, že má smysl. Sama jsem strávila rok v Bolívii prací s dětmi z ulice a také pomáhala jako dobrovolnice v několika neziskových organizacích v ČR. Hledání důstojné, kolegiální a trvale udržitelné formy rozvojové spolupráce mě nakonec přivedlo k mikrofinancím, kterým jsem zasvětila nejen volný čas, ale i svou bakalářskou práci, zaměřenou primárně na mikrofinanční trh v Bolívii a potenciál mikrofinancí v boji proti chudobě. Jsem totiž přesvědčena, že mikrofinance v tomto směru potenciál mají a z vlastní zkušenosti také vím, že tato forma pomoci/spolupráce, pokud je realizována dobře, opravdu funguje. Z toho důvodu jsem se rozhodla k mikrofinancím vrátit a zařadit je i do své diplomové práce, tentokrát ale z pohledu dárcovské země. Další formou rozvojové pomoci/spolupráce, o které jsem přesvědčena, že má v rámci systému české ZRS své opodstatnění je spolupráce meziregionální, tedy spolupráce nereciproční, realizovaná na úrovni regionálních celků a zaměřená na jejich ekonomický a sociální rozvoj. V této oblasti má dlouholeté zkušenosti můj otec, bývalý náměstek hejtmana Jihomoravského kraje, jehož prostřednictvím jsem se s ní měla možnost podrobněji seznámit i já. Meziregionální spolupráce se tak stala druhou formu ZRS, které jsem se v rámci své diplomové práce rozhodla detailně věnovat. Cílem mé diplomové práce tedy je upozornit na dvě formy ZRS, o kterých nemá veřejnost příliš velké povědomí a vyhledat vhodné modely pro jejich aplikovatelnost v českém prostředí. Celá práce se člení na tři kapitoly, z nichž první je zaměřena na obecnou charakteristiku české ZRS a další dvě pak na analýzu výše zmiňovaných forem spolupráce. První kapitola pojednává zejména o vývoji české rozvojové pomoci/spolupráce, o jejích aktérech a stávajících formách. Velký prostor je věnován právním dokumentům, mezinárodním smlouvám a z nich vyplývajícím závazkům, dále pak institucionálnímu zajištění české ZRS, povinnostem jednotlivých aktérů a jejich podílu na realizaci dvoustranné ZRS. Rozebrána je také spolupráce mnohostranná a stručně jsou charakterizovány i některé další formy ZRS, které ale ČR zatím neuplatňuje. Druhá část se již plně věnuje mikrofinancím a jejich implementaci do systému české ZRS, o níž vláda uvažuje nejdříve v příštím plánovacím období. Pro tyto účely byly analyzovány 3

9 systémy celkem deseti zemí EU/EHS, kde jsou mikrofinance součástí ZRS již mnoho let. Na základě zjištěných údajů byly vyspecifikovány různé modely začlenění mikrofinancování do systému ZRS, které by mohla v budoucnu aplikovat i ČR. Součástí druhé kapitoly je i analýza současných aktérů českého mikrofinančního sektoru opřená primárně o konzultace s odborníky. Poslední kapitolu tvoří stručný přehled dosavadní meziregionální ZRS v ČR a rešerše rozvojových aktivit Jihomoravského, Olomouckého, Ústeckého a Královéhradeckého kraje v Srbsku. Podrobněji jsou popsány funkce a kompetence Informační kanceláře JMK v srbském městě Kragujevaci a aktivity v oblasti budování kapacit veřejné správy, školství a hospodářství. 4

10 1. Zahraniční rozvojová spolupráce ČR Podle Zákona o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů z roku 2010: Zahraniční rozvojovou spoluprací se rozumí souhrn činností hrazených ze státního rozpočtu, jejichž cílem je přispět k odstraňování chudoby v kontextu udržitelného rozvoje, včetně plnění rozvojových cílů tisíciletí, k ekonomickému a sociálnímu rozvoji, k ochraně životního prostředí, jakož i k podpoře demokracie, dodržování lidských práv a řádné správy věcí veřejných v rozvojových zemích Vývoj ZRS ČR Vývoj zahraniční rozvojové spolupráce ČR významným způsobem ovlivnilo hned několik historických milníků. K těm nejpodstatnějším bezesporu patří rok 1989, vstup ČR do OECD v roce 1995 a vstup ČR do EU v roce Významným rokem pro transformaci systému české ZRS byl také rok ČR poskytovala zahraniční rozvojovou pomoc již za Československa. Tehdy se ale jednalo především o dodávky potravin, léků a pracovního náčiní, které směřovaly zejména do mimoevropských socialistických zemí, jako jsou Kuba, Mongolsko Severní Korea, Kambodža a Vietnam. Další formou pomoci bylo vysílání odborníků do partnerských zemí tedy tzv. technická pomoc a poskytování vládních stipendií zahraničním studentům ke studiu na českých a slovenských vysokých školách. 2 Po převratu v roce 1989 následoval útlum a Československo, později ČR, se na určitou dobu stala dokonce příjemcem zahraniční rozvojové pomoci. Ta byla určena především na transformační reformy a přípravy na vstup ČR do EU. V roce 1995 ČR jako první z transformujících se zemí střední a východní Evropy obnovila program zahraniční rozvojové pomoci, který se řídil Zásadami pro poskytování zahraniční pomoci, které vláda schválila svým usnesením č. 153 ze dne 15. března V prosinci téhož roku se pak ČR stala dvacátou šestou členskou zemí OECD. Zásady definovaly zejména pravomoci jednotlivých ministerstev v oblasti 1 Zákon o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci. In: Sbírka zákonů č. 151 / Dostupné z: 2 Rozvojová spolupráce ČR (ZRS). Česká rozvojová agentura [online]. [cit ]. Dostupné z: 5

11 poskytování rozvojové a humanitární pomoci, jejímž koordinátorem se stalo Ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Vedle této vládní pomoci se začaly rozvíjet i aktivity českého nevládního sektoru. Většinou se jednalo o humanitární pomoc v souvislosti s válkami v zemích bývalé Jugoslávie. 3 První koncepcí, která se přihlásila k programu české zahraniční pomoci, byla Koncepce zahraniční politiky České republiky, kterou vláda schválila již v roce Komplexním dokumentem, který do systému české rozvojové pomoci přinesl výraznější změny, se ale stala až Koncepce zahraniční rozvojové pomoci České republiky na období let , resp. 2009, kde se vláda plně přihlásila k tzv. rozvojovým cílům tisíciletí a konstatovala, že poskytování rozvojové pomoci je součástí zahraniční politiky. 4 Jelikož dříve návrhy na projekty odpovědným ministerstvům předkládali samotní realizátoři, což vyústilo ve značnou teritoriální a sektorovou roztříštěnost, vyslovila se vláda pro její koncentraci a vymezila dvacet prioritních zemí, kam měla česká zahraniční pomoc přednostně směřovat. Jako poradní orgán ustanovila Rozvojové středisko Ústavu mezinárodních vztahů. Další změny nastaly v letech 2002 a 2003, kdy byl na MZV vytvořen nový Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci a do posuzování kvality návrhů projektů byla zapojena tzv. Expertní skupina, což je ad hoc orgán jmenovaný MZV ze zástupců doporučených jednotlivými resorty. Nejvýznamnější změny nastaly ale až v roce 2004, kdy došlo ke schválení Nového zákona o veřejných zakázkách č. 40/ 2004 Sb., který harmonizoval český právní řád s pravidly EU a na rozdíl od toho předchozího se vztahoval i na projekty rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. Oblasti spolupráce začal tedy nově definovat stát, který na realizaci jednotlivých projektů vypisuje transparentní výběrová řízení. 5 V roce 2004 byly také přijaty nové Zásady zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu ČR do EU, které vláda schválila svým usnesením č. 302 ze dne 31. března Tyto 3 Rozvojová spolupráce ČR (ZRS). Česká rozvojová agentura [online]. [cit ]. Dostupné z: 4 MZV ČR. Koncepce zahraniční rozvojové pomoci České republiky na období let 2002 až Dostupné z: 5 Rozvojová spolupráce ČR (ZRS). Česká rozvojová agentura [online]. [cit ]. Dostupné z: 6

12 zásady zúžily počet prioritních zemí pro programovou spolupráci na osm 6 a stanovily dvě střednědobé teritoriální priority Afghánistán a Irák. V roce 2005 byly doplněny Pravidly pro výběr a financování projektů zahraniční rozvojové spolupráce, schválené usnesením č ze dne 12. října Schéma 1 - Institucionální uspořádání do roku 2007 Zdroj: PROCHÁZKA, Michal. Jak Evropa pomáhá ve světě? [online] [cit ]. Dostupné z: Na základě Zvláštního hodnocení ZRS od OECD/DAC schválila vláda svým usnesením č ze dne 19. září 2007 další klíčový dokument a to o Transformaci systému zahraniční rozvojové spolupráce ČR, k jehož hlavním cílům patřilo: - sjednocení odpovědnosti a pravomocí v oblasti ZRS postupným převodem většiny projektů do gesce MZV - sjednocení rozpočtu na ZRS a jeho zahrnutí do rozpočtové kapitoly MZV - zachování koncepční a expertní role resortních ministerstev zřízením Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci 6 Angolu, Bosnu a Hercegovinu, Jemen, Moldávii, Mongolsko, Srbsko a Černou Horu, Vietnam a Zambii. 7 MZV ČR. Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období let Dostupné z: 7

13 - důsledné oddělení koncepční a implementační funkce zřízením organizační složky státu České rozvojové agentury (ČRA) 8 ČRA, zřízena MZV ke dni , se zaměřuje především na identifikaci témat ZRS a formulaci, realizaci a monitoring projektů a nahrazuje tak Rozvojové středisko, které svou činnost ukončilo k Schéma 2 - Institucionální uspořádání po roce 2007 Zdroj: PROCHÁZKA, Michal. Jak Evropa pomáhá ve světě? [online] [cit ]. Dostupné z: Navíc byla nastavena pravidelná spolupráce se soukromým sektorem prostřednictvím Platformy podnikatelů pro ZRS a nevládním sektorem, včetně financování některých jeho rozvojových aktivit. Spolupráce s nevládním sektorem probíhá jak na úrovni jednotlivých nestátních neziskových organizací (NNO), tak na úrovni Českého fóra pro rozvojovou spolupráci (FoRS). Dne pak vstoupil v platnost Zákon o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí, který tak završil proces transformace ZRS ČR. Tento zákon tak poprvé v historii ČR jednoznačně definuje ZRS a stanovuje podmínky pro uskutečňování ZRS a poskytování humanitární pomoci do zahraničí 8 MZV ČR. Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období let Dostupné z: 9 Rozvojová spolupráce ČR (ZRS). Česká rozvojová agentura [online]. [cit ]. Dostupné z: 8

14 hrazených ze státního rozpočtu a jednoznačně vymezuje působnost orgánů státní správy a ČRA v této oblasti. 10 Téhož roku pak vláda schválila i novou Koncepci zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na léta , která spolu se Zákonem o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a Zásadami zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu ČR do Evropské unie patří k současným základním strategickým dokumentům v oblasti rozvojové politiky ČR. Zatímco zásady zakotvují postupy pro realizaci ZRS a specifikují zapojení jednotlivých aktérů, představuje koncepce klíčový dokument určující směřování ZRS ve střednědobém horizontu. ČR je v rámci svých rozvojových aktivit vázána také řadou mezinárodních závazků. Vedle Rozvojových cílů tisíciletí přijala počátkem nového milénia např. Pařížskou deklaraci o efektivnosti pomoci (2005) a Akční agendu z Akkry (2008). Dále se od svého vstupu do EU podílí i na unijních rozvojových aktivitách. Rok po vstupu byl např. přijat Evropský konsensus o rozvoji. 11 Z těchto dokumentů vycházejí i základní principy české ZRS. Pařížská deklarace vyzdvihuje zejména vlastnictví rozvojového procesu rozvojovými zeměmi, což představuje klíčový aspekt k zefektivnění vzájemné spolupráce. ČR tak klade velký důraz na respektování programů připravených samotnými příjemci ZRS definovaných v jejich vlastních národních rozvojových strategiích. Ve vztahu k rozvojovým zemím se pak snaží vystupovat jako partner a zapojit do svých programů co nejširší spektrum místních aktérů. Dále ČR v souladu s Akční agendou z Akkry usiluje o koordinaci své rozvojové politiky s ostatními dárci a podporu administrativních systémů svých partnerských zemí. V budoucnu by mělo docházet i k navyšování podílu poskytované přímé rozpočtové pomoci a nevázané pomoci. ČR se také zavázala podporovat opatření na snižování emisí skleníkových plynů a budování kapacit a přenos technologií v rozvojových zemích a to na 10 Zákon o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci. In: Sbírka zákonů č. 151 / Dostupné z: 11 MZV ČR. Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období let Dostupné z: 9

15 15. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Kodani v roce ČR se snaží plnit i své mezinárodní závazky ohledně objemu finančních prostředků věnovaných na ZRS, které byly potvrzeny Hodnotící konferencí k financování pro rozvoj v prosinci 2008 v Dauhá a Závěry Rady EU z roku 2005, podle kterých má jako nový členský stát usilovat o dosažení 0,33 % HND v roce V roce 2011 dosahovala ale výše české oficiální rozvojové pomoci Official Development Assistance (ODA) stejně jako loni pouhých 0,13 % HND. Konkrétně se jedná o částku 4,4 mld. Kč, z níž 30 % bylo použito na bilaterální ODA a 70 % na multilaterální, zejména ve formě příspěvků do rozpočtu EU a do Evropského rozvojového fondu (EDF). 14 Graf 1 - Podíl bilaterální a multilaterální spolupráce na celkovém objemu ODA ke konci roku % 70% Dvoustranná spolupráce Mnohostranná spolupráce Zdroj: MZV ČR. Informace o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky v roce Dostupné z: Díky svému mandatornímu charakteru převažuje mnohostranná pomoc dlouhodobě nad dvoustrannou. Z hlediska sektorového zaměření dvoustranné ODA věnovala ČR v roce 2011 velkou pozornost posilování kapacit státní správy a podpoře občanské společnosti. Z pohledu teritoriálního zaměření byly největšími příjemci české pomoci země v regionu 12 MZV ČR. Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období let Dostupné z: 13 Ibid. 14 MZV ČR. Informace o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky v roce Dostupné z: 10

16 Asie, zejména kvůli pokračující koncentraci české ZRS do méně zemí a zařazení dvou největších příjemců (Afghánistánu a Mongolska) Aktéři ZRS ČR MZV je ústředním orgánem státní správy pro oblast zahraniční politiky a koordinuje ZRS. Ve spolupráci s Ministerstvem vnitra MZV rovněž koordinuje poskytování humanitární pomoci. Od roku 2010 je stěžejní část rozvojové spolupráce realizována v gesci MZV, které při plnění konkrétních úkolů spolupracuje s ostatními resorty. K jeho povinnostem patří: - koordinace přípravy a předkládání koncepce ZRS, včetně stanovení teritoriálních a sektorových priorit a výhledu objemu a struktury financí na její poskytování - sestavování a předkládání ročních plánů projektů a současně předkládání výročních hodnotících zpráv vládě ČR na základě podkladů gestorů a realizátorů - projednávání dohod a spolupráce s přijímajícími zeměmi, koordinace rozvojových aktivit s EU, OECD a dalšími mezinárodními institucemi - poskytování informací a popularizace české ZRS, včetně statistického výkaznictví 16 V rámci svého informačního a osvětového programu MZV např. vydávání tiskoviny a publikace, provozuje internetové stránky, spolupracuje s novináři, pořádá konference, semináře, výstavy apod. Vedle toho také finančně podporuje aktivity nevládního a akademického sektoru. Specifické postavení v rámci těchto aktivit má pak globální rozvojové vzdělávání (GRV), které se zaměřuje především na posilování povědomí o rozvojových zemích a rozvojové spolupráci. 17 Implementačním orgánem české ZRS je pak ČRA, která zajišťuje její realizaci. ČRA má na starost zejména: 15 MZV ČR. Informace o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky v roce Dostupné z: 16 MZV ČR. Česká rozvojová agentura [online]. [cit ]. Dostupné z: 17 MZV ČR. Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období let Dostupné z: 11

17 - identifikaci vhodných projektů a jejich formulaci - vypisování výběrových řízení formou veřejných zakázek i dotací - podpis smluv - monitoring projektů 18 Meziresortní Rada pro ZRS zase zajišťuje její koordinaci a koherenci, připravuje doporučení ministru zahraničních věcí a vyjadřuje se ke všem zásadním dokumentům v oblasti ZRS. Radu tvoří celkem patnáct členů, zástupci jednotlivých ministerstev, Úřadu vlády, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a Českého statistického úřadu. Předsedou Rady je většinou věcně příslušný náměstek ministra zahraničních věcí. Přidruženými členy jsou zástupci ČRA, FoRS a Platformy podnikatelů pro ZRS. 19 Důležitou roli hrají i zastupitelské úřady a to zejména při identifikace a formulaci vhodných projektů v programových zemích. V koordinaci s ČRA se také podílejí na monitoringu projektů ZRS v partnerských zemích. České fórum pro rozvojovou spolupráci FoRS je platformou sdružující české NNO a instituce z akademické sféry zabývající se rozvojovou spoluprací, rozvojovým vzděláváním a humanitární pomocí. Hlavním úkolem FoRS je zastupování společných zájmů svých členů a posilování vzájemné spolupráce a vztahů mezi státními institucemi jak v ČR, tak v EU a NNO na poli rozvojové spolupráce. FoRS má celkem padesát osm členů a pozorovatelů. 20 FoRS usiluje o společné zvyšování efektivnosti, kvality a objemu české ZRS a humanitární pomoci. Zaměřuje se především na tvorbu národních i evropských politik týkajících se nejen rozvojové spolupráce, ale i dalších souvisejících otázek, zejména nových zdrojů financování, lidských práv, genderové problematiky, klimatických změn, zemědělství a životního prostředí Ibid. 19 Rada pro ZRS. Česká rozvojová agentura [online]. [cit ]. Dostupné z: 20 Neziskový sektor. Česká rozvojová agentura [online]. [cit ]. Dostupné z: 21 Strategie a činnosti FoRS. České fórum pro rozvojovou spolupráci [online]. [cit ]. Dostupné z: 12

18 Na podporu podnikatelských aktivit v rozvojových zemích založily tři z největších asociací zaměstnavatelů v ČR Svaz průmyslu a dopravy ČR, Svaz strojírenské techniky a Asociace podniků českého železničního průmyslu, speciálně zaměřenou NNO Platformu podnikatelů pro ZRS. Tato platforma hledá aktivní členy, kteří mají zájem nejen o účast na rozvojových projektech ale i práci v expertních týmech Platformy a v národní Radě pro ZRS ČR. 22 Platforma byla založena v reakci na změny v systému zadávání projektů oficiální rozvojové pomoci ČR, za účelem další podpory účasti českých podnikatelských subjektů na projektech v rozvojových zemích. Platforma zastupuje soukromý sektor v Radě pro ZRS a má tak možnost, v rámci mezinárodně uznávaných principů rozvojové pomoci hájit zájmy podnikatelů a určitým způsobem ovlivňovat i politiku české ZRS. 23 Stejně jako FoRS usnadňuje i Platforma sdílení informací a zkušeností mezi svými členy. K jejím dlouhodobým cílům patří zvyšovat úspěšnou účast českých firem v projektech rozvojové pomoci a spolupráce, podporovat dlouhodobé investice v rozvojových zemích s výhodnou pozicí pro české dodavatele technologií a služeb a prosazovat programy rozvojové spolupráce v partnerství veřejného a soukromého sektoru. V současné době Platforma sdružuje dvacet jedna členů Podnikatelské subjekty. Česká rozvojová agentura [online]. [cit ]. Dostupné z: 23 O Platformě. Platforma podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci [online]. [cit ]. Dostupné z: 24 Stanovy Platformy. Platforma podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci [online]. [cit ]. Dostupné z: 13

19 Schéma 3 - Institucionální zajištění ZRS Zdroj: KONRÁD, Milan. Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: I kraje a obce se v rámci dotačního titulu Podpora rozvojových aktivit krajů a obcí v prioritních zemích zapojují do ZRS ČR jako její realizátoři. Cílem jejich projektů je především podpora partnerských institucí místní správy a samosprávy, subjektů občanské společnosti a institucí kulturního, sociálního, zdravotního, vědeckého a výzkumného charakteru v cílových zemích. Aktivity a výstupy těchto projektů se primárně zaměřují na přenos know-how, sdílení zkušeností s ekonomickou a společenskou transformací a posilování kapacit pro kvalitní správu věcí veřejných. Projekty musí být v souladu s Rozvojovými cíli tisíciletí a z dotace nelze hradit investiční náklady. 25 Obce a města ČR jsou členy celostátní, dobrovolné, nepolitické a nevládní organizace Svazu měst a obcí České republiky, založené jako zájmové sdružení právnických osob. Svaz vystupuje jako partner pro vládní i parlamentní politickou reprezentaci a podílí se na přípravě a tvorbě návrhů legislativních i nelegislativních opatření v oblastech týkajících se kompetencí obcí. 26 Zaměřuje se především na oblast legislativy a různých opatření, např. strukturální politiky, politiky sociálního začleňování či dotačních titulů, které se dotýkají života obcí. Dále podporuje města a obce v navazování vzájemné partnerské spolupráce. 25 ČRA. Vyhlášení dotace 2013 Kraje Dostupné z: 26 Kdo jsme. Svaz měst a obcí České republiky [online]. [cit ]. Dostupné z: 14

20 Svaz obhajuje zájmy místních samospráv i na evropské úrovni a rovněž se účastní i různých mezinárodních projektů, do jejichž realizace zapojuje své členy. Velmi aktivní je zejména v oblasti transformační spolupráce se zeměmi jihovýchodní a východní Evropy. 27 V současné době Svaz sdružuje dva a půl tisíce obcí, tj., 40 % z celkového počtu obcí v ČR, zastupujících 7,9 mil. obyvatel. 28 Posledním z aktérů české ZRS je Akademický sektor, který se zaměřuje zejména na osvětovou činnost v oblasti rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. Studijní programy pro zájemce o rozvojovou problematiku nabízí např. Univerzita Palackého v Olomouci, Vysoká škola ekonomická v Praze, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzita Karlova v Praze, Masarykova Univerzita v Brně a Česká zemědělská univerzita v Praze. Užitečné informace o české rozvojové spolupráci a humanitární pomoci lze nalézt také na stránkách MZV ČR, ČRA, FoRS, v Koncepci zahraniční rozvojové pomoci na roky a na serveru Knihy a publikace vztahující se k problematice rozvojových zemí jsou k dispozici v knihovně Ústavu mezinárodních vztahů, knihovnách výše zmiňovaných univerzit a knihovnách některých NNO např. v knihovně Afrického informačního centra občanského sdružení Humanitas Afrika. Univerzita Palackého v Olomouci navíc každoročně od roku 1998 pořádá pětidenní Letní školu rozvojové spolupráce, kde se zájemci o ZRS mohou seznámit s tématem rozvojové spolupráce (české i mezinárodní) z pohledu různých aktérů soukromých firem, neziskových organizací, státní správy i Armády ČR. Problematika rozvojových zemí je zde představována jak v rovině teoretické (přednášky), tak i v rovině praktické (interaktivní workshopy). Osvědčily se i bloky, které představují konkrétní organizace působící na poli rozvojové spolupráce či GRV. Od roku 2006 probíhá také Letní škola rozvojové spolupráce pro středoškolské studenty Hlavní cíle. Svaz měst a obcí České republiky [online]. [cit ]. Dostupné z: 28 Členská základna. Svaz měst a obcí České republiky [online]. [cit ]. Dostupné z: 29 Letní škola rozvojové spolupráce. Katedra rozvojových studií [online]. [cit ]. Dostupné z: 15

21 Co se týče podílu čerpaných prostředků na projekty v rozvojových zemích v rámci dvoustranné ZRS ČR, připadlo v roce % z celkového objemu 486 mil. Kč na projekty realizované podnikatelskými subjekty, 34 % na NNO, 5 % na státní orgány, příspěvkové organizace a subjekty územní samosprávy a 8 % na rozvojové aktivity univerzit. Místní subjekty v partnerských rozvojových zemích realizovaly 13 % objemu prostředků a 3 % prostředků bylo uskutečněno také prostřednictvím mezinárodních organizací systému OSN. 30 Graf 2 - Podíl jednotlivých aktérů na realizaci projektů v rámci dvoustranné ZRS ČR ke konci roku 2011 Podnikatelské subjekty 8,37% 4,74% 12,86% 2,76% 34,14% 37,13% NNO Státní orgány, příspěvkové a rozpočtové organizace a subjekty územní samosprávy Univerzity a vysoké školy Místní subjekty v partnerských zemích Mezinárodní organizace Zdroj: MZV ČR. Informace o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky v roce Dostupné z: Částka 486 mil. Kč šla nejen na realizaci velkých dvoustranných/trojstranných projektů a malých lokálních projektů v zahraničí, ale i na realizaci osvětových projektů a projektů na podporu kapacit místních NNO v ČR a v EU. 30 MZV ČR. Informace o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky v roce Dostupné z: 16

22 1.3.Formy ZRS ČR ČR poskytuje rozvojovou spolupráci ve dvou základních formách: bilaterální poskytovanou přímo rozvojové zemi a multilaterální poskytovanou prostřednictvím mezinárodní organizace Bilaterální rozvojová spolupráce Součástí bilaterální rozvojové spolupráce ČR jsou dvoustranné/trojstranné rozvojové projekty v zahraničí, projekty transformační spolupráce, projekty Provinčního rekonstrukčního týmu v Afghánistánu, humanitární pomoc, stipendia pro studenty z rozvojových zemí, pomoc uprchlíkům na území ČR, projekty mezinárodních organizací, rozvojové vzdělávání, osvěta, podpora domácích NNO, civilní mise, mírové operace, rozvojové a humanitární aktivity krajů a obcí, rozvojové aktivity vysokých škol a další. Součástí bilaterální ZRS je i odpouštění a restrukturalizace dluhu rozvojovým zemím, to však ČR v roce 2011 nerealizovala. 31 Celkové výdaje na dvoustrannou ODA ČR v roce 2011 činily 1,35 mld. Kč. Konkrétní objem finančních prostředků připadající na jednotlivé formy české ZRS je uveden v tabulce v příloze 1. Mezi její největší příjemce patřil Afghánistán, Mongolsko, Moldavsko, Bosna a Hercegovina a Srbsko. Z hlediska sektorového směřoval největší objem finančních prostředků na posilování kapacit státní správy a podporu občanské společnosti ve světě, vzdělávání, zásobování vodou a zemědělství. 32 Formy české ZRS Stěžejní formou české ZRS i největší položkou v rozpočtu vyčleněném na dvoustrannou rozvojovou spolupráci jsou rozvojové projekty zaměřující se na rozvoj lokálních komunit v partnerských zemích. ČR se v rámci těchto projektů soustředí především na technickou spolupráci (poradenství, předávání know-how, organizace seminářů, apod.), kde může uplatit své komparativní výhody. Zvláštní skupinou těchto projektů jsou tzv. malé lokální projekty realizované v rozvojových zemích zastupitelskými úřady ČR. Ty mohou díky dobré znalosti místního prostředí efektivněji alokovat prostředky české ZRS mezi místní 31 Ibid. 32 Ibid. 17

23 subjekty a podpořit tak malé přesně cílené aktivity komplementární s národními rozvojovými plány. 33 Kromě rozvojových projektů v partnerských zemích, se do dvoustranné ZRS řadí také dotační projekty zaměřené na rozvojové vzdělávání, osvětovou činnost a podporu místních NNO v ČR, projekt technické spolupráce v oblasti řízení veřejných financí realizovaný Ministerstvem financí a program v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu Aid for Trade, který se orientuje na posilování zapojení partnerských zemí do mezinárodního obchodu nejen prostřednictvím vytváření obchodních politik a regulatorního rámce, ale např. i prostřednictvím rozvoje domácího trhu, místních produkčních kapacit a tržních institucí formou přenosu zkušeností a know-how. Důraz je kladen i nabudování infrastruktury na podporu obchodu. 34 Další formu ZRS představují trojstranné rozvojové projekty, při kterých dochází ke kofinancování projektů s jinými dárci, např. Evropské komise (EK). Podmínkou těchto projektů je vždy spolufinancování projektu z jiného zdroje minimálně ve výši 50 % celkových nákladů projektu a jejich smyslem je spolupráce mezi subjekty z ČR, z další vyspělé země a země rozvojové. 35 České subjekty tak mohou uplatnit své komparativní výhody v nových teritoriích a sektorech, posilovat své kapacity a získat cenné zkušenosti od svých zahraničních partnerů. Témata projektů jsou různá a sahají od osvěty české společnosti až po konkrétní projekty spolupráce v rozvojových zemích. K dlouhodobějším trilaterálním projektům patří např. projekt Člověka v tísni (ČvT) Studentské filmové kluby Jeden svět na školách, spolufinancovaný EK, anebo GLEN Společně pro rozvojové vzdělávání po Evropě, jehož hlavním donorem je německý ASA program. GLEN je v ČR realizován organizací Inex. V roce 2011 bylo podpořeno čtyřicet čtyři trilaterálních projektů částkou 25,8 mil. Kč MZV ČR. Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období let Dostupné z: 34 MZV ČR. Informace o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky v roce Dostupné z: 35 ČRA. Základní informace o trilaterálních projektech Dostupné z: 36 MZV ČR. Informace o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky v roce Dostupné z: 18

24 Na rozdíl od ZRS je cílem humanitární pomoci především zabránit ztrátám na životech, zmírnit lidské utrpení a zamezit újmě na zdraví obyvatelstva zasaženého mimořádnou událostí, zejména přírodní katastrofou nebo ozbrojeným konfliktem. Humanitární pomoc tedy zahrnuje nejen okamžitou reakci, ale i následnou pomoc při obnovování základních životních podmínek a to až do doby dvou let od vypuknutí krize. 37 Poskytování humanitární pomoci není nijak teritoriálně omezeno a z hlediska sektorového zaměření se svou podstatou orientuje zejména na oblast sociálního rozvoje, životního prostředí a zemědělství. I při poskytování tohoto druhu pomoci se ČR snaží uplatňovat průřezové principy ZRS zdůrazňující demokratickou správu věcí veřejných a dodržování základních lidských, ekonomických, sociálních a pracovních práv příjemců pomoci. Dlouholetou tradici má i poskytování vládních stipendií ke studiu na veřejných vysokých školách studentům z rozvojových zemí. Jen v průběhu roku 2011 v ČR studovalo pět set třicet dva vládních stipendistů z šedesáti osmi zemí, přičemž každoročně je udělováno dalších sto třicet nových stipendijních míst. 38 Tato forma bilaterální ZRS je ve společné gesci MZV a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, která při jeho naplňování úzce spolupracují s Ministerstvem zdravotnictví. V současnosti celá koncepce poskytování vládních stipendií ale vykazuje značné nedostatky a připravuje se její reforma. 39 Za účelem zvyšování kvality vysokého školství v programových a prioritních zemích programu ZRS ČR, jsou do rozvojových zemí vysíláni i čeští učitelé, kteří pak působí přímo v partnerských institucích a realizují výuku a vědeckou práci s cílem zvýšit odbornost a kvalitu tamního vysokoškolského studia. 40 Na základě Úmluvy o právním postavení uprchlíků z 28. července 1951 poskytuje ČR útočiště osobám, které mají oprávněné obavy z pronásledování z politických, náboženských či rasových důvodů. Následná pomoc uprchlíkům na území ČR pak 37 MZV ČR. Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období let Dostupné z: 38 MZV ČR. Informace o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky v roce Dostupné z: 39 ÚMV. Analýza poskytování vládních stipendií ke studiu na veřejných vysokých školách občanům z rozvojových zemí Dostupné z: zkracena_verze.pdf 40 ČRA. Vyhlášení dotace 2012 Zahraniční vysílání učitelů Dostupné z: 19

25 spočívá zejména v krytí nákladů na základní životní a sociální vybavení, zdravotnickou péči, jazykové a všeobecné vzdělání a výdaje, které zahrnují poradenskou činnost a sociokulturní kursy, např. aktivity související s vyřizováním právních formalit, hledáním práce a ubytování. Pomoc je poskytována jak prostřednictvím státních institucí (Správa uprchlických zařízení), tak ve spolupráci s místní samosprávou a NNO. 41 Teritoriální a sektorové priority Vzhledem k roztříštěnosti české ZRS stanovila Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce na období léta nové teritoriální priority. Při jejich výběru byly uplatněny čtyři okruhy kritérií: dvoustranné a rozvojové vztahy s ČR potřebnost rozvojové spolupráce na straně partnerské země připravenost země pomoc přijímat zohlednění spolupráce s ostatními dárci Jelikož zvolená kritéria do jisté míry odrážejí stav řádné správy věcí veřejných v daných zemích, rozhodla se ČR podporu řádné správy věcí veřejných zařadit do průřezových témat české ZRS. 42 ČR se v rámci rozvojové spolupráce zaměřuje jak na země, kde již existuje nějaký strategický dokument pro omezování chudoby a trvale udržitelný rozvoj, tak na ty nejméně rozvinuté země. V souladu se svými závazky se ČR také snaží koordinovat a harmonizovat své aktivity s ostatními donory a výrazně se profilovat v těch prioritních zemích, v jejichž sektorech má určitou komparativní výhodu. V roce 2009 se např. přihlásila k roli tzv. zastupujícího koordinátora EU v Moldavsku a Mongolsku. 43 Na základě zmíněných kritérií bylo tedy pro období rozhodnuto směřovat ZRS ČR do dvou skupin zemí. První skupinu tvoří tzv. Prioritní země s programem 41 MZV ČR. Informace o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky v roce Dostupné z: 42 MZV ČR. Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období let Dostupné z: 43 Ibid. 20

26 spolupráce tedy země programové 44, s nimiž mají být vypracovány ucelené programy spolupráce vycházející z jejich národních rozvojových strategií. Druhou skupinou jsou tzv. Prioritní země bez programu spolupráce, neboli země projektové, kde bude spolupráce probíhat na bázi individuálních projektů, které však budou do značné míry tvořit promyšlený celek, a navážou také na další bilaterální i multilaterální aktivity ČR v daných zemích. 45 Specifickou skupinu zemí tvoří Angola, Jemen, Vietnam a Zambie, ve kterých bude česká spolupráce pokračovat v jiném rozsahu a zaměření než v předchozím programovém období a to s cílem důstojně završit zde své rozvojové působení a zabezpečit trvalou udržitelnost realizovaných projektů. Většina takovýchto projektů by měla být spravována příslušnými zastupitelskými úřady ČR v rámci malých lokálních projektů. Co se sektorových priorit týče, snaží se ČR zaměřit na oblasti, ve kterých má jasnou komparativní výhodu a přidanou hodnotu, např. kde by mohla uplatnit své zkušenosti s procesem politické, ekonomické a společenské transformace. Sektorové priority by navíc měly reflektovat obecné priority mezinárodního společenství a dělbu práce s ostatními donory. Pro období tak bylo rozhodnuto soustředit českou ZRS do sektoru životního prostředí, zemědělství, sociálního rozvoje (vč. vzdělávání, sociálních služeb a zdravotnictví), podpory demokracie, lidských práv a společenské transformace a ekonomického rozvoje (vč. energetiky). 46 ČR se snaží přispět k pozitivnímu vývoji v partnerských zemích i prostřednictvím tzv. průřezových principů, na jejichž zohlednění trvá v rámci jednotlivých rozvojových projektů. K těmto principům patří již zmiňovaná řádná správa věcí veřejných, šetrnost k životnímu prostředí a klimatu a dodržování lidských práv příjemců projektů, včetně rovnosti mužů a žen. 47 Doplňkem bilaterální rozvojové spolupráce ČR jsou i individuální projekty v jiných rozvojových zemích, to ale pouze tehdy, pokud jsou v souladu s koncepcí ZRS 44 Afghánistán, Bosna a Hercegovina, Etiopie, Moldavsko a Mongolsko. 45 Gruzie, Kambodža, Kosovo, Palestinská autonomní území a Srbsko. 46 MZV ČR. Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období let Dostupné z: 47 Ibid. 21

27 a odpovídají jejím cílům, principům a kritériím. Navíc musejí odrážet poptávku ze strany přijímající země Multilaterální rozvojová spolupráce K úspěšnému řešení problémů v oblasti mezinárodního obchodu, změny klimatu, daňové problematiky, boje proti korupci, bezpečnosti a migrace je nutná vzájemná koordinace a spolupráce mezi jednotlivými donory. Z toho důvodu je v současné době kladen stále větší důraz na multilaterální rozvojovou spolupráci, na kterou jde i 70 % české ODA. Nejčastějším způsobem zapojení ČR do činnosti mezinárodních organizací je poskytování finančního příspěvku do rozpočtu dané organizace. Kromě povinných členských příspěvků poskytuje ČR finanční podporu jednotlivým organizacím i na dobrovolné bázi. Dále usiluje o přímé zapojení českých expertů do rozvojových projektů realizovaných mezinárodními organizacemi a podporuje i jejich konkrétní aktivity v partnerské rozvojové zemi. ČR je zastoupena také v řídících a výkonných orgánech těchto institucí. 48 Součástí multilaterální rozvojové spolupráce jsou tedy zejména příspěvky do rozpočtu EU a EDF, povinné i dobrovolné příspěvky organizacím a fondům OSN (bez určení na konkrétní projekt), příspěvky skupině Světové banky a regionálním rozvojovým bankám a příspěvky mezinárodním nevládním organizacím (Červený kříž apod.). Příspěvky do jednotlivých organizací za rok 2011 jsou uvedeny v příloze Zaměření aktivit a priority jednotlivých organizací musí být v souladu se zájmy ČR. 50 V rámci systému OSN usiluje ČR zejména o zefektivnění spolupráce mezi jednotlivými organizacemi zaměřenými na rozvoj a přímo spolupracuje s těmi, které se účastní aktivit komplementárních k aktivitám české ZRS. Dlouhodobě spolupracuje ČR zejména s Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO), Mezinárodní organizací práce (ILO) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a finančně podporuje vysílání českých 48 MZV ČR. Informace o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky v roce Dostupné z: 49 KONRÁD, Milan. Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: 50 VLÁDA ČR. Zásady zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu České republiky do Evropské unie Dostupné z: 22

28 dobrovolníků v rámci Organizace OSN pro dobrovolníky (UNV). 51 Českých dobrovolníků se od roku 1995 do rozvojových programů a mírových misí OSN zapojilo více jak dvě stě. 52 Jedním z hlavních programů, do něhož ČR od roku 2000 směřuje své příspěvky na multilaterální rozvojovou pomoc, je Rozvojový program OSN (UNDP). UNDP je hlavním orgánem OSN pro koordinaci rozvojové činnosti, který se zaměřuje především na problematiku odstraňování chudoby, podpory demokratického vládnutí, vztahu životního prostředí a udržitelného rozvoje, dopadu klimatické změny na rozvoj a zmírňování následků hospodářské a finanční krize v oblasti rozvoje. 53 Od roku 2004 se ČR podílí i na formulaci a realizaci rozvojové politiky EU, která je jako celek největším světovým poskytovatelem rozvojové pomoci. Rozvojové aktivity ČR by tak měly být koordinovány a harmonizovány s těmi evropskými a měly by se vzájemně doplňovat a posilovat. Z toho důvodu se tedy ČR bude i nadále snažit profilovat ve vybraných prioritních zemích, kde může nejlépe uplatit zejména své zkušenosti z období hospodářské transformace. Systém vnější spolupráce EU je tvořen sedmi nástroji financovanými z rozpočtu EU a Evropským rozvojovým fondem (EDF). Nejvýznamnějšími nástroji z hlediska objemu rozvojových programů jsou kromě EDF tři geograficky zaměřené nástroje: Nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI), který se věnuje zejména rozvojovým zemím Asie a Latinské Ameriky, Nástroj předvstupní pomoci (IPA) a Nástroj evropského sousedství a partnerství (ENPI). Z hlediska priorit zahraniční politiky je pro ČR významný také tematicky zaměřený Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR) a tematické programy instrumentu DCI. Členský příspěvek do rozpočtu EU vykazatelný jako ODA v roce 2011 činil 2,25 mld. Kč MZV ČR. Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období let Dostupné z: 52 MZV ČR. Informace o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky v roce Dostupné z: 53 Ibid. 54 Ibid. 23

29 Implementační nástroj Dohody z Cotonou EDF, je určen na pomoc těm nejchudším státům z Afriky, Karibské oblasti a Tichomoří (ACP) a ČR do něj přispívá od roku V roce 2011 přispěla ČR do fondu EDF částkou 304 mil. Kč. 56 EU a její členské státy také aktivně podporují úsilí rozvojových i nejméně rozvinutých zemí zapojit se do mezinárodního obchodu, které je zakotveno v Rozvojovém programu z Dauhá, který byl formulován na 4. Ministerské konferenci WTO v roce V posledních letech se ČR podílela i na financování programu na podporu obchodu Aid for Trade, jehož koordinátorem v oblasti organizace, monitorování a pravidelného vyhodnocování je právě WTO. Co se týče mezinárodních finančních institucí, jsou pro ČR z hlediska ZRS významné zejména aktivity realizované Světovou bankou (WB), Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) a Evropskou investiční bankou (EIB). Ve spolupráci s WB je klíčová zejména finanční podpora Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA), která se zaměřuje na pomoc těm nejchudším zemím světa prostřednictvím bezúročných půjček a grantů na programy podporující hospodářský růst a zlepšování životních podmínek místních obyvatel. V rámci EBRD vstoupila ČR do Fondu zemí západního Balkánu a založila vlastní Český fond technické asistence, v rámci EIB zase poskytuje záruky na operace banky v zemích ACP. 57 V budoucnu by se ČR měla stát členem Výboru pro rozvojovou spolupráci OECD DAC, v němž má od svého vstupu pozorovatelský status, což ČR umožňuje využívat veškeré zprávy, informační i statistické databáze OECD. DAC zajišťuje zejména soudržnost pravidel v oblasti rozvojové spolupráce a přináší nové podněty k jejich tvorbě a implementaci. 58 V současnosti je členem DAC pouze dvacet tři států ze třiceti čtyř zemí OECD a EU jako celek. 55 MZV ČR. Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období let Dostupné z: 56 MZV ČR. Informace o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky v roce Dostupné z: 57 MZV ČR. Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období let Dostupné z: 58 MZV ČR. Informace o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky v roce Dostupné z: 24

30 1.4.Stručná charakteristika některých dalších forem ZRS V EU jsou běžné i jiné formy rozvojové spolupráce, které ČR zatím příliš nevyužívá. Jednou z nich jsou např. zvýhodněné exportní úvěry, které jsou s určitými úlevami na nákladech financování poskytovány veřejným subjektům v těch nejchudších rozvojových zemích. ČR by takovéto typy úvěrů mohla poskytovat formou kombinace finančních prostředků ze státního rozpočtu, tedy grantu, a exportního úvěru České exportní banky (ČEB) s pojištěním u Exportní garanční pojišťovací společnosti (EGAP). 59 Další formou ZRS, ke kterému vyzývá i Akční agenda z Akry, je přímá rozpočtová podpora. ČR zatím ale považuje za přínosnější realizovat rozvojovou spolupráci prostřednictvím vlastních aktérů a posilovat jejich kapacity tak, aby se v budoucnu byli schopni ve větší míře zapojit i do rozvojových projektů financovaných z EU. V rámci zvyšování efektivity by se v budoucnu dalo uvažovat i o delegování spolupráce, což spočívá v přenosu výkonu ZRS na jiného dárce, který má pro působení v dané zemi lepší předpoklady. 60 Novou formou, která by se do systému české ZRS mohla po zpracování metodiky zařadit již v příštím plánovacím období, je podle Koncepce ZRS na období mikrofinancování, které je podrobně rozebráno v následující kapitole. 59 MZV ČR. Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období let Dostupné z: 60 Ibid. 25