GEOLOGIE A PALEONTOLOGIE LOKALITY ODOLENA VODA (transgrese svrchnokřídových sedimentů na skalnaté pobřeží, fosfority, přitmelení epibionti)

Transkript

1 Bohemia centralis 23: 15-22, 1994 GEOLOGIE A PALEONTOLOGIE LOKALITY ODOLENA VODA (transgrese svrchnokřídových sedimentů na skalnaté pobřeží, fosfority, přitmelení epibionti) Geology and palaeontology of the locality Odolena Voda (transgression of Upper Cretaceous sediments on rocky bottom, phosphorites, cemented epibionts) Lenka Hradecká - Olga Nekvasilová - Jiří Žítt Úvod Předmětem orientačního geologicko-palentologického výzkumu, jehož výsledky zde předkládáme, byl nový stěnový odkryv vzniklý koncem 80. let odstřelením sv. části svahu pod bývalou železniční vlečkou vedoucí z Odolena Vody do cukrovaru v Úžících. Lokalita leží na sv. okraji Odolena Vody (obr. 1) a jde o zhruba 8 m dlouhý odkryv začínající ve vzdálenosti asi 30 m od krajnice silnice z Odolena Vody do Veliké Vsi. Dokumentární materiál je uložen v Českém geologickém ústavu a v Geologickém ústavu AVČR v Praze. Autoři děkují dr. J. ZOUBKOVI z Českého geologického ústavu za určení petrografického složení vulkanických hornin. Geologická charakteristika Stěnový odkryv (obr. 2, A) protíná vrcholovou partii tělesa biotitického tonalitu (ZOUBEK in STRAKA et al. 1994), které v počátečních fázích svrchnokřídové mořské transgrese tvořilo výraznou elevaci mořského dna. Na odkrytý úsek morfologicky členitého, mořskou abrazní činností silně opracovaného, povrchu této elevace nasedají hrubozrnné křídové (spodnoturonské?) bazální konglomeráty 15

2 Situační mapka s lokalitou Odolena Voda (A) 2. Lokalita Odolena Voda - pohled od SSV. A - biotitický tonalit, B - abradovaná stěna rozsedliny v biotitickém tonalitu (hlíze viz text), C - svrchnokřídové (spodnoturonské?) bazální konglomeráty přecházející do spodnoturonských jílovitých prachovců, D - kvartérní sedimenty, E - antropogenní uloženiny (navážka). Mořskou abrazí postižený povrch tonalitu je označen přerušovanou čarou. Svislá bílá úsečka = rozsah odběru mikropaleontologického vzorku, vodorovná bílá úsečka = 1 m, šipky = místa výskytu klastů s epibionty. Foto O. Nekvasilová

3 (obr. 2, C) s podpůrnou strukturou matrix tvořenou bělošedými jílovitými prachovci s biodetritem a drobnými fosforitovými konkrecemi. Směrem do nadloží konglomeráty přecházejí do bělošedých jílovitých prachovců (spodní turon) obsahujících hojný biodetrit, fosforitové konkrece a intraklasty. V nadloží jílovitých prachovců spočívají kvartérní šedozelené vápnité jílovce až prachovce (obr. 2, D) s přemístěnými fosíliemi (zejména úlomky ústřic) křídového stáří. Tyto sedimenty jsou zcela překryty antropogenními uloženinami (navážkou - obr. 2, E). Klasty bazálního konglomerátu jsou více či méně zaoblené, s rozměry většinou mezi 4-10 cm a jen ojediněle většími; dosud největší zjištěný klást měl rozměry 20 x 30 x 42 cm. Petrografické složení klastů bylo makroskopicky zkoumáno na 82 kusech, z toho bylo 71 klastů tonalitových a 11 klastů křemenných, vzhledově shodných se šedozeleným křemenem tvořícím žíly v tělese biotitického tonalitu. Zvláštní pozornost si na této lokalitě zasluhuje výskyt fosforitových depozit, jejichž laminované (1-2 mm mocné) krusty se zachovaly v podobě ostrůvkovitých zbytků na plošně odkryté silně abradované části biotitického tonalitu (obr. 2, B). Tato plocha původně tvořila stěnu rozsedliny, jež byla později vyplněna jílovitým prachovcem. Barva fosforitových krust zde kolísá od bělavé přes nahnědlou až tmavě rezavou a jejich povrch často opalizuje. Drobné, okrově zbarvené zbytky fosforitových krust se též zachovaly na některých klastech bazálního konglomerátu; dosud jsme je zjistili na 65 kusech z celkového počtu 82 studovaných klastů. Většinou se vyskytují na všech nebo několika stranách klastu a mají silně abradovaný povrch, k čemuž pravděpodobně došlo během transportu klastů na místo jejich dnešního uložení. Zmíněná fosforitová depozita se svým způsobem výskytu i vzhledem shodují s fosfority popsanými např. z lokalit Kněžívka (ŽÍTT - NEKVASILOVÁ 1990) a Líbezníce (ŽÍTT - NEKVASILOVÁ 1992). Přehled fosílií Protozoa - prvoci Foraminifera - dírkovci V reziduu vzniklém proplavením 0,71 kg jílovitého prachovce přes síto o průměru ok 0,1 mm byla jedním z autorů (L. H.) zjištěna následující foraminiferová asociace: A. Bentosní foraminifery: Ataxophragmium depressum (PERNER), Lenticulina sp., Gyroidina nitida (REUSS), Gavelinella polessica AKIMEC, Gavelinella berthelini (KELLER), Gavelinella schloenbachi (REUSS), Gavelinella baltica BROTZEN, Valvulineria lenticula (REUSS), Gaudryina praepyramidata HERCOGOVÁ, Gaudryina angustata AKIMEC, Gaudryina trochus (ďorbigny), Vaginulina robusta (CHAPMAN), Vaginulina recta REUSS, Cassidella tegulata (REUSS), Arenobulimina preslii (REUSS), Dentalina sp., Frondicularia fritschi PERNER, Frondicularia sp., Planularia liebusi BROTZEN, Dorothia oxycona (REUSS), Marginulina sp. 17

4 B. Planktonické foraminifery: Hedbergella delrioensis CARSEY, Hedbergella planispira (TAPPAN), Hedbergella portsdownensis (WILLIAMS - MITCHEL), Heterohelix sp., Whiteinella baltica DOUGLAS a RANKIN, Whiteinella archaeocretacea PESSAGNO, Praeglobotruncana praehelvetica (TRUJILLO), Praeglobotruncana oraviensis SCHEIBNEROVA, Praeglobotruncana delrioensis (PLUMMER). Na základě charakteru foraminiferové asociace a druhů v ní nalezených (např. G. baltica, V. robusta ) je možno tento vzorek zařadit do spodního turonu (bělohorské souvrství). Makrofosílie a větší foraminifery uvedené v následujícím seznamu byly valnou měrou získány z výplavů vzniklých proplavením asi 10 kg jílovitých prachovců přes síto o velikosti ok 0,5 mm, menší část makrofosílií byla sbírána přímo na lokalitě ve zvětralých polohách křídových sedimentů. Určitelnost těchto fosílií je značně limitována fragmentárním způsobem jejich zachování a také skutečností, že většina skupin dosud nebyla - a to ani v zahraničí - moderně palentologicky vyhodnocena nebo revidována. Vysvětlivky zkratek označujících způsob života v mořském prostředí (A - E) a kvalitu zachování fosílií (a - c): A - D: bentosní živočichové žijící jako: A - sesilní epifauna přicementovávající se k substrátu (nálezy in situ na těchto substrátech jsou uvedeny níže v tab. 1/); B - sesilní epifauna připevňující se k substrátu stvolem; C - epifauna přichycující se k substrátu ciry distálních částí stonku; D -vagilní, tj. volně po mořském dně se pohybující epifauna; E - nektonní živočichové; a - celé nebo téměř celé exempláře, eventuelně celé nebo téměř celé disociované kosterní elementy (např. ostny ježovek, kolumnália lilijic aj.); b - úlomky s jen nepatrně obroušenými hranami; c - úlomky silně obroušené. a b c Foraminifera - dírkovci Acruliammina longa (TAPPAN) přisedlá na úlomcích blíže neurčitelných ústřic, na destičce svijonožce a na ostnu ježovky A Axicolumella cylindrica (PERNER) A Bdelloidina cribrosa (REUSS) A Bullopora sp. přisedlá na vnější i vnitřní straně svrchní misky ústřice Gryphaeostrea cf. canaliculata, na úlomcích blíže neurčitelných ústřic, na destičce svijonožce a na fosforitových intraklastech A Porifera - živočišné houby Corynella sp. A Neuropora sp. A Úlomky hub Gen. et sp. indet. A

5 b B C Coelenterata láčkovci Octocorallia koráli osmičetní Moltkia foveolata (REUSS) - internoda A Moltkia sp. internodia A Vermes - červi Polychaeta sedentaria. Serpulidae Spiroserpula sp. A Ditrupa sp. A Brachiopoda - ramenonožci Argyrotheca sp. B Terebratulina chrysalis" (SCHLOTHEIM) B Bivalvia - mlži Exogyra reticulata REUSS - pravé misky A Gryphaeostrea cf. canaliculata (SOWERBY) izolované pravé i levé misky A Úlomky ústřic Gen. et sp. indet. A Atreta (?) sp. 1 (sensu ŽÍTT-NEKVASILOVÁ 1989) - izolované, tj. od substrátu odloučené, spodní misky A Atreta (?) sp. 2 (sensu ŽÍTT-NEKVASILOVÁ, 1989) - izolované spodní misky A Spondylus sp. - izolované spodní misky A Arthropoda - členovci Cirripedia - svijonožci Scalpellimi crassum KAFKA - destičky B Pollicipes glaber REUSS - destičky B Malacostraca - rakovci Část krabího klepeta daktylopodit D Echinodermata - ostnokožci Crinoidea - lilijice Komatulidní cirália cf. Remesimetra discoidalis (GIS- LÉN) D Komatulidní brachiália Gen. et sp. indet. D Isocrinus sp. - kolumnália C Isocrinidní brachiália Gen. et sp. indet. C

6 a b c Echinoidea - ježovky Stereocidaris (Typocidaris) vesiculosa (GOLDFUSS) - ostny D Tylocidaris sorigneti (DESOR) - ostny D Phymosomatidní typ ostnů Gen. et sp. indet. D Asteroidea - hvězdice Calliderma (?) sp. - destičky D Vertebrata - obratlovci Selachii - žraloci Oxyrhina angustidens REUSS - zoubky E Otodus appendiculatus AGASSIZ - zoubky E Různé Fosfatizované fekální hlízky bezobratlých Kromě uvedené makrofauny jsme na zdejším odkryvu nalezli též epibionty (mlže a foraminifery) přisedlé na klastech vyskytujících se ve svrchních částech konglomerátu. Nálezy osídlených klastů jsou však vzácné a tvoří pouhých cca 8,5 % všech studovaných klastů. Denzita osídlení jejich povrchů je přitom relativně nízká. Z těchto důvodů nelze dosavadní pozorování nerovnoměrností v distribuci přisedlých epibiontů (viz tab. 1) považovat za reprezentativní. Přesto ve zmíněné tabulce námi získaný soubor distribučních dat uvádíme, neboť by mohl mít po příslušné kvantifikaci (byť i na materiálech z jiných lokalit) značný význam. Všechny misky a schránky přitmelených epibiontů jsou olámané a následně obroušené. Jak toto mechanické poškození, tak i výskyt epibiontů na spodních - pro kolonizaci nepřístupných stranách klastů - je, podle našeho názoru, možno považovat za důkaz redepozice klastů na místo jejich nynějšího výskytu. Tab. 1 Epibionti na horninových klastech bazálního konglomerátu Druh Označení klastu A B C D E F G Počet jedinců a jejich umístění na klastu mlž Atreta (?) sp. 1 2a, 4b la la - la lb lb mlž Spondylus sp. - - la foraminifera Acruliammina longa (Tappan) 4b

7 Vysvětlivky zkratek v tab. 1: a - epibionti přisedlí na nynější spodní, tj. k podloží směřující, straně klastu; b - epibionti přisedlí na boční straně klastu Studovaný soubor makrofosílií můžeme na základě jeho druhového složení, způsobu výskytu a kvality zachování označit jako oryktocenózu složenou z prvků, které nejsou zcela autochtonní, ale na místo svého dnešního výskytu byly přemístěny z většího či menšího úseku okolního mořského dna. Při tomto transportu došlo v různé míře k jejich poškození (fragmentace, abraze aj.). Tato oryktocenóza se vyznačuje převahou druhů bentosních, mezi nimiž převládají zástupci fixosesilní, tj. k pevnému substrátu původně trvale přitmelené (přicementované) nebo stvolem přichycené epifauny. Členové tohoto sesilního společenstva žili v mělkém prostředí vnitřního sublitorálu, kde přisedali na skalnaté dno, balvany, valouny a bioklasty nebo též na schránky a kostry různých živých organismů. Mezi makrofosíliemi nalezenými na lokalitě Odolena Voda početně převládají živočišné houby a drobné ústřice. Méně hojní jsou zde ostnokožci, brachiopodi aj. Zvláštní zmínku si zasluhuje zdejší neobvykle hojný výskyt koster křemité houby Neuropora sp., které dosud z příbřežní oblasti České křídové pánve známe pouze na základě malého počtu exemplářů zjištěných např. na lokalitách Kamajka u Čáslavi a Skalka u Velimi. Významný je i soubor mikrofauny (foraminifery), v němž, stejně jako v makrofauně, převažují bentosní typy. Foraminifery umožnily i určení spodnoturonského stáří zkoumaných sedimentů, uložených po fosfatizaci starších sedimentárních akumulací. Důvod ochrany Ochrana lokality Odolena Voda je potřebná z toho důvodu, že 1) jde o významný dokumentační bod, nepostradatelný pro řešení geneze příbřežních sedimentárních sekvencí české křídy, 2) představuje specifický úsek skalního mořského dna a jeho sedimentárního pokryvu, jenž nemá obdobu na žádném jiném místě české křídové pánve, 3) poskytuje významná data o fosfátové mineralizaci, charakterizující vývoj sedimentačního prostředí a jeho změny v intervalu svrchní cenoman - spodní turon, jež jsou studovány v rámci mezinárodního projektu IGCP č. 325, 4) je bohatým nalezištěm svrchnokřídové marinní fauny včetně horninových substrátů s in situ zachovalými přitmelenými epibionty. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem by byla žádoucí alespoň dočasná ochrana lokality v časovém horizontu pokrývajícím potřeby započatých a rozvíjejících se výzkumných projektů, tj. cca 10 let. Bylo by však vhodné, aby lokalita nezanikla ani v pozdějších letech a umožnila další eventuální (např. ověřovací) výzkum a demonstraci studovaných a popsaných jevů. 21

8 Summary New exposure of the Cretaceous-sea rocky bottoni recently recovered at the Odolena Voda locality in central Bohemia offers a good opportunity for study of many interesting phenomena. Rocky bottom, formed of tonalite (igneous rock) was abraded and later covered with lower Turonian Sediments. On the tonalite rocky bottom and on the clasts of basal conglomerate layer the relics of phosphate coatings and crusts were encountered. The clasts also bear the relics of encrusting fauna (see tab. 1). In the overlying clayey siltstones the remains of about 30 macroinvertebrate species and 34 species of benthic and planktic foraminifers have been found. The forams date the clayey siltstones as lower Turonian. Literatura: HOLÁSEK, J. et al, (1988): Geologická mapa ČSSR. List Mělník. Vydal Ustř. Úst. geol. Praha. STRAKA, J. (edit.) et al., (1994): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR 1: Odolena Voda. Český geol. Úst. Praha. ŽÍTT, J. - NEKVASILOVÁ, O., (1989): Paleontologicko-geologická charakteristika navrhovaného CHPV Karlov (Kutná Hora). - Bohemia cent., 18, Praha. ŽÍTT, J. - NEKVASILOVÁ, O., (1990): Upper Cretaceous rocky coast with cemen-ted epibionts (locality Kněžívka, Bohemian Cretaceous Basin, Czechoslovakia). - Čas. Mineral. Geol, 35, 3, Praha. ŽÍTT, J. - NEKVASILOVÁ, O., (1992): Křídové odkryvy u Líbezníce (výkopy pro teplovod Mělník - Praha). Geologie, fosfority, přitmelení epibionti. - Bohemia cent., 21, Praha. Adresa autorů: RNDr. Lenka Hradecká, CSc. Klárov Praha 1 RNDr. Olga Nekvasilová, CSc. Ružinovská 5/ Praha 4 - Krč RNDr. Jiří Žítt, CSc. Geologický ústav AVČR Rozvojová Praha 6 22