Vznik Aktivních záloh

Transkript

1 Vznik Aktivních záloh Pro On War On Peace napsal Martin říjen tanková rota Aktivních záloh během výcviku na Libavé (2010); Foto podpraporčice Helena Suralová, army.cz M yšlenka takzvaných dobrovolných vojenských cvičení vznikla díky zájmu některých občanských sdružení či dalších skupin jednotlivců s určitým vojenským zaměřením (zejména kluby vojenské historie, kluby vojáků v záloze, branné kluby, veteránské organizace atd.). Bylo to v době, kdy již na běžná vojenská cvičení nebyli vojáci v záloze povoláváni z důvodu odporu velké části veřejnosti a tenčících se finančních prostředků ministerstva obrany. Tehdejší územní (dříve okresní) vojenské správy neměly s povoláváním vojáků v záloze v 90. letech 20. století příliš dobrou zkušenost velké množství záložáků povolaných (povinně) na cvičení, se mu snažilo vyhnout, ať již On War On Peace, říjen 2010 s pomocí zaměstnavatele, náhlých nemocí, či kvůli krizové finanční situaci v rodině atd. Myšlenka dobrovolných cvičení spočívala v tom, že by byli povoláváni na cvičení pouze ti vojáci v záloze (vojáci, kteří absolvovali základní vojenskou službu, případně bývalí vojáci z povolání), kteří by chtěli cvičit dobrovolně a se zájmem. Jednalo se o zlom v chápání oblasti vojenských cvičení pro vojáky v záloze. Tito lidé se hlásili na vojenské cvičení dobrovolně a dožadovali se výcviku, což byla pro vojenské správy tehdy víceméně nevídaná věc. Po několika jednáních, která proběhla mezi zástupci Armády České republiky (AČR) a zástupci občanských organizací, vydal v roce 1999 tehdejší Náčelník Generálního štábu generál Jiří 1

2 Šedivý rozkaz k povolání těchto dobrovolníků na první dobrovolná vojenská cvičení. Dobrovolníci byli povoláváni ve skupinách podle příslušných vojenských odborností buď do těch, které získali během své základní vojenské služby (ZVS), nebo v rámci přecvičení na vojenskou odbornost, o kterou měli zájem. Jednalo se o desítky aktivně cvičících dobrovolníků, kteří však ještě netvořili ucelené jednotky a vždy na každém cvičení (u různých útvarů, podle jejich zájmu či možností AČR) byli určováni na potřebné funkce po dobu cvičení. Historicky první dobrovolné cvičení tak absolvovali dobrovolníci (sdružení většinou kolem Vojenského muzea na demarkační linii Rokycany a dalších organizací) u vojenského útvaru ve Strašicích v září I přes počáteční pochybnosti a nedůvěru vojenských orgánů ve funkčnost tohoto systému povolávání, výsledky nakonec předčily očekávání. Dobrovolníci nastupovali na cvičení řádně a v určené termíny a k obsahu cvičení přistupovali velmi aktivně a iniciativně. Tito dobrovolníci tak dali i základ k pozdějšímu vzniku přímo stálých a ucelených jednotek Aktivních záloh. Jedním z útvarů, cvičících tyto dobrovolníky byla tehdy také 1. výcviková a mobilizační základna územní obrany v Litoměřicích. Ta cvičila všechny odbornosti strážních jednotek až do jejího pozdějšího zrušení v prosinci Během podzimu 2000 se zde ze cvičících dobrovolníků začala formovat 1. pěší rota dobrovolníků, jejíž jádro tvořilo 34 příslušníků 1. pěší čety a průzkumného družstva. Následně ale byla bohužel zrušena. *** P o těchto prvních zkušenostech se na přelomu tisíciletí při jednáních generála Šedivého se zástupci dobrovolníků, především Jiřím Kuncem, Františkem Kochem a Václavem Marhoulem, zrodila myšlenka vytvořit z dobrovolníků ucelené jednotky v záloze s tím, že v rámci těchto jednotek budou mít jejich příslušníci již stálé tabulkové zařazení. Tyto jednotky pak měly být cvičeny pro plnění úkolů ve spolupráci s ostatními jednotkami AČR a svou připravenost si zvyšovat formou pravidelných cvičení. Stavělo se na příkladu z minulosti a tradic naší armády a v tomto duchu byl následně přijat i název jednotek: Aktivní zálohy dobrovolné (AZD). Nakonec byla experimentálně u 22. mechanizovaného praporu ve Strašicích zformována 1. mechanizovaná rota. Velením byl oficiálně pověřen tehdy nadporučík Marhoul, nicméně rotu fakticky řídilo velení útvaru. Nebylo lehké toto rozhodnutí prosadit, protože existovala jak různá legislativní omezení (jaký bude status těchto vojáků, apod.), tak i stále přetrvávající nedůvěra některých vysokých vojenských představitelů ve funkčnost modelu záloh armády. Nakonec byla experimentálně u 22. mechanizovaného praporu ve Strašicích zformována 1. mechanizovaná rota. Velením byl oficiálně pověřen tehdy nadporučík Marhoul, nicméně rotu fakticky řídilo velení útvaru. Jednalo se o jednotku složenou plně z dobrovolníků, spolupracujících s Vojenským muzeem na demarkační linii Rokycany, z klubu CI-5 a Klubu vojenské techniky Brdy. Každý příslušník jednotky měl již své stálé funkční zařazení, na kterém se zdokonaloval během cvičení ve své odbornosti a plnil zadané úkoly v rámci poslání jednotky, která tak existovala dále, i po cvičení. První cvičení této mechanizované roty proběhlo listopadu 2000 ve Vojenském výcvikovém prostoru (VVP) Boletice. Na ná- Vznik Aktivních záloh 2

3 sledném slavnostním nástupu ke Dni veteránů 11. listopadu 2000 na Vítkově v Praze, který byl symbolicky zahájen v 11 hodin a 11 minut a byl spojen se slavnostní přísahou jednotky, obdržela tato 1. mechanizovaná rota od Československé obce legionářské čestný název Československých legií. To bylo i oficiálním potvrzením navázání na vojenské tradice čs. legií z let , které byly tehdy tvořeny rovněž dobrovolníky. V srpnu 2002, zasáhly Českou republiku katastrofální povodně. Do pomoci při likvidaci následků povodní se zapojily nejprve živelně a následně již organizovaně v rámci operace OBNOVA i stovky dobrovolníků AZD a to jak ti z již vzniklých jednotek, tak i ti, kteří se vojenských cvičení účastnili dosud individuálně. Ve dnech, kdy se necvičilo, probíhala především na úrovni velitelského sboru organizační příprava. Příslušníci jednotky se v době mimo vojenská cvičení věnovali (tak jako i dnes v AZ) běžně svým civilním povoláním. Skupinka příslušníků jednotky se účastnila, nejprve víceméně na vlastní pěst, později na vyžádání, přípravy několika kontingentů AČR do zahraničních misí na Balkáně při cvičeních působila jako nepřátelské síly. To obohacovalo přípravu příslušníků AZ a bylo pozitivně hodnoceno vedením daných kontingentů. Dalším takovým mezníkem při rozvoji a uzákonění jednotek Aktivních záloh bylo setkání nejvyšších představitelů Armády České republiky a příslušníků 1. mechanizované roty AZD se zástupci různých vojensko-historických klubů, politiků, občanských a zájmových sdružení 6. dubna 2002 ve vojenském zařízení Měřín. Zde byla společně projednána řada klíčových problémů a byly připraveny podklady k potřebné novelizaci branného zákona. V návaznosti na toto shromáždění vznikla také dále z 1. čety už zmíněné 1. mechanizované roty AZD ke dni 19. července 2002 u 22. mechanizovaného praporu 1. tanková rota AZD a následně se začala formovat i 2. mechanizovaná rota AZD. Tehdy, v srpnu 2002, zasáhly Českou republiku katastrofální povodně. Do pomoci při likvidaci následků povodní se, mimo útvary AČR, zapojily nejprve živelně a následně již organizovaně v rámci operace OBNOVA i stovky dobrovolníků AZD - a to jak ti z již vzniklých jednotek, tak i ti, kteří se vojenských cvičení účastnili dosud individuálně (dobrovolná vojenská cvičení). Při této příležitosti se prokázalo, že příslušníci AZ jsou schopni často při záchranných pracích plnit stejné úkoly jako profesionální jednotky. Mnohdy byli na místě i dříve, přestože byli oficiálně aktivováni s povoláním na mimořádné cvičení až v průběhu zásahu. Zákon 128/2002 Sb., novelizující zákony týkající se branné povinnosti, částečně podpořil vznik jednotek AZD. U 22. mechanizovaného praporu ve Strašicích vznikl 1. mechanizovaný prapor AZD, složený z 1. a 2. mechanizované a 1. tankové roty AZD. Při jeho prvním slavnostním nástupu 30. listopadu 2002, který byl spojen s rozloučením s tehdejším Náčelníkem Generálního štábu AČR arm. gen. Jiřím Šedivým odcházejícím z činné služby do zálohy, dostala tanková rota od Československé obce legionářské rovněž čestný název Československých legií. Již v říjnu 2000 vznikla kromě zmiňovaných mechanizovaných jednotek na návrh náčelníka Vojenské zpravodajské služby i tzv. Rota Z. Na intenzivní dvoutýdenní cvičení bylo tehdy povoláno prvních 44 bývalých příslušníků průzkumných jednotek, kteří dali základ vzniku této speciální jednotky AZD. Jednotka absolvovala výsadkovou, odbornou a taktickou On War On Peace, říjen

4 přípravu ukončenou dvěma seskoky padákem a třídenním cvičením k ověření získaných znalostí. Její výcvik i nadále probíhal stranou běžné koncepce výcviku jednotek AZD, v rámci standardu 6. speciální brigády (následně 601. skupiny speciálních sil). Vedle těchto vzniklých jednotek existovali i jednotlivci v záloze, kteří se účastnili vojenských cvičení u různých jednotek samostatně (např. zmíněná cvičení v rámci 1. výcvikové a mobilizační základny v Litoměřicích, která cvičila záložáky až do prosince 2003). To již existovala, kromě dalších fyzických či právních subjektů, i organizace snažící se sdružit vojáky v aktivní záloze, která vznikla na základě dohody s Ministerstvem obrany. Šlo o Asociace záložních brigád (AZB), která se snažila prosadit myšlenku vzniku dalších stálých jednotek Aktivní zálohy po vzoru americké Národní gardy, britské Home Guard. AZB na základě doporučení tehdejšího NGŠ generála Šedivého se stala následně i součástí Svazu vojáků z povolání AČR. AZB usilovala při jednáních s AČR o vznik ucelené koncepce existence a výcviku Aktivní zálohy dobrovolné. V rámci jednotlivých krajů měla i své zmocněnce, kteří začali jednat s příslušnými Krajskými vojenskými velitelstvími (KVV). Mimochodem, tato organizace tehdy nezískala tak masivní podporu z řad příslušníků AZ, jak se původně při jejím vzniku očekávalo. Sehrála však důležitou roli při přípravě, propagaci, plánování výcviku a především návrhu legislativních změn ve prospěch AZ (tehdy ještě název AZD). V dalších letech se AZB organizačně také podílela s Generálním štábem i na organizaci tiskových konferencí, Dětských dnů, IDETů a dalších akcí k propagaci a podpoře náboru do jednotek AZ. *** Vroce 2003, v rámci reformy AČR (viz níže - regionální konference o novém směřování ADZ ), došlo bohužel také ke zrušení 2. mechanizované brigády a tím i k rozpuštění mechanizovaného praporu AZD u 22. mechanizovaného praporu. Způsobilo to vlnu frustrace, protože rozpuštění jednotky bez možnosti přemístění k jinému útvaru ve stejné podobě, mnozí příslušníci chápali jako křivdu. V roce 2003 se AZB významně podílela na organizaci regionálních konferencí k problematice AZD. Bylo mnoho těch, kteří následně ukončili své smlouvy o zařazení do AZD a již se je pro dobrovolnou službu v AČR nepodařilo nikdy dále získat. Zachována zůstala pouze 1. tanková rota AZD Československých legií, která se stala součástí 73. smíšeného mechanizovaného praporu (později transformovaného na 73. tankový prapor) v Přáslavicích, kam se také přesunula. V návaznosti na dřívější zkušenosti s dobrovolnými cvičeními, s poznatky z výcviku mechanizovaných rot AZD a navazováním na tradice dobrovolnosti z historických tradic AČR, se objevila koncepce vzniku dalších jednotek Aktivních záloh dobrovolných. Při vzniku těchto jednotek, organizaci náboru dobrovolníků a vysvětlování koncepce pomáhali v rámci jednotlivých krajů i zmocněnci AZB. Velení armády rozhodlo o vzniku nových jednotek AZD ve formě strážních rot ke dni 1. ledna Koncem roku 2003, proběhlo v rámci jednotlivých krajů (pod gescí Krajských vojenských velitelství, KVV) první setkání se zájemci o budoucí dobrovolnou službu v těchto jednotkách. Probíhalo vytipování vhodných osob na velitelské funkce, zajišťování organizačních záležitostí a výstrojních náležitostí pro budoucí jednotky, které měly být organizačně zařazeny právě pod Krajská vojenská velitelství. Při jednání s příslušnými KVV spolupracovali i zmínění krajští zmocněnci AZB, kteří v průběhu procesu - i v kancelářích, které jim byly v budovách daných KVV poskytnuty - absolvovali Vznik Aktivních záloh 4

5 ve svém volném čase množství pohovorů s potenciálními zájemci o službu v AZ. Zároveň se na tomto procesu podílela i mobilizační oddělení. V rámci jednotlivých krajských vojenských velitelství tak skutečně od 1. ledna 2004 vzniklo nových 14 strážních (později pěších) rot AZD. Roty byly tvořeny výhradně vojáky v aktivní záloze dobrovolné (včetně velitelů těchto rot, kteří byli také vojáky v aktivní záloze). Tito vojáci podepsali s příslušnou Územní vojenskou správou (ÚVS) dohodu o zařazení do aktivní zálohy jako dobrovolný závazek o udržování vojenské odbornosti. Tento závazek se podepisoval tehdy na dobu 2-5 let. Příslušníkem se mohl stát každý občan ČR po základní vojenské službě (či předchozí činné službě VZP), který splňoval zdravotní kritéria (potvrzeno písemně příslušným obvodním lékařem a vstupní zdravotní prohlídkou v rámci jednotlivých KVV), ve věku let, trestně a morálně bezúhonný (musel doložit výpisem z rejstříku trestů), se kterým příslušné KVV podepsalo prostřednictvím ÚVS zmiňovaný závazek. Uchazeči mohli být KVV i bez udání důvodu odmítnuti, například kvůli morálnímu pokřivení žadatele. Tyto strážní roty byly od počátku předurčeny zejména ke střežení objektů důležitých pro obranu státu v krizových situacích a k teritoriální pomoci při krizových situacích nevojenského ohrožení (povodně, rozsáhlé lesní požáry, průmyslové havárie s rozsáhlým chemickým, biologickým a radiačním ohrožením, řešení rozsáhlé migrace cizího obyvatelstva na území ČR a podobně). Dále také například pro úkoly související se zajištěním státních hranic, plnění části úkolů Policie ČR, pro úkoly související se zajištěním bezpečí, zdraví, života a Během následujících čtyř měsíců existence rot AZD bylo zjištěno, že se do těchto jednotek přihlásili v několika případech i jedinci s ne zrovna čistou minulostí. majetku občanů a s ochranou životního prostředí. Hlavní část jejich přípravy měla být, podle záměru z února 2004, zaměřena na taktickou a střeleckou přípravu. Doplňkově ještě rozšířenou o ženijní přípravu, Ochranu proti zbraním hromadného ničení (OPZHN), spojovací přípravu, logistickou přípravu, mobilizační přípravu, zdravotní přípravu a přípravu ke geografickému a hydrometeorologickému zaměření. Ve většině případů se však zamýšlené procentuální rozdělení příprav nenaplňovalo. Během následujících čtyř měsíců existence rot AZD bylo zjištěno, že se do těchto jednotek přihlásili v několika případech i jedinci s ne zrovna čistou minulostí. Na základě tohoto zjištění (po impulzu KVV Hradec Králové) bylo zahájeno dodatečné šetření a prověřování příslušníků AZD Vojenským obranným zpravodajstvím. Předložení výpisu z rejstříku trestů se stalo nadále jednou z dalších standardních podmínek pro přijetí do AZD, později AZ. Velitelé rot podléhali přímo velitelům (později ředitelům) krajských vojenských velitelství, od kterých přijímali i úkoly výcviku. Tyto jednotky AZ měly charakter strážních rot a jejich tabulkový stav byl stanoven na 150 osob (všech odborností v rotě). I přes počáteční snahu o rychlé zvyšování počtu dobrovolníků se nepodařilo za celou dobu existence rot jejich stav zcela naplnit. Naplněnost se lišila kraj od kraje - od cca 90 procent až po 20 procent. Do jednotek se hlásili dobrovolníci zejména z různých klubů vojenské historie, branně-sportovních klubů, členů AZB a různých spolků vojáků v záloze atd. Ne všichni splňovali potřebná kritéria pro přijetí, proto také ne se všemi mohla být dohoda o službě v AZ podepsána. V roce 2005 také z označení Aktivní zálohy dobrovolné zmizelo On War On Peace, říjen

6 slovo dobrovolné a název se ustálil pouze na Aktivní zálohy viz zákon 585/2004 Sb. Každá rota byla číselně označena podle příslušného KVV. Například 13. krajské vojenské velitelství Hradec Králové tak mělo 131. strážní rotu Aktivních záloh. Později došlo ke změně, kdy v rámci příslušných KVV vznikly tabulkově strážní prapory, do nichž byla vždy daná rota začleněna jako 1. pěší rota strážního praporu. Každý takovýto strážní prapor existuje jen v mobilizačních plánech. Jeho první rotu tedy vždy tvoří rota AZ, druhá a třetí rota existují jen na papíře a personálně by byly naplněné pouze při mobilizaci či branné pohotovosti státu, to znamená včetně tzv. povinných záloh (všech vojáků v záloze, kteří podléhají branné povinnosti let), kromě příslušníků Integrovaného záchranného systému (IZS) a dalších ozbrojených sborů ČR. Každá krajská rota AZ se tak stala 1. pěší rotou XX1. strážního praporu, např. 1. pěší rota 131. strážního praporu Hradec Králové. Jak bylo řečeno, tyto krajské pěší roty AZ spadaly pod velení KVV ve struktuře Velitelství sil podpory a výcviku, dislokované ve Staré Boleslavi. Ve druhé polovině roku 2004 vznikla v rámci Kanceláře Náčelníka Generálního štábu pozice odborný referent specialista - koordinátor jednotek AZ, jehož pracovní náplní se stalo mimo jiné také koordinování činnosti jednotek AZ, komunikace s představiteli těchto jednotek, spolupráce s nimi a vytvoření plánů systému přípravy a výcviku. Jako první tuto funkci zastával plk. v zál. Miroslav Mana. Zasadil se zahájení práce AČR s jednotkami AZ, položil základy spolupráce mezi jednotkami AZ a profesionálními jednotkami a udržoval komunikaci s příslušníky AZ. Tuto funkci koordinátora AZ v Kanceláři Náčelníka GŠ vykonával plk. Mana, "i přes určitý osobní svéráz", až do dubna 2007, kdy jeho funkci převzal plk. v zál. Zdeněk Slovák, který přinesl do rozjetého procesu výcviku jednotek AZ vlastní koncepci. Ta se v mnohém odlišovala od toho, co prosazoval plk. Mana. Plk. Slovák se dlouhá léta podílel na výcviku jednotek AČR, naposledy ve strukturách Ředitelství výcviku a doktrín ve Vyškově. V průběhu roku 2008 také byla funkce koordinátora jednotek AZ z kanceláře NGŠ přesunuta na jiné podřízené oddělení GŠ. Od počátku roku 2008 také v této funkci plk. Slováka vystřídal plk. v zál. Valentín Mišaga. *** Souběžně s rozbíhajícím se výcvikem a činností krajských rot AZ vznikly i tradice těchto jednotek, kdy kromě znaků, jež si jednotlivé roty samy zvolily (a byly následně ve spolupráci s KVV schváleny - někdy po změnách, či schvalovacích problémech - i Vojenským historickým ústavem AČR) byly některým rotám uděleny osobnostmi společenského života (často hejtmany jednotlivých krajů) i prapory. Historickým patronem jednotek Aktivních záloh byla zvolena osobnost hrdiny československého domácího odboje v době 2. světové války štábního kapitána Václava Morávka, člena známé odbojové skupiny Tří králů (Balabán, Mašín, Morávek). Dne 10. srpna 2004 zřídil rozkazem Náčelník GŠ AČR i nový rezortní řád Čestný odznak štábního kapitána Václava Morávka, který je od té doby udělován nejen příslušníkům AZ, ale i vojákům z povolání (VZP) za podíl na výstavbě, organizaci a přípravě jednotek AZ, či výborné plnění úkolů při výcviku AZ. Dne 11. září 2004 se konal na kolínském náměstí na počest památky štábního kapitána Václava Morávka slavnostní nástup jednotek AZD. Při této příležitosti bylo 76 příslušníků AZD za předchozí zásluhy vyznamenáno jako prvních novým vyznamenáním. Dále bylo toto vyznamenání uděleno i 26 dalším osobnostem, které se na vzniku a organizaci AZD podílely. Od té doby je toto vyznamenání Vznik Aktivních záloh 6

7 standardně každoročně udíleno NGŠ vybraným příslušníkům jednotek AZ a VZP. Vedle již zmíněných 14 krajských pěších rot existují i dvě jednotky AZ přímo u bojových útvarů armády. Jedná se o 1. tankovou rotu AZ Československých legií (velitel kpt. Mojžíš), která byla zařazena k 73. tankovému praporu Hanáckému v Přáslavicích u 7. mechanizované brigády (původně 74. smmpr. přeměněný na 73. tpr.) a o Rotu Z (velitel kpt. Cimburek), která vznikla v rámci 601. skupiny speciálních sil Generála Moravce v Prostějově. Obě tyto zmíněné roty postupně, v rámci svého výcvikového programu, zahájily výcvik podle standardů útvarů, v jejichž strukturách byly zařazeny. Jejich výcvik tak probíhal stranou koncepce výcviku zmíněných pěších rot AZ. Cvičení aktivních záloh; Foto Miroslav Šindelář, army.cz U tankové roty AZ se jednalo především o běžné zvládnutí vedení bojové činnosti tankovou technikou a všeho ostatního z toho vyplývajícího. U Roty Z o výsadkářský výcvik a další odborný výcvik k vedení bojové činnosti dle standardů výcviku 601. skss. Zmíněná 1. tanková rota AZ prošla v období přecvičením a výcvikem jednotlivce ve Vojenské akademii Vyškov. První cvičení absolvovala ve VA Vyškov na podzim Slavnostního ukončení výcviku, které proběhlo 8. října 2004, se zúčastnilo i velení Armády ČR v čele s tehdejším NGŠ AČR genpor. Pavlem Štefkou. Při této příležitosti obdržela rota prapor věnovaný Nadací pozemního vojska AČR, který byl v zápětí dekorován stuhou Československé obce legionářské. Dále pak začalo připravovat velení 73. tpr. koncepci výcviku a s pomocí instruktorů z řad praporu i výcvik metodicky vedlo. Tanková rota se tak stala standardizovanou součástí 73. tankového praporu a prochází přípravou a výcvikem v jeho sestavě. Také Rota Z pokračovala ve výcviku. Ten byl zaměřen hlavně na speciální průzkum k získávání strategických informací v týlu nepřítele. V rámci výcviku probíhaly seskoky na padáku OVP-80 a slaňování z vrtulníku. Dále šlo o nácvik taktiky přesunu malých jednotek v týlu nepřítele na různé vzdálenosti, pátrací a pozorovací schopnosti a procvičování taktiky boje při kontaktu s nepřítelem. Do roku 2006 byly krajské pěší roty - tanková rota Československých legií a Rota Z - jediné jednotky Aktivních záloh. Vzhledem k přetrvávající nenaplněnosti pěších rot (tanková rota a Rota Z s naplněností problémy takřka neměly) nebyla tehdy vůle velení armády tyto jednotky dále rozšiřovat. Díky zájmu některých příslušníků jednotek však nakonec došlo k realizaci myšlenky o rozšíření a vzniku dalších jednotek AZ. Došlo tím i k přílivu části nových dobrovolníků ve specializovaných odbornostech, kteří do té doby o službu ve stávajících jednotkách zájem neměli. Již v červenci 2005 byla organizačně zahájena výstavba mechanizované roty AZ u 163. tankového praporu v Přáslavicích (nakonec to bylo realizováno až v roce 2007 u 72. Mechanizovaného praporu). Ještě v roce 2005 byla zahájena organizace pontonové roty a ženijní mostní roty v Bechyni. Dále vzniklo On War On Peace, říjen

8 družstvo psovodů u Veterinární základny Grabštejn. V rámci Vojenské policie potom vznikly tři rámcové prapory AZ teritoriálních sil VP (801., 802. a 803. prapor AZ ts. VP). Vojenská policie se rozhodla využít přínosu, který jednotky AZ nabízely, a začala si budovat svou vlastní zálohu pro případ potřeby. V minulosti si své zálohy pro případ potřeby Vojenská policie již tvořila. V letech i zde probíhala některá dobrovolná vojenská cvičení. Vzhledem k reorganizaci VP však v roce 2002 byla tato cvičení přerušena a vznik AZ tak skýtal pro VP novou možnost přípravy vlastních záloh na bázi AZ. Jelikož se jednotky Vojenské policie účastní i zahraničních vojenských misí a plní specifické úkoly, bylo logické, že například v případě válečného stavu by měly rovněž ztráty. Bez možnosti doplňování kvalitní zálohou by tak nemohly v takovémto případě své úkoly v plné šíři plnit. Navíc v rámci tzv. povinných záloh neexistoval systém výcviku v odbornosti Vojenské policie. Jedinou možnou zálohou tak do té doby byli bývalí příslušníci VP, kteří odešli do zálohy, případně příslušníci jiných ozbrojených sborů, kteří již ukončili svoji aktivní službu a byli vzati zpět do vojenské evidence a ve většině případů předurčeni pro potřeby VP v případě mobilizace či za vyhlášení branné pohotovosti státu. Tehdejší situace v některých krajských pěších rotách snaha o změnu výcviku a jeho zatraktivnění tak měla za následek odchod některých příslušníků z rot do nově vznikajících jednotek AZ VP. Právě tomuto neutěšenému stavu v oblasti záloh Vojenské policie měl pomoci vznik zmíněných tří rámcových praporů Aktivní zálohy Vojenské policie k 1. říjnu 2005 na teritoriálních velitelstvích v Táboře, ve Staré Boleslavi a v Olomouci. Výcvik zahájili příslušníci těchto praporů v roce Jedná se o rámcové prapory, v nichž se počítá pouze s personálním obsazením velitelských a některých dalších funkcí vojáky v aktivní záloze, kteří projdou standardním i odborným výcvikem Vojenské policie. Další funkce v rámci družstev, čet a rot zůstávají kromě velitelských neobsazeny a počítá se s jejich doplněním až v případě válečného ohrožení vybranými povolanými povinnými zálohami. Zájem Vojenské policie se tak týkal především důstojníků a praporčíků, kteří již v minulosti měli zkušenosti s prací v bezpečnostních a ozbrojených složkách, a splňují požadovaná kriteria. Vojenská policie si provedla vlastní výběr uchazečů a nabídla zařazení na místa AZ VP zejména těm, kteří byli v evidenci VP z minulosti a těm kteří daná kriteria splňovali. Tehdejší situace v krajských pěších rotách - snaha o změnu výcviku a jeho zatraktivnění - tak měla za následek odchod některých příslušníků z pěších rot do nově vznikajících jednotek AZ VP. Ať již kvůli slibovanému odbornému výcviku, velitelským funkcím a mezilidským vztahům v rámci některých rot. Tyto nové jednotky AZ VP brzy prošly avizovaným výcvikem v rámci standardů Vojenské policie ve Vyškově a od podzimu přímo u jednotlivých útvarů VP, kde se zapojily do jejich činnosti a plánu přípravy. Bohužel u některých pěších rot měl odchod zájemců do jednotek AZ u VP za následek až skoro rozpad velitelského sboru. Ten se musel znovu sestavovat, což ovlivnilo plynulost plnění plánu výcviku roty. První tři běhy výcviku příslušníků AZ VP proběhly na Odborné škole Vojenské policie ve Vyškově. V rámci těchto cvičení absolvovali příslušníci AZ VP výcvik dle standardu výcviku VP. Po následném splnění zkoušek z požadovaných teoretických a praktických zkušeností v Vznik Aktivních záloh 8

9 květnu 2007 se tito dobrovolníci stali příslušníky VP. Úspěšné zvládnutí zkoušek bylo jednou z podmínek pro další setrvání v jednotkách AZ VP, protože jejich výcvik, vzhledem ke specifickým úkolům VP, klade na příslušníky specifické požadavky. *** Na základě zpětné vazby příslušníků AZ a vyhodnocení zkušeností s výcvikem 1. takové roty AZ a Roty Z přímo u vojenských útvarů, vydal tehdejší NGŠ arm. gen. Štefka 18. června 2006 směrnici k dalšímu rozvoji jednotek AZ. Tím byl umožněn rozvoj vojenských odborností u příslušníků AZ podle jejich vojenské odbornosti z dřívější služby, nebo podle jejich zájmu. Objevila se myšlenka vzniku dalších jednotek AZ přímo u některých útvarů AČR, která byla poprvé na veřejnosti prezentována generálem Štefkou v červnu 2006 na tzv. Hvězdicovém pochodu Tří králů ve Vyškově. Předpokládalo se, že tyto jednotky nebudou mít hned velikost roty, ale pouze čety, v některých případech jen skupin či družstev. První návrh plánu počítal s vytvořením jednotek k 1. lednu Nakonec byl však pro různé organizační průtahy posunut tento termín na 1. července Mimo již existujících 14 pěších rot AZ u jednotlivých KVV v ČR, tankové roty v Přáslavicích, Roty Z v Prostějově, tří rámcových praporů AZ u Vojenské policie, pontonové roty, ženijní mostní roty v Bechyni a družstva psovodů v Grabštejně tak měl být organizačně zahájen vznik těchto jednotek: tří mechanizovaných čet (z toho dvě mechanizované čety v rámci 4. Brigády rychlého nasazení u 41. Mechanizovaného praporu v Žatci a 42. Mechanizovaného praporu v Táboře a jedna mechanizovaná četa v rámci 7. Mechanizované brigády u 72. Mechanizovaného praporu v Přáslavicích) jedna výsadková mechanizovaná četa v rámci 43. Mechanizovaného praporu v Chrudimi jedna minometná četa v Hranicích jedna palebná četa 152 mm ShKH v Jincích jedna protiletadlová raketová četa ve Strakonicích šest záchranných čet (u záchranných praporů v Kutné Hoře, Jindřichově Hradci, Bučovicích, Olomouci, Rakovníku a Hlučíně) jedna četa zemních strojů v Bechyni jedna četa chemické ochrany v Liberci jedna spojovací četa v Lipníku jedna průzkumná četa u102. průzkumného praporu v Prostějově jedna četa elektronického boje v Opavě jedna hydrometeorologická skupina v Praze jedna geografická skupina v Olomouci jedna skupina analýzy terénu v Táboře jedna četa předsunuté podpory v Pardubicích jeden tým řízení přesunů ve Staré Boleslavi jedno družstvo vojenské historie ve VHÚ Praha a VTM Lešany. Celkově bylo plánováno, že při plné obsazenosti všech jednotek AZ, tj. výše uvedených a všech již dříve vzniklých, by Aktivní zálohy měly mít přibližně tři tisíce příslušníků. Nicméně tento záměr byl ke konci roku 2007 splněn asi z 37 procent. Řada dalších záměrů zůstávala pouze na papíře jak kvůli malému zájmu příslušníků AZ o službu u některých druhů zbraní, tak především kvůli nenaplněnosti stavu sboru Aktivních záloh. On War On Peace, říjen

10 Ocenění příslušníků AZ; Foto kpt. Marcela Jandová, army.cz Kvůli různým problémům (zdravotní prohlídky ve vojenských nemocnicích, velmi slabá propagace AZ na veřejnosti, vysoké nároky na počáteční přípravu nutné absolvování několikatýdenního základního kurzu ve Vyškově atd.), i přes příliv nových zájemců stav AZ nijak rapidně nevzrůstal. Kvůli nevyřešení některých základních otázek kolem problematiky služby v AZ (zejména ve vztahu k zaměstnavatelům příslušníků AZ při jejich uvolňování na cvičení) a přístupu některých složek armády, pokračoval odliv dobrovolníků. Ti ukončovali své závazky s armádou často i před vypršením původně smluveného závazku. Další odliv příslušníků AZ z pěších rot nastal po vzniku nových jednotek AZ přímo u jednotlivých útvarů. Byla tak sice konečně dána možnost těm příslušníkům AZ, kterým například nestačil výcvik v rámci pěších rot, se realizovat. Mělo to ovšem negativní dopad pro krajské pěší roty. Ke zmíněnému datu 1. července 2007 tak vznikly jako první z uvedených jednotek hlavně jednotky AZ u mechanizovaných praporů jeden při 4. Brigádě rychlého nasazení, druhý při 7. Mechanizované brigádě v rámci 72. Mechanizovaného praporu v Přáslavicích a průzkumná četa AZ u 102. Průzkumného praporu v Prostějově. Bylo to dáno jak velkým zájmem příslušníků AZ o službu u těchto útvarů, tak i vstřícností a přístupu velitelů útvarů, kteří pochopili nejen přístup příslušníků AZ, charakter jejich služby, ale i přínos, který vznik těchto jednotek pro ně znamenal. Šlo jak o získávání zkušeností od některých odborníků a specialistů AZ, tak především o vytvoření vlastní kvalitní a kompetentní zálohy pro případ potřeby. V době válečného ohrožení, nebo účasti většiny útvaru na zahraniční misi jde o možnost rychlého posílení zpětného odřadu v domovské posádce právě o jednotku AZ. V době míru pak možnost doplnění útvaru. V druhé polovině roku 2007 zahájily svou činnost a výcvik i tehdy nově vzniklé jednotky AZ u bojových útvarů. Jednalo se o dvě mechanizované čety (u 41. mpr. Žatec a u 72. mpr. Přáslavice) a průzkumnou četu (u 102. pzpr. Prostějov). Všechny tři zmiňované čety měly od počátku dobrou personální naplněnost, v případě mechanizované čety u 41. mpr. Žatec byla od začátku, díky velkému zájmu, naplněnost sto procentní. Jelikož jde o jednotky o síly čety je většina tabulkových míst nižších. To znamenalo problém pro některé zájemce, jejichž dosavadní hodnost a funkční zařazení v jiných jednotkách AZ bylo vyšší. Mnohdy to znamenalo, že v hierarchii klesli z velitelů čet se často stali zástupci velitelů čet a velitelé družstev a velitelé družstev se posunuli na základní bojové funkce. Pozitivním přístupem a zájmem o službu u bojového útvaru však byly tyto problémy většinou překonány. Již na podzim 2007 se cvičení PATHFINDER v rámci 4. Brigády rychlého nasazení účastnila v sestavě 41. mpr. i nově vzniklá mechanizovaná četa AZ (velitel ppor. Šustek), která tak plnila úkoly jako ostatní čety praporu, v jejichž sestavě absolvovala i bojové střelby. Od té doby prochází standardním výcvikem a přípravou v rámci 41. mpr. stejně jako ostatní čety (VZP) praporu. Zároveň bylo dorovnáno i materiální zabezpečení na standard 4. brn, takže četa AZ Vznik Aktivních záloh 10

11 je schopna plnit úkoly jako ostatní jednotky praporu. Na jaře 2008 splnila četa i své bojové střelby na úrovni družstev dle standardů 4. brn se simulátorem MILES. V roce 2009 byl její dosavadní standardizovaný pravidelný výcvik rozšířen i o speciální tělesnou přípravu. Podobně se situace vyvíjela i u mechanizované čety AZ při 72. mpr. v Přáslavicích. Průzkumná četa AZ (velitel por. Purm) u 102. pzpr. v Prostějově absolvovala rovněž na podzim 2007 stmelovací cvičení, spolu s praktickým seznámením činnosti, typů používané výzbroje a typu výcviku těžké průzkumné roty, do jejíž sestavy byla začleněna. Následně však byl její výcvik směřován spíše k lehké průzkumné rotě. Po analýze stávajícího stavu, zejména z hlediska personální naplněnosti a zabezpečení efektivnosti výcviku, bylo rozhodnuto o snížení celkového počtu jednotek AZ na výsledný počet 25. Další jednotky AZ u bojových útvarů již existující tanková rota AZ (velitel kpt. Mojžíš) a Rota Z (velitel kpt. Cimburek) - pokračovaly ve standardizovaném výcviku u svých mateřských útvarů. Za dobu existence obou jednotek došlo k částečné obměně jejích příslušníků. Rota Z se navíc částečně potýkala s problémem bezpečnostních prověrek na některých tabulkových funkcích. Dále probíhá i příprava jednotek AZ u tří praporů Vojenské policie. Svůj výcvik také zahájily ve druhé polovině roku obě záchranné čety AZ. *** Dne 9. ledna 2008 proběhlo jednání NGŠ genpor. Picka s veliteli operačně taktických velitelství AČR. Jedním z bodů tohoto jednání byla i otázka budoucnosti a perspektivnosti jednotek AZ v rámci AČR a jejich případná optimalizace. Mnoho z jednotek, jejichž organizační výstavba byla zahájena, mělo i po půl roce příliš nízkou personální naplněnost, přičemž byl pro jejich výcvik a zabezpečení vázán materiál a další prostředky. Po analýze stávajícího stavu, zejména z hlediska personální naplněnosti a zabezpečení efektivnosti výcviku, bylo rozhodnuto o snížení celkového počtu jednotek AZ na výsledný počet 25. Ze 48 plánovaných jednotek (z nichž většina neměla ani desetiprocentní naplněnost kvůli nezájmu dobrovolníků o službu v dané jednotce, nezájmu útvaru o výstavbu jednotky AZ a tím například následné navýšení přijímacích kritérií na takovou úroveň, že i přes velký zájem byly pro drtivou většinu dobrovolníků nesplnitelné) jich bylo v průběhu roku zrušeno, čímž byl částečně uvolněn i materiál a prostředky rezervované pro tyto jednotky. Těm příslušníkům AZ, kteří patřili ke zrušeným jednotkám, byla v průběhu prvního čtvrtletí 2008 nabídnuta možnost služby u jiné jednotky. Výsledných (zbylých) 25 jednotek AZ má systemizovaných míst. Nadále tedy zůstaly tyto jednotky: Průzkumná četa AZ (při 102. pzpr. Prostějov) Mechanizovaná četa AZ (při 41. mpr. Žatec) Mechanizovaná četa AZ (při 72. mpr. Přáslavice) tanková rota Čs. legií (při 73. tpr. Přáslavice) Rota Z (při 601. skss. Prostějov) 14 pěších krajských rot (při Krajských vojenských velitelstvích) Záchranná četa AZ (při 154. zpr. Rakovník) Záchranná četa AZ (při 156. zpr. Olomouc) Jednotka AZ u Velitelství Vojenské policie Tábor) On War On Peace, říjen

12 Jednotka AZ u Velitelství Vojenské policie Stará Boleslav) Jednotka AZ u Velitelství Vojenské policie Olomouc) Skupina vojenských kaplanů (při Posádkovém velitelství Praha) K lednu 2008 měly AZ celkem členů. V roce 2008 měly také pěší roty AZ dokončit původně nastavený tříletý výcvikový plán přípravy. Protože však jednotlivé pěší roty byly na různém stupni připravenosti a naplněnosti, měly i některé problém postupný plán výcviku zvládat a některé jej nakonec ve skutečnosti nesplnily. Koordinátor jednotky AZ plk. Slovák se snažil sjednotit výcvik těchto pěších rot. Proto byly v březnu a v červnu 2008 organizovány kurzy pro velitele rot a čet k přípravě, organizaci a provádění bojových střeleb. Ty měly být v rámci tříletého výcvikového cyklu součástí naplnění základních výcvikových plánů. Krajské pěší roty měly úspěšně absolvovat bojové střelby jako nedílnou součást přípravy a měly ukázat stupeň sladěnosti. Bohužel v několika případech zůstalo pouze u záměru. Probíhající fluktuace v pěších rotách (často i na místech velitelů) někdy jednotky nutí opakovat některé části výcviku. Zároveň byly na základě zkušeností Sil podpory a výcviku, Společných sil, Ředitelství výcviku a doktrín a samozřejmě Generálního štábu z výcviku jednotek AZ vypracovány plány pro výcvikový cyklus Tyto plány kromě upraveného obsahu cvičení prodlužují i délky a jejich ambicí je zvýšit kvalitu přípravy velitelského sboru, specialistů i ostatních příslušníků jednotek AZ. Většina těchto záměrů však zůstává nenaplněna. Situace v mnoha oblastech výcviku několik let stagnuje. (Příště více o nedostatcích současného stavu) *** Upraveno a zveřejněno se souhlasem poručíka v záloze Pavla Kuthany, kterému patří velký dík. Vznik Aktivních záloh 12