Katefiina BroÏová vystupuje v kulturní ãásti pfiedvolebních mítinkû âssd. Foto Milo Schmiedberger

Transkript

1 trend politiky vědy kultury společnosti září Kč mimofiádné vydání k volbám 17. a 18. říjen Seznam kandidátů ČSSD do Senátu Parlamentu ČR Seznam krajských lídrů ČSSD XV. ročník vydává Společnost W. Brandta a B. Kreiského

2 Zájezdov hudebnû zábavn pofiad Dobr veãer, Mr. Swing (v sestavû Arno t Lustig spisovatel, Tomá Pavka zpûvák, Radim Uzel lékafi, Katefiina BroÏová hereãka, Jifií Krampol herec a Lucie âerníková hereãka a zpûvaãka) zaujal publikum v Brnû. Pozdravil jej pfiedseda âssd Jifií Paroubek. Foto Milo Schmiedberger Katefiina BroÏová vystupuje v kulturní ãásti pfiedvolebních mítinkû âssd. Foto Milo Schmiedberger Nejen slovem Ïiv je voliã. Snímek z Telãe Katefiina Lánová. Foto na titulní stranû: Poslankynû Gabriela Kalábková z Prahy na snímku Milo e Schmiedbergera

3 trend 3 Jifií Paroubek: Den zmûny a nadûje Krajské a senátní volby se rychle blíïí. Dne 17. a 18. fiíjna se poprvé odebereme k volebním urnám. Obãané rozhodnou o dal ím osudu a smûfiování âeské republiky. Tyto volby ukáïí, zda obãané této zemû vy lou vládû pod vedením ODS jasn signál, Ïe si jiï nepfiejí pokraãování protilidov ch reforem. UkáÏí, zda si lidé nepfiejí privatizaci nemocnic, a to jak krajsk ch tak dokonce fakultních, zda si nepfiejí platit poplatky za náv tûvu lékafie a za léky na receptu: A hlavnû zda si nepfiejí platit vy í ceny v ude, kam se podívají. Také proto jsme první den voleb, tedy 17. fiíjna 2008, symbolicky nazvali Den zmûny a nadûje. Souãasná vláda v ãele s ODS postupuje vûãi drtivé vût inû obãanû âeské republiky zcela bezohlednû. Nehledí na názor vefiejnosti a zaobírá se jen tím, jak se za kaïdou cenu udrïet u moci. Vûfiím, Ïe obãané to dobfie cítí a chápou. Aféra poslance Moravy, kter chtûl vydírat jak svého kolegu ze strany, tak zejména pfies dceru i poslankyni Zelen ch Olgu Zubovou, je jen vyvrcholením chyb a trapností, které tato vláda a ODS provádí. Velmi si pfieji, aby obãané mûli trpûlivost jasnû rozli it, kdo a jak mi metodami tuto zemi spravuje. Aby nerezignovali, terč akvolbám skuteãnû pfii li. To je jediná cesta, jak dát Mirkovi Topolánkovi ãervenou kartu. Pokud se tak nestane, Mirek Topolánek a jeho strana si to zajisté vyloïí jako souhlas s pokraãováním dal ích tzv. reforem. Souhlas s privatizací nemocnic, privatizací zdravotních poji Èoven a nakonec isprivatizací dûchodového systému. Tato vláda není schopna pro své obãany udûlat nic ani v oblastech, kter mi je kaïd slu - n a vyspûl stát vûãi sv m obãanûm povinován. Ne náhodou v tûchto volbách nejvíce mluvíme o zdravotnictví. To je totiï názornou ukázkou toho, jak si ODS pfiedstavuje roli státu a kde vidí svou míru povinností vûãi obãanovi. Garantovaná zdravotní péãe Kdepak, radûji se rozprodají nemocnice. A to pfiesto, Ïe si v ichni povinnû platíme zdravotní poji tûní a mûlo by tedy b t povinností státu a jeho institucí, garantovat dostupnou zdravotní péãi v em. Topolánkova vláda postupnû pfiipravuje jedno asociální opatfiení za druh m. SníÏení rodiãovského pfiíspûvku, sníïení dûtsk ch pfiídavkû, sníïení porodného, zpoplatnûní posledního roãníku matefisk ch kol, naprosto nedostateãné kompenzace dûchodû po skokovém nárûstu cen v lednu tohoto roku, které se t kalo vûcí bûïné denní spotfieby, od potravin pfies energie aï po bydlení. K tomu v emu se v poslední dobû pfiidává pfiipravované prudké zv ení nájmû o desítky procent, pfiichází úvahy o zru ení podpory stavebního spofiení, omezení podpory hypoték atd. To v e má jedin dûsledek sníïení Ïivotní úrovnû obãanû. A to nikoli proto, Ïe by se ekonomika hroutila ãi lidé ménû pracovali. V e jen proto, Ïe se tak rozhodla vláda a ODS. Netfieba zdûraz- Àovat, Ïe v zájmu úzké skupiny tûch nejbohat ích. Leto ní podzimní krajské a senátní volby jsou volby velmi dûleïité. Na rozdíl od dfiívûj ích krajsk ch voleb se nebude rozhodovat jen o obsazení tfiinácti hejtmansk ch míst a v mûnu ve dvaceti sedmi senátních obvodech. Naopak, je to volba mimofiádnû v znamná, jejíï v sledek bude mít zásadní vliv na chod a podobu celé na í spoleãnosti. Avtûchto krajsk ch volbách neplatí, Ïe napfiíklad hejtmani z ODS jsou nûjakou jinou, lid tûj í a kamarád tûj í ODS neï lidé z vlády Mirka Topolánka. ODS je jen jedna, hejtmani jsou ãleny nejvy ího stranického vedení, hejtmani spoluvytváfiejí politiku ODS. Hejtmani nesou za zmûny v daních, za zavedení poplatkû u lékafie ãi chystané privatizace nemocnic stejnou odpovûdnost, jako Topolánek s Julínkem. Vize sociální demokracie je odli ná. Pfiejeme si spoleãnost spravedlivou, solidární jak pro seniory, tak pro mladé rodiny s dûtmi. Jak pro zamûstnance, tak Ïivnostníky a podnikatele. Z bohatství spoleãnosti musí mít prospûch v ichni. Tak vypadá spoleãnost solidární a spravedlivá, tak vypadá spoleãnost spokojená. A takovou spoleãnost chce budovat sociální demokracie. BlíÏící se krajské volby jsou první a bohuïel asi i poslední ancí, jak aroganci ODS zastavit. Pokud obãané podpofií v krajsk ch volbách âssd a tato strana získá dostatek síly v krajsk ch zastupitelstvech, je témûfi jisté, Ïe zastavíme privatizaci krajsk ch nemocnic, zru- íme vybírání poplatkû v nich a razantnû se postavíme proti (a zfiejmû i s úspûchem) privatizaci zdravotních poji Èoven. Co dále v ak povaïuji za klíãové: pokud nám dají obãané svou dûvûru a âssd zvítûzí, zásadnû to ovlivní chování vlády ODS. Ta si bude muset dobfie dvakrát rozmyslet, zda chce pokraãovat v protilidov ch reformách, zda chce pomocí daní nadále zvy ovat ceny potravin, nájmû, bydlení, vodného, energií a dal ích, pro kaïdodenní Ïivot nutn ch vûcí. A my budeme mít o to vût í sílu va e oprávnûné nároky bránit. První den voleb, tedy 17. fiíjen 2008, je skuteãnû Dnem zmûny a nadûje, jak jsme jej nazvali. Abychom v ak této zemi a obãanûm tuto nadûji mohli poskytnout, potfiebujeme podporu vefiejnosti ve volbách. Státní volební komise urãila losováním pro âssd ãíslo 48

4 4 trend PROGRAM NADùJE Na e principy Stát na stranû lidí Spoleãnost solidarity a motivace Úcta k práci, nulová tolerance k nepoctivosti Férov vztah obãana a státu Na e cíle 1. Vzdûlanostní spoleãnost CeloÏivotní vzdûlávání Dostupnost v ech forem vzdûlání Rok bezplatné pfied kolní pfiípravy Rozvoj talentû, pomoc slab ím V chova k morálce, tvofiivosti a jazykov m znalostem Kvalitní vysoko kolské vzdûlání bez kolného Trval rûst investic do kolství, v zkumu a v voje 2. Solidární spoleãnost Obrana a rozvoj sociálního státu Státem garantovan dûchod a vyváïená penzijní reforma Stop poplatkûm u lékafie Stop privatizaci nemocnic a zdravotních poji Èoven Podpora rodin s dûtmi místo krtû Sociální sluïby dostupné v em potfiebn m Motivace a pomoc k získání práce 3. Spoleãnost motivace Hospodáfiská politika v dohodû se sociálními partnery Vstfiícnost vefiejn ch sluïeb, úfiady bez korupce Odpovûdnost k Ïivotnímu prostfiedí Více ãisté energie z vlastních zdrojû Nebudeme plo nû zvy ovat danû Stop zdanûní pojistného Progresivní daà je spravedlivá a lépe motivuje Volební gulá e, jejich nabídka a servírování lidem pfied volbami jsou uï neodmyslitelnou veselej í souãástí kaïd ch voleb. Tak nebudou chybût ani pfii tûch leto ních, podzimních. Krajské komunální volby jsou doslova za dvefimi, jimiï se jiï zaãíná linout do v ech domácností vûnû volebních gulá Û. Namnoze pronikavá a vábivá. VzpomeÀme jenom na schûzi Strany mírného pokroku v mezích zákona, popisovanou Jaroslavem Ha kem, kde pfiedseda této strany naváïe na svého pfiedfieãníka slovy: To, co vám slíbil ten pán, vám mûïu slíbit taky. Do takového gulá e se dá zkrátka pfiimíchat leccos a ti, ktefií ho bez rozmyslu zba tili, mohou brzy zjistit, Ïe za rafinovan mi ingrediencemi slov se ve skuteãnosti skr vala eroze vefiejn ch sluïeb, ziskuchtivost nahradila vefiejn zájem a bezplatné kolství se pomalu stává prázdn m pojmem. Zkrátka z krásn ch proklamací zbyl jenom nestraviteln gulá. Pfies to by bylo chybou jednodu e fiíci co jste si navafiili, to si snûzte sami, a mávnout nad komunálními volbami rukou. Pravda, nerozhoduje se v nich o velk ch otázkách národní a mezinárodní politiky, o daàové soustavû, ani o raketov ch základnách. Rozhoduje se pfiedev ím o praktick ch problémech obãanû, o obci, v níï Ïijí, o tom jak bude fungovat doprava, koly a kolky, kulturní a zdravotní zafiízení, jaká bude dostupnost sluïeb a zda jednání úfiedníkû, snimiï pfiicházíme kaïdodennû do styku, bude ãitelné a vstfiícné, nezasaïené korupcí, nekomplikované byrokracií a zda firmy podílející se na vefiejn ch zakázkách budou vybírány v rovné soutûïi, nikoliv z úradku pfiátel a podivn ch známostí. Komunální politika je prostû dûleïitá pro kaïdodenní Ïivot nás, obãanû. Proto by nebylo Gabriela Kalábková: Volební gulá Prosím ochutnat moudré ji podceàovat, ani se nechat svést lacinou vûní kdejakého volebního gulá e. Je totiï uïiteãné vûdût, která strana jenom mu kafií hlasy sv ch voliãû, láká je na rafinované chutû slibû- a naopak- která strana hlasûm voliãû pozornû naslouchá. Ano, komunální volby jsou za dvefimi. Volební gulá e lákají. Nebojme se vstoupit. Ale ochutnávejme obezfietnû. A nenechme se znechutit. Pfieji vám dobrou chuè a Èastnou ruku. Autorka je poslankyní Poslanecké snûmovny Parlamentu âr 4. Regionální klíã ke zmûnû KaÏd získan hlas pfiiblíïí konec vlády Mirka Topolánka Kraj je stfiedem politiky Program obnovy venkova prioritou Spokojenost pacienta v neziskovém zdravotnictví Zelenou vyuïití evropsk ch penûz Rychl rozvoj dopravy, tepny regionû ance pro kulturu, sport a turistiku

5 trend 5 Senát je kdyï Ústava âeské republiky po rozdûlení âeskoslovenska na âeskou a Slovenskou republiku vstoupila v úãinnost 1. ledna 1993 (ústavní zákon ã. 1/1993 Sb.). Uvedla v Ïivot dvoukomorov parlamentní systém sloïen z Poslanecké snûmovny (200 poslancû volen ch na 4 roky) a Senátu (81 senátorû volen ch na 6 let s obmûnou jedné tfietiny z nich po dvou letech). Na rozdíl od voleb do Poslanecké snûmovny se volby do Senátu uskuteãàují podle zásad vût inového systému. V pfiíslu - ném volebním obvodu je vïdy zvolen jeden z kandidátû prostû ten, kter obdrïí nadpoloviãní vût inu hlasû. Pokud Ïádn z kandidátû nezíská nadpoloviãní poãet hlasû, uskuteãní se v tomto volebním obvodu 6. den po ukonãení hlasování 2. kolo voleb. V nûm kandidují pouze 2 kandidáti, ktefií v 1. kole získali nejvíc hlasû, a zvolen je ten z nich, kter ve 2. kole získal více odevzdan ch platn ch hlasû. Nejv znamnûj í z pravomoci Senátu je jeho pravomoc zákonodárná, Poslanecká snûmovna mu postupuje návrhy zákonû, které schválila. Senát má právo tyto návrhy zákonû rovnûï schválit, zamítnout nebo vrátit Poslanecké snûmovnû s pozmû- Àovacími návrhy. Zamítne-li Senát návrh zákona nebo vrátí-li jej Poslanecké snûmovnû s pozmûàovacími návrhy, je nutné nové hlasování Poslanecké snûmovny a souhlas nadpoloviãní vût iny v ech poslancû k tomu, aby byl prosazen pûvodní návrh. Senát má stejnû jako Poslanecká snûmovna pravomoc volit prezidenta republiky, dále schvalovat mezinárodní smlouvy. Mimofiádnû v znamné je oprávnûní Senátu pfiijímat na návrh zákonná opatfiení v zále- Ïitostech, které nesnesou odklad, dojde-li k rozpu tûní Poslanecké snûmovny. Mezi dal í v znamné pravomoci Senátu patfií napfiíklad právo podávat návrhy zákonû a dávat souhlas se jmenováním soudcû Ústavního soud prezidentem republiky. Senát âeské republiky na rozdíl od Poslanecké snûmovny nemûïe b t rozpu tûn. Je tedy garantem stability a nepfietrïitého v konu zákonodárné moci. První volby do Senátu âr byly v listopadov ch termínech ( a ) v roce (ich) Není maliãkostí znovu dob t svého státu a ten stát udrïet, na e poloïení v Evropû a ve svûtû, v voj Evropy v období oãividnû pfiechodném, ukládají nám mnohé tûïké úkoly ve v ech oborech kulturního snaïení. Nepochybuju, Ïe vykonáváme v ecky úkoly, k nimï jsme zavázáni svou historií a odkazem pfiedkû. *** Ta rozhodující vût ina obãanstva také chápe, Ïe nesmíme v ecko ãekat jen od státu a jeho úfiednictva; vedle organizace státní je pfiirozená organizace národû, organizace celé kultury a tyto organizace na konec rozhodují i o osudu státu. *** Opravdové demokracii nestaãí instituce, ona potfiebuje lidí, lidí Ïiv ch, tedy lidí, vûfiících v poslání svého státu a národa, spojen ch s ideou; na í demokracii nestaãí pouze technické kolení úfiednictva a vojska, na e demokracie je mravním úkolem Ïivotním nejen úfiedníkû a vojákû, n brï v ech rozmysln ch obãanû a obãanek a v prvé fiadû zástupcû obãanstva, jeho vûdcû. *** Na e demokracie musí b t zárukou a ochranou v eho kulturního snaïení v oboru technickém a hospodáfiském, v oboru vûd a umûní, mravnosti a nábo- Ïenství. Proto na e demokracie musí b t stálou reformou, stálou revolucí, ale revolucí hlav a srdcí! T. G. Masaryk: 28. fiíjen Z prezidentova poselství Národnímu shromáïdûní, vládû a lidu republiky k 10. v roãí 28. fiíjna v roce 1928 O2@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@6K O2@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@6K O2@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@6K O2@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@0MgI4@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@6K O2@@@@@@@@@@@@@@@@@@0M I4@@@@@@@@@@6K O2@@@@@@@@@@@@@@0M I4@@@@@@@@@@6X O2@@@@@@@@@@@@0M I4@@@@@@@@)K O2@@@@@@@@@@0M I4@@@@@@@6K O2@@@@@@@@@0M I4@@@@@@@6K O2@@@@@@@@0M I4@@@@@@@@6X O2@@@@@@@0M I4@@@@@@)X O2@@@@@@@0M I4@@@@@)X O2@@@@@@0M I4@@@@)K O2@@@@@@0M I'@@@@6X O2@@@@@@0M V'@@@@)X W2@@@@@@0M V4@@@@)X O&@@@@@0M I'@@@)X O2@@@@@0M N@@@@)X W2@@@@@0M 3@@@)X W&@@@@(M V'@@@1 O&@@@@0Y V'@@@L O2@@@@0M V'@@1 W2@@@@(M N@@@L O&@@@@0Y 3@@)X W2@@@@(M N@@@1 W&@@@@0Y 3@@@L O&@@@(M N@@@1 W2@@@@0Y 3@@@L W&@@@(M N@@@1 W&@@@(Y 3@@@L O&@@@(Y N@@@1 W2@@@(Y 3@@@ W&@@@(Y N@@@L 7@@@(Y N@@@L W&@@@(Y 3@@@ 7@@@(Y N@@@L J@@@(Y 3@@1 W&@@@H N@@@ W&@@@(Y 3@@@ W&@@@(Y N@@@L J@@@(Y 3@@@ W&@@@H N@@@Lhg 7@@@(Y 3@@@hg J@@@(Y N@@@hg W&@@@5 3@@1hg 7@@@(Y N@@@hg J@@@5 3@@1hf 7@@@H N@@@hf 7@@5 3@@Lhf J@@@H N@@1hf 7@@@ J@@@5 J@@@ 3@@hf @@@@ @@@hf 3@@@ J@@@hg @@@@hg 3@@@L J@@@Hhg @@@@ J@@@H 3@@@ @@@H N@@@L 7@@5 3@@@ J@@@ N@@@ @@@1gW&@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@6X I4@@@@@)X I'@@@@)X V'@@@@)X O2@@@@@@6Kf@@@@f@@@5 V'@@@@)X J@@@ O2@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@LJ@@@H V'@@@@)X 7@@@ O2@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@)KO&@@@ W2@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@ @@@@@@@@@@)K 7@@@(M J@@@e@@@@@@@@@@@6K J@@@H @@@@)X 3@@@@)X V'@@@@)K W&@@@H7@@@ V'@@@@@6X W&@@@5e@@@5 I4@@@@@@@@@@@@@@(Y J@@@ N@@@@@@)Khf7@@@(Ye@@@H I4@@@@@@@@@0Y J@@@H J@@@ 7@@@ 3@@@ J@@@H J@@@ J@@@H 3@@@ J@@@ @@@ J@@@H 7@@5hO2@@@@ J@@@YO2@@@@@@@@@@@@@ @@@H 3@@@ J@@@5 N@@@ 7@@@H @@@1 7@@@ O2@@@@6X O2@@@@@@@1 O2@@@@@@@@@@L O2@@@@@@@@@@@@1 O2@@@@@@(Me@@@@ O2@@@@@@@0Ye@@@@L O2@@@@@@@0Mf3@@@1 O2@@@@@@@0MgN@@@@ W2@@@@@@@0Mhe@@@@L O&@@@@(M 3@@@1 W2@@@@@@0Y N@@@@ O&@@@@0M 3@@@L W2@@ O2@@@@@(M N@@@1 7@@@ O&@@@@(M 3@@@ J@@@@ O2@@@@@@0M 3@@@ O2@@@@@0Y N@@@ W&@@@@ O2@@@@@@@0M N@@@L 7@@@@@L J@@@@@@1 W&@@@@@@@ 7@@@@@@@0M 3@@@ 7@@@@@@@@ J@@@@@@0M N@@@L O2@@@@@(M 3@@@ J@@@(M@@@L W2@@@@@@0Y J@@@5e@@@@ W&@@(Ye3@@@ O&@@@@(M 3@@@1 7@@@HfN@@@ 7@@@ 3@@@1 O2@@@@@0Y N@@@@ J@@@@f@@@Lhf@@@5 N@@@@ O2@@@@@0M 3@@@ 3@@@1 N@@@@L 7@@@Hh3@@@1h7@@@5 3@@@1gW2@@@@@@0M N@@@@fO&@@@@@0M V'@@@1 @@@@@@@(M V'@@@)XJ@@@5 3@@@1h7@@@H V'@@@17@@@H V'@@@h@@@5 V'@@@@@@ 3@@@@f7@@@H N@@@@@@ V'@@@LeJ@@@5 3@@@@@ N@@@)X7@@@H N@@@@5 3@@@1@@@5 3@@@H N@@@@@@@H V4@@ 3@@@@@@@@ N@@@@@@@5 3@@@@@@H V'@@@@@ N@@@@@ 3@@@@

6 6 trend Jaké má sociální demokracie pfiedpoklady OTO NOVOTN Zatímco ve volbách do Poslanecké snûmovny je âssd velmi úspû nou stranou (za 12 let volby dvakrát vyhrála, dvakrát skonãila jako druhá nejsilnûj í strana), ve volbách do krajsk ch zastupitelstev, podobnû jako v komunálních volbách i do Senátu za sv m hlavním konkurentem ODS zaostávala. V r skonãila tehdy vládní âssd v celkovém poãtu získan ch hlasû (14.7 %) daleko za KSâM (21,4 %), âtyfikoalicí (22,9 %) a vítûznou ODS (23,8 %). V r opût jako vládní strana - skonãila aï tfietí se ziskem 14,3 % hlasû za druhou KSâM (19,7 %) a opût vítûznou ODS (36,4 %). Chceme-li identifikovat hlavní pfiíãinu dosavadních neúspûchû âssd v krajsk ch volbách, zjevnû zde sehrál rozhodující roli fakt, Ïe âssd byla v dobû, kdy se konaly tyto volby, vládní stranou. Jak se ukazuje, i ve vyspûl ch demokraciích vládní strany vût inou prohrávají ve volbách na niï ích komunálních úrovních a vítûzí strany v opozici. Za poráïkami âssd lze ale vysledovat i nûkteré dal- í faktory: opoziãnû smluvní zpûsob vládnutí v letech , kter pfiinesl zvlá - tû velk úspûch mimo-opoziãnû smluvním stranám (âtyfikoalici a KSâM); dále pfietrvávající spory v âssd v dûsledku neúspû né prezidentské volby v r a rozdíln ch názorû na vstup âssd do koalice s men ími pravo-stfiedov mi stranami po volbách v r (Tyto spory nakonec pfiispûly i k hofiké poráïce âssd ve volbách do Evropského parlamentu v ãervnu 2004.) Koneãnû dal í v znamn faktor volebních neúspûchû âssd byl, Ïe tehdej í vedení strany pfiikládala volbám do zastupitelstev krajû ponûkud men í v znam neï volbám do Poslanecké snûmovny. Ukazuje se, Ïe budovat âssd jako volební stranu primárnû soustfiedûnou na celorepublikové volební klání do Poslanecké snûmovny a podceàování budování plnohodnotného vnitrostranického Ïivota na niï ích organizaãních úrovních sice mûïe pfiiná et úspûchy ve volbách do Parlamentu, ale stûïí ve volbách na krajské a komunální úrovni. analýza Sociální demokracie jde poprvé do krajsk ch voleb zopozice Leto ní volby do krajsk ch zastupitelstev mohou b t prvními, ve kter ch má âssd anci na v razn úspûch. Dosavadní pfiedvolební v zkumy STEM pro âssd a následné anal zy potvrzují, Ïe pokud jde o celorepublikov zisk hlasû, âssd mûïe dosáhnout srovnatelného v sledku s ODS a dokonce vyhrát. Rozhodující budou, samozfiejmû, v sledky v jednotliv ch krajích, resp. zisk mandátû zaruãujících volbu hejtmanû a radních za âssd. Jaké jsou pfiedpoklady a faktory volebního úspûchu âssd v leto ních krajsk ch volbách Pfiednû âssd mûïe poprvé nahrát fakt, Ïe je dominující stranou opozice; a taková strana má zpravidla v krajsk ch volbách vût í ance na vítûzství neï dominující vládní strana. âssd je dnes opoziãní stranou s nejsilnûj í voliãskou podporou, nejsilnûj í vládní strana ODS za ní jiï nûkolik mûsícû zaostává zhruba o 4-8 procentních bodû. Anal zy voliãské podpory stran v jednotliv ch krajích ukazují, Ïe âssd v raznû vede ve v ech moravsk ch krajích a minimálnû v polovinû ãesk ch krajû. Je pfiitom dûleïité, Ïe velmi podobná ãísla nacházíme jak v pfiípadû deklarované podpory ve volbách do Poslanecké snûmovny, tak ve volbách do krajsk ch zastupitelstev. Pokud by se volby do krajsk ch zastupitelstev konaly na pfielomu ãervna a ãervence, âssd by celorepublikovû zvítûzila s 35 % pfied ODS s 25 % získan ch hlasû. Tento volební v sledek je v ak dosaïiteln pfii velmi vysoké volební úãasti kolem 80 % - a ta je zcela nepravdûpodobná. PfiipomeÀme si, Ïe volební úãast v minul ch krajsk ch volbách byla 30 % a dnes deklaruje kategoricky volební úãast zhruba stejn podíl potenciálních voliãû. Av ak i pfii takto nízké volební úãasti by âssd mohla celkovû zvítûzit zhruba s náskokem 4 % pfied ODS, pokud by se do termínu voleb souãasné preference obou stran nezmûnily. Prvním pfiedpokladem volebního vítûzství âssd je udrïovat si dostateãnû velk náskok ve voliãské podpofie pfied ODS, kter by neohrozil její celkové vítûzství i pfii pfiedpokládané nízké volební úãasti. âssd potfiebuje, aby ti, jejichï zájmy hájí, k volbám pfii li Dostateãná volební úãast je nejdûleïitûj ím faktorem volebního úspûchu âssd. Obecnû platí, Ïe ãím vy í je volební úãast, tím na tom vyhrávají v echny strany, ale nejvíce ta, které má v dané chvíli nejvût í voliãskou podporu a je celkovû nejpfiijatelnûj í stranou. Takovou stranou je dnes âssd s nejvût í deklarovanou voliãskou podporou do Poslanecké snûmovny i do krajsk ch zastupitelstev a se zdaleka nejvût ím potenciálem mezi voliãi, ktefií její volbu pfiímo nevyluãují (cca 50 %). Pro srovnání: volbu ODS dnes nevyluãuje pouze 31% potenciálních voliãû, resp. kategoricky vyluãuje 44 % voliãû; volbu âssd kategoricky vyluãuje jen 24 % voliãû. Problém ov em je, Ïe právû mezi potenciálními voliãi âssd je tradiãnû men í ochota úãastnit se voleb a zvlá tû do krajsk ch zastupitelstev neï mezi voliãi ODS. KdyÏ vezmeme aktivní ãást voliãské populace ochotnou chodit k volbám (asi 80 %), tak zatímco mezi voliãi âssd deklaruje kategorickou ochotu úãastnit se krajsk ch voleb 32 %, mezi voliãi ODS je jich 37 % a mezi voliãi KSâM dokonce 43 %. Potû itelné ov em je, Ïe kategorická ochota zúãastnit se krajsk ch voleb mezi voliãi âssd od zaãátku roku vzrostla o 8 procentních bodû. Druh m pfiedpokladem volebního vítûzství âssd je tedy zmobilizovat k volební úãasti co nejvíce potenciálních voliãû, a pfiedev ím co nejvíce tradiãních voliãû âssd. Otázkou je, jak mi prostfiedky je moïné zmobilizovat vefiejnost k vysoké, ve srovnání s minulostí k nadstandardní volební úãasti. Lidé musí vûdût, kdy mají jít volit... Pfiedev ím je tfieba zvy ovat povûdomí vefiejnosti o termínu konání voleb. Je potû itelné, Ïe s blíïícím se termínem krajsk ch voleb se znalost tohoto termínu zvy uje. JestliÏe je tû vlednu vûdûlo o konání krajsk ch voleb tento rok pouze

7 trend 7 pro úspûch ve volbách do zastupitelstev krajû 43 % populace, pak na pfielomu ãervna a ãervence jiï o nûm vûdûlo 63 % dospûlé populace. Potû itelné rovnûï je, Ïe voliãi âssd patfií k nejinformovanûj ím a nezaostávají za voliãi ODS (shodnû 71 % voliãû âssd i voliãû ODS zná termín, kdy se konají krajské volby)....a co o v sledku rozhoduje Nelze ov em zapomínat na mnohé dal í faktory, které budou koneãné v sledky krajsk ch voleb ovlivàovat. Pfiedev ím je tfieba vûdût, podle ãeho se budou voliãi u volebních uren rozhodovat. Nejvíce voliãû (42 %) deklaruje, Ïe se bude rozhodovat podle volebního programu. V souãasné dobû sice povaïuje nejvíce voliãû za nejlep í program âssd, ale jen s mírn m náskokem 5 p.b. pfied ODS. Naopak Ïádnou v hodu nemá âssd pfied ODS, pokud jde o hodnocení kandidátû do krajsk ch zastupitelstev. Zhruba stejn podíl voliãû povaïuje za nejlep í kandidáty âssd i kandidáty ODS. Podle kandidátû se bude rozhodovat asi 1/3 voliãû. Je také tfieba vzít v úvahu, Ïe zatím stále mnoho voliãû pfiiznává, Ïe nemá na volební programy stran a jejich kandidáty Ïádn názor, coï je pro âssd velká v zva, aby v probíhající volební kampani svûj program a vlastní kandidáty je tû úãinnûji prezentovala. Nicménû lze pfiedpokládat, Ïe ti voliãi, ktefií nedospûjí k vyhranûnému názoru na volební program stran ãi jejich kandidáty a úãastní se voleb, budou volit dle stranického dresu. K faktorûm zvy ujícím ance na vítûzství âssd patfií pfiedev ím tyto momenty: 3/4 voliãû napfiíã politick mi stranami pfiiznává, Ïe na jejich volební rozhodování bude mít vliv hodnocení dosavadní ãinnosti souãasné vlády. Vzhledem k tomu, Ïe ãinnost Topolánkovy vlády je dnes hodnocena, pfiedev ím s probíhající reformou vefiejn ch financí, mimofiádnû kriticky, zvy uje se zde ance podpory opoziãních stran a pfiedev ím âssd. Pfiitom je dûleïité, Ïe jsou to v nadstandardní mífie právû voliãi âssd, u kter ch bude hrát toto hodnocení vlády dûleïitou roli. Ve spoleãnosti existuje relativnû vysoká motivace volit âssd (48 %) pfii vûdomí, Ïe ODS má dnes v zemi pfiíli dominantní postavení. Takto je motivováno 85 % voliãû âssd, 53 % voliãû KSâM, více jak 2/5 voliãû Strany zelen ch a 1/3 voliãû KDU-âSL. âssd by se tedy mûla voliãûm pfiedstavovat mj. jako strana, která jediná je schopná dnes oslabit pfiíli nou dominaci ODS ve státû, pokud jí dají voliãi anci. Jasná vût ina voliãû v ech stran (minimálnû 60 %) deklaruje, Ïe vládou provádûná reforma vefiejn ch financí musí patfiit k nejdûleïitûj ím tématûm leto ních krajsk ch voleb. A je to pfiedev ím tato reforma, která je v fiadû sv ch oblastí, jak jsme jiï pfiipomnûli, vnímána velkou vût inou spoleãnosti kriticky. Ochotu jít k volbám do krajsk ch zastupitelstev a volit âssd s cílem podpofiit její zámûr zru it nûkterá opatfiení vládní reformy vefiejn ch financí deklaruje 41 % voliãû a vysoce nadstandardní podíl voliãû âssd (82 %). Ochotn ch volit âssd je v ak za takov ch okolností i relativnû velk podíl voliãû KDU-âSL, Strany zelen ch a stran nezastoupen ch v parlamentu (shodnû aï 1/4). Tato zji tûní prokazují správnost zvolené strategie âssd do krajsk ch voleb soustfiedit se v prvé fiadû na nepopulární opatfiení reformy vefiejn ch financí. âssd by mûla deklarovat jasnû závazek, Ïe chce zru it v echny poplatky ve zdravotnictví zavedené od , a to ivpfiípadû, Ïe by vláda osvobodila od poplatkû nûkterou ze sociálnû ohroïen ch skupin. Tento závazek by motivoval aï 55 % voliãû k volbû âssd, resp. 9 z 10 voliãû âssd a minimálnû 1/3 voliãû KDU-âSL a Strany zelen ch. I následující závazky âssd v krajsk ch volbách motivují k její volbû vût inu ãi minimálnû polovinu potenciálních voliãû: - Nedopustit privatizaci fakultních a dal ích krajsk ch nemocnic (65 %); - nedopustit privatizaci zdravotních poji Èoven; - nepodpofiit umístûní amerického radaru v Brdech (58 %); - usilovat o znovuzavedení progresivního zdanûní (zru ení rovné danû); - nedopustit zavedení kolného na vysok ch kolách (54 %); - zabránit zpoplatnûní posledního roãníku matefisk ch kol (51 %). Politiku ODS na krajské úrovni povaïují za lep í neï na vládní úrovni 2/3 obãanû. Tento názor zastává vût ina stoupencû v ech stran, vãetnû sympatizantû âssd (60 %). I kdyï 59 % voliãû povaïuje krajské politiky ODS za zodpovûdné i za centrální politiku vlády, pfiesto si témûfi 3/4 obãanû myslí, Ïe politici ODS v krajích jsou pfiece jen lep í neï vládní; myslí si to dokonce i 70 % voliãû âssd. Rizika je tfieba vidût pfiedev ím v pfiíli nízké volební úãasti nebo v sázce na osvûdãené politiky, kdy si mnoho obãanû mûïe fiíct, Ïe na úrovni krajû v e klape, a proto v nich není tfieba nic moc mûnit. ance na vítûzství âssd âssd proto musí ve volební kampani v potenciálních voliãích zvy ovat vûdomí o tom, Ïe vedoucí politici ODS v krajích (hejtmani) jsou propojeni na centrální politiku, mají stejnou míru zodpovûdnosti za kontroverzní vládní kroky. anci na vítûzství âssd posiluje i dosavadní hodnocení volebních kampaní do krajsk ch voleb u jednotliv ch stran. Celkovû nejhodnotnûj í a nejsrozumitelnûj í se zatím jeví kampaà âssd. Volební ance jednotliv ch stran bude tedy nakonec urãovat to, nakolik a jak se dokáïí voliãûm zviditelnit. âervnová zji tûní agentury STEM prokazují, Ïe kampaà ODS mínus pfiispívá k sniïování voliãské podpory ODS. Tuto kampaà zaznamenalo doposud 36 % voliãû a celkovû u29% pfiispûla k tomu, Ïe se sníïila dûvûryhodnost ODS; u voliãû âssd to byla polovina a mezi voliãi KDU-âSL a Strany zelen ch ãtvrtina. Negativní kampaà ODS mínus tedy zjevnû posiluje pfiedvolební pozici âssd. Ale jak prokázaly skupinové rozhovory s potenciálními voliãi âssd provádûné po celé republice, rozhodujícím pfiedpokladem volebního úspûchu âssd bude, nakolik se doká- Ïe zviditelnit prostfiednictvím pozitivních témat, primárnû celorepublikov ch a komplementárnû krajsk ch. Autor je vedoucím Politickoanalytického oddûlení âssd Pfií tí, 8. ãíslo Trendu, vyjde v fiíjnu 2008

8 8 trend Alena GajdÛ ková: Leto ní volby do Senátu jsou velmi dûleïité Je senátor více politikem státu, má pfiece mandát v horní komofie Parlamentu âr, nebo jak msi ombudsmanem obvodu, kde jej obãané zvolil V jakém pomûru jsou tyto dvû funkce obsaïeny v jeho ãinnosti, co v nich mûïe a nemûïe zajistit Má-li mít Senát smysl a chce-li senátor obhájit vícekrát svûj mandát, pak musí b t obojí. Plyne to z postavení, které má Senát v ústavním systému i z charakteru senátních voleb. Podstatná kompetence Senátu je v oblasti mezinárodních smluv, volbû prezidenta, kde má stejnou váhu jako Poslanecká snûmovna, ve volbû ústavních soudcû a je jedinou ústavní institucí, která má moïnost podat návrh na stíhání prezidenta pro velezradu. V samotném legislativním procesu mají vût í vliv na podobu zákonû vláda a Snûmovna, Senát by v ak mûl b t kontrolorem jejich smysluplnosti, bezchybnosti a legislativní ãistoty. Senát je horní komora Parlamentu; to znamená, Ïe senátofii jsou jednoznaãnû politiky republikového v znamu a aè uï svou prací pfiímo v Senátu nebo uvnitfi sv ch politick ch stran v znamnû mohou a musí ovliv- Àovat politické dûní v zemi. Senát si také ãím dál tím více získává pozici v evropské agendû. Stanoviska k pozici âr vûãi evropsk m smlouvám, smûrnicím a nafiízením jsou projednávána plénem Senátu a mnohé z pfiipomínek jsou smûfiovány pfiímo Evropské komisi. Senát je tak také reprezentantem âr v rámci EU. Charakterem voleb je urãena ãinnost senátora v regionu. Je volen v jednomandátovém obvodû ve vût inovém systému. To znamená, Ïe je volen pfiedev ím jako osobnost; ale to, za kterou stranu kandiduje, by pro lidi mûlo b t zárukou, jaké hodnoty bude skuteãnû hájit. Senátor nemûïe odejít do Prahy a pfiestat se starat o svûj region aojeho obãany. Dobr senátor je nejvût í lobbyista za svûj obvod. NemÛ- Ïe ov em udûlat nic, pokud svûj díl práce neodvede pfiíslu ná obec nebo kraj. Ti jsou zodpovûdní za rozvoj území, senátor je mûïe jen podpofiit; nemûïe za nû pracovat. Co mûïe a musí, je pomáhat lidem, stát na stranû obãanû. K tomu má informace, znalosti, pozici a vlastnû i imunitu. Dobr senátor pracuje jako mal ombudsman. Senátor je v ak pfiedev ím zákonodárce. Práce na zákonech je jeho prvofiadá povinnost. I proto musí b t s lidmi v neustálém kontaktu; vûdût, co je trápí, a dobfie znát problematiku svého obvodu. e ení problémû konkrétních lidí, znalost praxe mu pomáhá vûcnû a prakticky se dívat na pfiijímané zákony. Dobr senátor, chce-li b t sv m voliãûm skuteãnû uïiteãn a vnímá-li svou funkci jako sluïbu, musí b t zákonodárcem i nûãím jako ombudsman. Jak z tohoto hlediska vypadaly volby, kdyï jste získala pfied esti roky poprvé mandát, a jak budou vypadat volby letos Pfied esti lety jsem za sebou mûla 17 let práce v komunální politice. Lidé mû znali a sociální demokracie byla vnímána velmi pozitivnû, tak jako letos. Obhájit mandát je tûï í, neï ho rozhovor získat poprvé. Nebude fungovat pouhé oãekávání, Ïe pfiinesete zmûnu. Druhé volby jsou vysvûdãením od voliãû za dosavadní práci. Na druhou stranu voliãûm nabízíte kromû práce v regionu, je tû zku enosti i pozici, kterou jste si musel vybudovat a která vám dává moïnostnejen b t v Parlamentu takfiíkajíc do poãtu, ale b t lidem skuteãnû uïiteãn. Myslíte, Ïe je rozdíl, pokud podzimní volby probíhají zároveà s volbami do obcí nebo krajsk ch samospráv Má na senátní volby vliv, zda probíhají bezprostfiednû po volbách do Poslanecké snûmovny nebo jsou-li jako letos v poloãase volebního období pro vládu a Snûmovnu Na tuto otázku nedokáïi v této chvíli pfiesnû odpovûdût. To dokáïeme vyhodnotit aï po volbách na podzim. V kaïdém pfiípadû, kdyï se souãasnû konaly krajské, pfiípadnû obecní volby, zatím vïdy znamenalo vy í volební úãast. To mûïe b t ofií kem v leto ních volbách. První kolo se koná souãasnû s krajsk mi volbami, úãast tam mûïe b t dost vysoká. Druhé kolo senátních voleb se bude konat samostatnû, a tam pak samozfiejmû vyhrají ti, jejichï voliãi jsou disciplinovaní a k urnám znova pfiijdou. NejdÛleÏitûj ím úkolem proto bude na e voliãe pfiesvûdãit, Ïe je nutné jít k volbám, a to i ve druhém kole. Tady skuteãnû bude nutné spojit v echny síly. O vítûzi v druhém kole voleb do Senátu jiï mnohokrát rozhodly pouhé desítky hlasû. Senátor JarÛ ek byl zvolen cca 20 hlasy, Petr Pithart v posledních volbách také tak. Ná Stanislav Mi ák, tehdy starosta Otrokovic (dnes je námûstkem hejtmana), byl v r témûfi zvolen v prvním kole, chybûlo snad kolem 200 hlasû. Ale senátorem se v druhém kole stal jeho soupefi, protoïe na i voliãi zûstali doma. Pfiitom zvlá tû leto ní volby jsou velmi dûleïité. ODS má v Senátu nejen vût inu absolutní, ale s nûkter mi nezávisl mi, ktefií k ní patfií, dokonce vût inu ústavní. Horní komora Parlamentu pfiestala b t ústavní pojistkou, jak ji vymezuje Ústava, ale stala se pouh m vykonavatelem vûle stranického sekretariátu ODS. Pfiiãtete-li prezidenta, hejtmany, primátory velk ch mûst také za ODS, tak k vládû jedné strany, tentokrát vmodrém, daleko nemáme. Zmûnit to mohou jen voliãi svou aktivní úãastí ve volbách. A mûli by to udûlat, neï se ODS podafií zniãit v echny vefiejné sluïby, které jsou dûleïité pro dûstojn Ïivot nejen tûch s niï- ími pfiíjmy, ale i stfiedních vrstev; ty mimochodem ony vefiejné sluïby nejen konzumují, ale povût inou v nich i pracují. Jejich rozsah je proto pro nû je - tû dûleïitûj í neï pro vût inu ostatních. Alena GajdÛ ková je pfiedsedkyní Klubu senátorû sociální demokracie (bek)

9 trend 9 Jifií Dienstbier: Kladensk volební obvod je návratem domû V obvodu ãís. 30, kam patfií v znamné centrum Stfiedoãeského kraje Kladno, vût ina jeho nûkdej ího okresu od Bratronic na jihu a Stochova na západû, po Velvary na severu, i sousední ãást okresu Prahazápad na v chod od Okofie k Roztokám a Libãicím u Vltavy, kandiduje za sociální demokracii jako nezávisl kandidát Jifií Dienstbier. V ãase volební kampanû si pfiipomínáme události PraÏského jara, od jehoï zardou ení vpádem armády SovûtÛ a jejich satelitû uplynulo právû 40 let. Normalizaãní reïim, kter okupanti pomohli nastolit, promûnil Ïivot novináfie v zahraniãní redakci âs. rozhlasu v knihovníka, vûznû, noãního hlídaãe a topiãe. Od mládí se vûnoval politice, zejména zahraniãní. Co mûïe nabídnout sv m voliãûm senátor, kter je zamûfien na urãit resort velké politiky A co naproti tomu ten, od koho si lidé slibují, Ïe bude jak msi jejich ombudsmanem nebo zafiídí v Praze na úfiadech nûco dûleïitého pro místo, kde byl zvolen Já v tom nevidím Ïádn rozpor. Jsem vnímán jako odborník na zahraniãní politiku, kterou se cel Ïivot zab vám. JenomÏe zab vat se zahraniãní politikou také znamená, Ïe se ãlovûk musí zab vat vnitfiní politikou mnoha zemí. To je velice dobrá prûprava pro politiku domácí. Kromû toho jsem zvykl aè uï jako novináfi v 60. letech, jako chartista nebo tfieba jako zvlá tní zpravodaj pro Balkán pohybovat se v terénu, mezi lidmi, abych osobnû poznal, co si myslí, co je trápí a co chtûjí. Mluvit s lidmi mi nedûlá potíïe. A to dûlám i dneska, kdyï jezdím po volebním obvodu. Nejde o to b t ombudsmanem, rozhovor ale senátor je ústavní ãinitel, kter mûïe daleko víc, neï si kdo myslí - pokud se ov em nepoflakuje v kanceláfii. Senátora nemûïou ministfii, hejtmani nebo starostové ãi primátofii odmítnout, kdyï za nimi pfiijde s nûjak m problémem, kter je tfieba fie it v dané obci nebo v daném regionu. Zrovna tak, jak jsem pracoval jako novináfi, staral se o dodrïování lidsk ch práv na Balkánû nebo jako disident, tak mûïu pracovat ve svém obvodu na fie ení velice konkrétních vûcí. Jakou roli ve va em rozhodnutí kandidovat do Senátu hraje, Ïe se o mandát ucházíte v obvodu, jehoï centrem je Kladno Je to návrat domû. Na Kladnû jsem se narodil, proïil jsem tam prvních estnáct let svého Ïivota. To jsou roky, ve kter ch se vytváfií osobnost ãlovûka. MÛj táta byl primáfi na internû a vïdy mne potû í, kdyï se je tû dneska po tolika letech potkávám s lidmi, ktefií si ho buì pamatují, nebo ktefií mi vyprávûjí, jak si ho váïila jejich babiãka. Moje máma, dûtská doktorka, po válce zakládala v Kroãehlavech první poradnu pro matky s dûtmi. Jako mal kluk jsem musel v echno pozorovat, a tak jsem tam s ní byl. Na tu první poradnu, kdyï ji otevírala, pfii la aï pfied koncem jedna maminka s dítûtem. Pak se pfiiznala, Ïe pfii la zji Èovat, jestli paní doktorka opravdu léãí zadarmo. Pfií tí t den tam byla fronta desítek maminek aï za roh. V dûtském sboru kladenského divadla jsem hrál v operetách, chodil jsem do Sokola a cviãil na sokolském sletu v roce 48. S klukama jsme se toulali v lesích kolem KoÏovky a Kaãáku. A také jsem proïil první je tû nevinné lásky. Co vás pfiivedlo k rozhodnutí kandidovat za sociální demokracii Kladen tí sociální demokraté mi kandidaturu nabídli. Vá- Ïím si toho, Ïe sociální demokracie je natolik otevfiená, Ïe nabízí kandidaturu i lidem, ktefií nejsou ãleny strany. Kromû toho je mi v souãasném politickém spektru sociální demokracie nejbliï í. KdyÏ sleduji souãasnou politickou situaci, znepokojuje mne to obrovské napûtí, které v lidech vyvolává pocit, Ïe nic nemá cenu a mnozí proto nechtûjí ani chodit k volbám. Myslím si, Ïe se sv mi zku enostmi se mohu pokusit to trochu ovlivnit a svou kandidaturou také pfiispût k vût ímu vyváïení politické scény. KdyÏ má jedna strana prezidenta, vládu a aï na jednoho v echny hejtmany, vût inu v Senátu a ústavní blokaci ve Snûmovnû, ztrácí kontakt s vefiejností. Zaãínají si myslet, Ïe mohou realizovat, cokoliv je napadne. Bylo by dobré, kdyby se v tûchto volbách podafiilo v Senátu a v krajích zmûnit pomûry natolik, aby v âesku nevládla jedna strana. Vláda jedné strany vede jen ke ztrátû sebekontroly a ãasto k aroganci. V souãasné dobû si pfiipomínáme v roãí události, která vlastnû rozhodla o celém va em politickém Ïivotû. Zkrácenû se jí fiíká PraÏské jaro, i kdyï by asi pfiesnûj í bylo jaro ãeskoslovenské. Vidíte nûjakou vazbu mezi dne ní politikou této strany a âs. jarem Socialismus s lidskou tváfií byl vlastnû protimluv. Socialismus bez lidské tváfie není socialismus. Byla to jakási stalinsky upravená forma orientální despocie, která sem byla po r vnucená z Ruska. Pfied únorem 48 komunisté slibovali ãeskoslovenskou cestu k socialismu, ale pak jejich vûdcové kopírovali stalinsk systém vãetnû poprav a dvacetilet ch a doïivotních trestû ve zfal ovan ch procesech. ÚroveÀ ãeské spoleãnosti vedla k tomu, Ïe po smrti Stalina a Gottwalda v r se re- Ïim zaãal pomaliãku zmíràovat. Odsouzení Stalina Chru ãovem v r vytvofiilo podmínky pro kritiku reïimu, která zaãala pfierûstat v roz ifiování prostoru svobody. V 60. letech byla propu tûna vût ina politick ch vûzàû, zaãaly váïné úvahy o nutnosti ekonomick ch a pak i politick ch reforem, nejprve ve vûdeck ch ústavech, na univerzitách, ve sdûlovacích prostfiedcích. ZaÏívali jsme rozkvût literatury, divadel, novou vlnu ãeského filmu. Reformní my lení postupnû prorûstalo do státní správy a aparátu vládnoucí strany. âeskoslovenské jaro nespadlo z nebe, bylo vyvrcholením celého procesu 60. let.

10 10 trend Témata politiky urãovala obãanská spoleãnost, k níï patfiila vût ina národa vãetnû vût iny ãlenû komunistické strany. Svoboda slova a informací byla vût í neï kdykoli pfiedtím a potom. Obnovovaly se a vznikaly nové organizace. Bechynû s Jan rem pfiipravovali obnovení sociální demokracie. Limitem byla jen hrozba sovûtské intervence v geopolitické situaci, v níï Západ respektoval sovûtskou sféru vlivu. Sovûti a také Ulbricht v Berlínû a Gomulka ve Var avû pochopili, co by úspûch PraÏského jara znamenal pro jejich reïim. Vûdûli, Ïe i kdyï pfiipravovan XIV. sjezd nezmûní název komunistické strany, stala by se jakousi variantou sociální demokracie, podobnû jako o dvacet let pozdûji podobn v voj probûhl v Polsku a Maìarsku. Aby tomu zabránili, poslali tanky. Zasadili tak jednu z posledních ran jakékoliv dûvûfie v sovûtsk systém nejen unás a mezi západní levicovou inteligencí. PraÏské jaro a jeho potlaãení poprvé od 30. let, kdy Stalin brutálnû zlikvidoval jakoukoli kritiku, vyvolalo v Sovûtském svazu debatu, která nakonec vedla ke Gorbaãovovi. Mezi idejemi PraÏského jara - limitovan mi bipolárním rozdûlením svûta - a idejemi sociální demokracie vidím pfiím vztah. Byl jste prvním ãs. ministrem zahraniãí po listopadu 89, ale od voleb v r jste v opozici; jak jste mûl vztah k vládní zahraniãní politice pfied nástupem sociální demokracie po volbách 1998 do vlády A jak je vá vztah k souãasné vládní zahraniãní politice Myslím si, Ïe tady byl od listopadu 89 dost dlouhou dobu v zásadû konsensus, pokud se t ká zahraniãní politiky. âeská politika se zaãala v raznûji polarizovat od bombardování Jugoslávie. Dnes máme velice rozdílné pfiístupy k Evropské unii. Prezident a nûktefií pfiedstavitelé ODS jsou odpûrci politické integrace, i kdyï vût ina voliãû a ãlenû ODS chápe její v znam. Zejména jejich hejtmani vûdí, jak m pfiínosem je pro jejich regiony. Ale konsistentní stranickou politiku vûãi EU má sociální demokracie, lidovci a Zelení. Jak je v neuralgick ch bodech zahraniãní politiky, jako je americk radar, Kosovo nebo souãasná krize na Kavkaze, vá vztah k návrhûm, s nimiï pfiichází sociální demokracie Dva kandidáti sociální demokracie do Senátu pfiedseda odborové konfederace Milan tûch a nezávisl politik soudobé obãanské levice, první polistopadov ministr zahraniãí Jifií Dienstbier se setkali ãtvrt roku pfied fiíjnov mi volbami na demonstraci proti nespravedliv m reformám Topolánkovy vlády. Jsem pfiesvûdãen, Ïe s radarem bychom mûli poãkat po americk ch volbách. Souãasná americká administrativa, která nejen konãí, ale prohrála uï svou politikou, pfiedev ím v Iráku, i u americké vefiejnosti, chce je tû na poslední chvíli zaznamenat nûjak úspûch, jakkoli pochybn. Chceme-li vytváfiet podmínky pro zaji tûní svûtové bezpeãnosti, musíme v euroamerickém prostoru zaãít spoleãnû definovat, kde jsou nebezpeãí a dohodnout se, jak mi prostfiedky jim budeme spoleãnû ãelit. Je tfieba odmítat jednostranné akce a pouïívání dvojích standardû, které jen prohlubují napûtí a vytváfiejí nové bezpeãnostní problémy. Pfiíkladem této nezodpovûdnosti je uznání nezávislosti Kosova, které není státem, ale protektorátem, kter nemá ani anci stát se ãlenem mezinárodních organizací. Je to hrubé poru ení mezinárodního práva, nejen rezoluce Rady bezpeãnosti 1244, ale pfiedev ím helsinsk ch dohod, které umoïàují zmûny hranic v Evropû jen pfii souhlasu v ech, kter ch se to t ká. To se stalo - i kdyï ãasto se skfiípûním zubû - pfii rozdûlování âeskoslovenska, Jugoslávie nebo Sovûtského svazu. Tady to neplatí a není divu, Ïe uznat Kosovo odmítají tfii ãtvrtiny státû svûta. Pfied dûsledky varovali i mnozí v zemích, které tento nezodpovûdn ãin prosazovaly, napfiíklad i poslední ministr zahraniãí George Bushe star ího Lawrence Eagelburger. Argument, Ïe pfii poru ení mezinárodního práva je Kosovo v jimkou, ignorují v ude jinde, kde usilují o nezávislost. Tomu se mohou v ichni iredentisté pouze zasmát. Nûkdo spoãítal, Ïe takov ch oblastí je na svûtû 270. Ne v ude je to tak Ïhavé. Ale kdyï prezidenti Abcházie a JiÏní Osetie vyhlásili, Ïe trvají na své nezávislosti, pfiípadnû na pfiipojení k Rusku a gruzínsk prezident Saaka vili tomu chtûl nezodpovûdn m vojensk m zásahem zabránit, máme váleãn konflikt na Kavkaze. Pfiedstava, Ïe by se chtûlo sjednotit asi 40 miliónû KurdÛ, ktefií Ïijí ve ãtyfiech státech, je noãní mûrou. Pfiitom máme pfiíklady problémû, které jsou tu dlouhá desítiletí Ka mír, Kypr, izraelsko-palestinsk a svût respektuje, Ïe jejich fie- ení bez krveprolití není moïné, dokud se tyto národy samy nedohodnou na spoleãném v chodisku. Myslíte, Ïe by senátor Dienstbier, pokud by byl zvolen do horní komory Parlamentu, mûl jiné moïnosti neï nezávisl komentátor Jifií Dienstbier, kter se v mediích a na konferencích doma avzahraniãí vyjadfiuje k rûzn m vnitro- a zahraniãnû politick m otázkám nebo je Ïádán o expertní stanovisko k neuralgick m situacím, které tu nastanou To uï jsem fiíkal na zaãátku. Mohu b t i nadále komentátorem, pozorovatelem; ãlovûk nemusí mít funkci, ale má-li funkci, má mnohem vût í moïnosti prosazovat to, o ãem je pfiesvûdãen, Ïe je správné. Jsem pfiesvûdãen, Ïe je potfieba pfiispívat k vytváfiení slu né politické kultury, racionálnû formulovat politické problémy a ãelit chaotick m zpûsobûm, které lidi odrazují od politiky. Lidé mají pocit, Ïe politika jsou nûjaké hádky kdesi nahofie. Ale politika je vûcné dohadování lidí o tom, co budou spoleãnû dûlat, pfiípadnû o tom, ãemu spoleãnû zabrání. ZáleÏí na kaïdém z nás, zda se chce a bude vmû ovat do na ich vnitfiních vûcí. A v posilování tohoto vûdomí má ãlovûk podle mého názoru jako senátor mnohem vût- í moïnosti neï jako komentátor. S nezávisl m kandidátem sociální demokracie Jifiím Dienstbierem hovofiil Jindfiich Beránek

11 trend 11 Milan tûch: Bráním slu né, pomáhám potfiebn m Pfiedseda odborové konfederace Milan tûch v rozhovoru po stávce: NejdÛleÏitûj í je pro nás, Ïe jsme získali podporu vefiejnosti. Podle v zkumu vefiejného mínûní 60 70% obãanû nás podporuje v konání stávky, v na ich poïadavcích i v hradách. Jak hodnotíte vystoupení odborov ch svazû proti zámûrûm, které Topolánkova vláda naz vá reformou, zeptali jsme se pfiedsedy âeskomoravské konfederace odborov ch svazû Milana tûcha dva t dny po v straïné stávce. My jsme se pokou eli reformu ovlivnit v emi formami, které jsou v bûïné demokratické spoleãnosti dostupné, tzn. jednáním v tripartitû, pfiipomínkováním zákonû, jednáním s poslanci a senátory. BohuÏel, pfii metodách, jak je prosazována v Parlamentu, tzn. válcováním, byly i na e snahy napfi. demonstrace pfied Úfiadem vlády nevysly eny. Proto jsme se rozhodli uskuteãnit stávku, ale v straïnou, neboè jsme pfiesvûdãeni, Ïe hlavním viníkem patn ch reforem je vláda a koaliãní strany, které ji tvofií, a ne zamûstnavatelé, i kdyï jejich reprezentace v tripartitû vesmûs podporovala uï uskuteãnûné reformní zámûry. Chtûli jsme stávku v straïnou, aby nebyly negativní dopady do ãeské ekonomiky a na jednotlivé podnikatelské subjekty. Chtûli jsme také upozornit vefiejnost na dopady z jiï probíhajících reforem a zejména na dal í pfiipravované reformy, které by mohly b t nevratné. Také jsme chtûli vyslat signál vládû, Ïe to není názor pouze nás, odboráfiû, ale Ïe obdobné názory má i obãanská vefiejnost. A to se podafiilo, protoïe se do stávky zapojilo víc zamûstnancû, neï je odboráfiû, a zapojily se v raznû i subjekty, které stojí mimo âmkos. NejdÛleÏitûj í je pro nás, Ïe vedle úãasti více neï milionu zamûstnancû jsme získali aï nevídanou podporu vefiejnosti, protoïe v echny prûzkumy, které byly na serverech, kde víme, Ïe skupina úãastníkû není úplnû vzorek odboráfiû, ale jsou to spí lidé, ktefií podnikají apod., ale i z v zkumu vefiejného mínûní, kter rozhovor zadala âeská televize u STEM, a dal ích prûzkumû to vypadá, Ïe nás vefiejnost z 60-70% podporuje v konání stávky, tzn. v na ich poïadavcích i v na ich v hradách. To je velmi v razné sdûlení, a i kdyï budou nûktefií vládní politici fiíkat, Ïe je to nemûïe ovlivnit. Samozfiejmû je to ovlivní v raznû; kdyï se budou blíïit volby, zejména ty do Snûmovny, budou muset brát ohled na vefiejné mínûní. Na e stávka byla nejvût ím projevem obãanské nespokojenosti od r a byla úspû ná. Zmínil jste se, Ïe se zúãastnily i organizace mimo va i konfederaci. V minulosti jsem zaznamenal, Ïe nûkteré organizace, které se sdruïovaly v Asociaci samostatn ch odborû, vystupovaly odli nû. Odbory strojvedoucích, které si zakládaly uï od zaloïení Federace lokomotivních ãet v r na samostatné politice, se letos nejen pfiipojily, ale prodlou- Ïily stávku o ãtvrt hodiny. UÏ del í dobu, od pfiípravy reformy vefiejn ch rozpoãtû, je zfiejmé, Ïe právû urãit vztah k tûmto reformám spojoval obãanské a zejména odborové organizace. UÏ pfiedcházející protestní akce jsme dûlali za vût í ãi men í spoluúãasti tûchto subjektû. Ale tentokrát do lo, fiekl bych, velice v raznû k propojení a k na í akci se pfiihlásila od samého poãátku SdruÏení na ochranu pacientû, coï není vûbec odborová organizace, pfiipojil se Lékafisk odborov klub, kter m jde samozfiejmû o pfiipravovanou zdravotnickou reformu. Do na í pomyslné koalice proti té reformû vstoupila i Asociace samostatn ch odborû, kde je nejvût ím subjektem Odborové sdruïení ÏelezniãáfiÛ i kdyï to od aktivní podpory stávky tzn. od pfieru ení dopravy couvlo na základû pfiíslibû ministra Neãase. Ale stávku a její dûvody podporovali. V na í stávce velkou roli sehráli strojvedoucí, protoïe oni skuteãnû zastavili práci i pfies rûzné zastra ovací akce. Oni jim nepodlehli. ProdlouÏení stávky o ãtvrt hodiny mûli ze sv ch specifick ch dûvodû, které se t kají bezpeãnosti práce na drahách. Zaslechl jsem, Ïe by tam mûl b t v padek asi 8 milionû Kã; pakliïe by se nûkdo chtûl pokou et trestat je za stávku, na e konfederace je pfiipravena vystoupit na jejich obranu. Z dal ích subjektû, které stojí mimo ASO, to byla Asociace zdravotních sester, nûkteré men í odborové subjekty, které nejsou nikde konfederovány, i nûkteré samostatné odborové organizace, které nejsou ãleny Ïádného odborového svazu. Stávku podpofiil tfieba i Odborov svaz skláfiû a biïuterie, kter není ãlenem Ïádné konfederace, má k dvaceti tisícûm ãlenû. Takov ch subjektû bylo hodnû. Do dne ka nemám informaci, Ïe by se nûjaká v znamná odborová organizace nebo dokonce odborov svaz proti té stávce postavil. To bylo velice dûleïité. DÛleÏité pro nás bylo, Ïe stávka upoutala velkou pozornost v zahraniãí. Mûli jsme podporu ze v ech rozhodujících organizací, jako je Svûtová odborová konfederace, ale i u kolegû z okolních zemí, jako je Rakousko, Nûmecko; jejich odborové centrály sledovaly na i akci a sledují dál, protoïe mají obavu, kdyby vy el frontální útok na sociální systém a na dostupnost základních sluïeb pro obãany. Ty by mûly b t v âr zdevastovány tím, Ïe budou zprivatizovány. O totéï se mohou pokou et podobní aktéfii i u nich nebo to mûïe pûsobit i pfies hranice, protoïe Evropa je prostor volného pohybu pro sluïby a podnikání. Oni se na nás dívají jako na urãitou ãertovu laboratofi, kde se zkou í vûci, které byly v Evropû v minulosti odmítnuty. Dnes z toho mají napfi. ve zdravotnictví problémy ve Spojen ch státech a ti, kdo z toho Ïijí, se pokou ejí ten business dûlat tady na nás, na Stfiedoevropanech. Ta podpora je dûleïitá i proto, Ïe âr zaãne pfií tí rok pfiedsedat Evropské unii. Sleduje se také, zda nebudou proti na í stávce nûjaké represe, snahy postihnout její úãastníky. Jsem pfiesvûdãen, Ïe to by mohlo naru it prûbûh na eho pfiedsednictví v EU. Zmínil jste se, jak posílila stávka prestiï odborû. Jak vnímáte, Ïe v dobû, kdy se

12 12 trend u nás zpochybàovala role odborû ve spoleãnosti, vznikl napfi. Lékafisk odborov klub âasy se mûní. Pokud v minulosti nejpoãetnûj í skupinou odboráfiû byly typické dûlnické profese, tak dnes to tak úplnû není. Samozfiejmû, zamûstnanci, ktefií pracují na kontrakt, pracovní smlouvu, jsou nejpoãetnûj í skupinou, ale pfiib vá lidí, ktefií nepracují manuálnû, pfiib vá takov ch kombinovan ch ãinností, napfi. v oblasti informaãních technologií a dal- ích obdobn ch ãinnostech. Oblast sluïeb jak vefiejn ch, tak soukrom ch je ve svûtû velice dynamická a u nás tomu zaãíná b t také tak. Jde o lidi, ktefií mají stfiedo kolské ãi vysoko kolské vzdûlání a s touto kvalifikací vstupují do práce v oblasti sluïeb. Proto odborové organizace ve svûtû a zaãíná to b t i u nás nemají ãleny jen z v robních podnikû, ale iztakov ch sdruïení, jako jsou napfi. novináfii, herci, ktefií ãasto na první pohled pracují jakoby na volné noze sem patfií i podnikatelé, ktefií nejsou tak úplnû svobodn mi, ale ãekají na urãit kontrakt. A tyto skupiny hledají stále víc ochranu formou odborového sdruïování. Ono to v ak bylo i za I. republiky, kdy tu byl Svaz soukrom ch zamûstnancû a fiada organizací syndikátní povahy. Pokud jde o LOK, odpovídá to tomu trendu, kdy stále více lidí, ktefií jsou vysoko kolsky vzdûlaní, v dne ních podmínkách trïního hospodáfiství a chování kapitálu, není schopno obhájit se individuálnû. Proti globálnímu kapitálu musí b t také globální ochrana. Napfi. Odborov svaz médií, kter sdruïuje pracovníky televize, rozhlasu a âtk, s námi solidarizoval, ale vzhledem k potfiebû pracovat na zpravodajství z prûbûhu akce, stávky se pfiímo nezúãastnil. Ve svém prohlá ení v ak nevylouãil, Ïe by se v pfiípadû, kdyby kritická situace narûstala, k podobné akci pfiipojil. Vedle toho, co se uï dnes bezprostfiednû dot ká Ïivotní úrovnû zamûstnan ch lidí, jsou tu i obavy z toho, co je ãeká. Stávka byla zamûfiena proti obojímu, ale myslím, Ïe nejvíc se to t ká dûchodové reformy, jak ji prosazuje ministr Neãas a jejíï první návrhy uï posílá vláda do Parlamentu. Pokud jde o budoucí zámûry vlády, chtûla stávka vyjádfiit odmítav postoj k zámûrûm v oblasti zdravotnictví, protoïe to by byly nevratné kroky. Ale také k chystan m zmûnám v Zákoníku práce, které je tû nejsou úplnû na stole, ale byla tady urãitá prohlá ení a na ty jsme chtûli upozornit. Pokud jde o první etapu dûchodové reformy, je samozfiejmû zcela legální diskuse o tom, Ïe se prodluïuje vûk a jak se ve vztahu k tomu má prodluïovat délka zamûstnání. Ale my jsme do této diskuse kladli otázky, které ani politické strany v té své komisi nebrali v potaz. V âr je fond pracovní doby v prûmûru o 200 hodin del í neï na západ od nás. âe i tedy za cel svûj Ïivot odpracují tolik pracovních hodin, jako kdyby do dûchodu odcházeli v 67 letech uï dneska. Dále jsme upozornili na to, Ïe dûchody jsou vypláceny pro v echny skupiny obãanû âr podle jednoho právního pfiedpisu, zákona ãís. 155 z r. 1995, ale do dûchodového systému poji tûní se platí rozdílnû. ada lidí pracuje napfi. podle tzv. varcsystému, jako podnikatelé, a platí pouze tfietinu toho, co zaplatí zamûstnanec nebo je za nûj placeno. Podle loàského prûmûru platí zamûstnanec v prûmûru Kã, zatím co osoba samostatnû v dûleãnû ãinná v prûmûru jen Kã (!!!), ale dûchody berou podle stejn ch pravidel. A protoïe máme velice nivelizovan dûchodov systém, budou brát víc neï do toho systému pfiispívají. To jsou v echno disproporce, které v celém systému zpûsobují v padky desítek miliard korun. My nefiíkáme, Ïe to mají platit celé zejména ti, kdo teprve zaãínají podnikat. Ale také víme, Ïe existují OSVâ, ktefií jsou velice bohatí, a proã za nû mají sponzorovat penze jejich rodiãû fiadoví zamûstnanci Tyto otázky jsme kladli a nebylo nám na nû odpovûzeno. Proto jsme také nevyjádfiili souhlas s prodlouïením vûku odchodu do dûchodu. Druhou otázkou je, Ïe dodnes nejsou vyfie eny zru ené dûchodové kategorie. I kdyï vláda v r slibovala kompenzaci formou pfiipoji tûní pro tyto profese, dodnes to v ak není. KdyÏ se Vladimír pidla pokusil prosadit zákon o zamûstnaneckém pfiipoji tûní, tak to tehdej í koaliãní strany nepodpofiily. Kdyby tyto vûci byly v I. etapû úspû nû vyfie eny, tak bychom tfieba dal í vûci nenapadali. Ale protoïe vyfie eny nejsou, tak jsme na e v hrady uplatnili, i kdyï ministr Neãas dal ke kategoriím nûjaké pfiísliby; ale dokud nebude konkrétní v sledek, své v hrady nezmûníme. âeho se obáváte v druhé etapû V II. etapû se mluví o tom, ãeho se obáváme a co jsem rád, Ïe sociální demokracie odmítá, to je tzv. op out. Jde o to vyvést ãást prostfiedkû z placeného sociálního poji tûní na soukromokapitálové penzijní fondy. Uva- Ïují, Ïe by si mohli obãané vyvést aï 3% a dát na soukromé fondy, kde by si je mohli kapitalizovat. Nechci to pfiíli odbornû rozvádût, ale je tu zku enost ze Slovenska, kde to lze aï do v e 9 %; Pokud SR neprovede zásadní opatfiení, nebude mít prostfiedky na v platu základních dûchodû. Na ím cílem je uchránit nás op outu, protoïe by to znamenalo sníïit vybrané poji tûní asouãasnû riziko, Ïe v budoucnu ty peníze budou ohroïeny riziky kapitálov ch trhû. Po esti letech kandidujete znovu do Senátu. Va i odpûrci toho zneuïívají ke kritice, Ïe stávka mûla slouïit politickému cíli, kter m je va e volební kampaà. DÛvod ke stávce byl samozfiejmû do znaãné míry politick, protoïe reformy jsou vûcí vefiejnou. Odmítám, Ïe by dûvodem byly jakékoliv stranicko-politické zájmy a na e podpora pro nû. DÛvodem pro na i stávku byly konkrétní kroky, které jiï byly uãinûny nebo se chystají. A obdobn názor na chystané kroky napfi. v oblasti zdravotnictví jako my má velká ãást studentû, mají je lékafiské fakulty a znaãná ãást obãanû.. âetl jsem informaci o v zkumu vefiejného mínûní podle nûj pouze 12 % obãanû podporuje zámûry privatizace v oblasti fakultních nemocnic a zdravotních poji Èoven; zhruba 80% obãanû je proti. Neznám odborov subjekt na západ od nás, kter by se k takov m zásadním zmûnám nevyjádfiil formou stávky. Kdyby se takové reformy staly na Západû, aè uï lo o zavedení rovné danû, v razné sníïení daní právnick m osobám a pfievedení v padku na spotfiební danû, o zámûry v oblasti zdravotnictví nebo dûchodû, byly by pfiedmûtem nûkolikadenní stávky. V âesku jen proto, Ïe lidé si uï desítky let odvykli tyto formy pouïívat a Ïe jsou velice manipulovány sdûlovacími prostfiedky, tak lo jen o hodinovou v straïnou stávku. Právû tak najdete na západ od nás velké procento odboráfiû v parlamentech, kam jsou voleni za stfiedové a levicové strany, které hájí obdobné zájmy jako odbory. Ty v tky jsou ryze úãelové. AÏ pánové Neãas, Topolánek, Bursík a dal í, budou kritizovat, Ïe prezidentem Hospodáfiské komory âr, kam dokonce stát dává prostfiedky, je pan KuÏel, ãlen ODS a za tuto stranu zastupitel hl. mûsta Prahy, anebo, Ïe v Senátu a Poslanecké snûmovnû je enormnû mnoho podnikatelû ãi starostû, coï jsou také zamûstnavatelé, pak jim zaãnu jejich obavy o nestrannost vûfiit. S pfiedsedou âmkos Milanem tûchem hovofiil Jindfiich Beránek

13 trend 13 27krát pro Senát âeské republiky Kandidáti âssd JUDr. Miroslav Antl volební obvod 48, Rychnov nad KnûÏnou Vûk: 53 Státní zástupce v Krajském státním zastupitelství v Hradci Král. Námûstek policejního prezidenta pro trestní fiízení Policie âeské republiky V konn fieditel pro bezpeãnost a bezpeãnostní fieditel Telefónica 02 Czech republic Právník, konzultant v oboru trestní právo a bezpeãnost Ing. Ivo Bárek Volební obvod 57, Vy kov Vûk: 46 Od roku 2002 Senát Parlamentu âr Ing. Jifií Bis Volební obvod 09, PlzeÀ-mûsto Vûk: 67 Námûstek ministra prûmyslu a obchodu âr Jifií Dienstbier Volební obvod 30, Kladno Vûk: 71 Profesor na univerzitû Ing. Hana Doupovcová Volební obvod 81, Uherské Hradi tû Vûk: 49 Asistentka pfiedsedy Poslanecké snûmovny MUDr. Vladimír Dryml Volební obvod 45, Hradec Králové Vûk: 56 editel âesko-nûmecké nemocnice ve Vrchlabí PaedDr. Alena GajdÛ ková Volební obvod 78, Zlín Vûk: 54 Vedoucí odboru kolství, kultury, zdravotnictví mládeïe a tûlov chovy Magistrátu mûsta Zlín MUDr. Petr Guziana Volební obvod 72, Ostrava mûsto Vûk: 56 Chirurgická klinika FN Ostrava MUDr. Blanka Haindlová Volební obvod 27, Praha 1 Vûk: 53 SAZ Královské Vinohrady lékafika, ALKA s. r. o. lékafika OSVâ lékafika PhDr. Marcel Chládek, MBA Volební obvod O6,Louny Vûk: 40 Námûstek fieditele vzdûlávacího institutu, 1. viceprezident âeské asociace vzdûlávacích institucí vefiejné správy Prof. MUDr. Milo Janeãek, CSc. Volební obvod 60, Brno mûsto Vûk: 57 Úrazová nemocnice v Brnû fieditel, ortoped, traumatolog Ing. Karel Kapoun Volební obvod 36, âeská Lípa Vûk: 54 Místostarosta mûsta Doksy Ing. Karel Korytáfi Volební obvod 66, Olomouc umperk Vûk: 58 Od je poslancem Parlamentu âeské republiky (místopfiedseda Hospodáfiského v boru se zamûfiením na dopravu, ãlen Podv boru pro dopravu, Zdravotního v boru a Stálé komise Poslanecké snûmovny pro práci Kanceláfie Poslanecké snûmovny. Mluvãí pro dopravu Poslaneckého klubu âssd a ãlen její stínové vlády) Prim. MUDr. Jifií Koskuba Volební obvod 24, Praha 9 Vûk: 53 Od roku 2000 primáfi II. Interny FN Praha 8 Na Bulovce Ing. Bc. Miroslav Krejãa, CSc. Volební obvod 12, Strakonice Vûk: 52 Vysoká kola technická a ekonomická v âesk ch Budûjovicích, rektor (nyní), Stfiední kola a Stfiední odborné uãili tû Písek, zástupce fieditele, Okresní úfiad vpísku, Referát Ïivotního prostfiedí, vedoucí referátu, âvut Praha, Fakulta stavební, Katedra hydromeliorací, zástupce vedoucího katedry Ing. Jifií Lajtoch Volební obvod 63, Pfierov Vûk: 54 Primátor mûsta Pfierova MUDr. Pavel Lebeda Volební obvod 42, Kolín Vûk: 68 Nemocnice Kolín, primáfi ARO Územní stfiedisko záchranné SluÏby Stfiedoãeského kraje primáfi oblasti Lékafi Záchranné sluïby 2008 Mgr. Miroslav Nenutil Volební obvod 03, Cheb Vûk: 50 Uãitel základní koly Ing. Eva Richtrová Volební obvod 69, Fr dek Místek Vûk: 60 Od r do 1998 stfiedo kolská uãitelka odborn ch maturitních pfiedmûtû na Stfiední prûmyslové kole ve Fr dku Místku, od r uvolnûná funkce v komunální politice MVDr. Josef ihák Volební obvod 18, Pfiíbram Vûk: 49 Vedoucí stfiediska Státní veterinární správy Ing. Ladislav Skopal Volební obvod 54, Znojmo Vûk: 49 Poslanec PSP âr, místopfiedseda Zemûdûlského v boru MUDr. Radek Su il Volební obvod 75, Karviná Vûk: 41 Chirurg NsP Karviná Ráj, vedoucí lékafi gastroenterologie chirurgického oddûlení Ing. Jaroslav Sykáãek Volební obvod 33, Dûãín Vûk: 49 Od roku 2002 je starostou mûsta Rumburk Milan tûch Volební obvod 15, Pelhfiimov Vûk: 54 âmkos, OS KOVO závod koda âeské Budûjovice MUDr. Pavel Trpák Volební obvod 39, Trutnov Vûk: 50 Privátní lékafi v oboru gynekologie a porodnictví Prof. Ing. Jifií Witzany, DrSc. Volební obvod 21, Praha 5 Vûk: 67 âvut, vedoucí katedry Ing. Dagmar Zvûfiinová Volební obvod 51, Îìáfi nad Sázavou Vûk: 54 Místostarostka Îìáru nad Sázavou

14 14 trend Tfiináct krajsk ch lídrû âssd Zvolíme nová krajská zastupitelstva V pátek 17. fiíjna a v sobotu 18. fiíjna 2008 se uskuteãní volby do krajsk ch zastupitelstev, které probûhnou ve v ech krajích s v jimkou hl. m. Prahy, kde se volby do zastupitelstva uskuteãní s komunálními volbami v roce Krajská zastupitelstva jsou volena jednou za 4 roky a pfiedstavují volen samosprávn orgán. Z ãlenû krajsk ch zastupitelstev jsou následnû voleni ãlenové krajsk ch rad v konn ch orgánû samosprávy a kraj tí hejtmani. (gk) MUDr. David Rath Lídr krajské kandidátky, Stfiedoãesk kraj Vûk: 42 let Univerzita Karlova odborn asistent na interní klinice Fakultní nemocnice Motol Primáfi Záchranné sluïby Kralupy nad Vltavou Prezident âeské lékafiské komory, poslanec Parlamentu âr Mgr. Jifií Zimola Lídr krajské kandidátky, Jihoãesk kraj Vûk: 37 let Uãitel na Základní kole v Nové Bystfiici ( ), v roce 1998 zvolen do funkce starosty mûsta Nová Bystfiice, opûtovnû zvolen v letech Doc. MUDr. Milada Emmerová, CSc. Lídr krajské kandidátky, PlzeÀsk kraj Vûk: 63 let Vedoucí lékafika Oddûlení hyperbarické oxygenoterapie na I. interní klinice FN v Plzni PaedDr. Josef Novotn Lídr krajské kandidátky, Karlovarsk kraj Vûk: 55 let referent odboru investic Generálního fieditelství Hnûdouheln ch dolû Sokolov zástupce fieditele stfiední koly Sokolov 1998 dosud fieditel Integrované stfiední koly technické a ekonomické Sokolov Jaroslav Foldyna Lídr krajské kandidátky, Ústeck kraj Vûk: 47 let Asistent fieditele PKÚ Stanislav Eichler Lídr krajské kandidátky, Libereck kraj Vûk: 48 let editel regionální poboãky âsob Leasing v Liberci, fieditel poboãky âsob v Turnovû, fieditel okresní poboãky âeské poji Èovny Bc. Lubomír Franc Lídr krajské kandidátky, Královehradeck kraj Vûk: 55 let Pracoval jsem ve VEBÉ Broumov mistr mokré úpravny, ekonom provozu a od roku 1993 pfiedseda odborové organizace Mgr. Radko Martínek Lídr krajské kandidátky, Pardubick kraj Vûk: 52 let Gymnázium Moravská Tfiebová stfiedo kolsk profesor (dûjepis, obãanská nauka, zemûpis), Moravská Tfiebová starosta mûsta, PSP âr poslanec, ministr pro místní rozvoj âr MUDr. Jifií Bûhounek Lídr krajské kandidátky, kraj Vysoãina Vûk: 56 let Nemocnice Pelhfiimov, 32 let celkem, lékafi, primáfi ortopedického oddûlení Mgr. Michal Ha ek Lídr krajské kandidátky, Jihomoravsk kraj Vûk: 32 let ÍJNOVÉ VOLBY 2008: ANO sociální demokracii ANO osobnostem âssd kandidátûm do Senátu ANO kandidátûm âssd do zastupitelstev v krajích Od roku 2002 je poslancem PâR, v souãasnosti pfiedsedou Poslaneckého klubu âssd Ing. Martin Tesafiík Lídr krajské kandidátky, Olomouck kraj Vûk: 53 let Poslanec Poslanecké snûmovny Parlamentu âr, primátor Statutárního mûsta Olomouc, námûstek primátora Statutárního mûsta Olomouc MVDr. Stanislav Mi ák Lídr krajské kandidátky, Zlínsk kraj Vûk: 55 let editel Veterinárního asanaãního ústavu Otrokovice Starosta mûsta Otrokovice v letech , od 2006 místostarosta âlen Zastupitelstva Zlínského kraje od 2000, od námûstek hejtmana Ing. Jaroslav Palas Lídr krajské kandidátky, Moravskoslezsk kraj Vûk: 55 let Ministr zemûdûlství âr Pfiedseda âeskomoravské myslivecké jednoty Pfiedseda pfiedstavenstva Halali, v eobecné poji Èovny, a. s. Dal í ãtyfii stránky: vyjímatelná vloïka Kdy k volbám V pátek 17. fiíjna 2008 volby do Senátu (ve 27 volebních obvodech), krajské volby V sobotu 18. fiíjna 2008 volby do Senátu (ve 27 volebních obvodech), krajské volby V pátek 24. fiíjna 2008 (pfiípadné 2. kolo voleb do Senátu) V sobotu 25. fiíjna 2008 (pfiípadné 2. kolo voleb do Senátu)

15 trend 15 Tuto stránku tvofií vyjímatelná vloïka zobrazení kandidátû âssd na senátora pro PDF A4 technicky nevhodná

16 16 trend Tuto stránku tvofií vyjímatelná vloïka zobrazení lídrû krajsk ch kandidátû âssd pro PDF A4 technicky nevhodná trend mûsíãník Spoleãnosti Willyho Brandta a Bruna Kreiského

17 trend 17 Tuto stránku tvofií vyjímatelná vloïka zobrazení lídrû krajsk ch kandidátû âssd pro PDF A4 technicky nevhodná

18 18 trend Tuto stránku tvofií vyjímatelná vloïka zobrazení kandidátû âssd na senátora pro PDF A4 technicky nevhodná

19 trend 19 Milo Janeãek: Jedinû zdravé zdravotnictví Byl fieditelem a uï není. Není proto, Ïe namísto servility nûkter ch sv ch kolegû se dokázal postavit proti tzv. reformám souãasného ministra zdravotnictví. Ano, mluvím s b val m fieditelem brnûnské Úrazové nemocnice prof. MUDr. Milo em Janeãkem a souãasn m kandidátem âssd pro senátní volby. Nehledá nové uplatnûní. Pfiedná í na Masarykovû universitû, vede doktorandy, operuje a léãí.se svou prací je spokojen a má v ní vynikající v sledky. Proã tedy mífiíte do politiky KdyÏ za mnou pfii li pfiátelé z místní organizace s návrhem, abych kandidoval do Senátu, hodnû jsem o tom pfiem lel. Mám tu svou práci, operuji, pfiedná ím na lékafiské fakultû Masarykovy university, vedu doktorandy, jsem ãlenem vûdecké rady lékafiské fakulty. Nic mi neschází. Na druhé stranû je to v zva. V senátních volbách není Ïádná kandidátka, tam jde o souboj nûkolika lidí a nakonec i duel. A své voliãe musíte pfiesvûdãit. V prvé fiadû, aby vûbec li k volbám a aby volili vás. Chtûl bych pracovat v sociálnû zdravotním v boru a podílet se na tom, aby do zákonû nepronikaly mnohdy nesmyslné nápady poslancû. V Senátû je dnes bohuïel pfievaha ODS a ostatní jsou odsouzeni do role statistû. A tak prvním dûvodem, proã jsem se rozhodl do toho jít, je pokusit se, aby i v tom Senátu byla nûjaká rovnováha. Druh m pak to, Ïe vûfiím âssd. Jsem pfiesvûdãen, Ïe nejpozdûji za dva roky vyhraje volby a bude potfiebovat odborníky do vedoucích funkcí. Kandidujete za âssd. Jak jste se vlastnû k sociální demokracii dostal VÏdycky jsem mûl sociální my lení. Jednoho dne se stalo, Ïe jsem operoval kolenní kloub dr. Václava Grulicha, b valéhoministra vnitra. Byl m m pacientem a spfiátelili jsme se. To on mne pfiivedl do âssd, kde uï jsem pát rok. rozhovor Tady by to chtûlo, abyste se ãtenáfiûm trochu více pfiedstavil. Narodil jsem se v roce 1950 vjihlavû, ale cel Ïivot jsem vlastnû proïil v Brnû. M m otcem byl prof. MUDr. Milo Janeãek, DrSc., Ïák profesora Bedfiicha Frejky, zakladatele âeské ortopedické koly v Brnû. To byly moje vzory. Po promoci jsem nastoupil na chirurgickém oddûlení Vojenské nemocnice v Brnû, poté jsem pracoval na Ortopedické klinice u sv. Anny, kde jsem také sloïil potfiebné atestace. Vefiejnost vás ale zná zejména v souvislosti s Úrazovou nemocnicí Sem jsem pfii el v roce Zab val jsem se pfiedev ím náhradami kloubû. Toto oddûlení jsem zde vybudoval, od roku 1997 jsem se stal jeho pfiednostou. Pak jsem pûsobil jako námûstek fieditele a od roku 2004 ve stejném roce jsem byl jmenován prezidentem Slovenské republiky profesorem pro obor chirurgie jsem byl po vyhraném konkurzu jmenován fieditelem. No, a v záfií 2007 jsem byl pro nespolupráci odvolán ministrem Julínkem. Teì zde pracuji jako chirurg. K tomu struãnému curriculu vitae bychom mûli doplnit, Ïe jste ãlenem vûdecké rady Lékafiské fakulty Masarykovy univerzity v Brnû, Ïe jste byl v roce 2005 jako vedoucí trauma teamu na mezinárodní misi v Pákistánu, Ïe jste ãlenem Svûtové spoleãnosti ortopedie a traumatologie a, kromû ãlenství v ãeské odborné spoleãnosti, Ïe jste ãestn m ãlenem Jugoslávské ortopedické spoleãnosti, Ïe jste pfiednesl 120 prací na domácích i mezinárodních sympóziích, publikoval105 prací v domácím tisku i v zahraniãí, Ïe jste autorem uãebnic atd. atd. Ale já bych se pfiece jen je tû vrátil k té Úrazové nemocnici, která je jist m unikátem Ano, Úrazová nemocnice je ojedinûl m zafiízením v âr a existuje uï 74 let. U nás byla zaloïena po vzoru Rakouska, stejnû jako v Nûmecku nebo Itálii. Za první republiky u nás totiï existovala Úrazová zdravotní poji Èovna a ta zjistila, Ïe hodnû lidí po úrazech je invalidních a chtûla to zmûnit. Nûkolik let trvalo neï do úrazovky získali nejlep í specialisty a neï se trend návratnosti do práce zmûnil. A tento trend pokraãoval po celou dobu existence nemocnice. V hodou je, Ïe jsou v echny odbornosti pod jednou stfiechou a nemusí se k pacientovi volat konsiliáfii z jin ch oddûlení. Tady funguje neustále kompaktní t m, jehoï pfiedností je jeho neustálá pfiipravenost a kter, napfiíklad pfii oznámení dopravní nehody, je okamïitû v pohotovosti. A je to také rychlost, s níï je pacientovi stanovena diagnóza, pfiipraven operaãní sál a pacient se hned zaãíná léãit. A nejde jen o hromadné havárie. T m léãí i bûïné pacienty a jsou jich roãnû desetitisíce tím také jsou lidé stále spolu, posilují svou erudici a vlastnû trénují pro ty mimofiádné situace. A je tû nûco. Úrazová nemocnice je jednou ze tfií v âeské republice, která nikdy nemusela b t oddluïena. Je ekonomicky sobûstaãná. Je pracovi tûm, které se tû í u vefiejnosti velké dûvûfie. VÚrazové nemocnici se vytvofiil funkãní systém traumatologické péãe se ãtrnácti na sebe navazujícími nosn mi programy. Do Bohunic má pfiejít jen pût z nich. S probíhajícím rokem 2008 je stále víc neï jasné, Ïe pfiestûhování alespoà ãásti pracovi È se neuskuteãní tak rychle, jak zprvu ministr Julínek razantnû uvádûl. Proã si myslíte, Ïe ji chce ministr Tomá Julínek zru- it A co to bude znamenat pro brnûnské obãany Otázka zru ení Úrazové nemocnice je ãistû komerãní pfiestûhuje se do Bohunic a tohle se prodá. Na tomto pozemku nemusí vyrûst hotel, jak se o tom mluví, ale moïná Ïe to, co tu zûstane, zprivatizuje nûjaká soukromá firma a bude pokraãovat dál. V jednání pana ministra je uï tradiãní schizofrenní rozpor. Ministersk plán zru it brnûnskou Úrazovou nemocnici a pfiesunout tzv. trau-

20 20 trend A co celá ta ro áda bude znamenat pro obãany JestliÏe se dosud v Úrazové nemocnici uskuteãní nûkolik tisíc neúrazov ch operací za rok, tak je logické, Ïe se prodlouïí ãekací lhûty napfiíklad u ÏluãníkÛ, k l nebo náhrad kloubû. Péãe o pacienty se tak zhor í. V souãasné dobû je napfiíklad objednací lhûta na endoprotézu v Bohunicích dva roky. Pfiitom vût inou jde o staré lidi, ktefií trpí bolestmi a omezuje to jejich Ïivot. Je to zbyteãné prodluïování jejich trápení a nehumánní systém, kter ministr lidem pfiipravuje. A to nemluvím o tom, Ïe nûktefií z nich se tak ani nemusí operace doãkat. To jsme zatím mluvili jen o Úrazové nemocnici. JenÏe pan Julínek stíná hlavy i dal ím éfûm brnûnsk ch nemocnic. Proã v Brnû tak fiádí Ano, odvolal fieditelku Fakultní nemocnice u sv. Anny MUDr. Vladimíru Danihelkovou, kterou tam v ak on sám pfied rokem dosadil. Pfii la tenkrát s velkou slávou z bfieclavské nemocnice. V tomto pfiípadû neznám dûvody.av ak odvolání fieditele Masarykova onkologického ústavu prof. Rostislava Vyzuly, excelentního odborníka, je vyslovenû politick m krokem. Za v ím je snaha o privatizaci celé onkologie a zájmy mocn ch investorû. Proto tam byl dosazen ãlovûk, kter to má pfiipravit. macentrum do bohunické fakultní nemocnice dál provázejí dohady a nejistota. Pfied 18 mûsíci velkohubû prohlásil, Ïe se to tady do roka zavfie a rozpustí. Pfiitom kaïd vûdûl, Ïe Bohunice za tak krátkou dobu pfiipraveny nebudou. Kdo se ale postavil proti, nebo jen projevil jin názor, nemûl anci. Pfied rokem vyhlásil, Ïe Úrazová nemocnice v Brnû skonãí a Ïe se pouze jedna její ãást pfiestûhuje do Fakultní nemocnice v Brnû Bohunicích. Letos v létû se tam s velkou pompou otevfielo oddûlení s 35 lûïky. Jsou to standardní lûïka, která jen roz ífií stávající kliniku úrazové chirurgie. S probíhajícím rokem 2008 je stále víc neï jasné, Ïe pfiestûhování alespoà ãásti pracovi È se neuskuteãní tak rychle, jak zprvu ministr Julínek razantnû uvádûl. A také uï se pfiestalo mluvit o tom, Ïe se v echno pfiipraví v Bohunicích a pak se to naráz pfiestûhuje a v ichni zamûstnanci se tam pfiesunou. Vûdûli jsme, Ïe to není moïné, protoïe Bohunice by tûïko bez velkého nav ení rozpoãtu mûly prostfiedky na platy v ech lékafiû a sester, které tam mûly pfiijít. A proã Brno Pak se to smrsklo na to, Ïe mají zájem jen o 200 polytraumat, to znamená tûch nejtûï ích pacientû, ktefií jsou také nejlépe hrazeni poji Èovnou. Ostatním lékafiûm nabízejí, aby pfie li na kliniku úrazové chirurgie ale prakticky nabídku k práci dostane jen pár lidí. A nikdo nemluví o tom, za jak ch podmínek. Tady uï mají lidé nûjaké postavení a to jim tam nikdo nezaruãí. Dal í ãlenové t mu by se rozprá ili na ostatní kliniky, coï znamená rozpad sehran ch t mû a to je velká koda. Proto, Ïe Brno je nejvhodnûj- í objekt pro takové fiádûní. Severní Morava je uï z velké ãásti zprivatizována, stejnû jako jiïní a stfiední âechy. O to se postarali hejtmani a vedení ODS v tûchto krajích. V Brnû jsou dvû velké fakultní nemocnice a úrazovka, MasarykÛv onkologick ústav a v kraji nûkolik krajsk ch nemocnic. Teì pfied krajsk mi volbami to ministerstvo pozastavilo, protoïe se obává o hlasy voliãû, ale v zákulisí na tom urãitû pracují dál. Co soudíte o v ech tûch reformách pana ministra Podle nûj mají napfiíklad poplatky sníïit zneuïívání lékafiské péãe. Já si ale myslím, Ïe dopadají hlavnû na pacienty, ktefií pro svûj zdravotní stav k lékafii musí chodit pravidelnû. Ano, a chroniãtí nemocní na kontroly musí chodit a je vûcí lékafie, jak ãasto je pozve. A nejsou jen stafií lidé. Já také nevûfiím tomu, Ïe nûkoho baví sedût tfii hodiny v ãekárnû, pak si nechá pfiedepsat léky, které pak neuïívá. To je nesmysl. A co se t ãe lékû, za to odpovídá lékafi, co napí e a kolik toho napí e. To pacient nemûïe ovlivnit. A ten zaplatí za náv tûvu u lékafie, pak za kaïdou poloïku na receptu a je tû doplatek k tomu, co hradí poji - Èovna. Myslím si, Ïe je to neadekvátní a Ïe by se mûlo platit za recept a ne za poloïky. S tûmi reformami pana Julínka je to trochu legraãní, kdyby to nebylo tak nehumánní. U nás ministr takzvanû amerikanizuje zdravotnictví a napfiíklad prezidentsk kandidát Obama chce zdravotnictví USA poevrop tit, protoïe si uvûdomuje, Ïe Spojené státy jsou jedinou vyspûlou zemí bez státem garantované v eobecné péãe. A obãané USA jsou s tímto stavem nespokojeni, protoïe milióny lidí mluví se o témûfi 16 procentech obyvatel nemají Ïádné zdravotní poji tûní a dal ích asi 25 miliónû si nemûïe dovolit potfiebnou zdravotní péãi, protoïe jejich poji - tûní nestaãí na drahé operace. A tak je jim vlastnû zdravotní péãe nedostupná. To nás chce pan Julínek dostat do stejné situace Trochu mi to pfiipomíná minul reïim, kter také kopíroval hlavnû to patné tenkrát od Sovûtského svazu. Copak nejsou jiné systémy, které bychom mohli pfievzít Jsou. Mnû se líbí systém, kter je Nûmecku a Rakousku, kde jsou pfiesnû urãené poplatky na zdravotnictví. Napfiíklad Nûmci odvádûjí 2 procenta z pfiíjmu. A navíc je z této povinnosti vyjmuta fiada lidí dûti do 15 let, seniofii a lidé, ktefií mají potvrzení od sociálky, napfiíklad nezamûstnaní, ktefií nejsou schopni platit. Tento systém je propracovan a nechápu, proã jej nemûïeme pfievzít namísto toho, abychom pfiejímali systém, kter nikde nefunguje a hledají se zpûsoby jak jej zmûnit. Myslím, Ïe by tohle mûli lidé vûdût. MoÏná by pak nestávkovali jen zdravotníci. Ale pfiejdûme k otázce, ãeho chcete dosáhnout jako senátor. Tedy, co mûïete voliãûm slíbit Poslední dobou si kladu otázky, proã se vûci vefiejné nedafií fie it rozumn m a lidsk m zpûsobem. âasto vedu s pfiáteli spory o tom, Ïe politická rozhodnutí by la dûlat jako medicína. Nûkteré problémy fie it chirurgick m fiezem, pokud to bude nûkdo, kdo to umí. Jiné léãit postupnû. Vím Ïe to není v politice pravidlem, ale jasná a ãistá fie ení existují. Jako lékafi se ãasto pohybuji na hranici mezi Ïivotem a smrtí jin ch a musím pfiijímat zodpovûdnost za svá rozhodnutí. A tak mé pojetí politiky je dáno mírou odpovûdnosti, kterou jsem zvykl nést. Pokud budu zvolen, budu se snaïit aby senátem neprocházely zákony, které po kozují zájmy voliãû. Myslím si, Ïe nemá smysl v echno privatizovat. Vedle sebe by mûly existovat nemocnice státní, krajské ãi mûstské a soukromé. Ale stát musí garantovat síè nemocnic, které budou poskytovat ve kerou péãi a budou tfieba státem dotovány, protoïe budou dûlat obory, které nejsou v dûleãné. Soukromé ústavy si budou moci dûlat, co chtûjí, ale myslím, Ïe konkurence je pfiimûje, aby dûlali to, co lidé potfiebují. Privatizace zdravotních poji Èoven je ale podle mû zcela patná. U nás by staãila jedna státní poji Èovna kontrolovaná státem (napfiíklad VZP) a vedle ní by mohly fungovat soukromé poji - Èovny. Ty by ale nemûly dostat do vínku peníze uï vybrané od klientû ãi od státu. Tyto poji - Èovny aè se poperou o své klienty nabídkou sluïeb a zejména pfiipoji tûní. Dal í dûleïitou