Vznik zemědělství. Historie zemědělství. Nejstarší pěstované plodiny. Nejstarší obiloviny v Evropě. Michal Hejcman.

Transkript

1 Vznik zemědělství Historie zemědělství Michal Hejcman cz/~hejcman/index. /~hejcman/index.htmlhtml V oblasti Úrodného půlměsíce na Blízkém východě (od hranic s Egyptem přes Jordánsko, Palestinu, Libanon, Syrie, Přes Anatolii až k Česnému moři Výskyt planě rostoucích obilovin a stádových zvířat Na konci starší doby kamenné a ve střední době kamenné lidé následovali stáda divokých zvířat a shromažďovali zásoby rostlinné potravy Dočasná sídliště v místech výskytu planých obilovin, které sklízeli Přechod k záměrnému chovu zvířat a pěstování plodin byl postupným přirozeným vývojem Vznik zemědělství 9 7 tisíciletí př. n. l. postupné rozšíření zvířat a plodin do celého světa Nejstarší pěstované plodiny Zpočátku se nelišili od divoce rostoucích a proto se těžko určuje přesný počátek jejich záměrného pěstování od sběru Nejstarší nalezené obiloviny: pšenice pravděpodobně př. n. l. v města Hajfa v Izraeli. Nejstarší známé snad již záměrně pěstované obiloviny nalezeny v Sýrii ( let př. n. l.): pšenice jednozrnka (Triticum boeticum planá forma) a planý ječmen (Hordeum spontaneum) Lokalita Ali Kosh v Íránu ( př. n. l.): pšenice jednozrnka v plané i kulturní formě (T. boeticum a T. monococcum), pšenice dvouzrnka (T. dicoccum) a ječmen (H. spontaneum) Jordánsko lokalita Jericho (7000 př. n. l.): dvouřadý ječmen (H. distichum), pšenice dvouzrnka (T. diccocum) Ali Kosh v Íránu ( př. n. l.): doložena pšenice dvouzrnka, dvouřadý a šestiřadý ječmen a planý oves (kulturní doložen až později) Tepe Guran ( př. n. l.): ječmeny H. distichum, H. spontaneum Tell es Sawwan ( př. n. l.): pšenice jednozrnka, p. dvouzrnka, p. obecná (T. aestivum), pluchatý dvouřadý a šestiřadý ječmen Nejstarší obiloviny v Evropě V Řecku se nikdy nevyskytovaly plané formy obilí, pouze kulturní plodiny (od konce 7. tisíciletí př. n. l.) Nejvíce nálezů v Řecku z období př. n. l.: pšenice jednozrnka a dvouzrnka, ječmen nahý i pluchatý, dvouřadý, čtyřřadý i šestiřadý, ojediněle oves Bulharsko (5 000 př. n. l.): pšenice jednozrnka, p. dvouzrnka, p. obecná Proso (Panicum miliaceum) v Řecku, nikoli na Blízkém východě!!! Oves na Předním východě většinou pouze plané formy, v Řecku již pěstovaný Nejmladší kulturní obilovinou bylo žito

2 Nejstarší pěstované luštěniny Na Předním východu lokalita Hacilar (7 000 př. n. l.): hrách (Pisum sativum var. arvensis, P. elatius), čočka (Lens esculenta pochází pravděpodobně z plané Lens nigricans) Obě luštěniny v Řecku a Bulharsku kolem př. n. l. Doklady o vikvi a bobu jsou různorodé Přadné rostliny Nejstarší doklady o pěstování lnu (Linum usitassimum) pocházejí z Blízkého východu z 6. tisíciletí př. n. l. Domestikace zvířat Pes Rozpoznat počátek chovu zvířat není jednoduché: jak rozpoznat kosti z ulovených a domestikovaných zvířat? Změny kostry vlivem domestikace: zmenšováním velikosti těla (mnoho omylů vlivem pohlavního dimorfismu) Nejstarším domestikovaným zvířetem na Předním východě byla ovce (9 000 př. n. l., nalez ze Zawi Chemi). Koza pravděpodobně domestikována poněkud později. Nejstarší nálezy pocházejí z období př. n. l.). Skot domestikován až po koze, nejstarší nálezy skotu z Jericha př. n. l., spolehlivě doložené nálezy domestikovaného skotu z naleziště Argissa (6 500 př. n. l.). Vepř nejstarší nálezy z Tepe Ali Kosh ( př. n. l.) není však jisté, jedná-li se o domestikovaná zvířata Bezpečně doložené pozůstatky domestikovaných vepřů nalézány až od př. n. l. Nejstarším chovaným zvířetem na sever od Úrodného půlměsíce byl pes, doklady z Anglie př. n. l. Sloužil i jako potrava až do doby železné.

3 Kůň Domestikován později a to v jihovýchodní Evropě a Střední Asii. V paleolitu a neolitu žil v Evropě divoce a byl běžně loven. V kulturách na východ od Dněpru existoval rozvinutý chov koní již na konci neolitu. Počátek chovu koní je možné datovat do 4. tisíciletí př. n. l. Z východu se chov koní rozšířil v pozdní době kamenné (eneolitu) a na počátku doby bronzové do celé Evropy. Nejstarší zemědělské kultury ve střední Evropě Do Čech se dostalo zemědělství podunajským kolonizačním proudem přes Slovensko. Kultura s lineární keramikou 5. tisíciletí př. n. l. Zemědělská kolonizace, původní obyvatelstvo pravděpodobně zatlačeno do méně úrodných oblastí, zemědělství na lehkých a úrodných půdách, zejména na spraších Pěstované plodiny: pšenice (nenáročné pluchaté odrůdy: jednozrnka a dvouzrnka), ječmen, hrách, čočka, vzácněji proso, výjimečně i oves a žito, len, mák a boby. Chovaná zvířata: hovězí dobytek, ovce a kozy, méně vepři. Špalda (T. spelta) byla ve větší míře doložena jen ve východní Evropě. Pěstování nahých pšenic také doloženo: pšenice obecná (T. aestivum) a p. shloučená (T. compactum). Ječmen obecný (H. vulgare) byl pěstován v pluchatých i nahých odrůdách, Ve střední Evropě vždy víceřadý. Neolit Neolit Nejstarší zemědělci neměli oradlo, používaly se ruční dřevěné brázdiče a pravděpodobně nástroje lopatovitého tvaru Sklizeň obilí až do středověku pomoci srpů, nikoli kos!!! Neolitické žárové a posuvné zemědělství: ano nebo ne? Snižování podílu lesa a zvyšování podílu ploch s pěstovanými plodinami a travními porosty. Jak studovat krajinný ráz v minulosti: paleobotanika, palynologie Výskyt archeofytů: plevele vázané na ornou půdu Pronikání zemědělství podunajským kolonizačním proudem přes Slovensko. Zemědělská kolonizace spadá do období př. n. l. a je spojována s kulturou s lineární keramikou. Chovaná zvířata: skot, ovce, kozy, vepři, psi. Skot naprosto převládal (Bylany 87 % kostí) Nepřítomnost stájových objektů na odkrývaných sídlištích (Bylany nález ohrady)

4 Jak vypadala obydlí prvních zemědělců? Doba bronzová Neolitická chata v níž žil celý rod Skladování zásob obilí v jámách Březno u Loun - archeologický skanzen na místě pravěké osady Rozšíření zemědělství i mimo staré sídelní oblasti Úhor: pastva na úhoru řeší problém zaplevelení, dále hnojení přímé i nepřímé Sveřep stoklasa (Bromus secalinus) nalézán jako hojná příměs ozimů, způsobuje hořkou chuť chleba a zároveň vyvolává žaludeční potíže Doba bronzová Stájové objekty Znám vůz plná kola Z našeho území nejsou z pravěku prokázány První spolehlivě rozpoznané stájové objekty byly zjištěny na germánském území v době kolem přelomu letopočtu. Stájové domy nalezené v západním Německu byly poměrně velké a dlouhé a umožňovaly umístění kusů velkého dobytka. Na území bývalé NDR se nalézaly stáje spíše menší, a to pro kusů. Osteologické nálezy ve Feddersen Wierde dávají tušit, že hovězí dobytek se již hojně využíval i k mléčné produkci, protože podíl kostí od zvířat starších tří let zde dosahoval 61,3 %.

5 Pastva úhorů Kromě pastvy v lese a na trvalých travních porostech se páslo i na úhorech Využití pastvy a úhorů k odplevelení zaplevelení byl pravděpodobný důvod k nutnosti přerušení polního hospodaření Zaplevelení byl problém od neolitu až do ranného novověku částečné řešení zavedení osevního postupu a střídání plodin Trávopolní soustava v horských oblastech Podpora jetele plazivého a tím i hnojení dusíkem Obydlí germánské zemědělské rodiny. V popředí zastřešená zásobní jáma na zrno. Germánský dům Slovanský dům Slovanský dům ze 6. století Zánik pastevní krajiny v 19. stol. Od neolitu až do 18. století byl u nás většinou chován skot malého tělesného rámce s podřadnou užitkovostí. Jak uvádí Petrášek (1972), zimní krmení skotu bylo natolik mizerné, že se zvířata na jaře stěží vypotácela z chlévů na pastvinu. Podstatné zlepšení výživy skotu, které zároveň přineslo i možnost jeho zkvalitnění prostřednictvím importu kvalitního genetického materiálu, nastalo až v průběhu 19. století. Devatenácté století zároveň znamená na většině našeho území zánik pastevní krajiny středověku a rozšíření společenstev sečně využívaných luk.

6 Používané nářadí Dřevěné oradlo tažené dobytčaty eneolit, doloženo pod mohylami, rituální orba před pohřbem (2. polovina 4. tisíciletí př. n. l.) Sklizeň obilí používání srpů až do středověku Kosy první na našem území z období 500 let př. n. l. Vynález žacího stroje na obilí 1. stol. n. l. v Galii Hrábě, železné radlice, motyky, vidle používali již Keltové Vynález chomoutu až ranný středověk Ovocnářství a vinařství Záměrné pěstování ovocných stromů doloženo již od eneolitu jabloně, je prokázána i konzervace jablek sušením pěstování různých slív a švestek (Prunus insititia, P. domestica) Meruňka doložena ze 4. tis. př. n. l. z jihozápadní části Ruska, u nás pěstovali již Keltové Zelenina z eneolitu jsou doklady o zelenině (česnekovité rostliny, mrkev, pastiňák) Chmel záměrné pěstování až od 12. století Chov drůbeže První spolehlivé doklady o chovu kura domácího (Gallus gallus f. domestica) pocházejí z doby bronzové Hojně se rozšířil v době železné, doloženo jak používání vajec, tak masa Včelařství První písemná zmínka o včelařství v Čechách je z roku 993. Klášter v Břevnově měl za Boleslava II povolení na výběr desátku z medu v Míšni vznikl požár, který se pro nedostatek vody hasil medovinou.

7 Pěstování dalších plodin Studium zaniklých osad Řepa první zmínka pochází z našeho území z konce 13. století. Konopí zmínka z 12. století jako o pěstované plodině. Okurka nejstarší nalezená semena na Moravě z 9. století. 10. století cibule, česnek, mrkev, ředkev, tykev, celer, kapusta, zelí, vzácně mák a šafrán. Studium zaniklých osad Studium zaniklých osad

8 Šlechtické velkostatky Již od 16. století nositelé pokroku v zemědělství a potravinářství V 16. století největší velkostatky v rukou Perštejnů, Rožmberků, Černínů, Lobkowiczů, Šternberků, Smiřických a Valdštejnů Rožmberkové Sídlili v jižních Čechách, zdokonalování rybničních soustav za Viléma z Rožmberka ( ) Štěpánek Netolický vybudoval Zlatou stoku k napájení rybniční soustavy Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan ( ) dotvořil třeboňskou rybniční soustavu (vybudoval 30 rybníků, nejznámější Rožmberk a Svět), stavěl nové dvory, ovčíny a pivovary Vysoká poptávka po kaprech, štikách a pstruzích byla příčinou prosperity panství Pivovarnictví Představovalo od 16. stol. nejrentabilnější hospodářskou aktivitu panství Podpora pěstování obilovin (ječmen, pšenice) Pěstování chmele téměř všude Žatecko, Rakovnicko a Slánsko již v té době vyhlášené chmelařské oblasti Ovocnářství V 16. století export jablek, hrušek a švestek do Rakouska a po Labi na sever. Ovocnáři již používali několik způsobů štěpování. Po Labi z období před Bílou horou dobře dokumentovaný export obilovin a osiva zeleniny Poddanské hospodaření také na dobré úrovni a prosperující, na rozdíl od období po Bílé hoře