Podkladový materiál k jednaní komise Ministerstva zdravotnictví pro reformu psychiatrie

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Podkladový materiál k jednaní komise Ministerstva zdravotnictví pro reformu psychiatrie 1.9.2004"

Transkript

1 - 1 - Podkladový materiál k jednaní komise Ministerstva zdravotnictví pro reformu psychiatrie Ministerstvo zdravotnictví České republiky, Palackého nám. 4, Praha 2 Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví, Kamenická 25, Praha 7, , Tel., Fax: , Za finanční podpory Nadace Open Society Fund Praha, Seifertova 47, Praha 3, , Tel.: , Fax: Na zpracování jednotlivých textu se podilelí zejména MUDr. Jan Pfeiffer, MUDr. Ondřej Pěč, MUDr. Jana Žmolíková (VZP), MUDr. Pavel Baudiš (PCP), MUDr. Jan Stuchlík, Mgr. Mirka Styblíková (VIDA), Mgr. Miroslava Bubela, Mgr. Pavla Šelepová (PCP)

2 - 2 - OBSAH I.Stávající stav 4 A. Charakter klientely 4 B. Síť služeb 5 Psychiatrické léčebny: 5 Psychiatrická oddělení: 7 Ústavy sociální péče /USP/: 9 Všeobecní lékaři 9 Ambulance psychiatrů, klinických psychologů 9 Denní stacionáře /DS/: 10 Krizová centra: 11 Komunitní sociorehabilitační zařízení 11 C. Financování- Náklady na péči o duševně nemocné v roce Struktura nákladů na psychiatrickou péči a její celkový podíl 14 a) zdravotní péče 14 b) sociální péče 18 c) péče celkem 19 Srovnání se zahraničím 20 Modelace nákladů v různých formách péče 21 D. Hlavní problémy funkce služeb 25 Nedostatek podpory v komunitě 25 Nedostupnost adekvátní pomoci v krizi 25 Návaznost služeb 25 Dobrovolný/nedobrovolný vstup a léčba v PL 25 Informovanost 26 Režim v PL 26 Omezovací prostředky 26 Přístup profesionálů 26 Sytém vyřizování stížností pacientů 27 Práce s rodinou 27 Vyřazení ze zaměstnání a školy 27 Omezení způsobilosti k právním úkonům 27 Invalidita, posudková komise 27 E. Porovnání stávajícího systému péče se světovými trendy 28 II. Analýza příčin stavu 30 A. Politika péče o duševně nemocné 30 Vývoj politiky 30 Koncepce oboru psychiatrie 30 Meziresortní politika 30 B. Síť služeb 31 Rozložení lůžkové kapacity 31 Podmínky v PL 31 Kapacita psychiatrických oddělení 31 Psychiatrické ambulance 31 Komunitní služby 31 C. Financování 32 Psychiatrické léčebny 32 Financování psychiatrických oddělení 33 Krizové služby

3 - 3 - Denní stacionáře 33 Sociální práce sester v psychiatrických zařízeních 34 Psychiatrická home-care 34 Služby zdravotně sociálního charakteru 35 Finanční léková politika 35 Gerontopsychiatrická péče 35 Výzkum účinnosti a nákladů psychiatrických služeb 35 D. Řízení a plánování 36 Zodpovědnost za plánování a řízení služeb 36 Koordinace služeb 36 Monitorování sítě 36 E. Kontrola kvality péče 37 Zodpovědnost za kontrolu 37 Charakter kontrol 37 Koncept kvality 37 Zastupování klientů 37 F.Legislativa a standardy 38 Zákon o duševním zdraví 38 Vymezení potřebných typů služeb 38 Standardy psychiatrické péče 38 Nedobrovolná hospitalizace 39 Zákon vymezující zbavení či omezení svéprávnost 39 III. Potřebné kroky 40 A. Koncepce politika 40 B. Financování 40 C. Řízení 40 E. Kontrola kvality péče 41 F. Legislativa a standardy 41 G. Vzdělávání 41 Příloha Kroky ke změně z koncepce oboru psychiatrie Příloha Personální obsazení psychiatrické péče Příloha Možné scénáře změny v oblasti financování: 51 Zvýšení podílu financí pro psychiatrii 51 Převod akutní péče 52 Příloha Výtah zprávy CPT komise, část týkající se psychiatrické péče

4 I.Stávající stav A. Charakter klientely Dle studie CIDI je možno identifikovat u 27% obyvatel ČR výskyt duševního onemocnění či psychopatologie během života. V psychiatrických ambulantních službách bylo v roce 2002 registrováno osob /počet prvních vyšetření/. V roce 2002 bylo celkem hospitalizováno v psychiatrických zařízeních osob. Pokud se zaměříme pouze na 2 hlavní skupiny onemocnění v cílové populaci dlouhodobě duševně nemocných, která je jednou z hlavních cílových skupinou v procesu reformy systému péče, dostaneme se k následujícím údajům: Schizofrenie celoživotní prevalence onemocnění je 1 % populace. U 1/3 nemocných probíhá nemoc chronicky s negativním vlivem na kognitivní i exekutivní funkce a tudíž i sociální dovednosti a adaptabilitu. Počet osob, u kterých je v průběhu onemocnění indikováno využití komunitních služeb lze zhruba odhadnout na osob v ČR. Afektivní poruchy (periodická depresivní porucha a bipolární afektivní porucha) souhrnná celoživotní prevalence je 5 % populace. U 15 % probíhá nemoc chronicky s negativním vlivem na sociální a interpersonální adaptabilitu. Počet osob, u kterých je v průběhu těchto onemocnění indikováno využití komunitních služeb lze zhruba odhadnout na osob v ČR. Celkem v ČR osob V roce 2000 bylo v psychiatrických ambulancích ošetřeno pro diagnózu Potřebnost celkem ps.rhb. Schizofrenie (F20-F29) osob 60% Afektivní poruchy (F30 F39) osob 25% Poruchy osobnosti (F60-F63, F68, F69) osob 10% Celkem V roce 2001 činil počet všech invalidních důchodců v ČR osob (ČSSZ 2001). Podíl invalidních důchodců pro psychickou poruchu lze odhadnout na 8 12 %. Pak tedy počet osob vyloučených z pracovní výdělečné aktivity pro duševní poruchu se v ČR pohybuje mezi a , 27% obyvatel by během svého života profitovalo ze specializované péče o duševní zdraví. Specializovanou psychiatrickou péči v současné době užívá 4% populace. Potřebnost dlouhodobé specializované psychiatrické péče (psychiatrické rehabilitace, komunitní péče) je v literatuře udávána na 0.5 % populace. Z výše uvedených statistik se dá odhadnout, že úzkou cílovou skupinou, jež by výrazně profitovala z proměny systému péče, je v ČR zhruba osob.

5 - 5 - Celoživotní míra incidence duševních poruch podle krajů a vybraných měst ČR studie CIDI míra incidence (na 1000 osobolet) Karlovarský 9,5 Plzeň 4,9 Plzeňský 6,0 Ústecký 4,8 Praha 7,3 Středočeský 3,3 Budějovický 6,3 Liberecký 2,5 Královéhradecký 4,7 Jihlavský 3,3 Pardubický Ostravský 6,0 6,0 Ostrava Olomoucký 10,9 5,1 Brno 0,6 Brněnský 2,1 6,3 až 10,9 (12) 5,6 až 6,2 (19) 4,8 až 5,5 (13) 3,3 až 4,7 (17) 0,6 až 3,2 (16) Zlínský 5,6 Zdroj: Šetření CIDI1998/99 B. Síť služeb Psychiatrické léčebny: Na začátku devadesátých let dvacátého století došlo ke skokovému poklesu počtu lůžek v psychiatrických léčebnách, do poloviny devadesátých let se však tento pokles zastavil, a nyní stagnuje. V roce1990 bylo v ČR psychiatrických lůžek. Nyní je jejich celkový počet V ČR bylo evidováno v roce 2000 celkem 11,3 psychiatrických lůžek na obyvatel (UZIS 2001, Psychiatrická péče 2000), což představuje stále nadbytek vůči státům evropského regionu se střední hodnotou 8.7 psychiatrických lůžek na obyvatel (WHR 2001). Jejich rozložení neodpovídá trendům obsaženým ve Světové zdravotnické zprávě 2001, které zdůrazňují částečnou potřebnost lůžek v psychiatrických odděleních všeobecných nemocnic. V ČR je zhruba 87% lůžkové kapacity v psychiatrii soustředěno do psychiatrických léčeben a jen daleko menší podíl (13%) do psychiatrických oddělení nemocnic lůžek je v 20 psychiatrických léčebnách (PL); jedna čtvrtina této kapacity je specializována na dětskou psychiatrii. Deset PL má kapacitu větší než 600 lůžek, některá PL má kapacitu dokonce větší nežli 1000 lůžek (největší lůžek). Spádová oblast psychiatrických léčeben je kolem obyvatel, vzdálenost od domova potenciálních pacientů je někdy více než 200 km. PL formálně slouží jen pro následnou péči, v realitě je 1/3 jejich kapacity využívána pro akutní příjmy. Hmotné podmínky v PL se značně liší, v řadě z nich došlo v poslední době k přestavbám, renovacím. Stále je však řada budov v nevyhovujícím stavu, nevyhovují základním hygienickým podmínkám. Je stále možno nalézt velké ložnice i o kapacitě 20 lůžek. V řadě PL se postupně rozvíjejí bohatší terapeutické, sociorehabilitační programy. Je však řada míst, kde je spíše bazální azylová péče. Úroveň dodržování práv pacientů se různí. Doba pobytu, včetně na akutních lůžkách, není formálně limitována. Kapacita psychiatrických léčeben je využívána z 87%. Průměrná délka hospitalizace činí 78 dní - v osmdesátých letech to bylo 174.

6 - 6 - Léčebny jsou povinny vykonávat i nařízené ochranné léčby psychiatrické, sexuologické, protitoxikomanické, protialkoholické. PL jsou povinny hospitalizovat pacienty z definované spádové oblasti. V PL pracuje celkem cca 530 lékařů.

7 - 7 - Psychiatrická oddělení: lůžek je v 27 psychiatrických odděleních všeobecných nemocnic, včetně psychiatrických klinik. Tato lůžka jsou užívána pro krátkodobé akutní hospitalizace. Jednotlivá oddělní se odlišují počtem lůžek. V průměru je 50 lůžek na jedno oddělení. Doba pobytu je limitována systémem sestupné platby. V průměru je na jednoho lékaře 19 pacientů. Kapacita psychiatrických oddělení je v průměru využívána ze 79 %. Průměrná délka hospitalizace činí 22,3 dní (v osmdesátých letech to bylo 37 dní). Celkem cca 70 psychiatrů pracuje na psychiatrických odděleních. Vývoj počtu hospitalizovaných a lůžek v lůžkových psychiatrických zařízeních Zdroj: ÚZIS ČR, Psychiatrická péče 2002

8 - 8 - Vývoj počtu lůžek na 1 lékařské místo v lůžkových psychiatrických zařízeních Zdroj: ÚZIS ČR, Psychiatrická péče 2002 Na psychiatrických odděleních nemocnic bylo hospitalizováno pacientů a v psychiatrických léčebnách , což představuje 31 % hospitalizací v prvním typu zařízení a 69 % ve druhém typu, tedy stejně jako v předchozím roce. Celkový počet hospitalizací v psychiatrických lůžkových zařízeních jen mírně klesl. Bylo hospitalizováno pacientů, procentuální poměr mužů k ženám činil 54:46. V přepočtu připadly 574 hospitalizace na obyvatel. Nejčastější hospitalizační diagnózou v psychiatrických lůžkových zařízeních byly, stejně jako v předchozích letech, schizofrenie, poruchy schizotypální a poruchy s bludy (dg. F20-F29). Pro tyto diagnózy byli hospitalizováni pacienti, což je proti minulému roku nárůst o 52. V přepočtu na obyvatel bylo hospitalizováno 114 pacientů. Struktura hospitalizovaných v psychiatrických léčebnách podle skupin psychiatrických diagnóz Zdroj: ÚZIS ČR, Psychiatrická péče 2002

9 - 9 - Struktura hospitalizovaných na psychiatrických odděleních nemocnic podle skupin psychiatrických diagnóz Zdroj: ÚZIS ČR, Psychiatrická péče 2002 Ústavy sociální péče /USP/: Jsou tři ÚSP (provozované magistrátem hl.m. Prahy) specializované na problematiku osob s duševním onemocněním, s celkovou kapacitou nepřesahující 800 lůžek. Obecně je tendence spíše nepřijímat dlouhodobě duševně nemocné do ÚSP, avšak v celkové síti ÚSP je přesto značný počet osob s duševním onemocněním. Nevede se specializovaná evidence, není tedy počet těchto osob přesněji znám. Kvalita péče v jednotlivých ÚSP se dosti různí, některá mají pouze azylový charakter, s minimem strukturovaných aktivit programů, některá však mají relativně slušnou úroveň. Všeobecní lékaři Jsou prvním kontaktem, avšak jejich zapojení do systému péče o duševní zdraví není na potřebné úrovni. To je dáno charakterem jejich vzdělání, i dalšími omezeními, například v předepisování typů léků. Ambulance psychiatrů, klinických psychologů: Je tendence ke zvyšování počtu ambulantních psychiatrů. V současné době v ambulancích pracuje 580 psychiatrů, 22 sexuologů, 440 klinických psychologů, 399 středních zdravotnických pracovníků (přepočtené počty, včetně smluvních pracovníků) Existuje 330 ambulantních zařízení AT. Není dána jasná náplň, respektive priority ambulantních zařízení. Ambulance může klienty odmítat. Charakter činnosti je ovlivněn proplácenými výkony. Práce mimo ambulanci (domácí návštěvy ) není tedy prakticky vůbec provozována. Finančně je limitováno celkové množství předepisovaných léků. Pacienti mohou přicházet na doporučení, ale i přímo. Ke klinickému psychologovi pacienti v současné době přicházejí na doporučení lékaře. Ještě v nedávné době mohli v případě akutních krizi a traumat přicházet také přímo.

10 Vývoj počtu lékařských míst a počtu vyšetření v ambulantních psychiatrických zařízeních Zdroj: ÚZIS ČR, Psychiatrická péče 2002 Struktura počtu prvních ošetření na ambulantních psychiatrických zařízeních v roce vybrané diagnózy Zdroj: ÚZIS ČR, Psychiatrická péče 2002 Denní stacionáře /DS/: V počtu lékařů v ambulantních službách jsou započítáni i lékaři pracující v denních sanatoriích, ne však v denních sanatoriích, která jsou provozována jako organizační součást lůžkových zařízení. Ve zdravotnickém sektoru celkem existuje 22 zařízení typu DS, značně se liší jak počtem zaměstnanců, tak typem programů, respektive typem klientely pro které jsou programy poskytovány. Sanatoria nemají předepsanou spádovou oblast, většinou však slouží převážně pro klientelu z blízkého okolí. Slouží pro klienty, kteří vyžadují intenzivnější, systematičtější péči, než je možno poskytnout v běžné ambulanci.

11 Krizová centra: Některá jsou součástí lůžkových zařízení, jiná jsou samostatná či součástí sociálních služeb. Značně se liší se charakterem poskytovaných služeb (lůžka, kontaktní místo, denní programy, výjezdová služba). Komunitní sociorehabilitační zařízení Není přesná evidence těchto typů zařízení, respektive v současné době se vytváří. Celkově je možno hovořit o tom, že cca na 20 okresech ČR existují jisté prvky, typy služeb této povahy. (Je známo 18 neziskových organizací, aktuálně intenzivně pečujících pečujících o 2668 klientů.) Celková kapacita těchto služeb je výrazně nedostatečná, služby jsou fragmentované. Nelze hovořit o systému.

12 - 12 -

13 Existuje neadekvátně velká kapacita v PL. To je dáno tím, že PL slouží nejen pro následnou, ale i akutní péči. Je značný nedostatek akutních lůžek v psychiatrických oddělení všeobecných nemocnic. Síť ambulantních zařízení je nerovnoměrná. Je nízká kapacita sociorehabilitačních služeb. Zapojení primární péče do péče o duševně nemocné má značné rezervy. Existuje striktní rozdělení sociálních a zdravotních služeb, ale bez jasné definice, co jsou služby sociální a zdravotní. Existuje řada služeb, které jsou na pomezí obou resortů, avšak ani jeden z resortů za ně nechce převzít zodpovědnost. Na pomezi dvou resortu je rovněž ochranné léčení a zabezpečovací detence (ministerstvo spravedlnosti a ministerstvo zdravotnictví) i zde chybí vládní rozhodnutí, jak zabezpečit financování vícezdrojového typu. V ČR je zhruba duševně nemocných osob, které potřebují psychiatrickou rehabilitaci formou komunitních resocializačních služeb. Asi z nich je vyřazeno z pracovní výdělečné činnosti a vyžaduje pracovní rehabilitaci. Kapacita komunitních resocializačních služeb pro duševně nemocné je v ČR hrubě nedostatečná ( osob potřebujících péči: osob, kterým byla péče poskytnuta). Pro pokrytí potřeb této skupiny obyvatel by bylo zapotřebí tuto kapacitu zhruba 20x rozšířit.

14 C. Financování - Náklady na péči o duševně nemocné v roce 2001 Tento materiál vznikl v souvislosti s realizací projektu Veřejné zdraví lidská práva a péče o duševní zdraví v České republice podpořeným OSF a projektu č. NO Model sledování, hodnocení a zkvalitnění komunitní péče o duševně nemocné podpořené IGA MZ ČR Centrem pro rozvoj péče o duševní zdraví. Za referenční rok pro srovnání výsledků mapování finančních ukazatelů byl vzat rok 2001, protože jde o poměrně ještě o recentní data a tento rok je již ve statistických přehledech zmapován. Do tohoto přehledu nejsou zapracovány investiční výdaje z centrálních zdrojů. I. Struktura nákladů na psychiatrickou péči a její celkový podíl Naším úkolem bylo zpřehlednit finanční zdroje v referenčním období a vyjádřit, jaká část z nich se týká psychiatrické péče: a) zdravotní péče Celkové výdaje a jejich zdroje na zdravotnictví v roce 2001 udává následující tabulka: Celkové výdaje na zdravotnictví v roce 2001 a jejich členění podle zdrojů Celkové výdaje státního rozpočtu 693,9 mld. Kč celkové výdaje na zdravotnictví 158,8 mld Kč tj. 7,4% HDP z toho státní rozpočet zdrav. pojišťovny Soukromé výdaje 13,96 mld Kč 131,1 mld Kč 13,7 mld Kč Celkové výdaje v členění podle základních skupin poskytovatelů obsahuje tab.: Celkové výdaje na zdravotnictví v roce 2001 v členění na jednotlivé typy péče. Dle analytické Dle UZIS komise DŘ náklady zdravotních pojišťoven z toho praktičtí lékaři 5.3% 5,04% ambul.specialisté 11.6% 7,00% Nemocnice 47.9% 48,65% Stomatol. Péče 5.9% 6,03% léčiva a PZT 24.3% 24,69% Ostatní náklady 5 % - rehabilitace - 0,93% komplement - 3,30% Domácí péče - 0,41% Lázně a ozdravovny - 2,4% Doprava a ZZS - 1,56% Zdroj: UZIS 2002, analytická komise DŘ

15 Pro vyjádření podílu psychiatrické péče byly dostupné pouze výdaje na zdravotní péči v rámci VZP (zhruba 70 % pojištěnců). Následující tabulka vyjadřuje výdaje základního fondu zdravotního pojištění, výdaje VZP a podíl psychiatrické péče v členění na jednotlivé typy péče v roce Náklady na specializovanou ambulantní péči jsou vyjádřeny jako objemy vykázané péče, nikoliv jako konečné úhrady (vliv regulací). Vyjádřené podíly psychiatrické péče v procentech jsou proto jen orientační. Náklady na předepsané léky v lůžkových zdravotnických zařízeních jsou odhadnuty na základě podílu nákladů na péči mezi ambulantní péčí v samostatných ambulantních zařízeních a lůžkových zdravotnických zařízeních. Náklady na lázeňskou péči představují skutečné náklady v roce Rozdělení výdajů základního fondu zdravotního pojištění, výdajů VZP a psychiatrická péče ve VZP v roce 2001 ZF zdrav. Pojištění (mld. Kč) VZP (mld. Kč) Psychiatrická péče VZP (mld. Kč) Celkové výdaje 122,4 90 3,243 3,6* Z toho Ambulantní péče 27,6 18,7 Ambulantní specialisté 8,5 5,5 0,309*** 5,6* Z toho Amb.psychiatrie 305 0, AT ordinace 0, dět.amb.psychiatrie 0, sexuol. ambulance 0, klinická psychol. 0,022 Lůžková péče vč. ambul. složky 59,2 44,8 2,15**** 4,8* Z toho Nemocnice 53,3 35,8 0,333 0,93* Odb.léč.ústavy 3,16 2,67 1,817 68* Podíl psychiatrické péče na výdajích VZP v % * Lázeňská péče 2,81 1,81 0,019 1,04 Předepsané léky 26,7 19 Z toho Lůžková péče 8,44 6,23 0,171** Samost.amb.zař. 18,25 12,9 0,594 3,98 PZT v AZZ 2,2 2 Zdroj: ÚP VZP, výroční zpráva VZP 2001 * podíl v % vychází z porovnání objemu vykázané péče a skutečných výdajů, jde tedy pouze o odhad, skutečný podíl bude nižší ** odhad podle podílu ambulantní péče v AZZ a LZZ *** jedná se o objemy vykazovaných, nejčastěji se vyskytujících výkonů (v r bod = 1 Kč) **** jedná se o objemy vykazovaných výkonů

16 Zajímavá je struktura objemu vykázané psychiatrické péče podle jednotlivých typů péče, jak dokládá Graf Graf 1 - struktura nákladů psychiatrické péče-zdravotnictví psych.ambulance % 8% 0% 1% 1% 0% AT ordinace 308 amb. klin. psychol % amb. dět. psychiatr.306 amb. sexuologie 309 5% 1% psych. odd. nemocnic psych. léčebny lázeňská péče předepsané léky a PZT v LZZ předepsané léky a PZT v AZZ 56% V tab. u ambulantních specialistů není zvlášť vyčleněna péče v denních stacionářích a je zahrnuta v jednotlivých odbornostech. Údaje o denních stacionářích nejsou zvlášť evidovány. Jistou orientaci může přinést rozdělení vykázaných objemů u VZP u odbornosti ambulantní psychiatrie podle skupin výkonů. Skupiny výkonů u ambulantní psychiatrie (v mld. Kč) Základní skupina výkonů 0,228 psychoterapie 0,028 Ošetřovací den denního stacionáře 0,001 Jiné (ZUM, ZULP) 0,001 Celkem 0,258 Zdroj: ÚP VZP, Výroční zpráva VZP 2001

17 Skupiny výkonů u ambulantní psychiatrie (poměrné zastoupení) 11% 0% 0% Základní skupina výkonů Psychoterapie Ošetřovací den denního stacionáře Jiné (ZUM, ZULP) 89% Následující tabulky přibližují bližší členění nákladů na lůžkovou péči. Struktura nákladů v psychiatrických odděleních nemocnic (rok 2001 VZP) Náklady v mld. Kč v roce 2001 u VZP (v objemech vykazovaných výkonů) Celkové náklady v PO 0,333 Z toho Lůžková péče 0,265 Z toho Dospělá psychiatrie 0,243 Ambulantní péče Dětská psychiatrie 0,022 0,068 Z toho Dospělá psychiatrie 0,052 Dětská psychiatrie 0,006 AT ordinace 0,005 sexuologie 0,005

18 Struktura nákladů v psychiatrických léčebnách (rok 2001 VZP) Náklady v mld Kč v roce 2001 u VZP (v objemech vykazovaných výkonů) 1,817 Celkové náklady v PL Z toho Lůžková péče 1,810 Z toho Dospělá psychiatrie 1,677 AT 0,133 Ambulantní péče 0,007 Z toho Dospělá psychiatrie 0,0065 Dětská psychiatrie, gerontopsychiatrie AT ordinace, sexuologie 0,0005 Zdroj: ÚP VZP b) sociální péče Ústavy sociální péče V ČR existuje řada typů ústavů sociální péče, které se liší určením pro daný typ zdravotního postižení či sociální problematiky, ve všech těchto ústavech mohou být umístěni duševně nemocní. Pro zjednodušení uvažujeme ústavy sociální péče, které jsou určeny pouze pro chronické psychotiky a psychopaty. Těchto ústavů existuje 5 s 562 lůžky (Baudiš, zpráva k projektu OSF, 2003). Průměrné neinvestiční výdaje na 1 místo v roce 2001 v ústavech sociální péče pro dospělé s trvalým pobytem činily Kč (Zdroj: Ročenka MPSV Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v ČR ). Můžeme tedy odhadnout, že celkové neinvestiční výdaje v roce 2001 na tyto specializované ÚSP činily zhruba 94,6 mil. Kč. Nestátní neziskové organizace Zaměřili jsme se na nestatní neziskové organizace (NNO) poskytující resocializační služby psychiatrickým pacientům. Celkové dotace NNO na centrální úrovni, jak byly určeny ve státním rozpočtu pro rok 2001, shrnuje tab.: Dotace nestátním neziskovým organizacím poskytující zdravotní a sociální služby v roce 2001 Centrální orgán MPSV, Dotace nestátním subjektům poskytujícím sociální služby MZ, dotace občanským sdružením Národní plán pomoci zdravotně postiženým Zdroj: MF 2001 v tis.kč Zjišťovali jsme objem poskytnutých dotací NNO, které provozují služby psychiatrickým pacientům, ze strany MPSV a jejich podíl na celkových dotacích ze strany MPSV pro NNO poskytující sociální služby. Tyto údaje pro rok 2001 zachycuje následující tabulka:

19 Dotace NNO poskytujícím sociální služby psychiatrickým pacientům v roce projektů všech NNO poskytujících sociální služby (mld. Kč) 74 projektů NNO poskytujících sociální služby psychiatrickým pacientům (mld. Kč) Dotace MPSV 0,826 0,042 5,08 Celkové neinvestiční 0,0878 náklady Zdroj: MPSV výsledky dotačních řízení v r Podíl NNO poskytujících sociální služby psychiatrickým pacientům na celkových dotacích v % MPSV poskytlo NNO na projekty pro duševně nemocné v roce 2001 zhruba 42 mil Kč, a to představovalo asi 5% z celkových dotací NNO poskytujícím sociální služby. Celkové neinvestiční náklady těchto projektů tvořili 87,8 mil. Kč. Je však třeba uvážit, že údaj je vypočten z plánovaných neinvestičních rozpočtů a reálné výdaje budou nižší. Pro srovnání je možno uvést, že Asociace komunitních služeb v roce 2000 registrovala 18 neziskových organizací, které rozvíjejí služby v této oblasti. V těchto 18 organizacích pracovalo v roce 2000 celkem 164,2 pracovníků a tyto organizace celkem měli v péči duševně nemocných, kterým poskytovali rehabilitační služby. Nemáme sice tyto údaje z roku 2001, ale pro hrubý odhad můžeme odvodit, že roční náklady na jednoho psychiatricky nemocného v resocializačních službách činí asi 33 tis. Kč. Uvedené výdaje v sociálních službách v jejich podílu můžeme znázornit grafem: Poměrná struktura nákladů na péči o duševně nemocné v sociální oblasti Struktura nákladů - sociální oblast 48% 52% ÚSP specializované resocializační služby NNO c) péče celkem Shrneme-li náklady na psychiatrickou péči ve zdravotnické i sociální sféře, dostáváme se ke Grafu 4. Náklady na jednotlivé segmenty zdravotní péče jsou v objemech vykazované péče VZP. Podíl VZP na celkovém ZF zdravotního pojištění činil v roce %. Můžeme tedy odhadnout náklady psychiatrické péče z celkového ZF zdravotního pojištění.

20 Odhad celkových nákladů na psychiatrickou péči Obj.vyk.péče VZP (mld.kč) Ambulantní specialisté 0,309 0,420 Psych. odd. nemocnic 0,333 0,453 Psychiatrické léčebny 1,817 2,471 Lázně 0,019 0,026 Předepsané léky + PZT 0,765 1,040 ÚSP 0,0946 NNO 0,0878 Celkem 4,5924 Odhad celkových nákladů(mld Kč) struktura psychiatrické péče celkem 2% 2% 9% 1% 23% 10% ambulantní specialisté psychiatrická odd. psychiatrické léčebny lázně léky + PZT ÚSP NNO 53% II. Srovnání se zahraničím Měli jsme porovnat vynakládané prostředky na psychiatrickou péči u nás s jinými státy v zahraničí. Zpráva Světové zdravotnické organizace pro rok 2001 uvádí, že výdaje pro oblast duševního zdraví celosvětově tvoří jen velmi malou část celkových zdravotnických rozpočtů. Pouze u 72% zemí se objevuje v celkovém zdravotnickém rozpočtu specifikace psychiatrické péče. Podrobnosti o objemu financí věnovanému psychiatrické péči bylo možno získat jen u 91 zemí. Více než 54% zemí evropského regionu vynakládala na psychiatrickou péči více než 5% svého celkového zdravotnického rozpočtu. Ze 171 zemí, které poskytly informace o nejdůležitějších zdrojích financování psychiatrické péče, bylo u 60% z nich primárním zdrojem financování daňového typu, přímé platby byly hlavním zdrojem u 16% zemí, sociální pojištění u 19%, soukromé pojištění u 2% a granty z vnějších zdrojů u 3% zemí. Lidé s duševními onemocněními nejsou uznáváni jako příjemci státních nebo veřejných invalidních důchodů u asi čtvrtiny ze 179 zemí, které poskytly informace o invalidních důchodech. (WHR 2001)

21 III. Modelace nákladů v různých formách péče V rámci tohoto úkolu jsme se pokusili namodelovat, kolik zhruba stojí léčba psychiatrického pacienta v několika různých formách péče. V těchto modelech jsme prozatím nuceni v případě zdravotních nákladů vycházet z objemu vykazovaných výkonů. Skutečné náklady nelze rozplést, protože v každém segmentu péče jsou úhrady za zdravotní péči vázána jak na vykazované výkony, tak na systém regulací zdravotních pojišťoven, do jehož výpočtu vstupují parametry, které nelze jednoduše namodelovat. Jde tedy spíše o odhad vzájemných relací mezi jednotlivými druhy péče v nákladech, skutečné náklady budou pravděpodobně o něco nižší. Při této modelaci, co se týká hodnot bodu, jsme vycházeli z reality prvního pololetí roku U nemocniční péče je použita minimální hodnota bodu. Vědomě opomíjíme regulace korekčním koeficientem a maximálními úhradami u specializované ambulantní péče a systém paušalizovaných úhrad u lůžkové péče. Jako časový interval pro srovnání jsme použili dobu jednoho měsíce. Doba jednoho měsíce se nejvíce blíží průměrné době psychiatrické hospitalizace a je tedy dobře použitelná pro srovnání. Pokusili jsme se srovnat náklady v následujících typech péče: a) pouze psychiatrická ambulance za předpokladu jednoho kontrolního psychiatrického vyšetření měsíčně a průměrné měsíční úhrady za předepsané léky (odhad z roku 2001) b) denní stacionář za předpokladu docházky pacienta každý všední den (20 dnů) s léčebným programem šesti hodin denně v psychoterapeutické skupině do 9 pacientů. Vedle toho tento pacient spotřebovává i péči psychiatrické ambulance včetně farmakoterapie (v rámci DS nebo mimo něj) c) psychiatrické oddělení nemocnice. Předpokládáme hospitalizaci po dobu 30 dnů bez propustek v sestupné sazbě, dále každý všední den dvouhodinovou účast v psychoterapeutické skupině do 9 osob, paušál na léky. Nejsou započítány kategorie pacientů. Při kategorii 3 (zvýšený dohled) by se jednalo ještě o navýšení o 133,5 Kč denně. d) psychiatrická léčebna při 30 denní hospitalizaci bez propustek. Je započítáno zvýšení režie o 300%. Od tohoto roku je však možno zvyšovat režii v PL o 400%, což by znamenalo zvýšení ještě o 132 Kč denně více. Nejsou započítány kategorie pacientů. Při kategorii 3 (zvýšený dohled) by se jednalo ještě o navýšení o 150 Kč denně. e) Průměrné měsíční náklady na resocializační péči o jednoho klienta v neziskové organizaci spolu s náklady na psychiatrickou ambulanci. f) Průměrné měsíční náklady na sociální péči v ÚSP spolu s náklady na psychiatrickou ambulanci. Výsledky této modelace udávají tabulky a následující graf.

22 Modelace měsíčních nákladů (v objemu vykázané péče) u některých typů péče na 1 pacienta Typ péče Objem vyk. péče v Kč Psych. Ambulance Bod 1,02 Kč Výkony Kč Denní stacionář Bod 1,02 Kč Výkony x OD (20 dní) Léky za 30 dní (odhad) 400 3x35610 (20 dní) x 1 Léky za 30 dní (odhad) Psych. odd. nemocnice Bod 0,89 Kč, Psychiatrická léčebna Bod 1,0 Kč Kč/den Kč/měs. Výkony Kč/den Kč/měs Výkony Kč/den Kč/měs. = =20 dní 30 dní 65, ,6 1. deset dní 590, ,6 OD OD jen 7 dní deset dní OD Režie % 496, Léky (r. 2003) jen 7 dní 3.deset dní 401, ,9 OD jen 7 dní Lékový paušál , , ,

23 Modelace měsíčních nákladů (v objemu vykázané péče) u některých typů péče na 1 pacienta Typ péče Resocializace NNO + Psych. Ambulance Bod 1,02 Kč ÚSP + Psych. Ambulance Bod 1,02 Kč Výkony Kč Výkony Kč x x Objem vyk. péče v Kč/ náklady Léky za 30 dní (odhad) Průměrné měsíční náklady na 1 psych. Nemocného NNO 400 Léky za 30 dní (odhad) Průměrné měsíční náklady na 1 psych. Nemocného v ÚSP Modelace měsíčních nákladů na různé typy psychiatrických služeb Kč , , psychiatrická ambulance resoc. Služby NNO + PA denní stacionář typy služeb ÚSP + PA psychiatr. Odd. nem. psychiatrická léčebna

24 Ekonomické údaje o psychiatrické péči se téměř neshromažďují, určitou výjimkou jsou statistiky VZP, ze kterých lze některá data upotřebit či dovodit a odhadnout. Celkový podíl psychiatrické péče na celkových nákladech zdravotní péče se pohybuje podle našich odhadů kolem 3.6%. Tímto podílem nedosahujeme stavu ve většině evropských zemích, kde se tento podíl pohybuje nad 5%. Tento podíl představuje zhruba mld. Kč ve VZP v roce 2001 (tedy odvozením asi 4,41 mld z celkového fondu zdravotního pojištění). Majoritní část nákladů představují náklady psychiatrických léčeben (asi 1,8 mld. ve VZP), náklady na psychiatrická oddělení nemocnic však představují jen asi 0,333 mld. Kč ve VZP. Náklady na předepsané léky představují ve VZP asi mld Kč (18%) v ambulantních ZZ a asi 0,171 mld. Kč v lůžkových ZZ. Náklady na specializovanou ambulantní péči v základních odbornostech psychiatrie představuje mld. Kč ve VZP. Poměrně nepatrnou část však představuje psychoterapie u ambulantních psychiatrů (11%) a ještě nepatrnější jsou náklady na ošetřovací dny denních stacionářů (0.001 mld. Kč ve VZP). Náklady na odbornosti klinické psychologie, AT ordinace, dětské psychiatrie a sexuologie jsou poměrně velmi nízké. U resocializačních služeb podíl dotací u nestátních neziskových organizací (NNO) poskytujících služby psychiatrickým pacientům u hlavního poskytovatele dotací Ministerstva práce a sociálních věcí byl v roce mld. Kč na celkových mld. Kč NNO poskytujících sociální služby, což představuje 5.08%. Celkové neinvestiční náklady NNO poskytující resocializační služby psychiatrickým klientům představovaly 87.8 mil. Kč. Odhad nákladů na ústavy sociální péče specializované na dospělé psychiatrické pacienty v roce 2001 představuje 94.6 mil. Kč. Z modelů nákladů na 1 psychiatrického pacienta v šesti typech zdravotních či sociálních služeb vyplývá, že nejnákladnější je léčba v psychiatrických léčebnách. Náklady na léčbu v psychiatrických odděleních jsou zhruba dvoutřetinové vzhledem k léčebnám. Pobyt v ÚSP je levnější než v lůžkových zdravotnických zařízeních. Denní stacionář představuje asi třetinu nákladů léčebny. Nejlevnější je léčba v resocializačních službách NNO a v běžné psychiatrické ambulanci (bez psychoterapie), kde náklady představují asi 2% nákladů v léčebně.

Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj. MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice

Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj. MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice preambule Záměrem celé Strategie reformy psychiatrické péče je naplňovat lidská práva duševně nemocných v nejširším

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 18 18.11.2003 Ambulantní péče v oboru psychiatrie v Jihomoravském kraji v roce 2002 Podkladem

Více

Je potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč

Je potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč Je potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč Tři období v nedávné historii služeb duševního zdraví (Thornicroft) 1880 1950: Rozvoj azylu Budování azylů separovaných od běžné komunity 1950

Více

Odborné podkladové materiály ke standardům ambulantní psychiatrické péče a rozšířené ambulantní péče o osoby trpící duševní poruchou

Odborné podkladové materiály ke standardům ambulantní psychiatrické péče a rozšířené ambulantní péče o osoby trpící duševní poruchou Odborné podkladové materiály ke standardům ambulantní psychiatrické péče a rozšířené ambulantní péče o osoby trpící duševní poruchou Kolektiv autorů: Jan Běhounek Erik Herman Martin Hollý Karel Koblic

Více

Pilotní projekt Akutní psychiatrické péče v PN Bohnice. Marek Páv

Pilotní projekt Akutní psychiatrické péče v PN Bohnice. Marek Páv Pilotní projekt Akutní psychiatrické péče v PN Bohnice Marek Páv AGENDA Strana 2 PN Bohnice Pilotní projekt Akutní psychiatrické péče- probíhající Počet nasmlouvaných lůžek PN Bohnice Strana 3 1460 1440

Více

Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko správní fakulta

Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko správní fakulta Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko správní fakulta Studijní obor Veřejná ekonomika a správa (spec. VE) Písemná práce (POT) do předmětu Ekonomika zdravotnictví a sociálních služeb (C_KVEKZD) Úhradové

Více

Zahajovací konference

Zahajovací konference Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace

Více

Koncept úhrad v roce 2016. Mgr. Pavlína Žílová Analytik oddělení úhradových mechanizmů a zdravotního pojištění, MZ ČR

Koncept úhrad v roce 2016. Mgr. Pavlína Žílová Analytik oddělení úhradových mechanizmů a zdravotního pojištění, MZ ČR Koncept úhrad v roce 2016 Mgr. Pavlína Žílová Analytik oddělení úhradových mechanizmů a zdravotního pojištění, MZ ČR Výběr pojistného od roku 2012 Výběr pojistného za zaměstnance a osvč (2015 2016) + 7,4

Více

Informace ze zdravotnictví kraje Vysočina

Informace ze zdravotnictví kraje Vysočina Informace ze zdravotnictví kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Jihlava 7 16.7.2004 Psychiatrie vč. AT a sexuologie - činnost v kraji Vysočina v roce 2003 Psychiatry

Více

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb

Více

KONCEPCE A IMPLEMENTAČNÍ PLÁN

KONCEPCE A IMPLEMENTAČNÍ PLÁN Péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje KONCEPCE A IMPLEMENTAČNÍ PLÁN O.Pěč 17.3.2011 Karlovy Vary Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 9 15. 9. 2011 Souhrn Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v Jihomoravském kraji

Více

MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR

MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR Vyhláška č.550/2005 Sb., resp. 101/2006 Sb., kterou se stanoví výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, včetně regulačních omezení, pro 1. pololetí 2006 MUDr. Pavel Neugebauer

Více

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík Komunitní péče o duševně nemocné Boleslavský deník Komunitní péče o duševní zdraví je model, který od 60. let 20. století nahrazuje tradiční institucionální. p Příčinou tohoto procesu je změna ve vnímání

Více

Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce

Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce O.Pěč, B.Wenigová, J.Stuchlík Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví Projekt je financován z prostředků Evropského

Více

Činnost oboru psychiatrie

Činnost oboru psychiatrie Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 22.4.2003 21 Činnost oboru psychiatrie Podkladem pro zpracování dat o činnosti oboru psychiatrie je výkaz A(MZ)1-01.

Více

Způsoby úhrad zdravotní péče na rok 2014

Způsoby úhrad zdravotní péče na rok 2014 Způsoby úhrad zdravotní péče na rok 2014 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna v roce 2014 hradí poskytovatelům zdravotních služeb (dále PZS) zdravotní péči v souladu se Zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

JE ROLE ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY POUZE FINANČNÍ?

JE ROLE ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY POUZE FINANČNÍ? 6. PODZIMNÍ KONFERENCE PREZIDIA ČAS 23.11.2013 BRNO PRACOVNÍ PODMÍNKY ZDRAVOTNÍKŮ OHROŽENÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE? JE ROLE ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY POUZE FINANČNÍ? VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČR MUDR. RENÁTA PETROVÁ

Více

Principy úhradové vyhlášky 2015. Ing. Helena Rögnerová ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním

Principy úhradové vyhlášky 2015. Ing. Helena Rögnerová ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním Principy úhradové vyhlášky 2015 Ing. Helena Rögnerová ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním Výběr pojistného na v. z. p. (v mld. Kč) Parametry systému v roce 2015 - Příjmy Zaměstnanci a OSVČ

Více

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Zlín 7 10.9.2003 Činnost oboru psychiatrie ve Zlínském kraji v roce 2002 Podkladem pro zpracování

Více

Ústavní péče. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR

Ústavní péče. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR Vyhláška č.550/2005 Sb., kterou se stanoví výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, včetně regulačních omezení, pro 1. pololetí 2006 MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR

Více

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 Nastavení modelové struktury financování (nastavení maximálních nákladů na jednotku a % podíl jednotlivých zdrojů financování na těchto

Více

Financování a síť služeb Aktuální výsledky průzkumů

Financování a síť služeb Aktuální výsledky průzkumů Financování a síť služeb Aktuální výsledky průzkumů VI. AT konference Jihočeského kraje říjen 2012 Lucia Kiššová Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky Aktuální aktivity Koncepce sítě

Více

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2. 10. 2014 24 Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče Health Insurance Corporations - Costs spent

Více

Týmová spolupráce zdravotních a sociálních služeb. O.Pěč ESET, Psychoterapeutická a psychosomatická klinika ESET - HELP

Týmová spolupráce zdravotních a sociálních služeb. O.Pěč ESET, Psychoterapeutická a psychosomatická klinika ESET - HELP Týmová spolupráce zdravotních a sociálních služeb O.Pěč ESET, Psychoterapeutická a psychosomatická klinika ESET - HELP Bio-psycho-sociální koncept duševních poruch BIO PSYCHO SOCIÁLNÍ Lékař, psychiatr

Více

MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR

MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR Vyhláška č.550/2005 Sb., kterou se stanoví výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, včetně regulačních omezení, pro 1. pololetí 2006 MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR

Více

Změny v úhradové vyhlášce na rok 2016

Změny v úhradové vyhlášce na rok 2016 Změny v úhradové vyhlášce na rok 2016 Ing. Helena Rögnerová Ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním, MZ ČR Vývoj nákladů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči od roku 2000 Vývoj nákladů zdravotních

Více

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Liberec 7 12.7.2005 Psychiatrie včetně AT a sexuologie - činnost v Libereckém kraji v roce 2004

Více

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014.

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. OTEVŘENÍ 1.10.2012 CÍL nabídnout lepší péči lidem závažně duševně nemocným. Hledat alternativu k

Více

Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení

Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení MUDr. Miroslav Sekot 1. Konference integrativní psychoterapie EMAUZY 8.6.2014 Psychiatrická klinika 1 LF VFN a

Více

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2011 50 Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče Health Insurance Corporations - Costs spent

Více

Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015

Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 15., 16., 17. 9. 2014 Z individuálního projektu Karlovarského kraje V Karlovarském kraji společně plánujeme sociální služby II Systém financování 2015

Více

Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010. Consumption of Health Services in the years 2007 2010

Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010. Consumption of Health Services in the years 2007 2010 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2011 51 Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010 Consumption of Health Services in the years 2007 2010

Více

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Vyhláška č. 619/2006 Sb.,

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Vyhláška č. 619/2006 Sb., SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY Vyhláška č. 619/2006 Sb., kterou se stanoví hodnoty bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění a regulační omezení objemu poskytnuté péče hrazené z

Více

Hospitalizovaní v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR v roce 2001

Hospitalizovaní v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR v roce 2001 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 12. 2002 57 Hospitalizovaní v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR v roce 2001 Ústavní psychiatrická péče je

Více

Autoři: Mgr. Marcela Janečková, Mgr. Radka Vepřková. Říjen 2010

Autoři: Mgr. Marcela Janečková, Mgr. Radka Vepřková. Říjen 2010 Přehled dostupnosti vybraných zdravotních a sociálních služeb, multidisciplinarity rehabilitačních zařízeních a inkluzivních/exkluzivních kritérií pro přijímání pacientů po získaném poškození mozku do

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2007 2012

Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2007 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 17. 12. 2013 55 Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 15 13.10.2003 Ambulantní péče v oboru očním v Jihomoravském kraji v roce 2002 Podkladem

Více

Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první

Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji rok první Ing. Stanislava Správková, Jaroslav Hodboď, Zuzana Habrichová Dis., Milan Kubík Dis. Kdo se podílel na vzniku služeb o.s. Fokus Mladá

Více

Koncepce rozvoje zdravotnictví v regionu Dolnobřežansko

Koncepce rozvoje zdravotnictví v regionu Dolnobřežansko Koncepce rozvoje zdravotnictví v regionu Dolnobřežansko březen 2008 Úvod Zdravotní péči v české republice poskytují zdravotnická zařízení státu, obcí, krajů, fyzických a právnických osob a to v souladu

Více

Odborné léčebné ústavy v roce 2002

Odborné léčebné ústavy v roce 2002 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 22.5.2003 29 Odborné léčebné ústavy v roce 2002 Koncem roku existovalo v ČR 169 odborných léčebných ústavů - léčebny

Více

Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky České Budějovice 1 3.6.2003 Síť zdravotnických zařízení v Jihočeském kraji v roce 2002 Touto aktuální

Více

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 III. Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 MPSV poskytuje s účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách účelové dotace poskytovatelům sociálních služeb,

Více

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 7 30. 9. 2010 Souhrn Chirurgická péče - činnost v Libereckém kraji v roce 2009 Surgical

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.

Více

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 21. 10. 2014 10 Rehabilitační a fyzikální medicína - činnost oboru v Olomouckém kraji v

Více

Odlišné resorty, jeden člověk. Nutnost propojení transformačních procesů v sociálních službách a ve zdravotnictví.

Odlišné resorty, jeden člověk. Nutnost propojení transformačních procesů v sociálních službách a ve zdravotnictví. Odlišné resorty, jeden člověk. Nutnost propojení transformačních procesů v sociálních službách a ve zdravotnictví. Milan Šveřepa Centrum podpory transformace, o.p.s. Konference sociální psychiatrie, Přerov,

Více

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2. Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.2013 Člověk s duševní nemocí Vítáme zástupce: sociálních služeb

Více

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Institut pro veřejnou diskusi Integrace zdravotní a sociální péče MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Zákon o zdravotních službách Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné

Více

Co jsme podědili aneb čísla a data z historie psychiatrické péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK & Psychiatrické centrum Praha

Co jsme podědili aneb čísla a data z historie psychiatrické péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK & Psychiatrické centrum Praha Co jsme podědili aneb čísla a data z historie psychiatrické péče Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK & Psychiatrické centrum Praha Období do r. 1918 České země součástí Rakousko-Uherska (Rakouského

Více

Pohled MZ Úhrady akutní lůžkové péče v r. 2013, Kontroly poskytované péče

Pohled MZ Úhrady akutní lůžkové péče v r. 2013, Kontroly poskytované péče Pohled MZ Úhrady akutní lůžkové péče v r. 2013, Kontroly poskytované péče ing. Petr Nosek, MZČR INMED, 22.11.2012 Řešení kontrol a přehledů péče ze strany plátce, poskytovatele a pacienta. Co je nejefektivnější?

Více

Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2006 2012

Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2006 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 11. 11. 2013 50 Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v

Více

Úhrady zdravotní péče v LZZ v roce 2015 Předpoklady a očekávání. INMED 2014 Pardubice 20. 11. 2014 Ing. Lubomír Dvořáček, Ph.D.

Úhrady zdravotní péče v LZZ v roce 2015 Předpoklady a očekávání. INMED 2014 Pardubice 20. 11. 2014 Ing. Lubomír Dvořáček, Ph.D. Úhrady zdravotní péče v LZZ v roce 2015 Předpoklady a očekávání INMED 2014 Pardubice 20. 11. 2014 Ing. Lubomír Dvořáček, Ph.D. Parametry systému v.z.p. v roce 2015 - PŘÍJMY předpokládaný nárůst plateb

Více

Zásady Plzeňského kraje

Zásady Plzeňského kraje Zásady Plzeňského kraje k řízení o poskytnutí vyrovnávací platby formou neinvestiční dotace (dotační řízení) nebo formou neinvestičního příspěvku na provoz poskytovateli sociální služby, který je příspěvkovou

Více

Aktualizováno v únoru 2012 23 606 (10.2.2012) 1 724 (10.2.2012) Vězeňská služba zajišťuje provoz vězeňských zařízení, výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách

Více

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 10 22. 10. 2012 Rehabilitační a fyzikální medicína - činnost oboru v Olomouckém kraji v

Více

Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje

Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Karlovy Vary 12 5.10.2005 Diabetologie - činnost oboru v Karlovarském kraji v roce 2004 Diabetology

Více

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 4. 10. 2014 9 Souhrn Chirurgická péče - činnost v Královéhradeckém kraji v

Více

Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy

Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hlavní město Praha 5 29.6.2005 Psychiatrie vč. AT a sexuologie - činnost oboru v Hlavním městě

Více

Role nelékařů v českém zdravotnictví. Dana Jurásková CEVRO Praha

Role nelékařů v českém zdravotnictví. Dana Jurásková CEVRO Praha Role nelékařů v českém zdravotnictví Dana Jurásková CEVRO Praha Nelékařská povolání Posílení postavení všeobecných sester technologie, výkony, dlouhodobá péče, komunitní péče, domácí péče; Porodní asistentky

Více

Harmonogram k implementaci Strategie reformy psychiatrické péče

Harmonogram k implementaci Strategie reformy psychiatrické péče Harmonogram k implementaci Strategie reformy psychiatrické péče Aktivita termín Schválení akčního plánu prevence stresu a duševní zdraví Ministerstvem zdravotnictví ČR 30.4.2015 I. tematická oblast: Tvorba

Více

Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG.

Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG. Psychiatrie Příloha č. 13 Vypracoval:Jana Kárníková Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG. Dle dostupných vyjádření

Více

Dopady úhradového systému na nemocniční péči a výhledy do budoucna. Ing. Robert Sýkora, MHA Corporate Affairs Director, GlaxoSmithKline

Dopady úhradového systému na nemocniční péči a výhledy do budoucna. Ing. Robert Sýkora, MHA Corporate Affairs Director, GlaxoSmithKline Dopady úhradového systému na nemocniční péči a výhledy do budoucna Ing. Robert Sýkora, MHA Corporate Affairs Director, GlaxoSmithKline Co se dnes dozvíte 1. Úvod 2. Struktury úhradové vyhlášky 2014 1.

Více

Problematika personálních normativů lékařských povolání v lůžkových zdravotnických zařízení. Roman Michálek

Problematika personálních normativů lékařských povolání v lůžkových zdravotnických zařízení. Roman Michálek Problematika personálních normativů lékařských povolání v lůžkových zdravotnických zařízení Roman Michálek Úvod Řízení lidských zdrojů Personální audit Jindřichův Hradec 19092014 2 Specifika lékařské profese

Více

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Závěrečná zpráva projektu Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Obsah projektu V rámci projektu byl realizován vzdělávací cyklus, určený praktickým lékařům v Praze a Karlových Varech.

Více

Návrh zástupců ZZ segmentu AS pro jednání DŘ o hodnotě bodu a výši úhrad na rok 2016 pro jednání 14.7.2015

Návrh zástupců ZZ segmentu AS pro jednání DŘ o hodnotě bodu a výši úhrad na rok 2016 pro jednání 14.7.2015 Příloha č. 1 k protokolu z DŘ o hodnotě bodu a výši úhrad v segmentu AS pro rok 2016 14.7.2015 Návrh zástupců ZZ segmentu AS pro jednání DŘ o hodnotě bodu a výši úhrad na rok 2016 pro jednání 14.7.2015

Více

Domácí zdravotní péče v České republice v roce 2011. Home care in the Czech Republic in 2011

Domácí zdravotní péče v České republice v roce 2011. Home care in the Czech Republic in 2011 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 12. 212 58 Domácí zdravotní péče v České republice v roce 211 Home care in the Czech Republic in 211 Souhrn Ke konci

Více

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Zlín 9 20.8.2004 Oční péče - činnost ve Zlínském kraji v roce 2003 Podkladem pro zpracování dat byly

Více

Metodika sestavení případu hospitalizace 012.001

Metodika sestavení případu hospitalizace 012.001 Metodika sestavení případu hospitalizace 012.001 Verze 012.001_návrh (doplnění pro verzi 012 zvýrazněno červeně) 1 / 7 NÁRODNÍ REFERENČNÍ CENTRUM 1a. Definice případu hospitalizace Časové vymezení Hospitalizační

Více

Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje

Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 20. 9. 2010 - seminář Systém péče o osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji PROJEKT

Více

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky vypracoval: Mgr. Tomáš Petr, Ph.D. Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky V posledních 3 letech došlo k navázání spolupráce

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 20 6.10.2004 Stomatologická péče - činnost v Jihomoravském kraji v roce 2003 Analýza stomatologické

Více

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského e Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 9 21. 10. 2013 Psychiatrie vč. AT- návykových nemocí a sexuologie - činnost oboru v Moravskoslezském

Více

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 18 25.8.2004 Síť zdravotnických zařízení v Královéhradeckém kraji k 31.12.2003

Více

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA 102/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1 16.6.2003 Hospodářské výsledky vybraných zdravotnických zařízení Středočeského kraje

Více

Reformní kroky MZ ČR. Leoš Heger, květen 2011

Reformní kroky MZ ČR. Leoš Heger, květen 2011 Reformní kroky MZ ČR Leoš Heger, květen 2011 Vývoj příjmů a nákladů systému mld. Kč mld. Kč Legislativní témata Zlepšení legislativního rámce poskytování zdravotních služeb (def. lege artis) Definování

Více

REGULAČNÍ OMEZENÍ a problémy, kterým by měli poskytovatelé předcházet

REGULAČNÍ OMEZENÍ a problémy, kterým by měli poskytovatelé předcházet 1 REGULAČNÍ OMEZENÍ a problémy, kterým by měli poskytovatelé předcházet Ing. Ivana Jenšovská, STROFIOS a.s. Brno, 29.11. 2014 2 REGULAČNÍ OMEZENÍ amb. spec. Regulace na ZULP/ ZUM, léky a zdravotnické prostředky,

Více

Činnost oboru psychiatrie v roce 2006. Activity in branch of psychiatry in 2006

Činnost oboru psychiatrie v roce 2006. Activity in branch of psychiatry in 2006 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14. 2. 2008 4 Činnost oboru psychiatrie v roce 2006 Activity in branch of psychiatry in 2006 Souhrn Počet ambulantních

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

Obsah prezentace. Aktuální možnosti ve vykazování péče a jejich nástroje

Obsah prezentace. Aktuální možnosti ve vykazování péče a jejich nástroje Obsah prezentace Obsah prezentace : Historie zavádění DRG v ČR Příjmy z veřejného zdravotního pojištění (v.z.p) a role DRG v úhradách Rizika při zavádění DRG Využití DRG v nemocnicích Kraje a možnosti

Více

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ PŘIPRAVENÉ REFORMNÍ KROKY Hlavní pilíře reformy Definice nároku pacienta a vytvoření úhradových standardů Definování správného postupu při poskytování péče Kontrola vstupu nových

Více

Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje

Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Karlovy Vary 1 30. 3. 2007 Lázeňská péče v Karlovarském kraji v roce 2006 Balneologic Care in

Více

Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů

Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů 1. VYKAZOVÁNÍ VÝKONŮ 1. Jednou provedený výkon hradí zdravotní pojišťovna pro jednoho pojištěnce pouze jednomu zdravotnickému zařízení. 2. Pokud není v

Více

Obsah úhradové vyhlášky 2015. Ing. et Ing. Lenka Poliaková vedoucí oddělení úhradových mechanismů

Obsah úhradové vyhlášky 2015. Ing. et Ing. Lenka Poliaková vedoucí oddělení úhradových mechanismů Obsah úhradové vyhlášky 2015 Ing. et Ing. Lenka Poliaková vedoucí oddělení úhradových mechanismů Parametry systému v roce 2015 - Příjmy 300 000 Nárůst výběru pojistného o 9 mld. Kč oproti roku 2014 (+7,3

Více

3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE

3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE 3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE Jak zajistit regionální dostupnost rehabilitace po poškození mozku? - Model fází rehabilitace a zajištění její kontinuity pro občany

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb Opatření VII.1.: Udržení a rozvoj kapacity domova pro seniory. Dům seniorů Mladá Boleslav v současné době poskytuje pobytovou službu osobám, které v důsledku složitého zdravotního stavu, omezené soběstačnosti,

Více

POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH ČR

POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH ČR POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH ČR Mezinárodní konference,,sociální služby jako výzva 21.století Sociální dialog v sociálních službách 13. a 14. května 2010 Hustopeče Praktické zkušenosti

Více

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY?

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? aneb téma pro Reformu psychiatrické péče Marek Páv AGENDA Strana 2 Něco málo o psychiatrii a psychiatrické nemocnici v Bohnicích Lidé s autismem

Více

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Olomouc 16 8.9.2004 Alergologie a klinická imunologie - činnost v Olomouckém kraji v roce 2003

Více

Ekonomické výsledky nemocnic 2001

Ekonomické výsledky nemocnic 2001 Ekonomické výsledky nemocnic 2001 ZDRAVOTNICKÁ STATISTIKA ČR Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4 Ekonomické výsledky nemocnic 2001 Publikace obsahuje výběr ekonomických,

Více

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče I. Health Insurance Corporations - costs of health care segments I.

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče I. Health Insurance Corporations - costs of health care segments I. Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 20.7.2005 31 Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče I. Health Insurance Corporations - costs of

Více

Fakultní nemocnice Na Bulovce. Nemocnice a DRG

Fakultní nemocnice Na Bulovce. Nemocnice a DRG Obsah prezentace : Historie zavádění DRG v ČR Příjmy z veřejného zdravotního pojištění (v.z.p) a role DRG v úhradách Rizika při zavádění DRG Využití DRG v nemocnicích Závěr Zavádění DRG - historie 1. pokus

Více

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Výzkumné šetření, jehož předmětem je systematické sledování míry porušování lidských

Více

Koncepce oboru Dětská chirurgie

Koncepce oboru Dětská chirurgie Koncepce oboru Dětská chirurgie Deklarace dětské chirurgie podle světové federace společností pediatrických chirurgů (W.O.F.A.P.S.): Děti nejsou jen malí dospělí a mají interní i chirurgické problémy a

Více

Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2012

Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 7. 2013 25 Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce

Více

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více