Znalecký posudek č

Transkript

1 Znalecký posudek č Účel posudku: Objednatel posudku: Posudek vypracoval: Konzultanti znalce: Odpovědi na otázky Industry Servis ZK, a.s. týkající se posudku Ing. Z. Vacka na výrobní halu POKART Industry Servis ZK, a.s. Holešov, letiště, Tovární 1268 Prof. Ing. Jaromír Říha, CSc. Pekařská Brno doc. Ing. Jitka Malá, Ph.D., specialistka na chemii a jakost vody. Dr. Ing. Milan Sáňka, soudní znalec v oboru zemědělství a kontaminace půd. Ing. Stanislav Postbiegel, držitel osvědčení o autorizaci k posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP. Posudek obsahuje včetně titulního listu 51 stran textu a 4 strany grafických příloh. Objednateli se předává ve 3 vyhotoveních. V Brně

2 OBSAH OBSAH ZNALECKÝ ÚKOL METODA ŘEŠENÍ MÍSTNÍ ŠETŘENÍ PODKLADY PRO VYPRACOVÁNÍ POSUDKU MAPOVÉ ZPRÁVY, STUDIE, DOKUMENTY VYJÁDŘENÍ SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ LEGISLATIVNÍ A NORMATIVNÍ PODKLADY STRUČNĚ K ZÁJMOVÉMU ÚZEMÍ VŠEOBECNĚ K LOKALITĚ VODOHOSPODÁŘSKÉ POMĚRY PŘÍRODNÍ PODMÍNKY STRATEGICKÁ PRŮMYSLOVÁ ZÓNA HOLEŠOV VYHODNOCENÍ DOSTUPNÝCH PODKLADŮ PROZKOUMANOST ÚZEMÍ PROBLEMATIKA POVRCHOVÝCH VOD Všeobecně Úpravy režimu povrchových vod souvisejících s přípravou SPZ Problematika povrchových a podzemních vod v prostoru POKART JÍMÁNÍ PODZEMNÍ VODY Jímací objekty JÚ u Holešova Jímání v průmyslových areálech a dalších územích Jakost podzemní vody SPZ U HOLEŠOVA A TECHNICKÉ ZABEZPEČENÍ PROTI ZNEČIŠTĚNÍ VOD Dešťové vody Splaškové vody Dílčí závěr PROVOZ ZÁVODU POKART NÁLEZ POVOLOVÁNÍ VÝROBNÍ HALY POKART A PLATNÉ PŘEDPISY Obecně k posouzení vlivů provozu POKART na životní prostředí Posouzení vlivů záměru SPZ na životní prostředí Výrobní závod společnosti Hyundai Motor Company na území průmyslové zóny Holešov - kód MZP111 Záměr č. I Investiční příprava průmyslové zóny Holešov, stavba 5 napojení na elektřinu - kód ZLK250. Záměr č. II Investiční příprava území průmyslové zóny Holešov - kód ZLK258. Záměr č. III

3 Technologický park v rámci SPZ Holešov - kód ZLK463P. Záměr č. IV Výrobní hala POKART Holešov- kód ZLK507. Záměr č. V SEA Územní plány Posouzení emisí K PROBLEMATICE MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD Celkové přírodní zdroje podzemních vod Vliv provozu POKART na ochuzení podzemních vod VLIV PROVOZU POKART NA JAKOST PODZEMNÍCH VOD Vliv emitovaných látek na zhoršení jakosti podzemní vody Ochranná funkce povrchových vrstev hlín Pronikání látek stropním izolátorem Dílčí závěr KANALIZACE Dešťová kanalizace Splašková kanalizace ODPOVĚDI NA OTÁZKY SEZNAM ZKRATEK SEZNAM PŘÍLOH ZNALECKÁ DOLOŽKA

4 1. Z N AL E C K Ý Ú K OL Předmětem znaleckého posudku jsou otázky položené Industry Servis ZK, a.s. spojené s hydrogeologickým posudkem Ing. Zdeňka Vacka (AQUA-GEA Holešov) výrobní haly POKART spol. s r. o. v rámci SPZ Holešov z března 2011 [10]. Otázky, na které má posudek odpovědět, zní: 1. Je správný závěr Ing. Vacka v kapitole 1.0, že pro realizaci záměru umístit strategickou průmyslovou zónu v ochranném pásmu vodárenských zdrojů nebylo provedeno žádné posouzení vlivu na životní prostředí? 2. Jaké lze vyvodit dopady z ustanovení zákona č. 100/2001 Sb., ve znění 10, zákona č. 229/2009 Sb., s platností od tak, že předložení záměru (schváleno vládou ČR v r. 2005) umístit strategickou průmyslovou zónu do ochranného pásma vodárenského zdroje, podléhá zjišťovacímu posouzení vlivu na životní prostředí? 3. Je správný závěr Ing. Vacka v kapitole 3.1, že záměr stavby výrobní haly POKART způsobí významné ochuzování přírodních zdrojů podzemní vody, které Ing. Vacek stanovil na 135 mil. l/rok? 4. Na jaký objem lze stanovit skutečný objem ochuzení podzemních vod dnes, kdy po realizaci projektu závodu POKART, lze provést kvantifikaci objemu skutečně odvedených srážkových či jiných vod měřením na výstupním otvoru dešťové kanalizace? Lze takto zjištěný objem odtoku srážkové vody hodnotit jako ochuzení zdroje podzemní vody, když je srážková voda odváděna (nepropustným) kanálem dešťových vod a následně již neizolovaným (tedy propustným) melioračním kanálem do toku říčky Mojeny, která rovněž protéká ochranným pásmem a svým zasákem ovlivňuje hydrologické poměry v zájmovém území. 5. Je správný závěr Ing. Vacka v kapitole 3.2, odst. a), že technické a technologické řešení dešťové kanalizace závodu POKART představuje riziko poškození podzemních vod a to především v důsledku: a) použití jednoplášťové svařované dešťové kanalizace, která dle názoru Ing. Vacka neposkytuje žádnou garanci proti úniku znečištění b) použitím lapolu, který dle názoru Ing. Vacka negarantuje záchyt uniklých ropných produktů c) možného zasakování kontaminovaných vod, ke kterému dle názoru Ing. Vacka bude docházet prostřednictvím dna koryt povrchových toků v ochranném pásmu. Jde v tomto případě o zásadní zvýšení rizika, oproti současnému či dřívějšímu stavu, kdy v lokalitě byla provozováno letiště a opravny letecké techniky? 6. Nakolik jsou správné závěry Ing. Vacka v odst. 3.2, písm. b) k již vybudované splaškové kanalizaci, kterou hodnotí jako nevyhovující a nepřijatelnou? 7. Nakolik je správný závěr Ing. Vacka v odst. 3.2, písm. c), že díky molekulové váze organických látek, které bude výroba POKART emitovat do ovzduší dojde k tomu, že tyto látky budou rychle klesat z atmosféry k zemi, kde budou pronikat pod povrch a do podzemních vod, čímž dojde ke zcela zjevnému poškození kvality podzemní vody? 8. Je správný závěr Ing. Vacka (viz poslední věta kapitoly 3.2, odst. d) v otázce nedostatečné ochranné funkce povrchových vrstev hlín, pro případné zmírnění následků možné havárie? 4

5 2. M E TODA ŘEŠENÍ Při vypracování znaleckého posudku byl zvolen tento postup: Shromáždění a analýzu podkladů. Zhodnocení podkladů a formulace odpovědí na otázky PČR. Při zpracování jsme využili konzultantů znalce - specialistů doc. Ing. Malé, Dr. Ing. Sáňky a Ing. Postbiegla. Významnou měrou byl také využit oponentní posudek [2]. Rozsáhlé použité podklady citované v posudku jsou uvedeny v kapitole M Í S T N Í Š E TŘENÍ Místní šetření proběhlo dne Šetření byli účastni: prof. Ing. Jaromír Říha, CSc. doc.ing. Jitka Malá, Ph.D., specialistka na chemii a jakost vody, Mgr. Iva Kuželová, zástupce Industry Servis ZK, a.s., p. Eduard Ivanický, zástupce společnosti POKART. V rámci tohoto šetření byla provedena pochůzka v hodnocené lokalitě i ve vlastní provozovně POKART. Přitom byla pořízena fotodokumentace, byly doplněny některé údaje, zejména o provozu, ochranných prvcích, např. režimu drenáže v areálu POKART. 4. P ODKLAD Y P R O VYPRAC OVÁNÍ POSUDKU V rámci zpracování tohoto posudku byly využity níže zmíněné podklady získané v rámci zpracování studie [115]. Tyto dokumenty byly doplněny dalšími podklady, které jsou uvedeny v závěru soupisu podkladů. Šlo především o podrobnější podklady o provozovně POKART a zejména oponentský posudek [2] hydrogeologického (HG) posudku [10] M a p o v é [A] Hydrogeologická mapa Kroměříž 1 : [B] Geologická mapa Holešov 1 : [C] Státní vodohospodářská mapa Kroměříž 1 : Z p r á v y, s t u d i e, d o k u m e n t y Podkladové dokumenty jsou řazeny v pořadí, v jakém je znalec získával. [1] MUZIKÁŘ, R. Ochranná pásma zdrojů podzemních vod - zhodnocení pilotních projektů a metodiky stanovení - sborník. Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost. Brno, 3/1999. [2] SOVADINA, L. Oponentský posudek hydrogeologického posudku Ing. Zdeňka Vacka Holešov. Výrobní hala POKART v rámci SPZ Holešov. HYDROGEOLOGICKÁ SLUŽBA, Zlín, 4/2012. [3] Investiční příprava území PZH, Dokumentace skutečného provedení stavby (DSPS). Podklad na CD. Centroprojekt, a.s., [4] MICHNA, J. Holešov PZ - Technologický park, spodní stavba SO101 - vyjádření hydrogeologa, z.č Geotest, a.s. Zlín, 3/2011. [5] MICHNA, J. Holešov PZ - Technologický park, spodní stavba - vyjádření hydrogeologa, z.č Geotest, a.s. Zlín, 3/

6 [6] MICHNA, J. Holešov PZ - přípojka NN, vyjádření hydrogeologa, z.č Geotest, a.s. Zlín, 2/2011. [7] MICHNA, J. Holešov PZ - výrobní hala POKART, hydrogeologické posouzení, z.č Geotest, a.s. Zlín, 6/2010. [8] SOVADINA, L. Hydrogeologické vyjádření k možnosti ovlivnění využívaných zdrojů podzemních vod v jímacím území Holešov následkem hlubinného založení objektů Technologického parku na vrtaných pilotách. Hydrogeologická služba. Zlín, 3/2011. [9] SVOBODOVÁ, A. Holešov, průmyslová zóna - areál MRB, hydrogeologický posudek č.2 nahrazující posudek ze 12/2010 po změně v projektové dokumentaci. Vodní zdroje Holešov, a.s. Holešov, 3/2011. [10] VACEK, Z. Holešov - výrobní hala POKART v rámci SPZ Holešov - Hydrogeologický posudek. AQUA-GEA Holešov. Holešov 3/2011. [11] VACEK, Z. Holešov - Technologický park v rámci SPZ Holešov - Hydrogeologický posudek. AQUA-GEA Holešov. Holešov, 3/2010. [12] VACEK, Z. Holešov - Vliv projektovaného výrobního závodu Mitas na vodní zdroje v Holešově a Všetulách - Hydrogeologický posudek. AQUA-GEA Holešov. Holešov, 12/2010. [13] SKOBA, O. Investiční příprava území Průmyslové zóny Holešov. Krajský úřad Zlínského kraje. Zlín, 5/2007. [14] PSOTOVÁ, H. a kol. Investiční příprava průmyslové zóny Holešov - Vyhodnocení dopadu stavby na krajinný ráz podle 12 zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Arvita P, spol. s r.o., Otrokovice, 12/2007. [15] BAAR, L. Investiční příprava Průmyslové zóny Holešov - dokumentace pro územní rozhodnutí - celková průvodní zpráva. Centroprojekt, a.s. Zlín. Zlín, 1/2007. [16] SEDLÁČKOVÁ, J., JANÍK, O. Studie geologických poměrů území Průmyslové zóny Holešov - závěrečná zpráva. Vodní zdroje Holešov, a. s. Holešov 12/2005. [17] MIKEŠ, M. Investiční příprava území Průmyslové zóny Holešov - dokumentace pro územní řízení - Půdní průzkum startovacích a přistávacích drah letiště Holešov, Centroprojekt a.s. Zlín. Zlín, 1/2007. [18] LUDVÍK, V. Posudek dle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí - Výrobní závod společnosti Hyundai motor company na území průmyslové zóny Holešov. Ekoteam Hradec Králové. Hradec Králové, 6/2006. [19] OBEC ZAHNAŠOVICE. Žádost o zahájení obnovy řízení ve věci vydání stavebního povolení pro stavbu Výrobní hala POKART Holešov a přiznání odkladného účinku. Obec Zahnašovice. Zahnašovice, [20] EUROVIA. Investiční příprava území průmyslové zóny Holešov. Monitorovací vrty nové a rušení. 10/2009. [21] MICHNA, J. Holešov investiční příprava průmyslové zóny II. Hydrogeologické posouzení možných vlivů staveb připravovaných v rámci záměru Investiční příprava území průmyslové zóny Holešov. Z.č GEOtest Brno, a.s. Zlín, 5/2008. [22] MICHNA, J. Holešov PZ - Technologický park, monitoring, z.č Informace o průběhu monitoringu podzemní vody. Geotest, a.s. Zlín, 5/2011. [23] OBRŠÁL, Z., MACHÁČEK, M., PSOTOVÁ, H., BAAR, L. Investiční příprava průmyslové zóny Holešov Oznámení o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí dle přílohy zákona č. 100/2001 Sb. Chrudim, 3/2007. [24] SVOBODOVÁ, A., SEDLÁČKOVÁ, J., POSPÍŠILÍKOVÁ, M., VLČEK, R. Studie geologických poměrů území průmyslové zóny Holešov historická rešerše. Vodní zdroje Holešov, a. s. Holešov 11/2005. [25] SVOBODOVÁ, A. TON ENERGO a.s., Posouzení možnosti zbudování vlastní studny. Vodní zdroje Holešov, a.s. Holešov, 6/1999. [26] SVOBODOVÁ, A. TON ENERGO a.s. teplárna Holešov, projekt. Vodní zdroje Holešov, a.s. Holešov, 6/2000. [27] SVOBODOVÁ, A. TON ENERGO a.s. teplárna Holešov, Závěrečná zpráva. Vodní zdroje Holešov, a.s. Holešov, 6/

7 [28] MICHNA, J. Příprava území PZ, II. etapa - stavba 10. Technická a dopravní infrastruktura 1. část. Hydrogeologické posouzení - doplněk. Geotest, a.s. 8/2011. [29] MALÝ, J. Hulín-Holešov, lokalita Břest. Geologický průzkum n.p. Brno. Hydrogeologická zpráva. 6/1961. [30] KOLEKTIV AUTORŮ. Letiště Holešov. Soubor dokumentů. Vojenský projektový ústav Praha, 08/1989, Vodní zdroje Holešov 10-11/1989. [31] STAROBOVÁ, M. Holešov III. Výsledky měření stavu hladin. Zpráva o naměřených stavech hladiny PV v okolí JÚ. Geotest. Brno. 2/1974. [32] MALÝ, J. Holešov studny. Zpráva o vyhloubení trubních studní v jímacím území. Geotest Brno [33] STAROBOVÁ, M. Holešov IV. Výsledky měření stavu hladiny podzemní vody. Zpráva o naměřených stavech hladiny PV v okolí JÚ. Geotest. Brno. 2/1975. [34] MALÝ, J. Holešov výsledky měření stavu hladiny podzemní vody. Zpráva o naměřených stavech hladiny podzemní vody v okolí JÚ. Geotest, Brno. 12/1970. [35] STAROBOVÁ, M. Holešov. Hydrogeologické podklady pro stanovení PHO JÚ veřejného vodovodu města Holešova. Geotest, Brno [36] SVOBODOVÁ, A. Holešov - PSV, sanační čerpání, dílčí zpráva. Vodní zdroje Holešov s.p. Holešov [37] CAHLÍKOVÁ, Z. Holešov - Loana, sanační čerpání, dílčí zpráva. Vodní zdroje Holešov s.p. Holešov. 08/1991. [38] CAHLÍKOVÁ, Z. HOLEŠOV - letiště, sanace havárie. Vodní zdroje Holešov s.p. Holešov. 08/1991. [39] SVOBODOVÁ, A. Holešov - Loana, sanační čerpání, dílčí závěrečná zpráva. Vodní zdroje Holešov s.p. Holešov. 08/1992. [40] SVOBODOVÁ, A. Holešov - Mopas, sanační čerpání, dílčí závěrečná zpráva. Vodní zdroje Holešov s.p. Holešov. 09/1992. [41] REŠERŠE starých ekologických zátěží Zlínského kraje. Industry servis Holešov. [42] SVOBODOVÁ, A. Holešov monitorování. Závěrečná zpráva. Vodní zdroje Holešov a.s. 10/1993. [43] Jímací území Holešov. Zlínský kraj [online] [cit ]. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území České republiky. Dostupné z WWW: str [44] MRHÁLEK, P. Holešov-PZ, Technologický park, monitoring. Protokol o zkoušce č /2011. Geotest, a.s. Brno, 4/2011. [45] ŽŮRKOVÁ, I. Závěrečná zpráva Holešov, Oprava prameniště - I.etapa. Vodní zdroje, n.p., Praha, závod Holešov. Holešov, 10/1979. [46] SVOBODA, T. Holešov ČS BEN-ECO, monitorovací vrt. Vodní zdroje Holešov, a. s. Holešov, 10/1995. [47] Vrt u drůbežárny, Vrtný profil. Ústřední ústav geologický. Otrokovice, 9/1958. [48] BÍGL, STÁREK. Zpráva o provedení čerpacího pokusu v n.p. TON - Holešov. Ústřední ústav geologický. Praha, 9/1958. [49] CALÁBEK, V. Zpráva o výsledku přezkoušení vydatnosti stávajících studní v závodě Sfinx v Holešově - Všetulích. Chemoprojekt Přerov. Přerov, 10/1966. [50] PROSTĚJOVSKÁ. M. Zpráva o základových poměrech na staveništi areálu VNS v Holešově. Inženýrskogeologický a hydrogeologický průzkum, n.p. Žilina, závod Brno. Brno, 3/1968. [51] GOTTLIEB, J. Správa o stavebnogeologickom prieskume VNS - Holešov - silo. Agrostav - Stropkov, Prešov-Šarišské lúky. Prešov, 3/1974. [52] STAROBOVÁ, M. Všetuly. Hydrogeologický průzkum. Zpráva o hydrogeologickém průzkumu pro získání doplňkového vodního zdroje. Geotest, n.p. Brno. Brno, 3/1976. [53] MALÝ, J. Hulín Holešov (lokalita Hulín). Hydrogeologický průzkum pro skupinový vodovod. I. část. Geologický průzkum n.p. Brno. 10/1959, 55 s. [54] MALÝ, J. Hulín Holešov (lokalita Holešov). Hydrogeologický průzkum pro skupinový vodovod. II. část. Geologický průzkum n.p. Brno. 3/1960, 74 s. 7

8 [55] MALÝ, J. Hulín Holešov (lokalita Holešov). Zpráva o výsledcích geologického průzkumu. Geologický průzkum n.p. Brno. 3/1961, 132 s. [56] RÁČEK, F. Závěrečná zpráva o hlubokém strukturním vrtu Holešov 1. Moravské naftové doly, n.p. Hodonín. 10/1972, 190 s. [57] PLESNÍK, K. Holešov - letiště. Závěrečná zpráva I.etapy HG průzkumu. Geotest, Brno. Brno, 4/1974. [58] MALÝ, J. Troubky, Zářičí, Chropyně, Břest, Holešov. Předběžná zpráva o ohrožení podzemních zdrojů pitné vody uhlovodíky. Geotest, Brno. Brno, 12/1974. [59] STAROBOVÁ, M. Holešov. Doplňující hydrogeologický průzkum, II.část. Geotest, Brno. Brno, 7/1975. [60] PLESNÍK, K. Holešov II. Závěrečná zpráva II.etapy HG průzkumu pro ochranu podzemních vod prameniště Holešov proti kontaminaci LPH. Geotest, Brno. Brno, 1/1976. [61] CAHLÍKOVÁ, Z. Holešov - Mopas. Sanační čerpání, dílčí závěrečná zpráva. Vodní zdroje Holešov. Holešov, 8/1991. [62] MALÝ, J. Troubky, Zářičí, Chropyně, Břest, Holešov. Předběžná zpráva o ohrožení podzemních zdrojů pitné vody uhlovodíky. II.část. Geotest, Brno. Brno, 11/1975. [63] ECKHARDT, P. Ochrana režimu a jakosti podzemních vod před negativními vlivy vrtných prací v povodí Moravy a Odry-3.etapa prací. VÚV Praha. Praha, 11/2005. [64] CALÁBEK, V. Zpráva o HG průzkumu pro zajištění zdroje vody pro závod Sfinx v Holešově- Všetulích. Chemoprojekt Přerov. Přerov, 5/1967. [65] CALÁBEK, V.. Zpráva o prohloubení studny u teplárny v závodě TON, n. p. v Holešově. Chemoprojekt Přerov. Přerov, 4/1967. [66] MALÝ, J. Holešov. Doplňující HG průzkum jímacího území. I.část. Geotest Brno. Brno, 11/1973. [67] ROTH, Z. a kol. Geologická stavba vnější skupiny flyšového pásma mezi Kelčem, Holešovem a Přerovem. Ústřední ústav geologický Praha [68] DOLEŽAL, J., HADAMOVSKÝ, F. Detailní gravimetrický průzkum v západokarpatském Flyši. Oblast Gottwaldov. Čs. Naftové doly n.p., závod geofyziky Brno [69] KLABLENA, J. Geofyzikální průzkum pro hydrogeologické účely v oblasti Hulín -Holešov - Bystřice pod Hostýnem Fryšták. Geofyzika n.p. Brno [70] KRATOCHVÍLOVÁ, I. Hydrogeologické poměry Holešovské plošiny. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta UK Praha [71] KONEČNÁ, J., ŽÁKOVSKÁ, I. Monitorování přítomnosti ropných látek v objektech JÚ Holešov. Vodní zdroje n.p. Praha [72] JANÍK, O. SPZ Holešov, Technologický park. Inženýrsko-geologický průzkum. Centroprojekt a.s., Zlín. 3/2010. [73] CAHLÍKOVÁ, Z., KONEČNÁ, J. Holešov - jímací území, havárie I. etapa, II. Fáze. Vodní zdroje Holešov s.p. 06/1991. [74] AQUATEST. Studie odtokových poměrů průmyslová zóna Holešov. Aquatest a.s., Praha. 12/2005. [75] Investiční příprava území PZH, II. etapa, DSP, Centroprojekt, a.s [76] RYCHLÍKOVÁ, D. Výrobní hala POKART Holešov. Oznámení záměru zpracované na základě 6 zákona č. 100/2001 Sb. [77] Technologický park v rámci SPZ Holešov. Dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby. Centroprojekt, a.s. 2/2010. [78] VACEK, Z. Holešov - jímací území, havárie I. etapa, I. fáze. Vodní zdroje Holešov s.p. 06/1991. [79] PANÁČKOVÁ, D. ŠILHÁK, J. Odborný posudek č. 65/10. Výrobní hala POKART Holešov, [80] PANÁČKOVÁ, D. ŠILHÁK, J. Rozptylová studie č. 66/10. Výrobní hala POKART Holešov, [81] ELIÁŠ, M., NOVÁK, F., ROTH, Z. Litologické popisy některých vrtů pro list generální mapy Gottwaldov [82] ZÁVADA, J. Zpráva o průzkumu pro ZP. Kanalizační sběrač a čistírna Holešov - geologický průzkum

9 [83] PROKOS, J. Zpráva o výsledku stavebně-geologického průzkumu pro projekt čerpací stanice na řece Rusavě závod Všetuly [84] CALÁBEK V. Holešov, průzkum základové půdy pro komín u teplárny závodu TON [85] ZÁLESKÝ, J. Posouzení číslo 114/68 pro akci geologický průzkum (letiště - Holešov) [86] JANOVSKÝ, J., VALÍK, R. Holešov - Obránců míru, stavebně geologický průzkum [87] TYLČER, J. Závěrečná zpráva o výsledku hydrogeologického průzkumu [88] KUPEC, J. Míškovice - Ludslavice. Závěrečná zpráva o HG průzkumu pro zajištění vodního zdroje pro skupinový vodovod [89] VALÍK, R. Závěrečná zpráva o geologickém průzkumu základové půdy pro výstavbu sušárny v cukrovaru Všetuly u Holešova [90] SLOUP, J. Všetuly. Stavebněgeologický průzkum pro založení komína v závodě Dřevopodniku [91] POLÁŠKOVÁ, M., RYŠKA, J. Holešov - TON I. stavba. Závěrečná zpráva. Inženýrskogeologický průzkum [92] SLOUP, J. Stavebně geologický průzkum pro silo v cukrovaru Všetuly [93] MALÁ, E. Závěrečná zpráva o předběžném HG průzkumu jímacího území skupinového vodovodu [94] HAJTMAROVÁ, L. Závěrečná zpráva o HG průzkumu pro zajištění vodních zdrojů pro výstavbu velkovýkrmny prasat společného zemědělského podniku Kroměříž na farmě Chráštany [95] ŽŮREK, V. Zahnašovice, HG průzkum [96] HAJTMAROVÁ, L. Zpráva o závěrečném HG průzkumu pro bytovky OVBD v Ludslavicích, okr. Kroměříž [97] POLÁK, P. Holešov - letiště, inženýrskogeologický průzkum J1-J [98] HROUZKOVÁ, J. HG průzkum Holešov - Količín, okr. Kroměříž. Závěrečná zpráva [99] KRATOCHVÍLOVÁ, I. HG průzkum Holešov, závěrečná zpráva [100] KRATOCHVÍLOVÁ, I. Holešov, indikační vrt [101] ŽÁKOVSKÁ, I. Ludslavice, okr. Kroměříž - HG průzkum [102] MRSKOŠ, J. Podrobný inženýrskogeologický průzkum Holešov - přístavba učebního pavilonu ZVS. Ověření základových poměrů [103] HÁJEK, J., HROUZEK, S., VACEK, Z. HG posudek - rozšíření letiště Holešov pro nákladovou a osobní dopravu v mezinárodní kategorii [104] VACLAVÍK, J. Inženýrskogeologické poměry pro výstavbu 6 bytových jednotek v Holešově, ul. Obránců míru [105] ŽÁKOVSKÁ, I. Holešov - ČSAD - rekonstrukce nádrže PHM, HG posudek [106] SVOBODOVÁ, A. Holešov - skládka PDO, odběry a rozbory vzorku vody z indikačních vrtů, posudek [107] SVOBODOVÁ, A. OSP Holešov, čerpací zkouška z vrtu OSP [108] SVOBODOVÁ, A. Holešov - monitorování, závěrečná zpráva za rok [109] HROUZEK, S. Ludslavice - STS, HG průzkum kontaminace podzemních vod chlorovanými uhlovodíky [110] ŽÁKOVSKÁ, I. Holešov - skládka TKO "u Žop", provoz monitorovacího systému skládky v roce [111] BAJEROVÁ, Z., FIŠER, O., SMILKOVÁ, M. Holešov - skládka TKO "U Žop", analýza rizik [112] ŽÁKOVSKÁ, I. Holešov - skládka TKO "u Žop", provoz monitorovacího systému skládky v roce 1998, závěrečná zpráva [113] CAHLÍKOVÁ, Z. Závěrečná zpráva Holešov - skládka "U Žop", monitoring podzemní a povrchové vody [114] ŽÁKOVSKÁ, I. Odstranění staré ekologické záleže v areálu MOPAS a.s. v Holešově, závěrečná zpráva předsanačního doprůzkumu [115] ŘÍHA, J. a kol. Strategická průmyslová zóna Holešov. Analýza vodohospodářských rizik. Část I Analýza podkladů, FAST VUT v Brně,

10 [116] KUČERA, J. Kroměříž. Účelová pozorovací sít podzemní vody - XV. fáze. Dílčí zpráva o stavech hladiny podzemní vody a o její kvalitě v HG objektech účelových pozorovacích sítí jímacích území v roce [117] IDES, D. Analýza rizika: CS PHM BENZINA Holešov Všetuly [118] POSPÍŠILÍKOVÁ, M. Holešov, parcela c. 3311/1 Hydrogeologický průzkum [119] POSPÍŠILÍKOVÁ, M. Holešov, parcela č. 2997/1 Hydrogeologický průzkum, závěrečná zpráva [120] SVOBODOVÁ, A. Holešov - Všetuly. Parcela c. 722/53. Hydrogeologický průzkum. Závěrečná zpráva [121] POSPÍŠILÍKOVÁ, M. Průzkumný hydrogeologický vrt Holešov, p.č. 3497/ [122] BAAR L. Stavba 10: technická a dopravní infrastruktura uvnitr PZ 1. část. Odvedení povrchových vod v km 0,176 komunikace SO 722. Technická zpráva. Centroprojekt, Zlín, [123] PAVLACKÝ, R. Výrobní hala POKART, Holešov, Projektová dokumentace, 3/2011. [124] [125] SWARTJES, F. A. eds Dealing with contaminated sites, Springer. [126] KOŠTÁLEK V. Skupinový vodovod Hulín - Holešov - Bystřice pod Hostýnem. II. et. rozšíření prameniště. Technická dokumentace. Hydroprojekt, Olomouc, [127] RYCHLÍKOVÁ D. Havarijní plán dle vyhlášky č. 450/2005 Sb. pro Výrobní halu společnosti POKART spol. s r.o. v Holešově. Ekoproces, Brno, [128] BEAR, J Dynamics of fluids in porous media - American Elsevier Publishing Company,Inc.,764 p. [129] BEAR, J.- VERRUIJT, A Modeling Groundwater Flow and Pollution, D.Reidel Publishing Company, 414 p. [130] HÁLEK, V. ŠVEC, J Hydraulika podzemní vody, Academia Praha, 375 s. [131] POLUBARINOVA-KOČINA, PJ Těorija dviženija gruntovych vod, GITTL Moskva. [132] MUCHA, I. ŠESTAKOV, VM Hydraulika podzemných vod - SNTL Praha, 342 s. [133] LOMADZE, VD Inženěrnaja geologija. Inženěrnaja geodinamika. Leningrad, Nědra, V y j á dření správních orgánů [A] Vyjádření Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s. 3/2011. [B] Usnesení vlády České republiky ze dne 10. května 2006 č. 550 k návrhu na schválení investiční smlouvy se společností Hyundai Motor Company a k zabezpečení podmínek pro výstavu a provoz automobilového závodu Hyundai, závodů subdodavatelů na území severní a střední Moravy a investiční přípravy území strategických průmyslových zón v ČR. [C] Usnesení vlády České republiky ze dne 16. listopadu 2005 č.1471 k zabezpečení investiční přípravy území pro realizaci výrobního závodu společnosti Hyundai Motor Company v České republice. [D] Usnesení vlády České republiky ze dne 31. srpna 2005 č k zabezpečení investiční přípravy strategických průmyslových zón a k pokrytí prostředků státního rozpočtu na výstavbu průmyslových zón pro období od roku 2005 na území České republiky. [E] Územní rozhodnutí o umístění stavby Výrobní hala POKART Holešov. MÚ Holešov, 9/2010. [F] Obecně závazná vyhláška města Holešova č. 1/2005 o vyhlášení závazné části Změny č. 5A územního plánu města Holešov. 2/2005. [G] Rozhodnutí o povolení k nakládání s vodami a o stanovení pásem hygienické ochrany kolem vodního zdroje určeného k hromadnému zásobování pitnou vodou. 01/1984. [H] Veřejná vyhláška. Rozhodnutí o změně rozhodnutí o pásmech hygienické ochrany. Holešov 10/2007. [I] Závěr zjišťovacího řízení podle zákona 100/2001 Sb. Výrobní hala POKART Holešov, , KÚ Zlínského kraje. [J] Stanovisko k posouzení vlivů koncepce na životní prostředí, KÚ 2. listopadu 2011, Ing. Simona Musilová, č.j. KUZL74425/2011, spis značka KUSP 74425/2011 ŽPZE-MU. 10

11 [K] Závěr zjišťovacího řízení podle zákona 100/2001 Sb. Investiční příprava území průmyslové zóny Holešov, , KÚ Zlínského kraje, OŽPZ, Ing. Ondřej Skoba, č.j. KUZL22612/2007, spis značka KUSP 22612/2007 ŽPZE-OS. [L] Závěr zjišťovacího řízení k "Návrhu zadání změny č. 8 územního plánu města Holešov" ve smyslu 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., KÚ Zlínského kraje, OÚPSŘ, Ing. Kulička, MgrBc. Rubešová, č.j. KUZL 23217/2005 ŽPZE-PK, DR, [M] Závod na výrobu automobilů na území průmyslové zóny Holešov - vyjádření MěÚ Holešov, Ing. Šťastný, zn. ÚP/19999/2005/ŠŤ, [N] Stanovisko Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, k návrhu koncepce Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje , č.j /ENV/10, Praha [O] Stanovisko k posouzení vlivů koncepce na životní prostředí podle 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Název koncepce: Koncept územního plánu Holešov. KÚ Zlínského kraje, OŽPZ, Ing. Simona Musilová, č.j. KUZL74425/2011, spis značka KUSP 74425/2011 ŽPZE-MU. [P] Posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů - předání stanoviska podle 10g., MŽP, Ing. Gavelková, zn /ENV/09, [Q] Stanovisko Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, k návrhu Zásad územního rozvoje Zlínského kraje, verze pro veřejné projednání. MŽP, Ing. Hejhal, zn /ENV/08, L e g i s l a t i v n í a n o r m a t i v n í p o d k l a d y Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění (novely 93/2004, 163/2006, 186/2006, 216/2007, 124/2008, 223/2009, 227/2009, 436/2009, úplné znění: 49/2010). Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) v platném znění (zákon č. 273/2010 Sb.). Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší. Zákon č. 365/2003 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění. Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů. Vyhláška č. 13/1994 Sb., MŽP, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Vyhláška č. 376/2000 Sb., Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah četnosti její kontroly. Vyhláška č. 384/2001 Sb., Ministerstva životního prostředí o nakládání s polychlorovanými bifenyly, polychlorovanými terfenyly, monometyltetrachlorordifenylmetanem, 11

12 monometyldichlordifenylmetanem, monometyldibromdifenylmetanem a veškerými směsmi obsahujícími kteroukoliv z těchto látek v koncentraci větší než 60 mg/kg (o nakládání s PCB) Vyhláška č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů Vyhláška č. 381/2001 Sb, kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění. Vyhláška č. 221/2004 Sb., kterou se stanoví seznamy nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků, jejichž uvádění na trh je zakázáno nebo jejichž uvádění na trh, do oběhu nebo používání je omezeno. Vyhláška č. 223/2004 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky hodnocení nebezpečných chemických látek pro životní prostředí. Vyhláška č. 294/2005 o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Vyhláška č. 540/2006, kterou se mění vyhláška č. 221/2004 Sb., kterou se stanoví seznamy nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků, jejichž uvádění na trh je zakázáno nebo jejichž uvádění na trh, do oběhu nebo používání je omezeno, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 374/2008 Sb., o přepravě odpadů a o změně vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády č. 169/2006 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod. Nařízení vlády č. 229/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Nařízení vlády č. 416/2010 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních. Nařízení vlády č. 23/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech Metodický pokyn MŽP č. 8/1996 Kritéria znečištění zeminy Metodický pokyn MŽP č. 12/2005 pro analýzu rizik kontaminovaného území. Věstník MŽP, Ročník XV, Září 2005, Částka 9. Metodický pokyn MŽP č. 13/2005 pro průzkum kontaminovaného území. Věstník MŽP, Ročník XV, Září 2005, Částka 9. Metodický pokyn OEŠ MŽP č. 1/ Analýza rizik kontaminovaného území. Věstník MŽP, Ročník XXI, Březen 2011, Částka 3. Směrnice č. 51/1979 Sb., o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží. ČSN Voda pro stavební účely ČSN Zkoušky vodotěsnosti vodárenských a kanalizačních nádrží ČSN EN 1610 (756114) Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení 12

13 ČSN Tlakové zkoušky vodovodního a závlahového potrubí ČSN Zkoušky vodotěsnosti stok ČSN Pitná voda ČSN Voda pro dopravu ocelovým a litinovým potrubím ČSN EN 858 Odlučovače lehkých kapalin 5. S T R UČNĚ K ZÁJMOVÉMU ÚZEMÍ 5. 1 V š e o b e c ně k lokalitě Strategická průmyslová zóna (SPZ) Holešov se nachází ve Zlínském kraji v okrese Kroměříž v katastrálním území města Holešova a obcí Všetuly a Zahnašovice jižně od města Holešov (Příloha 1). Ze severní strany je území vymezeno průmyslovou zástavbou města Holešova a železniční tratí Hulín Valašské Meziříčí, z východní strany pak silnicí č. 490 (Holešov Zlín), která představuje hlavní příjezdovou trasu do území SPZ Holešov. Z jihu a západu je oblast vymezena hranicí prostoru bývalého letiště resp. ochranného pásma plánované rychlostní silnice. Nadmořská výška území se pohybuje od 211 m n.m. do 235 m n.m. Hala podniku POKART, spol. s r. o. je umístěna při jižním okraji SPZ, je vnějších půdorysných rozměrů 99,8 x 84,8 m s maximální výškou cca 9 m. Součástí haly jsou zabudované kanceláře, sociální zřízení a sklady V o d o h o s p o d ářské poměry Z hydrologického hlediska patří zájmové území do povodí Moravy. Území SPZ o celkové rozloze 325 ha hydrologicky spadá cca 189 ha do povodí řeky Mojeny a zbývajícími 136 ha do povodí řeky Rusavy [74] (území je odvodňované do Rusavy jejím levostranným přítokem Přílepským potokem). Základní charakteristiky povodí řeky Mojeny jsou následující: číslo hydrologického pořadí: až celková plocha povodí: 63,728 km 2 Základní charakteristiky povodí řeky Rusavy jsou následující: číslo hydrologického pořadí: až celková plocha povodí: 150,886 km 2 Celé území SPZ bude odvodňováno do řeky Mojeny. V rámci investiční přípravy byla provedena přeložka řeky Mojeny k jižní hranici zájmového území [75] a zrušení melioračního kanálu Žabínek. Jižní část území SPZ Holešov je tedy odvodňována především říčkou Mojenou. Souborně byla problematika povrchových vod řešena Studií odtokových poměrů [74]. V bezprostřední blízkosti SPZ se nalézají dvě jímací území (JÚ) - Holešov a Všetuly. V dalším textu je budeme označovat jako JÚ Holešov, JÚ Všetuly, popř. souhrnně JÚ u Holešova. Celé území SPZ se nachází ve vnějším pásmu hygienické ochrany (PHO) 2.stupně vodního zdroje Holešov a je umístěno cca 150 m JZ od hranice vnitřního PHO 2. stupně. Nejbližší vodárensky využívaná studna HV01 je umístěna cca ve vzdálenosti 400 m [11]. 13

14 5. 3 Přírodní podmínky Geomorfologicky přísluší zájmové území k Hornomoravskému úvalu, konkrétně k Holešovské plošině. Holešovská plošina je omezena na severu Kelčskou pahorkatinou, na východě Hostýnskými vrchy a Fryštáckou brázdou a na jihu Zlínskou vrchovinou. Na západě přechází Holešovská plošina ve Středomoravskou nivu. Nadmořská výška terénu se pohybuje od cca 213 m n. m. na západním okraji po cca 230 m n. m. na východním okraji zájmového území. Klimaticky je zájmové území součástí teplé oblasti, která se vyznačuje dlouhým létem, teplým a suchým, velmi krátkých přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrný úhrn atmosférických srážek v období 1961 až 1990 činil pro stanici Holešov dle [5] 615 mm. Geologické poměry v širším okolí zájmové lokality dokumentuje geologická mapa v měřítku 1 : [B]. SPZ Holešov leží v severovýchodní části Holešovské plošiny. Ta je geomorgofologickým podcelkem Hornomoravského úvalu. Zájmové území je budováno sedimenty kvartérního a neogénního stáří, jejichž podloží je tvořeno paleogénními pískovci a jílovci vnějšího flyšového pásma Karpat. Neogénní horniny tvoří 100 až 300 m mocná souvrství pestrých jílů s polohami štěrků a písků, litologicky převažují silty a jíly, často nepravidelně nestejnozrnně písčité, které v některých polohách přecházejí až do jílovitých písků. Nejmladší pokryv Holešovské plošiny tvoří kvartérní sedimenty - hlinité písky, hlinitopísčité štěrky s hlinitými a jílovitými vložkami. Jednotlivé vrstvy často nejsou uloženy v úrovních, které by souvisle probíhaly pod povrchem území, stejné sedimenty leží v různých polohách, takže zeminy zjištěné v jednom vrtu v určité úrovni se v blízkém vrtu nemusí vůbec vyskytovat. Tyto nepravidelnosti poukazují na křížové zvrstvení sedimentů budujících zájmovou lokalitu. Litologicky se jedná o převážně propustné vrstvy písků a písčitých štěrků, často s různým stupněm zahlinění s vložkami méně propustných pelitických vrstev. Jejich celkové mocnosti jsou v zájmové lokalitě a jejím nejbližším okolí značně proměnlivé v závislosti na reliéfu povrchu předkvartérního podloží a dosahují až 50 m. V nadloží kvartérních štěrkopísků je uložena vrstva pokryvných hlín a jílů mocnosti zpravidla 2 až 5 m, místně však dosahující až cca 10 m. Interpretace plošného rozložení mocnosti stropního izolátoru je patrná z Přílohy 4. Hydrogeologické poměry v širším území dokumentuje hydrogeologická mapa [A] v měřítku 1 : Po stránce hydrogeologické je zájmové území součástí hydrogeologického rajonu 162 Pliopleistocenní sedimenty Hornomoravského úvalu a leží nad sedimenty rajonu 222 Neogenní sedimenty vněkarpatských a vnitrokarpatských pánví. Vzhledem k převaze jílovitého vývoje představují neogenní sedimenty především relativně nepropustný počevní (bazální) izolátor kvartérní zvodně. Kvartérní štěrkopísčité sedimenty vytváří příznivé prostředí pro oběh a akumulaci podzemní vody. Změny zrnitostního složení, závislé na střídavém uložení písčitých štěrků, hlín, písků a hlinito-písčitých štěrků, ovlivňují značně proměnlivou hydraulickou vodivost materiálů hydrogeologického kolektoru. Jak ve vertikálním, tak i v laterálním směru její hodnoty kolísají v širokém rozmezí, polohy relativně dobře propustné se střídají s polohami málo propustnými až relativně nepropustnými. Proto zde dochází k velmi složitému proudění podzemní vody. Hydraulické vodivosti vyhodnocené při čerpacích pokusech na jednotlivých objektech uváděné podklady [16], [25], [26], [36], [37], [46], [52], [55], [64], [66], [70], [73], [88], [95], [98], [101], [107], [109], [117], [118], [119] se značně liší a pohybují 14

15 se v rozmezí od 6, až po 6, m/s. Uvedené rozpětí je dáno jednak heterogenitou prostředí v zájmové oblasti, uspořádáním objektů a typem zkoušky (čerpací, stoupací, krátkodobá, dlouhodobá), a zejména na způsobu vyhodnocení hydraulické vodivosti (z křivek zrnitosti, z hydrodynamických zkoušek), metodice a přijatých předpokladech (stacionarita, vodorovná neomezená zvodeň, napjatý či volný režim proudění, apod.). V některých případech jsou uváděné hodnoty zatíženy také numerickými chybami [55]. Uvedené rozpětí odvozených hodnot naznačuje, že není možné uvažovat při hydraulických výpočtech pro dané území s průměrnými hodnotami, ale že je třeba při případných výpočtech vázat hydraulické vodivosti na konkrétní lokalitu s uvážením proměnlivé propustnosti materiálů zvodně. Pro získání adekvátních a přiléhavých hodnot je proto třeba vycházet z měřeními získaných průběhů hladiny vody ve vrtech a příslušných čerpaných množstvích, které jsou v některých případech publikovány ve výše uvedených zprávách z průzkumů. Proudění podzemní vody v zájmovém prostoru je také výrazně ovlivněno exploatací podzemní vody v JÚ Holešov a JÚ Všetuly. Tou se podrobněji zabýváme v kapitole 6.2. Podzemní voda přitéká v přírodním režimu do území SPZ především od východu a severovýchodu. Sklon hladiny podzemní vody (piezometrické úrovně se při čerpáním neovlivněném stavu pohybuje kolem 0,4 %. V severovýchodní části zájmové lokality je směr proudění podzemní vody výrazně ovlivněn čerpáním z jímacích objektů JÚ Holešov a JÚ Všetuly a také ze studní v areálech jednotlivých podniků, které využívají vlastní zdroje podzemní vody. Sklon hladiny se čerpáním v jímacím území zvyšuje směrem k jímadlům až na 4 % [115]. Pokryvné jemnozrnné zeminy fungují z hydrogeologického hlediska jako stropní izolátor. Průzkumem [66] byla zjištěna průměrná hodnota hydraulické vodivosti těchto zemin 8, m/s. Zajímavé je zjištění [55], že hladina podzemní vody reaguje na atmosférické srážky se zpožděním cca 2 až 3 dny, pokles hladiny podzemní vody v důsledku bezesrážkových dní je pozvolný. Poměry v prostoru provozu POKART Geologickou skladbu podloží v prostoru závodu POKART dokumentují vrty HHG 4, HIG 17, HIG 36, HIG 44, HIG 45, HIG 46, jejichž základní údaje přebíráme z [115] v tabulce 5.1. Tab. 5.1 Přehled vrtů v okolí továrny POKART dle [16] Vrt X [m] Y [m] Z [m] Hloubka vrtu [m] Hloubka ustálené hladiny podzemní vody pod terénem [m] Mocnost stropního izolátoru [m] HHG , ,66 227,90 15,00 6,42 9,30 HIG , ,19 222,61 10,00 nezastižena 3,90 HIG , ,74 225,12 10,00 5,10 3,80 HIG , ,43 222,43 15,00 4,40 4,30 HIG , ,56 225,63 10,00 8,80 > 10,00 HIG , ,68 228,56 10,00 nezastižena > 10,00 Z tabulky 5.1 je zřejmé, že v prostoru samotné továrny je mocnost pokryvných málo propustných zemin větší než 10,0 m (vrt HIG 45), v nedalekém okolí jejich mocnost klesá mírně pod 4,0 m. Hladina podzemní vody byla zastižena v hloubkách od 4,40 m do 8,80 m pod terénem. 15

16 5. 4 S t r a t e g i c k á p růmyslová zóna Holešov V roce 2003 rozhodlo zastupitelstvo Zlínského kraje o vzniku rozvojové plochy u Holešova. Zastupitelstvo města Holešova vydalo obecně závaznou vyhlášku č. 1/2005 z o vyhlášení závazné změny č. 5A územního plánu města Holešova. Vyhláška řeší změnu územního plánu na ploše letiště Holešov, která má být plochou výroby - průmyslovou zónou Letiště Holešov. Vláda ČR svým usnesením z [D] zařadila prostor letiště Holešov mezi zamýšlené SPZ s předpokládaným obdobím realizace od roku Usnesením z [C] následně vyjádřila souhlas s uskutečněním výkupů pozemků dotčených území strategické průmyslové zóny Holešov a se zahájením předprojektové a projektové přípravy infrastruktury, terénních úprav v této zóně. Paralelně s těmito akty nechal v listopadu a prosinci 2005 Czechinvest, Agentura pro podporu podnikání a investic, zpracovat u Vodních zdrojů Holešov, a.s. zpracovat Studii geologických poměrů území [24], [16], která měla mimo jiné identifikovat rizikové prvky, které mohou mít vliv na výstavbu v budoucí průmyslové zóně. V rámci studie byly hodnoceny podmínky zakládání, HG poměry a také kontaminaci zájmového území. Aquatest Praha zpracoval v 12/2005 Studii odtokových poměrů PZ Holešov [74]. Usnesení vlády ČR z [B] se týká návrhu na schválení smlouvy se společností Hyundai Motor Company a k zabezpečení podmínek pro výstavbu automobilového závodu na území SPZ. V červnu 2006 následovalo zpracování Posudku dle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí pro výrobní závod společnosti Hyundai motor company na území průmyslové zóny Holešov [18]. Po rozhodnutí v roce 2006 vybudovat automobilku Hyundai v PZ Nošovice dostala na starost přípravu a následnou správu Strategické průmyslové zóny Holešov Společnost Industry Servis ZK, a.s., která vznikla transformací firmy TTT Air, a.s., kterou jako vlastníka někdejšího holešovského letiště a přilehlých pozemků odkoupil Zlínský kraj. Společnost, která působí v současné podobě od roku 2007, zajišťovala přípravu lokality a vybudování základní technické a dopravní infrastruktury SPZ. I. etapa základní technické a dopravní infrastruktury byla dokončena na konci roku 2009 [3], [13], [14], [23]. Pro investory jsou připraveny pozemky o rozloze od 0,5 do 360 hektarů. Dokumentace pro územní a stavební řízení [15], [17] byla zpracována Centroprojektem Zlín, a.s. II. etapa byla na úrovni DSP vyprojektována koncem roku Součástí přípravy území bylo hydrogeologické posouzení možných vlivů připravovaných staveb [21], vybudování monitorovacích vrtů, návrh a provádění monitoringu jakosti podzemních vod [20], [22]. SPZ Holešov disponuje veškerou potřebnou infrastrukturou, je přiveden plyn, voda, elektřina i telekomunikační kabely, ze zóny jsou odváděny splaškové i dešťové vody. Ze Strategické průmyslové zóny Holešov jsou vyloučeny společnosti z oborů, které mohou představovat zvýšené riziko pro životní prostředí a zejména zdroj pitné vody v JÚ u Holešova. Jde zejména o chemický průmysl, těžké strojírenství a zpracování primárních surovin. Každý investor musí před zahájením vlastní výstavby doložit HG posudek a projít standardním posouzením vlivu záměru na životní prostředí ve smyslu zákona 100/2001 Sb. v platném znění. První z vybudovaných a provozovaných závodů je POKART [7], [10], [19], [E]. 16

17 6. V Y H ODNOCENÍ DOSTUPNÝCH PODKLADŮ V rámci posudku byla provedena analýza dostupných podkladů, zejména se zaměřením na : prozkoumanost lokality, problematiku povrchových vod, jímání podzemních vod u Holešova, SPZ u Holešova a technické zabezpečení proti znečištění vod, provoz závodu POKART P r o z k o u m a n o s t ú z e m í První citované průzkumy prováděné v roce 1930 (viz [55] - str. 5, Příloha 4) zahrnovaly 13 vrtů hloubky 20 až 30 m. HG průzkum v letech 1949 až 1950 byl prováděn ve 3 etapách a zahrnoval vyhloubení 11 vrtů do hloubky 30 m. Na nich byly provedeny čerpací zkoušky po dobu 40 dnů s jímáním 12 l/s. Následoval průzkum v roce 1951, kdy byl vyhlouben vrt HII hluboký 20 m s 8 pozorovacími vrty [55]. První zmínky o jímání vody ze studní u Holešova se datují k roku Lokální hydrogeologické průzkumy jsou dokumentovány od roku 1958, kdy byl proveden průzkum za účelem jímání vody ze studny v areálu n.p. TON [48]. Soustavnější průzkumné práce týkající se geologických a hydrogeologických poměrů lokality jsou dokumentovány po roce 1959, kdy byl v letech 1959 až 1961 prováděn hydrogeologický průzkum pro skupinový vodovod Hulín - Holešov [53], [54], [55]. Byly provedeny vrtané studny HV1 až HV8 a následně pozorovací vrty HV7/1 až HV7/16 u vrtu HV7. V letech 1966 a 1967 následoval průzkum prováděný Chemoprojektem za účelem zajištění zdroje vody pro závod Sfinx v Holešově - Všetulích (studny St. I až St. IV a vrt HV-11) [49], [64] a závodu TON [65]. V roce 1968 byl proveden průzkum základových poměrů sila VNS prostřednictvím 17 vrtů. Průzkum zahrnoval rozbor vody i zemin [50]. V první polovině sedmdesátých let (1970 až 1975) byla Geotestem n.p. prováděna soustavnější měření stavů hladiny podzemní vody [31], [33], [34] a doplňující průzkumy týkající se JÚ [31] a [66]. Dále bylo prováděno hodnocení ohrožení podzemní vody uhlovodíky [58], [62] a také znečištění pocházející z prostoru letiště [57], [60]. Práce [32], [52] a [59] obsahují průzkum možností doplnění stávajícího zdroje pitné vody (osazení 27 pozorovacích vrtů HV1/1 až HV10/14). Zpráva [32] o vyhloubení trubních studní se týká nových studní HV1 a HV9a umístěných v blízkosti dříve vybudovaných studní HV1 a HV9. V roce 1976 byl proveden rozsáhlý geofyzikální průzkum území pro hydrogeologické účely [69]. Jeho závěry se nicméně v řadě případů neshodují s výsledky provedených vrtných prací. Práce [45] z roku 1979 se týká I. etapy opravy prameniště. Místo vrtu HV01, u nějž byl konstatován havarijní stav, byl vyvrtán nový vodárenský vrt HV01a západně od původního vrtu HV01. V roce 1981 byly sestaveny hydrogeologické podklady pro stanovení PHO JÚ veřejného vodovodu města Holešova [35]. V roce 1989 byly prováděny práce [30] související s rozšířením letiště Holešov na kategorii mezinárodního letiště. Byla provedena studie k tomuto záměru a následně hydrogeologické posouzení a monitoring přítomnosti ropných látek v objektech JÚ u Holešova. Koncem osmdesátých a začátkem devadesátých let byly Vodními zdroji Holešov, s.p. prováděny průzkumy související se sanačními pracemi ve vazbě na znečištění podzemních vod [42], [71] a JÚ [73] v důsledku provozu závodů Loana [37], [39], Mopas [40], [61], PSV [36] s 17

18 na letišti Holešov [38]. V roce 1993 pokračoval monitoring jakosti vody [42] v indikačních vrtech IS-1 až IS-16 a ID-1: Loana IS-1, IS-2 Mopas: IS-3, IS-4 Vak: IS-5 ČSAD Kroměříž: IS-6 Důstojnická škola: IS-7 Podnik služeb a výroby Holešov (CENZA): IS-8 Technické služby města Holešova: IS-9, IS-10, St-1 MěÚ Holešov: IS-11 Benzina: IS-12 Dřevopodnik: IS-13 Sfinx: IS-15 Cukrovar: IS-16 MGM: ID-1 Práce prokázaly výrazný pokles hladiny podzemní vody a také kontaminaci podzemní vody TCE, PCE a CCl 4. V roce 1995 byl proveden indikační vrt IB-1 v prostoru čerpací stanice východně od JÚ Holešov. V letech 1999 a 2000 proběhly průzkumné práce [25], [26], [27] zaměřené na zajištění vlastního zdroje vody pro teplárnu TON v Holešově. Na lokalitě byl vyhlouben a vystrojen jímací vrt TE 1 hluboký 20 m. Od roku 2005 probíhaly studie geologických poměrů v souvislostí s přípravou a obsazováním SPZ Holešov. V rámci prací byly provedeny a dokumentovány vrty a sondy HIG 45, HPEN 30, HHG 4, HIG 36 [7], HPEN 5, HPEN 6, HPEN 7, HPEN 43, HIG 6, HIG 13 [9], HIG 23, HIG 34 [11]. Souhrnné údaje k vybraným sondám HHG, HPG, HIG, HV a R jsou uvedeny v práci [16]. Práce [20] z roku 2009 obsahuje návrh monitorovacího systému prostřednictvím 9 nově vybudovaných vrtů HP 1 až HP 3 a HP 4 až HP 10 rozmístěných mezi zamýšlenou SPZ a jímacími objekty JÚ u Holešova a Všetul P r o b l e m a t i k a p o v r c h o v ý c h v o d Všeobecně Hydrologicky je zájmové území začleněno do hlavního povodí Dunaje, hydrologického pořadí Haná a Morava od Hané po Dřevnici a detailně do povodí Žabinec a Mojena nad Ludslávkou (kapitola 5.2). Rozvodnice mezi oběma detailními hydrologickými povodími probíhá napříč zájmovým územím, generelně ve směru západ východ. Rozvodnice není na povrchu terénu zřetelná. Přirozenou odvodňovací bází oblasti představovaly před úpravami souvisejícími s přípravou SPZ Holešov toky Mojena a Žabínek. Dle [16] patřily k systému povrchového odvodnění také přítoky 01 a 02 Mojeny, které zasahovaly do zájmového území v jeho jihozápadní části. Součástí odvodnění byly rovněž otevřené suché příkopy hlavního melioračního zařízení Žabínku, které se zavodňovaly pouze při vydatnějších srážkách. Souborně byla problematika povrchových vod řešena Studií odtokových poměrů [74]. 18

19 6.2.2 Úpravy režimu povrchových vod souvisejících s přípravou SPZ Součástí přípravy území [3], [75] byla řada úprav režimu povrchových vod: SO zrušení otevřeného koryta melioračního kanálu Žabínek. SO vybudování suchého poldru. SO obsahuje zrušení zatrubnění Mojeny délky 167,32 m. SO původní koryto Mojeny bylo přeloženo k jižnímu okraji průmyslové zóny. SO 114 úprava melioračního kanálu Problematika povrchových a podzemních vod v prostoru POKART HG posudek [10] na str. 9 uvádí, že závažnou otázkou z hlediska ovlivnění množství je odvádění podzemních vod zachycovaných v prostoru areálu továrny (POKART) drenáží a odváděných bez možnosti jejich vsakování do nižších akumulačních vrstev" a dále, že Podzemní voda zachycovaná drénem je odváděna bez užitku, nepočítáme-li budoucí vysušení podmáčeného území v místě stavby, do Mojeny. V současnosti (podle měření vody vytékající z drénu dne ) takto z prostoru areálu POKARTU vytéká 4,28 l/s tj. přes 300 tis. l/denně a 135 mil. l/rok.". Podrobnější vysvětlení tohoto problému uvádí autor oponentního posudku [2], z nějž přebíráme následující text: Jižní část území SPZ Holešov je odvodňována říčkou Mojenou. Na jihovýchodě, kde dříve Mojena tekla napříč průmyslovou zónou, bylo v červnu až prosinci 2009 její koryto z důvodu uvolnění prostoru pro novou zástavbu přeloženo k jižnímu okraji zóny [75]. Při přeložce Mojeny však nebyl podchycen starý páteřní drén, který se nachází východně od haly POKART (obr. 6.1). A právě to bylo příčinou podmáčení zdejších pozemků. Starý páteřní drén údajně nebyl nikde zdokumentován, a tak se o jeho existenci při přeložce koryta říčky Mojeny nevědělo. Zjištěn byl náhodně, když bylo v květnu 2011 při výkopových pracích na stavbě propojovací komunikace I (SO 724) přerušeno (přibližně v místě A na obr. 6.1) drenážní betonové potrubí DN 300 mm. Na základě leteckého snímku Holešova z roku 1950 byla trasa tohoto drénu vytipována od místa A směrem na severovýchod až k cca 250 m vzdálenému remízku a směrem na jihozápad až ke zrušenému korytu Mojeny. Koncem června 2011 byl u jihozápadního okraje remízku (zhruba v místě B na obr. 6.1) asi v 1 m hloubce odkryt funkční drén (pálená drenážní trubka DN 200 mm). Aby se zabránilo dalším přítokům podzemních vod z tohoto drénu do prostoru východně od haly POKART, byl drén v místě B zaslepen. Za několik dnů se však začala podmáčet pláň mezi remízkem a propojovací komunikací SO 724, a proto byl ve dnech až meliorační drén u remízku znovu zprůchodněn a v místě A pak podchycen a napojen trubkou PVC mm do dešťové kanalizace, která vede souběžně s komunikací SO 724. Od začátku července 2011 v prostoru východně od haly POKART a od konce srpna 2011 v území jihozápadně od remízku již k žádnému podmáčení pozemků nedochází. Po podchycení starého drénu bylo v rámci dřívějších prací bylo v období od do několikrát změřeno množství podzemních vod přitékajících drénem do dešťové kanalizace. Výsledky těchto měření shrnuje tab. 6.1 převzatá z posudku L. Sovadiny [2], kde se uvádí: Jak je patrné, s rostoucí mírou stabilizace odtokových poměrů v dotčeném území přítoky z drénu výrazně poklesly. Poslední naměřená hodnota přítoku Q ~ 0,5 l/s jistěže není konstantní; přítok podzemních vod z drénu se bude měnit v závislosti na infiltraci atmosférických srážek, ale rozpětí těchto změn už bude mnohem menší, než ukazuje tab

20 Tab. 6.1 Přítok podzemních vod Q ze starého páteřního drénu do dešťové kanalizace u propojovací komunikace SO 724 (převzato z [2]) Datum měření Přítok z drénu Q [l/s] 12,0 8,0 6,0 0,5 Obr. 6.1 Schéma k odvodňování území východně od haly POKART (převzato z [2]) Podmáčené podloží objektu POKART bylo v době jeho výstavby odvodňováno odkrytou drenážní rýhou vedenou podél východního a jižního okraje staveniště, koncem dubna 2011 bylo podél východní hranice staveniště vybudováno ještě odvodňovací žebro hloubky 0,8 až 1,3 m, délky 70 m a šířky 1,0 m opatřené na dně drenážní trubkou DN 160 mm a zasypáno až do úrovně terénu štěrkodrtí frakce 32 až 125 mm, ukončeno bylo typovou betonovou šachtou DN 1000 [2], [122]. Podzemní vody z drenážní rýhy i z odvodňovacího žebra byly odváděny do dešťové kanalizace. Podle měření dne dle [2] byly...z drenážní rýhy do dešťové kanalizace odváděny podzemní vody v množství cca 2,3 l/s. Dle autora HG posudku [10] dne toto množství podzemních vod činilo 4,28 l/s. Je jasné, že šlo o veličinu proměnnou v čase.. Z uvedeného vyplývá, že nelze jednorázově změřenou hodnotu 4,28 l/s využít pro odvození celoročního objemu odvedené vody (dle [10] 135 tis. m 3 ). Navíc od července 2011 se z prostoru haly POKART již žádné podzemní vody neodvádějí ([2], výsledky místního šetření ). Práce [2] dále uvádí:... starý páteřní drén, který vede východně od haly POKART, zde existoval přinejmenším od r Tímto drénem byly odváděny podzemní vody z přilehlých pozemků do říčky Mojeny, a to až do doby přeložky jejího koryta v r Podchycením tohoto drénu v srpnu 2011 došlo v dotčeném území k obnovení těch odtokových poměrů, jaké zde byly v 20