EKONOMIKA DOPRAVY PŘEDNÁŠKA č.5

Transkript

1 HISTORIE VEŘEJNÉ DOPRAVY AUTOBUSOVÁ DOPRAVA 1823 (Francie): dostavníková (koněspřežná) doprava (tzv. omnibus) 1830 (Francie, Británie, Belgie): parní omnibusy 1895 (Německo): autobus se spalovacím motorem (Karl Benz) 1901 (Čechy): 1. veřejná linka Pardubice L. Bohdaneč (soukromník) 1908 (Čechy): Holice - Pardubice Bohdaneč (poštovní správa) MHD (PRAHA): Malostranské nám. Hradčany (1909 zánik, 1925 znovuzavedení) 1909 (Čechy): Benešov u Prahy Nevyklov (poštovní správa) 1920 (Morava): 1. linka na Moravě: Brno Velká Bíteš 1933: 1. kompletní vydání JŘ pro všechny bus. linky v ČSR : výrazné omezení provozu v důsledku nedostatku PHM 1949: vytvoření jednotného podniku ČSAD EKONOMIKA DOPRAVY PŘEDNÁŠKA č.5 Ing. Jan TICHÝ, Ph.D. jan.tich@seznam.cz (dosud byla AD provozována Autostanicemi ČSD a soukromníky) 90. léta 20.st.: postupný rozpad jednotného ČSAD (privatizace ve 2 etapách, nejprve na krajská ČSAD) 2010: veškerou autobusovou dopravu provozují soukromí dopravci ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA 1828 koněspřežná trakce: ČB Linec nezávislá trakce: Rajhrad Modřice Brno, hl.n 1839 provoz osobní dopravy do 1877 dráhy budovány soukromníky (ztráta na tratí jim byla proplácena) 1879 vybudovány první 3 regionální tratě (1914) zestátňování drah 1917 převedení drah pod vojenskou správu 1918 vznik ČSD 1919 vznik ministerstva železnic 20.léta 20.st. další zestátňování železnic po 1920: budovány tratě zejména na Slovensku a budování tratí v trase Č - M SVK zdvojkolejňování tratí VÝCHODISKA dopravní obslužnosti v ČR společnost vyžaduje větší, efektivnější, spolehlivější a cenově dostupnou mobilitu osob i věcí v návaznosti na rozšíření EU osobní drážní doprava a veřejná linková doprava poskytují často služby s nižší kvalitou a s nedostatečnou vzájemnou provázaností, což přispívá k preferenci IAD veřejná doprava je provozována na bázi oddělených dopravních systémů, kdy IDS jsou organizovány jen v omezené funkčnosti, bez většího propojení mezi kraji ve většině lokalit je IDS pouze nadstavbou systému veřejné dopravy, nikoliv principem propojujícím všechny druhy dopravy v celém území regionu v řadě případů přetrvává rozdílný názor na zajištění veřejné dopravy mezi regionem a jádrovým městem, což komplikuje vytváření IDS žel. dopravní cestu vlastní z 99% stát (SŽDC) osobní dopravu provozují ČD (99,8%) a.s. 100% vlastněná státem nákladní dopravu provozují mj. ČD Cargo (80%) Zdroj: Wikipedia Historie železniční dopravy v Česku Zdroj: Dopravní politika ČR

2 PŘEPRAVNÍ OBJEMY PŘEPRAVNÍ VÝKONY Pozn. 2): Jde o odborný odhad MD. Zdroj: Ministerstvo dopravy ČR Pozn. 2): Jde o odborný odhad MD. Zdroj: Ministerstvo dopravy ČR Podíl hromadné dopravy k dopravě individuální se postupně snižuje. Na počátku 90. let činil přibližně 80:20 ve prospěch hromadné dopravy. A) VE VEŘEJNÉ LINKOVÉ DOPRAVĚ PŘEPRAVNÍ OBJEMY A) VE VEŘEJNÉ LINKOVÉ DOPRAVĚ PŘEPRAVNÍ VÝKONY B) V DRÁŽNÍ DOPRAVĚ B) V DRÁŽNÍ DOPRAVĚ Zdroj: Ministerstvo dopravy ČR

3 DŮVODY PRO EXISTENCI VEŘEJNÉ DOPRAVY OSOB Já pokládám veřejnou dopravu včr za jednu z nejlepších na světě, patří mezi nejrozsáhlejší sítě a stojí nás také dost peněz. Jaroslav Hanák, předseda Svazu dopravy ČR Dopravní noviny, a) SOCIÁLNÍ ROZMĚR - zajištění veřejné dopravy bez ohledu na její konkurenceschopnost vůči IAD - zajištění dopravní obslužnosti - zachování trvalého osídlení ve venkovské krajině b) NEDOSTATEČNÁ KAPACITA SILNIČNÍ INFRASTRUKTURY - IAD klade značné nároky na kapacitu silniční infrastruktury - zvětšováním kapacity DI se problém nevyřeší - řešením je hromadná doprava hlavně v tzv. špičkových obdobích c) EKOLOGICKÝ ROZMĚR - trvale udržitelný rozvoj - potřeba konkurenceschopné hromadné dopravy PŘEDPOKLADY EXISTENCE VEŘEJNÉ DOPRAVY DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST Veřejná hromadná doprava osob se v žádné vyspělé zemi neobejde bez příspěvků z veřejných zdrojů. Veřejné finance umožňují existenci veřejné dopravy jako funkční sítě. Tyto finance však musí být využívány efektivně. Lze je poskytovat pouze dopravci, který je schopen poskytovat služby ve stanovené kvalitě a tyto služby garantovat. V případech, kdy není možné zajistit požadovanou obsluhu území na komerčním základě a kde je provozování veřejné dopravy ve veřejném zájmu, lze uzavřít smlouvy o závazcích veřejné služby (dále ZVS). Dopravní obslužností se rozumí zabezpečení dopravy po všechny dny v týdnu především do škol a školských zařízení, k orgánům veřejné moci, do zaměstnání, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a k uspokojení kulturních, rekreačních a společenských potřeb, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale udržitelnému rozvoji územního obvodu. (Autor: Jinými slovy lze toto shrnout jako souhrn přepravní nabídky v dané oblasti ) Zdroj: zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících Uzavírání krátkodobých smluv o ZVS omezuje možnosti obnovy vozidlového parku ve veřejné osobní dopravě. Zdroj: Dopravní politika ČR

4 ZÁVAZEK VEŘEJNÉ SLUŽBY (ZVS) Závazek, které by daný dopravní podnik na základě svých vlastních obchodních zájmů nepřevzal vůbec, nebo nepřevzal ve stejném rozsahu, nebo za stejných podmínek. Jedná se o způsob institucionálního ošetření poskytování tzv. vyrovnávacích plateb, které vyrovnávají rozdíl mezi požadovanou cenou a kvalitou dané veřejným sektorem garantované dopravní služby a cenou resp. kvalitou téže dopravní služby, kterou by dopravní podnik mohl nabídnout v rámci tržních pravidel. V užším smyslu se Závazkem označuje taková forma smluvního vztahu, která upravuje vztahy mezi objednatelem a dopravcem na bázi vyrovnání všech uznatelných nákladů, které dopravci provozováním uložené dopravní služby vzniknou a nejsou pokryty výnosy z daného dopravního podnikání. KONKURENCE V DOPRAVĚ Jelikož v podmínkách trhu veřejné osobní dopravy nelze zabezpečit klasická pravidla trhu v plné míře, je úkolem veřejných orgánů zajistit za veřejné peníze maximální funkčnost a efektivnost systému. Veřejné orgány svým centrálním plánováním v podstatě řídí a kontrolují 3 druhy konkurenčního vztahu: - mezi hromadnou a IAD - v hromadné dopravě mezi jednotlivými druhy dopravy - mezi dopravci v rámci jednoho druhu dopravy Z tohoto hlediska je zcela nepřípustné, aby si konkurovaly 2 dotované spoje. Úloha dopravních úřadů je navíc ztížena snahou eliminovat souběžnou veřejnou osobní dopravu. Zdroj: Nařízení Rady 1370/2007/ES ZÁKLADNÍ LEGISLATIVNÍ RÁMEC VEŘEJNÉ OSOBNÍ DOPRAVY nařízení EP a R (ES) č. 1370/2007, o veřejných službách v přepravě po železnici a silnici (ze dne , které vstoupilo v ČR v platnost až ) zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících, v pozdějších zněních zákon č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, v pozdějších zněních zákon č. 266/1994 Sb. o dráhách, v pozdějších zněních Memorandum o zajištění stabilního financování dopravní obslužnosti veřejnou regionální železniční osobní dopravou (mezi MD, kraji a ČD) Cenový věstník Ministerstva financí ČR nařízení Vlády ČR č. 493/2004 Sb., kterým se upravuje prokazatelná ztráta ve veřejné linkové dopravě a kterým se konkretizuje způsob výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě nad financováním dopravní obslužnosti vyhláška MD č. 241/2005 Sb., o prokazatelné ztrátě ve veřejné drážní osobní dopravě a o vymezení souběžné veřejné osobní dopravy ZÁKON 194/2010 Sb. O VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH V PŘEPRAVĚ CESTUJÍCÍCH Upravuje postup státu, krajů a obcí (objednatelů) při zajišťování dopravní obslužnosti veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou drážní osobní dopravou a veřejnou linkovou dopravou. STÁT zajišťuje dopravní obslužnost veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou DRÁŽNÍ osobní dopravou vlaky CELOSTÁTNÍ dopravy, které mají nadregionální nebo mezinárodní charakter. rozsah dopravní obslužnosti určí na základě dohody s M. financí o max.výši kompenzace KRAJ zajišťuje dopravní obslužnost veřejnou DRÁŽNÍ a LINKOVOU dopravou na území kraje a se souhlasem jiného kraje v jeho územním obvodu. rozsah dopravní obslužnosti určí ve své samostatné působnosti, podle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích. OBEC zajišťuje dopravní obslužnost veřejnou DRÁŽNÍ a LINKOVOU dopravou ve svém územním obvodu nad rámec dopravní obslužnosti území kraje, podle zákona č. 128 / 2000 Sb., o obcích

5 OBSAH ZÁKONA O VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH ORGANIZÁTOR DOPRAVNÍHO SYSTÉMU definice cílů veřejné dopravy vymezení veřejného zájmu přesnější vymezení odpovědnosti státu, krajů a obcí zavedení dopravního plánování (vč. rozsah výkonů, kvality, ekonomiky) definování postupů pro výběr dopravce popis postupu při uzavírání smluv ve veřejné dopravě posílení regulované konkurenční prostředí, avšak zároveň: řeší udělování zakázek na delší dobu (busy 10 let, vlaky 15 let viz EPaR 1370/2007) umožňuje dopravci požadovat odkup nových dopravních prostředků novým dopravcem Geografické uspořádání krajů v ČR Integrované dopravní systémy v ČR KRAJE a OBCE mohou samostatně nebo společně založit právnickou osobu a pověřit ji plněním úkolů při zřizování a organizaci integrovaných veřejných služeb v přepravě cestujících (dále jen ORGANIZÁTOR ). Majetkovou účast v organizátorovi může mít pouze stát, kraj nebo obec. Organizátor nesmí provozovat veřejnou drážní osobní dopravu nebo VLD. Organizátor může být pověřen (jménem kraje nebo obce) uzavírat smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících na určeném území a u určených druhů dopravy. Zdroj: Česká asociace organizátorů veřejné dopravy PODSTATA FUNGOVÁNÍ IDS UZAVÍRÁNÍ SMLUV MEZI OBJEDNATELEM A DOPRAVCEM CÍLE CESTUJÍCÍCH: - minimalizace času cestování - minimalizace ceny jízdného - maximalizace kvality (dopravních prostředků, služeb, info) CÍLE ORGANIZÁTORA: - efektivita dotací - atraktivita systému Náklady IDS představují: náklady dopravců (investiční a provozní) náklady organizátora: náklady na přípravu, údržbu a rozvoj IDS provozní náklady organizátora náklady na informační systém Tržby a dotace IDS vychází z: tržeb dopravců z jízdného dotací z rozpočtů státu, krajů, měst a obcí Objednatel může v souladu s nařízením EP a R č / 2007 uzavřít s dopravcem smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících. Dopravce v tom případě musí být vybrán na základě nabídkového řízení. Bez nabídkového řízení lze uzavřít smlouvu přímým zadáním pouze s dopravcem, který má zajišťovat: veřejnou drážní osobní dopravu na dráze celostátní nebo regionální veřejné služby malého rozsahu, tj. u nichž je průměrná roční hodnota do 1 mil. EUR nebo počet kilometrů nepřekročí 300 tis. za rok veřejné služby jako vnitřní provozovatel, je-li objednatelem kraj nebo obec veřejné služby v mimořádné situaci Povinnost vyhlásit svůj záměr má objednatel: 1 rok předem (při nabídkovém řízení) 2 měsíce předem (v případě přímého zadání)

6 POVAHA SMLUV MEZI OBJEDNATELEM A DOPRAVCEM (ROZLOŽENÍ RIZIK ZVS) ŘÍDÍCÍ smlouva veškerá rizika s překročením nákladů a naplněním tržeb nese objednatel dopravní služby BRUTTO smlouva rizika spojená s překročením nákladů nese dopravce riziko naplnění odhadovaných tržeb nese objednatel NETTO smlouva veškerá rizika nese dopravce a) EKONOMICKÁ KRITÉRIA PRO UZAVŘENÍ SMLUV - motivace dopravce ke snižování nákladů - ochrana dopravce před riziky neočekávaných změn (cenových, legislat., techn.) - motivace dopravce ke zvyšování tržeb - snaha dopravce maximalizovat obsazenost spojů - snaha objednatele maximalizovat počet uživatelů VD (cestujících) b) KVALITA - možnost objednatele ovlivnit kvalitu vozového parku - inovativnost dopravce c) ADMINISTRATIVNÍ NÁROČNOST A ODBORNOST - admin. náročnost objednatele a dopravce při uzavírání a kontrole plnění smlouvy - odbornost objednatele při tvorbě dopravní koncepce a jejím vyhodnocení - odbornost dopravce při tvorbě dopravní nabídky a jejím vyhodnocení d) OSTATNÍ: - vhodnost dlouhodobosti smlouvy z pohledu objednatele - právní rizikovost uzavření smlouvy a poskytovaní kompenzací dopravcům VÝVOJ MODELOVÝCH SMLUVNÍCH VZTAHŮ bývalá organizace (okresy) Plánování KOMENTÁŘ K VÝVOJI DOPRAVNÍCH SYSTÉMŮ Objednatel Dopravce Provoz Užívání Cestující??? kraje (od 2003) Objednatel Dopravce Objednatel Dopravce Cestující Cestující Objednatel Dopravce Objednatel Dopravce Cestující kraje (po 2010 / 2019) Cestující kraje s organizátorem (cca 2005, někde)

7 CENOVÁ REGULACE a CENOVÁ DISKRIMINACE CENY JÍZDNÉHO VE VEŘEJNÉ LINKOVÉ DOPRAVĚ Cenový věstník, který vydává Ministerstvo financí: Zdroj: Tichá, A., Ceny ve stavebnictví Cenová regulace se používá tehdy, když trh není dostatečně konkurenční nebo v případě potřeby utlumit nežádoucí cenové výkyvy. Stanovení rozdílných cen stejných výrobků, aniž by k tomu vedly nákladové důvody. Cílem cenové diskriminace je zejména maximalizace výnosů resp. zisku. 1. definuje určené podmínky ve veřejné: vnitrostátní linkové autobusové dopravě (VLD) vnitrostátní drážní osobní dopravě integrovaných dopravních systémech 2. přímo reguluje ceny ve VLD VÝPOČET REGULOVANÉ CENY VE VLD V příloze Cenového věstníku je stanoveno plné (obyčejné) jízdné, jehož výše (vč. 10% DPH) je vázána na tarifní vzdálenost, tj. vzdálenost, kterou cestující absolvuje. Každý dopravce vynásobí tyto ceny koeficientem k a zjistí si tak maximální jízdné, které může po cestujících požadovat plné (obyčejné) jízdné = koeficient k x plné (obyčejné) jízdné dle CV SLEVY z PLNÉHO (OBYČEJNÉHO) JÍZDNÉHO a) uvedené v Cenovém věstníku MF: max. 75% žáci od 15 do 26 let max. 50% děti plného jízdného (dále PJ), rodiče a opatrovníci dětí zdravotně postižených max. 37,5% žáci do 15 let max. 25% osoby ZTP bezplatně děti do 6 let, představitelé státní moci, osoba ZTP/P, vodící pes b) komerční: libovolné, např. na karty ISIC apod. koeficient k si vypočte každý dopravce sám podle vzorců uvedených v Cenovém věstníku: kde: N náklady T tržby Z zisk D dotace n koef. růstu N

8 URČENÉ PODMÍNKY V CENOVÉM VĚSTNÍKU - graficky SYSTÉM FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉ HROMADNÉ DOPRAVY OSOB Toto schéma platí pro dopravu: Upozornění: Takto je to kompenzováno pouze u dopravy mimo ZVS. V rámci ZVS spadají tyto kompenzace do úhrady prokazatelné ztráty, kterou poskytuje dopravci objednatel. 1. Veřejná linková vnitrostátní mimo ZVS (MD doplácí pouze slevy z plného jízdného) 2. Veřejnou drážní vnitrostátní mimo ZVS (MD doplácí pouze slevy z plného jízdného) 3. Veřejnou drážní vnitrostátní v ZVS, dálkovou (MD doplácí rozdíl EON a smluvní ceny) FINANČNÍ PROSTŘEDKY KRAJŮ A OBCÍ Toto schéma platí pro dopravu: 1. Veřejná linková vnitrostátní v ZVS (kraje a obce doplácí rozdíl EON a smluvní ceny) vycházejí mj. ze zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní ve znění pozdějších předpisů Daňovými příjmy veřejných rozpočtů rozumíme zejména: podíl z celostátního hrubého výnosu DPH podíl z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob podíl z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob do r r od r Toto schéma platí pro dopravu: 1. Veřejná drážní vnitrostátní v ZVS (kraje a obce doplácí rozdíl EON a smluvní ceny, přičemž dle Memoranda k tomu přispívá i MD) Pozn.: Podíly jednotlivých krajů a obcí na výše uvedených výnosech stanoví tentýž zákon.

9 DOTACE DO PRAVIDELNÉ VEŘEJNÉ PŘEPRAVY OSOB (mil. Kč) Od roku 2005 jsou dotace poskytovány z rozpočtu krajů (metodická změna financování vyplývající ze zákona 1/2005 Sb.) Časová řada hodnot není zcela srovnatelná. Od roku 2005 je zahrnuta v uvedených částkách i úhrada ztráty dopravce vzniklá poskytováním žákovského jízdného. TRENDY PROVOZNÍCH DOTACÍ DO VEŘEJNÉ DOPRAVY (mil. Kč) CELKOVÉ PROVOZNÍ DOTACE PROVOZNÍ DOTACE KRAJŮ

10 PROVOZOVATEL DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI a) dopravce b) stát, kraj nebo obec Dopravce musí nejpozději k datu účinnosti smlouvy o veřejných službách v přepravě mít: v drážní dopravě: osvědčení dopravce (přiděluje Drážní úřad) přidělenou kapacitu dopravní cesty (přiděluje SŽDC) uzavřenou smlouvu o provozování drážní dopravy s provozovatelem dráhy (SŽDC) v autobusové dopravě: licenci a schválený jízdní řád osvědčení o oprávnění k podnikání v měst. autobus. dopravě, jde-li o dopravce v MAD Dále musí dopravce: mít zajištěna vozidla mít zajištěn personál mít zajištěno technické zázemí (vše podle přidělené kapacity DC nebo schváleného JŘ) splňovat standardy kvality splňovat standardy bezpečnosti dopravy být způsobilý zajistit poskytování souhrnu činností uložených silničním z. a z o drahách Stát, kraj nebo obec musí toto splnit nejpozději ke dni zahájení provozu těchto služeb. DOPRAVNÍ ÚŘAD VE VNITROSTÁTNÍ LINKOVÉ DOPRAVĚ viz. silniční zákon Funkce: Udělování povolení a licence k provozování autobus. dopravy Uzavírání smlouvy s dopravcem o poskytování služeb ve veřejném zájmu Poskytování dotací Kontrolní činnost ŽIVNOSTENSKÝ ÚŘAD 5 MÍSTNĚ PŘÍSLUŠNÝ DOPRAVNÍ ÚŘAD * DOPRAVCE 11 8 DOTČENÝ DOPRAVNÍ ÚŘAD 1 DOTČENÝ DOPRAVNÍ ÚŘAD 2 DOTČENÝ DOPRAVNÍ ÚŘAD 3 Obec 1 Obec 2 10, 9 Obec n Policie ČR správce pozemní komunikace majitelé označníku zastávek uvedených v žádosti o udělení licence SPRÁVNÍ POPLATKY ZA UDĚLENÍ LICENCE viz. zákon č. 368/92 Sb., o správních poplatcích Vnitrostátní veřejná linkové osobní doprava: a) vnitrookresní linky: 1 linka 100 Kč 2-9 linek 500 Kč linek Kč více Kč b) meziokresní linky: 1 linka 100 Kč 2-9 linek 500 Kč linek Kč více Kč Mezinárodní veřejná linková osobní doprava: a) tuzemský dopravce 1 linka Kč b) zahraniční dopravce 1 linka Kč Metodický pokyn MD ČR k číslování linek VLD Střední Čechy ( 100 až 310 ) Jižní Čechy ( 320 až 390 ) Západní Čechy ( 400 až 490 ) Severní Čechy ( 500 až 590 ) Okres Číslo DÚ Okres Číslo DÚ Okres Číslo DÚ Okres Číslo DÚ Praha - město 100 České Budějovice 320 Domažlice 400 Česká Lípa 500 Benešov 200 Český Krumlov 330 Cheb 410 Děčín 510 Beroun 210 Jindřichův Hradec 340 Karlovy Vary 420 Chomutov 520 Kladno 220 Pelhřimov 350 Klatovy 430 Jablonec nad Nisou 530 Kolín 230 Písek 360 Plzeň - město 440 Liberec 540 Kutná Hora 240 Prachatice 370 Plzeň - jih 450 Litoměřice 550 Mělník 250 Strakonice 380 Plzeň - sever 460 Louny 560 Mladá Boleslav 260 Tábor 390 Rokycany 470 Most 570 Nymburk 270 Sokolov 480 Teplice 580 Praha - východ 280 Tachov 490 Ústí nad Labem 590 Praha - západ 290 Příbram 300 Rakovník 310 Východní Čechy ( 600 až 700 ) Jižní Morava ( 710 až 840 ) Severní Morava ( 840 až 940 ) Okres Číslo DÚ Okres Číslo DÚ Okres Číslo DÚ FORMÁT ČÍSLA LINKY: Havlíčkův Brod 600 Blansko 710 Bruntál 850 linka Praha - Brno Hradec Králové 610 Brno - město 720 Frýdek - Místek 860 linka Brno - Praha Chrudim 620 Brno - venkov 730 Karviná 870 Jičín 630 Břeclav 740 Nový Jičín 880 Pozn.: číslování dopravního úřadu Náchod 640 Hodonín 750 Olomouc číslo linky Pardubice 650 Jihlava 760 Opava číslo spoje Rychnov nad Kněžnou 660 Kroměříž 770 Ostrava - město 910 Semily 670 Prostějov 780 Přerov 920 FORMÁT ČÍSLA ZASTÁVKY: Svitavy 680 Třebíč 790 Šumperk 930 Praha, Florenc Trutnov 690 Uherské Hradiště 800 Vsetín 940 Praha, Holešovice Ůstí nad Orlicí 700 Vyškov 810 Zlín 820 Znojmo 830 Žďár nad Sázavou 840

11 FUNKČNÍ SCHÉMA ŽELEZNIČNÍHO SEKTORU dopravním úřadem pro drážní dopravu je tzv. Drážní úřad ten také uděluje dopravci licenci k provozování drážní dopravy CELOSTÁTNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM O JÍZDNÍCH ŘÁDECH a) začal vyvíjet JR_Man (ÚAN Florenc) b) dnes IDOS (CHAPS) Podle současně platné právní úpravy: Zdroj: Ministerstvo dopravy ČR vyhláška MD č. 388/2000 Sb., o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy DOPRAVNÍ PARK v ČR Instalační verze V ČR bylo k registrováno celkem motorových vozidel z toho cca: osobních automobilů (70%) užitkové automobily autobusy (0,3%) traktory motocyklů Webová aplikace V ČR bylo v roce 2009 evidováno celkem vozů z toho cca: osobní (cca 10%) + elektrické jednotky nákladních Zdroj: Sdružení automobilového průmyslu ( Zdroj: Ročenka Ministerstva dopravy ČR, (

12 ORIENTAČNÍ CENY DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ 1 třívozová jednotka 140 mil. Kč (240 míst) Kč / místo 1 dvouvozová jednotka 113 mil. Kč (160 míst) Kč / místo 1 dvoudílná motorová jednotka 84 mil. Kč (120 míst) Kč / místo 1 autobus 6 mil. Kč (45 míst) Kč / místo 1 vagón pro osobní dopravu cca 50 mil. Kč (cca 80 míst) Kč / místo 1 souprava Pendolíno 700 mil. Kč (300 míst) Kč / místo DOTACE NA OBNOVU VOZOVÉHO PARKU Dotace je poskytována dopravcům, kteří zabezpečují dopravní obslužnost území v režimu smlouvy o závazku veřejné služby: 6 let v ZVS 80% výkonů vozidla v ZVS km v ZVS Žádost posuzuje meziresortní komise, kterou jmenuje ministr dopravy ČR. PROGRAM OBNOVY REPRODUKCE MAJETKU Program na obnovu kolejových vozidel (v regionální dopravě) Program na obnovu autobusů ve VLD: Výše dotací na obnovu autobusů (max. však jen 25% PC bez DPH): je-li autobus nízkopodlažní nebo ekologický, je možné navýšení dotace Roční objem dotací na rok 2010: 160 mil. Kč Roční objem dotací na rok 2011: 0 Kč Max. však jen 30% PC bez DPH. Navýšení dotace: je-li nízkopodlažní Dotace je poskytována dopravcům, kteří zabezpečují dopravní obslužnost území v režimu smlouvy o závazku veřejné služby.

13 DĚKUJI ZA POZORNOST Ing. Jan TICHÝ, Ph.D. video