1. ZPRACOVÁNÍ DAŇOVÉHO PŘIZNÁNÍ K DANI Z PŘÍJMU PRÁVNICKÝCH OSOB ZA ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ ROKU 2006

Transkript

1 1. ZPRACOVÁNÍ DAŇOVÉHO PŘIZNÁNÍ K DANI Z PŘÍJMU PRÁVNICKÝCH OSOB ZA ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ ROKU 2006 Ing. Jiří Pavel, auditr, daňvý pradce MAKO AUDIT s.r.., pavel@mak.cz Pkud je v textu uváděn dkaz na paragraf bez uvedení zákna, vždy je míněn zákn č.586/1992 Sb. daních z příjmů ve znění platném k Uvedený pstup platí pr tzv. "standardní" pplatníky = právnické sby - pdnikatele v běžném režimu. Pstup v statních případech je uveden v "Pkynech k vyplnění přiznání DPPO". 1. Změny ve frmuláři přiznání k dani z příjmů PO Pr zpracvání daňvéh přiznání za rk 2006 pužijete frmulář MFin vzr č.16. Oprti rku 2005 (platil frmulář vzr č.15) dšl k těmt změnám: Přílha č.1 II.ddílu Tabulka C písm.a) Odpis neuhrazených phledávek záknné pravné plžky Přibyly dva řádky č.10 a 11 pr vykázání tvrby a stavu pravných plžek k phledávkám pdle 8c zákna rezervách. Další řádky byly přečíslvány. Tabulka D V rce 2005 byla určena pr uplatnění ztráty z derivátů dsažené v minulých třech letech, pkud v běžném bdbí byl z derivátů dsažen zisku. V běžné pdnikatelské praxi se deriváty vyskytují velmi zřídka, jejich daňvá znatelnst byla d knce rku 2005 upravena v 24 dst.2 písm.zg. Frmulář pr rk 2006 tabulku D nebsahuje, případné snížení základu daně z tht titulu se uvádí d ř.241. Tabulka F písm.a). V řádcích 1 3 se vykazuje zůstatek a čerpání nárku na dečet dčitatelné plžky d základu daně pdle 34 dst.10. Nvela Zákna zemědělství č.441/2005 Sb., která s účinnstí d nvelizvala i zákn daních z příjmů, umžňuje dečíst d základu daně i 50% částky, kteru jste v letech 1993 až 2005 vydali na vypřádání vašich závazků plynucích z transfrmačníh zákna č.42/1992 Sb. Nezáleží na tm, zda jste vypřádávali tyt závazky jak pvinná sba neb jak sba, která nakupila phledávky d právněných sb a následně uhradila závazek vzniklý z titulu pstupené phledávky. Pprvé byl mžné uplatnit tent dpčet v rce 2005, pkud jste jej nevyčerpali celý, můžete zbytek uplatnit ještě v letech 2006 až Citace ustanvení zákna daních z příjmu: 34 dst.10 (9) Pplatník může dále d základu daně dečíst 50 % částky, kteru vypřádal v peněžní, případně v nepeněžní frmě v bdbí 1993 až 2005 právněným sbám jejich majetkvý pdíl pdle zákna č. 42/1992 Sb., úpravě majetkvých vztahů a vypřádání majetkvých nárků v družstvech, ve znění pzdějších předpisů, neb kteru pplatník v bdbí 1993 až 2005 uhradil právněným sbám za pstupení jejich phledávky na vypřádání majetkvéh pdílu pdle zákna č. 42/1992 Sb., ve znění pzdějších předpisů. Odpčet lze uplatnit p dbu 5 let pčínaje zdaňvacím bdbím Přechdná ustanvení zákna 40 dst.25 (25) U pplatníků, kteří mají pvinnst vypřádat majetkvé pdíly pdle zákna č. 42/1992 Sb., úpravě majetkvých vztahů a vypřádání majetkvých nárků v družstvech, ve znění pzdějších předpisů, neb které pplatník vypřádal právněným sbám za jejich pstupené phledávky, je výše vypřádaných pdílů pčínaje zdaňvacím bdbím rku 2005 dpčitatelnu plžku d základu daně z příjmů. Pr další výklad je nutn pznamenat, že tat ustanvení zákna nedznala d žádných změn (platí stále tak, jak byla d zákna implementvána záknem č. 441/2005 Sb.). Prblém se kterým se pravděpdbně při vyplňvání tét části tabulky setkáte, je skryt v ppisu k řádku 1. Frmulář přiznání vám nařizuje d tht řádku uvést Celkvu částku nárku na dečet pdle 34 dst.10 zákna ve znění platném d 1.ledna 2006, sníženu část tht nárku, uplatněnéh pdle 40 dst.25 zák-

2 na, ve znění platném d 10.listpadu 2005, za předchzí zdaňvací bdbí. V Pkynech k vyplnění přiznání k DPPO je navíc uveden, že tent nárk byl vykázán na ř.241. Prblém vznikne u pplatníků, kteří část tht nárku vyčerpali již v rce 2005 a dále u pplatníků, kteří krmě dčitatelné plžky pdle 34 dst.10 (zjedndušeně řečen 50% z majetkvých pdílů vypřádaných v letech 1993 až 2005) uplatnili i dpčitatelnu plžku pdle 40 dst.25 zákna daních z příjmu (zjedndušeně řečen dalších 100% z majetkvých pdílů vypřádaných v rce 2005). Příklad: Údaje uvedené v přiznání za zdaňvací bdbí rku 2005: A)Nárk na dčitatelnu plžku pdle 34 dst (v letech vypřádán celkem 2000, z th 50% = Nárk lze uplatit v letech ) B)Nárk na dpčitatelnu plžku pdle 40 dst (v letech vypřádán celkem 2000, z th v rce 2005 vypřádán 80. Nárk ve výši 100% pdílů vypřádaných v rce 2005 lze uplatnit puze v rce 2005) C)Celkvý sučet záknnéh nárku na snížení základu daně pdle 34 dst.10 a 40 dst.25 (A+B) 1080 Z th uplatněn na ř.241 v přiznání (ve zvláštní přílze k přiznání za rk 2005 je uveden rzpis nárku pdle 34 dst.10 ve výši 1000 a pdle 40 dst.25 ve výši 80. Dále je v přílze rzepsán čerpání ve výši 300 pdle 34 dst.10 a ve výši 80 pdle 40 dst.25) Nevyčerpaný zůstatek pdle 34 dst (nárk 1000, čerpán lze čerpat v letech ) Vyplnění frmuláře přiznání k DPPO za zdaňvací bdbí rku 2006 ř.1 pdle pkynů frmuláře: 1000 (nárk pdle 34 dst.10 = 1000, snížený částku tht nárku, pkud byla uplatněna pdle 40 dst.25 = 0 pdle méh názru tat dvě ustanvení splu vůbec nesuvisí a t c byl uplatněn pdle 40 dst.25 není uplatněním nárku uvedenéh v 34 dst.10) ř.2 uplatňuji celý nevyužitý nárk pdle 34 dst.10 v suladu s platným zněním zákna 700 ř.3 = ř.1 ř.2 nevyužitá část nárku, jejíž dečet lze uplatnit v dalších bdbích 300 Částka uvedená na ř.3 je na první phled zcela nesmyslná, prtže pdle platnéh znění zákna pplatník vyčerpal celý nárk na dpčet (celkem nárk 1000, z th v rce 2005 uplatněn 300, v rce 2006 uplatněn 700). Pdle méh názru by správná tabulka (vyplněná v suladu se záknem, nikliv pdle pkynů frmuláře) měla vypadat následvně: ř.1 pdle lgiky zákna nevyčerpaný zůstatek nárku pdle 34 dst.10 vzniklý v rce (nárk pdle 34 dst.10 = 1000, snížený částku tht nárku, uplatněnu v předcházejícím zdaňvacím bdbí = 300) ř.2 částka dečtu z nárku na ř.1,uplatněná v daném zdaňvacím bdbí 700 ř.3 = ř.1 ř.2 nevyužitá část nárku, jejíž dečet lze uplatnit v dalších bdbích 0 V praxi si lze vybrat ze tří variant: 1) vyplníte tabulku F.a) tak, aby zde uvedená čísla dávala smysl (viz příklad v předchzím dstavci), škrtnete ppis k ř.1 a ve zvláštní přílze ppíšete náplň tht řádku. Tímt pstupem zajistíte, že v řádku 1 se bjeví dsud nevyčerpaný nárk pdle 34 dst.10. Matematicky se tat částka rvná rzdílu nárku vznikléh v rce 2005 pdle 34 dst.10 (50% z hdnty vypřádaných pdílů v letech 1993 až 2005) a částky, kteru jste vyčerpali v rce 2005 v suladu se zněním tht ustanvení zákna. V tabulce se vůbec nebjeví nárk neb čerpání pdle

3 40 dst.25. Tut variantu preferuji jak nepraktičtější. 2) vyplníte tabulku F.a) pdle pkynů a ve zvláštní přílze ppíšete, jak měl být pdle vašeh názru pstupván správně. 3) tabulku F.a) nevyplníte, puze d ní vepíšete infrmaci, že je uvedena ve zvláštní přílze. D tét přílhy uvedete správnu tabulku i se správným ppisem jedntlivých řádek. Frmulář zcela pmíjí nárk na dpčitatelnu plžku pdle 40 dst.25 vzniklu ve výši vypřádaných majetkvých pdílů v rce Pdle méh názru tent nárk existuje a pkud se rzhdnete jej uplatnit, nejschůdnější variantu je uplatnit jej na ř.241 a uvést jeh rzpis ve zvláštní přílze. Pkud tét nárk ve zdaňvacím bdbí rku 2006 nevyužijete, nelze jej uplatnit v následujících bdbích. Dále je v pkynech k vyplnění přiznání uveden: Specifikace celkvéh nárku na dečet pdle 34 dst.10 zákna, částka již uplatněná k dečtu za zdaňvací bdbí neb bdbí, za které se pdává přiznání zapčaté v rce 2005, a dsud neuplatněná částka dečtu, kteru lze uplatnit v následujících, nejvýše čtyřech zdaňvacích bdbích, se uvede na zvláštní přílze. Pkud již byla specifikace celkvéh nárku na dečet prvedena ve zvláštní přílze k ř.241 II.ddílu přiznání za bezprstředně předcházející zdaňvací bdbí neb bdbí, za které byl pdán daňvé přiznání, pstačí uvést v tét zvláštní přílze dkaz na zdaňvací bdbí neb bdbí, za které byl pdán daňvé přiznání, pstačí uvést v tét zvláštní přílze dkaz na zdaňvací bdbí neb bdbí, za které byl pdán daňvé přiznání, v němž byla tat specifikace uvedena. D řádku 4 tabulky F.a) se uvádí tzv. reinvestiční dpčet vzniklý d knce zdaňvacíh bdbí 2004, pkud jej nebyl mžné uplatnit z důvdu nulvéh základu daně neb daňvé ztráty. V rce 2005 a 2006 již nvý nárk na tent dpčet nemhl vzniknut. ř.241 Přestže t pkyny k vyplnění přiznání nepředpkládají, dmnívám se, že d tht řádku uvedete nárk na dpčitatelnu plžku pdle 40 dst.25 zákna daních z příjmů. Tat dpčitatelná plžka se rvná hdntě vypřádaných majetkvých pdílů v rce Tabulka G Má náplň ve 2.řádku uvádí se část darů, které lze uplatnit ve zvýšeném rzsahu 10% (5+5). Uvedu se zde dary již uvedené na ř.1, pkud byly pskytnuty vyským šklám a veřejným výzkumným institucím. 2. Zpracvání daňvéh přiznání Při sestavvání daňvéh přiznání vycházíme z účetníh výsledku hspdaření (ÚVH) a tent výsledek upravujeme (snižujeme neb zvyšujeme jedntlivé plžky) tak, až zjistíme základ daně a jsme schpni vyčíslit daň k úhradě. Jak první úpravu prvedeme transfrmaci ÚVH na výsledek hspdaření před zdaněním v řádku 10. Další úpravy ÚVH lze rzdělit principielně d čtyř základních typů: 1) Zdanitelné příjmy nezahrnuté v ÚVH přičítáme 2) Zúčtvané náklady daňvě neúčinné přičítáme 3) Vylučujeme (dečítáme d ÚVH) výnsy, které se v suladu se záknem nezahrnují d základu daně - výnsy, které nejsu předmětem daně, výnsy již jednu zdaněné, výnsy zdaněné zvláštní sazbu daně neb výnsy svbzené 4) Snižujeme náklady daňvě účinné, ale nezaúčtvané - nezahrnuté d ÚVH Dále existují specifické případy zvýšení či snížení základu daně uvedené v 23. U číselnéh značení některých řádků je uveden dkaz značený 8 ) - pkud bude takt značený řádek vyplněn, je nutné d zvláštní přílhy rzvést věcnu náplň neb prpčet uvedené hdnty. Každá tat zvláštní přílha musí být pdle pkynů k vyplnění přiznání patřena tiskem razítka pplatníka, pdpisem právněné sby a DIČ pplatníka. ř.10 Výsledek hspdaření - na ř.10 uvádíme výsledek hspdaření před zdaněním, cž v praxi znamená účetní výsledek hspdaření (ÚVH = rzdíl zůstatků účtů účtvé třídy 6 a účtvé třídy 5) s vylučením zůstatků účtů účtvé skupiny 59 a účtů vnitrpdnikvých výnsů pkud nich účtujete v účtvé skupině 69. Tent řádek váže na Výkaz zisku a ztráty v řádku ****Výsledek hspdaření před zdaněním. Tereticky: ř.10 = ÚVH + MD účtů 59x DAL účtů 59x DAL účtů 69x + MD účtů 69x

4 Prakticky na ř.10 vylučujeme z ÚVH dplatky, dměrky a vratky daně z příjmu právnických sb (zúčtvané na základě ddatečnéh přiznání neb rzhdnutí správce daně dle výsledku daňvé kntrly) a také dlženu daň a převd pdílu na výsledku hspdaření splečníkům u kmanditních splečnstí. V praxi nám nedělá prblémy daň běžnéh rku, prtže ní účtujeme většinu až p sestavení daňvéh přiznání. Mhu se nám ale vyskytnut různé dměrky, dplatky neb vratky daně zúčtvané v průběhu účetníh bdbí a případně vytvřená rezerva na daň z příjmů (účtujeme ní pkud uzavíráme účetnictví před zpracvání daňvéh přiznání účetním zápisem 591/459). Pr účely daňvéh přiznání zůstatky MD těcht účtů k ÚVH přičteme, případné zůstatky DAL dečteme. Na účty účtvé skupiny 59 nepatří penále (příslušenství daně becně) - tmt účtujeme na účtu 545. Je prt vhdné zkntrlvat, zda na těcht účtech skutečně byl účtván puze dani z příjmu právnických sb. Chybu by také byl, pkud by se vám z pilnsti pdařil vylučit zůstatky účtů 59x v řádku 10 a ptm je ještě jednu vylučit v některém z řádků daňvéh přiznání. ř.20 Částky neprávněně zkracující příjmy ( 23 dst.3 písm.a) a hdnta nepeněžních příjmů pkud nejsu zahrnuty ve výsledku hspdaření ( 23 dst.6) - na ř.20 uvádíme zdanitelné výnsy, kterých nebyl účtván. V přiznání je uvedena dvlávka na příslušná ustanvení zákna daních z příjmů. V praxi přicházejí v úvahu dva důvdy: a) výnsech jsme zapmněli neb nestihli účtvat, účetnictví je p uzávěrce, ale chybu jsme zjistili před zpracváním daňvéh přiznání. Výjimku je právně zaniklý závazek (např.prminutý) - pkud jsme jej nezúčtvali d výnsů, zvýšíme něj základ daně v ř.30. Příklady: - výnsy z prvizí, sknt, bnusů či slev zaúčtvaných v dalším účetním bdbí, ale věcně a časvě příslušejících d běžnéh bdbí např.v rce 2006 jsme zprstředkvali bchd, za cž nám dle smluvy příslušela dměna, tut dměnu jsme ale zúčtvali až d výnsů rku Prt ji v rce 2006 uvedeme d ř.20 a v bdbí, kdy je výnsu účtván, se ptm jedná výns již jednu zdaněný - v přiznání za rk 2007 bychm jej uvedli d ř nezúčtvané nepeněžní příjmy - např. získané směnu, technické zhdncení na prnajatém majetku p uknčení nájmu ( 23 dst.6) z hlediska prnajímatele, pkud jej neuhradil nájemci. b) těcht výnsech nelze účtvat Příklady: - drvnání d "bvyklé" ceny při prdeji zbží neb služeb spřízněným sbám, pkud byl prdán za cenu nižší než "bvyklu" ve smyslu 23 dst.7. Pzr spřízněnu sbu je i zaměstnanec, který se pdílí na vedení splečnsti ( 23 dst.7 písm.b bd 1). Pkud tedy splečnst prdá se slevu (z ceny za kteru jej běžně prdává) výrbek, zbží, službu apd. řediteli splečnsti, rzdíl mezi cenu bez slevy a p slevě musí zdanit splečnst na ř.20 a navíc i ředitel jak naturální mzdu daní ze závislé činnsti). Takt se pstupuje prt, že ve většině případů nelze správci daně tent rzdíl uspkjivě dlžit. - rzdíl mezi hdntu 140% diskntní sazby ČNB a dhdnutým úrkem, pkud splečnst půjčí splečníkvi peníze za úrk nižší než 140% diskntní sazby ČNB ( 23, dst.7) a rzdíl uspkjivě nedlží. ř.30 částky které se pdle 23 dst.3 písm.a) bdy 3 až 12 zvyšuje výsledek hspdaření - na ř.30 uvádíme uplatněný dpčet z nakupenéh dluhdbéh majetku dle 34 dst.3 při neddržení pdmínek uvedených v 34 dst.6 (zákna daních z příjmů ve znění k ). Pdstatu tht ustanvení je, že pkud jste v minulsti uplatnili nárk na tzv. neinvestiční dpčet, majetek nesmí být vyřazen neb prnajat během třiceti šesti měsíců následujících p knci zdaňvacíh bdbí, za které byl dpčet neb jeh část uplatněny. Výjimku je puze vyřazení z důvdu živelní phrmy. Uplatněný dpčet musíme vrátit i v případě krádeže neznámým pachatelem neb při cesi (pstupení) leasingvé smluvy jinému nájemci neb pkud se najatý majetek dále prnajme

5 Příklad: 2002 zisk zařazen, uplatněn vyřazen dpčet v přádku ztráta zisk prušení pdmínek, zařazen uplatněn vyřazen nutn vrátit d pužívání dpčet - zvýšení základu daně při neddržení pdmínek u dstupnéh za uvlnění bytu (z hlediska prnajímatele bytu) pdle 24 dst.2 písm.za). - dále d tht řádku patří náklady, které správně patřily d předchzích zdaňvacích bdbí, nebyly však d těcht bdbí správně zaúčtvány, puze ně byl upraven daňvé přiznání v ř.112. V bdbí, ve kterém jsme je účetně zachytili d nákladů, následně zvýšíme základ daně na ř.30. Obdbně sem zahrneme i výnsy zaúčtvané d předchzíh bdbí, pkud správně patřily d bdbí, za které pdáváme přiznání a t tehdy, pkud jsme je v předchzím bdbí v přiznání vylučili v ř.112. Pkud se frmulář v příštích letech nezmění, určitu pmůcku bude, že se tyt částky v předchzích letech bjevily jak jedna z plžek snížení základu daně na ř.112. V pdstatě se jedná případy, kdy jsme v minulsti chybně prvedli časvé rzlišení a v důsledku th jsme v běžném rce pvinni zvýšit základ daně. Příklady: 1) V rce 2005 jsme prdali materiál ze skladu, zúčtvali tržbu na účet 642, ale zapmněli jsme jej vyskladnit výdejku - chyběl nám náklad na účtu 542. Daňvě jsme tut situaci šetřili v rce 2005 zahrnutím daňvéh nákladu d daňvéh přiznání (ř.112). V rce 2006 ddatečně vyskladníme, náklad zaúčtujeme, ale daňvě jej musíme vylučit v přiznání, prtže už základ daně vlivnil v minulém rce - na ř.30. 2) Strn tržbvé faktury duplicitně vystavené v rce Duplicitně vystavenu fakturu nám nikd neuhradí, prt ji v rce 2006 dstrnujeme účetním zápisem -311/-602. Daňvě jsme šetřili v minulém rce vylučením duplicitníh výnsu v daňvém přiznání (ř.112). V rce 2006 musíme snížené tržby zvýšit základ daně. 3) Výns zaúčtvaný d rku 2005, ale daňvě náležející d rku 2006, daňvě šetřený v rce 2005 (ř.112). V rce 2005 jsme přijali nájemné na rky 2005 a 2006, celkem ve výši 100, celé jsme zaúčtvali v rce 2005 na účet 602. V daňvém přiznání rku 2005 jsme základ daně snížili chybně zúčtvaný výns patřící d rku 2006 ve výši 50 (ř.112), v rce 2006 zvyšujeme těcht 50 na ř.30, prtže výnsu již nemůžeme účtvat. - d ř.30 rvněž patří část zdravtníh a sciálníh pjištění, které jsme srazili zaměstnancům ze mzdy v bdbí, za které se pdává daňvé přiznání a d termínu stanveném v 23 dst.3 písm.a) bd 5 jsme jej nedvedli příslušné instituci. Ve většině případů je přiznání pdáván za kalendářní rk a jedná se pjistné za leden až prsinec 2006 a nedvedené d Hdnta tht sraženéh pjištění se nám většinu prjevila v nákladech na účtu 521 neb 522 jak zúčtvaná hrubá mzda, mhl však jít i dměnu zúčtvanu prti účtům 4.účtvé třídy (vyplacená ze zisku či příslušnéh fndu) neb daňvě neúčinný náklad vylučený na ř.40. Příklad: 521/ zúčtvaná hrubá mzda za prsinec / dměna z fndu dměn za prsinec / srážka sciálníh a zdravtníh pjištění pkud není sražené pjištění uhrazen d , 1250 Kč se zvýší základ daně v ř

6 - smluvní pkuta zaúčtvaná na účet 644 v předchzím bdbí, ale uhrazená v bdbí, za které se pdává přiznání. Příklad: V rce 2005 jsme vystavili penalizační fakturu účetním zápisem 311/644. Faktura nebyla v rce 2005 uhrazena a vylučili jsme ji prt na ř.111. V rce 2006 byla faktura uhrazena, zaúčtvali jsme 221/311 a musíme přijatu úhradu zvýšit základ daně. Tt prvedeme v daňvém přiznání za rk 2006 právě na ř.30. V praxi je prblematické tyt úhrady šetřit tak, abychm na ně při tvrbě daňvéh přiznání nezapmněli lze řešit např. speciální analytiku k účtu 311 a na knci rku zkntrlvat úhrady phledávek na tmt účtu vzniklých v minulých bdbích. - závazek právně zaniklý v rce 2006 jinak než úhradu neb zápčtem, který jsme nezúčtvali d výnsů (např. závazek prminutý v rce 2006, když se nám smluva prminutí dstane d ruky až p účetní závěrce). V zemědělství jsu časté případy, kdy jste dkupili transfrmační phledávky za 100% jejich nminální hdnty (na tut částku existuje smluva pstupení phledávky). Následně jste se s půvdní právněnu sbu dhdli, že uhradíte puze 50% a zbytek závazku zanikne (následné smluvy jsu psány různě zbytek závazku je prminut neb je půvdní závazek nahrazen závazkem jiným). V tmt případě musíte neuhrazenu část závazku zúčtvat d výnsů a zdanit, prtže se již nejedná příjem z vydání majetku (ten není předmětem daně pdle 18 dst.2 písm.b), ale výns ze zanikléh závazku. Pkud prminutu část závazku nezúčtujete d výnsů, stejně ji musíte zdanit v ř.30. Příklad: phledávka nminální hdnty 1000 nám byla pstupena za 1000 v rce 1995: 378/ V rce 1996 nám pvinná sba vydala majetek: 042/ V rce 2006 jsme se dhdli, že z částky 1000 uhradíme kamžitě v htvsti puze 500 a zbytek závazku zanikne 479/ /6xx 500 daňvý výns, pkud jej nezúčtujeme, stejně jej musíme zdanit ř.40 náklady neuznávané za náklady vynalžené k dsažení, zajištění a udržení příjmů pdle 24 neb 25, pkud jsu zahrnuty ve výsledku hspdaření - d tht řádku uvádíme všechny zúčtvané, ale daňvě neúčinné náklady, krmě čtyř výjimek. Těmit výjimkami jsu: a) kladný rzdíl mezi účetními a daňvými dpisy majetku uvedenéh v 26 a 32a b) část zůstatku účtu 521, která představuje sražené, ale d stanvené dby neuhrazené sciální a zdravtní pjištění zaměstnanců - v tmt případě se nejedná standardní daňvě neúčinné náklady, ale plžku zvyšující základ daně - viz ř.30 d) statní náklady vylučené na ř.30 účetní pravy nákladů minulých bdbí zaúčtvané d běžnéh účetníh bdbí, které byly v minulých bdbích daňvě šetřené (nebyly zaúčtvané, ale byl ně snížen základ daně) v suladu s 23 dst.3 písm.c bd 2. c) zůstatky účtů 591 až 596 Náklady uvedené na ř.40 se rzepisují d přílhy č.1 II.ddílu, tabulky A, nikliv p jedntlivých účtech, ale vždy sučet za celu účtvu skupinu. Příklady daňvě neuznatelných nákladů naleznete v 25, dst.1 (některé lze dvdit i z 24, dst.2). Příklady těcht nákladů: náklady, které pdle 23, dst.1 zákna daních z příjmů věcně neb časvě nesuvisí se zdaňvacím bdbím - chybně zaúčtvané neb zaúčtvané správně v suladu s 3 zákna účetnictví d bdbí, kdy jsme je zjistili. Nepatří sem náklady vylučené v ř.30. Daňvý zákn je při ddržvání časvé a věcné suvislsti tvrdší než zákn účetnictví - na t nesmíme zapmínat. Výjimku ze zásady respektvání věcné a časvé suvislsti nákladů a výnsů nám pr daňvé účely pvluje zrušený pkyn D-190 a sučasný pkyn D k 23 a t puze pr pravidelně se pakující daňvé výdaje neb drbné, nevýznamné platby, pkud tím prkazatelně nesledujete záměrné upravvání výsledku hspdaření), případně další výjimky uvedené v pkynu D-300 v ustanveních k 23. manka a škdy nepkryté výnsy, s výjimku škd způsbených živelní phrmu neb neznámým pachatelem ( 25 dst.1 písm.n a 24 dst.2 písm.l). nadlimitní náhrady - např. vyplacené cestvní náhrady nad limit stanvený záknem č.119/1992 Sb.( 25 dst.1 písm.j). nesmluvní pkuty a penále a neuhrazené smluvní sankce ( 25 dst.1 písm.f), úrky z dlžených částek daní za dbu psečkání, zvýšení daní ( 25 dst.1 písm.y). Zkntrlujte si v té suvislsti účtvání na účtech 544 a 545 a neuhrazené phledávky a závazky ze - 6 -

7 smluvních sankcí, případně braty na těcht účtech. tvrba účetních rezerv a pravných plžek ( 24 dst.2 písm.i, 25 dst.1 písm.v) uvádí se puze brat MD příslušnéh účtu (např. účtu 559). Rzpuštění brat DAL příslušnéh účtu se uvádí d ř.112. dměny členů statutárních rgánů ( 25 dst.1 písm.d) náklady vynalžené na příjmy d daně svbzené neb nezahrnvané d základu daně ( 25 dst.1 písm.i). Jak pmůcka vám může služit t, že všechny příjmy tht charakteru se bjevují v ř.100 až ř.101 a ř.120 až ř.140 daňvéh přiznání. technické zhdncení na prnajatém majetku p uknčení prnájmu ( 24 dst.2 písm.t). Právně pdle 663 a následujících bčanskéh zákníku je ttiž tzv. technické zhdncení d prvpčátku svéh vzniku vlastnictvím prnajímatele a nejedná se tedy fyzicku likvidaci vlastníh majetku. Daňvě účinným nákladem je puze d výše příjmu (úhrady) d prnajímatele. daňvě neuznatelné daně ( 25 dst.1 písm.r,s) a zaúčtvaná, ale neuhrazená daň z nemvitstí a z převdu nemvitstí ( 24 dst.2 písm.ch) kladný rzdíl mezi účetní a daňvu ZC prdanéh neb zlikvidvanéh hmtnéh a nehmtnéh majetku - pkud ÚZC > DZC ( 24 dst.2 písm.b, 29 dst.2) a účetní zůstatkvá cena majetku darvanéh či bezúplatně převedenéh ( 25 dst.1 písm.). U majetku vyřazenéh v důsledku škdy kladný rzdíl mezi účetní zůstatkvu cenu a přijatu náhradu škdy ( 24 dst.2 písm.c), i v tmt případě platí výjimka pr škdu způsbenu živelní phrmu neb neznámým pachatelem. ztráta z prdeje pzemku ( 24 dst.2 písm.t) - pzr, u pzemků nabytých nepeněžním vkladem se tržba prvnává s nepřeceněnu přizvací cenu před prvním vkladem. ztráta z prdeje akcie pkud účast na splečnsti přesahuje 20% pdíl, z prdeje bchdních pdílů (psuzují se jedntlivě - 24 dst.2 písm.w), z prdeje směnky které byl účtván jak cenném papíru ( 24 dst.2 písm.ze) a z pstupení phledávek ( 24 dst.2 písm.s). Pzr, u phledávek je psuzení pněkud slžitější a je nutn brát v úvahu i vytvřené záknné pravné plžky. V zásadě lze tut daňvě neúčinnu ztrátu z pstupení snížit hdntu pravné plžky vytvřené v suladu se záknem č.593/1992 Sb. rezervách pr zjištění základu daně z příjmů. všechny dary - jejich případném vlivu na základ daně rzhdujeme až na řádku 260 a náklady reprezentaci ( 25 dst.1 písm.t). sciální a zdravtní pjištění zúčtvané na účtu 524 a neuhrazené d termínu dle 24 dst.2 písm.f (bvykle d ). nezaplacené smluvní pkuty, úrky z prdlení, pplatky z prdlení, penále a jiné sankce ze závazkvých vztahů a nezaplacené úrky z úvěrů a půjček v případě, kdy věřitelem je fyzická sba, která nevede pdvjné účetnictví ( 24 dst.2 písm.zi). ř.50 Rzdíl který dpisy hmtnéh a nehmtnéh majetku uplatněné v účetnictví převyšují dpisy tht majetku stanvené dle 26 až 33 - vyplňujeme v případě, kdy účetní dpisy hmtnéh majetku, případně nehmtnéh majetku, jsu vyšší než dpisy daňvé. Jedná se výhradně hmtný majetek uvedený v 26, případně nehmtný majetek uvedený v 32a zákna daních z příjmů neb nehmtný majetek uvedený v zákně daních z příjmů ve znění d knce rku V žádném případě se zde neuvádí případné daňvě neúčinné dpisy například drbnéh dluhdbéh majetku nabytéh vkladem, pravné plžky k nabytému majetku či nehmtnéh dluhdbéh majetku zařazenéh d pužívání v dbě d d pkud nemáme pvinnst pkračvat v depisvání zapčatém půvdním vlastníkem dle 30 dst.12. Obecně se sem neuvádějí žádné dpisy majetku, který není hmtným majetkem pdle 26 neb nehmtným majetkem ve smyslu zákna daních z příjmů. Zákn uznává v těcht případech za daňvě účinné náklady účetní dpisy v případech vymezených v 24 dst.2 písm.v. Odpisy nad rámec tht ustanvení se uvádějí d ř.40. Nejčastější chybu je, pkud prvnáváme daňvé dpisy ze sestavy hmtnéh a nehmtnéh majetku na zůstatek účtu 551. Na tmt účtu jsu zúčtvány dpisy veškeréh depisvanéh majetku (nejen hmtnéh pdle 26 a nehmtnéh pdle 32a) a navíc i zůstatkvá cena majetku vyřazenéh likvidací p ptřebení. Tím prvnáváte neprvnatelné. Vždy musíte z účtu 551 vypreparvat pr prvnání puze dpisy majetku, dpvídajícíh sestavě daňvých dpisů

8 Kmplikvané jsu dpisy nehmtnéh majetku pdle data zařazení d pužívání existují 3 způsby depisvání: 1) majetek zařazený d knce rku 2000 depisujeme stále pdle dpisvých skupin, které existvaly v zákně ke knci rku 2000 (tedy pdle starých sazeb). - Sftware se depisval v 1.OS a již je depsaný, v úvahu přichází puze technické zhdncení prvedené v následujících letech. - V rce 2006 by se ještě mhly depisvat licence, předměty práv průmyslvéh vlastnictví a technické neb jiné hspdářsky využitelné znalsti ve 2.OS - Dále by se mhly v rce 2006 ještě depisvat patenty ve 3.OS 2) majetek zařazený d d depisujeme puze účetně, účetní dpisy jsu uznávány za daňvé náklady. Odepisvání nelze přerušit! Pkud je majetek technicky zhdncen, depisujeme ze zvýšené ceny d měsíce zvýšení p dbu zbývající živtnsti. Pkud se technickým zhdncením (např. up-grade u sftware) prdlužila dba živtnsti, musíme prdlužit i dbu depisvání) 3) majetek zařazený d pužívání a pzději depisuje se pdle 32a zákna daních z příjmů (pravidelně, rvnměrně d měsíce následujícíh p zařazení neb denními dpisy p dbu stanvenu záknem). ř.61 Úprava základu daně pdle 23 v případě zrušení pplatníka s likvidací - bdba je u řádku 161. Při vstupu d likvidace služí pr pplatníky, kteří nestihli prúčtvat všechny perace v účetnictví a ptřebují se s tut situací nějak vypřádat v daňvém přiznání. Ke dni předcházejícímu vstupu d likvidace se dělá mimřádná účetní závěrka a d 30 dnů se pdává daňvé přiznání, ve kterém je nutn se vypřádat s časvým rzlišením, dhadnými plžkami a rezervami, pkud je prkazatelně nerzpustíme v likvidaci. Na ř.61 se bjeví výnsy z těcht rzpuštění, nezahrnuté v ÚVH a na ř.161 náklady. ř.62 - Vlný řádek pr nepředvídané plžky zvyšující základ daně, v krajním případě vám může služit jak "berlička" pr plžky, kterých jste nedkázali rzhdnut, d kteréh z řádků 20 až 61 je zatřídit. - V rce 2006 se d tht řádku napsled uvádí nerealizvané kurzvé rzdíly, pkud jste využili mžnsti zdanit zisk z jejich zúčtvání v rce 2003 až v letech V rce 2006 musíte zdanit celu zbývající, dsud nezdaněnu částku. přechdné ustanvení zákna č. 438/2003 Sb.: 33. Pplatník, který vylučil pdle předchzíh bdu ze základu daně nerealizvané kursvé zisky, je pvinen zvýšit základ daně ve třech zdaňvacích bdbích, neb bdbích, za něž je pdáván daňvé přiznání, bezprstředně následujících p bdbí, ve kterém byly nerealizvané kursvé zisky pdle předchzíh bdu vylučeny, a t v prvním bdbí nejméně jednu třetinu, ve druhém bdbí nejméně plvinu zbývající částky a ve třetím bdbí zbývající částku. Pplatník, kterému vznikla pvinnst pdat daňvé přiznání při prhlášení knkurzu, zrušení, slučení, uknčení neb přerušení činnsti, zvýší základ daně zbývající část částky vylučené pdle předchzíh bdu. ř.70 Mezisučet - řádek představující celkvé zvýšení ÚVH daňvě neúčinné náklady, výnsy nezahrnuté v účetnictví a statní zvýšení základu daně dle 23. ř.100 Příjmy, které nejsu předmětem daně dle 18, dst.2 - vylučujeme výnsy, které nejsu předmětem daně. Příkladem může být výns vzniklý při vydání majetku na phledávku dkupenu d právněné sby pdle transfrmačních záknů pkud by k tmut vydání dšl zcela výjimečně teprve v rce 2006: Nakupili jsme d právněné sby transfrmační phledávku (vzniklu dle zákna 42/1992 Sb.) v nminální hdntě 100. Za tut phledávku jsme zaplatili dhdnutu cenu 40. S pvinnu sbu jsme se dhdli a na tut phledávku nám byl vydán strj v hdntě 100. Rzdíl mezi "kupní" cenu phledávky a hdntu strje ve které byl vydán, zúčtujeme v suladu s pkynem D-108 na účet 688. Tent výns není předmětem daně z příjmu v suladu s 18 dst.2 písm.b). 378/ nákup phledávky d právněné sby 042/ hdnta strje d výše kupní ceny 042/688nedaň. 60 rzdíl kupní a dhdnuté ceny Výns vylučíme na ř.100 jak výns, který není předmětem daně ř.101 Příjmy, jež u pplatníků, kteří nebyli zalženi neb zřízeni za účelem pdnikání, nejsu předmětem daně pdle 18, dst.4 a

9 - týká se puze příjmů z hlavní činnsti u pplatníků, kteří nejsu zřízeni za účelem pdnikání - tzv. neziskvé rganizace. Všechny náklady suvisející s tut činnstí se uvádějí d ř.40. Běžných pdnikatelských subjektů se tent řádek netýká. ř.110 Příjmy svbzené d daně pdle 19 - vylučení výnsů d daně svbzených - v praxi jich je minimum. V úvahu přicházejí v praxi především příjmy z dividend neb pdílů na zisku. Příklady: příjmy z dividend a pdílů na zisku vyplácené dceřinu splečnstí mateřské splečnsti. Detailní pdmínky jsu uvedeny v 19 dst.1 písm.ze a zi, dále v 19 dst.3 a 4. V rce 2006 je základní pdmínku pr svbzení, aby mateřská splečnst měla v dceřiné splečnsti účast na základním kapitálu alespň 10% nepřetržitě p dbu alespň 12 měsíců ( 19 dst.1 písm.ze,zi). příjmy z členských příspěvků u rganizací, v nichž není členství ze zákna pvinné ( 19 dst.1 písm.a) úrky z hyptéčních zástavních listů při splnění pdmínek ( 19 dst.1 písm.l) úrky ve výši 140% diskntní sazby přijaté d správce daně neb správy sciálníh zabezpečení za neprávněné zadržvání finančních prstředků ( 19 dst.1 písm.n). výnsy z prstředků rezerv ulžených na zvláštním vázaném účtu v bance v suladu se záknem rezervách ( 19 dst.1 písm.zl) ř.111 Částky, které se pdle 23 dst.3 písm.b snižuje výsledek hspdaření V 23 dst.3 písm.b je uveden, že následující částky se základ daně snižuje. Z tht slvníh bratu je zřejmé, že i když tyt částky zapmeneme v přiznání uvést, správce daně by při případné kntrle měl tyt částky snížit základ daně z mci úřední. - výnsy ze smluvních pkut, úrků z prdlení a statních smluvních sankcí zaúčtvané na účet 644, ale d knce zdaňvacíh bdbí neuhrazené. Př: celkvá částka zúčtvaná na účtu 644 za rk 2006 je 100, z th neuhrazené phledávky k činí 60. Na ř.111 vylučíme z daňvě účinných výnsů rku 2006 částku 60. V případě úhrady těcht phledávek v následujících bdbích je uvedeme d ř zdravtní a sciální pjištění, v minulých bdbích sražené zaměstnancům, které nebyl včas uhrazené a prt ně byl zvýšen základ daně (d rku 2000 ř.60, d r.2001 v ř.30) pkud byl uhrazen v rce PROFEX 1/ náklady, které byly v minulsti vylučeny jak neuhrazené, prtže zákn je uznává až p jejich úhradě, pkud byly v běžném bdbí uhrazeny. Příklady: a) závazky ze smluvních sankcí uhrazené v rce 2006, pkud byly zúčtvány na účet 544 v minulých bdbích a v těcht bdbích byly zárveň jak neuhrazené vylučeny na ř.40. b) uhrazená daň z nemvitstí a z převdu nemvitstí, pkud byly v minulých bdbích zaúčtvané a jak neuhrazené vylučeny na ř.40. c) uhrazené úrky, které byly v minulých bdbích vylučeny z nákladů puze a výhradně z důvdu, že byly neuhrazené (úrky z půjčky d fyzické sby která nevede účetnictví). O úrky, které byly vylučeny tzv. testem pdkapitalizace - 25 dst.1 písm.w a navíc byly neuhrazené, nemůžeme ani při jejich úhradě snížit základ daně. ř.112 Částky, které lze pdle 23 dst.3 písm.c snížit výsledek hspdaření V 23 dst.3 písm.b je uveden, že následující částky základ daně lze snížit. Z tét frmulace vyplývá, že pkud pplatník na některu z mžnstí snížit základ daně zapmene, správce daně za něj tent myl nenapraví a nápravu lze zjednat puze pdáním ddatečnéh daňvéh přiznání. - částky suvisející s rzpuštěním účetních pravných plžek a rezerv, jejichž tvrba nebyla daňvým nákladem. Od rku 2003 rzpuštíte pravné plžky a rezervy prstřednictvím strany DAL nákladvých účtů (např. 554, 559). (D rku 2002 se d ř.112 uváděly výnsy vzniklé rzpuštěním účetních pravných plžek a rezerv - účty 654, 659). - částky, které byly nesprávně zvýšeny příjmy. Uvedeme zde jakýkliv výns zúčtvaný v rce 2006, který nepatří d zdaňvacíh bdbí rku Příkladem může být duplicitně vystavená faktura, faktura vystavená v rce 2006, ale patřící d výnsů rku 2007, přijatá zálha zúčtvaná mylem d výnsů či jakýkliv jiný mylem zúčtvaný výns. - částky nezúčtvané d nákladů rku 2006, pkud je lze pdle zákna daních z příjmů d daňvě účinných nákladů zahrnut. Příklady: 1) V rce 2006 jsme prdali materiál, zúčtvali tržbu na účet 642, ale zapmněli jsme materiál vydat za skladu - chybí nám daňvý náklad ve výši přizvací ceny materiálu na účtu 542. V daňvém přiznání ji uvedeme d ř.112. V rce

10 2007 náklad zaúčtujeme, ale daňvě jej vylučíme v přiznání na ř.30. 2) V rce 2005 jsme chybně zúčtvali d nákladů přijatu fakturu hrazenu v htvsti. Jednu jsme ji zúčtvali d nákladů přím z pkladny (518/211) a duplicitně i předpisem jak přijatu fakturu (518/321). Daňvě jsme šetřili vylučením duplicitníh nákladu v ř.40 daňvéh přiznání za rk 2005, účetní strn v rce 2006 (-518/-321) vylučíme v ř.112. Tímt způsbem nemůžeme v žádném případě uplatňvat náklady vzniklé tvrbu rezerv a pravných plžek pdle zákna č.593/1992 Sb. Aby tyt náklady mhly být uplatněny v daňvém přiznání, musí nich být účtván. Nelze je uplatňvat v daňvém přiznání a přitm je mít nezaúčtvané. Tt ustanvení je d rku 2004 uveden přím v 3 dst.3 zákna rezervách. - Výnsvý dpis (na účet v účtvé skupině 64) pasivníh ceňvacíh rzdílu neb gdwillu vzniklých vkladem majetku neb přeměnu. ř.120 Příjmy nezahrnvané d základu daně pdle 23, dst.4, písm.a) - vylučení tuzemských výnsů zdaněných zvláštní sazbu daně (tzv. knečnu srážkvu daní) - pzr, s nimi suvisející náklady nejsu daňvě uplatnitelné. Např: přijaté pdíly na zisku a dividendy pkud nejsu svbzeny pdle 19 přijaté vypřádací pdíly přijaté pdíly na likvidačním zůstatku suvisející akcie neb bchdní pdíl je nutn zúčtvat nedaňvě a vylučit na ř.40 ( 25 dst.1 písm.i) pdíl tichéh splečníka ř.130 Příjmy nezahrnvané d základu daně pdle 23, dst.4, písm.b) - vylučení zahraničních dividendvých výnsů pkud nejsu svbzeny pdle 19 - tyt výnsy se zdaňují dděleně d statních příjmů a jsu sučástí tzv. samstatnéh základu daně. Z běžnéh základu daně je prt vylučujeme, abychm je mhli zdanit v jiné části daňvéh přiznání sazbu daně 15%, knkrétně na řádcích 331 až 335. přijaté pdíly na zisku a dividendy ze zahraničí pkud nejsu svbzeny přijaté vypřádací pdíly ze zahraničí přijaté pdíly na likvidačním zůstatku v zahraničí ř.140 Příjmy a částky pdle 23 dst.4, s výjimku příjmů pdle 23 dst.4 písm.a) a b) nezahrnvané d základu daně - vylučení výnsů již jednu zdaněných u téhž pplatníka daní z příjmu, např. výnsy přiznané mim účetnictví v minulých zdaňvacích bdbích na ř.20, ale přijaté a zaúčtvané v běžném bdbí vrácení příslušenství daně d správců daně na základě žádsti prminutí 545/379 předpis penále, vyměřenéh FÚ v minulém rce (nedaňvý náklad) 379/221 platba penále správci daně 221/688 platba prminutéh penále správcem daně (nedaňvý výns) přijatá úhrada části phledávky, která byla v minulých bdbích účetně depsána jak nedbytná. 2004: 546/379 dpis phledávky (nedaňvý náklad) 2006: 221/646 úhrada (d výše nedaňvé 546 nedaňvý výns) špatně časvě rzlišený leasing v minulých bdbích, např: - v rce /321 chybně zúčtvaná 1.zvýšená splátka přím d nákladů (leasing na 48 měsíců, autmbil převzat ) v průběhu rku 2006 FÚ při kntrle tent náklad neuznal a dměřil daň za rk v rce 2006 nemáme zůstatek na účtu 381 a nemáme c rzpustit d nákladů rků 2006, prtže časvé rzlišení nebyl vytvřen. Tedy je vytvříme účetním zápisem 381/648(688) ve výši časvě rzlišených nákladů, které ještě zbývá zúčtvat /381 zúčtujeme daňvě pdíl nákladů rku 2006 (na zdaňvací bdbí rku 2004 a 2005 můžeme pdat ddatečné daňvé přiznání) technické zhdncení stavby zúčtvané chybně d nákladů : 511/321 - chybně, měl být zúčtván 042/321. V rce 2006 pdán ddatečné daňvé přiznání (zvýšen základ daně a zaplacena daň) : 042/648(688) - pravíme půvdní chybné zaúčtvání (nedaňvý výns) a p zařazení na účet 021 můžeme depisvat technicky zhdncenu stavbu. - část výnsu z prdeje sbníh autmbilu s mezenu vstupní cenu ( 29 dst.10) ve výši daňvé zůstatkvé ceny a rzdílem mezi účetní přizvací cenu a sníženu vstupní cenu. Zbytek je výnsem daňvým. Tent princip je uveden v 23 dst.3 písm.l. Nedaňvý výns na 641 = maximálně (DaňváZC + Př.Cena limit pdle 29 dst.10)

11 Suvisející náklad (zůstatkvu cenu autmbilu) musíme vylučit na ř.40 (eventuelně 160), prtže se jedná náklad suvisející s výnsem nezahrnvaným d základu daně ( 25 dst.1 písm.i) Obdbný princip platí i v případě, že byl prdaný autmbil přízen frmu finančníh leasingu. ř.150 Rzdíl, který dpisy hmtnéh a nehmtnéh majetku stanvené pdle 26 až 33 převyšují dpisy tht majetku uplatněné v účetnictví. - bdba ř.50 - vyplňujeme v případě kdy účetní dpisy jsu nižší než dpisy daňvé. ř.160 Suhrn jedntlivých rzdílů, které částky nákladů vynalžených na dsažení, zajištění a udržení příjmů převyšují náklady uplatněné v účetnictví Na řádek 160 by se měly především uvádět náklady, které sice v účetnictví zúčtvány jsu, ale pr účely daně z příjmu se uznávají ve vyšší částce. V praxi čast dchází k záměnám řádků 112 a 160. "Částky nezahrnuté d účetních nákladů, které lze pdle zákna daních z příjmů zahrnut d daňvě účinných nákladů " jsu uvedeny v 23 dst.3 písm.c, bd 2. Pdle frmuláře daňvéh přiznání se mají uvádět d ř.112. Náplň ř.160 je všem na první phled velmi pdbná. Záměnu ř.112 a ř.160 nemůžete způsbit fatální chybu. Někdy jsu v praxi také zaměňvány řádky 140 a 160. Psuzení, d kteréh řádku námi psuzvaná hdnta patří, je velmi jednduché - d řádku 140 uvádíme daňvě neúčinné výnsy neb příjmy a d řádku 160 daňvě účinné náklady neb výdaje. - pdnikvé zdravtní a sciální pjištění, v minulých bdbích zaúčtvané na účet 524, neuhrazené v termínu daném 24 dst.2 písm.f, byl v minulých letech vylučené na ř.40. V rce 2006 jsme zaplatili a snížíme tut částku základ daně. Na tent řádek se uhrazené pjistné uvádí pdle Pkynů k vyplnění daňvéh přiznání, pdle znění zákna by se mhl vykázat i na ř.111, prtže spadá pd 23 dst.3 písm b. - kladný rzdíl mezi daňvu a účetní ZC při daňvém vyřazení hmtnéh neb nehmtnéh majetku (záprný rzdíl se uvádí d ř.40 - pkud účetní ZC > daňvá ZC) ÚZC = 100, DZC = 80 - bez prblémů účtujeme 541/08x 100, z th 20 uvedeme na řádek 40 jak daňvě neúčinný náklad ÚZC = 80, DZC = účtujeme 541/08x 80, daňvě účinné náklady je nutn zvýšit mim účetnictví 20 v ř.160. V praxi lze pstupvat i tak, že celý zůstatek účtu 541 vylučíme na ř.40 a daňvě uznatelnu zůstatkvu hdntu uvedeme celu d ř.160. Tent pstup se snáze prkazuje správci daně při kntrle. - kladný rzdíl mezi nabývací a účetní hdntu při prdeji akcií nabytých nepeněžním vkladem. Příklad: D a.s. jsme vlžili budvu v účetní zůstatkvé ceně 700. Daňvá zůstatkvá cena v kamžiku vkladu byla 800. Na účtu 063 evidujeme akcie v ceně přízení 700. Pkud akcie prdáme za 1000, účtujeme 561/ a v ÚVH tedy máme náklad ve výši 700. Pdle 24 dst.7 nabývací hdntu pdílu (akcie) a tedy i daňvě účinným nákladem je DZC v kamžiku vkladu = 800. Rzdíl ve výši 100 uvedeme d řádku 160. ř.161 Úprava základu daně pdle 23 v případě zrušení pplatníka s likvidací bdba řádku 61, puze s tím rzdílem, že na tmt řádku dchází ke snížení základu daně ř Vlný řádek pr nepředvídané plžky snižující základ daně, v krajním případě vám může služit jak "berlička" pr plžky, kterých jste nedkázali rzhdnut, d kteréh z řádků 100 až 161 je zatřídit. ř.170 Mezisučet řádek představující snížení ÚVH daňvě neúčinné výnsy, náklady nezahrnuté v účetnictví a statní snížení daně v suladu s 23. ř.200 Základ daně neb daňvá ztráta před úpravu (ř.10 + ř.70 - ř.170) - základ daně neb daňvá ztráta. Kladné čísl uvádíme bez znaménka, daňvu ztrátu se záprným znaménkem. ř.220 Základ daně neb daňvá ztráta p úpravě (ř.200 ř ř.210) Pkud bude na tmt řádku vykázána daňvá ztráta, řádky 230 až 330 se nevyplňují ani neprškrtávají. ř.230 mžnst uplatnění daňvých ztrát z předcházejících sedmi zdaňvacích bdbí, v rce 2006 máte pslední mžnst uplatnit ztrátu z rku Výši daňvých ztrát zjistíte z pdaných daňvých přiznání, výměrů FÚ, ddatečných přiznání. Tat daňvá ztráta musela být

12 vyměřena - buď autmaticky tak, že jste platně pdali daňvé přiznání neb rzhdnutím správce daně (platebním výměrem). Vždy se jedná pslední vyměřenu ztrátu! Pkud se ve firmě změnila vlastnická struktura z více než 25% v dbě d , je nutn zkumat, zda nedšl i ke změně struktury činnstí, ve kterých pdnikáte, mezi rkem 2006 a rkem, kdy byla ztráta vyměřena. V některých případech nelze daňvu ztrátu uplatnit. Pdrbnsti najdete v 38na. ř.240 Odpčet vzniklý v suladu s 34 dst.10 v rce 2005, který nebyl v rce 2005 uplatněn, lze uplatit ještě v rce 2006 a třech následujících. Detaily jsu ppsány v 1. části u tabulky F.a (ppis změn pr rk 2006). Reinvestiční dpčet vzniklý d knce rku 2004 pdle 34 dst.3 ve znění k ve výši 10, 15, 20% z nvě přízenéh hmtnéh majetku, který nebyl mžné v minulých letech uplatnit z důvdu nulvéh základu daně neb daňvé ztráty. V rce 2006 už nvý nárk nemůže vzniknut! Dále se zde uvádí dpčet ve výši 30% nákladů na výuku žáků pkud splňují pdmínky pdle 34 dst.3. ř.241 Zde uvedete nárk a dpčitatelnu plžku pdle 40 dst.25, která je rva hdntě vypřádaných majetkvých pdílů pdle zákna č.42/1992 Sb. v rce ř.242 Odečet výdajů vynalžených při realizaci prjektů výzkumu a vývje. Na tent řádek navazuje tabulka F.b). ř.250 Základ daně snížený plžky uvedené na ř.230 až tent řádek služí jak základna pr zjištění maximální hdnty darů, které lze snížit daňvý základ. Částka uvedená v tmt řádku nesmí být záprná. ř.251 Částka, kteru lze dále snížit již snížený základ daně - řádek služící puze tzv. neziskvým rganizacím k uplatnění snížení základu daně pdle 20 dst.7. ř.260 Hdnta darů pdle 20 dst. 8 - mžnst snížení daňvéh základu pskytnuté dary, maximálně 5% z hdnty řádku 250 (u běžných pdnikatelů) a u darů pskytnutých vyským šklám a veřejným výzkumným institucím dalších 5% (až d hdnty 10% z řádku 250). Všechny dary musí vyhvvat kritériím 20 dst.8. Hdnta jedntlivéh daru musí být minimálně 2000,- Kč a musí být pskytnut na vyjmenvaný účel vyjmenvaným sbám. D tabulky G, řádku 1 v přílze č.1 se tat částka píše, d ř.2 napíšete hdntu darů pskytnutých vyským šklám a veřejným výzkumným institucím. ř.270 snížený základ daně zakruhlíme na celé tisíce směrem dlů ř.280 sazba daně 24% ř.290 ř.270 x sazba / 100 = daň ř.300 Slevy na dani pdle 35, 35a, 35b - existují principielně čtyři druhy těcht slev na dani. Pkud tent řádek pužijete, musíte prvést rzdělení slev pdle jedntlivých druhů d tabulky H. sleva na zaměstnance se změněnu pracvní schpnstí (18000 na jednh přepčtenéh zaměstnance) sleva na zaměstnance se změněnu pracvní schpnstí s těžším zdravtním pstižením (60000 na jednh přepčtenéh zaměstnance) sleva ve výši plviny daně u zaměstnavatelů zaměstnávajících alespň 25 zaměstnanců a z th plvinu se zdravtním pstižením slevy z titulu investičních pbídek pdle 35a a 35b ř.310 Daň z tzv. hlavníh daňvéh přiznání zakruhlená na celé Kč nahru ř.320 Zápčet daně zaplacené v zahraničí - zde se uvádí daň z příjmu české splečnsti (české právnické sby), kteru zaplatila prstřednictvím např. stálé prvzvny v zahraničí. Maximálně lze zapčítat d částky uvedené v ř.310. ř.330 Výsledná daň z tzv. hlavníh daňvéh přiznání p zapčtení daně zaplacené v zahraničí. ř Výpčet daně ze samstatnéh daňvéh základu. Pr příjmy z dividend, pdílů na zisku (pkud nejsu svbzeny pdle 19), vypřádacích pdílů a pdílů na likvidačním zůstatku ze zahraničí platí bdbná pravidla jak pr tuzemské výnsy stejnéh charakteru. Tuzemské výnsy jsu zdaňvány knečnu srážkvu daní ve výši 15%. Aby u zahraničních výnsů byl ddržen stejné zdanění, zdaňují se v samstatném základu daně se sazbu daně 15%. Na ř.331 uvádíme

13 přijaté výnsy v hrubé výši, spčítáme daň a zapčteme daň zaplacenu v zahraničí. ř.340 Celkvá daňvá pvinnst - představuje sučet bu výše uvedených daní - běžné daně z hlavníh daňvéh přiznání a daně ze zahraničních "dividendvých" příjmů. ř.360 Pslední známá daňvá pvinnst = ř.330 (ř ) Tent řádek služí pr stanvení zálh na daň z příjmu v dalším bdbí. Řádek nesmí nabývat záprných hdnt. Nenechte se zmýlit, tent řádek je skutečně rven hdntě z řádku 330, je tudíž celkem nadbytečný. V pátém ddílu přiznání zjistíme celkvý nedplatek neb přeplatek daně. Prvnáním celkvu daňvu pvinnstí z ř.340 s uhrazenými zálhami zjistíme nedplatek či přeplatek daně. Nedplatek je splatný ke dni pvinnsti pdat daňvéh přiznání, přeplatek můžeme pžádat. Vyjde-li na řádku 340 daňvá pvinnst, je třeba ji prúčtvat d bdbí rku 2006 a teprve pté vyhtvit účetní výkazy (pkud jsme již dříve nezúčtvali rezervu na daň z příjmu). Pkud nemáme jiné přeplatky či nedplatky na dani, měl by být k rzvahvému dni zůstatek účtu 341 rven řádku 4 v V.ddílu. Zálha na daň je splatná vždy k 15. dni v měsíci, pčítání měsíců je dvzen d pčátku zdaňvacíh bdbí, bvykle jsu čtvrtletní zálhy splatné 15.3., 15.6., 15.9., Zálhy na daň neplatíte, pkud daňvá pvinnst nepřesáhla Kč. Od d Kč platíte plletní zálhy ve výši 40% pslední daňvé pvinnsti (bvykle a ), nad platíte čtvrtletní zálhy ve výši 25% pslední daňvé pvinnsti. Zálhy se zakruhlují na celé stkruny nahru. Příklad: Jste bchdní splečnst, která nemá pvinné věření závěrky auditrem a máte tedy pvinnst pdat daňvé přiznání za rk 2006 d Vaše daňvá pvinnst za rk 2006 je Kč. V rce 2006 jste platili čtvrtletní zálhy Kč (daňvá pvinnst za rk 2005 byla Kč). V rce 2007 budete platit čtvrtletní zálhy na daň takt: zaplatíte zálhu na rk 2007 ve výši Kč zaplatíte dplatek daně za rk , , zaplatíte zálhy na rk 2007 ve výši Kč zaplatíte zálhu na rk 2008 ve výši Kč. Upzrnění: Pkud nemůže za splečnst jednat samstatně jedna fyzická sba, ale musí dle splečenské smluvy či stanv jednat více sb, musí se uvést na pslední straně přiznání d klnky "pstavení vzhledem k právnické sbě" údaj "statutární rgán - viz přílha". Předepsané údaje ttžnsti sb včetně pdpisů se musí pdat na samstatné přílze včetně textu "PROHLAŠUJEME, ŽE VŠECHNY NÁMI UVÁDĚNÉ ÚDAJE V TOMTO PŘIZNÁNÍ JSOU PRAVDIVÉ A ÚPLNÉ"

14 2. ZMĚNY V ZÁKONECH O DANÍCH Z PŘÍJMŮ A O ZDRAVOTNÍM A SOCIÁLNÍM POJIŠTĚNÍ V DŮSLEDKU PŘIJETÍ NOVÉHO ZÁKONÍKU PRÁCE OD Ing. Jiří Pavel, auditr, daňvý pradce MAKO AUDIT s.r.., pavel@mak.cz vstupil v platnst zákn č.262/2006 Sb. zákník práce a dprvdný zákn č.264/2006 Sb., který mění dalších 60 záknů v suvislsti s přijetím zákníku práce. Dprvdný zákn byl nvelizvaný záknem č. 585/2006 Sb. (dklad nvéh zákna nemcenském pjištění č.187/2006 Sb. až na rk 2008 např. prplácení náhrady mzdy v prvních 14 dnech nemci zaměstnavatelem pr rk 2007 platí půvdní zákn č.54/1956 Sb.). Nvý zákník práce zcela brací přístup z půvdníh přístupu c není pvlen, je zakázán na nvé pjetí c není zakázán, je pvlen bdbně jak je tmu v statních záknech. Navazuje tak na článek 2 dst. 4 zákna č.1/1993 Sb. Ústava České republiky, kde je řečen: Každý bčan může činit c není záknem zakázán a nikd nesmí být nucen činit, c zákn neukládá. Splečně s nvým zákníkem práce byl schválen tzv. dprvdný zákn, který nvelizuje řadu suvisejících záknů, mezi jiným i zákn daních z příjmů a zákn pjistném na sciální zabezpečení a příspěvku na státní plitiku zaměstnansti a zákn pjistném na všebecné zdravtní pjištění. Díky přijetí těcht záknů má zaměstnavatel d 1. ledna 2007 relativně vysku vlnst v mžnsti uplatnění peněžitých i nepeněžitých plnění (benefitů) pskytvaných zaměstnancům mim jejich mzdu d jeh daňvě uznatelných nákladů. V průběhu prjednávání znění nvéh zákníku práce v létě 2005 dšl k dhdě MF, MPSV, MZdravtnictví, ČMKOS a zástupců zaměstnavatelů a k přijetí splečnéh becnéh stanviska k buducí úpravě (becnému principu, který by měl být prsazen d záknů): zaměstnavatel (pplatník DPPO i DPFO) bude mít relativně vysku vlnst v mžnsti uplatnění peněžitých i nepeněžitých benefitů (peněžní neb nepeněžní příjem nad rámec mzdy) d daňvě uznatelných nákladů pskytnutý benefit, který zaměstnavatel zahrne d svých daňvě uznatelných nákladů bude zdaněn u zaměstnance a bude pdléhat pjistnému na veřejnprávní pjištění pskytnutý benefit hrazený z FKSP, sciálních fndů, ze zisku p zdanění či na vrub daňvě neuznatelných nákladů, bude becně svbzený d DPFO a nebude pdléhat ani pjistnému na veřejnprávní pjištění Na škleních k tét prblematice se začal pužívat termín triáda. Takt začal být značván sučasné zdanění příjmů zaměstnanců daní z příjmů fyzických sb, veřejným zdravtním pjištěním a veřejným sciálním pjištěním. Stal se tak, prtže veřejné pjištění je v pdstatě určitu frmu daně. Zjedndušeně řečen by měl být becný přístup následující: Pkud zaměstnavatel pskytne zaměstnanci nějaké plnění, které není přímu dměnu za vyknanu práci,mim kruh daňvých nákladů zaměstnanec by neměl mít tent příjem zdaněn triádu. Napak, zúčtuje-li tent svůj náklad zaměstnavatel jak náklad daňvý, zdaní jejzaměstnanci bdbně jak je mzdu. Pr tat zvýhdnění neb příjmy zaměstnanců nad rámec jejich dměny za práci je pužíván také termín benefit. V praxi t samzřejmě takhle jednduché d nebude a existuje předpklad, že z tht pravidla budu platit výjimky i v buducnu. Stav při pskytvání peněžních či nepeněžních plnění nad rámec mzdy (benefitů) zaměstnancům v rce 2006 Daň z příjmů právnických sb: peněžní plnění pskytvané zaměstnanci vedle mzdy není daňvě uznatelným nákladem ( 25 dst. 1 písm. d)). Mzda je definvána jak dměna za vyknanu práci. Daňvě uznatelné nejsu ani v případě, že pdléhají u zaměstnance dani z příjmu a dvdům pjištění. Např. peněžitá dměna k živtnímu jubileu zaměstnance bez vazby na vyknanu práci je u zaměstnavatele daňvě neuznatelná ( 25 dst.1 písm.d), ale zaměstnanec ji zdaňuje. V tmt případě se jedná v pdstatě nejdražší peníze vyplacené zaměstnanci, prtže krmě výrčí 50 let věku a prvníh dchdu d důchdu pdléhají i dvdům ZP a SP. Některé náklady vynalžené na plnění pskytvané zaměstnanci vedle mzdy jsu vyjmenvána v 24 dst.2 a jsu daňvě uznatelným nákladem při splnění určitých pdmínek. Mezi ně patří výdaje na pracvní sty zaměstnanců a náhrada cestvích výdajů,příspěvky na penzijní a živtní připjištění, d

15 prava zaměstnanců d zaměstnání, přechdné ubytvání zaměstnanců apd. Daňvě uznatelným nákladem jsu také výdaje na pracvní a sciální pdmínky, péči zdraví a zvýšený rzsah dby dpčinku zaměstnanců vynalžené na knkrétně vyjmenvané účely. Mezi tyt náklady patří např. bezpečnst a chrana zdraví při práci, závdní preventivní péče (smluvním lékařem) a stravvání zaměstnanců d limitů daných záknem. Mezi tyt náklady patří i pracvně-právní nárky zaměstnanců umžněné klektivní smluvu neb vnitřním předpisem, pkud zvláštní zákn nestanví jinak ( 24 dst. 2 písm. j) bdy 1 až 5). Právě tt pslední ustanvení byl velmi mál využíván pr jeh btížný výklad. Zvláštním záknem byl především zákník práce. V rce 2006 platil, že c zákník práce výslvně nepvlval, byl zakázán. Prt i všechny nárky zaměstnanců, aby mhly být daňvě uznatelným nákladem zaměstnavatele, musely být vyjmenvány v zákníku práce. Mezi ně patřila např. dvlená nad základní výměru, dstupné, další pracvní vln při svatbě neb úmrtí. Daň z příjmu fyzických sb ze závislé činnsti byl nutn psudit, zda je příjem zaměstnance předmětem daně ( 6 dst.7) a případně svbzení příjmů při splnění určitých pdmínek daných 6 dst.9. PROFEX 1/2007 Pjistné na sciální zabezpečení: 5 zákn č. 589/1992 Sb. vyměřvacím základem zaměstnance je úhrn příjmů zúčtvaných mu rganizací s vyjmenvanými výjimkami. Vyměřvací základ na sciální pjištění tedy není přím navázán na základ daně z příjmů. Pjistné na všebecné zdravtní pjištění: 3 zákn č. 592/1992 Sb. - vyměřvacím základem zaměstnance je úhrn příjmů zúčtvaných mu zaměstnavatelem s vyjmenvanými výjimkami. Vyměřvací základ na zdravtní pjištění tedy není přím navázán na základ daně z příjmů. Definice vyměřvacíh základu u bu pjistných byla pdbná, avšak ne stejná a v praxi existvaly velmi velké rzdíly ve výkladech bu záknů. Stanvení vyměřvacích základů byl relativně slžité. Existvaly velké rzdíly mezi základem DPFO a vyměřvacím základem na veřejné pjištění Existvaly benefity pskytvané zaměstnancům, které nebyly daňvým nákladem, ale pdléhaly dvdům veřejnéh pjištění i dani z příjmu fyzických sb. Např. peněžní i nepeněžní dměny pskytnutá zaměstnanci k různým živtním výrčím (s výjimku nepeněžitých darů d 2000 Kč rčně u příležitsti 50 let věku a dchdu d důchdu). Takvét výdaje byly pr pdnik neúměrně drahé. Tabulka č.1 Přehled některých plnění zaměstnancům a jejich dpady d základů daně z příjmů a d vyměřvacích základů na veřejné pjištění d knce rku 2006 (převzat z materiálů MF ČR) Stav v rce 2006 Uznatelný náklad zaměstnavatele Zdanitelný příjem zaměstnance Pjistné na sciální zabezpečení Pjistné na zdravtní pjištění Dvlená nad základní výměru An An An An Závdní stravvání An ( 24/2j4)/Ne Ne Ne Ne Nealk nápje na pracvišti Ne (?pitná vda?) Ne Ne Ne Peněžitý příspěvek na dvlenu Ne An An/Ne (50 let,důchd) An/Ne (50 let,důchd) Pskytnutí rekreace v nepeněžité frmě d Kč Ne Ne Ne Ne Pskytnutí rekreace v nepeněžité frmě An/Ne (50 An/Ne (50 Ne An nad Kč let,důchd) let,důchd) Nadlimitní cestvní náhrady Ne An An An Mžnst sprtvníh neb kulturníh vyžití Ne Ne Ne Ne Kursy, šklení, MBA An Ne Ne Ne Šklné na sukrmé VŠ Ne Ne Ne Ne Rekreace ve vlastním středisku zaměstnavatele sv.d DPFO) sv.d DPFO) An/Ne(pkud An/Ne(pkud An ( 24/2j5)/Ne An/Ne ( 6/9d) Svz zaměstnanců d práce An ( 24/2zg)/Ne An Ne Ne Přechdné ubytvání zaměstnanců An( 24/2zu)/Ne An/Ne( 6/9k) An/Ne(pkud An/Ne(pkud sv.d DPFO) sv.d DPFO) Závdní preventivní péče An Ne Ne Ne Nadstandardní zdravtní péče Ne Ne Ne Ne Pjistné na úrazvé pjištění Ne An Ne Ne Příspěvek na důchdvé a živtní pjištění d limitu An Ne Ne Ne Příspěvek na důchdvé a živtní pjištění nad limit Ne An Ne Ne Odstupné An An Ne Ne Služební vzidl pr sukrmé pužití An An Ne Ne Výrbky a služby za cenu nižší než bvyklu An An An/ Ne( 5/2c8) An/ Ne( 3/2c8)

16 Stav při pskytvání peněžních či nepeněžních plnění nad rámec mzdy (benefitů) zaměstnancům v rce 2007 Pr rk 2007 byly sjednceny vyměřvací základy pr veřejnprávní pjištění a v zásadě jsu dvzeny d základu daně z příjmů. Tent text vychází z výkladvéh stavu známéh ke dni Je pravděpdbné, že v průběhu rku 2007 djde k určitým psunům v těcht výkladech záknů. Zdravtní pjištění - 3 z. č.592/92 Sb.: Vyměřvacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsu předmětem daně z příjmů fyzických sb pdle zákna daních z příjmů a nejsu d tét daně svbzeny a které mu zaměstnavatel zúčtval v suvislsti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemcenském neb důchdvém pjištění. Zúčtvaným příjmem se pr účely věty první rzumí plnění, jehž hdnta je na příslušném účtu zaměstnavatele účtvána jak náklad neb úbytek prstředků a které byl v peněžní neb nepeněžní frmě pskytnut zaměstnanci neb předán v jeh prspěch. Sciální pjištění- 5 zákna č.589/92 Sb. Vyměřvacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsu předmětem daně z příjmů fyzických sb pdle zákna daních z příjmů 3) a nejsu d tét daně svbzeny a které mu zaměstnavatel zúčtval v suvislsti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemcenském neb důchdvém pjištění. Zúčtvaným příjmem se pr účely věty první rzumí plnění, jehž hdnta je na příslušném účtu zaměstnavatele účtvána jak náklad neb úbytek prstředků a které byl v peněžní neb nepeněžní frmě pskytnut zaměstnanci neb předán v jeh prspěch. Rzdíly mezi základem DPFO a vyměřvacími základy SP a ZP Stále existují rzdíly mezi základem DPFO a vyměřvacím základy na veřejnprávní pjištění. Následující text dráží sučasný stav výkladů záknů ze strany státní správy: D vyměřvacíh základu se zahrnuje puze zúčtvaný příjem knkrétnímu zaměstnanci a výši tht příjmu se snižují prstředky zaměstnavatele Tímt zúčtvaným příjmem zúčtvaným knkrétnímu zaměstnanci se rzumí plnění, jehž hdnta byla u zaměstnavatele zahrnuta d nákladů (a t i nedaňvých), ale mhly t být i prstředky ze zisku p zdanění (např. z fndů na účtech 423, 427). Pr daň z příjmů se d daňvéh základu zahrnují jakékliv peněžní i nepeněžní příjmy a t i nezúčtvané knkrétnímu zaměstnanci Příklady rzdílů: 1. Hrmadný svz zaměstnanců d práce najatým dpravcem. Dprava se musí ddavateli zaplatit bez hledu na t, klik lidí a kd knkrétně tét dpravy využil. Náklad na svz není zúčtván žádnému knkrétnímu zaměstnanci, a prt se nejedná příjem zahrnutý d vyměřvacíh základu zaměstnance. Pr účely stanvení základu daně zaměstnance se ale jedná nepeněžní příjem zaměstnance, který se dpravil d práce (prtže tak stanvuje 3 ZDP). Vznikl mu příjem pdléhající dani ze závislé činnsti ve výši rzdílu mezi cenu bvyklu a částku, kteru zaplatil zaměstnavateli (většinu zaměstnanci nic neplatí). Prtže se pravděpdbně nejedná příjem svbzený, zaměstnanci se přidaní ke mzdě. Samzřejmě vznikne prblém, prtže se musí sledvat, klikrát který zaměstnanec dpravu využil a navíc stanvit cenu bvyklu (např. cena, jaku by zaměstnanci platili, kdyby na lince jezdila kmerční linka). 2. Pskytnutí vzidla zaměstnanci pr služební i sukrmé účely. Knkrétnímu zaměstnanci není zúčtván žádný příjem, nevstupuje prt d vyměřvacíh základu pr veřejné pjištění Pr účely stanvení základu daně zaměstnance se ale jedná zdanitelný příjem zaměstnance ve výši 1% vstupní ceny vzidla ( 6 dst.6 ZDP) 3. Pskytnutí neb prdej výrbků, zbží neb služeb zaměstnancům D knce rku 2006 nevstupvaly částky, které byla úhrada zaměstnanců za výrbky neb služby pskytnuté zaměstnavatelem nižší než byla jejich bvyklá cena d vyměřvacíh základu ( 3 dst.2 písm.8 ZP, 5 dst.2 písm.8 SP). Od tmu tak již není. D vyměřvacíh základu zaměstnance se zahrnuje rzdíl mezi nákladem zaměstnavatele na pskytnutý výrbek neb službu a částku, kteru za tt plnění zaměstnanec zaplatil. Pr účely stanvení základu daně zaměstnance se jedná zdanitelný příjem zaměstnance ve výši rzdílu mezi cenu bvyklu (za kteru se běžně prdává) a částku, kteru za tt plnění zaměstnanec zaplatil. Zaměstnání, které nezakládá účast na nemcenském pjištění - příležitstná zaměstnání méně než 7 dní / 400 Kč - dhda prvedení práce - zaměstnanci některých zaměstnavatelů se sídlem mim ČR Výjimky z vyměřvacíh základu vyjmenvané přím v záknech - náhrady škdy pdle zákníku práce - dstupné a další dstupné, dchdné a dbytné - věrnstní přídavky hrníků - dměny pdle zákna vynálezech, průmyslvých vzrech a zlepšvacích návrzích - jednrázvá sciální výpmc pskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeh mimřádně btížných pměrů vzniklých v důsledku živelní phrmy, pžáru, eklgické neb průmyslvé havárie neb jiné mimřádně závažné událsti

17 - plnění pskytnutá p sknčení zaměstnání (živtní jubilea, jiná výrčí či zásluhy), pkud důvd nastal p sknčení zaměstnání Tyt příjmy nevstupují d vyměřvacíh základu zaměstnance pr účely výpčtu pjistnéh na veřejnprávní pjištění. Příjmy zaměstnanců, které d knce rku 2006 nebyly zahrnvány d vyměřvacíh základu a d rku 2007 zahrnvány jsu: Částky, které zaměstnavatel zaplatil za zaměstnance za pskytnutu zdravtní péči nehrazenu ze všebecnéh zdravtníh pjištění Pjistné zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance na jeh úrazvé pjištění, zdravtní pjištění, penzijní připjištění se státním příspěvkem a na jeh pjištění pr případ džití neb pr případ smrti neb džití neb důchdvé pjištění Částka, kteru je úhrada zaměstnance za výrbky neb služby pskytnuté zaměstnavatelem nižší než je jejich bvyklá cena Plnění pskytnutá při příležitsti živtníh jubilea 50 let věku a při prvním sknčení zaměstnání p nabytí nárku na starbní neb invalidní důchd Pkud tedy v rce 2007 některý z těcht příjmů bude vstupvat d základu daně z příjmů a sučasně budu splněny statní pdmínky (např. příjem je zúčtvaný knkrétnímu zaměstnanci), budu tyt příjmy pdléhat i dvdům zdravtníh a sciálníh pjištění. Vzhledem k tmu, že v minulsti instituce spravující zdravtní a sciální pjištění zaujímaly stanviska velmi různrdá, lze předpkládat, že jejich výklady se v buducnu pět dchýlí vzájemně i d výkladů vztahujících se na daň z příjmů. Cestvní náhrady v rce 2007 Zákn cestvních náhradách č. 119/1992 Sb. byl zrušen. Náhrady cestvních výdajů nvě upravuje zákník práce v části sedmé Tat část zákna je rzdělena d čtyřech částí (hlav). Hlava I. upravuje becné pdmínky pr pskytvání náhrad výdajů zaměstnanců v suvislsti s výknem práce a platí pr všechny zaměstnavatele Hlava II. upravuje cestvní náhrady zaměstnavatelů pdnikatelů (tzv.sukrmí zaměstnavatelé nebli sukrmý sektr) Hlava III. upravuje cestvní náhrady zaměstnavatelů čerpajících prstředky ze státníh rzpčtu (tzv.státní zaměstnavatelé nebli veřejný sektr) Hlava IV. Je splečná pr cestvní náhrady všech zaměstnavatelů Základní principy: cestvní náhrady dle 152 ZP jsu výdaje, které vzniknu zaměstnanci při: pracvní cestě pdle 42 ZP = vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výknu práce mim sjednané míst výknu práce (pdle 34 ZP) cestě mim pravidelné pracviště ( 34 ZP) i když není pracvní cestu, pkud je pravidelné pracviště vymezen úžeji než míst výknu práce cestě v suvislsti s mimřádným výknem práce mim rzvrh směn v místě výknu práce neb pravidelnéh pracviště přelžení přijetí d zaměstnání výknu práce v zahraničí Platí, že není-li v pracvní smluvě sjednán pravidelné pracviště pr účely cestvních náhrad, je pravidelným pracvištěm míst výknu práce sjednané v pracvní smluvě. Jestliže je však míst výknu práce sjednán šířeji než jedna bec, pvažuje se za pravidelné pracviště bec, ve které nejčastěji začínají pracvní cesty zaměstnance ( 34 dst.2). v sukrmém sektru vycházejí pravidla pr pskytvání cestvních náhrad z principu chrany práv zaměstnanců. Zákn garantuje zaměstnancům jejich minimální nárky, avšak nestanvuje hrní hranice pr pskytvání cestvních náhrad zaměstnancům. Jsu dány minimální hranice, které zaměstnavatel musí ddržet, avšak může pskytvat cestvní náhrady libvlně vyšší. Např. u stravnéh je pr zaměstnance pdnikatelů ze zákna stanvena puze spdní hranice stravnéh ( 163), hrní hranice stanvena není. Pr rk 2007 jsu minimální hdnty stravnéh následující: min. 58 Kč trvá-li pracvní cesta 5 až 12 hd min. 88 Kč trvá-li pracvní cesta 12 až 18 hd min. 138 Kč trvá-li pracvní cesta déle než 18 hd ve veřejném sektru platí krmě principu chrany práv zaměstnanců i princip chrany veřejných prstředků. Ochrana práv zaměstnanců je zajištěna stejně jak u sukrméh sektru jsu stanveny také minimální hranice, které ale nejsu vždy stejné jak u sukrmých zaměstnavatelů (např. u zahraničních pracvních cest mají min. limity vyšší, prtže zaměstnavatel ve veřejném sektru nesmí zahraniční stravné snížit pdle 170 dst.2). Např. u stravnéh je pr zaměstnance ve veřejné sféře ze zákna stanvena spdní hranice i hrní hranice stravnéh. Tyt limity jsu pr rk 2007 stanveny v 176 zákníku práce: 58 až 69 Kč trvá-li pracvní cesta 5 až 12 hd 88 až 106 Kč trvá-li pracvní cesta 12 až 18 hd 138 až 165 Kč trvá-li pracvní cesta déle než 18 hd z hlediska zdanění cestvních náhrad u zaměstnanců (pracujících u jakéhkliv zaměstnavatele) jsu rzhdující hrní limity platné pr veřejný sektr. Pkud tedy zaměstnavatel pskytne zaměstnanci vyšší cestvní náhradu než je hrní limit pr veřejnu sféru, pstupuje v suladu se záknem, zaměstnanci všem nadlimitní část musí zdanit. Tat úprava je zaktvena v 6 dst. 7 písm. a) ZDP, který zjedndušeně řečen stanví, že předmětem daně z příjmu nejsu náhrady, které tvří tzv. sciální standard, tj. náhrady ve výši stanvené pr zaměstnance se státním zaměstnavatelem

18 Např. zaměstnanec přijaté stravné nezdaňuje pdle 6 dst.7 písm. a). Tent příjem není předmětem daně, ale nikliv nemezeně. Zaměstnanci není tent příjem zdaňván, puze pkud stravné nepřekrčí hrní limity určené zákníkem práce pr zaměstnance ve veřejné sféře. Tyt limity jsu pr rk 2007 stanveny v 176 zákníku práce: 58 až 69 Kč trvá-li pracvní cesta 5 až 12 hd 88 až 106 Kč trvá-li pracvní cesta 12 až 18 hd 138 až 165 Kč trvá-li pracvní cesta déle než 18 hd Z hlediska zaměstnavatele je v 24 dst. 2 písm. zh) řečen, že za daňvý náklad se pvažují náhrady cestvních výdajů d výše stanvené zvláštním právním předpisem 5) Tímt zvláštním předpisem je 5) Například část sedmá hlava třetí zákníku práce. Pdle sučasnéh výkladu pracvníků MFČR jsu daňvě uznatelné cestvní náhrady v jakékliv výši za pdmínky splnění becných pdmínek stanvených zákníkem práce, tedy i tzv. nadlimitní. Tent výklad dsud nebyl publikván prstřednictvím žádnéh ficiálníh dkumentu (pkynem řady D ani písemným sdělením). Byl zveřejněn puze v zápisu z jednání krdinačníh výbru KDPČR a MFČR a v článcích publikvaných v tisku. Výklad MFČR vychází z becně dhdnutéh principu - při psuzvání cestvních náhrad by se měl uplatňvat dříve zmíněný systém triády. Nadlimitní stravné (ve vztahu k tzv. veřejnému sektru) je zdaněn u zaměstnance daní z příjmů fyzických sb a zárveň pdléhá dvdům veřejnéh pjištění, u zaměstnavatele by prt měl být nemezeně daňvě uznatelné. Existují všem pchybnsti, zda tent výklad je v suladu s literu zákna daních z příjmů. Pravděpdbný záměr zákndárce se nepdařil zcela pregnantně implementvat d zákna, prtže ustanvení daňvé uznatelnsti nákladů na cestvní výdaje dkazuje na ustanvení cestvních náhradách pr zaměstnance rganizací napjených na státní rzpčet: 24 dst.2 písm. zh) náhrady cestvních výdajů d výše stanvené zvláštním právním předpisem 5), Tímt zvláštním předpisem je například část sedmá hlava třetí zákníku práce: HLAVA III, která upravuje POSKYTNUTÍ CESTOVNÍCH NÁHRAD ZAMĚSTNANCI ZAMĚSTNAVATELE, KTERÝ JE STÁTEM... Pdle sučasnéh znění zákna tedy není nadlimitní cestvné daňvým nákladem zaměstnavatele. Pdle názru MFČR, ptvrzeném na krdinačním výbru MFČR a KDPČR je dkaz 5) puze příkladmý a navíc pdle ustálené judikatury pznámky pd čaru nejsu sučástí zákna. Prt pdnikatel není tímt ustanvením vázán a prtže ustanvení zákníku práce platné pr něj maximální výši stravnéh nestanvuje, zúčtuje jak daňvý náklad stravné v nemezené výši. Prti tmut stanvisku všem stjí důvdvá zpráva k záknu, prtže z ní vyplývá, že záměrem byl zachvat půvdní stav (nadlimitní cestvné byl nedaňvým nákladem): Z důvdvé zprávy k záknu č.264/2006 Sb., který změnil ustanvení 24 dst. 2 písm. zh): Pdle návrhu nvéh zákníku práce není výše cestvních náhrad pr zaměstnavatele z tzv. pdnikatelské sféry limitvána hrní hranicí, tak jak tmu je pdle dsavadní právní úpravy prvedené záknem č. 119/1992 Sb., cestvních náhradách, ve znění pzdějších předpisů. Zákník práce nvě stanví puze minimální záruky pr zaměstnance těcht zaměstnavatelů a při pskytvání dalších a vyšších plnění vychází důsledně ze zásady "c není zakázán, je dvlen". Pr zachvání sučasnéh stavu v daňvých důsledcích je prt nutné vycházet z nvé úpravy stanvené pr zaměstnance zaměstnavatele..., pr které je úprava cestvních náhrad limitní. Za nadlimitní se budu psuzvat u zaměstnanců v tzv. pdnikatelské sféře ty cestvní náhrady, které úpravu pr výše uvedené zaměstnavatele překračují. Z tht důvdu se navrhuje změnu vyžadující c nejmenší zásah v nrmativních ustanveních zákna daních z příjmů a změnu textu pznámek pd čaru č. 5 a 23b, které mají vztah k ustanvení 6 dst. 7 písm. a), 7 dst. 12, 24 dst. 2 písm. j) bdu 4, 24 dst. 2 písm. k), 24 dst. 2 písm. zh) a 25 dst. 1 písm. j), jinak vymezit výši nákladů na prvz vlastních zařízení závdníh stravvání a výši daňvě uznatelných nákladů, resp. nezdanitelných příjmů. Tt řešení přiblíží pdmínky při pracvních cestách pr bě skupiny zaměstnanců a sučasně zabrání přelévání prstředků vynakládaných na mzdy d pskytvání "nezdaněných" cestvních náhrad, ze kterých se navíc nehradí ani záknné pjištění. Některé vybrané druhy cestvních náhrad Stravné U stravnéh je pr zaměstnance pdnikatelů ze zákna stanvena puze spdní hranice stravnéh ( 163), hrní hranice není stanvena. U pdnikatelů je tedy dvlen téměř vše. Hrní hranice je stanvena puze pr zaměstnance rganizací navázaných na státní rzpčet. Pr rk 2007 jsu minimální hdnty stravnéh následující: - min. 58 Kč trvá-li pracvní cesta 5 až 12 hd - min. 88 Kč trvá-li pracvní cesta 12 až 18 hd - min. 138 Kč trvá-li pracvní cesta déle než 18 hd Zaměstnanec přijaté stravné nezdaňuje pdle 6 dst.7 písm. a). Tent příjem není předmětem daně, ale nikliv nemezeně. Zaměstnanci není tent příjem zdaňván, puze pkud stravné nepřekrčí limity určené zákníkem práce pr zaměstnance státních rganizací. Tyt limity jsu pr rk 2007 stanveny v 176 zákníku práce: - 58 až 69 Kč trvá-li pracvní cesta 5 až 12 hd

19 - 88 až 106 Kč trvá-li pracvní cesta 12 až 18 hd až 165 Kč trvá-li pracvní cesta déle než 18 hd Pr zaměstnavatele platí 24 dst. 2 písm. zh) pdle sučasnéh výkladu pracvníků MFČR daňvě uznatelné je stravné v jakékliv výši. Pdle striktníh znění zákna puze d té výše, d které je zaměstnanec nezdaňuje (viz předchzí dstavec). Pr stravné u pdnikatelů fyzických sb pdnikajících pdle 7 (nikliv jejich zaměstnanců) platí 24 dst.2 písm.k) bd 2. Jak daňvý výdaj mhu uplatňvat stravné puze v případě, že pracvní cesta je delší než 12 hd a t max. d hdnty limitů určených zákníkem práce pr zaměstnance státních rganizací (106 neb 165 Kč). Je t z th důvdu, že pkud by tyt limity neexistvaly, stát by přišel příjmy z triády (v tmt případě chybí prtistrana v 6 prtže pdnikatel není zaměstnancem a je nahrazena zdaněním pdnikatele). Pravidelným pracvištěm se rzumí míst pdnikání uvedené v živnstenském neb jiném bdbném pvlení k pdnikání. Příklady: Zaměstnanec je vyslán na pracvní cestu. Během cesty mu nebyl pskytnut jídl. Pracvní cesta trvala 8 hd. 1. Zaměstnavatel mu pskytne stravné ve výši 50 Kč. - jedná prtizáknně, prtže nejnižší hdnta stravnéh, kteru připuští zákn je 58 Kč. 2. Zaměstnavatel mu pskytne stravné ve výši 58 Kč. - nejnižší mžná hdnta stravnéh, kteru připuští zákn. Zaměstnanec má tent příjem nezdaněn, zaměstnavatel zúčtuje jak daňvý náklad. 3. Zaměstnavatel mu pskytne stravné ve výši 69 Kč. - hdnta stravnéh na úrvni hrní hranice stanvené pr státní subjekty. Zaměstnanec má tent příjem nezdaněn, prtže nebyl překrčen limit 6 dst.7 písm. a). Zaměstnavatel zúčtuje jak daňvý náklad. 4. Zaměstnavatel mu pskytne stravné ve výši 1000 Kč. - hdnta stravnéh překrčila úrveň hrní hranice stanvené pr státní subjekty. Zaměstnanec má tent příjem nezdaněn puze d hdnty 69 Kč, nadlimitní stravné ve výši 931 Kč je mu přičten k daňvému základu a zdaněn. Zárveň se tut částku zvýší vyměřvací základ zdravtníh a sciálníh pjištění. Zaměstnavatel (pdle sučasnéh výkladu MFČR!!!) zúčtuje jak daňvý náklad, prtže hrní hranice stravnéh není v 163 zákníku práce mezena. Vzhledem k nedjasněnsti tht nákladu przatím nedpručuji nadlimitní stravné vyplácet a raději vyřešit tut situaci zvýšením mzdy např. prstřednictvím prémií. Místní hrmadná dprava (1) Náhradu jízdních výdajů za pužití místní hrmadné dpravy v suladu s určenými pdmínkami pracvní cesty pskytuje zaměstnavatel v prkázané výši; tat náhrada náleží zaměstnanci i vedle náhrad pdle 157 dst. 1 až 3. (2) Při pskytnutí náhrady jízdních výdajů za pužití místní hrmadné dpravy při pracvních cestách v bci, ve které má zaměstnanec sjednán míst výknu práce, zaměstnavatel pskytne tut náhradu ve výši dpvídající ceně jízdnéh platné v dbě knání pracvní cesty, aniž by zaměstnanec musel jízdní výdaje prkazvat. Náhrady při pužití vlastníh vzidla zaměstnance - 157, 158 Platí v pdstatě bdbné pdmínky jak v rce 2006, existují drbné dchylky. Princip: Výše základní náhrady za 1 km není pr zaměstnance pdnikatelů mezena, je určena puze spdní hranice (pr sbní autmbily 3,80 Kč). Platí pravidl, že pkud není výše náhrady sjednána před vysláním na pracvní cestu, vyplatí zaměstnavatel náhradu v minimální výši. Zaměstnanec nezdaňuje tent příjem d spdní hranice, určené záknem. Pkud je mu vyplacena náhrada vyšší, nadlimitní část je mu zdaněna a pdléhá i ZP a SP ( 6 dst.7 písm. a) ZDP a 175 ZP). Zaměstnavatel zúčtuje náhradu jak daňvý náklad v jakékliv výši. Výše náhrady za sptřebvané hmty je limitvána. Zaměstnanci se prplatí náhrada pdle sptřeby vzidla v ceně, kteru dlží nákupními dklady. Pkud cenu nedlží dklady nákupu, prplatí mu zaměstnavatel phnné hmty v ceně dané vyhlášku. Pr rk 2007 platí vyhláška č.577/2006 Sb. Výše průměrné ceny za 1 litr phnné hmty pdle 158 dst. 3 věty třetí zákníku práce činí a) 27,80 Kč u benzinu autmbilvéh 91 O Speciál, b) 27,90 Kč u benzinu autmbilvéh 91 O Nrmal, c) 28,10 Kč u benzinu autmbilvéh 95 O Super, d) 31,10 Kč u benzinu autmbilvéh 98 O Super plus, e) 28,10 Kč u mtrvé nafty. Náklady na pracvní a sciální pdmínky, péči zdraví a zvýšený rzsah dpčinku zaměstnanců 24 dst.2 písm.j): Daňvá uznatelnst pr zaměstnavatele je zaktvena v 24 dst.2 písm.j). Tt ustanvení se skládá z návětí, které vymezuje becné základní pdmínky, aby takvýt náklad mhl být daňvě uznatelný a dále 5 bdů, řešících knkrétně jedntlivé druhy nákladů. Vždy když budete řešit náklady tht charakteru, musíte vyhvět sučasně návětí i některému z bdů. Pdle 24 dst.2 písm.j) jsu daňvými náklady také:

20 výdaje (náklady) na pracvní a sciální pdmínky, péči zdraví a zvýšený rzsah dby dpčinku zaměstnanců vynalžené na: 1. bezpečnst a chranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracvišť; výdaje (náklady) na přízení chranných nápjů lze uplatnit v rzsahu stanveném zvláštními právními předpisy 122), 2. závdní preventivní péči pskytvanu zařízením závdní prventivní péče v rzsahu stanveném zvláštními předpisy 23 ) a nehrazeném zdravtní pjišťvnu, 23a ) na lékařské prhlídky a lékařská vyšetření stanvené zvláštními předpisy, 3. prvz středních dbrných učilišť a vzdělávacích zařízení, pkud je není pvinen hradit příslušný rgán státní správy, neb výdaje na výchvu žáků učilišť, vzdělávání a rekvalifikaci pracvníků zabezpečvanu jinými subjekty, 4. prvz vlastníh stravvacíh zařízení, krmě hdnty ptravin, neb příspěvky na stravvání zajišťvané prstřednictvím jiných subjektů a pskytvané až d výše 55 % ceny jednh jídla za jednu směnu 110), maximálně však d výše 70 % stravnéh vymezenéh pr zaměstnance v 6 dst. 7 písm. a) při trvání pracvní cesty 5 až 12 hdin. Příspěvek na stravvání lze uplatnit jak výdaj (náklad), pkud přítmnst zaměstnance v práci během tét stanvené směny trvá aspň 3 hdiny. Příspěvek na stravvání lze uplatnit jak výdaj (náklad) na další jedn jídl za zaměstnance, pkud délka jeh směny v úhrnu s pvinnu přestávku v práci, kteru je zaměstnavatel pvinen pskytnut zaměstnanci pdle zvláštníh právníh předpisu 110a), bude delší než 11 hdin. Příspěvek nelze uplatnit na stravvání za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárk na stravné pdle zvláštníh právníh předpisu 23b). Za stravvání ve vlastním stravvacím zařízení se pvažuje i stravvání zabezpečvané ve vlastním stravvacím zařízení prstřednictvím jiných subjektů, 5.práva zaměstnanců vyplývající z klektivní smluvy, vnitřníh předpisu zaměstnavatele, pracvní neb jiné smluvy, pkud tent neb zvláštní zákn nestanví jinak, Základním předpkladem, aby náklad mhl být pdle tht ustanvení uznán jak daňvý, tedy je,aby byly splněny základ pdmínky uvedené v úvdu 24 dst.2 písm.j): Daňvými náklady jsu výdaje (náklady) na pracvní a sciální pdmínky, péči zdraví a zvýšený rzsah dby dpčinku zaměstnanců vynalžené na... Dále musí být tyt náklady vynalženy na účely stanvené v některém z pěti bdů uvedených pd návětím: 1. bezpečnst a chranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracvišť; výdaje (náklady) na přízení chranných nápjů lze uplatnit v rzsahu stanveném nařízením vlády č.178/2001 Sb., Pvinnsti zaměstnavatele spjené s bezpečnstí, chranu zdraví a hygienickým vybavením pracvišť jsu definvána v 101, 102 a 104 zákníku práce a prváděcích vyhláškách (zejména 178/2001 Sb. a 309/2006 Sb.). Prblémy v pslední dbě činily zejména výklady týkající se pskytvání nápjů zaměstnancům. Pslední dbu MFČR ustupuje d některých svých výkladů a připuští následující výklad c se týče pitné vdy bez přísad: Ustanvení 28 vyhlášky č.178/2001/sb. stanvuje, že bjekty určené pr pracvní činnst musí být zásbeny pitnu vdu v mnžství pstačujícím pr krytí ptřeby pití zaměstnanců a zajištění první pmci. Je jedn, jakým způsbem zajistí zaměstnavatel tut svu pvinnst, zda zásbváním z veřejnéh řádu či ddávkami balené pitné vdy. Zárveň všem vyhláška dkazuje v definici pitné vdy na zákn č.258/2000 Sb., který stanví, že za pitnu vdu se nepvažuje přírdní léčivý zdrj a přírdní minerální vda, níž byl vydán svědčení pdle zvláštníh právníh předpisu a dále vyhlášku č.376/2000 Sb., kteru se stanví pžadavky na pitnu vdu. Z th lze dvdit, že tmut ustanvení vyhvuje puze čistá vda bez jakýchkliv příměsí. Nvé je ustanvení chranných nápjích. Ochranné nápje jsu definvány jinak než pitná vda a je věcí dbrných pracvníků, aby stanvili limity chranných nápjů v knkrétních případech. Ochranné nápje jsu upraveny 5 vyhlášky. Obecně platí, že chranné nápje musí být zdravtně nezávadné, musí mít vhdnu tepltu a nesmí bsahvat více než 6,5 hmtnstních prcent cukru. Mnžství alkhlu v nich nesmí překrčit 1 hmtnstní prcent a nápje pr mladistvé nesmí bsahvat alkhl vůbec. U zaměstnance příjem vyplývající z pvinnsti ulžené zaměstnavateli není předmětem daně. Tt je dán ustanvením 6 dst.7 písm.b: Za příjmy ze závislé činnsti se nepvažují a předmětem daně není hdnta sbních chranných pracvních prstředků, pracvních děvů a buvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prstředků a chranných nápjů pskytvaných v rzsahu stanveném zvláštním předpisem, včetně nákladů na udržvání sbních chranných a pracvních prstředků, pracvních děvů a buvi, jakž i hdnta pskytvaných stejnkrjů, včetně příspěvků na jejich udržvání, dále hdnta pracvníh blečení, určenéh zaměstnavatelem pr výkn zaměstnání, včetně příspěvku na jeh udržvání, Pzr: ke zpřísnění dšl d při pskytvání nápjů. Pdle 6 dst.9 písm.c) již nemá zaměstnanec svbzen naturální příjem ve frmě pskytnutých nealkhlických nápjů s výjimku chranných nápjů neb nápjů zúčtvaných mim kruh daňvých nákladů: Od daně je... svbzena hdnta nealkhlických nápjů pskytvaných jak nepeněžní plnění ze sciálníh fndu, ze zisku (příjmu) p jeh zdanění aneb na vrub výdajů (nákladů), které nejsu výdaji (náklady) na dsažení, zajištění a udržení příjmů zaměstnavatelem zaměstnancům ke sptřebě na pracvišti Tt ustanvení je již upraven v duch půvdní dhdy triádě. Zaměstnanec má svbzen puze t, c zaměstnavatel nezúčtval jak daňvý náklad samzřejmě s výjimku th, k čemu je zaměstnavatel pvinván ze zákna. Zatím je něklik sprných bdů, v praxi nás budu zajímat hlavně tyt: - pitnu vdu pravděpdbně zaměstnanec nebude zdaňvat, prtže, k jejímu pskytnutí je zaměstnavatel pvinván za zákna