Nejdůležitější případy řešené ochráncem s poukazem na procesní stránku kontroly (výběr)

Transkript

1 1 Procesní aspekty kontrol orgánů inspekce práce z pohledu praxe veřejného ochránce práv Podklady pro účastníky kulatého stolu konaného v Brně dne 25. března 2014 Nejdůležitější případy řešené ochráncem s poukazem na procesní stránku kontroly (výběr) Na ochránce se obrátil pan Motyčka, který uvedl, že zaměstnavatelem vedená evidence odpracované směny a práce přesčas s vyznačením začátku a konce ve smyslu ustanovení 96 zákoníku práce neodpovídá skutečnosti. Rozdíl mezi evidencí zaměstnavatele a skutečností je dle stěžovatele v řádu několika hodin týdně. Proto namítá, že zaměstnancům není vyplácena odpovídající mzda. Svá tvrzení doložil kopií evidence příchodů a odchodů, přičemž některé z předložených dokumentů jsou podepsány vedoucím. V tomto smyslu stěžovatel již dříve kontaktoval inspektorát práce. Stěžovatel byl nespokojen s výsledkem kontroly orgánu inspekce práce, přičemž tvrdí, že při kontrolním šetření zaměstnavatel originály dokladů o skutečně odpravované době úmyslně zatajil, resp. kontrolní orgán se uvedenými skutečnosti nijak nezabýval, případně pouze povrchně a nedůsledně. Šetřením ochránce bylo zjištěno, že inspektorát práce s podklady od stěžovatele jeho nadřízené nikterak nekonfrontoval (resp. ze spisu tato skutečnost nebyla patrná), rozhovor s ostatními zaměstnanci neproběhl. Ochránce v tomto směru konstatoval pochybení v postupu úřadu. Ochránce šetřil podnět pana Zeleného, který namítal, že mu zaměstnavatel jednostranně snížil mzdu, ačkoliv tato měla být dle uzavřené pracovní smlouvy předmětem vzájemné dohody. Kromě toho mělo dojít ke snížení mzdy v rozporu s uzavřenou kolektivní smlouvou a mzdovým předpisem. Dále měl zaměstnavatel dát panu Zelenému neplatnou výpověď z pracovního poměru a bez jeho souhlasu podávat o stěžovateli jiné informace, než které podle zákona mohou být obsahem pracovního posudku. Inspektorát práce po provedené kontrole konstatoval porušení zákoníku práce ve vztahu ke skončení pracovního poměru a informoval stěžovatele o tom, že o neplatnosti výpovědi je oprávněn rozhodnout soud. Ve vztahu k ostatním námitkám byl stěžovatel informován, že k porušení pracovněprávních předpisů nedošlo. Nicméně ze spisového materiálu není zcela jasné, jak k takovému závěru došel 1 (jaké podklady si vyžádal, jakých zaměstnanců či vedoucích se ptal apod.). Ochránce proto konstatoval pochybení v tom směru, že výsledky kontroly jsou nepřezkoumatelné a je třeba v nezbytném rozsahu zdokumentovat i samotný průběh kontroly. Nadto byli do kontrolního vzorku zařazeni pouze dva zaměstnanci, což mohlo odkrýt totožnost podatele. 1 S výjimkou otázky jednostranného snížení mzdy.

2 2 Inspektorát velmi správně pracoval s podklady od stěžovatele, které uvedl přímo do protokolu, nicméně z jejich povahy mohl mít zaměstnavatel poměrně jasnou představu o tom, z čí iniciativy se kontrola uskutečnila. Paní Blahníková ve svém podnětu uváděla, že jí a několika dalším kolegům zaměstnavatel neproplácel práci přesčas a byli donuceni podepsat změnu pracovní smlouvy, která spočívala ve snížení mzdy. Další finanční prostředky pak dostávali na základě dohod o provedení práce, aby se zaměstnavatel vyhnul povinným odvodům za zaměstnance. Stěžovatelka inspektorátu práce poskytla svoji pracovní smlouvu včetně dodatku, kterým byla změněna, dvě dohody o provedení práce, výplatní lístky a ovou komunikaci se zaměstnavatelem. Kontrolou byly zjištěny poměrně závažné nedostatky zaměstnavatele, konkrétně tedy: opožděné vyplácení mzdy zaměstnancům, neúplný obsah dokladu o mzdě (pokud zaměstnanci vykonávali práci přesčas, případný příplatek byl na výplatním lístku zahrnut v položce prémie a odměny), nevedení evidence práce přesčas, evidence pracovní doby za určité období neobsahovala všechny náležitosti (začátek a konec směn). Stěžovatelka byla nicméně informována, že jí zaměstnavatel poskytoval příplatek za práci přesčas či náhradní volno, o ostatních zjištěních se inspektorát práce nezmínil. Ochránce konstatoval, že vyrozumění stěžovatelce dostatečně neodráží výsledky provedené kontroly. I když je teoreticky možné, že zaměstnancům (včetně stěžovatelky) byla práce přesčas řádně proplácena, s ohledem na nedostatečně vedené podklady zaměstnavatele není tento závěr postaven na jisto. Ochránce je proto přesvědčen, že v tomto směru měla být stěžovatelka informována. Pan Slon se obrátil na ochránce se svými výhradami k postupu zaměstnavatele. Uvedl, že nebyl nikdy vyšetřen pro účely vstupní lékařské prohlídky, byť existoval písemný podklad, že se tak stalo. Pan Slon nicméně doložil inspektorátu práce potvrzení lékaře závodní preventivní péče, že vstupní lékařskou prohlídku nevykonal. Byť pro účely kontroly byli inspektorem vybráni dle vyjádření inspektorátu i další zaměstnanci, v protokolu o kontrole je uváděn výhradně pan Slon. Inspektorát neshledal kontrolou pochybení. Dle názoru ochránce bylo chybou, že se inspektor nezeptal ostatních zaměstnanců, zda byli na vstupní lékařské prohlídce, rovněž nevyužil možnosti konfrontovat zaměstnavatele s potvrzením vydaným lékařem závodní preventivní péče (v kombinaci s oslovením pana Slona, zda by zprostil inspektora povinné mlčenlivosti) ani možnosti požádat před kontrolou či po ní samotného lékaře o podání vysvětlení. Na ochránce se obrátila paní Buchtová se stížností na svého zaměstnavatele, který je chráněnou dílnou. Stěžovala si na okrádání, zastrašování, zneužívání práce zrakově postižených, šikanu ze strany kolegů a nadřízených. Ke svému podnětu přiložila ovou korespondenci s kolegou a nadřízeným, ze které mimo jiné vyplývá, že stěžovatelka se brání jednostrannému snížení pracovního úvazku z 8 na 6 hodinový. Přiložené elektronické dopisy adresované paní Buchtové obsahovaly značné množství vulgárních invektiv a výhrůžek. Z obsahu elektronické korespondence rovněž vyplývá, že s ní

3 3 zaměstnavatel ukončil pracovní poměr. Stěžovatelka se osobně dostavila do sídla oblastního inspektorátu práce a žádala o prošetření postupu svého zaměstnavatele. S výsledkem kontroly nebyla spokojena. Ochránce šetřením zjistil, že oblastní inspektorát práce při ústním podání podnětu zaznamenal jen některá pochybení, na která si paní Buchtová stěžovala, a obsah elektronické korespondence zcela opomenul. Druhý oblastní inspektorát práce, kterému byl podnět z důvodu místní nepříslušnosti v takto neúplném rozsahu postoupen, se tak mohl zabývat pouze některými záležitostmi a podstatné skutečnosti namítané stěžovatelkou vyplývající z přiložených dokladů zůstaly zcela neprošetřeny. Struktura protokolu o kontrole, záznamy o rozhovorech s kontrolovanou osobou, se zaměstnanci kontrolované osoby : o Z protokolu o kontrole či ze spisového materiálu jako takového bylo jasně patrné, jaké úkony inspektor činil, koho se na co ptal (včetně například vedení společnosti či kontrolované osoby), s jakými podklady či informacemi zaměstnavatele konfrontoval apod. tak, aby byly výsledky kontroly přezkoumatelné o Důsledně dbát na strukturu protokolu (zejména seznam příloh) tak, aby z uvedeného nebyla patrná totožnost podatele podnětu (není přípustné, aby v situaci, kdy u žádného zaměstnance nebylo zjištěno pochybení, obsahoval výčet příloh výhradně dokumenty vztahující se k osobě podatele) Povinnost zachovávat mlčenlivost o totožnosti toho, kdo podal podnět k provedení kontroly a případy jejího zbavování se: o Orgány inspekce práce systematicky věnovaly možnosti zbavení mlčenlivosti o totožnosti podatele a v případech, kdy je to vhodné (např. zaměstnanec již u zaměstnavatele nepracuje, zaměstnanec vede se zaměstnavatelem vyostřený soudní spor) či není možné adekvátně zjistit jinak skutkový stav (jedná se o ojedinělý jev u zaměstnavatele, jde o případy šikany na pracovišti, diskriminace apod.) a pro tyto případy samy aktivně oslovovaly podatele podnětu s poučením, jaké možnosti skýtá zbavení mlčenlivosti pro průběh kontroly a žádaly o její zbavení (o čemž bude proveden záznam ve spise) Podklady od podatele podnětu k provedení kontroly a možnosti jejich využití v průběhu kontroly (včetně audio nahrávek) o Byli všichni inspektoři poučeni, že není možné žádné podklady od podatele odmítnout (včetně audionahrávky) o Orgány inspekce práce vyřešily technické obtíže spojené s přijetím veškerých podkladů (zejména audionahrávek, k diskuzi např. i SMS zpráv) o Se orgány inspekce práce zaměřily na problematiku konfrontace kontrolované osoby s podklady od stěžovatele, ze kterých není možné

4 4 zjistit jeho totožnost podatele (např. kopie evidence příchodů a odchodů, kopie zápisu z porady, audionahrávky z porady) a metodiku jejich vyhodnocování (včetně otázky věrohodnosti) jako jednoho z možných důkazů u kontroly o Totéž provedly orgány inspekce práce z podkladů, jež jsou bytostně spojené s podatelem (s vědomím, že ve správním řízení je podklad od podatele listinným důkazem). - Právní základ možnosti použít audionahrávku pro účely kontroly: otázka legálnosti jejího pořízení 1. nahrávka jako výsledek zpracování osobních údajů (zpravidla půjde například o záznam z kamerového systému u zaměstnavatele): působnost Úřadu pro ochranu osobních údajů (povinnost registrace, zpracování nezbytné k ochraně práv a chráněných zájmů správce (pořizovatele nahrávky) dle 5 odst. 2 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb., jinak nutný souhlas subjektu údajů), nicméně typově se bude jednat o ojedinělé případy. Platí, že i nelegálně pořízená nahrávka je použitelná, ovšem je nutné provést test proporcionality (NSS 2 As 45/ z ). 2. nahrávka pořízená nahodile (tedy cíleně, ale nejedná se o výsledek systematického zpracování) zachycují projevy osob: vyloučit osobní projevy (srov. rozsudek NS 30 Cdo 64/2004 z : hovory fyzických osob při výkonu povolání, obchodní nebo veřejné činnosti nemají charakter projevů osobní povahy ), nicméně pokud jde například o rozhovor zaměstnavatele či nadřízeného se zaměstnancem o výtkách k jeho práci, jedná se o projev, který není způsobilý zasáhnout do práva na soukromí jednotlivce či práva na ochranu před neoprávněným pořizováním záznamů osoby (srov. rozsudek NSS 2 As 45/ z ). V těchto případech půjde o legálně pořízenou nahrávku, navíc ustanovení 88 odst. 1 nového občanského zákoníku uvádí, že svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. Možnosti dotazování se jiných osob než zaměstnanců kontrolované osoby (podání vysvětlení dle ustanovení 137 správního řádu či 3 kontrolního řádu) o Orgány inspekce práce využívaly institut podání vysvětlení dle ustanovení 137 správního řádu před zahájením kontroly (či dokonce místo ní) a po jejím skončení (tedy před zahájením případného správního řízení o deliktu či přestupku) o Orgány inspekce práce využívaly ustanovení 3 kontrolního řádu a prováděly též, je-li to vhodné, úkony předcházející kontrole o Si orgány inspekce práce demonstrativně vymezily okruh osob či situací, na které by bylo vhodné dané instituty využít (například bývalí zaměstnanci, lékaři závodní preventivní péče apod.) o Byli všichni inspektoři poučeni o této možnosti a souvisejících aspektech (například podání vysvětlení není použitelné jako důkazní prostředek ve správním řízení, tedy pokud by bylo následně vedeno;

5 5 nutné osoby vyslechnout znovu; v některých případech půjde jen o pomoc inspektorovi s nasměrováním kontroly apod.). Zpětná vazba ke vzájemné spolupráci, nápady na její zlepšení o Byla posílena neformální komunikace mezi zaměstnanci Kanceláře veřejného ochránce práv a pracovníky orgánu inspekce práce ( em, telefonicky) o Byla častěji využívána možnost osobního jednání nad konkrétním případem za účasti pracovníků Kanceláře veřejného ochránce práv, inspektora, který byl na kontrole, jeho nadřízeného a je-li to vhodné i vedoucího inspektora o Možnost osobního jednání byla řešena již při samotném zahájení šetření nebo po odeslání zprávy o šetření (je-li konstatováno pochybení a případ má obecnější přesah)