Přednáška IV. Mineralogie. klíčová slova: mineralogie, systém minerálů, vznik minerálů, vlastnosti minerálů, krystalografie.

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Přednáška IV. Mineralogie. klíčová slova: mineralogie, systém minerálů, vznik minerálů, vlastnosti minerálů, krystalografie."

Transkript

1 Přednáška IV. Mineralogie klíčová slova: mineralogie, systém minerálů, vznik minerálů, vlastnosti minerálů, krystalografie. 1

2 Mineralogie je věda zabývající se všestranným studiem minerálů (nerostů). Podle předmětu zkoumání lze mineralogii rozdělit na: mineralogii všeobecnou věnuje se chemickému složení minerálů (krystalochemie) mineralogii genetickou - studuje vznik a výskyt minerálů v přírodě (parageneze) mineralogii deskriptivní - studuje zákonitosti vnějšího tvaru a vnitřní stavby krystalů mineralogii taxonomickou (systematickou) - studuje jednotlivé minerální druhy 2

3 + mineralogie užitá (technická) využívá mineralogických poznatků v průmyslu, při vyhledávání, těžbě a úpravě nerostných surovin. - obor zabývající se drahými kameny se nazývá gemologie. Obr. 1: Pozice mineralogie v souboru geologickch věd Zdroj 3

4 Za minerál je pokládán prvek nebo chemická sloučenina, která je za normálních podmínek krystalická a která vznikla jako produkt geologických procesů. minerály jsou chemicky a fyzikálně homogenní tělesa, která vznikla přírodními pochody a mají obecně definovatelné chemické složení. Existují ovšem některé výjimky, které tuto formulaci porušují, přesto jsou ale za minerály tradičně pokládány: rtuť (která je za normálních podmínek kapalná) některé amorfní látky (např. opál) látky obdobné pozemským minerálům, ale pocházející z jiných kosmických těles (Měsíc, Mars, meteority) biogenní materiály, pokud se na jejich formování podílely geologické procesy (např. minerály guana, jantar). 4

5 Naopak za minerály nepovažujeme: vodu v kapalném stavu, atmosférické plyny atd. ropu a nekrystalické bitumenní látky (např. uhlí) antropogenní (člověkem vytvořené) materiály, látky vzniklé zásahem člověka do přírody (např. produkty hoření uhelných hald) biogenní materiály, pokud nejsou modifikovány geologickými procesy (žlučové kameny, schránky měkkýšů apod.) směsi minerálů horniny. Jsou to obvykle mechanické směsi různých minerálů. Výjimkou jsou monominerální horniny, jež jsou tvořeny jen jedním minerálem. 5

6 Vznik nerostů: a. Magmatickými procesy b. Hydrotermálními procesy c. Vznik minerálů ze sopečných exhalací d. Zvětrávacími procesy e. Chemickou sedimentací f. Biomineralizací g. Metamorfními procesy 6

7 A. Magmatické procesy Magmatický proces zahrnuje vznik magmatu natavením nebo roztavením pevných hornin, jeho výstup do svrchních částí zemské kůry (případně až na zemský povrch), jeho diferenciaci a krystalizaci. Magma je přírodní, zpravidla silikátová tavenina. Hlavními složkami magmatu jsou SiO 2, Al 2 O 3, Fe 2 O 3, FeO, CaO, MgO, Na 2 O a K 2 O; v určitém množství je v magmatické tavenině rozpuštěna i voda. Při chladnutí magmatu dochází k postupné krystalizaci různých minerálů podle jejich chemického složení a teploty. V závěrečné fázi je ve zbytkovém magmatu nahromaděno více těkavých složek a magma se stávářidší - vznikají minerály tzv. pegmatitovéřady, v nichž se vyskytují nerosty jako např. slídy, turmalin, beryl, rudy cínu a wolframu. 7

8 Obr. 2: Bowenovo reakční schéma krystalizace minerálů z magmatu Zdroj: 8

9 B. Hydrotermální procesy Při hydrotermálních procesech dochází ke tvorbě minerálů z hydrotermálních roztoků o teplotě 50 až 700 C. Voda hydrotermálních roztoků může pocházet z různých zdrojů - může jít o vodu magmatogenního, metamorfogenního, diagenetického nebo meteorického původu. Typickým produktem hydrotermálních procesů jsou hydrotermální žíly, tvořené např. křemenem, kalcitem, dolomitem, sideritem, barytem, fluoritem a obsahující sulfidické minerály (pyrit, sfalerit, galenit, chalkopyrit a další). Hydrotermální minerály se však nevyskytují jen v podobě žil, ale mohou se nacházet rozptýlené v různých horninách, jimiž hydrotermální roztoky pronikaly. 9

10 Obr. 3: Bowenovo reakční schéma krystalizace minerálů z magmatu Zdroj: 10

11 C. Vznik minerálů ze sopečných exhalací (pneumatolýza) Sopečné exhalace jsou výrony plynů, které geneticky souvisejí s vulkanickou činností. Z hlediska vzniku minerálů mají význam především fumaroly a solfatary. Teplota sopečných plynů se pohybuje v rozpětí C. Složení sopečných plynů výrazně závisí na jejich teplotě. Hlavními složkami sopečných plynů jsou vodní páry, HCl, NH 4 Cl, H 3 BO 3, H 2 S, SO 2 a CO 2. V místě výronu sopečných plynů a v jeho bezprostředním okolí se ukládají tzv. sopečné sublimáty. Ke vzniku těchto sublimátů dochází především při ochlazování plynů sublimací. Vedle síry patří mezi nejběžnější sopečné sublimáty salmiak (NH 4 Cl), sassolin (H 3 BO 3 ), halit (NaCl), sylvín (KCl) a thenardit (Na 2 SO 4. 11

12 Obr. 4: Fumarola El Tatio, Chile Zdroj: Obr. 5: Solfatara Whakaari, Nová Zéland Zdroj: 12

13 D. Zvětrávací procesy Zvětrávací procesy probíhají na zemském povrchu nebo v jeho bezprostřední blízkosti. V závislosti na klimatických podmínkách může probíhat buď mechanické nebo chemické zvětrávání Při mechanickém zvětrávání dochází pouze k desintegraci hornin a k mechanickému rozmělňování nerostných zrn. Nové minerály tedy při mechanickém zvětrávání nevznikají. Při transportu produktů zvětrávání se mohou chemicky i mechanicky relativně odolné minerály s vysokou hustotou (tzv. těžké minerály) lokálně nahromadit ve větším množství - rozsypová ložiska (rozsypy) - jde např. o ložiska magnetitu, ilmenitu, rutilu, monazitu, zirkonu, granátu, kassiteritu, diamantu nebo zlata. 13

14 Při chemickém zvětrávání tedy dochází k rozpadu struktury minerálu, jenž je provázen uvolňováním některých složek (viz předchozí přednáška). Minerály, které vznikají při zvětrávacích pochodech, patří svým chemickým složením především mezi vodnaté silikáty (např. kaolinit, halloysit, montmorillonit), mezi oxidy, hydratované oxidy a oxy-hydroxidy (např. opál a oxy-hydroxidy Fe nebo Al); směs oxyhydroxidů Fe, která je označována jako limonit, je jedním z nejrozšířenějších a svou rezavě hnědou barvou jedním z nejnápadnějších produktů zvětrávání. 14

15 Obr. 6: Rýžování zlata na sedimentárním ložisku Rich Hill, Arizona. Zdroj: 15

16 E. Chemická sedimentace Při chemické sedimentaci dochází k ukládání minerálů z roztoků, které obsahují převážně produkty zvětrávání. K chemické sedimentaci dochází za různých podmínek. Obrovský objem minerálů se vytvořil a stále vzniká chemickou sedimentací z mořské vody. Jako nejméně rozpustné soli nejprve vypadávají z roztoku sulfáty Ca (sádrovec a anhydrit). Po uložení sulfátů Ca se ze solného roztoku sráží halit. Následuje sedimentace draselných a hořečnatých solí (epsomitu, sylvínu, carnallitu a řady dalších minerálů) a nakonec nepatrného množství borátů. Vysrážením železa z roztoků přinášených do moří nebo jezer dochází ke vzniku oxidických železných rud tvořených limonitem, goethitem, hematitem nebo i magnetitem. 16

17 Obr. 7: Sedimentární ložisko halitu, důl Merker, Německo Zdroj: 17

18 F. Biomineralizace Biomineralizace je proces, při němž organismy produkují tzv. biogenní minerály, které se stávají součástí jejich organismu. Biogenní minerály se nejčastěji podílejí na složení schránek a vnitřních koster. Mezi biogenními minerály převažují karbonáty vápníku (kalcit, aragonit), fosforečnany vápníku (apatit, francolit) a vodnatý oxid křemičitý (opál). Biogenní magnetit nebo sulfidy Fe (pyrhotin a greigit) umožňují tzv. magnetotaktickým bakteriím orientaci v geomagnetickém poli. 18

19 Obr. 8: Krystaly magnetitu v magnetotaktické bakterii Zdroj: Kirschvink, Hagadorn, 2000 Obr. 9: Krystalové agregáty kalcitu (kokolity) ve schránce řasy Coccolithophoridaea 19 Zdroj:

20 G. Metamorfní procesy Skupiny nerostů, které se vytvořily v průběhu všech výše charakterizovaných procesů, mohou být postiženy metamorfními procesy, které vedou ke vzniku nových nerostů. Metamorfózou sedimentárních nebo magmatických hornin vznikají přeměněné horniny - metamorfity. Metamorfóza je soubor procesů, při nichž se hornina přizpůsobuje svým nerostným složením a stavbou novým termodynamickým podmínkám, které jsou odlišné od podmínek panujících při jejím vzniku. Při metamorfóze obvykle dochází k přínosu a odnosu některých složek, což vede ke změně v chemismu horniny. 20

21 Klasifikace minerálů prošla dlouhým a komplikovaným historickým vývojem, na jehož konci je dnešní krystalochemický systém založený na krystalové struktuře a chemickém složení minerálů. Mineralogický systém si lze asi nejlépe představit jako skříň se zásuvkami a krabičkami, v níž jsou uloženy jednotlivé minerály na základě dohodnutých kritérií: složení a struktury. V naší literatuře dnes nejobsáhlejší zdroj informací o minerálech představuje publikace Encyklopedický přehled minerálů (Bernard, Rost a kol., 1992), založený na upraveném Strunzově systému (Mineralogische Tabellen, 1. vydání 1941). Základem tohoto systému je roztřídění minerálů do 10 tříd podle aniontovéčásti vzorce. Každá třída se dále dělí na oddělení a ta dále na skupiny a řady, v nichž jsou zařazeny jednotlivé minerály. 21

22 Mineralogický systém dle Bernarda a kol., třída: prvky, slitiny, karbidy, silicidy, nitridy, fosfidy 2. třída: sulfidy, selenidy, telluridy, arsenidy, antimonidy, bismutidy 3. třída: halogenidy (halovce) 4. třída: oxidy a hydroxidy, arsenity, selenity, tellurity, jodáty 5. třída: karbonáty (uhličitany), nitráty, sulfity 6. třída: boráty (boritany) 7. třída: sulfáty (sírany), chromáty, molybdáty, wolframáty 8. třída: fosfáty (fosforečnany), arsenáty, vanadáty 9. třída: silikáty (křemičitany) 10. třída: organické minerály (organoidy) 22

23 1. prvky, slitiny, karbidy, silicidy, nitridy, fosfidy cca 110 minerálů, tj. 3 % všech dnes známých minerálů (údaj k r. 2002) Prvek je definován jako látka složená z atomů se stejným protonovým číslem. Zemská kůra je tvořena prvky s protonovým číslem 1 (H) - 92 (U). Jen malá část prvků se však vyskytuje v přírodě v ryzím (nesloučeném) stavu a většina z nich byla navíc nalezena jen velmi vzácně. Mezi minerály nejsou formálně řazeny plynné prvky v atmosféře (O 2, N 2, vzácné plyny). Prvky se v mineralogii, podobně jako v chemii, rozdělují na kovy (Cu, Ag, Au, Hg, Fe, Pt), polokovy (Bi, As, Sb) a nekovy (S, C). 23

24 Obr. 2, 3: Zlato (Au), Platina (Pt) Zdroj: 24

25 Obr. 4, 5: Rtuť (Hg), Grafit (C) Zdroj: 25

26 2. třída: sulfidy, selenidy, telluridy, arsenidy, antimonidy, bismutidy cca 600 minerálů, tj. 15 % všech dnes známých minerálů Sulfidy mají obecně vysokou hustotu (u většiny 5 8 g.cm 3 ), polokovový či kovový lesk, jsou neprůhledné, méně často průsvitné, mají nejčastěji šedou, žlutošedou či bronzově žlutou barvu a relativně nízkou tvrdost (jen výjimečně do 6,5 stupně Mohsovy stupnice). Některé sulfidy mají polovodivé vlastnosti. V povrchových podmínkách jsou značně nestabilní a rozkládají se na snadno rozpustné sírany (tzv. kyzové zvětrávání). Asi 20 sulfidů je v přírodě častých, ostatní sulfidy a všechny ostatní minerály 2. třídy se vyskytují vzácně až velmi vzácně. Ložiska sulfidů a jejich analogů jsou ekonomicky nejdůležitějším zdrojem neželezných kovů (sfalerit ZnS, chalkopyrit CuFeS 2, galenit PbS, pyrit FeS 2, molybdenit MoS 2 ). 26

27 Obr. 6, 7: Arsenopyrit (FeAsS), Chalkopyrit (CuFeS 2 ) Zdroj: 27

28 Obr. 8, 9: Markasit (FeS 2 ), Pyrit (FeS 2 ) Zdroj: 28

29 3. třída: halogenidy (halovce) asi 160 minerálů, tj. 4 % všech dnes známých minerálů Pro většinu halogenidů je typická nízká hustota, nízká nebo střední tvrdost, skelný lesk a často dokonalá štěpnost. Mnohé jsou rozpustné ve vodě (zejména chloridy) a mají charakteristickou chuť. Obvykle jde o minerály čiré (bezbarvé a průhledné či průsvitné), někdy různě zbarvené příměsmi. Většina jednoduchých halogenidů krystalizuje v soustavách s vysokou symetrií, nejčastěji v kubické. Ekonomický význam ložisek halogenidů je značný: jsou zdrojem surovin pro chemický, potravinářský, metalurgický a sklářský průmysl. V přírodě se Cl a s ním i I a Br vyskytují zejména v mořské vodě Cl tvoří asi 2 % hydrosféry. Ložiska chloridů, jodidů a bromidů vznikají nejčastěji krystalizací z mořské vody ve vysychajících bazénech (nejvíce halit - NaCl, sylvín - KCl, fluorit CaF 29 2 ).

30 Obr. 10, 11: Fluorit (CaF 2 ), Halit (NaCl) Zdroj: 30

31 Obr. 12, 13: Chlorargyrit (AgCl), Sylvín (KCl) Zdroj: 31

32 4. třída: oxidy a hydroxidy, arsenity, selenity, tellurity, jodáty cca 570 minerálů, tj. 15 % všech dnes známých minerálů Fyzikální a morfologické vlastnosti oxidů a hydroxidů jsou značně rozmanité v závislosti na jejich struktuře. Výskyt oxidů a hydroxidů je spjat s širokou škálou genetických procesů vznikají v magmatickém, hydrotermálním, metasomatickém i metamorfním prostředí. Tvoří cca 17 % zemské kůry, z toho téměř 90 % připadá na křemen. K oxidům a hydroxidům náležířada ekonomicky významných rud Fe, Cr, Mn, Ti, Al, Sn, Nb, Ta, U, Th apod; křemen je základem stavebního a sklářského průmyslu. Arsenity, selenity, tellurity a jodáty patří bez výjimky k velmi vzácným minerálům s minimálním praktickým významem. Modifikace SiO 2 bývají v některé literatuře řazeny mezi silikáty. 32

33 Obr. 14, 15: Led (H 2 O), Ilmenit (FeTiO 3 ) Zdroj: 33

34 Obr. 16, 17: Kasiterit (SnO 2 ), Křemen (SiO 2 ) Zdroj: 34

35 5. třída: karbonáty (uhličitany), nitráty, sulfity cca 210 minerálů, tj. 6 % všech dnes známých minerálů Většina karbonátů je v čisté formě bezbarvá, časté je ale zbarvení dané přítomností poruch krystalové mřížky nebo inkluzí jiných minerálů. Tvrdost běžných karbonátů je 3 4,5 Mohsovy škály, hustota běžných karbonátů se pohybuje v rozmezí 2,5 4 g.cm 3. Mají dokonalou štěpnost, často se skelným leskem. Největší množství karbonátů Ca vzniká sedimentací tělních opor organismů, zejména ve vodním prostředí. Tímto způsobem vznikají mocná souvrství vápenců. Karbonáty jsou dále běžnou složkou hydrotermálních žil. 35

36 Karbonáty patří k významným nerostným surovinám. Jsou využívány zejména jako stavební a ozdobné materiály (vápence, dolomity, mramory, travertiny), slouží k výrobě cementů (vápence, mramory, dolomity) a vápna (vápence), v hutnictví se používají jako struskotvorné přísady (vápence, dolomity). Siderit je rudou Fe (FeCO 3 ), rodochrozit Mn (MnCO 3 ), smithsonit Zn (ZnCO 3 ), cerusit Pb (PbCO 3 ), azurit a malachit Cu. Magnezit a v menší míře dolomit se využívají v hutnictví (žárovzdorné vyzdívky pecí) a složí jako ruda Mg. Nitráty lze odvodit jako sole kyseliny dusičné. V přírodě je známo jen cca 10 nitrátů, jediným ekonomicky významným nitrátem je nitronatrit (NaNO 3 ) (nitratin, chilský ledek). Nitráty jsou nejčastěji organogenního původu. Jsou snadno rozpustné ve vodě, proto tvoří větší akumulace jen v aridních oblastech. 36

37 Obr. 18, 19: Kalcit (CaCO 3 ), Aragonit (CaCO 3 ) Zdroj: 37

38 Obr. 20, 21: Siderit (FeCO 3 ), Nitronatrit (NaNO 3 ) Zdroj: 38

39 6. třída: boráty (boritany) cca 130 minerálů, tj. 3 % všech dnes známých minerálů Boráty jsou zpravidla bezbarvé nebo různě světle zbarvené (šedé, žlutavé apod.), průhledné či průsvitné, obvykle měkké (výjimečně ale tvrdost až 7), s nízkou hustotou. Nejčastěji se vyskytují ve formě vláknitých, paprsčitých zemitých nebo zrnitých agregátů. Některé boráty jsou rozpustné ve vodě. Boráty patří obecně k vzácným minerálů. Ložiskově významné akumulace vznikají zejména jako recentní evapority v prostředí bezodtokých slaných jezer, bažin a mořských lagun v aridních oblastech (ludwigit - Mg 2 FeBO 5, borax - Na 2 B 4 O 5 (OH) 4 8H 2 O). Boráty představují jediný zdroj bóru pro sklářský průmysl, metalurgii, průmysl léčiv, potravinářství a ostatní průmyslové obory. VČR ložiska bóru chybějí. 39

40 Obr. 22, 23: Borax (Na 2 B 4 O 5 (OH) 4 8H 2 O), Ludwigit (Mg 2 FeBO 5 ) Zdroj: 40

41 7. třída: sulfáty (sírany), chromáty, molybdáty, wolframáty cca 330 minerálů, tj. 8 % všech dnes známých minerálů Pro sulfáty je charakteristický nekovový vzhled a nízká tvrdost (do 4 stupně Mohsovy stupnice). Jsou většinou bezbarvé, skelně nebo perleťově lesklé, často dokonale štěpné. Sulfáty vznikají v přírodě jako evapority zejména mořského původu, reakcemi plynných oxidů síry s okolními horninami při vulkanické činnosti, oxidací sulfidů, hlavně pyritu a markazitu, hydrotermálně (hl. bezvodé sulfáty Ba, Ca, Sr, Pb). Sulfáty se uplatňují ve stavebním průmyslu (sádrovec - CaSO 4 2H 2 O), jako zdroj některých prvků (baryt BaSO 4 ). Chromáty, molybdáty a wolframáty mají ve srovnání se sulfáty vyšší hustotu a tvrdost a někdy až polokovový vzhled. Až na výjimky jsou v přírodě vzácné. Slouží jako rudy Cr, Mo a W. 41

42 Obr. 24, 25: Sádrovec (CaSO 4 2H 2 O), Baryt (BaSO 4 ) Zdroj: 42

43 Obr. 26, 27: Scheelit (CaWO 4 ), Krokoit (PbCrO 4 ) Zdroj: 43

44 8. třída: fosfáty (fosforečnany), arsenáty, vanadáty cca 700 minerálů, tj. 18 % všech dnes známých minerálů Fosfátů je v přírodě velké množství druhů, většina však patří ke vzácným až velmi vzácným minerálům. Tvrdost a hustota se u fosfátů pohybují v širokém rozmezí (T = 1 6,5, h = 1,7 7,3 g.cm 3 ), rozmanité jsou i ostatní makroskopické vlastnosti fosfátů. Mnoho fosfátů vykazuje UV luminiscenci. Velké množství druhů fosfátů vzniká v prostředí, kde jsou zdrojem fosforu zbytky organizmů vytvářejících fosfátovou kostru (obratlovci, ramenonožci). Praktický význam mají zejména fosfátové sedimenty tvořené apatitem, které jsou surovinami pro výrobu fosforečných hnojiv a fosforu. Fosfáty jsou dále zdrojem prvků vzácných zemin a Th. Vanadáty a arsenáty patří ke vzácným až velmi vzácným minerálům. Místně slouží jako rudy kovů, vanadinit (Pb 5 (VO 4 ) 3 Cl) je nejvýznamnější rudou vanadu. 44

45 Obr. 28, 29: Apatit (Ca 5 (PO 4 ) 3 (OH,F,Cl) ), Kaňkit (Fe(AsO 4 ) 3.5(H 2 O)) Zdroj: 45

46 Obr. 30, 31: Tyrkys (CuAl 6 (PO 4 ) 4 (OH) 8 4(H 2 O)), Vivianit (Fe 3 (PO 4 ) 2 8(H 2 O) Zdroj: 46

47 9. třída: silikáty (křemičitany) cca 1050 minerálů, tj. 26 % známých minerálů Silikáty jsou vůbec nejdůležitější skupinou minerálů tvoří asi 75 % zemské kůry, spolu s křemenem (SiO 2 - který je jim strukturně blízký) dokonce asi 95 %. Silikáty představují velmi důležitou skupinu nerostných surovin (keramický a sklářský průmysl, stavební průmysl, těžba některých kovů atd.). Z těchto důvodů je silikátům věnována mimořádná pozornost ze strany přírodovědců i technologů. Řada silikátů náleží mezi významné horninotvorné minerály (olivín - (Mg,Fe) 2 SiO 4, epidot - Ca 2 (Fe,Al)Al 2 (SiO 4 )(Si 2 O 7 )O(OH), augit - (Ca,Mg,Fe)(Mg,Fe,Al)(Si,Al) 2 O 6, muskovit - KAl 2 (Si 3 Al)O 10 (OH) 2 a další Silikáty se vyznačují velice složitou chemickou stavbou: Alietit: [Mg 3 Si 4 O 10 (OH) 2 ](Ca 0.5,Na) 0.33 (Al,Mg,Fe) 2-3 (Si,Al) 4 O 10 (OH) 2 n(h 2 O) 47

48 Obr. 32, 33: Augit ((Ca,Mg,Fe)(Mg,Fe,Al)(Si,Al) 2 O 6 ), Beryl (Be 3 Al 2 Si 6 O 18 ) Zdroj: 48

49 Obr. 34, 35: Olivín ((Mg,Fe) 2 SiO 4 ), Pyrop (Mg 3 Al 2 (SiO 4 ) 3 ) Zdroj: 49

50 10. třída: organické minerály (organoidy) cca 40 minerálů, tj. 1 % všech dnes známých minerálů Do 10. třídy jsou mineralogického systému řazeny některé přírodní látky organické povahy. Třída organolitů se v současné literatuře dále rozděluje na soli organických kyselin (whewellit - CaC 2 O 4 H 2 O), uhlovodíky (fichtelit - C 18 H 32 ), pryskyřice (jantar - C 12 H 20 O a podobné hmoty). Naopak kaustobiolity (např. uhlí, ropy, asfalty apod.) dnes k minerálům řazeny nejsou. 50

51 Obr. 36, 37: Jantar (C 12 H 20 O), Fichtelit (C 18 H 32 ) Zdroj: 51

52 Obr. 38: Kratochvílit ((C 6 H 4 ) 2 CH 2 ), Whewellit (CaC 2 O 4 H 2 O) Zdroj: 52

53 Krystalografie Krystalografie je obor zabývající se zákonitým vnějším omezením krystalů. Základní hmotné částice minerálů jsou zpravidla geometricky seskupeny a vytvářejí tzv. krystalovou strukturu. Její idealizovaný obraz označujeme jako "prostorovou mřížku". Pro každý krystalovaný minerál jsou charakteristické úhly, které svírají jednotlivé plochy - jedná se o úhly krystalových hran. Krystal omezený vlastními plochami nazýváme krystalový mnohostěn nebo (častěji, i když méně přesně) pouze krystal. Krystalový mnohostěn je omezen rovinnými plochami. Dvě plochy se setkávají v hraně, tři nebo více ploch v rohu. Významná vlastnost krystalů je pravidelnost a vzájemné uspořádání jednotlivých ploch tzv. krystalová souměrnost. Existuje sedm krystalografických soustav. Společným znakem jsou tzv. krystalografické osní kříže. Jako trojrozměrný souřadnicový systém umožňuje osní kříž přesné určení polohy každé krystalové plochy. 53

54 Obr. 39: Přehled krystalových soustav Zdroj: 54

55 Krystalovým tvarem (formou) nazýváme každý soubor stejnocenných ploch na krystalu. Vyskytuje-li se na krystalu více krystalových tvarů, hovoříme o spojce (kombinaci). Krystalové tvary, které zcela obepínají střed krystalu, nazýváme uzavřené tvary, v opačném případě hovoříme o otevřených tvarech. Krystalové tvary se skládají z minimálně jedné, maximálně z 48 stejnocenných ploch. 55

56 Obr. 40: Příklady některých typů jednoduchých tvarů nerostů Zdroj: 56

57 Obr. 41: Přechod spojky krychle a oktaedru (krystalovářada) Zdroj: Obr. 42: Příklad spojky dvou krystalových tvarů Zdroj: 57

Během chladnutí začínají krystalovat minerály. Jednotlivé minerály krystalují podle svého bodu tuhnutí (mění se kapalné skupenství v pevné)

Během chladnutí začínají krystalovat minerály. Jednotlivé minerály krystalují podle svého bodu tuhnutí (mění se kapalné skupenství v pevné) VZNIK NEROSTŮ A STRUNZŮV MINERALOGICKÝ SYSTÉM Krystalizace z magmatu Vetšina minerálů vzniká v nitru Země za teplot 900-1300 C a vysokého tlaku. Za takových podmínek existuje žhavá silikátová tavenina

Více

5. MINERALOGICKÁ TŘÍDA UHLIČITANY

5. MINERALOGICKÁ TŘÍDA UHLIČITANY 5. MINERALOGICKÁ TŘÍDA UHLIČITANY Minerály 5. mineralogické třídy jsou soli kyseliny uhličité. Jsou anorganického i organického původu (vznikaly usazováním a postupným zkameněním vápenitých koster a schránek

Více

SOLI A JEJICH VYUŽITÍ. Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí

SOLI A JEJICH VYUŽITÍ. Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí SOLI A JEJICH VYUŽITÍ Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí POUŽITÍ SOLÍ Zemědělství dusičnany, draselné soli, fosforečnany. Stavebnictví, sochařství vápenaté soli.

Více

VY_32_INOVACE_04.03 1/12 3.2.04.3 Krystalová struktura a vlastnosti minerálů Krystalová soustava

VY_32_INOVACE_04.03 1/12 3.2.04.3 Krystalová struktura a vlastnosti minerálů Krystalová soustava 1/12 3.2.04.3 Krystalová soustava cíl rozeznávat krystalové soustavy - odvodit vlastnosti krystalových soustav - zařadit základní minerály do krystalických soustav - minerály jsou pevné látky (kromě tekuté

Více

Přírodopis 9. Fyzikální vlastnosti nerostů. Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí. 8. hodina

Přírodopis 9. Fyzikální vlastnosti nerostů. Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí. 8. hodina Přírodopis 9 8. hodina Fyzikální vlastnosti nerostů Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí Hustota (g/cm 3.) udává, kolikrát je objem nerostu těžší než stejný objem destilované vody. Velkou hustotu má

Více

Laboratorní práce č. 4

Laboratorní práce č. 4 1/8 3.2.04.6 Uhličitany kalcit (CaCO3) nejrozšířenější, mnoho tvarů, nejznámější je klenec, součást vápenců a mramorů - organogenní vápenec nejvíce kalcitu usazováním schránek různých živočichů (korálů,

Více

Prvky 8. B skupiny. FeCoNi. FeCoNi. FeCoNi 17.12.2011

Prvky 8. B skupiny. FeCoNi. FeCoNi. FeCoNi 17.12.2011 FeCoNi Prvky 8. B skupiny FeCoNi Valenční vrstva: x [vzácný plyn] ns 2 (n-1)d 6 x [vzácný plyn] ns 2 (n-1)d 7 x [vzácný plyn] ns 2 (n-1)d 8 Tomáš Kekrt 17.12.2011 SRG Přírodní škola o. p. s. 2 FeCoNi Fe

Více

HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN. Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2

HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN. Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2 HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2 Hořčík Vlastnosti: - stříbrolesklý, měkký, kujný kov s nízkou hustotou (1,74 g.cm -3 ) - diagonální podobnost s lithiem

Více

Mineralogie procesy vzniku minerálů. Přednáška č. 8

Mineralogie procesy vzniku minerálů. Přednáška č. 8 Mineralogie procesy vzniku minerálů Přednáška č. 8 MINERALOGIE GENETICKÁ Minerály jsou sloučeniny chemických prvků. Prvky podléhají neustálému koloběhu. Minerály vznikají, zanikají, koncentrují se nebo

Více

Neživá příroda. 1.Vznik Země a Vesmíru. 2.Horniny

Neživá příroda. 1.Vznik Země a Vesmíru. 2.Horniny Neživá příroda 1.Vznik Země a Vesmíru Vesmír vznikl náhle před asi 15 miliardami let. Ještě v počátcích jeho existence vznikly lehčí prvky vodík a helium, jejichž gravitačním stahováním a zapálením vznikla

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní zájem

Více

Přírodopis 9. Přehled minerálů PRVKY

Přírodopis 9. Přehled minerálů PRVKY Přírodopis 9 10. hodina Přehled minerálů PRVKY Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí I. Prvky V přírodě existuje přes 20 minerálů tvořených samostatnými prvky. Dělí se na kovy: měď (Cu), stříbro (Ag),

Více

SOLI. Soli jsou chemické sloučeniny, složené z kationtů kovů a aniontů kyselin.

SOLI. Soli jsou chemické sloučeniny, složené z kationtů kovů a aniontů kyselin. Co to jsou soli? Soli jsou chemické sloučeniny, složené z kationtů kovů a aniontů kyselin. Soli jsou nejvýznamnější iontové sloučeniny, které se ve velké míře vyskytují v zemské kůře. Jsou nejdůležitějším

Více

Mineralogie a petrografie PRACOVNÍ pro 9. LIST ročník č. 1 ZŠ. Úkol č. 1. Úkol č. 2. Úkol č. 3. Téma: Prvky. Spoj minerál se způsobem jeho vzniku.

Mineralogie a petrografie PRACOVNÍ pro 9. LIST ročník č. 1 ZŠ. Úkol č. 1. Úkol č. 2. Úkol č. 3. Téma: Prvky. Spoj minerál se způsobem jeho vzniku. Mineralogie a petrografie PRACOVNÍ pro 9. LIST ročník č. 1 ZŠ Pracovní list 1A Téma: Prvky Úkol č. 1 Spoj minerál se způsobem jeho vzniku. DIAMANT GRAFIT SÍRA STŘÍBRO ZLATO Ze sopečných plynů aktivních

Více

01 ZŠ Geologické vědy

01 ZŠ Geologické vědy 01 ZŠ Geologické vědy 1) Vytvořte dvojice. PALEONTOLOGIE HYDROLOGIE PETROLOGIE SEISMOLOGIE MINERALOGIE VODA NEROST ZEMĚTŘESENÍ ZKAMENĚLINA HORNINA 2) K odstavcům přiřaďte vědní obor. Můžete využít nabídky.

Více

Potok Besének které kovy jsou v minerálech říčního písku?

Potok Besének které kovy jsou v minerálech říčního písku? Potok Besének které kovy jsou v minerálech říčního písku? Karel Stránský, Drahomíra Janová, Lubomír Stránský Úvod Květnice hora, Besének voda dražší než celá Morava, tak zní dnes již prastaré motto, které

Více

S prvky 1. 2. skupiny. prvky 1. skupiny alkalické kovy

S prvky 1. 2. skupiny. prvky 1. skupiny alkalické kovy S prvky 1. 2. skupiny mají valenční orbitalu s1 nebo 2e - typické z chem. hlediska nejreaktivnější kovy, protože mají nejmenší ionizační energii reaktivita roste spolu s rostoucím protonovým číslem Snadno

Více

Fyzikální a chemické vlastnosti minerálů. Cvičení 1GEPE + 1GEO1

Fyzikální a chemické vlastnosti minerálů. Cvičení 1GEPE + 1GEO1 Fyzikální a chemické vlastnosti minerálů Cvičení 1GEPE + 1GEO1 1 Pro popis a charakteristiku minerálních druhů je třeba zná jejich základní fyzikální a chemické vlastnosti. Tyto vlastnosti slouží k přesné

Více

Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085

Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085 Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085 Strana 1 z 14 SBÍRKA 20 SYSTEMATICKY SEŘAZENÝCH HORNIN PRO VYUČOVACÍ ÚČELY Celou pevnou zemskou kůru a části zemského pláště tvoří horniny, přičemž jen 20 až 30 km

Více

Speciální ZŠ a MŠ Adresa. U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu

Speciální ZŠ a MŠ Adresa. U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu Subjekt Speciální ZŠ a MŠ Adresa U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Název výzvy Žádost o fin. podporu

Více

Anorganické sloučeniny opakování Smart Board

Anorganické sloučeniny opakování Smart Board Anorganické sloučeniny opakování Smart Board VY_52_INOVACE_210 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8.,9. Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

CHEMICKÉ VÝPOČTY MOLÁRNÍ HMOTNOST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

CHEMICKÉ VÝPOČTY MOLÁRNÍ HMOTNOST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST CHEMICKÉ VÝPOČTY MOLÁRNÍ HMOTNOST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST AMEDEO AVOGADRO AVOGADROVA KONSTANTA 2 N 2 MOLY ATOMŮ DUSÍKU 2 ATOMY DUSÍKU

Více

MINERALOGICKÁ SOUSTAVA II

MINERALOGICKÁ SOUSTAVA II MINERALOGICKÁ SOUSTAVA II PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_268 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 MINERALOGICKÁ

Více

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák:

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák: očekávané výstupy RVP témata / učivo Chemie - 1. ročník Žák: očekávané výstupy ŠVP přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata 1.1., 1.2., 1.3., 7.3. 1. Chemie a její význam charakteristika

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Předmět: CHEMIE Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu září orientuje se

Více

Datum: 14. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 14. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 14. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_467A Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad

Více

Učivo. ÚVOD DO CHEMIE - vymezení předmětu chemie - látky a tělesa - chemické děje - chemická výroba VLASTNOSTI LÁTEK

Učivo. ÚVOD DO CHEMIE - vymezení předmětu chemie - látky a tělesa - chemické děje - chemická výroba VLASTNOSTI LÁTEK - zařadí chemii mezi přírodní vědy - uvede, čím se chemie zabývá - rozliší fyzikální tělesa a látky - uvede příklady chemického děje ÚVOD DO CHEMIE - vymezení předmětu chemie - látky a tělesa - chemické

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 1. ÚVOD DO STUDIA CHEMIE 1) Co studuje chemie? 2) Rozděl chemii na tři důležité obory. DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 2. NÁZVOSLOVÍ ANORGANICKÝCH SLOUČENIN 1) Pojmenuj: BaO, N 2 0, P 4 O 10, H 2 SO 4, HMnO 4,

Více

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě. Pedogeochemie 11. přednáška FOSFOR V PŮDĚ v půdách běžně,8 (,2 -,) % Formy výskytu: apatit, minerální fosforečnany (Ca, Al, Fe) silikáty (substituce Si 4+ v tetraedrech) organické sloučeniny (3- %) inositolfosfáty,

Více

CHEMICKÉ VÝPOČTY HMOTNOST REAKTANTŮ A PRODUKTŮ PŘI CHEMICKÉ REAKCI PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

CHEMICKÉ VÝPOČTY HMOTNOST REAKTANTŮ A PRODUKTŮ PŘI CHEMICKÉ REAKCI PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST CHEMICKÉ VÝPOČTY HMOTNOST REAKTANTŮ A PRODUKTŮ PŘI CHEMICKÉ REAKCI PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VÝPOČET HMOTNOSTI REAKTANTŮ A PRODUKTŮ PŘI CHEMICKÉ REAKCI

Více

HRA Mícháme si Najdi Sumární Otázky Bezpečnost Příroda směsi

HRA Mícháme si Najdi Sumární Otázky Bezpečnost Příroda směsi RISKUJ HRA Mícháme si Najdi Sumární Otázky Bezpečnost Příroda směsi mě vzorce praxe 1000 1000 1000 1000 1000 1000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 3000 3000 3000 3000 3000 3000 4000 4000 4000 4000 4000 4000

Více

atomová hmotnost S + O 2 -> SO 2 Fe + S -> FeS

atomová hmotnost S + O 2 -> SO 2 Fe + S -> FeS PRVKY ŠESTÉ SKUPINY - CHALKOGENY Mezi chalkogeny (nepřechodné prvky 6.skupiny) zařazujeme kyslík, síru, selen, tellur a radioaktivní polonium. Společnou vlastností těchto prvků je šest valenčních elektronů

Více

Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný

Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný Fe 3+ Fe 3+ Fe 3+ Fe 2+ Fe 6+ Fe 2+ Fe 6+ Fe 2+ Fe 6+ 2) Vyber správné o rtuti:

Více

Hmotnost. Výpočty z chemie. m(x) Ar(X) = Atomová relativní hmotnost: m(y) Mr(Y) = Molekulová relativní hmotnost: Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B)

Hmotnost. Výpočty z chemie. m(x) Ar(X) = Atomová relativní hmotnost: m(y) Mr(Y) = Molekulová relativní hmotnost: Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B) Hmotnostní jednotka: Atomová relativní hmotnost: Molekulová relativní hmotnost: Molární hmotnost: Hmotnost u = 1,66057.10-27 kg X) Ar(X) = m u Y) Mr(Y) = m u Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B) m M(Y) = ; [g/mol] n M(Y)

Více

Přírodopis 9. Přehled minerálů KŘEMIČITANY

Přírodopis 9. Přehled minerálů KŘEMIČITANY Přírodopis 9 14. hodina Přehled minerálů KŘEMIČITANY Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí V. Křemičitany Křemičitany (silikáty) jsou sloučeniny oxidu křemičitého (SiO 2 ). Tyto minerály tvoří největší

Více

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1 DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-20 Téma: Test obecná chemie Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Test obecná chemie Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník TEST Otázka 1 OsO 4 je

Více

Mineralogický systém skupina I - prvky

Mineralogický systém skupina I - prvky Mineralogický systém skupina I - prvky Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 11. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s vybranými nerosty, které

Více

Je to věda, nauka o horninách, zkoumá vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin.

Je to věda, nauka o horninách, zkoumá vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin. PETROLOGIE Je to věda, nauka o horninách, zkoumá vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin. HORNINA = anorganická heterogenní (nestejnorodá) přírodnina, tvořena nerosty, složení nelze vyjádřit chemickým

Více

1.08 Tvrdost vody. Projekt Trojlístek

1.08 Tvrdost vody. Projekt Trojlístek 1. Chemie a společnost 1.08. Projekt úroveň 1 2 3 1. Předmět výuky Metodika je určena pro vzdělávací obsah vzdělávacího předmětu Chemie. Chemie 2. Cílová skupina Metodika je určena pro žáky 2. stupně ZŠ

Více

Modul 02 - Přírodovědné předměty. Hana Gajdušková. Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Modul 02 - Přírodovědné předměty. Hana Gajdušková. Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 - Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 11.skupina

Více

Kde se vzala v Asii ropa?

Kde se vzala v Asii ropa? I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 24 Kde se vzala v Asii ropa? Pro

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 254 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 3.4.2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický list

Více

ZEMĚ -vznik a vývoj -stavba -vnitřní uspořádání. NEROSTY A HORNINY Mineralogie-nerost -hornina -krystal

ZEMĚ -vznik a vývoj -stavba -vnitřní uspořádání. NEROSTY A HORNINY Mineralogie-nerost -hornina -krystal -vysvětlí teorii vzniku Země -popíše stavbu zemského tělesa -vyjmenuje základní zemské sféry,objasní pojem litosféra -vyjádří vztahy mezi zemskými sférami -objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik

Více

Uhlík a jeho alotropy

Uhlík a jeho alotropy Uhlík Uhlík a jeho alotropy V přírodě se uhlík nachází zejména v karbonátových usazeninách, naftě, uhlí, a to jako směs grafitu a amorfní formy C. Rozeznáváme dvě základní krystalické formy uhlíku: a)

Více

Chemické děje a rovnice procvičování Smart Board

Chemické děje a rovnice procvičování Smart Board Chemické děje a rovnice procvičování Smart Board VY_52_INOVACE_216 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 9. Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější.

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Nejjednodušší prvek. Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Vodík tvoří dvouatomové molekuly, je lehčí než

Více

Korespondenční seminář Chemie, 1.kolo

Korespondenční seminář Chemie, 1.kolo Korespondenční seminář Chemie, 1.kolo Milí žáci, připravili jsme pro vás korespondenční seminář, ve kterém můžete změřit své síly v oboru chemie se svými vrstevníky z jiných škol. Zadání bude vyhlašováno

Více

Chemické složení (%): SiO 2 6 Al 2 O 3 38 42 Fe 2 O 3 13 17 CaO 36 40 MgO < 1,5 SO 3 < 0,4

Chemické složení (%): SiO 2 6 Al 2 O 3 38 42 Fe 2 O 3 13 17 CaO 36 40 MgO < 1,5 SO 3 < 0,4 Všeobecně je normálně tuhnoucí, ale rychle tvrdnoucí hlinitanový cement s vysokou počáteční pevností. Na základě jeho výrobního postupu, jeho chemického složení a jeho schopnosti tuhnutí se výrazně liší

Více

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Ročník Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan Chemie anorganická výskyt a zpracování kovů 2. ročník Datum tvorby 22.4.2014

Více

Chemie. 8. ročník. Od- do Tématický celek- téma PRŮŘEZOVÁ TÉMATA: Průmysl a životní prostředí VLASTNOSTI LÁTEK. Vnímání vlastností látek.

Chemie. 8. ročník. Od- do Tématický celek- téma PRŮŘEZOVÁ TÉMATA: Průmysl a životní prostředí VLASTNOSTI LÁTEK. Vnímání vlastností látek. Chemie 8. ročník Od do Tématický celek téma PRŮŘEZOVÁ TÉMATA: VLASTNOSTI LÁTEK Vnímání vlastností látek září Chemická reakce Měření vlastností látek SMĚSI Různorodé a stejnorodé směsi Roztoky říjen Složení

Více

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské VY_32_Inovace_PŘ.9.5.2.20 Usazené horniny Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Více

Obsah soli v potravinách a její spotřeba ve stravě obyvatelstva ČR. Lucie Grossová, DiS.

Obsah soli v potravinách a její spotřeba ve stravě obyvatelstva ČR. Lucie Grossová, DiS. Obsah soli v potravinách a její spotřeba ve stravě obyvatelstva ČR Lucie Grossová, DiS. Charakteristika soli Chlorid sodný (NaCl), běžně označován jako kuchyňská či jedlá sůl, je chemická sloučenina chlóru

Více

Datum: Vědy o Zemi. Geologie geos (Země), logos (věda) věda o Zemi

Datum: Vědy o Zemi. Geologie geos (Země), logos (věda) věda o Zemi Vědy o Zemi - geologické vědy spolu s biologií, chemií, matematikou, fyzikou a astronomií tvoří skupinu vědních disciplín = přírodní vědy - geologické vědy se zabývají studiem neţivé přírody Geologie geos

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo šablony: 31 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek: Anotace: CZ.1.07/1.5.00/3.0

Více

Pozn.: Pokud není řečeno jinak jsou pod pojmem procenta míněna vždy procenta hmotnostní.

Pozn.: Pokud není řečeno jinak jsou pod pojmem procenta míněna vždy procenta hmotnostní. Sebrané úlohy ze základních chemických výpočtů Tento soubor byl sestaven pro potřeby studentů prvního ročníku chemie a příbuzných předmětů a nebyl nikterak revidován. Prosím omluvte případné chyby, překlepy

Více

KOVY A JEJICH SLITINY

KOVY A JEJICH SLITINY KOVY A JEJICH SLITINY Téměř 80% prvků v periodické soustavě prvků tvoří kovy. Vlastnosti kovů: - kovový vzhled - vysoká teplota tání - elektrická a tepelná vodivost - tažnost a kujnost Rozdělení kovů:

Více

Objevy čekají na tebe

Objevy čekají na tebe Objevy čekají na tebe Miniprojekt č.2 Horniny a minerály Autoři: Veronika Blažková (8. tř.), Martin Frýdek (8. tř.), Eliška Hloušková (8. tř.), František Kutnohorský (8. tř.), Martin Lát (8. tř.), Adam

Více

VY_32_INOVACE_04.11 1/9 3.2.04.11 Vyvřelé, přeměněné horniny Vyvřelé magmatické horniny

VY_32_INOVACE_04.11 1/9 3.2.04.11 Vyvřelé, přeměněné horniny Vyvřelé magmatické horniny 1/9 3.2.04.11 Vyvřelé magmatické horniny cíl objasnit jejich vlastnosti, výskyt a vznik - vyjmenovat základní druhy - popsat jejich složení - znát základní zástupce magma utuhne pod povrchem hlubinné vyvřeliny

Více

Názvosloví anorganických sloučenin

Názvosloví anorganických sloučenin Chemické názvosloví Chemické prvky jsou látky složené z atomů o stejném protonovém čísle (počet protonů v jádře atomu. Každému prvku přísluší určitý mezinárodní název a od něho odvozený symbol (značka).

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 11.2.2013

Více

SYSTEMATICKÁ MINERALOGIE

SYSTEMATICKÁ MINERALOGIE 1 SYSTEMATICKÁ MINERALOGIE doc. RNDr. Jiří Zimák, CSc. Katedra geologie PřF UP Olomouc, tř. Svobody 26, 77146 Olomouc, tel. 585634533, e-mail: zimak@prfnw.upol.cz (listopad 2005) OBSAH Úvod 1. Prvky a

Více

Kappa - výpočty z chemie 12/10/12

Kappa - výpočty z chemie 12/10/12 Kappa - výpočty z chemie 12/10/12 Všechny příklady lze konzultovat. Ideální je na konzultaci pondělí, ale i další dny, pokud přinesete vlastní postupy a další (i jednodušší) příklady. HMOTNOSTNÍ VZTAHY

Více

Ing. Libor Vodehnal, AITEC s.r.o., Ledeč nad Sázavou

Ing. Libor Vodehnal, AITEC s.r.o., Ledeč nad Sázavou Základní parametry procesů likvidace odpadních vod s obsahem těžkých kovů Ing. Libor Vodehnal, AITEC s.r.o., Ledeč nad Sázavou Technologie likvidace OV z obsahem těžkých kovů lze rozdělit na 3 skupiny:

Více

SOLI VZNIK PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

SOLI VZNIK PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST SOLI VZNIK PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST SOLI SOLI JSOU CHEMICKÉ SLOUČENINY SLOŽENÉ Z KATIONTŮ KOVŮ A ANIONTŮ KYSELIN 1. NEUTRALIZACÍ VZNIK SOLÍ 2. REAKCÍ

Více

Kovy I. A skupiny alkalické kovy

Kovy I. A skupiny alkalické kovy Střední průmyslová škola Hranice - 1 - Kovy I. A skupiny alkalické kovy Lithium Sodík Draslík Rubidium Cesium Francium Jsou to kovy s jedním valenčním elektronem, který je slabě poután, proto jejich sloučeniny

Více

Laboratorní zkouška hornin a zjišťování jejich vlastností:

Laboratorní zkouška hornin a zjišťování jejich vlastností: POSTUPY A POKUSY, KTERÉ MŮŽETE POUŽÍT PŘI OVĚŘOVÁNÍ VAŠÍ HYPOTÉZY Z následujících námětů si vyberte ty, které vás nejvíce zaujaly a pomohou vám ověřit, či vyvrátit vaši hypotézu. Postup práce s geologickou

Více

II.A skupina kovy alkalických zemin

II.A skupina kovy alkalických zemin Střední průmyslová škola Hranice - 1 - II.A skupina kovy alkalických zemin Berylium Hořčík Vápník Stroncium Baryum Radium Tyto kovy mají 2 valenční elektrony a proto ve sloučeninách jsou vždy v ox. stavu

Více

VY_32_INOVACE_06_GALENIT_27

VY_32_INOVACE_06_GALENIT_27 VY_32_INOVACE_06_GALENIT_27 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Přírodní zdroje uhlovodíků

Přírodní zdroje uhlovodíků Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Říjen 2010 Mgr. Alena Jirčáková Zemní plyn - vznik: Výskyt často spolu s ropou (naftový zemní plyn) nebo

Více

Mendelova univerzita v Brně. Lesnická a dřevařská fakulta GEOLOGIE. Aleš Bajer, Aleš Kučera, Valerie Vranová

Mendelova univerzita v Brně. Lesnická a dřevařská fakulta GEOLOGIE. Aleš Bajer, Aleš Kučera, Valerie Vranová Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta GEOLOGIE Aleš Bajer, Aleš Kučera, Valerie Vranová 1 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

IV. Chemické rovnice A. Výpočty z chemických rovnic 1

IV. Chemické rovnice A. Výpočty z chemických rovnic 1 A. Výpočty z chemických rovnic 1 4. CHEMICKÉ ROVNICE A. Výpočty z chemických rovnic a. Výpočty hmotností reaktantů a produktů b. Výpočty objemů reaktantů a produktů c. Reakce látek o různých koncentracích

Více

Ústřední komise Chemické olympiády. 51. ročník 2014/2015. ŠKOLNÍ KOLO kategorie D ŘEŠENÍ SOUTĚŽNÍCH ÚLOH

Ústřední komise Chemické olympiády. 51. ročník 2014/2015. ŠKOLNÍ KOLO kategorie D ŘEŠENÍ SOUTĚŽNÍCH ÚLOH Ústřední komise Chemické olympiády 51. ročník 2014/2015 ŠKOLNÍ KOLO kategorie D ŘEŠENÍ SOUTĚŽNÍCH ÚLOH TEORETICKÁ ČÁST (70 BODŮ) Úloha 1 Nejrozšířenější prvky na Zemi 12 bodů 1. A hliník, Al B vodík, H

Více

Klasifikace struktur

Klasifikace struktur Klasifikace struktur typ vazby iontové, kovové, kovalentní, molekulové homodesmické x heterodesmické stechiometrie prvky, binární: AX, AX 2, A m X n, ternární: A m B k X n,... Title page symetrie prostorové

Více

MINERÁLY II Minerály II

MINERÁLY II Minerály II MINERÁLY II Součástí projektu Geovědy vedle workshopů, odborných exkurzí a tvorby výukových materiálů je i materiální vybavení škol, které se do tohoto projektu přihlásily. Situace ve výbavě školních kabinetů

Více

Prvky - většina prvků se v přírodě vyskytuje ve sloučeninách - pouze málo v ryzím stavu. Nekovy

Prvky - většina prvků se v přírodě vyskytuje ve sloučeninách - pouze málo v ryzím stavu. Nekovy Prvky - většina prvků se v přírodě vyskytuje ve sloučeninách - pouze málo v ryzím stavu - 1) nekovové C, S - 2) kovového charakteru metaloidy As, Sb, Bi - 3) kovové kovy Cu, Ag, Au, Fe, Pt, Ir, Pd Původ

Více

Struktura a textura hornin. Cvičení 1GEPE + 1GEO1

Struktura a textura hornin. Cvičení 1GEPE + 1GEO1 Struktura a textura hornin Cvičení 1GEPE + 1GEO1 1 Nejdůležitějším vizuálním znakem všech typů hornin je jejich stavba. Stavba představuje součet vzájemných vztahů všech stavebních prvků (agregátů krystalů,

Více

Květnice u Tišnova po stopách těžby a složení barytu

Květnice u Tišnova po stopách těžby a složení barytu Květnice u Tišnova po stopách těžby a složení barytu Karel Stránský, Drahomíra Janová, Antonín Buchal, Lubomír Stránský Úvod Město Tišnov má v pozadí hřeben hory Květnice (470 m n.m.), z něhož je malebný

Více

HORNINY A NEROSTY miniprojekt

HORNINY A NEROSTY miniprojekt miniprojekt Projekt vznikl za podpory: Jméno: Škola: Datum: Cíl: Osobně (pod vedením lektora) si ověřit základní znalosti o horninách a nerostech a naučit se je poznávat. Rozvíjené dovednosti: Dovednost

Více

Vodík CH_103_Vodík Autor: PhDr. Jana Langerová

Vodík CH_103_Vodík Autor: PhDr. Jana Langerová Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

Okruhy pro opravnou zkoušku (zkoušku v náhradním termínu) z chemie 8.ročník: 1. Směs: definice, rozdělení směsí, filtrace, destilace, krystalizace

Okruhy pro opravnou zkoušku (zkoušku v náhradním termínu) z chemie 8.ročník: 1. Směs: definice, rozdělení směsí, filtrace, destilace, krystalizace Opravné zkoušky za 2.pololetí školního roku 2010/2011 Pondělí 29.8.2011 od 10:00 Přírodopis Kuchař Chemie Antálková, Barcal, Thorand, Závišek, Gunár, Hung, Wagner Úterý 30.8.2011 od 9:00 Fyzika Flammiger

Více

Sklo chemické složení, vlastnosti, druhy skel a jejich použití

Sklo chemické složení, vlastnosti, druhy skel a jejich použití Sklo chemické složení, vlastnosti, druhy skel a jejich použití Jak je definováno sklo? ztuhlá tavenina průhledných křemičitanů (pevný roztok) homogenní amorfní látka (bez pravidelné vnitřní struktury,

Více

Prvky VII. hlavní skupiny (F, Cl, Br,, I, At)

Prvky VII. hlavní skupiny (F, Cl, Br,, I, At) Prvky VII. hlavní skupiny (F, Cl, Br,, I, At) I II III IV V VI VII VIII I II III IV V VI VII VIII 1 H n s n p He 2 Li Be B C N O F Ne 3 Na Mg (n-1) d Al Si P S Cl Ar 4 K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

1.05 Chladicí směsi. Projekt Trojlístek

1.05 Chladicí směsi. Projekt Trojlístek 1. Chemie a společnost 1.05 Chladicí směsi. Projekt úroveň 1 2 3 1. Předmět výuky Metodika je určena pro vzdělávací obsah vzdělávacího předmětu Chemie. Chemie 2. Cílová skupina Metodika je určena pro žáky

Více

TEORETICKÁ ČÁST (70 BODŮ)

TEORETICKÁ ČÁST (70 BODŮ) TEORETICKÁ ČÁST (70 BODŮ) Úloha 1 Válka mezi živly 7 bodů 1. Doplňte text: Sloučeniny obsahující kation draslíku (draselný) zbarvují plamen fialově. Dusičnan tohoto kationtu má vzorec KNO 3 a chemický

Více

Chemie 8.ročník. Rozpracované očekávané výstupy žáka Učivo Přesuny, OV a PT. Pozorování, pokus a bezpečnost práce předmět chemie,význam

Chemie 8.ročník. Rozpracované očekávané výstupy žáka Učivo Přesuny, OV a PT. Pozorování, pokus a bezpečnost práce předmět chemie,význam Chemie 8.ročník Zařadí chemii mezi přírodní vědy. Pozorování, pokus a bezpečnost práce předmět chemie,význam Popisuje vlastnosti látek na základě pozorování, měření a pokusů. těleso,látka (vlastnosti látek)

Více

Usazené horniny organogenní

Usazené horniny organogenní Usazené horniny organogenní Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 5. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s některými usazenými horninami, které

Více

Ryzí (Au, Ag, Pt, Cu, ) Ve sloučeninách oxidy, sulfidy, halogenidy, uhličitany, sírany, )

Ryzí (Au, Ag, Pt, Cu, ) Ve sloučeninách oxidy, sulfidy, halogenidy, uhličitany, sírany, ) Přechodnékovy = prvky 3. 11. skupiny Nemají zcela zaplněné d-orbitaly valenční vrstvy K tvorbě vazeb využity elektrony z valenční vrstvy (tj. el. konfigurace ns, (n-1)d, n=4-7) Velká rozmanitost oxidačních

Více

Nastuduj následující text

Nastuduj následující text Nastuduj následující text Hlavní vulkanickou zónou planety je pacifický "Kruh ohně" které je vázán na okraje tichomořské desky a desky Nasca. Zde se nachází 2/3 všech činných sopek Země. Jedná se především

Více

ze separace elektromagnetem. Více informací o odběru vzorků a jejich semikvantitativní mineralogickou charakteristiku uvádějí Žáček a Páša (2006).

ze separace elektromagnetem. Více informací o odběru vzorků a jejich semikvantitativní mineralogickou charakteristiku uvádějí Žáček a Páša (2006). 1 V Bažantnici 2636, 272 01 Kladno; vprochaska@seznam.cz 2 GEOMIN Družstvo, Znojemská 78, 586 56 Jihlava 3 Boháčova 866/4, 14900 Praha 4 4 Ústav geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů, Přírodovědecká

Více

ANODA KATODA elektrolyt:

ANODA KATODA elektrolyt: Ukázky z pracovních listů 1) Naznač pomocí šipek, které částice putují k anodě a které ke katodě. Co je elektrolytem? ANODA KATODA elektrolyt: Zn 2+ Cl - Zn 2+ Zn 2+ Cl - Cl - Cl - Cl - Cl - Zn 2+ Cl -

Více

anorganických sloučenin Iontové rovnice MUDr.Jan Pláteník, PhD Stavba hmoty: Atom Molekula Ion Sloučenina

anorganických sloučenin Iontové rovnice MUDr.Jan Pláteník, PhD Stavba hmoty: Atom Molekula Ion Sloučenina Opakování názvosloví anorganických sloučenin Iontové rovnice MUDr.Jan Pláteník, PhD Stavba hmoty: Atom Molekula Ion Sloučenina Směs (dispersní soustava) 1 Atom Nejmenšíčástice prvku, která vykazuje jeho

Více

Keramická technologie

Keramická technologie Keramika Slovo označuje rozmanité výrobky vzniklé vypalováním z vhodných přírodních surovin jílů, hlíny, křemene aj. První nálezy keramických nádob pocházejí podle archeologů už ze 7. tisíciletí př.n.l.

Více

1. Chemický turnaj. kategorie mladší žáci 30.11. 2012. Zadání úloh

1. Chemický turnaj. kategorie mladší žáci 30.11. 2012. Zadání úloh 1. Chemický turnaj kategorie mladší žáci 30.11. 2012 Zadání úloh Vytvořeno v rámci projektu OPVK CZ.1.07/1.1.26/01.0034,,Zkvalitňování výuky chemie a biologie na GJO spolufinancovaného Evropským sociálním

Více

výskytu primárních hrubozrnných a relativně málo přeměněných kalcitových karbonatitů s výskytem unikátních přechodů karbonatit-nelsonit.

výskytu primárních hrubozrnných a relativně málo přeměněných kalcitových karbonatitů s výskytem unikátních přechodů karbonatit-nelsonit. 1 Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 3, 613 00 Brno 2 University of Manitoba, Winnipeg R3T 2N2, Manitoba, Canada Masiv Ulugei Khid je součástí rozsáhlé stejnojmenné vulkanoplutonické asociace alkalických

Více

DETERMINAČNÍ VLASTNOSTI MINERÁLŮ

DETERMINAČNÍ VLASTNOSTI MINERÁLŮ KATEDRA GEOLOGIE PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITA PALACKÉHO DETERMINAČNÍ VLASTNOSTI MINERÁLŮ ZDENĚK DOLNÍČEK JIŘÍ ZIMÁK Olomouc 2009 2 Obsah Obsah... 3 1. Úvod... 5 2. Diagnostické znaky založené na fyzikálních

Více

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY 1. Kdy vznikla Sluneční soustava? 2. Z čeho vznikla a jakým způsobem? 3. Která kosmická tělesa tvoří Sluneční soustavu? 4. Co to je galaxie? 5. Co to je vesmír? 6. Jaký je rozdíl

Více