VELKÉ A MALÉ V ŽIVOTĚ A VE SVĚTĚ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VELKÉ A MALÉ V ŽIVOTĚ A VE SVĚTĚ"

Transkript

1 VELKÉ A MALÉ V ŽIVOTĚ A VE SVĚTĚ SBORNÍK VÍTĚZNÝCH PRACÍ LITERÁRNÍ SOUTĚŽE DĚTSKÝCH AUTORŮ ZLÍNSKÉHO KRAJE 2005/2006

2 VELKÉ A MALÉ V ŽIVOTĚ A VE SVĚTĚ SBORNÍK VÍTĚZNÝCH PRACÍ LITERÁRNÍ SOUTĚŽE DĚTSKÝCH AUTORŮ ZLÍNSKÉHO KRAJE 2005/2006

3 ISBN

4 Slovo na úvod V roce 2000 vznikla tradice literární soutěže pro dětské autory Zlínského kraje. Soutěž přitom navázala na soutěže, které již v té době organizovaly ve svých regionech knihovny v Kroměříži a Uherském Hradišti. Garanty soutěže v jednotlivých okresech Zlínského kraje se staly veřejné knihovny Knihovna Kroměřížska v Kroměříži, Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti, Masarykova veřejná knihovna Vsetín a Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně. Od roku 2001 je soutěž součástí projektu Klubu dětských knihoven SKIP Kde končí svět?, který kromě literárních soutěží zahrnuje také oblast výtvarnou a literárně dramatickou. Cílem projektu je podpora dětského čtenářství a tvůrčího psaní i nejrůznějších dalších uměleckých aktivit dětí. Krajská soutěž je určena dětským autorům ve věku od 6 do 15 let (tj. žákům základních a speciálních škol a studentům primy až kvarty víceletých gymnázií). Soutěž je hodnocena ve čtyřech kategoriích: třída, 4. a 5. třída, 6. a 7. třída, 8. a 9. třída a speciální školy, přičemž próza a poezie se hodnotí odděleně. Hlavním tématem 6. ročníku krajské soutěže bylo Slon a mravenec, aneb Velké a malé v životě a ve světě Přihlásilo se 783 dětí z 94 škol, které poslaly celkem 830 příspěvků povídek, pohádek, úvah, básní. O tom, jak se nechaly inspirovat tématem, vypovídají již samotné názvy soutěžních dílek, například Trpaslík přemůže i obra, Kapka dobra vyléčí moře zla, I malý člověk vykoná velké činy, O slonici Elišce a myšce, Malá kapka naděje, Oceán lásky, Malý velký obyčejný člověk, I malí mohou být velcí, Dárek pro maminku či Princezna a pavouček. V každém okrese proběhla regionální kola, z nichž postoupily vítězné práce do kola krajského. V něm byl každý příspěvek hodnocen porotci z ostatních tří okresů. V těchto porotách zasedli knihovníci, novináři, učitelé, ale i další lidé, kteří mají blízko k dětské duši (z divadla, knihkupectví, Linky důvěry a Rodinného a mateřského centra). Ve sborníku jsou publikovány práce, které se umístily na předních místech v jednotlivých kategoriích. Jsou dokladem toho, jak může být dětský svět bohatý, plný nových nápadů, vtipu a překvapení. Naše poděkování patří všem dětem, které se krajské soutěže zúčastnily, dětským ilustrátorům sborníku ze základních uměleckých škol ve Zlíně a Otrokovicích, porotcům a všem ostatním, kteří se podíleli na hladkém průběhu soutěže ve všech jejích etapách i na vydání tohoto sborníku. Rádi bychom touto cestou poděkovali také Ministerstvu kultury ČR, které soutěž finančně podpořilo v rámci dotačního programu Knihovna 21. století. A nyní otočme list a nahlédněme do světa dětské fantazie 3

5 Běloučká V jednom městě žije rodina Koníkova: maminka, Sabina, tatínek Pavel a holčička Barunka. Bydlí v malém domku. Vždycky, když ráno tatínek s maminkou odvezou Barunku do školy a sami jedou do práce, domek úplně osiří. Je chvíli úplné ticho. Ale jen chvíli. Najednou se pomalu začínají rozhlížet a domlouvat hračky v Barunčině pokojíku. A za chvíli je tam pořádně veselo! Medvídci si mezi sebou povídají, vytahují se, který je mrštnější a silnější, panenky si hrají mezi skříněmi na schovávanou, ty větší si povídají o poslední panence a lidské módě. Jen Běloučká, malá kachnička, se s ostatními moc nehraje. Nemá tu žádného opravdového kamaráda a je přitom trošku namyšlená. Pořád říká tak, aby to všichni slyšeli: Jsem ta nejbělejší kačenka na světě! Ostatní si to nemyslí a mezi sebou říkají: Není to docela pravda, sice je bílá, jako mléko, tělíčko má z hladkých kudrlinek z té nejjemnější látky, ale nad prdelkou má stočený hnědý chomáček kačírek. Bílá jako opravdové živé kačeny není! Včera, když si Bára nachystala věci do školy a čekala, až ji maminka zavolá na koupání, posadila běloučkou na koleno. V encyklopedii jí ukazovala, jak žijí opravdové kačeny na rybnících a ve velkých řekách. Běloučká o všem, co v knížce viděla, přemýšlí. Je tak pyšná, že si myslí, že ji všechny opravdové kačeny budou obdivovat! S ostatními se proto dnes baví ještě míň, než jindy a jen se tak rozhlíží po pokojíku. A náhle, co nevidí! Barunka nechala pootevřené okno! A tou škvírou se dá dostat na zahradu, kde bublá potůček. Běloučká vlézá na okno, ostatní vyděšeně volají, ať neblázní. Běloučká už je na římse, hračky za ní volají a utíkají k oknu: Vrať se, spadneš a nedostaneš se zpátky! Ale Běloučká nedbá, vyskakuje z okna a už je u potůčku. V pokojíku jsou všichni jako po písemce. Vzdychají: Je to hrůza! Až teď si uvědomují, že ji mají rádi, i když je trochu nafrněná. Běloučká zatím pluje po potůčku, strouhou k řece. Voda je studená a nasakuje do jejího hadrového tělíčka. Běloučká je z toho zmatená. Ještě se utopím, říká si. 4

6 Pluje dál, je už špinavá, jak se zachytila o bahno pod jezem. Pluje dál a už je docela šedivá. Kolem plavou labutě a kachny. Běloučká se k nim hrne: Ahoj, jsem kačenka Běloučká! Ale kachny se jen smějí a štípou ji pod krk: Co je to za špinavý uzlík látky? Běloučká je nešťastná, odpočívá pod velkým mostem. Nahoře hučí auta, zlobiví čtvrťáci jdou ze školy a hážou do vody klacky a kameny. Jeden Běloučkou skoro trefil. Myslí si: Tady to pro mě není, musím domů. Ale cesta zpátky je těžká, přetěžká a trvá dlouho. Na zahradě ve strouze je Běloučká až pozdě odpoledne. Barunka se právě vrací v baletu a vyděsí se: Co děláš tady venku? Co se ti stalo? Jak to, že jsi úplně černá? Bere Běloučkou, pohladí ji, suší, umývá hubkou a desinfekčním mýdlem. Až pozdě večer, po Večerníčku, je Běloučká zase bílá. Je nedělní ráno, Barča šla na snídani a hračky zůstaly v pokojíku. Štěbetají, Běloučká s nimi. Medvědi i panenky ji po návratu přivítali. Jsou rádi, že se Běloučké nic nestalo. Běloučká pochopila, že jsou její přátelé. Že měli starosti. Už se na ně nevyvyšuje a směje se s nimi. Martina Reissnerová, 3. třída, Základní škola Brno, Milénova 5

7 Kapka moře vyléčí moře zla V jedné vesnici žili stařenka a stařeček. Žili sami v malé chaloupce. Děti neměli, a tak žili jen sami pro sebe. Protože byli sami, nestýkali se s nikým a ani k nim nikdo nechodil. A tak se časem začali všem lidem vyhýbat a přestali mít lidi kolem sebe rádi. Pracovali spolu na malém políčku a šetřili vydělané peníze. Chtěli našetřit mnoho peněz, aby se na stáří nemuseli na nikoho spolehnout. Peníze se pro ně staly důležité. Když u jejich dveří zaklepal pocestný, nic mu nedali a ještě mu vyhubovali, že je obtěžuje. A tak se jejich domu začali všichni okolo vyhýbat. Tak si spokojeně žili dlouhá léta, ale přece spokojení nebyli. Pořád cítili, že jim něco chybí, ale nevěděli co. Staříčci stárli a chátrali a už cítili, že na nic nestačí. A protože je nikdo neměl rád, tak jim nikdo nepomohl. Jednoho rána staříček vyšel před dům a uviděl u jejich plotu malou dívenku, která tam byla úplně sama. Byla sirotek. Stařeček se o ni nestaral a zavřel dvéře. Děvče přišlo ke dveřím a zaklepalo. Poprosilo stařečka, jestli by se u nich nemohlo najíst. Stařečci nebyli nadšení, ale nakonec ji pustili dál. Děvče bylo hodné, veselé a přítulné. Do večera staré lidi bavilo a kupodivu je i rozesmálo. A to už dlouho u stařečků nebylo. Večer se dohodli, že může u nich přespat, ale ráno odejde. Celou noc stařečci přemýšleli. Zjistili, že je to hezké. Že už nejsou tak sami. Ráno se domluvili, že u nich děvče může zůstat. Anička, tak se jmenovala, je rozveselovala každý den. Babička s dědou nakonec zjistili, že mohli být šťastní a veselí už dřív. Anička svou veselostí přilákala i lidi v okolí. Nakonec stařečci zjistili, že byla hloupost, žít jen pro sebe, a konečně začali být šťastni a spokojení. A byli rádi, že ta kapka radosti, která stála u jejich plotu, vyléčila moře zla. Dominika Machů, 3. třída, Základní škola Drnovice 6

8 Obr a Paleček Za devatero horami a devatero řekami bylo Království Pohádek. Žilo se v něm dobře do té doby, než se zde zabydlil Obr. Obr se usídlil pod horou Radhošť a všem obyvatelům vzkázal, že chce každý den k večeři jednu dívku. Král se bál, že příjde na řadu i princezna. Dal vyhlásit, kdo nás zbaví Obra, dostane princeznu za ženu. Spousta princů to zkoušela, když Obra spatřilil všichni se lekli a utekli. Kousek za královstvím byla malá chýška a v ní bydlela rodina Palečků. Každý věčer četla paní Palečková synkovi pohádku. Neznáš nějakou o Obrovi? Žadonil Paleček. Máma přemýšlela, povím ti tu, kterou mi říkávala tvoje babička. Jmenuje se o Mlsném Obrovi a začala. Ale co to? Malý Paleček místo spaní vyskočil, že to půjde zkusit. Máma se polekala: Počkej do rána něco vymyslíme. Ráno nabalila bo baťůžku mlsoty a Paleček se vydal za Obrem. V údolí Kněhyně byla pouť. Paleček se zastavil a koupil si kornout popcornu. Pokračoval dál cestou na Radhošť. A tu náhle, kde se vzal tu se vzal před ním Obr stál. Jémine toto voní, co to máš? Odkud to máš a zdali mi dáš? Ptal se Obr. Počkej, počkej něco za něco, ale Obr vytrhnul kornout z ruky. Cpal se a mlaskal. To je dobrota huhlal s plnou hubou. Chtěl bys mít takovou dobrotu každý večer? Obr přikývl hlavou, stejně mi dívky už nechutnají. Z obou se stali kamarádi. Každý den Obrovi pan Král poslal kornout popcornu a Obr bránil království před nepřáteli. Tak Paleček zachránil království. Kamila Cemanová, 3. třída, Základní škola Rožnov pod Radhoštěm, 5. května 7

9 Kapka dobra vyléčí moře zla Tak jako v pohádkách i v životě je mezi námi dobro a zlo. Které ho je víc? Záleží jenom na lidech. Život je takový jaký si ho uděláme. Když se mračíme, mračí se i okolí. Když se smějeme rozdáváme tím radost kolem sebe. Někdy stačí málo, abychom někomu udělaly radost. Potěší malý dárek, vlídné slovo, nebo porozumnění. Na vánoce a svátek matek chodíme přednášet do Domova důchodců v Lukově. Babičky i dědečkové mají vždycky velkou radost. Pokaždé nám moc tleskají. Někdy jsou vidět i slze. Není podmínkou, že velký a drahý dárek udělá vždy radost. Malé ale ze srdíčka dané překvapení určitě potěší víc. Cizinci, kteří u nás žijí, nebo tráví dovolenou tvrdí, že jsme zamračený národ. Vyzkoušejme se v příštím roce více smát, usmívat a být na sebe hodní. Kateřina Julinová, 3. třída, ZŠ Lukov Marie Šedivá, ZUŠ Harmonie, Zlín 8

10 Slon a mravenec Na paloučku u lesa stojí velká kolesa, jsou spojena tyčí, kdo s ní ale cvičí? Malé slůně Šimínek zakopl o kamínek. Ouha! Polámal si palec. Přiběhl malý mravenec. Co jsi, prosím, za zvíře? Ty jsi zvíře k nevíře. Já jsem slůně, můj palec stůně. Mraveneček říká, že slůně naříká. Kamarádi, pojďte sem! Jsme tady, hned za lesem! Mobilní telefon zacinká, už je tu jeřáb a sanitka. Sádra už se dává, Mravenec mu mává. Slůně říká: Díky! Dá jim za to fíky. Lýdie Skuciusová, 2. třída, Základní škola Velehrad 9

11 Mravenec a slon Jeden malý mravenec, vylezl si na kopec. Uviděl tam slona, co byl právě doma. Slon si chystal snídani, chleba s máslem s rybami. Pozval si slon mravenečka, seděli pak u stolečka. Četli si tam pěknou knížku, o veverce na pelíšku. Když se večer rozloučili, mávali si ještě chvíli. Martin Chvátal, 3. třída, Základní škola Valašská Polanka O makovém mužíčkovi V jednom makovém poli žil makový mužíček. Nebyl zrovna líný, ale vstávat se mu nechtělo, protože se mu zdály krásné sny. O makových buchtách, o hřejivém sluníčku a louce plné motýlů. Vzbudilo ho ťuk, ťuk, ťuk! Z makovice se vysypal máček a makového mužíčka sezobl ptáček. Kryštof Kocáb, 2. třída, Základní škola Kunovice, U Pálenice 10

12 Trpaslík přemůže i obra aneb Trnkové království Jednou se obr Bepa zatoulal do malého království. Chtěl si v něm ulovit oběd princeznu. Když zabušil na hradní vrata a dožadoval se šťavnaté princezny, vystrašil celé královské město. Z okýnka nejvyšší věže vyhlédl vystrašený starý král Jelínek Rudolf I. Dej mi, králi, princeznu k obědu nebo zničím celé trnkové království! Trnkové království se jmenovalo proto, že tamní děti nechtěly pro své tatínky sbírat trnky, raději je v tmavé noci pokácely. Král při představě zničeného království málem omdlel. Ano! Ano! zvolal, dal bych ti ji, ale žádnou nemám, nikdy jsem se neoženil. Toto obra zmátlo. Tak si vezmu třeba tu nejhezčí dívku vašeho království k obědu. Umyjte mi ji, já si pro ni zítra příjdu! A odkráčel kilometrovými kroky do své letní houštiny. Je zle, je zle, bědoval Jelínek I. Kde já najdu krasavici k sežrání? Svolám celou radu a dáme hlavy dohromady. Radní opásejme se rozumem, začal Rudolf v hodovní síni. Řečí bylo moc, ale rada žádná. Vypadalo to beznadějně. V tom se probudil šedivý stařec: Ptali šte se už štaré trnky? Neptali, zašumělo síní, hned se půjdeme zeptat. A běželi ke staré, zapomenuté, možná i čarovné trnce. Král na ni zaklepal a zašeptal do vyhnilé dutiny potíž království. Všichni čekali, co se stane. Vyletěla mladá vosa a dala panu králi nikoli radu, ale pálivý štípanec. Jsou tady vosy, zakřičel král a už se hnali zpět do síně. A teď babo, nebo trnko raď. Hradní radní se pomalu vytráceli, aby doma schovali dcery. Král zůstal na svém trůnu sám. Cibuli měl na štípanci a pod tíhou stáří začal dřímat. Zdál se mu sen. Našel pod starou trnkou trnku. Trnku na stole rozloupl a z ní se vyhoupl malý trpaslík. Jmenuji se Slivoň a zachráním království před zkázou. Za to chcu, aby sa po celém království rozsadily mladé trnky. Král to celé ve snu odkýval. Bolest z vosího bodnutí ho probudila. Hned vyskočil a běžel pod starou trnku. Tam opravdu našel pěknou trnečku. V hodovní síni ji na stole rozpůlil a z ní! a z ní! vyskočil Slivoň. Tak su tady Jelínku. Chcu sa optat, estli splníte slib? Jistě, řekl král. Slivoň mu řekl co a jak. Vydali se k obrovu houští. 11

13 Slivoň se sám doplazil k obrovi. Obr spal a zdálo se mu o nadívané krásce. Slivoň horolezeckým výstupem přes obrovu tvář došplhal k obrovu uchu. Do ucha vhodil pecku z trnky a dobře ji zalil tím, co bylo po ruce. Slanil se z obra, vrátil se ke králi a oznámil mu, že boj je vyhraný. A opravdu, pecka dopadla do nemytého ucha a ihned začala klíčit. Do rána vyrostla z ucha trnka Karlátka. Obra ráno velice bolela hlava, že hlad nehlad, rozběhl se k obřímu ušnímu doktorovi. Ten ordinuje na druhém (patře), teda na druhém konci světa. Kdoví, jestli tam obr vůbec doběhl, a jak to s ním dopadlo. No a v trnkovém království to dopadlo dobře. Vždyť si vyjděte do okolí, mladých trneček tam najdete moc. Karolína Váňová, 4. třída, Základní škola Dolní Lhota Slon a mravenec Slunce, zvolna se chýlící k obzoru nad indickou džunglí, ztrácelo na síle. Slůně Bumbík spokojeně a dlouho spalo po vydatném obědě ve stínu akátovníku. Bumbík byl slon indický, vlastně slůně, ale jinak velký smolař. O svou maminku přišel nedlouho po svém příchodu na svět vinou pytláků. Žil díky stádu, které ho přijalo za svého. Byl ale vlastně sám, bez kamaráda Bumbík už byl skoro probuzený, když si s hrůzou uvědomil, že nevidí své stádo! Je sice slon indický, na kterého si žádný jaguár nebo leopard nic nedovolí, ale to platí pro dospěláky. On je ale přece pořád ještě mládě! Bumbíka se zmocnila taková panika, že okamžitě vstal a začal utíkat. Vůbec neviděl, kam běží, bylo mu to jedno, hledal bezpečí. Nastával však soumrak, džungle potemněla a ožívala podivnými a tajemnými zvuky nočního života. S rostoucím strachem, špatným rádcem, se ztrácí opatrnost. Bumbík běžel hlava nehlava, nerozhlížel se. A pak to přišlo. Ve spěchu přehlédl blížící se skalní převis, chvíli cítil volný pád a viděl, že je ztracen Haló, haló, slyšíš mě? Ozvalo se odkudsi. Bumbíkovi se zdálo, že hlas pochází jakoby z velké dálky, chtěl se pohnout, ale zastavila ho prudká 12

14 bolest celého těla. Slunce teď stálo na východě, začínal nový den. Bumbík ležel v hluboké proláklině, celý dolámaný, na místě, kde nikdy předtím nebyl, nevěděl, kde vůbec je, cítil se všemi opuštěný, ztracen. Haló, haló, ozvalo se znovu. S velkou námahou se mu nakonec podařilo zvednout. Stále ale byl celý zmatený. Rozhlížel se kolem, snažil se vypátrat, odkud hlas přichází. Náhle si uvědomil, že ten hlas slyší jen v levém uchu. No konečně, řekl mravenec červený, také indický, už jsem si myslel, že je po tobě veta. Proboha, co tady děláš? zeptal se mravenec, jak jsi se sem dostal? Ale ty strašně lechtáš, zněla Bumbíkova odpověď. Opatrně, pane slone, řekl mravenec zostra. Pokud se v tom uchu poškrábeš, možná se odsud nikdy nedostaneš! Jak to myslíš? ptal se Bumbík. No, pokračoval mravenec. Asi se budeš chtít odsud nějak dostat, ne? Ano, téměř zakřičel Bumbík, zpátky ke svému stádu! Bumbíkovi bylo smutno, chtěl být u svých. No vidíš, ve dvou se to lépe táhne, myslím, že bych ti mohl být užitečný, pravil skoro sebejistě mravenda. Prosím tě, jak, ptalo se s úšklebkem slůně. Jsem sice malý, ale občas mám dobré nápady, pokračoval mravenec. Co tedy navrhuješ, položil Bumbík otázku. To je jednoduché, půjdeme nahoru, pořád nahoru, pořád nahoru Proč? ptal se nechápavě Bumbík. No, mravenec se zadumal, když půjdeme tak dlouho nahoru, až to půjde jenom dolů, bude to znamenat, že jsme nahoře a tam se můžeme rozhlédnout a rozhodnout, co dál. To je vlastně pravda, přitakal Bumbík, vlastně sám žádný nápad neměl. A tak společně vyrazili. Bumbík po svých, potlučených, mravenec v pohodlí zabydlený v Bumbíkově uchu. Cestou si o sobě povídali. Cesta jim tak příjemně ubíhala, Bumbík zapomněl na své bolesti a uvědomil si, že je mu nakonec dobře, vždyť má kamaráda. Po několika hodinách volné chůze skutečně vystoupili na vrchol vysokého kopce. Otevřel se před nimi výhled do nádherné roviny. Bumbíku, oslovil slůně mravenec, zkusme se pozorně rozhlédnout, zda něco neuvidíme a pak se rozhodneme, co dál. Oba napínali zrak jak mohli, ale 13

15 nikdo z nich nic nezahlédl. Pokus opakovali ještě několikrát, ale marně. Víš co? napadlo najednou mravence, zkus zatroubit co nejvíc můžeš. Bumbík se nadechl tak, že byl téměř dvakrát tak velký než obvykle a zatroubil. Mravenec si myslel, že snad ohluchl. Znovu naslouchali nastalému tichu, a najednou zaslechli, téměř zblízka, táhlé sborové sloní troubení. Bumbík pohlédl na stranu a uviděl, jak ze sousedícího kousku džungle vystupuje skupina slonů Okamžitě je poznal, byli to ti jeho! Tak, nastal čas, abychom se rozloučili, vybídl mravenec Bumbíka. Ne, nebojte se, neobjímali se, to by asi nedopadlo dobře! Bumbík mravenci za všechno poděkoval. Indie je velká země, oba věděli, že už se asi neuvidí. Trvalo nějaký čas, než Bumbíka napadlo několik otázek: cesta, kterou společně urazili, byla pro mravence na zpáteční cestě totéž, jako kdyby Bumbík obešel celou zeměkouli. Měl vůbec mravenec šanci dostat se zpátky domů? Podařilo se mu to? Ale hlavně, proč mu to stálo za to? Alžběta Čechová, 5. třída, Základní škola UNESCO, Uherské Hradiště Zuzana Šimová, ZUŠ Otrokovice 14

16 I malý člověk vykoná velké činy Bylo jedno škaredé jarní odpoledne, kdy pršelo a já musela mamce zajít koupit na trh vajíčka. Moc se mi nechtělo, ale co naplat? Naštvaně jsem šla parkem, abych si zkrátila cestu. Jdu a přemýšlím, proč musím jít zrovna já a ne má starší sestra, když tu zaslechnu nějaké kňučení. Nevěřím svým očím. U lavičky sedí přivázané, promoklé a vystrašené štěně. Chvilku se u něj zastavím a smutně se na sebe podíváme: Co s tebou chuďátko, musím jít na vajíčka, třeba máš páníčka v knihovně. Smutně jsem se rozloučila, ale štěně kňučelo a trhalo sebou. Když jsem šla zpátky, tak tam pořád bylo a plakalo. Přiběhla jsem domů a všem jsem řekla rodičům.mamka řekla, že jí do baráku žádného zablešence nosit nebudu. Táta se tam ale přesto šel se mnou podívat. Štěně leželo na stejném místě, kňučelo a celé se třáslo zimou. Když se k němu táta skrčil, tak jej začalo olizovat. No, tebe tu chudáčku nechat nemůžu. To je tak na zápal plic. Odvázal štěně a vzal jej do náručí k nám domů. Co říkala mamka, to se nedá napsat. Ale souhlasila, že by tam to chuďátko mohlo zemřít. Vysušili jsme jej, dali mu napít a najíst. Ještěže babička má psy, jinak by doma nebyla žádná psí konzerva. Štěně spokojeně usnulo na dece u topení a zasedla rodinná porada. Co budeme dělat? Už jsme zjistili, že je to holčička, teda Princezna. Kdo se podíval do jejích očí, tak neodolal.. Když se probudila, tak jsme jeli na veterinární kliniku zeptat se, co s ní máme dělat. Čekalo nás to největší překvapení : Je to zdravá i když trochu prochlazená a vystrašená Německá doga. Řekl pan doktor. Měla tehdy 4 týdny Dnes má jméno Kara a je to osmi měsíční slečna, která má již 40 kilo a když na mě vyskočí, tak mám co dělat, abych nespadla jinak je ze mě její plyšák. Dodnes nemůžu pochopit, proč to někdo udělal. Je strašně hodná, jako by nám chtěla dát najevo svou vděčnost. Magda Juřicová, 4. třída, Základní škola Emila Zátopka, Zlín 15

17 Zimní sen Bílý sníh se v dáli třpytí tiché vločky tančí svůj něžný tanec už neslyším zpěv ptáků jen mráz na rampouchy hraje svou zvláštní hudbu už ani stromy nešumí vše je uloženo k zimnímu spánku mráz na okna drobné kvítky maluje však chladná jsou a nevoní ale jsem trpělivá, já vydržím na jaře zas zpěv ptáků šum stromů uslyším a sladkou vůni květů ucítím. 16

18 Ticho a prázdno Když se v zimě kolem sebe rozhlédneš do ticha bílého a něžné vločky se dotýkají i tvých tváří tváří, které jsou zbarvené do sladkým malin tak si připadáš, jako v zemi kouzel ale když procházíš po bílé pláni máš pocit, že jsi v oblacích. To bílo to ticho ty sníš sníš o svých nesplněných snech, slzy ti stékají po tvářích když v tom tichu slyšíš jak hodiny odbíjejí poslední vteřiny toho posledního ticha. Jsi šťastná ale pláčeš bolestí se ti srdce svírá a cítíš prázdno a úzkost ale však ty nevíš proč jednou nastane čas kdy pochopíš pochopíš to, že vše zlé je pro něco dobré mému pejskovi Andymu, který zemřel v listopadu

19 Vždy je naděje Pokud si myslíš že nejsi svobody a lásky hoden o přátelství jen sníš nemáš svůj cíl a místo srdce temnou skálu máš v chladné skále jen smutek přechováváš a ani armáda šašků ten stálý smutek nerozpouští a ty se trápíš a bloudíš v samotě zkus oči otevřít a nebuď slepá všimni si krásy krajin a zkus si zazpívat v očích ztracenou jiskru najdi Ze slz smutku slzy radosti udělej no vidíš, tak ti to sluší víc lásku jsi v sobě probudila a skála smutku už je dávno pryč. Ája Holečková, 4. třída, Základní škola F. L. Čelakovského, Strakonice 18

20 Trpaslík a obr V jednom malém městě Vobr žil trpaslíček jménem Bobr. Měl ženu a dvě miminka ta žena byla maminka. Jednou k tomu městu Vobr přišel jeden velký obr. Pořád se jen chlubil, chlubil nikdo by ho nepředhonil. Když se obr stále chlubil říkal, že vše dokáže. Trpaslíček pýchu viděl léčku na něj vymyslel. Obře! Zvolal trpaslíček. Vsaď se, že vše nedokážeš botičku mi nezavážeš! Obr ze všech sil se snaží. Ale marně! Jeho prsty nitky nikdy nezávaží. Obr skočil pod peřinu trpaslík je chlapík činu. Jan Kocháň, 4. třída, Základní škola Zlín, Slovenská 19

21 Básnička plná pohádek Je skřítek, co pohádku přečetl, je člověk, co pohádku si poslechl. Je Honza a drak, co v pohádce hrál i princ, co žábě polibek dal. Je kašpárek, co všemu se jen smál a Rumcajs, co boty si vyleštit dal. Je čarodějnice, co jablko zaklela, je Sněhurka, co ho prostě pozřela. Je Oslík, Skřek a Fiona, je trůn, král a královna. Je Otesánek a všechny jeho dobroty, jsou rezavé vlasy, pihy a punčochy. Je husa Matilda, se kterou je legrace, je kominík, co není bez práce. Je postava, ať velká, či malá, je hudba ať hrála, či nehrála. A je tu opět skřítek, co různé pohádky přečítal, je tu i ten člověk, co je stále poslouchal. Je zvonička, co krátce zaklinkala, je malá pohádka, co ke spánku se uložit dala Klára Ligurská, 5. třída, Základní škola Chropyně 20

22 Hana Ludvíková, ZUŠ Otrokovice 21

23 Přátelé navěky Stejnou cestou spolu dem, já znám tvůj smích a vrtím ohonem, jsme přátelé, čekám na tvé znamení, budu čichem tvým a zrakem tvým, z přátelství. Jsme přátelé, v duši šelmou jsem srdce dětské mám přátelské, jen zavoláš, já hned přispěchám. Dám tu pozor, jen jdi spát, jsem listonoš i hlídač stád, jsme přátelé, co se na tě načekám, pak tě se vší láskou přivítám z přátelství. Jsme přátelé, jen ty mě máš tak správně rád, přátelství, nebuďsmutný, poběž, pojď si hrát, přátelské a za to život s láskou dám, přátelství jen ty mě máš tak správně rád, přátelství nebuď smutný, poběž pojď si hrát přátelství. Klára Straková, 5. třída, Základní škola Valašská Polanka 22

24 Štrůdl pohádka Začalo to takto. Jednoho krásného dne vydalo se Lístové těsto ze svého mrazícího boxu k plastickému chirurgovi Válečkovi s přáním, aby mu zlepšil figuru na tloušťku 1 cm a délku 25 cm, jak si o tom přečetlo v jedné moderní kuchařce. Doktor Váleček si těsto nejprve nejistě obhlédl ze všech stran, pak dlouho koukal do těch moc učených knih a po chvíli mlčení stručně řekl: Tak, to by šlo. Doprovoďte pacienta na operační sál, řekl pak sestře, a připravte všechno k operaci. A už doktor posypával povrch jeho těla z obou stran, aby se nelepilo na operační stůl. Nejprve vám dáme slabou narkózu, po které budete nějakou dobu spát, a po probuzení budete vypadat úplně jinak. Doktor Váleček se pustil do práce. Válel a obracel, a těstu to lehké šimrání a lechtání dělalo dobře, a zase válel a obracel, aby dostalo potřebnou délku a tloušťku a přitom si povzdechl: Ty dnešní módní trendy, kam to spějeme? Samá anorexie a bulimie. Nechal těsto chvíli odpočinout a šel si dát možná doutník, nebo nahlédnout na dalšího pacienta. Lístové těsto spalo. Pojďme se podívat, co se zatím dělo na vedlejším operačním stole. Tady bylo veselo, protože se na struhadle klouzala červená jablíčka a aniž by si to uvědomila, úplně se rozstrouhala na malé kousíčky. Když jablka, tedy to, co z nich zbylo, uviděla krásně vyválené těstíčko, řekla si: Proč to nezkusit lehnout si, a všechna se na něj rozložila a opalovala se pod teplem zářivky. Po chvíli přišel doktor Váleček, prohlíží si těsto pod lupou a něco se mu nelíbí. Bere do ruky prášek vonící po skořici a rozinky a pěkně jimi ucpává nedostatky. Teď byli všichni na těstě namačkaní jak sardinky. Uplynulo pár minut a Lístové těsto se probudilo z narkózy. Málem zešílelo, když to uvidělo! Všichni honem slezte, dostanu z vás alergii a celá operace bude v háji! A jak se tak snažilo převalováním tam a zpátky všechny setřást, zamotalo se s jablky, cukrem a skořicí tak, že ani pan Váleček těsto nedokázal uvést do původního stavu. Zkusil mazáním zklidnit těsto a šup s ním na jinou plošinu. To bude asi solárko, myslelo si těsto a už se začínalo potit. Po dvaceti minutách se mohlo podívat na ten zázrak. Jak 23

25 jsem nádherně opálené, po té změně jsem k nepoznání, určitě se budu všem přátelům líbit, pochvalovalo si Lístové těsto výsledek operace. A také mělo pravdu. Když uviděla paní domácí krásně upečené těsto, pokrájela ho a rozdala dětem, jen se po něm zaprášilo. Jeden kousek však zbyl na talíři, ten jediný a poslední svědek, bez jehož vyprávění byste nepoznali tento příběh těsta z mražáku. Pavlína Vranková, 7. třída, Základní škola Osvětimany Housenka a medvěd Nejbarevnější příroda je určitě na jaře, nebo na podzim. Lesy, louky i zahrádky září všemi možnými barvami. Vždycky tomu však tak nebylo. Kdysi dávno, tak dávno, že si to nepamatuje můj pradědeček a kdy ještě lidé ani města nestavili a žili jen tak v přírodě, si zvířátka každý rok volila svého krále. Ten se ujal vlády na jaře, sotva sešel sníh a roztály ledy, aby vládl až do druhého jara. Jednou si zvířátka zvolila za svého krále starého ubručeného medvěda. Je starý a moudrý. Bude nám spravedlivě vládnout, prohlásila liška, která k volbě medvěda navrhla. Je velký a vypadá důstojně, podpořil lišku malý zajíc. Já si nemyslím, že medvěd nebude dobrý král, vždyť nás stále pronásleduje, a boří nám obydlí, zabzučela divoká lesní včela. Jenže nikdo ji neposlouchal a nebral vážně a sněm nakonec ubručeného medvěda za krále zvolil. Veliká škoda, že zvířátka neposlechla maličkou včelku. Na jaře, sotva sešel sníh a roztály ledy, všichni zkoprněli překvapením. Celá krajina, stromy i keře a dokonce i mladá travička co právě rašila z chladné země, úplně všechno bylo šedé. Nikde nebylo jediné barvičky. Když rozkvetly první kvítky, byly šedivé. A když ze svých zimních úkrytů vylétli motýli, co na podzim byli ještě krásně barevní, tak byli šedí jako kamení. Co se to děje? uleklo se paví očko, které se vylíhlo z kukly. 24

26 Nemůžeme to tu poznat, křičeli ptáčkové, kteří právě přilétli z dalekých krajin. Ztratily se barvy, řekla šedivá vrána, která se jediná nezdála být zaskočená. Jenže neměla pravdu. Barvy se neztratily. Barvy byly ukradeny. A ukradl je sám král, který již dlouho záviděl ptákům, motýlům a ostatním zvířátkům, jak jsou krásně barevní. Ukradl je z hloupé závisti. Všechny barvy uschoval do mohutného stromu, který rostl uprostřed lesa. Marně zvířátka prosila, aby jim barvy vrátil. Je to moje vůle. Sami jste si mě zvolili! Byla to pravda a proto všichni jen chodili se sklopenými hlavami a nic je netěšilo. Všichni, až na jednu malou drzou housenku. Proč bychom měli poslouchat takového ubručeného krále? prala se pisklavým hlasem. Proč jej nesvrhneme z trůnu? Proč mu vlastně nevyloupíme tu jeho skrýš? Protože jsme si ho na podzim zvolili a teď musíme poslouchat, odpověděla zvířátka. Jenže já nemusím, já jsem ještě nebyla na světě! Hned na druhý den se vydala na cestu ke starému stromu. Medvěd byl na stráži, ale maličké housenky si vůbec nevšiml a ta se tam zakuklila. Netrvalo dlouho a jednoho slunečného dne kukla praskla a na svět přišel velký motýl. Na svá křídla nabral barev, co jich tam udržel a vyletěl ven. Zářil jako drahokam a vylétl vysoko nad šedivý les. V tom začalo drobně pršet a drobné kapička mu smývaly z křídel barvy. Táhl se za ním nádherný duhový oblouk. Déšť postupně duhu rozmýval a barvy se snášely dolů. Příroda byla opět krásně barevná, jako tomu bylo dřív. Tak vlastně malý motýl zvítězil nad panovačným medvědem. František Dufek, 6. třída, Základní škola Valašské Klobouky 25

27 O Davidech a Goliáších Když jsem byla ještě malé škvrně, měla jsem moc ráda jednu písničku. Byla od známého tria Voskovec, Werich a Ježek. Tuto píseň mě naučila moje sestra Kristýna, která ji znala z hudební nauky ve škole umění. Mám ji moc ráda dodnes. Písničku i Kristýnu. Když jsem se nedávno dívala na rodinný videoarchiv, spatřila jsem se tam, jak si ji zpívám. Sedím tam v pokojíčku, vybarvuji si omalovánky a při magnetofonu si tuhle píseň zpívám: Lidi na lidi jsou jako saně, člověk na člověka jako kat. Podívejte se na ně, musíte naříkat. OBR do PIDIMUŽÍKA mydlí, domnívaje se, že vyhraje.... Můj tatínek mě zpoza dveří nenápadně natáčel kamerou. Náhle jsem si na tu situaci i písničku o Davidovi a Goliášovi vzpomněla. Sedím s maminkou na tribuně jindřichohradecké sportovní haly a sleduji finále mistrovství České republiky v házené mladších dorostenek. Nastupují proti sobě dvě opravdu špičková družstva. Slovan Jindřichův Hradec a proti nim děvčata z Uherského Hradiště. Ano, je na první pohled vidět, že domácí mají opravdu znatelnou výškovou převahu, kterou se určitě budou pokoušet využívat, říkal do mikrofonu komentátor, který seděl pode mnou u komentátorského stolku. Rozhodčí se ještě naposled podíval k zapisovatelům a foukl z plných sil do píšťalky. Zazněl hvizd, který znamenal začátek zápasu. Pan komentátor měl pravdu. Hráčky Jindřichova Hradce svou výškovou převahu od začátku využívaly, jak se dalo. Hradišťanky se však nedaly jen tak odradit a bojovaly statečně dál. Po několika minutách začaly soupeřův velikánský desetibrankový náskok stahovat. Chybělo jen několik vteřin do konce utkání a stav byl najednou nerozhodný. Domácí házenkářky šly do útoku. Fanoušci na tribunách už odpočítávali: Dvacet, devatenáct, osmnáct, sedmnáct... A vtom se to stalo. Nejmenší hráčka v poli vypíchla domácím balón a hnala se sama na bránu soupeře. Fanoušci řvali napětím a stále odpočítávali: Čtrnáct, třináct, dvanáct... Děvče s devítkou na zádech se už bleskurychle přiřítilo k brankovišti. Deset, devět, osm... odpočítávala jsem i já. Viděla jsem, jak hráčka hájící barvy 26

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

Fialová holčička ZŠ Kamenice Barbora Koppová

Fialová holčička ZŠ Kamenice Barbora Koppová Fialová holčička ZŠ Kamenice Barbora Koppová Seznámení s autorem: Na okraj bych se Vám ráda představila. Mé jméno je Barbora Koppová a bydlím nedaleko Prahy. Ke psaní jsem se dostala z povinnosti. Snažila

Více

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když

Více

POHÁDKA O TOM, CO SE DVĚMA ŽÁBÁM PŘIHODILO NA VÝLETĚ

POHÁDKA O TOM, CO SE DVĚMA ŽÁBÁM PŘIHODILO NA VÝLETĚ POHÁDKA O TOM, CO SE DVĚMA ŽÁBÁM PŘIHODILO NA VÝLETĚ Dlouho se na ten výlet těšily a říkaly si, že i jim se něco pěkného přihodí, jak už to na výletě bývá. A přihodilo se. Bylo velice krásné červnové jitro,

Více

Jak se v parku narodil dráček

Jak se v parku narodil dráček Jak se v parku narodil dráček Klárka a Matýsek jsou dobří kamarádi. Nejradši chodí ven do parku. Hrají si s dalšími kamarády na schovku SCHOVKA POD DEKOU, na honěnou HONIČKA SE ZÁCHRANOU nebo si jen tak

Více

Byl jednou jeden princ. Janči se jmenoval. A ten princ Janči byl chudý. Nebydlel v zámku, ale ve vesnici

Byl jednou jeden princ. Janči se jmenoval. A ten princ Janči byl chudý. Nebydlel v zámku, ale ve vesnici Kašpárek (Vypravěč) Princ Janči Chůva (Babička) Žába Princezna Janička Král Čert Světnice Vesnice Komnata Podhradí Les Přídavné kulisy: studna Smrk Kašpárek nebo vypravěč: Byl jednou jeden princ. Janči

Více

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

Samuel van Tongel. Nevinnosti I Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech

Více

Růžová víla jde do města

Růžová víla jde do města Růžová víla jde do města V Růžovém lese žila s maminkou, tatínkem a dědečkem v malé chaloupce Růžová víla. Jednoho dne se procházela po kraji lesa a zasněně hleděla na nedaleké město. Jakpak to tam asi

Více

Ondřej, mamka a děda Meda se třemi psy

Ondřej, mamka a děda Meda se třemi psy Ondřej, mamka a děda Meda se třemi psy Když bylo Ondřejovi pět a mamka se ho zeptala, co by si přál k narozeninám, okamžitě vyhrkl: Mami, kup mi psa! Ale Ondro, moc dobře víš, že pejsek potřebuje péči,

Více

Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi

Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz František Ber Jak Ježíšek naděloval radost e-kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena. Žádná část této

Více

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se

Více

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo!

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Ahoj kamarádi, tak co říkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kteří malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Vždyť je to ostuda, když se lidi k sobě chovají tak surově

Více

Autoři sborníku: Děti ZŠ Prostějov, Dr. Horáka 24 a klienti Centra sociálních služeb v Prostějově, Lidická 86 Školní rok: 2017/2018

Autoři sborníku: Děti ZŠ Prostějov, Dr. Horáka 24 a klienti Centra sociálních služeb v Prostějově, Lidická 86 Školní rok: 2017/2018 Autoři sborníku: Děti ZŠ Prostějov, Dr. Horáka 24 a klienti Centra sociálních služeb v Prostějově, Lidická 86 Školní rok: 2017/2018 Zpracovala: Naděžda Kalábová Žil byl jeden skřítek a jmenoval se Jurda.

Více

Básničky pro holky. Dupy, dupy, dupy, dupy, už jdou chlapci do chalupy. Už jdou chlapci s pomlázkami, schovejte se, maminečko, schovejte se s námi.

Básničky pro holky. Dupy, dupy, dupy, dupy, už jdou chlapci do chalupy. Už jdou chlapci s pomlázkami, schovejte se, maminečko, schovejte se s námi. Básničky pro holky Malujeme vajíčka, pro bratrance, pro strýčka. To nejhezčí tatínkovi, taky jedno dědečkovi. Ještě klukům ze školky, žádná nejsou pro holky. Však vajíčka z čokolády, máme i my holky rády

Více

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

Více

Malý Ježíš měl také malé kamarády. Nazaretské děti si s ním rády hrály. Ježíš se vždycky nejdříve zeptal maminky a teprve potom si šel ven hrát. Chlap

Malý Ježíš měl také malé kamarády. Nazaretské děti si s ním rády hrály. Ježíš se vždycky nejdříve zeptal maminky a teprve potom si šel ven hrát. Chlap JEŽÍŠOVO DĚTSTVÍ O Ježíšově dětství toho mnoho nevíme. Víme jen tolik, že bydlel v Nazaretě, ve vesnici, kde byla doma Panna Maria, a že by velmi poslušný. Když zemřel zlý král Herodes, Svatá Rodina se

Více

Legenda o třech stromech

Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech je v tomto setkání s malými metodickými úpravami zpracována v rámci jednoho setkání pro skupinu mládeže a dospělých včetně seniorů. Ve středu zájmu není

Více

Josífek byl už opravdový školák,

Josífek byl už opravdový školák, 1 Josífek byl už opravdový školák, prvňáček. Ale hlavně byl zvědavý malý kluk. Stále si něco vymýšlel, občas nerad poslouchal a taky často lhal. Nic nepomohlo, že začal chodit do školy. Nepomohlo, ani

Více

Fantastický Svět Pana Kaňky

Fantastický Svět Pana Kaňky Fantastický Svět Pana Kaňky Adam Nehůdka je chlapec, jenž velmi rád četl knížky. Doma a ve škole se mu nikdy nic nedařilo, a tak byl poslán do Akademie pana Kaňky. Chodili tam chlapci, jejichž jména začínala

Více

Pohádkové povídání. - pro děti i dospělé -

Pohádkové povídání. - pro děti i dospělé - Pohádkové povídání - pro děti i dospělé - Knížka Pohádkové povídání vznikla v roce 2009 v rámci výzkumné práce: Problematika znakového jazyka a možnost jeho využití v pohádkách pro sluchově postižené děti

Více

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá-

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá- Soutěž Následujícího dne v šest hodin ráno se Halvar a Vike posilnili několika miskami ovesné polévky, kterou matka Ylva uměla tak výborně vařit, a vydali se k hromadám kamení. Mezi oběma hromadami byl

Více

2. Čisté víno (Sem tam)

2. Čisté víno (Sem tam) 1. Čekání na zázrak (Sem tam) H # 1. Už padá půlnoc, zní jen můj těžký krok, oblohou snáší se k zemi mráz, vítr ztichl, zbyl jenom úplněk, () i čas zůstal na chvíli stát. 2. jinak nic, pouze průhledný

Více

Děti a Velikonoce. Martina D. Moriscoová

Děti a Velikonoce. Martina D. Moriscoová 0 Děti a Velikonoce Martina D. Moriscoová 1 Velikonoce Kdy bude první jarní úplněk, vědí nejen hvězdáři, ale vědí to i ti, kdo počítají kalendáře. My, co nemáme v hlavě ani hvězdy ani matematiku, víme

Více

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude. 1. OSLAVA Byla jsem na devadesát devět procent přesvědčená, že je to jenom sen. Důvodů, proč jsem si byla tak jistá, bylo víc. Zaprvé jsem stála v zářivém kuželu slunečního světla v takovém tom oslepujícím

Více

22. Základní škola Plzeň. Až já budu velká. Třída: 7. B. Datum: 8. 12. 2008. Jméno: Kamila Šilhánková

22. Základní škola Plzeň. Až já budu velká. Třída: 7. B. Datum: 8. 12. 2008. Jméno: Kamila Šilhánková 22. Základní škola Plzeň Až já budu velká Třída: 7. B Datum: 8. 12. 2008 Jméno: Kamila Šilhánková V pěti letech jsem onemocněla zánětem ledvin a ležela jsem v nemocnici u svatého Jiří. Byla tam veliká

Více

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda a věděl proč. Levou zadní tlapku měl malou a hubenou, vypadala spíš jako uschlý vrbový lístek než jako pořádná myší noha, a tak si každou cestu musel předem

Více

Mgr. et Bc. Michael Novotný. Veršované pohádky

Mgr. et Bc. Michael Novotný. Veršované pohádky Mgr. et Bc. Michael Novotný Veršované pohádky Copyright Autor: Michael Novotný Ilustrace: Barbora Lišková Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou 2015 ISBN: 978-80-7512-337-4 (epub) 978-80-7512-338-1 (mobipocket)

Více

Literární sešity. ZŠ B. Dvorského. Zdál se mi sen Lucie Zedníková, 8.B. Zdál se mi sen, jehož význam byl skrytý,

Literární sešity. ZŠ B. Dvorského. Zdál se mi sen Lucie Zedníková, 8.B. Zdál se mi sen, jehož význam byl skrytý, Literární sešity 2016-17 7 ZŠ B. Dvorského Zdál se mi sen Lucie Zedníková, 8.B jehož význam byl skrytý, i barva nebes celý svět byl jednolitý, samá šeď, avšak mnoho odstínů, nerozeznám tam světlo od stínů.

Více

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské.

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské. 1. kapitola (Petra) Stojím na chodbě budovy FSV UK a snažím se zorientovat v plánku. Nervózně si přitom pohrávám s propiskou. Náhle za sebou uslyším povědomý hlas: Honzo, kolikrát jsem ti říkal, že nechci,

Více

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

VÝPRAVA DO NEZNÁMA Dnešní den je pro myší kluky Otíka a Tomíka opravdu výjimečný. Čeká je výprava do neznáma a půjdou úplně, ale úplně sami. Buďte opatrní, nabádal je táta, když se rozcházeli v předsíni

Více

Alison Gross Am G C E7 Am G C Dm E7 1. Když zapadlo slunce a vkradla se noc a v šedivých mracích se ztrácel den, Am G C E7 Am G Am a když síly zla ve tmě převzaly moc, tu Alison Gross vyšla z hradu ven.

Více

Nemusíte si ho brát, nemusíte si ho kupovat, nebo ho někde shánět. Podobenství už je vaše, patří vám.

Nemusíte si ho brát, nemusíte si ho kupovat, nebo ho někde shánět. Podobenství už je vaše, patří vám. Scénář: Dobrý pastýř Podívejte se, mám tu zlatou krabici tedy je žlutá, ale připomíná zlato. Uvnitř je něco cenného. Možná je tam podobenství. Podobenství jsou totiž ještě cennější než zlato! Krabice je

Více

Petra Soukupová. K moři

Petra Soukupová. K moři Petra Soukupová K moři Brno 2011 Petra Soukupová, 2007 Host vydavatelství, s. r. o., 2007, 2011 (elektronické vydání) ISBN 978 80 7294 420 0 Rodičům PETROVY DVĚ ŽENY 1/ Petr a Magda se potkávají Magda

Více

3. Kousky veršů (Poupata)

3. Kousky veršů (Poupata) 1. esta poslední kapky (Poupata) mi mi 1. Sklenici vína dolej nám, ó, Pane, mi mi dokud tam na dně něco zbejvá, Pane, nebudem vědět o těle, duše se vínem umeje, nebudem bdít a nebudem spát, ó, Pane. 2.

Více

připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně

připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně Dýchání Petr Mezihorák na rozjezd tma lisuje obrazy zvýrazňuje hrany půlnoční štěkot psa virtuos v oboru ticha připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně jako štěkot psa struktura odpoledne

Více

PRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ

PRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ PRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ verše ALOIS KOLÁŘ PRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ aneb POHÁDKY PRO ANIČKU 2015 Veškerá práva vyhrazena. Žádná část tohoto díla nesmí být přenášena

Více

Přečti si můj příběh uvnitř. Co přijde příště? MOJE RODINA SE MĚNÍ. Mrkni dovnitř na rady dalších mladých lidí Proč se to děje?

Přečti si můj příběh uvnitř. Co přijde příště? MOJE RODINA SE MĚNÍ. Mrkni dovnitř na rady dalších mladých lidí Proč se to děje? Co přijde příště? Přečti si můj příběh uvnitř MOJE RODINA SE MĚNÍ Mrkni dovnitř na rady dalších mladých lidí Proč se to děje? Proč se to děje? Existuje řada důvodů, proč se někteří rodiče rozejdou. Obvykle

Více

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska.

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska. Byla to láska Kytička milostné poezie Obsah: Když jsem byla hodně malá Pomalu vrůstám do tebe Kdybych to dovedl Byla to láska Magdaléna Štěpán Křivánek GRANO SALIS NETWORK 2004 www.granosalis.cz Když jsem

Více

A l b A t r o s zlom_vnitrni_ce_v2.indd :37

A l b A t r o s zlom_vnitrni_ce_v2.indd :37 A l b a t r o s Alena Čálková Borůvky na prodej Alena Čálková i l u s t r o v a l a a n n a m a s t n í k o v á Borůvky na prodej A l b a t r o s Alena Čálková, 2015 Illustrations Anna Mastníková, 2015

Více

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5 Klasické pohádky Medvídek Pú Page 1/5 Tady jde ze schodů za Kryštůfkem Robinem Michal Medvěd hlavou napřed, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale někdy mu připadá, že to přece jen musí jít taky jinak,

Více

Emilovy skopičiny. 1. kapitola Emilovy narozeniny. 2. kapitola Emilova 250. skopičina. 3. kapitola Jak Emil dostal od Alfreda dřevěného vojáčka

Emilovy skopičiny. 1. kapitola Emilovy narozeniny. 2. kapitola Emilova 250. skopičina. 3. kapitola Jak Emil dostal od Alfreda dřevěného vojáčka Emilovy skopičiny 1. kapitola Emilovy narozeniny Byl jednou jeden kluk, jmenoval se Emil a jeho rodina byla táta, máma, jeho malá sestra Ida a čeledín Alfred. Emilovi bylo 5 let, zítra měl mít narozeniny.

Více

No, jednou jsem takhle poprvé snědla moc třešní a pak jsem to zapila vodou.

No, jednou jsem takhle poprvé snědla moc třešní a pak jsem to zapila vodou. 40.V Ý S T U P Eva, Bára (EVA s BÁROU stojí na lávce, hraje Bářin magnetofon) Mami, byla jsi taky někdy takhle zamilovaná? Nemyslím do táty, myslím úplně poprvé? První láska! Když jsi cítila, že je to

Více

Petra Braunová. O chlapci, který spadl z nebe

Petra Braunová. O chlapci, který spadl z nebe Albatros Petra Braunová O chlapci, který spadl z nebe Petra Braunová Ilustrovala Magda Veverková O chlapci, který spadl z nebe Albatros 5 Petra Braunová, 2012 Illustrations Magda Veverková Hrnčířová,

Více

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád 1. KAPITOLA Pýcha předchází pád Babi, co je to? Babička vzhlédla od práce. Pro všechno na světě, holčičko, kde jsi to našla? Na půdě, odpověděla jsem. Co je to, babičko? Babička se pousmála a odpověděla:

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

O ČEM JE KNIHA. Tato kniha je o dívce, která vypravuje svůj příběh ze života. Pokut chceš, pojď se připojit k příběhu s ní. 1.

O ČEM JE KNIHA. Tato kniha je o dívce, která vypravuje svůj příběh ze života. Pokut chceš, pojď se připojit k příběhu s ní. 1. O ČEM JE KNIHA Tato kniha je o dívce, která vypravuje svůj příběh ze života. Pokut chceš, pojď se připojit k příběhu s ní. 1. Kapitola,,Děti, budu Vám vyprávět příběh. řekla Tereza,,A co? řekly obě děti.,,budu

Více

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy (typ A) Téma oborové (= téma OSV č. 1) Vzdělávací obor Ročník Časový rozsah Tematický okruh OSV Dodržujeme základní

Více

Zatím sestoupi1 s nebe anděl v bílém rouchu. Odvalil od hrobky kámen a posadil a něj. Vojáci se zděsili a utekli. Za chvíli potom přišly k hrobu zbožn

Zatím sestoupi1 s nebe anděl v bílém rouchu. Odvalil od hrobky kámen a posadil a něj. Vojáci se zděsili a utekli. Za chvíli potom přišly k hrobu zbožn ZMRTVÝCHVSTÁNÍ Ježíšovi nepřátelé zvítězili. Ježíš byl mrtev, jeho učedníci rozptýleni. Všemu byl konec. Zlí lidé nechtěli poslouchat Ježíšovo učení a teď, když byl mrtev, se radovali. Ježíš však řekl:

Více

14 16 KH-57-03-297 -CS-C

14 16 KH-57-03-297 -CS-C 14 16 KH-57-03-297-CS-C Vy krásné vlaštovky! Evropská komise Tuto publikaci zpracovalo Generální ředitelství pro životní prostředí. Vychází ve všech úředních jazycích Evropské unie. Publikace je také k

Více

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Jazyk a jazyková komunikace. Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Jazyk a jazyková komunikace. Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Tematický okruh / učivo: Povídka uvědomělé tiché čtení s porozuměním JK 2-DUM č. 2 Va Autor: Mgr. Dagmar Valachová

Více

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš.

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš. Měsíc Do kluků jídlo doslova padalo. Jednak měli hlad jako vlci, ale také se už nemohli dočkat, až začnou pozorovat. Sotva dojedli poslední sousto, poprosili tatínka, aby jim dalekohled vynesl na zahradu.

Více

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo

Více

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ 1 Copyright Radomír Hanzelka, 2013 www.radomirhanzelka.cz Všechna práva vyhrazena Vytiskla a vydala: Nová Forma s.r.o. www.novaforma.cz Vydání první ISBN 2

Více

Audiopomůcka č. 3 Japonské pohádky Výukový materiál

Audiopomůcka č. 3 Japonské pohádky Výukový materiál Audiopomůcka č. 3 Japonské pohádky Výukový materiál Autor: Mgr. Petra Grygová Partnerské zařízení: Dětský domov, Základní škola a Střední škola, Žatec Poznámka: kopírovat dle počtu žáků Výukový materiál

Více

1 NA CHALUPU, KAM NECHCI

1 NA CHALUPU, KAM NECHCI 1 NA CHALUPU, KAM NECHCI Za výzo jsem dostal od mámy a Richarda Nintendo. Chtěl jsem ho nechat doma, aby bylo jasný, že si mě za dárek, i když je suprovej, nemůžou koupit. Stejně to vymyslel on, mamka

Více

Jak tak bloudila lesem, objevila se před ní najednou babička. Byla celá shrbená, na zádech nesla dříví a samotnou ji nohy sotva nesly.

Jak tak bloudila lesem, objevila se před ní najednou babička. Byla celá shrbená, na zádech nesla dříví a samotnou ji nohy sotva nesly. Jak tak bloudila lesem, objevila se před ní najednou babička. Byla celá shrbená, na zádech nesla dříví a samotnou ji nohy sotva nesly. Neměla bys něco k jídlu, holčičko? zeptala se Sněhurky unaveně. Celý

Více

Inovace výuky Člověk a jeho svět

Inovace výuky Člověk a jeho svět Inovace výuky Člověk a jeho svět Čs1/02 Voda a její proměny Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vzdělávací obor: Člověk a jeho svět Tematický okruh: Rozmanitost přírody Cílová skupina: 1. ročník Klíčová

Více

poznejbibli biblické příběhy pro děti

poznejbibli biblické příběhy pro děti Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: 1. Příběh: Slepec vidí poznejbibli biblické příběhy pro děti Přečti si: Lukáš 18,35-43 Klíčový verš: Lukáš 18,43 Požádej někoho,

Více

No dobře, je pravda, že není ani nudný. V tu chvíli přišla do třídy Margaretina učitelka, aby si promluvila s naším učitelem, což bylo dobré, protože

No dobře, je pravda, že není ani nudný. V tu chvíli přišla do třídy Margaretina učitelka, aby si promluvila s naším učitelem, což bylo dobré, protože 1. KAPITOLA Všimla jsem si, že učitelům se často pletou slova zajímavý a nudný. Ale když náš učitel řekl Třído, teď vám povím o jednom zajímavém projektu, stejně jsem ho začala poslouchat. Naše škola se

Více

Píšete dětem černé puntíky, když něco zapomenou? Nebo jim dáváte jiný trest?

Píšete dětem černé puntíky, když něco zapomenou? Nebo jim dáváte jiný trest? Rozhovor s... Zajímá nás i to, co se děje na prvním stupni. Proto jsme vyzpovídali paní učitelku Janásovou a paní učitelku Drštičkovou. Chtěli jsme hlavně vědět, jak se daří jim a jejich prvňáčkům. PANÍ

Více

Motto: SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE. Učíme se pro život

Motto: SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE. Učíme se pro život SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE Leden 2012 Motto: Učíme se pro život Obsah : Beseda s policií.........1 Sportovní dopoledne..........2 INFO ze ZŠ a MŠ v nemocnici..3-4

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Ukázka knihy z internetového knihkupectví Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz JINDŘICH MALŠÍNSKÝ verše ALOIS KOLÁŘ MARUŠKA A MOTÝL TYMIJÁN 2016 Veškerá práva vyhrazena. Žádná část tohoto díla nesmí být přenášena nebo reprodukována

Více

Soutěž: Veselé zoubky. Pohádky a příběhy žáků ZŠ II.

Soutěž: Veselé zoubky. Pohádky a příběhy žáků ZŠ II. Soutěž: Veselé zoubky Pohádky a příběhy žáků ZŠ II. 2019 Jak si Tomášek nečistil zoubky Tomášek si vůbec nečistil zoubky, bylo mu sedm let. Ve škole s ním nikdo nekamarádil, posmívali se mu. Vždycky doma

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Ukázka knihy z internetového knihkupectví Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 2 1 8 3 6 7 JINDŘICH MALŠÍNSKÝ verše

Více

Královské pohádky. Vyšlo také v tištěné verzi. Objednat můžete na

Královské pohádky. Vyšlo také v tištěné verzi. Objednat můžete na Královské pohádky Vyšlo také v tištěné verzi Objednat můžete na www.cpress.cz www.albatrosmedia.cz František Zacharník Královské pohádky e-kniha Copyright Albatros Media a. s., 2017 Všechna práva vyhrazena.

Více

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM ČTVRTÁ ITERACE Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM HLAVNÍ CESTA Do střechy elektromobilu bubnoval déšť. Tim cítil, jak ho brýle pro noční vidění nepříjemně tlačí do čela.

Více

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla Jednoho dne na jeho límci. tento malý hmyz ven, měl učitel narozeniny. Ti lidé se zase předem domluvili: Co kdybychom vyhlásili soutěž o nejlepší oblečení jako dárek na učitelovy narozeniny? Musely ho

Více

ALBATROS MaS ve skole_ _cz.indd :30:45

ALBATROS MaS ve skole_ _cz.indd :30:45 ALBATROS Miloš Macourek Adolf Born Mach a Šebestová ve škole Mach a Šebestová ve škole MILOŠ MACOUREK ADOLF BORN Albatros Miloš Macourek heir, 1982 Illustrations Adolf Born, 1982 ISBN 978-80-00-02867-5

Více

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky.

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky. Neviditelnost Tomáš Dušek Byl jsem na kontrole. Našli mi v krvi zbytkový alkohol a špatný cholesterol. Ptal jsem se své doktorky, co to znamená. To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď

Více

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09 Žába Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor. Povím vám proč, a to i přesto, že mi stačí

Více

MOJE TĚLO. Anna Pfeifferová. Ilustrace: Ulla Bartlová

MOJE TĚLO. Anna Pfeifferová. Ilustrace: Ulla Bartlová MOJE TĚLO Anna Pfeifferová Ilustrace: Ulla Bartlová Vem si tužku na panáčka, nakresli ho, je to hračka: Tečky, čárka, dole proužek, kolem toho ještě kroužek. Po stranách mu přidej ouška, ať ví dobře, co

Více

Cesta života / Cesta lásky

Cesta života / Cesta lásky Kudy do nebe Cesta života / Cesta lásky Cesta života Smyslem života není jen někam jít. Chceme-li, aby náš život měl smysl, je třeba mít cíl, který stojí za to, abychom kvůli němu občas museli překonat

Více

le není žádný neuklizený pokoj, kdepak. Je to většinou neprostupná změť obrovských stromů s propletenými korunami a dlouhatánskými liánami nad

le není žádný neuklizený pokoj, kdepak. Je to většinou neprostupná změť obrovských stromů s propletenými korunami a dlouhatánskými liánami nad KOTĚ V DŽUNGLI Zorí přišla na svět v daleké Indii. Teď si možná představujete krásnou indickou princeznu v hedvábném sárí a stříbrných opánkách, s třpytivou čelenkou v tmavých vlasech, rudým drahokamem

Více

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně DUCH? Z temného moře se vynořila plachetnice se třemi stěžni. Plachty měla svěšené a trup hluboko ponořený, jako by byla naložená těžkým nákladem. Na středním a nejvyšším stěžni vlála malá černá vlajka.

Více

Večer Pufík obcházel záhony modrých růží na zahradě a čekal na Pepíka. Jenže ten měl zpoždění, a tak si Pufík řekl, že mezitím něco napíše do své

Večer Pufík obcházel záhony modrých růží na zahradě a čekal na Pepíka. Jenže ten měl zpoždění, a tak si Pufík řekl, že mezitím něco napíše do své Večer Pufík obcházel záhony modrých růží na zahradě a čekal na Pepíka. Jenže ten měl zpoždění, a tak si Pufík řekl, že mezitím něco napíše do své velké bílé knihy. Napsal několik stránek, ale Pepík pořád

Více

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu.

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu. Kapitola 2. ARIA Venku bylo zataženo. Žádná modrá obloha, ani slunce, ani stín. Proto bylo tak zvláštní, když se uprostřed parkoviště před nemocnicí jeden stín objevil. Nejdřív to byla jen taková skvrna,

Více

Já hraji na klávesy - N. Matesová

Já hraji na klávesy - N. Matesová L. Šindlerová Já hraji na klávesy - N. Matesová Na klávesy hraju letos poprvé, ale už umím mnoho písniček, například Maličká su, Když jsem jel do Prahy, Vadí nevadí, Okoř a mnoho dalších písniček. Na klávesy

Více

Prosím Dovol mi dotknout se myšlenkou Tvého ticha, vnořit se do barev Tvých a tóny prstů s Tebou tvořit duhové mosty (2. 6. 2013)

Prosím Dovol mi dotknout se myšlenkou Tvého ticha, vnořit se do barev Tvých a tóny prstů s Tebou tvořit duhové mosty (2. 6. 2013) Prosím Dovol mi dotknout se myšlenkou Tvého ticha, vnořit se do barev Tvých a tóny prstů s Tebou tvořit duhové mosty do S T Ř E D U (2. 6. 2013) Sami a spolu nahoru dolu ve zpěvu ptáků v zrcátku mraků

Více

Můj pohled pozorování

Můj pohled pozorování Můj pohled pozorování Přemysl Vřeský Veselí nad Moravou 2013 Ájurvédská Instituce Dhanvantri, Praha ÚVOD Jmenuji se Přemysl Vřeský a ukončil jsem druhý ročník studia Ajurvédské instituce Dhanvantri obor

Více

Pondělí. Den: já svoje čepice!!!

Pondělí. Den: já svoje čepice!!! Den: Pondělí Dnes jsem se rozhodla začít si psát deníček. Už dlouho jsem o tom přemýšlela, ale až dneska se stalo něco, co bych myslím měla sepsat. Ještě pořád jsem trochu v šoku. Vlastně se ještě teď

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Karkulka Zdeněk Svěrák, Jaroslav Uhlíř

Karkulka Zdeněk Svěrák, Jaroslav Uhlíř Karkulka Zdeněk Svěrák, Jaroslav Uhlíř 1: obrý den ptáčkové, dobrý den lese. Ráno je takové překrásné, že se zpívat chce hlasitě lidem i kosům, pavouci na sítě navlékli rosu. 2: obrý den panenko, dobrý

Více

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33 V poslední době se vám velmi daří. Vydali jste novou desku, sbíráte jedno ocenění za druhým a jste uprostřed vyprodaného turné. Co plánujete po jeho zakončení? 1 / 6 Turné se sice blíží ke svému závěru,

Více

Jan pak nechával lidi sestupovat do Jordánu a křtil je vodou z řeky. To znamenalo: Čiňte pokání a polepšete se. Jednoho dne přišel k Janu Křtiteli tak

Jan pak nechával lidi sestupovat do Jordánu a křtil je vodou z řeky. To znamenalo: Čiňte pokání a polepšete se. Jednoho dne přišel k Janu Křtiteli tak JEŽÍŠ ZAČÍNÁ UČIT Ono období v životě Ježíše Krista, které se začíná jeho odchodem z Nazaretu a končí jeho smrtí na kříži, nazýváme veřejný život Kristův. Říkáme veřejný život protože Ježíš strávil ony

Více

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla podle Roalda Dahla B yl jednou jeden starý pán, kterému bylo 87 let a jmenoval se Labon. Celý svůj život to byl klidný a mírumilovný člověk. Byl velmi chudý, ale velmi šťastný. Když Labon zjistil, že má

Více

JAK SE MARTÍNEK ZTRATIL

JAK SE MARTÍNEK ZTRATIL JAK SE MARTÍNEK ZTRATIL M ta ta, mta ta, mta ta hraje hudba u velikého kolotoče. Prásk, prásk střílí puška na střelnici. Tutú, tutú houká holčička na trumpetu s třásněmi. A těch lidí! Martínku, drž se

Více

Zdeněk Svěrák. Jaroslav Uhlíř

Zdeněk Svěrák. Jaroslav Uhlíř Zdeněk Svěrák Jaroslav Uhlíř Barbora píše z tábora 2 Maminko, tatínku posílám vám vzpomínku z letního tábora Jistě víte, že vám píše vaše dcera Barbora Strava se nedá jíst dneska byl jen zelný list polívka

Více

Zvedám mobil a ve sluchátku se ozve jeho hlas. Je tichý a velice pomalý.

Zvedám mobil a ve sluchátku se ozve jeho hlas. Je tichý a velice pomalý. Dnes ráno se mi vstává líp. Hlava mě nebolí a dokonce se mi už ani nemotá. Jsem desátý den po otřesu mozku a stále špatně spím. V nákupním centru nás s dcerou napadl cizí vyšinutý chlap a poranil mi krční

Více

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky 2. Lekce klavíru Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky klavíru, svírala noty a snažila se potlačit napjaté chvění, které před lekcemi cítívala. Windy! Pojď dál, pojď dál! Drobná, elegantně oblečená

Více

www.robotikmechacek.cz

www.robotikmechacek.cz ISBN 978-80-260-3610-4 (epub) ISBN 978-80-260-3611-1 (PDF) ISBN 978-80-260-3612-8 (MobiPocket) www.robotikmechacek.cz Na webu můžete výhodně koupit také elektronickou či tištěnou verzi prvního dílu knihy

Více

PŘEDLOŽKY, SPOJKY, ČÁSTICE A CITOSLOVCE. Jméno Datum. 1. Ke stolečku vymysli a dopiš předložky tak, aby byly na správném místě.

PŘEDLOŽKY, SPOJKY, ČÁSTICE A CITOSLOVCE. Jméno Datum. 1. Ke stolečku vymysli a dopiš předložky tak, aby byly na správném místě. PŘEDLOŽKY, SPOJKY, ČÁSTICE A CITOSLOVCE Jméno Datum 1. Ke stolečku vymysli a dopiš předložky tak, aby byly na správném místě. 2. Vyhledej ve větách předložky a barevně je podtrhni. V rybníku se proháněli

Více

Další školní rok 2015/2016 je opět v plném proudu. Kalendářní rok 2015 pomalu končí. Slovanoviny jsou zase tady

Další školní rok 2015/2016 je opět v plném proudu. Kalendářní rok 2015 pomalu končí. Slovanoviny jsou zase tady 2015 / 2016 Další školní rok 2015/2016 je opět v plném proudu. Kalendářní rok 2015 pomalu končí. Slovanoviny jsou zase tady Školní redakce: Mgr. Kateřina Mládková Sára Salvetová, Sabina Lehkoživová, Vendula

Více

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi!

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi! JEŽÍŠ UČITEL Když začal Ježíš kázat, učil lidi, co mají dělat, aby byli dobří, a aby jim za to Pán Bůh žehnal. Říkal lidem: Máte v nebi dobrého Otce. Mějte ho rádi a takto se k němu modlete: Otče náš,

Více

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí.

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. Jenom proto, že je hezky, každý čeká, že budete venku a skotačitˮ nebo tak něco. A když venku netrávíte každou vteřinu, hned

Více

Foliáš z Fornostu. Toulky

Foliáš z Fornostu. Toulky Foliáš z Fornostu Toulky Poutník I Byl večer, už zavřela se vrátka a jakýs poutník zpíval písničku. Ta slova zdála se být sladká, ale mužíček smutněl trošičku. Kousek dál v prachu cesty kráčí on, malý

Více

Dívka z pomeranče Alena Vorlíčková Jitka Zajíčková

Dívka z pomeranče Alena Vorlíčková Jitka Zajíčková Dívka z pomeranče Alena Vorlíčková Jitka Zajíčková Pohádky pro společné čtení Projekt Městské knihovny Svitavy Lektoruje PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D. DYS-centrum Praha Dívka z pomeranče Alena Vorlíčková,

Více

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat,

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat, Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat, opustit všechny své kamarády a začít chodit do nové školy.

Více

Mé vysněné závody. Anička Polnická. Judistické závody bývají plné pohody. Když najednou přijde čas k boji, rychle nasadím sevi-nage svoji.

Mé vysněné závody. Anička Polnická. Judistické závody bývají plné pohody. Když najednou přijde čas k boji, rychle nasadím sevi-nage svoji. Mé vysněné závody Anička Polnická Judistické závody bývají plné pohody. Když najednou přijde čas k boji, rychle nasadím sevi-nage svoji. Všechno postupně vyhrávám, poslední zápas před sebou mám. Velmi

Více