Zvyšování kvality výuky technických oborů

Transkript

1 Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita lll.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Pracovní list pro téma lll.2.6 Zpracování textu v textovém editoru 07 Nové styly Ing. Květuše Konešová

2 Obsah ÚVOD - ANOTACE NOVÉ STYLY ZADÁNÍ PRO ŽÁKA TEXT KE ZPRACOVÁNÍ ŘEŠENÍ DOPORUČENÁ LITERATURA POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE SEZNAM OBRÁZKŮ

3 Úvod - anotace Pracovní list slouží k procvičení a ověření znalostí základní editace textu, práce s tvorbou nových stylů a vkládání obrázků v textovém editoru. Pracovní list je určen pro žáky 1. ročníku středoškolských oborů ukončených výučním listem pro předmět Informační technologie. Pracovní list obsahuje zadání pro žáka, text s obrázkem ke zpracování, ze kterého je nutné pro práci ve výuce vytvořit textový soubor Kultura, a řešení formou náhledu na soubor s vyřešeným zadáním. 3

4 1 Nové styly 1.1 Zadání pro žáka 1. Otevřete si soubor Kultura. 2. Vytvořte následující nové styly: Styl Hlavní nadpis písmo Calibri, velikost 36, tučně, stínování odstavce libovolnou světlou barvou, zarovnaní na střed, Styl Podnadpis písmo Calibri, velikost 14, tučně, zarovnání vlevo, za odstavcem mezera 12 bodů, Styl Text písmo Calibri, velikost 12, zarovnat do bloku, za odstavcem mezera 12 bodů 3. Celý článek převeďte do výše nastavených stylů. Hlavní nadpis je první text na stránce, Podnadpisy jsou podtržené, ostatní bude ve stylu Text. 4. Vedle 1. odstavce na stránce přesuňte vpravo fotografii (připravena na 2. stránce souboru) a nastavte u ní obtékání textem. Dále zarovnejte tak, aby nezasahovala do okrajů stránky. 5. Uložte dle pokynů vyučujícího. 4

5 1.2 Text ke zpracování Kultura Slovem kultura (cultura, příčestí trpné latinského colere, pěstovat, tedy co je pěstováno ) se původně označovalo pěstování užitkových plodin. Jako metaforu je použil Marcus Tullius Cicero pro překlad Platónova pojmu péče o duši a od 16. století se používá pro označení vybraných lidských činností, zejména uměleckých (tzv. vysoká kultura ). Do ní patří literatura, umění, hudba, případně i věda a filosofie. V tomto smyslu máme dnes kulturní rubriku v novinách nebo ministerstvo kultury. Proti této vybrané, elitní vysoké kultuře, vyžadující vzdělání a péči, stála potom nízká či lidová kultura, pozdější popkultura. Podle toho se pak lidé i celé národy mohly dělit na více či méně kultivované, případně barbarské. Výzkumem kultury se zabývá kulturologie. Kultura v širším významu Proti tomuto úzkému významu pojmu kultury se ohradil už Johann Wolfgang von Goethe. V jeho pojmu kultury prý nesmí chybět ani oblečení a jídelní zvyky, dějiny ani filosofie, umění ani věda, dětské hry ani přísloví, hospodářství ani literatura, politika ani soukromí, ba ani poukaz na škody vznikající odlesněním hor. Právě v tomto širokém významu dnes pojem kultury užívá antropologie i sociologie. V tomto širokém významu je kultura nezbytnou podmínkou lidského života ve společnosti a nelze ji tedy pokládat za pouhou nadstavbu hmotné základny, jak to činili marxisté. Hmotná i kulturní či duchovní stránka člověka se jistě vzájemně podmiňují; příběhy tzv. vlčích dětí, vyrostlých mimo lidskou společnost, však ukazují, že bez příslušné enkulturace, tj. osvojení určité kultury není člověk schopen navázat ani sexuální vztah. Kulturu lze nalézt například i u primátů, hlodavců, kytovců, ptáků či ryb. Mladí makakové se od matky učí umývat brambory než je snědí, mladí ptáci napodobují zpěv dospělých. Antropolog Clifford Geertz charakterizuje kulturu jako síť významů, v nichž a s jejichž pomocí člověk žije, které přijímá od své společnosti a které naopak předává svým dětem. Podle Gerta Hofstede je to kolektivní software společnosti. Z jiného hlediska je to způsob, jak lidé žijí v souladu svých přesvědčení, jazyka, dějin i třeba způsobu oblékání. Sdílené hodnoty, symboly, způsoby chování a gesta vytvářejí společný rámec lidských jednání, budí vzájemnou důvěru a pomáhají dobré komunikaci. Reprodukce kultury Kultura se vyznačuje jistou stálostí v čase, zároveň je však pružná a přizpůsobivá (adaptivní) k novým okolnostem. Její pokračování či reprodukce se zajišťuje jednak spontánně, nápodobou v rodině a později v prostředí vrstevníků, jednak cílevědomě ve školách. Na generačním předávání kultury, tj. zejména jazyka, vyprávění, zvyků, oblékání, morálky nebo náboženství se tradičně podílely dvě generace, zejména matka a babička (tzv. grandmother hypothesis). V současné době se na enkulturaci dětí stále více podílí televize, což společnost silně homogenizuje: všichni poslouchají stejné mluvčí a stejné příběhy, mají před očima stejné vzory chování atd. Kultura a civilizace Protože se kultura vyjadřuje a předává zejména řečí, často se chápe jako vázaná na určité jazykové prostředí (česká, francouzská, německá kultura). Pro ještě větší a méně homogenní nadnárodní celky se používá pojem civilizace, odkazující k městskému prostředí (latinské civis, civilis) a tedy i k jistému kosmopolitismu. Naopak pro menší společenství, například místní, profesní nebo pro věkové skupiny se užívá blízký pojem subkultura (například subkultura řidičů kamionů nebo teenagerů). V podobném smyslu se hovoří o firemní kultuře, tj. zavedeném způsobu jednání mezi zaměstnanci, řešení konfliktů a podobně. V současném pohyblivém a globalizovaném světě se různé kultury, dříve více či méně přísně oddělené, často setkávají, a protože si navzájem dobře nerozumějí, vznikají vážná společenská napětí i konflikty. Příchozí imigranti z jiných kultur se musí akulturovat, tj. osvojit si nezbytné minimum hostitelské kultury, často však vytvářejí poměrně uzavřené skupiny, které pak žijí na okraji většinové společnosti. Proto nabývají na významu pokusy o multikulturní výchovu, tj. výchovu k pochopení kulturních rozdílů. Že by však různé kultury mohly úplně splynout a vytvořit jedinou světovou kulturu není pravděpodobné a zřejmě ani žádoucí. I pověstný melting pot ve Spojených státech, který stíral kulturní rozdíly mezi imigranty, naráží dnes na své meze. Spíš se vytváří jakási poměrně povrchní globální civilizace, kde se lidé dokážou dohodnout o velmi jednoduchých věcech, ale v bližším styku žijí dále ve svých vlastních rozmanitých kulturách. 5

6 Obrázek 1. Parthenon. 6

7 1.3 Řešení Řešením je soubor, který je na dvou stránkách A4 orientovaných na výšku (Print Screen výsledného souboru je níže uveden ve formě obrázku). Obrázek 2. Výsledný vzhled souboru, strana

8 2 Doporučená literatura NAVRÁTIL, Pavel. S počítačem nejen k maturitě 1. díl. 7. vyd. Kralice na Hané: Computer Media, ISBN

9 3 Použitá literatura a zdroje Zdroj pro výchozí text ke zpracování Kultura. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Obrázky Foto Parthenon. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Print Screen (otisk obrazovky) výsledného vzhledu souboru v programu MS Office Word

10 4 Seznam obrázků OBRÁZEK 1. PARTHENON OBRÁZEK 2. VÝSLEDNÝ VZHLED SOUBORU, STRANA