Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje

Transkript

1 Generel cyklistických tras a cyklstezek na území Středčeskéh kraje návrhvá část Aktualizace 2012 Čistpis Objednatel: Zhtvitel: Září 2014

2 Obsah 1. Úvd Náplň návrhvé části Generelu Shrnutí analýzy Strategie rzvje cykldpravy Středčeskéh kraje Hlavní strategické a kncepční dkumenty Nárdní strategie rzvje cyklistické dpravy Dpravní plitika České republiky pr léta Nárdní strategie bezpečnsti silničníh prvzu na bdbí Kncepce státní plitiky cestvníh ruchu na bdbí Dprava 2050 plán na zvýšení mbility a snížení emisí Evrpa Sdělení Kmise Bílá kniha Zelená kniha na cestě k nvé kultuře městské mbility Sdělení Kmise Usnesení Evrpskéh parlamentu Strategie reginálníh rzvje ČR pr bdbí Strategický rámec udržitelnéh rzvje ČR Plitika územníh rzvje ČR Další dkumenty Specifické cíle a pririty Středčeskéh kraje Obecné hledisk Středčeský kraj Cykldprava EurVel Intermdalita aneb Bike and Ride Specifické cíle a jejich náplň...30

3 Cíl 1.- Výstavba a údržba cyklistické infrastruktury Cíl 2. - Marketing Cíl 3. - Organizace a krdinace Zdrje financvání Výdajvé nástrje SFDI Strukturální fndy EU Grantvá a dtační řízení Středčeskéh kraje Prgram TEN-T Příjmvé nástrje Ostatní nástrje Návrhy změn cyklistických tras z hlediska bezpečnsti cyklistů a pěších a návrhy na dplnění sytému Třídění cykltras Revize návrhu páteřních cykltras Trasy Eur Vel Trasa Eur Vel Trasa Eur Vel n Trasy Greenways Greenway Jizera Greenway Berunka - Střela Greenway Praha Vídeň Greenway Vltavská stezka Greenway Labská stezka Hlavní dálkvé trasy I. a II. třídy CT CT 2 Labská CT CT 7 - Vltava...63 B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 3

4 CT CT CT CT 19 - Sázavská CT další významné trasy II. třídy CT P stpách Českých králů CT Křešínská a navazující úsek CT Litávka CT Orlická vlečka Trasa Trasa spjka Klín Kutná Hra CT Křinecká CT Dvřákva Dřínvská Významné kružní trasy Pražské kl Velké Středčeské kl Nvé trasy dplňující systém Úprava některých tras III. třídy Překategrizvání či přečíslvání vybraných tras Navrhvané změny a nvé trasy v klí sídel...70 Rakvník...72 Slaný...72 Kladn...73 Berun...75 Hřvice...76 Příbram...77 B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 4

5 Sedlčany...79 Dbříš...79 jihzápadní a jižní kraj Prahy...80 Černšice...80 západní kraj Prahy...82 severní kraj Prahy...83 Mělník...85 Kralupy nad Vltavu...86 Neratvice...87 Brandýs nad Labem - Stará Bleslav...88 Český Brd...90 Lysá nad Labem...91 Nymburk...91 Pděbrady...93 Klín...94 Kutná Hra...95 Čáslav...96 Jihvýchdní kraj Prahy...97 Říčany...97 Benešv...98 Vlašim Vtice Mladá Bleslav Mnichv Hradiště Pririty navrhvaných patření Dpravně-bslužní cyklstezky Páteřní trasy Hlavní páteřní trasy B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 5

6 Ostatní páteřní trasy Ostatní turistické cyklntrasy, cyklstezky a cyklcesty Drážní stezky Mžná zlepšení v blasti bezpečnsti Obecné varianty řešení Shrnutí v becné rvině Příklady řešení pmcí úpravy vedení trasy Metdický návd k plánvání a výstavbě cyklistických kmunikací Plánvání Navrhvání Realizace Prvz Údržba Správa a údržba dat Návrh prstrvé databáze Knceptuální mdel Lgický mdel Fyzický mdel Naplnění prstrvé databáze vstupními daty Správa vytvřené databáze Zpřístupnění dat širké veřejnsti Mdelvé příklady Technická studie cyklstezky Tuchměřice Okř Drážní cyklstezka Z Tuchlvic na nádraží Změna vedení cykltrasy - Lidice Závěr Přílhy B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 6

7 1. Úvd Návrhvá část aktualizace 2012 Cyklgenerelu z rku 2008 navazuje na část analyticku, která byla zpracvána v průběhu rku Textvý dkument i grafické přílhy byly následně zveřejněny na webvých stránkách Středčeskéh kraje. Na základě zpracvané analytické části a bdržených připmínek k ní a na základě dále ppsaných dkumentů přijatých na celstátní i evrpské úrvni byla zpracvána tat návrhvá část Cyklgenerelu aktualizace 2012 s využitím dbrných i praktických znalstí zpracvatelů a jejich knzultantů. Výsledkem je kncepční materiál na úrvni ÚAP, který bude služit jak pdklad pr územní plánvání či pr další knkretizaci a technická řešení jedntlivých prjektů služících k rzvji cyklistiky a cyklistické infrastruktury na území Středčeskéh kraje ve všech jejích pdbách a suvislstech. Snahu návrhu je vytvření rvnměrnéh pkrytí Středčeskéh kraje bezpečnými cykltrasami a cyklstezkami, které budu vytvářet lgický hierarchizvaný systém se vzájemnými vazbami nejen samy mezi sebu, ale také vytvří kvalitní pkrytí kraje pr cyklisticku dpravu s návaznstmi na jiné druhy dpravy (především železniční a autbusvu) tak, aby se cyklistická dprava stávala více knkurenceschpnu, jak je pžadván v Nárdní cyklstrategii pr nadcházející bdbí Zárveň víme, že změny v systému je nutné uvažvat v delším časvém hrizntu. Generel cyklistické dpravy je pr t ideální nástrj a měl by na něj být tak nahlížen stanvuje určitu kncepci rzvje kraje v blasti cykldpravy a jak kncepční dkument také dispnuje určitu míru pdrbnsti, která může být dále jedntlivými subjekty (ORP, bce, bčanská sdružení a další) zpřesňvána přes prvtní návrh průběhu v daném území až d fáze realizační dkumentace Náplň návrhvé části Generelu Stručně by byl mžné shrnut náplň návrhvé části aktualizvanéh Generelu d následujících bdů: - rekapitulace výsledků vyplývajících ze zpracvané analytická části aktualizvanéh generelu, které mají přímý vliv na řešení návrhvé části aktualizace - nvé skutečnsti vzniklé d dknčení analytické části aktualizvanéh generelu a mající vliv na návrhvu část - frmulvání pdmínek a cílů rzvje cykldpravy na území kraje B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 7

8 - vymezení specifik Středčeskéh kraje, která mají vliv na rzvj cykldpravy - rekapitulace mžných zdrjů financvání - vlastní návrh rzšíření, změn, dplnění a úprav cyklistické infrastruktury na území kraje s hledem na bslužnst, bezpečnst a čekávaná využití navržených cykltras, cyklstezek a cyklcest. - návrh mžných pstupů při plánvání, realizaci a prvzu cyklistické infrastruktury včetně již realizvaných případů - shrnutí návrhvé části aktualizvanéh generelu. Jedním z cílů tht materiálu je, krmě primárníh knkrétníh návrhu mžnéh rzšíření a dplnění cyklistické infrastruktury na území kraje, vytvřit v becnější rvině metdický materiál, s jehž pmcí by mhli ti účastníci prcesu realizace výstavby, prvzu a údržby staveb cyklistické infrastruktury, kteří se chtějí pdílet na rzvji cykldpravy v kraji, aktivně napmáhat jejímu zkvalitňvání, a t nejen v rvině návrhu a realizace, ale především v rvině prvzu a údržby jedntlivých částí cyklistické infrastruktury. Zatímc navrhvání a následné realizace nějakým způsbem v rámci kraje funguje, p uvedení d prvzu jakby některé prjekty jejich autři (investři) ztratili zájem a má-li djít na údržbu (ať už běžnu, jak je bnva značení či sekání zeleně, neb mimřádnu, např. při záplavách), ptm trvá příliš dluhu dbu, než se někd řešením takvých prblémů začne vůbec zabývat, natž je realizvat. Snahu návrhu je vytvření rvnměrnéh pkrytí Středčeskéh kraje bezpečnými cykltrasami a cyklstezkami, které budu vytvářet lgický hierarchizvaný systém se vzájemnými vazbami nejen samy mezi sebu, ale také vytvří kvalitní pkrytí kraje pr cyklisticku dpravu s návaznstmi na jiné druhy dpravy (především železniční a autbusvu) tak, aby se cyklistická dprava stávala více knkurenceschpnu, jak je pžadván v Nárdní cyklstrategii pr nadcházející bdbí Zárveň víme, že změny v systému je nutné uvažvat v delším časvém hrizntu. Generel cyklistické dpravy je pr t ideální nástrj a měl by na něj být tak nahlížen stanvuje určitu kncepci rzvje kraje v blasti cykldpravy a jak kncepční dkument také dispnuje určitu míru pdrbnsti, která může být dále jedntlivými subjekty (ORP, bce, bčanská sdružení a další) zpřesňvána přes prvtní návrh průběhu v daném území až d fáze realizační dkumentace. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 8

9 I když říkáme, že generel je ve své pdstatě dkumentem kncepčním, snažili jsme se, aby vytvřil kvalitní základ pr další stupně navrhvání cyklistické infrastruktury v území. Zhledňvali jsme nejen jedntlivé vazby a prpjení, ale také chranu přírdy a krajiny a v nepslední řadě sučasnu, pr cyklistiku nepříliš příznivu, finanční situaci. Pr řadu tras jsme se snažili využít existující účelvé kmunikace, kterých je na mnha místech mezi sídly dstatek a jízda p nich je phdlná a bezpečná. Tyt kmunikace, na kterých se v mezené míře může cyklista setkat s mtrvými vzidly na rzdíl d cyklstezek, nazýváme cyklcestami. Nvé zpevněné kmunikace v krajině jsme se snažili navrhvat tam, kde t vazby mezi sídly či mezi cíli cest pravdu vyžadují a kde není mžnst využít právě stávajících cest a kde návrhem takvé cyklstezky nedjde k nevhdné přeměně stávajícíh přírdníh charakteru místa Shrnutí analýzy Aby byla zachvána kntinuita textů návrhvé části s částí analyticku, jsu některé skutečnsti z analytické části v důvdněných případech pětvně citvány. Hlavním cílem analýzy byl na základě všech infrmací dstupných v dbě jejíh zpracvání připravit pdklady pr návrhvu část generelu. Aktualizace generelu jak celek, ale zejména jeh návrhvá část bude služit jak stěžejní věcný, strategický i územně plánvací pdklad pr další rzvj cyklistické infrastruktury v příštích letech. V následujících bdech jsu vyjmenvány všechny aspekty, které při analýze byly identifikvány a na které při realizaci návrhu bude brán zřetel: - změny v legislativě, technických pžadavcích a parametrech nejsu nijak přektné a i d buducna nelze čekávat nějaké výraznější psuny - dalek větších změn dznává rzvj cyklistické infrastruktury, je třeba zajistit pravidelnu aktualizaci stávajících i plánvaných prjektů - už sučasná databáze GIS má sice značnu vypvídací schpnst, lze s ní pracvat a na jejím základě plánvat další rzvj, d buducna však dpručujeme její přehdncení, rzšíření nvé atributy (např. evidenci dpravníh značení) a její následné znvupřízení - je třeba vytvřit kmplexní systém sběru dat v něklika úrvních, který zajistí kntrlu stavu stávající infrastruktury c d rzsahu i technickéh stavu, zachytí nvě realizvanu infrastrukturu a pdchytí plány na její rzšiřvání B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 9

10 - je třeba zajistit jedntnu správu dat tak, aby d systému měly přístup puze právněné a kvalifikvané sby, které budu zárveň garantvat i zanesení případných změn a dplňků d databáze, zajišťující její průběžnu aktuálnst - pr zadání změn v databázi bude vytvřen systém, kdy z různých zdrjů budu infrmace přenášeny d sběrnéh místa, ve kterém budu data dále zpracvána, dplněna a připravena tak, aby mhla být předána k zanesení d systému Analytická část Aktualizace cyklgenerelu se zabývala také rzbrem vztahů a vazeb mezi blastmi a sídly ve Středčeském kraji. V husttě pkrytí cyklisticku infrastrukturu zde panují značné rzdíly, které jsme se v návrhu snažili zmírnit a zlepšit tak pr všechny byvatele kraje dstupnst cykltras a cyklstezek v území. Výsledkem analýz Středčeskéh kraje z hlediska jeh uspřádání a mrflgie byl také stanvení řady specifik, vlivňujících rzvj cyklistické infrastruktury, ze kterých je dále při návrhu nutné vycházet Absence přirzenéh centra Vliv Prahy jak zdrje cyklistů Se Středčeským krajem nekrdinvaný rzvj cyklistické infrastruktury v Praze Absence velkých rekreačních lkalit typu Lipn, Jizerské hry Vyská úrveň suburbanizace, která sice prstrvě kmplikuje rzvj cyklistické infrastruktury, na druhu stranu generuje další cyklisty Velký pčet dpravních staveb vyšších tříd (silnice, železnice) a z th plynucí kmplikace s trasváním Vyská intenzita všech druhů dpravy ve vztahu na Prahu Různrdá mrflgie předurčující některé blasti k častějšímu či napak prblematičtějšímu využití cykldpravy území Z plšnéh hlediska malá turistická tradice, puze jedntlivé bdy, výjimečně celá Pměrně kvalitní pkrytí území železničními zastávkami ČD neprvzují na území Středčeskéh kraje žádnu půjčvnu kl B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 10

11 Krmě zmíněných výsledků analytické části aktualizace Cyklgenerelu Středčeskéh kraje byl d zpracvání návrhvé části brán zřetel i na prvedení anketní šetření, které realizval Středčeský kraj na základě dtazníku sestavenéh splečně se zpracvatelem aktualizace. Anketní šetření prbíhal d dubna 2013 d července Celkem byl slven více než 1200 subjektů, zejména města, městyse a bce Středčeskéh kraje, dále susední kraje, zájmvá sdružení, místní akční skupiny (MAS), aktivní jedntlivci apd. Z slvených reagval 121 subjektů s tím, že 61 subjektů buď jen známil že vzali anketu na vědmí, neb reagval s tím, že dále reagvat nebudu a neb reagvali s infrmací, že vše uvedené v analytické části aktualizace cyklistickéh generelu je v suladu s reálným stavem a že žádné další plány na rzvj cyklistické infrastruktury nemají. Zbylých 60 subjektů (v převážně většině měst a bcí) reagval věcně především s infrmacemi chystaných či právě realizvaných prjektech. Minimum reakcí spčíval v připmínkách, které se týkaly aktuálníh stavu cyklistické infrastruktury a vesměs upřesňvaly aktuální vedení cyklstezek, cyklcest či cykltras v terénu. Všechny připmínky byly každá zvlášť vyhdnceny a v případě, že jejich význam a charakter dpvídal záměrům zpracvatele návrhvé části aktualizace cyklgenerelu, byly převzaty a zapracvány d celkvé kncepce. Všechny připmínky byly dále zpracvány tak, aby mhly být sučástí krajskéh GISu. Přehledvá tabulka reakcí a kpie vlastních reakcí na anketní šetření jsu sučástí přílh. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 11

12 2. Strategie rzvje cykldpravy Středčeskéh kraje Cyklistika, ať už v pdbě cyklturistiky či cykldpravy, je blast, která svým rzsahem zasahuje d kmpetencí něklika resrtů, a t jak v úrvni státní správy, tak i místní samsprávy. Je prt důležité, aby existvaly sjedncené a kvalitní dkumenty, napmáhající smysluplnému a účelnému rzvji cykldpravy v daném území. Krmě fundvaných dkumentů je nezbytné vymezení rzsahu dpvědnsti. Jedntlivé útvary, stát a útvary státní správy a samsprávy by se měly sustředit puze na prblematiku jim příslušící a nepřekračvat své kmpetence. Tt překračvání pravmcí a kmpetencí vede k chasu a neucelensti danéh prjektu. Na druhu stranu jsu situace, kdy je btížné určit rzsah dpvědnsti, cž může vyústit ve zdrj knfliktu mezi jedntlivými útvary, jelikž každý z nich má jiný náhled na danu prblematiku. Sulad a vzájemná kperace, je klíčem k úspěšnému rzvji cyklistické dpravy Hlavní strategické a kncepční dkumenty V tét kapitle jsu uvedeny klíčvé dkumenty, pdle kterých by se měl rzvj cyklistické dpravy a vytváření pdpůrných dkumentů řídit tak, aby byly výsledky kvalitní a funkční. Hlavním strategickým dkumentem v ČR je Nárdní strategie rzvje cyklistické dpravy, která byla vytvřena v suladu s níže uvedenými nadřazenými dkumenty Nárdní strategie rzvje cyklistické dpravy Jedním z nejkmplexnějších dkumentů, týkající se prblematiky cyklistické dpravy, je bezespru Nárdní strategie rzvje cyklistické dpravy České republiky pr léta (dále Cyklstrategie ). Cyklstrategie si v první řadě klade za cíl zlepšit krdinaci cyklistické dpravy mezi rgány státní správy, městy a bcemi na státní i reginální úrvni. Lets (2013) prběhla její aktualizace s výhledem d rku 2020 a navazuje tak na Nárdní strategii rzvje cyklistické dpravy ČR , která byla přijata vládním usnesením č. 678 ze dne 7. července Hlavním ručitelem pr realizaci Cyklstrategie, pr blast cykldpravy je Ministerstv dpravy ČR (dále MD ). Pr blast cyklturistiky je garantem Ministerstv pr místní rzvj (dále MMR ). Mim MD a MMR je pr splnění strategických cílů důležitá pdpra ze strany Resrtu zemědělství, Resrtu šklství, mládeže a tělvýchvy a Resrtu vnitra. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 12

13 V Cyklstrategii jsu definvány nvě vzniklé základní kruhy, které mají napmci ke změně v pdpře cyklistické dpravy a cyklturistiky. Jedná se blasti, zabývající se tématy: Finance Bezpečnst a legislativa Cyklistická akademie Cyklturistika prjekt Česk jede Suhrnným cílem Cyklstrategie je snaha zapjení kla jak rvncennéh způsbu dpravy, využívanéh každdenně na cestě d zaměstnání, d škly či za nákupy, a t d vzdálensti 5 km. V Cyklstrategii jsu specifikvány i cíle na nárdní a místní úrvni, a t z důvdu, že pr funkčnst Cyklstrategie je nezbytná její realizace na úrvni stát kraj města a bce, v kperaci se sukrmým a neziskvým sektrem. Cíle na nárdní úrvni jsu zaměřeny na zvýšení pdílu cyklistiky na přepravních výknech, snížení pčtu usmrcených cyklistů a zařazení cyklistiky d rvncenných pilířů nárdní dpravní plitiky. Dalším bdem je pdpření prjektu Cyklistická akademie (viz kapitla Mžná zlepšení v blasti bezpečnsti) a přispění k rzvji cyklturistiky, pmcí prjektu Česk jede. Strategické cíle na místní úrvni jsu důležitým bdem Cyklstrategie, jelikž jsu t právě bce, města, mikrreginy či místní akční skupiny, které mají hlavní dpvědnst za budvání infrastruktury. Cíle na místní úrvni jsu prt více knkrétnější a specifičtější, jedná se například upravení knkrétních tras a míst, kde se nacházejí úseky s vyským rizikem dpravních nehd cyklistů, vytvření kvalitníh zázemí v cíli (parkvání a úschva kl, hygienické zázemí pr zaměstnance atd.) neb realizace účinnějších kampaní, zlepšení prpagace cyklistiky aj Dpravní plitika České republiky pr léta Dpravní plitika ČR je základním strategickým sektrvým dkumentem, který má vliv na dpravně-plitický prces. Jedná se vrchlvý dkument vlády pr sektr dprava, který stanvuje cíle a patření týkající se celéh sektru a určuje základní směry jeh vývje. Vláda na svém zasedání dne 20. července 2011 schválila usnesením vlády č. 565 materiál Aktualizace Dpravní plitiky České republiky pr léta Materiál B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 13

14 kabinetu předlžil Ministerstv dpravy ČR p prjednání se všemi resrty a dtčenými subjekty. Aktualizvaná verze Dpravní plitiky vychází z druhéh Vyhdncení dpravní plitiky z rku 2009 (schválen usnesením č.38 ze dne ), ve kterém byly vytipvány blasti, na které se musí Aktualizace DP zaměřit. Aktualizvaný materiál zachvává strukturu pririt a cílů půvdníh znění Dpravní plitiky. Je aktualizván ppis výchzíh stavu. Výraznější aktualizací pršel systém patření Dpravní plitiky, která vycházejí ze sučasné situace a na ní navazujících ptřeb. Aktualizace vychází zejména z analýzy dvu základních blastí: vznik a aktualizace statních strategických dkumentů evrpské i nárdní úrvně, které mají k Dpravní plitice vztah, skutečný vývj sektru dprava. Cyklistická dprava je v dkumentu něklikrát řešena a zmiňvána. Blíže rzebrána je v kapitle Specifické cíle dpravní plitiky pdle pririt, kde je prblematika cyklistické dpravy uvedena jak jeden za specifických cílů pd názvem - Využití mžnstí nemtrvé dpravy. Je zde uvedena zběžná sumarizace aktuálníh stavu cyklistické dpravy a mžná patření, jakými jsu například: Na úrvni místních rgánů v bcích vypracvat či prvést aktualizace, kde je t smysluplné, kncepce cyklistické dpravy, v rámci kterých bude mim jiné třeba dle místních pdmínek přehdntit využití sučasných chdníků (zda vzhledem k rzsahu pěší dpravy nejsu využitelné i pr dpravu cyklisticku). Při řešení cyklistické dpravy budu dpvědné rgány využívat veřejně prjednanu Nárdní strategii rzvje cyklistické dpravy ČR. Tat aktualizace bude platná d rku Ministerstv dpravy nyní zpracvává materiál Dpravní plitika ČR pr bdbí s výhledem d rku 2050, przatím je k nahlédnutí pracvní verze. Zabývá se celým sektrem dprava, a prt prblematiku neřeší d pdrbnstí - jedntlivé důležité blasti jsu dále rzpracvány v samstatných návazných strategických dkumentech (např. Dpravní sektrvé strategie, Nárdní strategie BESIP, Strategie pdpry lgistiky z veřejných zdrjů). Dpravní plitika pr B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 14

15 bdbí bude navazvat na stávající platnu Dpravní plitiku ČR pr léta Nárdní strategie bezpečnsti silničníh prvzu na bdbí Nárdní strategie bezpečnsti silničníh prvzu pr bdbí , schválená usnesením Vlády ČR dne 10. srpna 2011 č. 599 je samstatný dkument MD. Mim vlastní kapitlu pd názvem Cyklisté, je zde cyklistická dprava zmiňvána v rámci příslibu Vlády pdpření rzvje cyklistické dpravy včetně legislativních patření ve prspěch cyklistů. Je zde rvněž řešena tázka zavedení pvinnsti cyklistické přilby u všech cyklistů bez mezení věku. V rce 2011 a 2012 byly vydány dkumenty, týkající se plnění Nárdní strategie bezpečnsti silničníh prvzu, ppisující, jak byly v daném bdbí plněny strategické cíle, dílčí cíle a vyhdncení plnění aktivit uvedených v akčním prgramu. Akční prgram je přílhu Nárdní strategie bezpečnsti silničníh prvzu a jedná se pdrbné rzpracvání a specifikace jedntlivých aktivit, jejichž prvedení vede k naplnění hlavníh strategickéh cíle, a t snížit pčet usmrcených sb v silničním prvzu na úrveň průměru zemí EU28 a zárveň snížit pčet těžce zraněných sb 40%, t vše d rku Kncepce státní plitiky cestvníh ruchu na bdbí Kncepce státní plitiky cestvníh ruchu (dále Kncepce) je základní střednědbý strategický dkument, který byl schválen Vládu usnesením č.220, ze dne 27. března Kncepce je navázána na realizaci nárdníh marketingu, jež je ppsán ve schválené Marketingvé kncepci cestvníh ruchu agentury CzechTurism. Cílem kncepce je zvyšvání knkurenceschpnsti celé blasti cestvníh ruchu jak na nárdní, tak reginální úrvni, udržení vlivu cestvníh ruchu na eknmiku ČR a pdpření pzitivních dpadů na sci-kulturní a envirnmentální rzvj. Nvá marketingvá vize CzechTurismu je zalžena na vizi - pzice Česka jak excelentní pznávací destinace. Cyklturistika se stává prbíraným tématem, jelikž splňuje pžadavky na vytvření atraktivníh a žáducíh turistickéh prduktu či jak pdpra pr brand marketing, který je v pslední dbě jednu z hlavních náplní CzechTurismu. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 15

16 Dprava 2050 plán na zvýšení mbility a snížení emisí Evrpská kmise přijala 28. března 2011 kmplexní strategii pr knkurenceschpný dpravní systém. Hlavním cílem je zvýšení mbility, dstranění překážek v klíčvých blastech a pdpra růstu zaměstnansti. V dkumentu se hvří výhledech a ptřebných patření d buducnsti v blasti dpravy Evrpa 2020 Evrpa Strategie pr inteligentní a udržitelný růst pdprující začlenění. Jedná se dkument, který představuje hlavní hspdářsku refrmní agendu EU28 a nahrazuje tak tzv. Lisabnsku strategii. Cyklistická dprava zde není hlavním bdem řešení, ale jedná se suvisející prblematiku, kteru je ptřeba zhlednit. Strategie bsahuje glbální cíle, na základě kterých si jedntlivé členské státy stanvily analgické cíle nárdní Sdělení Kmise Sdělení Kmise Evrpskému parlamentu, Radě, Evrpskému hspdářskému a sciálnímu výbru a Výbru reginů Akční plán pr městsku mbilitu. Prjednává se zde pdpra integrvaných plitik. Důležitst tht tématu je především v tm, že Integrvaný přístup může být nejlepší variantu, jak řešit kmplexnst městských dpravních systémů, tázky správy věcí veřejných a napjení měst a jejich klních blastí neb reginů, prvázanst druhů dpravy Bílá kniha Bílá kniha nebli plán jedntnéh evrpskéh dpravníh prstru a vytvření kvalitníh dpravníh systému účinně využívajícíh zdrje. Cyklistická dprava je zde řešena v rámci kapitl Práce v blasti bezpečnsti dprava: záchrana tisíců živtů a Pdpra udržitelnějšíh chvání Zelená kniha na cestě k nvé kultuře městské mbility Evrpská kmise zveřejnila dne 28. září 2007 Zelenu knihu, týkající se prblematiky sbní a nákladní dpravy ve městech. Na základě zveřejněnéh dkumentu prbíhaly diskuse, jejichž výsledky vedly k vytvření Akčníh plánu pr městku mbilitu 30. září 2009, B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 16

17 Evrpsku kmisí. V plánu je uveden 20 akcí, z nichž největší význam pr blast cyklistické dpravy má: Urychlené vytvření plánů udržitelné městské mbility Udržitelná městská mbilita a reginální plitika Dprava pr zdravé městské prstředí Zlepšení infrmací cestvání Kampaně zaměřené na dpravní chvání v rámci udržitelné mbility Studie urbanistických aspektech internalizace externích nákladů Zdknalení údajů a statistik Zřízení střediska pr sledvání městské mbility Přispění k mezinárdnímu dialgu a výměně infrmací Inteligentní dpravní systémy (ITS) pr městsku mbilitu Zdrj: Sdělení Kmise Sdělení Kmise Evrpskému parlamentu, Radě, Evrpskému hspdářskému a sciálnímu výbru a výbru reginů. Dkument, jenž nese název Směrem k evrpskému prstru bezpečnsti silničníh prvzu: směry plitiky v blasti bezpečnsti silničníh prvzu v letech stanvuje zásady a cíle, jak dsáhnut lepších výsledků v blasti dpravy. Cyklistické dpravy se zde přím dtýkají dva cíle Zlepšit vzdělávání a výcvik účastníků silničníh prvzu a Ochrana zranitelných účastníků silničníh prvzu Usnesení Evrpskéh parlamentu Usnesení Evrpskéh parlamentu evrpské bezpečnsti silničníh prvzu v letech B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 17

18 Zpráva bsahuje nastalé skutečnsti z phledu Evrpskéh parlamentu, výchdiska a harmnizaci a prsazvaní pravidel silničníh prvzu. Oblasti cyklistické dpravy se týká vyjádření parlamentu, který důrazně dpručuje, aby dpvědné rgány zavedly mezení rychlsti na 30 km/hd. v bytných zónách a na všech jednprudvých silnicích ve městech, které nemají samstatný jízdní pruh pr cyklisty, a t k účinnější chraně zranitelných účastníků silničníh prvzu. Parlament dále vyzývá členské státy a prvzvatele silniční dpravy, aby zajistily vhdně navržená zařízení, která zlepší bezpečnst tím, že budu všechna dbře vybavena dpravními značkami a dbře světlena, aby se usnadnil jejich pužívání zejména mtcyklistům a cyklistům. Zdrj: Strategie reginálníh rzvje ČR pr bdbí Základní kncepční dkument v blasti reginálníh rzvje, který zpracvává sdružení firem GaREP, s.r.. a Regipartner, s.r.. pd záštitu MMR ppisuje pstj státu k pdpře reginálníh rzvje, definuje rzvjvé cíle a zásad pr vytvření reginálních prgramů rzvje. V sučasné dbě je dstupná puze analytická část dkumentu, analýza vývjvých tendencí a disparit jedntlivých reginů a metdický přístup k hdncení reginální knkurenceschpnsti Strategický rámec udržitelnéh rzvje ČR Dkument vzniklý pd záštitu Ministerstva živtníh prstředí ČR byl schválený 11.ledna 2010 č. 37. Tent strategický rámec určuje dluhdbé cíle pr 3 základní blasti rzvje eknmicku, sciální a envirnmentální. Dkument je členěn d 5 priritních s. Cyklistická dprava je bsažena v priritní se 2 cíli 4: Zkvalitnění a zefektivnění dpravy a zvýšení její bezpečnsti a priritní se 3 cíli 2: Zvýšení a zkvalitnění dpravní dstupnsti, technlgické, energetické a znalstní úrvně sídel, a tím dsáhnut i zlepšení živtníh prstředí v sídlech Plitika územníh rzvje ČR Návrh Plitiky územníh rzvje ČR 2008 byl schválen vládu ČR usnesením č. 929, dne Jedná se celstátní nástrj územníh plánvání, jenž byl vytvřen z ppudu MMR. V sučasné dbě prbíhá Aktualizace č. 1 PUR. Prblematika cyklistické dpravy je B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 18

19 v materiálu něklikrát ať přím či nepřím uvedena, například Vytvářet pdmínky pr zlepšvání dstupnsti území rzšiřváním a zkvalitňváním dpravní infrastruktury s hledem na ptřeby veřejné dpravy a pžadavky chrany veřejnéh zdraví, zejména uvnitř rzvjvých blastí a rzvjvých s. Vytvářet pdmínky pr zvyšvání bezpečnsti a plynulsti dpravy, chrany a bezpečnsti byvatelstva a zlepšvání jeh chrany před hlukem a emisemi, s hledem na t vytvářet v území pdmínky pr envirnmentálně šetrné frmy dpravy (např. železniční, cyklisticku). (Zdrj: MMR ve splupráci s Ústavem územníh rzvje vydal Plitiku územníh rzvje ČR 2008 ve frmě přehledné bržury Další dkumenty Městem na kle Nvě vydaná bržura, která byla vytvřena v rámci prjektu Mbile 2020, jenž je splufinancván z prgramu EU Inteligentní energie pr Evrpu (IEE). Materiál má za úkl pskytnut vizi a inspiraci všem, kteří se věnují bru cykldpravy na úřadech měst a bcí. Sučástí bržury je adresář, který bsahuje dkazy na existující dkumenty a infrmace rganizacích, které se zabývají pdpru a rzvjem cykldpravy. Bržura staví na glbálním cíli Cyklstrategie, cž je prpagace myšlenky Vize 25 (rzvj městské mbility jak systému s vyváženým pdílem jedntlivých slžek dpravy). Zdrj: B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 19

20 Stávající Generel Obecně je existující Generel dkument, se kterým by měl být plánvaný rzvj či vytváření územně plánvacíh dkumentu v suladu, a který by měl být nápmcný při vyhledávání a sjedncvání infrmací. Generelem se značuje jeden z dkumentů, služících jak pdklad pr územní plánvání a rzvj. Z phledu cyklistiky se pak jedná kncepční dkument pr rzvj cykldpravy a rekreační cyklistiky v dané územní jedntce. V případě, že v daném území již byl Generel zpracván, můžeme čerpat infrmace i z tht materiálu. Generel může mít mnh pdb, d jednduché mapy až p slžitý subr, který v širším měřítku řeší situaci v daném území. Nejedná se právně nárkvatelný dkument, jeh existence a naplňvání tedy není vynutitelné. Může, ale nemusí se stát sučástí územníh plánu, tm rzhduje zainteresvaná územní jedntka. Pkud jej však zastupitelstv jak sučást územníh plánu schválí, stává se závazným. Při plánvání rzvje a vytváření územních dkumentů můžeme využít jeh tereticku část, která bsahuje becné pjmy z cykldpravy, mžnsti financvání neb legislativní pžadavky na cyklisticku dpravu, všem hlavně u legislativy je nutné prvěřit aktualizace. Dále můžeme využít výsledky z terénních průzkumu stávajících cykltras, které by měly být zaneseny d GIS (gegrafický infrmační systém), a pužít je d analýz. Dále jsu uvedeny dkumenty, které se v rce 2013 budu aktualizvat, z tht důvdu jsu zde zmíněny puze krajvě. Nárdní strategický referenční rámec ČR Nárdní strategický referenční rámec ČR vychází z pvinnstí členskéh státu, které jsu definvány v Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 becných ustanveních Evrpském fndu pr reginální rzvj, Evrpském sciálním fndu a Fndu sudržnsti a zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999. Jedná se základní prgramvý dkument ČR pr využívání fndů Evrpské unie v bdbí Nárdní rzvjvý plán ČR Dkument, definující strategii rzvje České republiky. Jeh strategie se pírá klíčvé evrpské (Strategické becné zásady Splečenství) i dmácí (Strategie udržitelnéh rzvje, Strategie hspdářskéh růstu, Strategie reginálníh rzvje pr léta ) strategické dkumenty. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 20

21 Priritní sy a cíle jsu dále prmítnuty d struktury peračních prgramů. Při zpracvání jakéhkliv územně plánvacíh dkumentu, jakým je například Generel je důležité nejen sulad a infrmvanst výše uvedených dkumentech, ale i vytvření alespň částečně jedntné metdiky pr zpracvání, která by umžnila jedntlivé Generely mezi sebu prvnávat a dsahvat tak kvalitnějších a lepších výsledků. Generely jedntlivých územních jedntek by dále mhly být slučvány d větších územních celků, čímž by se dsáhl značnéh ulehčení například v případě ptřeby aktualizace, analýz či plánu dalšíh rzvje. Sjedncená metdika by umžnila přesnější a méně nárčné přenášení dat d GIS databáze a tím tedy i lepší přehled vývji. V sučasné dbě v Česku vzniká Asciace měst pr cyklisty, která vychází z iniciativy Uherskhradišťské charty. Aktuálně má asciace přes dvacet členů. Cílem je vytvřit příznivější klima ze strany radních a dstranění zbytečných legislativních překážek. Asciace se chce zaměřit na dpravní značení a efektivnější využívání prstředků na rzvj cykldpravy. Základním cílem asciace je prsazvání nvéh phledu na dpravu, pdpra vzniku dbrníků na dpravu a usilvání zvýšení pdílu jízdních kl jak plnhdntnéh dpravníh prstředku pr každdenní cesty. Vize 25 Vize 25 je výstupní prezentací Asciace měst pr cyklisty, která má dále vlivňvat vytvářené kncepční a strategické dkumenty. Vize 25 je pdpra rzvje městské mbility jak systému s vyváženým pdílem jedntlivých slžek dpravy (individuální autmbilvá dprava, cyklistická dprava, veřejná a pěší dprava). Pdle Vize by se d rku 2025 měla cyklistická dprava v rvinatých blastech pdílet minimálně 25% u cest d vzdálensti 5 km. Zdrj: B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 21

22 3. Specifické cíle a pririty Středčeskéh kraje V tét části jsu uvedeny specifické cíle a pririty jak z becnéh hlediska, tak pririty, jimiž by se měl Středčeský kraj zabývat a věnvat jim pzrnst. V dbě zpracvání návrhvé části aktualizace generelu z rku 2008 byla schválena aktualizace nárdní Cyklstrategie pr rky 2013 až Ta vychází z vyhdncení Nárdní strategie rzvje cyklistické dpravy ČR pr rky , kteru vláda České republiky přijala usnesením vlády č. 678 ze dne 7. července 2004 (dále jen Cyklstrategie ). Následně byla tat infrmace ptvrzena ve vládním usnesení ČR ze dne 3. ledna 2007 č. 15 k Infrmaci realizaci plnění úklů a patření uvedených v Cyklstrategii. V rce 2011 byla prvedena rzsáhlá analýza plnění patření Cyklstrategie z let , na ní navazvaly práce na její aktualizaci, která byla předlžena d vlády ČR a následně schválena dne jak Aktualizvaná verze Nárdní strategie rzvje cyklistické dpravy ČR pr rky (dále jen Cyklstrategie ). Následující text respektuje cíle a pririty stanvené Cyklstrategií a při stanvení krajských cílů a pririt z nich vychází Obecné hledisk V becném měřítku může být jedním z pdnětů pr rzvj cyklistiky celsvětvě vzrůstající trend vnímání jízdníh kla jak rvnprávnéh dpravníh prstředku. Ve spustě nejen evrpských měst je způsb přepravy na kle každdenní rutinu a tedy je zcela běžným. Mezi nejznámější cyklistická města se řadí Amsterdam, Barcelna, Hamburk, Lndýn, Paříž, New Yrk či Vídeň. Základní myšlenku zpracvání je tedy přivést prstřednictvím cyklistiky širší veřejnst k pužívání kl i k běžné každdenní dpravě za prací, d škl či za nákupy. Dalším cílem může být snaha územní jedntky vyvrátit některé mýty a předsudky a především pak nabídnut bezpečné a kmfrtní cesty, které se nebudu zdráhat využít i rdiče s dětmi (při cestě d škly, na kružky) neb jiní dsud méně zdatní cyklisté, kteří se dnes především bjí prvzu autmbilů a prt kl využijí puze víkendu či dvlené. Pririty mhu směřvat k realizaci nvých cyklstezek a cykltras neb zlepšení stávajících. Mhu být sustředěny na tázku bezpečnsti, eliminaci nebezpečných míst. Pr některé blasti bude priritním cílem rzvj cyklturistiky v území a tím i pdpra cestvníh ruchu vybavení lepším mbiliářem, dpčívadly, vytvření nvých cykltras v klí přírdních či kulturních atraktivit. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 22

23 K reálnému dsažení stanvených cílů je nezbytné zajistit splupráci všech zainteresvaných slžek a pstupně naplňvat jedntlivé knkrétní návrhy řešení. Nejvhdnějším a nejúčelnějším řešením by mhl být přenechání krdinace daných patření jmenvanému cyklkrdinátrvi. Funkce cyklkrdinátra je pr suhru rzvje cyklistiky nepstradatelná. Má řadu úklů, které mají na rzvj cyklistiky přímý vliv, prt je důležité, aby jím byl člvěk dbrně, ale především rganizačně způsbilý. Bhužel, nestačí být puze zarputilý cyklista (i když bliba cyklistiky je rvněž pr tut funkci důležitá), ale především umět vyjednávat a mít alespň základní znalsti z bru stavebnictví, pzemních kmunikací, dpravy, eknmie a územníh plánvání. Výhdu je aktivní znalst práce s GIS. Cyklkrdinátr je partnerem pr úředníky a řeší s nimi praktické záležitsti, týkající se realizace cyklistické infrastruktury i rzvj a strategii při jejich navrhvání. Zárveň by měl mít své partnery v klních územích (krajích) a měl by s nimi slaďvat rzvj na hranicích danéh celku. V nepslední řadě by měl být partnerem pr zástupce měst, bcí a zájmvých splků, kteří by s jeh pmcí měli navrhvat a realizvat místní rzvjvé prjekty. Měl by vytvřit a udržvat systém sběru dat, díky kterému by data cyklistické infrastruktuře byla vždy aktuální (bnvvání GIS). Dle Asciace měst pr cyklisty je cyklkrdinátr ficiální zástupce měst, který v rámci svých kmpetencí a reálných mžnstí zprstředkvává a pmáhá zajišťvat krdinaci činnstí, které vedu k rzvji cyklistické dpravy a rekreace. Mezi jeh činnsti patří například přens knw-hw d města či kraje, přehled mžném zatížení rzpčtu města a s tím suvisející nvé mžnsti finančníh krytí, vytvření pririt pr přípravy a realizace cyklistické infrastruktury a jejich revize (chráněné cesty bezmtrvé kridry, plšná bsluha území pr dpravu na jízdním kle, cyklznačení). Další z činnstí by měla být krdinace řešení v blasti majetkprávních vztahů (řešení jednání s majiteli výkupu a prnájmu pzemků) a samzřejmě blast prpagace, kmunikace s médii, veřejnsti, bčanskými sdruženími atd. Zdrj: Cyklkrdinátrem pr Středčeský kraj je v sučasné dbě pan Pavel Klimeš. Správa a údržba cykltras a cyklstezek V sučasné dbě správu a údržbu cyklstezek a cykltras realizuje jejich zřizvatel, zpravidla t bývá příslušná bec, v případě značení cykltras KČT či jiný zřizvatel. KČT je zárveň celstátním garantem a správcem číslvání cykltras. Prblém je, že při nedstatku B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 23

24 finančních prstředků v rzpčtech, zejména menších bcí, jde i v případě základní správy a údržby znatelný zásah d rzpčtu. Jsu známy četné případy, kdy na cyklstezky jsu již vydána stavební pvlení, ale prtže je následně bec dmítla převzít d správy, jejich realizace nebyla zatím zahájena. Prblém by mhl řešit vytvření fndu pr správu a údržbu, který by se u menších bcí mhl na jejich nákladech pdílet, byl by mžné z něj přídit příslušnu techniku apd. Celu skupinu staveb vhdných pr zřízení cyklistické infrastruktury jsu tzv. linivé kridry. Svu charakteristiku jsu vhdné pr realizaci všech druhů cyklistické infrastruktury a při vhdném využití i základně snižují investiční náklady na jejich realizaci. Mezi linivé kridry patří: Drážní stezky Pr vybudvání stezek na zrušených železnicích připravil SFDI pd záštitu Ministerstva dpravy ČR, speciální dtační titul. V České republice je zaznamenán více než 1000 kilmetrů neprvzvaných železničních tratí. Zrušené tratě představují výbrný základ pr stezky, jelikž vedu d hlubkých údlí přes vyské hry a t s minimálním převýšením. Navíc, mim pár výjimek, jsu zcela ddělené d mtrvé dpravy. Jakým způsbem tyt puštěné tratě využít se zabývá například Nadace Partnerství, v rámci prgramu Greenways. Využití drážních stezek je vhdné nejen pr účely cyklturistiky, ale i cykldpravy, ve smyslu zpřístupnění dsažitelnsti měst a bcí. Lesní a plní cesty Mžné využití lesních a plních cest, které nejsu primárně budvány pr cyklistiku, ale přizpůsbením účelvé kmunikace pr ptřeby cyklistiky djde k vytvření bezpečné cyklcesty. Kmunikace mhu mít jak zpevněný, tak nezpevněný pvrch. Vdní tky a říční stezky Je nezbytné pčítat s cyklisticku infrastrukturu i pdél ptků a na zařízeních suvisejících s vdhspdářskými stavbami (prtipvdňvé zábrany), jelikž jsu sučástí cest v krajině, které jsu pr jízdu na kle vyhledávány a jsu zpravidla veřejné. Většina velkých měst a turisticky atraktivních cílů leží právě na březích vdních tků, prt je důležité se tut prblematiku zabývat. Nadace Partnerství a Centrum dpravníh výzkumu, v.v.i. vydal v rce 2011 dkument Cyklstezky a cykltrasy pdél vdních tků (říční cyklstezky), který je dstupný na B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 24

25 3.2. Středčeský kraj Priritu Středčeskéh kraje je zaměření na cyklistiku účelvu i rekreační, tedy na cykldpravu, ale i pdpra rzvje cyklistické infrastruktury, tedy sítí cyklstezek, cyklcest a cykltras v daném území a t včetně systému cykltras EurVel Cykldprava Cykldprava je bezespru priritním zájmem Středčeskéh kraje. Pr efektivní rzvj není pdstatná puze výstavba nvé cyklistické infrastruktury, ale především revize stávajících tras, jejich upravení a přizpůsbení pžadavkům mderních cyklistů. Je nutn tedy řešit tázky bezpečnsti a vybavensti tras. Další tázku je jejich návaznst na páteřní cykltrasy a EurVel. Středčeský kraj je pměrně hustě prtkán místními kmunikacemi a různými zpevněnými i nezpevněnými plními a lesními cestami, které lze přeměnit v kmunikace vhdné pr cyklisticku dpravu s využitím menších nákladů a s menšími zásahy d přírdy a krajiny než při vytváření stezek na zelené luce EurVel EurVel čítá celkem 14 mezinárdních dálkvých cykltras, které v celkvé délce přesahují km. Pdstatnu část těcht tras tvří již stávající státní, reginální a místní cykltrasy. Jelikž síť EurVel byla zařazena d blasti evrpské sítě dpravních kridrů TEN-T (viz. Kapitla 4.1.3), jsu tak tevřeny nvé mžnsti finanční pdpry, prstřednictvím Strukturálních fndů EU. Česku republiku prcházejí 4 trasy EurVel 4, 7, 9 a 13. Středčeský kraj by se měl na prblematiku EurVel a jí přilehlých tras zaměřit, především trasy s krajským či přeshraničním přesahem by se měly stát priritními. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 25

26 Zdrj: Při plánvání a realizaci výstavby dálkvých cyklistických tras by měla být zhledněna nvá metdika značení dálkvých cykltras v ČR, jež vznikla pd záštitu MMR a Ministerstva dpravy. Autry jsu Nadace Partnerství, Centrum dpravníh výzkumu, v.v.i. a KČT. V metdice je řešen, jak dplnit, upravit značení dálkvých cykltras, především EurVel d sučasnéh i nvéh cyklistickéh směrvéh značení. Metdika značení dálkvých cykltras v ČR je dstupná na Změna systému značení je důležitá pr lepší vypvídací schpnst hledně sučasné situace a buducím pžadavkům spjeným s bezpečnstí a kmfrtem cyklistů. Sučasný systém značení, který byl navržen v rce 1996, již přestává být v suladu se skutečným stavem v terénu, a t především z důvdu, že hlavní cyklistické kridry čast vznikaly mim půvdně navržené hlavní cykltrasy. V sučasné dbě prběhla již řada jednání, kde byli zástupci reginů seznámeni s plánem změn cyklistickéh značení. Nvé značení bude lépe vystihvat význam tras, jelikž síť nárdních a nadreginálních cykltras bude značena jedn a dvjciferným číslem. Djde tedy buď k přeznačení celé trasy neb jen některých úseků přelžením d vhdnějších kridrů. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 26

27 Intermdalita aneb Bike and Ride Intermdalita je způsb dpravy, při němž je využíván více dpravních prstředků během jedné cesty. Příkladem může být jízda k nádraží na kle, následné využití vlakvé dpravy a dále pkračvání v cestě autbusem. Pr tent způsb dpravy je důležité vybudvání infrastruktury, která by umžnila bezpečné uschvání jízdníh kla v prstrách stanice. Z tht phledu figuruje jízdní kl jak dpravní prstředek pr krátké vzdálensti, t znamená z místa bydliště či zaměstnání ke stanici. Pkrytí Středčeskéh kraje železničními zastávkami je prti jiným krajům pměrně kvalitní, prblémem je právě nedstatečná vybavenst stanic pr bezpečnu úschvu kl, cž nepskytuje ptenciálním uživatelům důvd pr přesednutí z auta na kl. Aktuální stav vybavensti nádraží, alespň cyklstjany je nedstatečný, existenci například cyklgaráží ani nelze hvřit. Pr zlepšení stavu je nutné stabilizvat majetkvé stavy, jelikž část nádraží vlastní SŽDC s.p. a část ČD jak dpravci. Je také nutné zajistit patřičnu prezentaci mžnstí využití tht způsbu dpravy. C se týče uschvání kl u autbusvých nádraží, i tam je situace bdbná. Tyt nedstatky jsu jednu z hlavních překážek pr prpjení veřejné dpravy a cykldpravy. Pr účely rzvje by byl vhdné zaměřit pzrnst i na nabídku přepravy kl v cyklbusech. Příklad z praxe Autmatický parkvací dům pr kla v Hradci Králvé. Unikátní stavba, která je zalžena na systému parkvání pr cyklisty bez bsluhy. Parkvací dům má kapacitu 116 kl a parkvné se phybuje klem 5 Kč. Zárveň cyklisté nemusí mít strach, že by jim byl kl dcizen, jelikž při umístění v parkvacím systému je kl pjištěn a bjekt je zabezpečen alarmem. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 27

28 Zdrj: Kralve.aspx B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , 28

29 Veřejné půjčvny kl Další z mžnstí jak pdpřit využívání jízdních kl je uskutečnění a pdpra systémů veřejných půjčven kl v České republice. Tent způsb by umžnil ideální zkmbinvání hrmadné přepravy s přepravu sbní (individuální) na kle, v jakukliv dbu. Veřejné půjčvny kl se stávají ve světě velmi blíbené - můžeme jmenvat například půjčvny kl Vélib v Paříži neb Citybike ve Vídni. Veřejné půjčvny kl, ať už se jedná autmatické či půjčvny s bsluhu, se v Evrpě začaly vyskytvat již v 90. letech minuléh stletí. Kdaň, Amsterdam (OV-fiets), Barcelna (Bicing) či Paříž dnes nabízí desítky tisíc kl nejen pr dmácí byvatele, ale i pr návštěvníky. První systém tzv. Bílá kla zapčal v Amsterdamu již v 60. letech minuléh stletí, d té dby se veřejné půjčvny rzšířily mim Evrpu i d USA, Kanady či Austrálie. Paříž Vídeň Veřejné půjčvny kl jsu v zásadě prvzvány městy neb mnhdy jak PPP prjekty (např. systémy prvzvané firmu JCDecaux), kdy měst uzavře s velku reklamní splečnstí smluvu, ta pak nabízí kla zdarma či za malý pplatek výměnu za pskytnutí reklamní plchy na městském mbiliáři a na jízdních klech samtných. Ve městech jak je Berlín, Frankfurt či Mnichv prvzují celnárdní systém veřejných půjčven kl nárdní dráhy (v případě Německa DB). Funguje t tak, že se klienti zaregistrují d systému Call-a- Bike, prstřednictvím kteréh si mhu rezervvat jízdní kl a na libvlném místě v centrální časti města pak kl uzamknut a vrátit. Rezervace a výpůjčka je realizvána prstřednictvím mbilníh telefnu, kdy zpplatněné jsu jedntlivé časvé impulsy. Tent systém veřejných půjčven kl by bdbně mhl fungvat i v pdmínkách České republiky, kde by byly garantem České dráhy. České dráhy v dnešní dbě prvzují klasické půjčvny kl se zvýhdněnými pdmínkami pr jejich přepravu na vybraných tratích, v rámci prjektu ČD Bike. ČD dispnují půjčvnami kl v 10 krajích, z nichž nejlépe fungující jsu půjčvny B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 29

30 Generel cyklistických tras a cyklstezek na území Středčeskéh kraje čistpis v Jihčeském kraji, kde se síť pstupně rzšiřuje. Ve Středčeském kraji ČD půjčvny kl neprvzují, přestže by zde jejich fungvání byl pdstatněné. Zdrj: _CheckSum= Financvání Parkvání kl je v sučasné dbě v rzsahu půsbnsti především bcí, v případě menších nádraží pak ČD neb SŽDC. Jelikž ulžení kl ať už v cíli cesty či na jejím začátku je značným prblémem, je nezbytná pdpra státu a krajů, a t v přestupních a uzlvých bdech s veřejnu i individuální dpravu Specifické cíle a jejich náplň Z aktualizvané Nárdní strategie rzvje cyklistické dpravy pr léta vycházejí becně platné cíle a patření pr jejich plnění, které na úrvni generelu lze B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 30

31 s určitými úpravami pvažvat za platné i v tmt knkrétním případě. Je v zájmu všech, kd mají zájem na rzvji cyklistiky, aby se ve svých pžadavcích a ve frmě a cestě k jejich plnění sjedntili, cž realizaci jedntlivých prjektů zjednduší, urychlí a zlevní. Bude mžné pužívat standardizvané pstupy k řešení jedntlivých prjektů, bude mžné prvádět jejich kntrlu či srvnání při přípravě, plnění i p jejich realizaci nejen p technické, ale především p jejich finanční stránce. Hlavní specifické cíle a cíle stanvené v Nárdní strategii rzvje cyklistické dpravy pr léta jsu: Zdrj: Nárdní strategie rzvje cyklistické dpravy pr léta Aby byly cesty ke splnění stanvených cílů zasazeny d příslušnéh rámce a aby se na plnění mhly pdílet různé subjekty, je nutné zkrdinvat řadu aktivit. Ty je třeba zfrmulvat a zbecnit je (každý z prjektů bude mít svá specifika, ale i určité splečné, styčné bdy), cž umžní jejich vzájemné prvnání, určení váhy důležitsti a dvlí B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 31

32 rámcvě dhadnut nárčnst jedntlivých prjektů. Jejich frmulvání je zpravidla prveden ve dvu úrvních, a t jak cíle a patření. Cíle jsu definvány jak typvé skupiny aktivit pr rzvj cyklturistiky. Rzdělení patření sleduje lgiku základníh dělení rzvjvých aktivit na investiční neinvestiční a rganizační. Investiční patření se týkají výstavby a údržby cyklistické infrastruktury, neinvestiční se týkají prpagace a marketingu becně a rganizační patření se týkají zejména krdinace realizace rzvje cyklistické infrastruktury. Každé z patření je ppsán stručným textem definujícím kruh činnstí v becnější rvině. Ke každému z definvaných cílů je pak frmulván něklik patření, která představují subry knkrétních aktivit. Opatření jsu frmulvána jak skupiny prjektů a aktivit. Ppis všech patření je zpracván v jedntné struktuře, která bsahuje následující bdy: - název patření - cíl patření (tj. specifický cíl) - věcný ppis (tj. ppis aktivit naplňujících patření) - kmpetence (tj. uvedení garanta a dalších zapjených subjektů) - indikátry (tj. ukazatele, na základě kterých lze hdntit plnění cíle) - termíny. V rámci generelu byly jedntlivé cíle, resp. navazující patření stanveny především v becnější rvině s knkrétními příklady. Pr lepší rientaci a infrmaci šíři záběru, který jedntlivé cíle, resp. patření zahrnují, jsu následně uvedeny i specifické cíle, cíle a patření vycházející z aktualizvané Nárdní strategie rzvje cyklistické dpravy pr léta Snahu při jejich rzdělení byl, aby c nejpřesněji dpvídaly struktuře cílů a patření stanvených generelem. V určitých případech by některá patření stanvených Nárdní cyklstrategií dpvídala spíše cílům a patřením stanvených aktualizvaným cyklgenerelem, z hlediska správnsti však byla uvedena v blku patření u příslušnéh cíle stanvenéh Nárdní cyklstrategií. Obsah jedntlivých specifických cílů, cílů a patření není v návrhvé části generelu citván a lze se nich dzvědět víc v Nárdní strategii rzvje cyklistické dpravy České republiky pr léta , jejíž autrem je MD a která je dstupná na adrese B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 32

33 Cíl 1.- Výstavba a údržba cyklistické infrastruktury Má-li být pdpra rzvje cyklistiky účinná, je rzvj cyklistické infrastruktury, zejména cyklstezek, cyklcest a cykltras, hlavní pdmínku její úspěšnéh plnění. Knkrétní realizace záleží na místních pdmínkách a mžnstech. Opatření 1.1: Výstavba Cíl patření Dknčit páteřní síť cykltras ve Středčeském kraji a suběžně vytvřit infrastrukturní předpklady pr další rzvj účelvé cyklistiky a cyklturistiky, tj. vybudvat bezpečné a kmfrtní cyklistické kmunikace včetně bikeparků a tzv.singltreků včetně zajištění finanční pdpry z dstupných zdrjů. Věcný ppis Příprava a realizace prjektů výstavby páteřních cyklistických tras. T zahrnuje zejména prjektvu přípravu ve všech úrvních d přizvání územně analytických pdkladů, rzvjvých plánů, generelů území, technických studií, studií resp.studií prveditelnsti včetně řešení majetkprávních vztahů p dkumentaci k územnímu řízení a stavebnímu pvlení, dále majetkprávní vypřádání, zajištění vlastních neb vnějších finančních prstředků a vlastní realizaci staveb. Hlavní priritu těcht patření by měl být scelení hlavních nadnárdních a nárdních tras s pžadavkem na financvání těcht staveb z evrpských a republikvých fndů. Důležitá je zde zejména kmplexní prjektvá připravenst. Za priritní lze značit zejména tyt úseky: - vedení tras Eur Vel: EurVel CT 7 (resp.greenway Praha-Vídeň) v úseku Štiřín-Týn n.sáz. Navrhvaný úsek převádí cykltrasu z frekventvané silnice II.třídy přes Nespeky na Sázavsku stezku EurVel CT 7 Vltavská stezka v úseku Řež-Máslvce (příp. Řež-Libčice) Jedná se jeden z nejdůležitějších úseků v celé republice s velku frekvencí cykldpravy. Sučasný stav trasy vedené přes Klecany a Vdchdy s velkým převýšením je zejména pr dálkvu dpravu nevyhvující. EurVel CT 4 (resp.greenway Berunka-Střela) v úseku hr.kraje-karlštejn Priritně by měl být sledván úsek Karlštejn-Berun, kde je vyšší frekvence cyklistů. - vedení tras Greenways: (pkud nejsu sučástí EurVel) Greenway Jizera v úseku Káraný-Bakv n.jiz. Priritně dpručujeme řešit úseky v klí Benátek nad Jizeru a Mladé Bleslavi - Čejetiček B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 33

34 Opatření 1.1: Výstavba Labská stezka v úseku Mělník-Kstelec n.lab. a v úseku Klín-Týnec n.lab. Labská stezka na území Středčeskéh kraje by měla být priritně řešena tak aby vedla alespň p jednm břehu. Pdmínku vedení na pačném břehu by měla být návaznst na pačný břeh. Realizace dplňkvé infrastruktury na cyklistických trasách je bsažena v patření 1.3. Dále je předmětem patření pdpra výstavby knkrétních účelvých kmunikací pr cyklisty (cyklstezky, cyklcesty), pdpra vzniku bikeparků a pdpra výstavby singltreků. Kmpetence Garant: Středčeský kraj, Krajský úřad, dbr reginálníh rzvje, krajský cyklkrdinátr Zapjené subjekty: Investiční dbr, dbr majetku, bce na trase stezek, susední kraje, SDFI, SŽDC, MD, Mze, ÚZSVM, příslušná pvdí řek, Státní pzemkvý úřad, Lesy ČR, Implementační rgán realizace Cyklstrategie Indikátry Pčet km nvě vybudvaných úseků cyklistické infrastruktury Objem finančních prstředků určených na výstavbu cyklistické infrastruktury Statistiky využívání cyklistické infrastruktury Zpráva využití pzemkvých úprav a lesní kmunikační sítě pr účely cykldpravy Pčet pdpřených prjektů, využívání staveb a patření pr cykldpravu Pčet pdpřených prjektů s prpjením cyklistické a veřejné dpravy Termíny Průběžně, každrčně B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 34

35 Opatření 1.2: Značení Cíl patření Optimalizvat značení tak, aby dpvídal sučasnému významu cyklstezek, cyklcest a cykltras a umžnil cyklistům bezprblémvu rientaci při phybu p stezkách a k turistickým cílům (v případě cyklturistiky), resp. k cíli jejich cesty zejména s hledem na bezpečnst (v případě účelvé cyklistiky). Věcný ppis Opatření je zaměřen na vlastní prvedení značení v terénu. Priritně bude prveden přeznačení dálkvých tras dle aktualizvanéh vedení tras a v suladu s dhdu číslvání dálkvých tras v ČR prvedenu na nárdní úrvni. Sučástí tét aktivity bude dplnění lga pjmenvaných cykltras. P kncepční aktualizaci celkvé sítě cyklistických tras bude pstupně prveden kmplexní přeznačení. U cyklstezek a cyklcest budvaných účelvě by měla být vhdným značením značena nebezpečná místa, a t zejména při křížení s kmunikacemi s autmbilvu dpravu. Kmpetence Garant: Středčeský kraj, Krajský úřad, dbr reginálníh rzvje, krajský cyklkrdinátr Zapjené sby: Klub českých turistů, bce a makrreginy, Lesy ČR, Pvdí, susední kraje, vlastníci dtčených pzemků Indikátry Pčet km nvě značených úseků cyklistické infrastruktury Objem finančních prstředků určených na značení cyklistické infrastruktury Pčet pdpřených prjektů Termíny Průběžně, každrčně Opatření 1.3: Dplňkvá infrastruktura Cíl patření Vybavit cyklistické trasy dplňkvu infrastrukturu a zvýšit tak kmfrt a kvalitu tras, zřizvání parkvišť pr kla u cykltras a cyklcest ve vztahu k účelvé cyklistice. Věcný ppis Dplňkvu infrastrukturu se u tht patření rzumí: 1. kryté dpčívky, 2. infrmační tabule, 3. stjany na kla, 4. úschvny (železniční stanice, TIC apd.) 5. infrastruktura pr e-kla. Sučástí patření je i kncepční a prjektvá příprava, především zpracvání studií vybavensti vybraných tras a lkalit, včetně zajištění ptřebných suhlasů a pvlení. Iniciační a krdinační rle vč. jednání, dpručení i případnéh zpracvávání studií vybavensti z vlastních zdrjů je úklem kraje, příp. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 35

36 Opatření 1.3: Dplňkvá infrastruktura destinačních rganizací i pr další lkality (nejen pr páteřní trasy). Financvání samtnéh vybudvání infrastruktury je však primárně záležitstí dalších subjektů (města, bce, makrreginy, pskytvatelé služeb atd.). Kmpetence Garant: Středčeský kraj, Krajský úřad, dbr reginálníh rzvje, krajský cyklkrdinátr Zapjené sby: Obce a mikrreginy, Klub českých turistů, SŽDC, pskytvatelé služeb, destinační agentury Indikátry Pčet instalvaných zařízení Kapacity stjanů na kla s mžným členěním na vlné, uzamykatelné, hlídané či strážené Objem finančních prstředků určených rzvj infrastruktury Pčet pdpřených prjektů Termíny Průběžně, každrčně Z phledu Nárdní cyklstrategie lze pd navržený cíl Výstavba a údržba cyklistické infrastruktury zahrnut Nárdní cyklstrategií stanvený specifický cíl Zajištění financvání s dále stanvenými cíly a patřeními: - výstavba a údržba cyklistické infrastruktury Výstavba Reknstrukce a nvstavba Intermdalita - využití stávajících cest (v generelu ppsány jak cyklcesty) Opuštěná drážní tělesa Vdní tky a říční stezky Plní a lesní cesty - pdpra dálkvých tras Výstavba prblematických úseků dálkvých cest Značení EUROVELO a přeznačení dálkvé sítě Územně analytické pdklady B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 36

37 Cíl 2. - Marketing Marketing je z části pdceňvaným brem, který všem s rzvjem cyklistiky úzce suvisí. Realizvat jakýkliv prjekt jinak, než že na základě zjištěných skutečnstí bude řešit určitý prblém frmu přijatých patření, jejichž cílem je realizace prjektu s c největší přidanu hdntu, ve správný čas, v ideálním místě a v nepslední řadě za vhdnu cenu a t nejen z hlediska nákladů, ale i z hlediska dalšíh užívání prjektu p jeh realizaci. Pdle většiny definic je becně marketing chápán jak prces zaměřený na zákazníka (bčana), který prstupuje všemi činnstmi pskytvatele služby (kraje, bce) d zajištění zdrjů, přes prjekt, lgistiku, výrbu (výstavbu), až p prdej (uvedení d prvzu) a zajištění pprdejníh servisu (prvz a údržba). Tut definici lze p úpravě aplikvat i na rzvj cykldpravy v kraji. Opatření 2.1: Marketingvá příprava cyklistických prduktů Cíl patření Připravit cyklturistické prdukty jasně vymezené nabídku (územní vymezení, infrastruktura, služby, atraktivity atd.), pptávku (cílvé skupiny) a marketingvými nástrji (distribuční kanály, prpagace), pdpra zaměstnavatelů prpagujících účelvu cyklistiku svých zaměstnanců, pdpra vzniku destinačních agentur Věcný ppis Smyslem patření je tvrba a rzpracvání prduktů d knkrétníh marketingvéh plánu. Navrženými prdukty pr rzvj cyklturistiky ve Středčeském kraji jsu tyt trasy neb sítě tras: Eurvel 7 (především pr dálkvé cyklisty) jehž sučástí je: - Labská cykltrasa d Mělníka na sever - s návaznstí na Severčeský kraj (a navazující úsek Labe Sask a další části Německa), - Greenway Praha-Vídeň a Vltavská Greenway - s návaznstí na Jihčeský kraj (Šumava) a Rakusk Eur Vel 4 (především pr dálkvé cyklisty) jehž sučástí je: - Labská cykltrasa d Brandýsa na výchd - s návaznstí na Greenway Jizera a Výchdčeský kraj (a navazující úsek Labe Krknše a severvýchdní části České republiky a Plsk, - Greenway Berunka-Střela - s návaznstí na Plzeňský a Karlvarský kraj a Německ (Nrinberk) - trasa č.1 d Kutné Hry na jihvýchd (včetně prpjení na Klín a Prahu) s návaznstí na Výchdčeský kraj a výchdní část České republiky, Cykltrasa Greenway Jizera pr dálkvé cyklisty (s návaznstí d Libereckéh kraje a Německa pramenná blast Jizery), Středčeské kl pr dálkvé a sprtvní cyklisty. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 37

38 Opatření 2.1: Marketingvá příprava cyklistických prduktů Pražské kl pr dálkvé a rekreační cyklisty. Přírdní cyklturistika v blasti Brd pr sprtvní a rekreační cyklisty Přírdní cyklturistika v blasti Českéh ráje pr sprtvní a rekreační cyklisty. Výhledvě pak stezka Orlická vlečka pr sprtvní a rekreační cyklisty. Stezka P stpách českých králů pr rekreační cyklisty. Cyklistické kruhy v klí velkých měst pr rekreační cyklisty. Pdpra prduktů typu D práce na kle Jedntlivé prdukty budu v marketingvém plánu přesně vymezené (vymezení nabídky, tj. infrastruktury, atraktivit a služeb, reginální vymezení, cílvá skupina, vhdné distribuční kanály, nástrje prpagace) a budu termíny, finanční zdrje a garanti jedntlivých dílčích aktivit pr realizaci danéh prduktu v nejbližším rce neb něklika letech. Marketingvé plány budu připraveny Středčeským krajem s tím, že jejich realizace pstupně přejde na destinační agentury. Při tvrbě cyklturistických prduktů bude pdprvána certifikace zařízení v systému Cyklisté vítáni. Kmpetence Garant: Středčeský kraj, Krajský úřad, dbr reginálníh rzvje, krajský cyklkrdinátr Zapjené subjekty: destinační rganizace, další kraje v Česku, Nadace Partnerství, pskytvatelé služeb využitelných cyklturisty, prvzvatelé turistických atraktivit a atrakcí, MMR, Indikátry Objem finančních prstředků určených pr plánvání marketingvé přípravy Pčet seminářů či knferencí k danému tématu Pčet pdpřených prjektů Pčet nvě vzniklých destinačních agentur Termíny Průběžně, každrčně Opatření 2.2: Realizace cyklistických prduktů Cíl patření Realizací marketingvých aktivit v rámci prduktů pdprujících cyklistiku slvit cílvé skupiny Věcný ppis Smyslem patření je realizace jedntlivých prduktů (jejich návrh viz předchzí patření 2.1) dle zpracvanéh marketingvéh plánu a jím navržených marketingvých nástrjů (mžnými nástrji jsu např. webvé prtály a micrsite, aplikace pr mbilní telefny, značení v terénu vč. tagvých cedulí a QR kódů, slevvé balíčky, zájezdy distribuvané prstřednictvím cestvních kanceláří, články a reprtáže v médiích, mapy, bržury, cyklistické akce, tematické hry a sutěže apd.). Jedntlivé aktivity budu realizvané v první fázi z iniciativy kraje. Bude jasně stanven harmngram pstupnéh převedení činnstí spjených s prduktem B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 38

39 Opatření 2.2: Realizace cyklistických prduktů na destinační agentury, které se stanu hlavními garanty marketingu cyklturistických prduktů ve Středčeském kraji. Nezbytné je zapjení statních subjektů, zejména pskytvatelů služeb a prvzvatelů turistických atraktivit a atrakcí atd., kteří jsu d prduktu zapjeni. Za tímt účelem budu tyt subjekty v první fázi slveny krajem, v dalších fázích budu již slvvány destinačními agenturami, které se stanu garantem realizace jedntlivých prduktů. Důležitu sučástí patření je průběžná aktualizace prduktů. Pr každý prdukt bude např. 1x za rk připraven upravený plán marketingvých aktivit, bude prveden nvé slvení zapjených subjektů a sučasně vyhdnceny výsledky aktivit realizvaných v rce předchzím Kmpetence Garant: Středčeský kraj, Krajský úřad, dbr reginálníh rzvje, krajský cyklkrdinátr, pzději destinační agentury Zapjené subjekty: další kraje v Česku (dle územníh rzsahu danéh prduktu), Nadace Partnerství, pskytvatelé služeb využitelných cyklturisty, prvzvatelé turistických atraktivit a atrakcí, města, bce a mikrreginy, MMR Indikátry Objem finančních prstředků určených pr realizaci marketingvých prduktů Pčet pdpřených prjektů Termíny Průběžně, každrčně Z Nárdní cyklstrategie dpvídá asi nejvíce cílů a patření ze specifickéh cíle Realizace nárdníh prduktu Česk jede, jehž název sice není zcela v suladu s tímt generelem stanveným cílem, z hlediska bsahu, nicméně dále Nárdní strategií stanvené cíle a patření tht specifickéh cíle již cílem 2 Marketing, dpvídají více. Pr uvedený specifický cíl jsu v Nárdní cyklstrategii stanveny následující cíle: - Marketingvá pdpra prduktu Česk jede Marketingvá pdpra prduktu Česk jede na nárdní úrvni Marketingvá pdpra prduktu Česk jede na reginální úrvni Data získávání marketingvých infrmací - Zajištění ptřebné infrastruktury pr cyklturistiku Dprvdná infrastruktura Značení B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 39

40 - Pdpra služeb a rzvj lidských zdrjů. Šklení Cyklprůvdcvství Certifikace služeb Z phledu Nárdní cyklstrategie by byl mžné pd uvedený cíl Marketing a následné stanvená patření zahrnut z větší části i Nárdní cyklstrategií stanvené specifické cíle 2 Zvyšvání bezpečnsti a 3 Prjekty cyklistické akademie. Cílem těcht specifických cílů jsu: - Prevence, aneb realizace vzdělávání, kmunikačních a světvých témat dpravní výchva kmunikační témata (vzájemná hleduplnst, pvědmí cykllegislativě, předvídatelné chvání, výbava kla) splupráce - Kntrla ddržvání pravidel silničníh prvzu kntrla ddržvání pravidel silničníh prvzu ve vazbě na cyklisty mnitring dpravních nehd jejichž účastníkem byl cyklista prevence krádeží kl - Realizace Legislativních patření dpravní zákny suvisející zákny a předpisy specifická dpravní literatura - Zvyšvání pvědmí nástrjích pdpry cykldpravy výukvý prgram a metdiky pradenský servis B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 40

41 výzkum - Zefektivnění prpagace kmunikační plán ve vazbě především na města aktivity MŽP a Mze pdpra E-mbility - Vytvření nárdní sítě Města pr cyklisty. vytvřit asciaci, nárdní síť Města pr cyklisty s návaznstí na: strategii a názry infrastrukturu kampaně a prpagace Cíl 3. - Organizace a krdinace Realizace jedntlivých prjektů spjených s vlastní výstavbu cyklistické infrastruktury už něklik let v rámci kraje běží, někdy hladce, někdy s menšími, výjimečně s většími prblémy. T však sam sbě pr další rzvj cyklistiky v kraji nestačí. Nejvýznamnějším úklem kraje p pdpře realizace prjektů a p idevé pdpře rzvje cyklistické infrastruktury je právě činnst rganizační a krdinační. Kraj je tvůrcem celkvé kncepce cyklistiky (samzřejmě nejen jí) v kraji a garantem jejíh rzvje v suladu s přijatu Nárdní cyklstrategií a statními suvisejícími dkumenty. Sám sbě však nemůže pstihnut všechny aspekty rzvje, všechny detaily řešení knkrétních řešení, všechna prblémvá místa ani všechny příležitsti. Je důležité, aby prstřednictvím krajskéh cyklkrdinátra byl v nepřetržitém kntaktu se zástupci měst, bcí, institucí, splků i jedntlivců, sbíral infrmace nejen ptřebách cyklistiky v jedntlivých lkalitách, ale i realizacích dílčích prjektů, stavu již htvých prjektů, jejich využívansti či blibě, jejich technickém stavu a ptřebě jejich údržby či nákladnějších prav, tyt infrmace na jednm místě evidval, třídil, zpracvával a na základě vyhdncení těcht infrmací upravval stávající strategické plány, aktualizval je či vytvářel nvé, pět v sučinnsti s širku, avšak trvale splupracující dbrnu i laicku veřejnstí. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 41

42 Opatření 3.1: Kncepční činnst Cíl patření Středčeský kraj cby tvůrce kncepce a hlavní krdinátr rzvje cykldpravy v kraji zabezpečí ptimalizaci sítě cyklistické infrastruktury v kraji tak, aby dpvídala sučasnému významu cykldpravy a umžnila přístup k cílvým bdům, ať už jde cíle turistické či cíle pr účelvu cyklistiku. Věcný ppis Opatření směřuje k průběžné aktualizaci kncepčníh zpracvání sítě cyklistických tras ve Středčeském kraji. Výsledkem bude v čase aktualizvaná studie cyklistické infrastruktury, která stanví páteřní, dplňkvu a celkvu síť. Sučástí aktualizace bude i dplnění a úprava dluhdbých pririt výstavby a značení cyklistické infrastruktury v suladu s aktuálními pdmínkami a trendy. V rámci patření bude prbíhat vyhdncvání a aktualizace kncepce rzvje cykldpravy vč. mnitringu pčtu návštěvníků na vybraných cykltrasách, cyklstezkách a cyklcestách (prstřednictvím instalvaných autmatických sčítačů) a prfilu návštěvníků (scilgická šetření). Opatření bsahuje tyt základní kmpnenty: 1. Mnitring záměrů jedntlivých aktérů uvnitř i vně kraje 2. Aktualizace sítě cyklistické infrastruktury ve Středčeském kraji ve smyslu závěrů frmulvaných v tét kncepci 3. Vyhdncení a aktualizace kncepce rzvje cyklturistiky 4. Prjekční činnst (zpracvání technických studií, studií vybavensti apd.) Kmpetence Garant: Středčeský kraj, Krajský úřad, dbr reginálníh rzvje, krajský cyklkrdinátr Zapjené subjekty: města, bce a mikrreginy, destinační agentury, KČT, MMR Indikátry Pčet seminářů či knferencí k danému tématu Mnžství získaných infrmací (např. pčtu realizvaných či připravvaných prjektů) Pčet kperujících subjektů zejména při získávání dat Pčet vynalžených prstředků Termíny Průběžně, každrčně Opatření 3.2: Organizace a krdinace Cíl patření Zajistit efektivní a krdinvanu realizaci infrastrukturních a marketingvých patření jedntlivých subjektů. Zapjit cyklisticku dpravu d integrvanéh dpravníh systému Věcný ppis Opatření bude zaměřen na identifikaci relevantních subjektů a vytvření kperující sítě partnerů. V rámci tét sítě djde priritně k přípravě a realizaci patření 1.2: Cyklturistické značení a 1.3: Dplňkvá infrastruktura/vybavení cykltras, na základě výsledků bude mžné realizvat i patření 3.1 Kncepční činnst B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 42

43 Kmpetence Indikátry Termíny Dále bude prváděn průběžný mnitring záměrů s vazbu na cyklisticku infrastrukturu (prjektvé záměry, územní plány bcí, ZÚR, kmplexní pzemkvé úpravy, rušení tratí, reknstrukce krajských silnic. apd.). V blasti dpravní bslužnsti je nutné zabezpečit krdinvaný pstup s dpravci pr zajištění přepravy jízdních kl v cyklbusech a vlacích. V blasti marketingu je patření zaměřen na vytvření sítě kperujících partnerů, kteří budu splečně plánvat a realizvat marketingvá patření. Na nárdní úrvni je aktivní nezbytné zapjení Středčeskéh kraje d přípravy a realizace prjektu Česk jede, kde budu prezentvány nejatraktivnější cyklturistické prdukty. Na mezinárdním pli se bude Středčeský kraj aktivně pdílet na prjektu EurVel. Garant: Středčeský kraj, Krajský úřad, dbr reginálníh rzvje, krajský cyklkrdinátr Zapjené sby: správci vdních tků, vlastníci a správci lesů, bce a mikrreginy, dpravci (autbusvá a železniční dprava), SŽDC, MMR, Pzemkvý fnd, Krajský úřad, dbr dpravy dbr investic, destinační agentury ve Středčeském kraji, Agentura CzechTurism, Eurpean Cyclist s Federatin. Mnžství získaných infrmací (např. pčtu realizvaných či připravvaných prjektů) Pčet kperujících subjektů zejména při získávání dat Průběžně, každrčně Prblematika rganizace a krdinace se v Nárdní cyklstrategii bjevuje jak pdkapitla ve většině cílů a patřeních (ať už zmíněná či jen naznačená), není však řešena samstatně. Z hlediska celnárdníh je t lgické, nutnst kperujících subjektů sice také existuje, ale v celnárdní úrvni (s celplšnu půsbnstí) je jich výrazně méně a u většiny je jejich účast na prduktu dbrvlná. V případě Kraje je nutné infrmvat a infrmace získávat z něklikanásbně většíh mnžství zdrjů. Jen měst, městysů a bcí je ve Středčeském kraji 1146, dále jsu zde susední kraje, zájmvá sdružení, rgány státní správy, atd. Navíc, přestže i v tmt směru jde vztahy pstavené na dbrvlnsti (neexistuje žádný předpis ani vyhláška, která by města či bce nutila infrmvat kraj připravvaných či realizvaných prjektech týkajících se cyklistické infrastruktury), je získávání infrmací nutnstí. Bez úzkých vazeb a vzájemném kntinuálním infrmvání se kncepční činnst a následná zpětná vazba nebejde a když an, budu ba prcesy a vše c z nich vyplývá výrazně méně kvalitní. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 43

44 4. Zdrje financvání Tat kapitla je zaměřena na t, jaké eknmické nástrje při řešení prblematiky v cyklistické dpravě existují. Z phledu dpadu na veřejné rzpčty můžeme rzdělit nástrje na pdpru cyklistické dpravy d tří skupin nástrje výdajvé, příjmvé a nástrje neutrální Výdajvé nástrje Výdajvé nástrje nebli dtace, lze rzčlenit na dtace d cyklistické infrastruktury a dtace d služeb pr cyklisty. Financvání prbíhá z veřejných rzpčtů či mimrzpčtvých fndů. V případě České republiky se hvří státním rzpčtu, rzpčtech krajů a bcí a Státním fndu dpravní infrastruktury (dále jen SFDI) SFDI SFDI byl zřízen záknem 104/2000 Sb. ze dne 4. dubna Účelem je rzvj, výstavba, údržba a mdernizace v blasti silnic a dálnic, železničních dpravních cest a vnitrzemských vdních cest. SFDI přispívá na výstavbu cyklstezek již d rku 2001, kdy se jednal puze 7 pdpřených akcí v hdntě 12 mil. Kč. V dalších letech se dtace zvyšvaly. V rce 2012 byly pskytnuté dtace v celkvé výši 130 mil. Kč, pr rk 2013 byl předběžný rzpčet na pskytvání příspěvků na výstavbu a údržbu cyklistických stezek stanven na 150 mil. Kč. 1 Z dtačníh prgramu lze pdprvat puze výstavbu a údržbu cyklstezek, které jsu zřízeny za účelem zvýšení bezpečnsti cyklistů. Nvinku pr rk 2013 je změna pravidel pr pskytvání příspěvků. Dpsud byl mžné financvat puze výstavbu cyklistických stezek, nyní je mžné čerpat příspěvky v rámci prgramu zaměřenéh na bezpečnst také pr účely cykldpravy. Tat změna umžní mim vybudvání cyklstezek i vyznačení cyklpruhů, upravení výšky a tvaru brubníků, prvedení změn v systému světel na křižvatkách. Velkým kladem nvých 1 Rzpčet Státníh fndu dpravní infrastruktury na rk Dstupné na < [cit. nline 3. dubna, 12:30] B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 44

45 pravidel pr pskytvání příspěvků je i plánvané zvýšení příspěvku z půvdní maximální výše 65% celkvých uznatelných nákladů na 85%. Příspěvky v rámci SFDI s nedají kmbinvat s prstředky strukturálních fndů EU. Výše finančníh příspěvku a prcent spluúčasti každé vybrané akce schvaluje Výbr SFDI jak limitní a nepřekrčitelné. Pr blast cyklistiky SFDI zřídil dva dtační prgramy Cyklistické stezky, ze kteréh je mžné financvat puze výstavbu a údržbu cyklstezek za účelem zvýšení bezpečnsti cyklistů, rzpčet pr rk 2013 je stanven na 150 mil. Kč. Druhý dtační prgram Zvyšvání bezpečnsti a zpřístupňvání dpravy, jehž rzpčet je stanven na 150 mil. Kč, pdpruje prjekty, které vedu ke zvýšení bezpečnsti dpravy a jejíh zpřístupnění pr sby s mezenu schpnstí phybu a rientace, přičemž takvát patření řeší zárveň bezpečnst cyklistů ve městech. Od rku 2013 je zřízen prgram - Příspěvky na zvyšvání bezpečnsti a zpřístupňvání dpravy zklidnění dpravy, na který je vyčleněn 100 mil. Kč. Nvá pravidla pr pskytvání příspěvků pr naplňvání prgramů zaměřených ke zvýšení bezpečnsti dpravy a jejíh zpřístupňvání sbám s mezenu schpnstí pr rk 2014 byla Výbrem Státníh fndu dpravní infrastruktury schválena Dne byla schválena Výbrem Státníh fndu dpravní infrastruktury nvá pravidla pr pskytvání příspěvků na výstavbu a údržbu cyklistických stezek pr rk Výzva k pdání žádsti pdle nvých pravidel bude vypsána v září 2013, žádsti budu akceptvány d ledna V přílze je uveden seznam schválených žádstí pr rk Vnvých pravidlech SFDI na rk 2014, v rámci nichž se prti rku 2013 zvyšuje příspěvek na 85% a pskytvání příspěvků pr naplňvání prgramů zaměřených ke zvýšení bezpečnsti dpravy a jejíh zpřístupňvání sbám s mezenu schpnstí phybu a rientace, se rzšiřuje příspěvky na úpravy směřující ke zvýšení bezpečnsti chdců a cyklistů, resp. k bezpečné integraci pěší a cyklistické dpravy v hlavním a přidruženém dpravním prstru dpravní značení, dpravní bezpečnstní zařízení, úpravy brubníků, pvrchů, vyhrazené jízdní pruhy pr cyklisty, cyklpiktgramy atd. Příjemcem příspěvku SFDI pr naplňvání prgramů zaměřených ke zvýšení bezpečnsti dpravy může být kraj, resp. jeh rganizační slžka, neb příspěvkvá rganizace, která vyknává správu majetku ve vlastnictví kraje. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 45

46 Strukturální fndy EU EU prvádí plitiku sudržnsti (khezní plitiku) v rámci cyklů (prgramvých bdbí) p sedmi letech. Cíle plitiky EU se mění pdle aktuální situace, ptřeb stávajících a přistupujících členů a celkvéh prstředí EU. V prgramvém bdbí má khezní plitika tři cíle: Knvergence centrum pr pdpru hspdářskéh a sciálníh rzvje méně vyspělých reginů. V ČR se d tht cíle řadí všechny reginy sudržnsti, krmě Hlavníh města Prahy. Je prváděn prstřednictvím smi tematických peračních prgramů (OP Dprava, OP Živtní prstředí, Integrvaný perační prgram a další) a sedmi reginálních peračních prgramů (ROP NUTS II Severzápad, NUTS II Jihvýchd, NUTS Střední Čechy a další viz. brázek). Na tematické perační prgramy je přidělena částka 21,23 miliard eur a na ROP je vyhrazena částka 4,66 miliard eur. Zdrj: Český statistický úřad, dstupné na< B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 46

47 Knkurenceschpnst a zaměstnanst pd tent cíl spadá Hlavní měst Praha se dvěma peračními prgramy (OP Praha Knkurenceschpnst, OP Praha Adaptabilita), na které je vyčleněn 0,42 miliard eur. Evrpská územní splupráce pdpruje mezireginální a nadnárdní splupráci reginů. Prstředky lze čerpat z devíti peračních prgramů (OP Přeshraniční splupráci ČR Rakusk, OP Mezireginální splupráci, OP Nadnárdní splupráce a další), na něž připadá 0,39 miliard eur. Na tyt cíle byl vyčleněn 350 mld. Eur v rámci celé Evrpy a z th 26,7 mld. Eur byl vyhrazen pr Česku republiku. V sučasné dbě se tvří rámec khezní plitiky pr bdbí , za ČR krdinuje vyjednávání bsahu jedntlivých nařízení MMR. MMR vydal dkument Pdklad pr přípravu Dhdy partnerství pr prgramvé bdbí Vymezení prgramů pr další pstup při přípravě České republiky pr efektivní čerpání fndu Splečnéh strategickéh rámce. Tent materiál se zabývá přípravu České republiky na čerpání z fndů Splečnéh strategickéh rámce, analyzuje pžadavky a pdmínky pr buducí řízení a krdinaci vyplývající z návrhů nařízení EU, ale také ze zkušenstí z minulých let. V dkumentu je navržena struktura prgramů, která zhledňuje pzitivní i negativní zkušensti z dsavadníh čerpání z prstředků EU. Navržené perační prgramy: Oblast eknmiky a pdpry knkurenceschpnsti je kncentrvána d tří OP, které integrují investice a ptřeby vzdělávání pr eknmiku a její knkurenceschpnst: OP Pdnikání a invace pr knkurenceschpnst, OP Výzkum, vývj a vzdělávání a OP Zaměstnanst. Ptřeba budvání dpravní a envirnmentální infrastruktury je kncentrvána d OP Dprava a OP Živtní prstředí. Sustředěná pdpra růstu a knkurenceschpnsti na úrvni reginů je zajištěna jednak reginální a územní dimenzí tematických OP a jednak centrálním Integrvaným reginálním OP. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 47

48 Z důvdů dlišných věcných i frmálních pdmínek je ddělen prgram pr Prahu OP Praha pól růstu ČR, který pdpruje regin nejvýznamnější pr eknmiku celéh státu. Řízení a krdinace buducí intervence bude zajištěna prstřednictvím OP Technická pmc pr celu sustavu OP. Zdrj: Získání dtací ze Strukturálních fndů a khezníh fndu Přestže v letšním rce již není mžné žádat dtace z fndů EU, jelikž jsu vyčerpány, předpkládáme, že pstup pr získání dtací v dalších letech bude neměnný. O dtace se mhu přihlásit bce, kraje, ministerstva, pdnikatelé, vlastníci dpravní infrastruktury, neziskvé rganizace, škly, výzkumná centra a další. U každéh Operačníh prgramu je výčet subjektů, které mhu finanční prstředky zažádat. Pr získání dtace je nutné něklik krků, prvním z nich je vytvření pdrbnéh prjektvéh záměru. Obecně vzat se pdprují prjekty, které jsu veřejně prspěšné a přispívají k určitému zlepšení. Druhým krkem je výběr peračníh prgramu, v ČR je pr bdbí peračních prgramů, rzdělených mezi tři výše uvedené cíle plitiky hspdářské a sciální sudržnsti. Další fází je zpracvání žádsti dtaci, která musí být vyplňvána v elektrnické pdbě. Pr úspěšnu tvrbu jsu dstupné příručky pr žadatele, vytvřené dpvídajícím peračním prgramem (dále jen OP), existuje i mžnst knzultace, semináře, knference atd. Prjektvu žádst přijímají OP prstřednictvím výzev, které jsu časvě hraničeny. Hdncení prbíhá nejprve z frmální stránky a dále z hlediska předem stanvených hdntících a bdvacích kritérií. V případě úspěšnsti prjektu je mezi žadatelem a OP uzavřena smluva financvání, ta stanvuje výši dtace. Realizace prjektu se musí řídit všemi platnými pstupy a ddržvat stanvená pravidla (výběr ddavatele, pvinná publicita, uchvání dkladů). Prvedení musí vést ke splnění stanvených cílů prjektu mnitrvacích indikátrů. P úspěšné realizaci předkládá příjemce dtace žádst platbu. Pakliže jsu všechny pdmínky OP ddrženy, je mu dtace prplacena. Příjemce je pvinen udržvat výsledky prjektu p dbu tří až pěti let p bdržení dtace. Jestliže jsu některé z pdmínek prušeny příjemce má pvinnst vrátit část či celu dtaci. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 48

49 Pr rzvj cyklistiky je mžné žádat dtace v jedntlivých ROP či tematických OP, například OP dprava či Integrvaný perační prgram. Reginální perační prgram NUTS II Střední Čechy Všebecným cílem ROP NUTS II, který se územně shduje se Středčeským krajem, je vytvření pdmínek pr růst HDP reginu a zajištění kvalitnějšíh živta byvatel měst i venkva. Tht cíle chce prgram dsáhnut prstřednictvím zvýšení atraktivity reginu pr bydlení, pdnikání, investice a cestvní ruch. Z hlediska dpravy se jedná například zlepšení dpravní dstupnsti a prpjení reginu, zrenvvání veřejných dpravních prstředků, pdpra rzvje infrastruktury a služeb cestvníh ruchu atd. ROP Střední Čechy je zařazen mezi ROP v cíli Knvergence a je na něj vyčleněn 571, 72 mil. Eur. ROP NUTS II má 4 priritní sy (Dprava, Cestvní ruch, Integrvaný rzvj území, Technická pmc), které jsu dále knkretizvány prstřednictvím blastí pdpry, tedy jaké typy prjektů mhu být z dané priritní sy pdprvány. Jak příklad, který byl z ROP Střední Čechy financván můžeme uvést prjekt Na kle d práce i pr radst, díky kterému vznikla cyklstezka spjující měst Žebrák a bec Tčník, jež byla tevřena 18. října Celkvé náklady cyklstezky činily 3,6 mil. Kč, dtace byla pskytnuta ve výši 2,6 mil. Kč. Pr rk 2013 je v přílze uvedena Výzva č. 69 k předkládání prjektů pr blast pdpry 1.2 udržitelné frmy veřejné dpravy (cyklstezky), ze které byla splufinancvána Cyklstezka Zeleneč Lázně Tušeň a Kladenská cyklstezka. Zdrj: Grantvá a dtační řízení Středčeskéh kraje Středčeský kraj pskytuje finanční příspěvky z krajskéh rzpčtů institucím, jedntlivcům i bcím prstřednictvím grantvých a dtačních řízení. Pdle finančníh zatížení rzhduje pskytnutí příspěvku Rada kraje či Zastupitelstv kraje (vyšší částky a příspěvky bcím). Z Fndu cestvníh ruchu a pdpry pdnikání byly v rce 2012 přiděleny dtace na výstavbu Cykltrasy Králův Dvůr Karlštejn, navrhvaná dtace činí Kč, na nvé stjany na jízdní kla v Pděbradech v částce Kč. Dále pak se jedná přízení a údržbu dprvdné cyklistické infrastruktury stjany na kla ve Vraném nad Vltavu v částce Kč či cyklbusy Máchův kraj Kkřínsk, kde je žadatelem Mšen B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 49

50 v částce Kč. Garantem pr blast cestvníh ruchu, blast pdpry údržba značení pěších a cyklistických tras a pdpra rzvje rekreační cyklistiky je pan Pavel Klimeš, DiS Prgram TEN-T Prgram TEN-T je věnván rzvji transevrpské dpravní sítě, jehž finanční prstředky jsu určeny všem členským státům EU. Dne 18. prsince 2012 Dpravní výbr Evrpskéh parlamentu (przatím se ještě čeká na schválení Evrpsku kmisí, kde se však předpkládá kladné vyjádření) ptvrdil, že cyklistické trasy EurVel budu začleněny mezi kridry TEN-T a tak i d ficiálních finančních pravidel EU. Tt rzhdnutí tak vede k získání mžnsti pr financvání dpravních staveb pr cyklisty, které vedu pdél sítě Příjmvé nástrje Příjmvé nástrje se mhu dále členit na pplatky a daně a daňvé úlevy. Mezi pplatky můžeme zařadit například zpplatnění parkvání či vjezdu d centra města, užívání jízdních kl, kde se tyt pplatky neplatí, je tak finančně výhdnější ve srvnání s statními prstředky dpravy, za které se platí. Obdbným způsbem fungují i daňvé úlevy. Prstřednictvím daňvých úlev na daň z přidané hdnty pr kla neb dčitatelné plžky z daně z příjmu za djíždění určitým druhem dpravy, pskytvání cyklistické infrastruktury a pdpry jízdy na kle zaměstnancům a jiné. Je ve vlastním zájmu státních činitelů, aby vhdně nastavili příjmvé nástrje, jelikž výsledkem může být příns pr státní rzpčet a zárveň pzitivní vliv na živtní prstředí. U některých nástrjů je také uváděn mžné snížení deficitu kapacit prvzvatelů veřejné dpravy Ostatní nástrje Mezi statní nástrje jsu řazeny ty, které jsu neutrální k veřejným rzpčtům. Jedná se například pjištění či dbrvlné dhdy. Vhdnu ukázku může být výhdná nabídka pjištění pr cyklisty (pjištění jízdníh kla pr případ dcizení, úrazvé pjištění atd.), která může půsbit jak mtiv k rzšíření využívání jízdníh kla. Dbrvlná dhda může být ujednána mezi pdnikatelsku jedntku a místní samsprávu, kdy se pdnikatelský subjekt zaváže pdprvat djíždění svých zaměstnanců na kle a vytvřit k tmu vhdnu infrastrukturu, zázemí apd. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 50

51 V nvé Cyklstrategii jsu uvedena dpručení, pdle kterých by se měly jedntlivé žádsti příspěvky hdntit. Důvdem je, že finanční zdrje jsu značně mezené a nedstatečné, prt je důležité je účelně rzmístit tam, kde bude rzvj nejefektivnější. Stanvené pririty pr preferenci žádstí příspěvek na výstavbu cyklistické kmunikace: Intravilán Prkázání žadatele, prstřednictvím vytvřenéh strategickéh dkumentu, že cyklisticku dpravu pvažuje za nedílnu sučást dpravníh systému. Splečné mtt Cyklstrategie pr tt patření je: Města krátkých vzdálenstí. Prkázání záměru řešení cyklistické dpravy v územním plánu bce či v jiném územně plánvacím dkumentu (Generel, technická studie...), kde jsu zhledněny nejen cyklstezky, ale i řešení celkvéh veřejnéh prstru, kde se předpkládá i využití zklidněných zón, případně cyklistických pruhů. Extravilán V případě extravilánu by měly být upřednstněny žádsti v místech s vysku intenzitu prvzu. Místa, kde je nutné vybudvat cyklstezku především kvůli dennímu djíždění, pr psílení bezpečnsti silničníh prvzu z bcí d měst a následně mezi bcemi. Zejména se bude jednat silnice I. a II. třídy, v pdstatněných případech i silnice III. třídy, které řeší cestu žáků d škly. EurVel a dálkvá síť Zde se jedná především systematicku pdpru státu a krajů k vybudvání suvislé páteřní sítě evrpských a dálkvých cykltras ČR. Zdpvědnst za budvání cyklistické infrastruktury mají sice bce a města, ale pkud se má cyklistická stezka řešit na území malé bce, bývá t čast prblém. A právě EurVel a dálkvá síť cykltras ČR ukazuje, že nad tut sítí by měl převzít garanci stát, ve splupráci s kraji. Pkud se tak nestane, nikdy se nám nepdaří vybudvat suvislu síť evrpských a dálkvých cykltras ČR. 2 2 Zdrj: B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 51

52 5. Návrhy změn cyklistických tras z hlediska bezpečnsti cyklistů a pěších a návrhy na dplnění sytému Na rzdíl d statních krajů ČR má Středčeský kraj určitá specifika, která přím neb nepřím vlivňují rzvj cyklistiky resp. mžnsti rzvje cyklistické infrastruktury. Některé vlivy jsu pzitivní, jiné napak mezující. Středčeský kraj nemá žádné přirzené centrum, tut funkci becně nahrazuje Praha, nicméně ta z hlediska cyklistiky prsazuje vlastní plitiku prakticky bez hledu na vazby s klím. Dalším aspektem je minimum významných rekreačních blastí typu Krknše, Lipenská nádrž, či Jizerské hry, které by hrmadně přitahvaly návštěvníky. Dispnuje puze lkalitami a místy, které přitahují zájem pr krátkdbu rekreaci, méně však pr delší pbyty. V kntextu s tím je napak výhdnější blízkst Prahy, která pr pdbné využití generuje velké mnžství ptenciálních uživatelů cyklistické infrastruktury. S tím suvisí i vyská suburbanizace v pásu kl Prahy. Ta pět generuje velké mnžství ptenciálních cyklistů, stěžuje však vedení nvých cyklstezek a cykltras. Plšný rzvj cyklistiky v kraji je rvněž limitván jeh mrflgií. Ve výchdní části kraje jsu pdmínky pr rzvj rekreační i běžné cyklistiky příznivější, stejně tak jak v diagnálním směru pdél tků velkých řek (Vltava, Sázava, Berunka). Pdbný vliv jak terén mají vliv na rzvj cyklistické infrastruktury i četné dpravní stavby. Hustta dálnic, rychlstních kmunikací, silnic vyšších tříd a železničních kridrů je vyská a zhušťuje se směrem k Praze. V takvém prstru je btížné budvat nvu cyklisticku infrastrukturu, např. ve větší míře je nutné při návrhu zhledňvat prcházející silnice vyšších tříd či řešit časté křížení frekventvaných kmunikací. Cykltrasy prcházejí pstupným vývjem, jsu dplňvány trasy nvé, které prpjují buď stávající trasy neb na ně navazují a vedu cyklisty na místa nvá. Rvněž jsu zaznamenávány změny jejich trasvání zejména v suvislsti s mezením nebezpečných úseků či jejich přesměrvání na cyklstezky. S rzvjem cyklistické dpravy, nárůstem pčtu cykltras v rámci republiky a prpjením republikvých cykltras na bdbné systémy v zahraničí, a t včetně dálkvých evrpských cykltras Eur Vel, vznikla ptřeba přečíslvání některých tras tak, aby především zjedndušila rientaci cyklistů, kteří cykltrasy využívají, a zárveň v případech, kde t bude mžné, číselné značení nárdních cykltras respektval číselné značení sítě Eur Vel. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 52

53 Přeznačení by měl být realizván v letech 2012 až 2016, pdle mžnstí a úspěšnsti získání prstředků na tut akci. Hlavní změny p přečíslvání ve Středčeském kraji: stávající CT 24 se mění na CT 2 s značením Labská a s průběhem d pramene Labe až p hranice s Německem úsek stávající CT 2 mezi Mělníkem a Prahu se mění na CT 7 CT 11 je jižně d Prahy až k Sedlčanům přečíslvána na CT 7 CT 14 se na území Středčeskéh kraje dále nevyskytuje cykltrasa Jizera je značena číslem 17 V následujícím schématu je uveden návrh nvéh číslvání. Návrh sítě dálkvý tras, stav k Zdrj: B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 53

54 Snahu návrhu je vytvření rvnměrnéh pkrytí Středčeskéh kraje bezpečnými cykltrasami a cyklstezkami, které budu vytvářet lgický hierarchizvaný systém se vzájemnými vazbami nejen mezi samy mezi sebu, ale také vytvří kvalitní pkrytí kraje pr cyklisticku dpravu s návaznstmi na jiné druhy dpravy (především železniční a autbusvu) tak, aby se cyklistická dprava stávala více knkurenceschpnu, jak je pžadván v Nárdní Cyklstrategii pr nadcházející bdbí Zárveň víme, že změny v systému je nutné uvažvat v delším časvém hrizntu. Generel cyklistické dpravy je pr t ideální nástrj a měl by na něj být tak nahlížen stanvuje určitu kncepci rzvje kraje v blasti cykldpravy a jak kncepční dkument také dispnuje určitu míru pdrbnsti, která může být dále jedntlivými subjekty (ORP, bce, bčanská sdružení a další) zpřesňvána přes prvtní návrh průběhu v daném území až d fáze realizační dkumentace. Říkáme, že generel je ve své pdstatě dkumentem kncepčním, jde tedy vytvření kvalitníh základu pr další stupně navrhvání v území. Zhledňvali jsme nejen jedntlivé vazby a prpjení, ale také chranu přírdy a krajiny a v nepslední řadě sučasnu, pr cyklistiku nepříliš příznivu, finanční situaci. Pr řadu tras jsme se snažili využít existující účelvé kmunikace, kterých je na mnha místech mezi sídly dstatek a jízda p nich je phdlná a bezpečná. Nvé zpevněné kmunikace v krajině byly, byl-li t mžné, navrhvány tam, kde t vazby mezi sídly či mezi cíli cest pravdu vyžadují a kde není mžnst využít takvých právě stávajících cest a kde návrhem takvé stezky nedjde k nevhdné přeměně stávajícíh přírdníh charakteru místa. Puze systematickým, správně metdicky vedeným a krdinvaným úsilím pdprvaným mtivací finanční pdpry, lze dcílit zlepšení pdmínek pr každdenní využívání jízdníh kla jak rvncennéh prstředku k cestvání d škl a zaměstnání, k pznávání Středčeskéh kraje a užívání jeh krás. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 54

55 5.1. Třídění cykltras Hlavní (dálkvé) trasy mezinárdníh významu trasy Greenways I. třída (značeny jedncifernými čísly) převážně průtahy tras mezinárdníh neb nárdníh významu trasy nárdníh a mezireginálníh významu II. třída (značeny dvucifernými čísly) Vedlejší Dplňkvé III. třída (značeny trjcifernými čísly) spjnice mezi nárdními a mezireginálními trasami neb trasy reginálníh významu IV. třída (značeny čtyřcifernými čísly) spjnice mezi statními trasami, místní trasy neb kruhy místníh významu, většinu nezasahují mim daný regin tématické trasy většinu trasy místníh významu, vytvářející například kruhy pr každdenní či víkendvu rekreaci, jak jsu Křivklátské kruhy či Ovcná stezka Pdlipansk Trasy by měly tvřit lgický hierarchizvaný systém, umžňující cyklistům snadnu rientaci nejen při plánvání cest, ale také v samtném terénu. U některých tras jsme v návrhu upravili jejich zařazení d jedntlivých tříd tak, aby byl na celém území středčeskéh kraje zajištěn kvalitní pkrytí trasami všech tříd. V následujících schématech je zbrazen rastr tras vyšších tříd, vytvářející páteřní systém pr cykldpravu a cyklturistiku v kraji. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 55

56 Navrhvaný systém cykltras I. a II. třídy: TRASY I. třídy TRASY II. třídy hranice kraje Schéma celkvé hustty pkrytí dle návrhu Aktualizace generelu 2013: Legenda: viz. strana 71 B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 56

57 5.2. Revize návrhu páteřních cykltras Trasy Eur Vel Průběh tras Eur Vel 4 (růžvá) a Eur Vel 7 (zelená) středčeským krajem Trasa Eur Vel 4 Trasa Eur Vel n. 4 vede d hranice kraje přes Rakvník až d Rztk u Křivklátu p trase GW Berunka Střela (ppis viz výše). Od Rztk u Křivklátu pak pkračuje jižním směrem přes Karlvu Ves, Brumy a klem hradu Tčník míří d d Beruna, těsně za ním přejíždí trasa na břeh levý a z Beruna pté vede p trase P stpách českých králů ke Karlštejnu a dále d Hlásné Třebaně a pté v suběhu s CT 3 až d Prahy. Ve směru výchdně d Prahy bude trasa vycházet d Hrních Pčernic p CT 17 přes Zeleneč a Lázně Tušeň, kde se napjí na Labsku trasu CT 2 a v suběhu s ní bude pkračvat přes Nymburk, Pděbrady, Velký Osek a Klín. Pté se stčí jihvýchdním směrem přes Hlubký Důl, Nebvidy a Hřany d Kutné Hry. Odtud pak vede dále v suběhu s CT 1 na Neškaredice, Třebešice, Čáslav, Tupadly a Hstvice, hranici kraje překnává za bcí Zehuby a pkračuje d bce Biskupice. Trasa je vedena v úseku d hranice kraje p Hlásnu Třebaň p trasách kategrizace II. třídy, pté d Prahy p trasách I. třídy, úsek mezi Prahu a CT Labská je p trasách II. třídy. Pté vede pět p trasách I. třídy, s výjimku úseku Klín Kutná Hra, který je kategrizván II. třídu. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 57

58 Trasa Eur Vel n. 7 Severně d Prahy trasa pvede z Prahy p pravém břehu Vltavy, pté se d Vltavy vzhledem k prblematickým terénním pměrům v blízksti řeky dklní a pvede přes Klecany a dále na Větrušice a d Máslvic, kde se pět vrátí na pravý břeh řeky. P břehu pkračuje dále d Chvatěrub, kde naváže na již pstavenu cyklstezku d Kralup nad Vltavu. V Kralupech p mstě přejde na levý břeh Vltavy a pkračuje p cyklstezce d Nelahzevsi, kde je třeba vyřešit suběh s frekventvanu silnicí III/ d knce Dvřákvy stezky navrhujeme pstavit samstatnu cyklstezku až k lávce v Hleďsebe I. Dále je trasa vedena v suběhu se stávající CT 2, d Červenéh Mlýna dpručujeme vést trasu alternativně blíže k řece p stávajících cestách a k hrázím, p nich pkračvat k Buklu, dále na Zálezlice a Vltavu překnat v Lužci nad Vltavu p lávce, která je již údajně plánvána (zdrj bec Hřín), a pkračvat p cyklstezce d bce Vrbn a dále d bce Hřín, Vliněves, Dlní Beřkvice pdél Labe přád dále až k bci Hrní Pčaply, kde trasa puští území kraje. Jižně d Prahy je tat trasa vedena v suběhu se stávající CT 11 nejprve ve stávajícím průběhu přes Průhnice, Dbřejvice, Herink, Olešky a Křížkvý Újezdec. Následuje přetrasvaný úsek, kde se trasa dklání na Štiřín, Mkřany, Řehenice, dále pak pkračuje p pravém břehu Sázavy na jihzápad d Zbřenéh Kstelce, kde přejde na břeh levý a dtud vede dále d Týnce nad Sázavu, d bce Chleby, Dunávice, Sběšvice, d Neveklva a dále přes Štětkvice na Ksvu Hru a pté jihzápaním směrem na Krásnu Hru nad Vltavu, Milešv, Klučenice a Vltýřv, kde přechází d Jihčeskéh kraje. Předchzí aktualizace generelu vedla Vltavsku trasu blíže k Vltavě, její využití však byl pdmíněn funkcí přívzu mezi Staru a Nvu Živhští. Tent přívz je však v prvzu puze d června d srpna, cž je pr vedení trasy mezinárdníh významu nepřípustné. Trasa je vedena v celém svém průběhu p trasách kategrie I. třídy Trasy Greenways Greenway Jizera Vedena také jak dálkvá cykltrasa CT 17. Cykltrasu Jizera lze již z velké části abslvvat p stávajících vyznačených cykltrasách. Čast se však vzdaluje d řeky Jizery d kpcvitéh terénu. Snahu je B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 58

59 vybudvat páteřní cyklstezku, která pvede v blízksti řeky Jizery s minimálním převýšením, kteru budu mci využívat i rdiny s dětmi na pěší výlety, in-line bruslaři, vdáci a místní lidé budu mci p cyklstezce jezdit d práce, d škly, za nákupem. Sučástí záměru je vybudvání dpravní a turistické infrastruktury a zajištění dluhdbé udržitelnsti prjektu prstřednictvím funkčníh managementu. Przatím vede pdél Jizery s číslem 241 (částečně i 223) V sučasné dbě jsu pr ni zpracvávány vyhledávací studie jak v Libereckém, tak Středčeském kraji. Tyt mají mim jiné upřesnit trasu včetně míst napjení na stávající síť. V buducnsti umžní kvalitní spjení z Prahy d Českéh ráje. Trasa vstupuje z Prahy d Středčeskéh kraje p cyklstezce na Zeleneč, ve stpě trasy dříve značvané číslem 14, p které djede až d Lázní Tušeň. V Lázních Tušeň je se napjí na CT 2, p břehu Labe je vedena d bce Káraný a dále d bce Nvý Vestec. Odtud pak vede p hliněné cestě na břehu Jizery d Otradvic. Z Otradvic vede p silnici III. třídy ke křižvatce se silnicí II/610. Pkračuje p asfaltvé lesní cestě d bce Skrkv. Ze Skrkva vede p hliněné plní cestě d Tuřic. Z Tuřic d Sbětuch vede p silnici III. třídy. Pkračuje p plní cestě s pvrchem ze štěrku prlévanéh asfaltem d Kchánek a pté d Benátek nad Jizeru p hliněné plní cestě, která se těsně před Benátkami mění ve zpevněnu kmunikaci s asfaltvým pvrchem. Z Benátek nad Jizeru pkračuje p silnici III. třídy d Dražic. Z Dražic vede p hliněné plní cestě d bce Hrky nad Jizeru. Odtud vede p cestě pdél Jizery klem bce Hrušv a dále d bce Vinec. V bci Vinec je vedena p zpevněných místních kmunikacích, pkračuje p hliněné cestě d Mladé Bleslavi Čejetiček. V úseku Krnsk Mladá Bleslav Čejetičky je trasa vedena v suběhu s trasu č Trasa pkračuje pdél řeky Jizery p místních a účelvých kmunikacích. V bci Pdlázky je vedena cca 200 m p průtahu silnice II/259. Dále pkračuje p místních a účelvých kmunikacích d bce Hrdlřezy. Z Hrdlřez vede p silnici III. třídy pdél železniční tratě až d Malé Bělé. Pkračuje p místní kmunikaci suběžné s hlavním průtahem bcí a dále p levém břehu Rkytky d bce Klkčka a dále p silnici III. třídy d Kláštera Hradiště nad Jizeru. Dále vede p silnicích III. třídy klem Mnichva Hradiště, přes Pdlí, Hření, Kruhy a Hradec d Březiny. Z Březiny pkračuje p účelvé kmunikaci pdél řeky Jizery až k silnici III. třídy Dubrava Lukv. Z Lukva vede p silnici III. třídy Lukv Svijany a před bcí Svijany překračuje hranici s Libereckým krajem. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 59

60 Greenway Berunka - Střela Greenway Berunka Střela (vedená také jak dálkvá cykltrasa CT 39) spjuje dvě české řeky přes Křivklát, Rakvník a Rabštejn nad Střelu. V úseku na rzhraní středčeskéh a plzeňskéh kraje vede p reginální trase č. 351 Rakvník - Manětín, která prpjuje dvě turisticky atraktivní lkality: CHKO Křivklátsk a severní Plzeňsk se známými barkními památkami zámkem Manětín a klášterem Plasy. Trasa je vedena z velké části p nezpevněných plních a lesních cestách a téměř vůbec nevede p rušných silnicích. D středčeskéh kraje vstupuje u bce Ostrvec, pkračuje p nezpevněných lesních cestách a zpevněnu kmunikaci mezi chatami klem bce Jesenice dále k silnici III. třídy na Ksbdy, d Ssně, p nezpevněné lesní cestě s velkým klesáním d bce Klečetné, pté pět p nezpevněné plní cestě a krátce p silnici III. třídy d bce Řeřichy, dále na Šanv, Senmaty a d Rakvníka p nezpevněných kmunikacích se zákazem vjezdu mtrvých vzidel. Přes Rakvník je vedena p místních kmunikacích se slabým prvzem, v západní části města je vedena p stezce pr chdce a cyklisty se splečným prvzem. Trasa dále prchází CHKO Křivklátsk. V úseku Rakvník Rztky je sklnvě velmi nenárčná. P silnicích s rušným prvzem je vedena mál. Z Rakvníka vyjíždí pdél Rakvnickéh ptka, údlím Rakvnickéh ptka p stezkách pr chdce a cyklisty s dděleným prvzem, převážně zpevněných. Z Městečka u Křivklátu d Rztk u Křivklátu vede údlím Rakvnickéh ptka p něklika úsecích silnic II. třídy. Tam, kde t byl mžné, je trasa přelžena na suběžné cesty mim rušné kmunikace, v některých úsecích t však vzhledem k nárčnému terénu bhužel mžné není a pr přesnější řešení trasy by byla ptřeba pdrbnější studie Greenway Praha Vídeň Greenway Praha Vídeň je na většině území kraje suběžná s trasu Eur Vel 7 a CT 7, jejíž ppis je již výše uveden. Za Sedlčany trasa přechází d stpy CT 11, p které pkračuje až na hranici kraje Greenway Vltavská stezka Greenway Vltavská stezka vede d Mělníka d Prahy suběžně s CT 7, pté prjde Prahu a ve Středčeském kraji jižně d Prahy pak pět pkračuje p pravém břehu Vltavy d Vranéh nad Vltavu, pté přejde na levý břeh a vede d Měchenic, Davle, Štěchvic a Slap. Dále pkračuje ve stpě CT 301 přes Buš, Čím, d Křničné. Zde trasu pnecháváme prti předchzímu vedení na levém břehu a pkračujeme na Sejcku Lhtu, Libčice a B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 60

61 Křepenice. Důvdem je nutnst využití přívzu při přejezdu na pravý břeh. Přívz funguje sezónně a četnst jedntlivých spjů není takvá, aby se zde cyklisté dstali kmfrtně na druhý břeh. P CT 301 pkračuje Vltavská stezka až k napjení Orlické vlečky před bcí Milešv a pté pkračuje suběžně s trasu Eur Vel 7 a CT 7 d Jihčeskéh kraje Greenway Labská stezka Ttžná s CT 2, její ppis je uveden v kapitle Labská stezka Hlavní dálkvé trasy I. a II. třídy CT 1 Z Prahy vychází p stávající trase přes bce Křenice a Březí. Úprava začíná u bce Babice, dkud pkračuje d části Babičky p žluté turistické trase a následně p zelené turistické trase na Žernvku a vrací se na část půvdníh průběhu, ze kteréh ale před Vyžlvku u rzhledny Skalka pět dbčuje severvýchdním směrem a pkračuje na Kzjedy (stávající trasa veducí na Jevany a Knjedy je překategrizvaná na trasu III. třídy). Trasa č. 1 pak pkračuje p stávající trase č d Kstelce nad Černými Lesy a dtud p nynějším úseku CT 0088 na Svatbín a Dbré Ple, kde se pět dstává d půvdní stpy. Další přetrasvání nastává za Kuřimí, kde je trasa vedena p zpevněné cestě pdél rybníku Strašík (mdrá turistická trasa a naučná stezka Zásmuky Kuřim) d bce Tušice, dtud pkračuje ve stávající trase ke Kutné Hře, kde je mírně upraven průjezd trasy městem a pté trasa již beze změny vede d Čáslavi a pté na hranici kraje CT 2 Labská Pdle Nárdní cyklstrategie je plánván přečíslvání dálkvých tras, které se dtkne i CT 2. Dvjku bude nvě značena trasa Labská, cž znamená, že stávající trasa č. 2 vedená pdél Vltavy bude v úseku d Mělníka p Prahu nvě značena číslem 7, a t z důvdu sjedncvání číslvání s mezinárdními dálkvými trasami - vede zde ttiž trasa Eur Vel č. 7, pkračující pté dále d Jihčeskéh kraje. V půvdním průběhu trasy č.2 vede nvá CT 2 d hranic s Ústeckým krajem d bce Hrní Pčaply, pdél levéh břehu Labe d Mělníka, kde přejíždí na břeh pravý a pdél Labe pkračuje dále ve stpě půvdní CT 24. Ve směru d Pardubickéh kraje vstupuje trasa na území kraje Středčeskéh za bcí Labské Chrčice a vede ve svém stávajícím průběhu d Týnce nad Labem, pté je její průběh B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 61

62 upraven - v suladu s předchzím Generelem z r navrhujeme přelžit na Klínsku trasu mezi Veletvem a Lžvicemi u Týnce nad Labem na břeh řeky, a tím se vyhnut úseku p silnici II/322. Trasa je převedena na zpevněnu cestu pdél slepéh ramene Labe a Veletvskéh mlýna d bce Veletv, kde se vrací d půvdní trasy. Sučasný průběh trasy za Týncem nad Labem p silnici II/322 dpručujeme zachvat pr cykldpravu za předpkladu vytvření vhdných patření na tét trase (rzšíření kmunikace cyklpruhy či výstavba suběžné cyklstezky směrem d Klína). Trasa dále pkračuje ve stávajícím průběhu přes Klín až na úrveň bce Pňv Předhradí p pravém břehu Labe, kmplikací je zde průchd stávající trasy přes PR Veltrubský luh a NPR Libický luh. Trasa je prt na úrvni bce Pňv Předhradí d řeky dklněna a vedena d Velkéh Oseka, dtud pak p cyklstezce, resp. vyhrazených jízdních pruzích pdél silnice II/105 d bce Libice nad Cidlinu. Cykltrasu by byl mžné vést přes NPR Libický luh přím d Libice nad Cidlinu neb p břehu Labe teprve tehdy, až byl-li by nalezen řešení, se kterým budu rgány chrany přírdy suhlasit, tj. dkud se takvét řešení nenajde, pvede trasa přes Velký Osek. Ttéž platí i alternativním vedení cykltrasy p kruně prtipvdňvé hráze z Libice nad Cidlinu k sutku Cidliny a Labe. Z Klína d Pděbrad je mžné daný úsek trasy abslvvat také p navrhvané místní trase vedené p levém břehu Labe, kde je trasa ve větším kntaktu se řeku - d Labe se dchýlí puze u Nvé Vsi, kde se přibližuje k vdním nádržím. V Pděbradech se pak p lávce vrátí na pravý břeh. Tat trasa je vhdná především pr dpravu byvatel bcí Oseček, Pňv Předhradí a Nvá Ves I. d Pděbrad a Klína či Pděbrad. Při vedení tét cyklstezky na levém břehu také nebude cyklstezka zasahvat d NPR Libický luh a PR Veltrubský luh. Labská trasa pak d Pděbrad dále pvede p cyklstezce (v suladu s vyhledávací studií a záměry bcí) p břehu až d Čelákvic. Před Čelákvicemi je navržena úprava přesuvající CT 2 na stezku veducí p břehu řeky namíst stávajícíh vedení přes bec Byšičky. Z Čelákvic bude směřvat d Káranéh, přes nvý mst přes Labe se pak přesune na levý břeh (trasa se tak vyhne vedení p silnici II/331 za Staru Bleslaví) a dále bude sledvat břeh řeky p cyklstezce přes Brandýs nad Labem, Záryby a Kstelec nad Labem, kde se pět přesune na břeh pravý, p kterém pvede až d Mělníka, s mírným dklnem za Neratvicemi přes Tuhaň a Kly. U Tuhaně, Větrušic a Kel prchází EVL Úpr Černínvsk, trasa je zde vedena p stávajících cestách. V Mělníku se trasa pět dstává na levý břeh a d stpy stávající CT 2. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 62

63 CT 3 Z Plzeňskéh kraje přijíždí d bce Těně p stávající stpě až d Kmárva, kde sice v návrhu sleduje stávající směr, ale je přetrasvána na suběžné kmunikace či stezky, aby se vyhnula kmunikaci II. třídy II/117. Za Hřvicemi pkračuje p místních kmunikacích směrem na bec Tihava a dále p zpevněné plní cestě na Lchvice, pté p místní kmunikaci a úseku nvě navržené cyklstezky k vlakvé zastávce Neumětely, kde se znvu napjí na stávající trasu. K další změně pak dchází za Lážvicemi u bce Nvé Dvry, dkud trasa pkračuje p místní kmunikaci na Všeradice, Nesvačily, Liteň a vrací se d své stpy v Zadní Třebáni, dkud pkračuje až d Černšic a dále d Prahy CT 7 - Vltava V úseku Mělník Praha je trasa vedena pdél Vltavy ve stpě stávající CT 2. Z mělníka vede na Hřín, Vrbn, Zálezlice, Dušníky nad Vltavu, Všestudy a k bci Veltrusy, kde p mstě přejíždí na levý břeh Vltavy a pkračuje přes Nelahzeves ke Kralupům nad Vltavu. (Altenativně lze trasu vést v úseku mezi Kralupy a Veltrusy přes bec Lbeček p místních kmunikacích a klem kupaliště). Od Kralup vede p pravém břehu Vltavy d Máslvic, kde se vzhledem k prblematické situaci v klí NPR Větrušická rkle dklání d řeky na Vdchdy, Drasty a Klecany, dkud pak pět sjíždí k řece a pkračuje dále d Prahy. Na výjezdu z Prahy směřuje trasa na Průhnice, Dbřejvice, Herink a Křížkvý Újezdec p půvdní trase CT 11, pté pkračuje přím na Štiřín, kde klm přechází kmunikaci II. třídy a pkračuje na ŘepčiceŘehenice a Nespeky, kde se vrací d půvdní trasy a pkračuje d Zbřenéh Kstelce a dtud p místní kmunikaci d Týnce nad Sázavu. Další upravený úsek je před Neveklvem u bce Ouštice je trasa dklněna na Lipku, dkud přijede d Neveklva. Následně pkračuje Na Ksvu Hru a d Sedlčan, kde přechází na stpu trasy 111 a vede p ní přes Krásnu Hru nad Vltavu až d Milešva a dtud pak jižním směrem p stávající trase 8140 d Vltýřva CT 11 Trasa č. 11 zůstává se stávajícím číslváním a kategrií II. třídy puze v úseku d Sedlčan - vede přes bec Sedlec Prčice, Červený Újezd a dále d Jihčeskéh kraje. Část trasy mezi Prahu a Sedlčany byla překategrizvána a byl změněn její číslvání - vzhledem k tmu, že je zde p tét trase vedena mezinárdní trasa Eur Vel 7, byla úrveň tét trasy změněna na trasu I. třídy a zárveň byl dle Nárdní cyklstrategie změněn její číslvání v úseku mezi Prahu a Sedlčany na čísl 7. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 63

64 CT 14 Číslem 14 je dle Nárdní cyklstrategie nvě značena dálkvá trasa prcházející krajem Libereckým, Králvéhradeckým, Pardubickým až d kraje Olmuckéh CT 17 Dálkvá CT 17 je dle Nárdní cyklstrategie vedena z Prahy směrem na Lázně Tušeň, kde vede d Káranéh v suběhu s Labsku trasu CT 2 a pté se z ní dpjuje a pkračuje jak Greenway Jizera až na hranice Středčeskéh kraje s krajem Libereckým k bci Svijany CT 19 - Sázavská Trasa č. 19 se dpjuje z CT 11 jižně d bce Řehenice a pkračuje přes bec Nespeky p místních kmunikacích a úsecích cyklstezky p pravém břehu Sázavy d Čerčan, dkud pkračuje p navrhvané cyklstezce pdél břehu d bce Hvězdnice, kde se napjuje na stávající průběh CT 19 a pkračuje přes Chcerady, Pyskčely d bce Sázava kde je navržen průjezd p cyklstezce pdél řeky. Ze Sázavy pak trasa vyjíždí ve stávající stpě výchdním směrem na Talmberk, kde se spjuje s trasu Středčeskéh kla a dále vede přes Rataje nad Sázavu. P překřížení silnice II/111 se ze Středčeskéh kla pět dpjuje a pkračuje jižně na Sběšín, Tichnice, Kácv, Chabeřice, Zruč nad Sázavu, Vlastěnice, Pavlvice a směrem k bci Jedlá přechází přes hranici kraje CT 24 Trasa č. 24 vedená dsud v kategrii II. třídy byla vzhledem ke svému významu pvýšena na trasu I. třídy a přečíslvána na cykltrasu č. 2. Ppis trasy je tak již uveden u CT další významné trasy II. třídy CT P stpách Českých králů Trasu navrhujeme v režimu trasy II. třídy vychází z Hřvic, kde se dpjuje z CT 3 a vede severvýchdním směrem k Berunu a pté se stáčí na jihvýchd a v Zadní Třebani se pět napjuje d CT 3. Z Hřvic vede suběžně se stávající CT 303, přes Tlustice a Žebrák na Tčník, kde se z trasy 303 dpjí a pkračuje p účelvých kmunikacích a nvě budvaných úsecích B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 64

65 cyklstezek přes Hředle, Zdice, Králův Dvůr a Berun na levý břeh Berunky, p kterém pkračuje klem Karlštejna až d Hlásné Třebaně a následně přejede d Zadní Třebaně, kde se napjí na CT CT Křešínská a navazující úsek CT Litávka CT Křešínská navazuje v Hřvicích na CT P stpách českých králů a vede jihvýchdním směrem d Jinců, kde se napjuje na CT Litávka. P ní pkračuje klem Příbrami, pře Bhutín až d Vyské u Příbrami, kde trasa II. třídy přechází z Litávky na CT Březnická, která vede přes Tchvice, Starsedlský Hrádek a Březnici až na hranice s Jihčeským krajem CT Orlická vlečka Velký ptenciál pr vznik významné cyklstezky má zrušená železniční vlečka d Tchvic k hrázi přehrady Orlík. Vedem p ní trasu II. třídy, výchdně d Orlíku se pak v bci Milešv napjuje d trasy I. třídy Eur Vel Trasa 112 Trasa 112 byla pvýšena na trasu II. třídy a průběh trasy byl v něklika úsecích mírně pupraven, aby využívala v c nejmenší míře kmunikace II. třídy. Mezi bcemi Nazdice a Vtice byla trasa přelžena na cestu suběžnu s upravvaným průběhem železnice, dále byla dklněna trasa z bce Otradvice přes Budenín d bce Jankv, z Jankva p částečně zpevněné kmunikaci na Ratměřice a pté přes Odlchvice a jižní kraj Zvěstva zpět d bce Libuň d stávající trasy a p ní d Luňvic pd Blaníkem Trasa 101 Trasa 101 navazuje v Luňvicích pd Balníkem na trasu 112. Mezi Luňvicemi a Kndrací navrhujeme vytvřit patření pr bezpečné vedení trasy pdél silnice II/125 ve frmě cyklstezky či cyklpruhů. Za bcí Kndrac trasu mírně upravujeme a d Vlašimi přijíždí p místní kmunikaci suběžné se silnicí II/125. Ve stávajícím průběhu přijede trasa až d Českéh Šternberku, dkud pak pkračuje výchdním směrem v upraveném průběhu p místních kmunikacích a částečně p nvé cyklstezce a pté se napjuje d CT 19, kde je uknčena. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 65

66 spjka Klín Kutná Hra Trasa se dpjuje z CT 2 Labské přes lávku veducí k železniční stanici Klín zastávka, prjede městem a za ulicí Jaselsku se stčí jihvýchdním směrem přes Kutnhrské Předměstí, Hlubký Důl, Nebvidy a Hřany d Kutné Hry. P trase je vedena také trasa Eur Vel CT Křinecká Nvě navržená trasa II. třídy v severvýchdním kvadrantu středčeskéh kraje začíná ve městě Nymburk a vede na sever přes bce Bbnice, Jíkev, následně se stáčí na výchd d Křince a pkračuje na Nvé Zámyk, Ledečky a Ržďalvice, dtud pak klem Bučickéh rybníka na hranice kraje CT Dvřákva Trasa pvede d Nelahzevsi na Lešany, Velvary, a Zlnice, za Zlnicemi se pak spjuje se dvěma trasami II. třídy severním směrem veducí trasu Vranská Slaný a jižním směrem veducí trasu Dřínvsku Dřínvská Trasa začíná za Zlnicemi na CT Dvřákva a vede přes Dřínv, Kutrvice, Pzdeň, Mšec, Řevničv, Krušvice a pté p stávající CT 304 přes Lužnu d Rakvníka Významné kružní trasy Pražské kl Průběh trasy byl upraven v úseku mezi Hvrčvicemi a Hrními Pčernicemi. Trasa zde vede z Hvrčvic p částečně zpevněné plní cestě d Veleně, přes Mratínský ptk a kusek za ním sjíždí na cestu veducí d Přezletic. Dále prjede Vinří, Radnicemi a přijede d Hrních Pčernic. Zde prjede p vedlejších kmunikacích a z výchdníh kraje bce pkračuje již ve stávající stpě přes Klánvice, Újezd nad Lesy, Klděje, Králvice, Klvraty, Říčany, Nupaky, kl Průhnic d Vestce, dále přes Zlatníky Hdkvice, Libeň, Zvle, Vrané nad Vltavu a pdél řeky d Žabvřesek, na Lipence, Černšice, Tůmův Mlýn, Třebtv, Chtěč, Zbuzany, Jinčany, Chrášťany, Chýně, Hájek u Červenéh Újezda, Jeneč, Dbrvíz, Kněževes, Tuchměřice, Statenice, Únětice, Rztky, Klecany, Sedlec a zpět d Hvrčvic. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 66

67 Velké Středčeské kl Při celkvém phledu na síť cyklistických tras a stezek na území Středčeskéh kraje je patrná návaznst některých tras, které tvří části mžnéh kruhu Středčeským krajem. Tent kruh byl stanven již předcházející aktualizací Generelu a v sučasné verzi byl upraven dle navržených úprav na cykltrasách. Prpjením těcht úseků by vznikla suvislá trasa, prpjující další cyklistické trasy, navštěvující nejzajímavější atraktivity Středčeskéh kraje. Zvýrazněna jsu turisticky zajímavá místa na trase. Trasu navrhujeme jedntně značit číselnu řadu a vést ji pstupně p trasách: Rakvník CT 303 Křivklát CT 303, Karlvská - Březvá Žebrák Hřvice CT Křešínská - Jince CT Litávka - Příbram - Vyská u Příbramě CT Březnická Tchvice Orlická vlečka - hráz nádrže Orlík Milešv CT 7 - Krásná Hra nad Vltavu Sedlčany Ksva Hra CT Vjkv Vtice Jankv Luňvice pd Blaníkem CT Vlašim Český Šternberk CT 19 Sázavská Talmberk upravená CT 0106 (pvýšena na III. třídu, nutná patření na bezpečnst cyklistů) Uhlířské Janvice Vidice Malešv - Kutná Hra upravená CT 0109 (pvýšena na II. třídu) Klín CT 2 Labská Velký Osek Pděbrady Nymburk CT Křinecká Jíkev CT Dbrvická Lučeň - Jabkenice - Dbrvice Mladá Bleslav CT Jizera Krnsk CT Strenice Nsálv Kkřín Vyská CT203 Mělník CT 7 Zálezlice Nelahzeves CT Dvřákva - Velvary Zlnice CT Dřínvská - Králvice - Pzdeň - Mšec - Řevničv - CT 304 Rakvník Nvé trasy dplňující systém CT Vltavská Tut trasu lze v terénu již p většinu délky abslvvat p stávajících trasách, nvě by měla být značena jedntným názvem Vltavská. Tat trasa je paralelní s CT 7, je však vedena blíže pdél Vltavy a její trasa byla vlena tak, aby byla v minimálním kntaktu s mtrvu dpravu. V Jihčeském kraji vede pté v suběhu s CT 7 a trasu Eur Vel 7 až k pramenům Vltavy a patří k hlavním priritám tht kraje. Trasa byla navržena již v předcházejícím generelu z r. 2008, sučasný návrh ji mírně upravuje. Na většině průběhu je vedena v režimu trasy III. třídy, s výjimku úseku přes vdní nádrž Slapy, kde je nutné se spléhat na přívz, který je ale v prvzu puze v letních měsících. Alternativně je mžné tent úsek bjet přes mst mezi bcemi Křenična a Nebřich, kmunikace veducí přes mst je však kmunikace II. třídy. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 67

68 Půvdní vedení trasy byl navržen Nadací Jihčeské cyklstezky, s mírnými úpravami tut trasu přejímáme. Trasa vede z hranice Prahy směrem na Vrané nad Vltavu - Měchenice - Davle Štěchvice Slapy Buš. V Buši se napjuje na stávající trasu 301. p které vede d bce Křeničná, za ketru se v režimu trasy IV. třídy dpjuje k přívzu p trase Stará Živhšť Nvá Živhšť dále průběh upravujeme s hledem na nárčnst terénu u slapských břehů přes Nahruby a dále na Radíč na CT 8132, p ní na Chlum, Nalžvice, Křepenice a dále p stávající CT 301 na Líchvy, Drážkv, Hjšín a Kamýk nad Vltavu. Pté trasa vede v upraveném průběhu blíze k nádrži Kamýk d Milešva, kde se napjuje na CT 7 a vede dále v suběhu s ní p trase - Kubalva Lhta - Klučenice - Vltýřv - hranice Středčeskéh kraje. Trasa Středčeská severní vede k Řípu d jihzápadu. Začíná v bci Kručvá, kde se dpjuje z CT 304 a pkračuje p severním kraji kraje směrem k Řípu, tj. d Kručvé na Br, Bílichv, Hřešvičky, Klbukya před Zlnicemi se napjuje d cykltrasy Dvřákva, se kteru je v suběhu až d Vlevar a pté pkračuje na Chržín, Nvu Ves, Ledčice, a za hranicemi kraje pak na Černuče, Ctiněves a na Říp. Trasa Pratce Čecha - druhá trasa na Říp vede d Lužce nad Vltavu, kde se dpjuje z CT 7 a přes Hrní Beřkvice vede také d bce Černuček, kde se bě trasy na Říp spjují. Hvrčvická - trasa spjující CT 2, Labsku d Neratvic s Pražským klem v Hvrčvicích. Trasa prdlužení trasy 141 d bce Liblice přes Všetaty k napjení na CT 2. Kladn - Velvary - nvá trasa III.třídy d CT 201v Družci se dpjuje směrem na Velku Dbru, prjíždí Kladnem Rzdělvem, Vinařicemi, Pchery a pkračuje pdél Knvízskéh ptka na Kamenný mst, dkud se stáčí na Velvary a napjuje se na CT Dvřákva Úprava některých tras III. třídy Při návrhu jsme se snažili dklnit c nejvíce úseků tras mim silnice II. třídy. Někde byl tt mžné prakticky ve stejném průběhu p suběžné cestě, jinde byl nutné d průběhu trasy zasahvat více. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 68

69 Upravená CT 143 stávající CT 143 veducí z Mladé Bleslavi byla za bcí Jabkenice upravena. Nepkračuje zde p silnici II. třídy na Mcely a Křinec, ale vede zpevněnu lesní cestu na Lučeň a Jíkev, kde se napjuje d trasy II. třídy Křinecká Nejsu zde řešeny krátké přelžky navazujících tras v důsledku psunutí páteřní trasy. Návrhy zpracvatele mají pmci zahustit síť cykltras (cyklstezek) ve Středčeském kraji. Zpracvatel Aktualizace cyklgenerelu se pdrbně nezabýval přelžkami tras IV. třídy, prtže bez detailní znalsti pměrů, kdy trasy představují spjení mezi jedntlivými bcemi, t není mžné, nehledě na časvu nárčnst přesahující mžnsti tét Aktualizace Překategrizvání či přečíslvání vybraných tras Při psuzvání účelu jedntlivých tras jsme dspěli k závěru, že některé trasy je třeba přehdntit a přelžit je buď d vyšší třídy, neb napak d nižší, prtže jejich stávající zatřídění nedpvídá jejich významu. Návrhy jsu prvedeny z hlediska Středčeskéh kraje a z hlediska nutnsti vytvření krdinvané a kmpaktní sítě kvalitních cyklistických tras a stezek I. až III. tříd. Trasy IV. tříd jsu nadále navrhvány pdle ptřeb reginů, je však nutné zajistit jejich návaznst na stávající (navrhvané) trasy. Individuálně je třeba zvažvat pdpru cykltras (cyklstezek a cyklcest) nenavazujících na klní, prtže jejich význam je pak zcela lkální a jejich smysl musí být pdrbněji prkázán. Úpravy prběhnu následujícím způsbem: S předstihem v řádu měsíců až let před přeznačením budu infrmváni vydavatelé map, průvdců a KČT. Správce značení pravidelně kntrluje značení tras v terénu a dplňuje chybějící značky. Namíst takvé kntrly vymění všechny značky na trase a dplní nvé, tam kde je t třeba. Na rzcestích s jinými důležitými trasami dplní infrmaci přeznačení trasy v češtině, angličtině a němčině. Úpravy se týkají následujících tras: - Trasa č. 24 v sučasné dbě přečíslvávaná na CT 2 I. třída - stávající CT 11 mezi Prahu a Sedlčany I. třída B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 69

70 - Úsek mezi Prahu a Sedlčany překategrizván na trasu I. třídy a zárveň přečíslván na CT 7, trasa č. 11 pkračuje d Sedlčan jižním směrem ve stávající kategrii II. třídy. - trasa č 111 d Sedlčan v upraveném průběhu pvýšena na trasu I. třídy a přečíslvána na CT 7 - Trasa č d Milešva přes Kučenice na hranici kraje I. třída - vede p ní CT 7 a Eur Vel 7 - CT 304 mezi Rakvníkem a Řevničvem pvýšena na trasu II. třídy. - Greenway Jizera stávající trasy nižších tříd překategrizvány na trasu II. třídy č trasy č. 101 a 112 pvýšeny na trasy II. třídy, jsu sučástí trasy Velké Středčeské kl - trasa Březnická stávající CT 1062 d Bhutína p Drahenice pvýšena na trasu II. třídy - CT 19 Sázavská dlní mezi Davlí a Týncem nad Sázavu překategrizvána na trasu III. třídy - CT 0124 pvýšena na trasu III. třídy Nymburská. Před Milčicemi trasa uhybá na Pečky, vede d Plaňan a pté p CT 0126 pět pvýšené na trasu III. třídy vede až d Kuřimi Navrhvané změny a nvé trasy v klí sídel Pr lepší rientaci jedntlivých bcí ve změnách navrhvaných generelem cyklistické dpravy ppisujeme alespň základním způsbem změny týkající se katastrů jedntlivých bcí a jejich klí. Uvedeny jsu bce nad byvatel, členěné dle územně samsprávných celků a vzájemných územních vztahů. Pr pdrbnější zbrazení trasvání služí přilžené grafické přílhy. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 70

71 LEGENDA ČAR POUŽITÝCH V UKÁZKOVÝCH MAPKÁCH B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 71

72 Rakvník V Rakvníku navrhujeme nvé trasy na severním a jižním kraji města a řadu nvých prpjení v tangenciálním směru. V suladu se záměry města vedeme cyklstezku pdél Jalvéh ptka d Pavlíkva a z Blatiny d Přílep. Stávající CT 351 pvyšujeme na trasu II. třídy a vedeme p ní Eur Vel 4. Zárveň je p tét trase vedena GW Berunka Střela. Ze Senmat vedeme nvu trasu d Lubné a Hvzdu, dále z Rakvníka d Hstkryjí a dále d Petrvic. Upravujeme trasvání CT 201 mim silnici II/227 trasa se dpjuje z CT 303 u žst. Lašvice, pkračuje p zpevněné cestě přes Marvany d své stávající trasy přes Nvý Dům, k sadě Zajíčkvna, kde dále pkračuje p trase stávající CT 0103 d Rudy a dále d Řevničva. Slaný V blasti Slanéh se dnes nenacházejí žádné cyklstezky ani cykltrasy, ačkli dle infrmací Středčeskéh kraje Měst Slaný bdržel d Středčeskéh kraje v letech 2006, 2007 a 2009 dtace na prjektvu dkumentaci cyklstezek ve výši ,-Kč. Nejbližší cykltrasy prcházejí Kladnem, Panenským Týncem a Nelahzevsí. Na cyklserveru ( jsu uvedeny puze cykltrasy dpručené. Navrhujeme zde prt nvu síť cykltras, vytvářející dstatečné pkrytí přilehléh území zejména pr běžnu každdenní cyklistiku. Navíc, ačkliv se měst Slaný nachází pr pražské cyklisty v již B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 72

73 pměrně velké vzdálensti, může se i pr ně stát atraktivní lkalitu díky cyklvlaku Praha Slaný. Nvé trasy nabízejí rvněž prpjení Kladenska na Říp a Plabí. Zlnice Zlnicemi navrhujeme nvu cykltrasu II. třídy (stýkají se tu trasy Dřínvská a Dvřákva) a dále prpjení severním směrem k Budeničkám na nvu místní cykltrasu. Kladn Oklí Kladna je cykltrasami a cyklstezkami vybavené v prvnání s statními středčeskými městy kvalitně. Dpručujeme zde nvé trasy, vytvářející dpravní vazby na významnější sídla v klí a vytvření vazeb ve vnitřním městě. Nvá prpjení by měla být realizvána ve směru na Unhšť, Buštěhrad, Libušín, Stchv, Pchery a Velku Dbru. Navrhujeme také trasu III. třídy, dpjující se z trasy 201 u Družce a směřující klem Kladna dále na Velvary. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 73

74 Buštěhrad Buštěhradem a jeh klím prchází trasy 0104 a Trasa 0104 je v sučasnsti vedena d Dřetvic p Kladn Vrapice p silnici II/101. Dle návrhu předchzí aktualizace cyklgenerelu z r.2008 tut trasu překládáme d Záklan d Třebusic a z Třebusic vedeme jižním směrem nvu trasu přes Dřetvice d Číčvic. Dplněn je vedení tras přes měst, vazby na Kladn a také prpjení Maktřasy - Středkluky. Libušín Libušínem vedeme nvé místní cykltrasy, napjující měst výchdním směrem na navrhvanu cyklstezku p zrušené vlečce d Třebichvic, dále jižním směrem na CT 0017 a západním směrem přes bývalý důl Libušín. Tuchlvice D Tuchlvic navrhujeme nvé spjení d Stchva, částečně p kvalitní zpevněné plní cestě. Dále stezku veducí p trase zrušené železniční vlečky, kteru bec uvedla ve svých záměrech v blasti cykldpravy. Dplněn byl také prpjení jižním směrem na přetrasvanu CT 201 veducí d Lán. Unhšť V klí bce byly dplněny trasy severním směrem na Pletený Újezd, Malé Přítčn (s dpručením nvé cyklstezky), jihvýchdním směrem na Červený Újezd k Pražskému B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 74

75 klu a jihzápadním směrem na Malé Kyšice. Dpručujeme upravit trasy Křivklátských kruhů jejich převedením mim kmunikace II. třídy. Stchv Stchvem navrhujeme dvě nvé trasy vytvářející spjení ve směrech výchd-západ (d Tuchlvic na Nvé Strašecí) a sever-jih (d Mšeckých Žehrvic z CT 8192 d Lán). Před bcí Lány je trasa vedena p cyklstezce v suběhu se silnicí II/236. Trasa se pak dále napjuje na přetrasvanu trasu 201, kteru jsme dklnili ze silnice II. třídy d Plskva na zpevněné lesní cesty směrem k sadě Pustinka a dále klem bry d Lán. Přelžen je také pračvání trasy 201 západně d Lán. Trasa tu pkračuje mim silnici p zpevněných lesních cestách d Rudy a přes křižvatku turistických tras Pd Malým Lušínem d Řevničva. Nvé Strašecí D Nvéh Strašecí přichází z jihu CT 0102, ze severu CT CT 0102 se na jihu v Rudě stává trasu třetí třídy a vede dále d Řevničva. Výchdním směrem byl dplněn prpjení na Stchv a také prpjení na Rynhlec, které bec pskytla jak záměr v blasti cykldpravy. Berun Pdél Berunky je vedena trasa Eur Vel 4. Návrh cykltras v Beruně a klí kmplikuje nárčný prfil terénu pdél Berunky. Pdél řeky navrhujeme trasu veducí p jejím pravém břehu d Beruna d Srbska. Dalšími trasami prpjujeme Berun s Vráží, Lděnicí či Kněprusy a hned něklik tras směřujeme na Liteň. Vzdáleným výhledem je pak transfrmace vlečky d velklmu Čertvy schdy na cyklstezku. Významnu, již vznikající stezku, je zde cyklstezka P stpách českých králů, veducí d Karlštejna až k Tčníku. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 75

76 Králův Dvůr Králův Dvůr se nachází na nvě budvané stezce P stpách českých králů. Dále zde dplňujeme dpravní cykltrasu s úseky vedenými p cyklstezce mezi Králvým Dvrem a Berunem a něklik dalších prpjení v blízksti bce (např. napjení severním směrem na CT 0052, jižním směrem na Kněprusy či jihzápadním směrem na Zdice). Zdice Zdice byly navrženu nvu trasu prpjeny s Králvým Dvrem, Tmaní a upravenu trasu CT 3 s Prasklesy a Hřvicemi. Hřvice Hřvicemi prchází CT 3. Jejím prblémem je ale v sučasné dbě trasvání p silnici II. třídy. V návrhu prt průběh tét trasy upravujeme a v maximální mžné míře ji z těcht kmunikací přesuváme na kmunikace nižších tříd. Zárveň jsu dplněna prpjení dalšími trasami směrem na Zdice a na Brdy. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 76

77 Žebrák V klí Žebráku byly dplněny trasy směrem na Líšnu, výchdním směrem na Stašv a alternativní trasa d Tlustic. Kmárv Systém tras v Kmárvě zůstal prakticky stejný, puze trasa č. 3 byla mírně upravena tak, aby se vyhnula v c největší míře kmunikaci II. třídy. Jince Jinci prchází CT 302, jejíž průběh byl v návrhu upraven tak, aby trasa nevedla p silnici II. třídy, zárveň zde byla dplněna trasa vycházející z prstru vjenskéh újezdu, směřující na Lhtku a Lchvice. Příbram Příbram pstrádá vedení tras centrální částí města. Trasa 302 tu prchází puze p jeh západním kraji. Chybí zde také spjení výchdním a severním směrem. Stávající systém dplňujeme řadu tras vedených především p místních kmunikacích a zpevněných cestách. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 77

78 Milín Z Milína byly dplněny trasy v severjižním směru směrem na Knětpy a na Vrabčice. Dplněna byla také dbčka z trasy 302 na Tchvice a trasa 302 byla upravena tak, aby se vyhnula úseku p silnici II. třídy mezi Milínem a bcí Lazsk. Březnice Městem prchází v sučasné dbě CT 1157 a 1062, které navrhujeme pvýšit na trasu II. třídy s značením Březnická. U Tchvic se d tét trasy napjuje trasa Orlická vlečka. Těles bývalé vlečky je pr přeměnu v cyklstezku prakticky ideální.. Na sever pkračujeme nvě navrženu trasu směřující na Chrást a dtud výchdně d Tchvic neb západně k Ržmitálu p Třemšínem. Ržmitál pd Třemšínem V Ržmitále byla dplněna řada tras dle materiálů zaslaných bcí. Trasy tu tvří kruhy různé nárčnsti, některé však v sučasné verzi vedu p silnicích II. třídy a prt byly v návrhu generelu mírně upraveny. Další navržené trasy pak vedu z Ržmitálu na Bezděkv pd Třemšínem, na Nesvačily a ze Staréh Ržmitálu na Věšín. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 78

79 Sedlčany Návrh dplňuje trasy jižním směrem na Dubravici, kde se napjují na stávající trasy 8137 a 8138 a dále severním směrem na Zberaz a dtud d Kňvic na trasu 8135 neb dále na Paseky a trasu Sedlec-Prčice Obcí v sučasné dbě prchází CT 11, 8143 a Dplněny byly nvé stezky směrem na Chtětice a pdél Sedleckéh ptka na Jesenici a dále trasy jižním směrem na Uhřice a dále na Kninec a na Šanvice a Vrchtice. Neveklv V Neveklvě byl upraven průběh stávající trasy č. 11, která se bude měnit na CT 7, mim silnici II. třídy. Dplněna byla trasa jihvýchdním směrem na Nesvačily k CT 0076, trasa výchdním směrem k CT 0064 a řada tras směrem západním. Dbříš Dbříš se nachází na CT 308, která sem přichází d severu a pkračuje výchdním směrem na Staru Huť. Další trasy se zde v sučasné dbě nenacházejí. Trasa 308 byla upravena a přesměrvána pdél Lipickéh ptka, její stávající průběh klem vrchu Spálený byl překategrizván na trasu IV. třídy. Návrh pkrytí území dplňuje nvými trasami západním a jihzápadním směrem na Hstmice a na Rsvice. Dplněna byla také vazba mezi cykltrasami 8131 a bývalu stpu trasy 308 přes Vznici. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 79

80 Mníšek pd Brdy Mníšek pd Brdy je trasami pkryt velmi kvalitně. Je prpjen se všemi klními bcemi. Dplněn byl jen napjení CT 8130 mim přivaděč na rychlstní kmunikaci. jihzápadní a jižní kraj Prahy Černšice Černšicemi nyní prchází páteřní cykltrasa č. 3 a trasa Pražské kl. Návrh zde dplňuje stezku veducí p pravém břehu Berunky d Řevnic d Černšic, trasu prpjující Černšice s Dbřichvicemi, trasy uvnitř města a další, např. na Vnklasy, či d městské části Kazín. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 80

81 Dbřichvice V Dbřichvicích návrh dplňuje trasu pdél Berunky na levém břehu a cyklstezku na břehu pravém, další cykltrasa spjuje Dbřichvice s Karlíkem a pkračuje dále ku Praze, nvě navržená je také trasa veducí d Řevnic k Všenrám. Řevnice Z Řevnic je vedena nvá trasa západním směrem na Všenry, ze které se dpjuje spjka k trase 8129 směrem na Řitku. Jižním směrem pak vede nvá trasa k trasám 8130 d bce Haluny a k trase 8129 směrem na Stříbrnu Lhtu. Vrané nad Vltavu Systém tras prcházející Vraným byl dplněn dle návrhu předchzí aktualizace generelu 2008 řadu tras, směřujících výchdním směrem s mžnstí vytváření různých kruhů pr rekreační cyklisty. Jílvé u Prahy Návrh dplňuje trasy prcházející Jílvým řadu nvých, s různu btížnstí, pět s mžnstí vytvření kruhů v blízksti bce. Nvě je Jílvé prpjen severzápadním směrem s Okruhlem či směrem severvýchdním se Sulicemi a Kamenicí. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 81

82 Psáry V Psárech návrh dplňuje řadu tras a vytváří tak spjení na vnějším kraji Prahy. Trasy tu spjují bec jihzápadním směrem s Libeří, jihvýchdním směrem s Kamenicí a severvýchdním směrem s Jirčany a Jesenicí. Kamenice Systém stávajících tras byl v návrhu dplněn trasami směřujícími západním a severzápadním směrem (k Praze). Nvě je tak bec spjena trasu se Sulicemi či Psáry. západní kraj Prahy Rudná Rudnu v sučasnsti neprchází žádná cykltrasa ani cyklstezka, ačkli je tat bec v těsné blízksti Prahy a v djezdvé vzdálensti na stanici metra Zličín či Stdůlky. Návrh vytváří v klí Rudné spjení prakticky d všech směrů, vytváří prpjení na Prahu, na trasu Pražskéh kla i na systém Křivklátských kruhů. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 82

83 Hstivice Hstivice je dbře bslužena cykltrasami v jihzápadním směru, prchází zde systém Křivklátských kruhů a CT 201 veducí d Rakvníka. Chybějící prpjení směrem ku Praze byl dplněn. severní kraj Prahy Rztky Návrh dplňuje levbřežní stezku pdél Vltavy, která se uvnitř v Rztkách napjí na trasu Pražskéh kla a přejde na pravý břeh. Na pravém břehu jsu pak navrženy čtyři B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 83

84 mžnsti výjezdu d řeky směrem na Klecany, na Přemyšlení, na Brnky neb Drahánským údlím. Rztky jsu také prpjeny trasu s Úněticemi a Velkými Přílepy (zde je většina trasy vedena p cyklstezce). Odlena Vda Ve městě ani jeh blízksti se v sučasnsti nenachází žádná cykltrasy. Navrhujeme prt základní systém, vytvářející spjení směrem na Úžici, Veliku Ves a Panenské Břežany. Dplňujeme také trasy, které bec uvedla ve svých záměrech (prpjení p severní hraně bce, trasa d Dlínku). Dalším návrhem pak je stezka p nepužívané vlečce klem Zlnčic a Kzmína d Úžice. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 84

85 Klecany V Klecanech byly d návrhu dplněny plánvané trasy na základě pdkladů pskytnutých bcí a další trasy dtvářející systém cykltras v daném území. Jedna z nvých tras vede přes Klecany d Dlních Chaber a pkračuje dále d Větrušic, d ní ústí další prpjení, směrem na Drasty či Zdibsk. Nvé prpjení je vedené také d Klíčan. Líbeznice Navrhujeme nvé prpjení ve směru výchd-západ d bce Měšice d Líbeznic a dtud severzápadně d Bašti či jihzápadně s napjením na CT Zdiby Přes Zdiby je nvě vedena cykltrasa paralelní s Pražským klem. Z CT 8100 se dpjuje v Hvrčvicích a pět se na ni připjuje v Klecanech. Velké Přílepy Velké Přílepy se nacházejí na CT 0081 a Pr zvýšení bezpečnsti je zde dplněna cyklstezka pdél silnice II.třídy z Velkých Přílep na Rztky. Hrměřice Z Hrměřic byla dplněna trasa směřující na Tuchměřice a dále stezka z hranice Prahy, d Staréh Suchdla d Černéh Vla u Statenic. Libčice nad Vltavu Libčicemi je vedena nvá levbřežní stezka pdél Vltavy a v pdbném průběhu pak jak alternativa trasa p suběžné kmunikaci. Mělník V Mělníku byly navrženy puze dílčí úpravy, prtže je zde pkrytí cykltrasami pměrně kvalitní. Nvá prpjení jsu navržena směrem na Hření Vinice, mezi Rusvicemi a Malým Újezdem, z Dlních Beřkvic na Cítv a z CT 203 směrem na Vysku a Kkřín. Měst Mělník má nvě zpracvaný Generel dpravy, jehž sučástí je i část zabývající se cyklisticku dpravu. Tent materiál jsme d návrhvé části Generelu také zapracvali. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 85

86 Všetaty D Všetat byla v návrhu prdlužena CT 141, která v sučasnsti knčí v bci Liblice. Trasa pak d Všetat pkračuje dále přes Chrást až d napjení na nvě číslvanu trasu č. 2 Labsku. Dalšími nvými trasami v bci jsu trasy veducí na Čečelice, Nedmice a Kly (na CT 8162). Kralupy nad Vltavu V Kralupech nad Vltavu dplňujeme něklik prpjení městem a nvé vazby na bce v klí Olvnice, Záklany, Velvary, Veltrusy, Chvatěruby, Úžice. Dále dle předchzí aktualizace cyklgenerelu 2008 navrhujeme cyklstezku pdél levéh břehu Vltavy. P nvě číslvané trase CT 7 zde zárveň vede také trasa Eur Vel 7. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 86

87 Velvary Velvary nemají na svém území v sučasnsti žádnu stezku ani trasu, nebližší je zde nvě číslvaná CT 7, prcházející Nelahzevsí. Navrhujeme zde nvu trasu II. třídy Dvřákva, veducí z Nelahzevsi d Zlnic. Dále je t trasa směrem na Kladn, kteru v bci kříží další nvé trasy d jihu veducí trasa Kladn Velvary a d severu mířící trasa Středčeská severní, která sem vede d Řípu. Dplněny jsu také další vzdálenější trasy vytvářející vazbu na Kralupy nad Vltavu a d Ústeckéh kraje k bci Mšené-lázně. Neratvice V blízksti města prchází p pravém břehu nvě číslvaná CT 2 Labská, samtné měst však žádné cykltrasy ani stezky na svém území nemá. Navrhujeme zde nvu trasu III. třídy, prcházející d Neratvic jižně na Kjetice, Nvu Ves a dále směrem na Hvrčvice a d Prahy. Severně d Neratvic pak přes Chrást na Všetaty a Byšice, kde se napjí na CT 141. Dplňujeme trasy prcházející městem a vnější vazby na Libiš a Obříství (s krátkým úsekem stezky pdél silnice II/101), na Čakvičky a Všetaty. Spjení na Kstelec nad Labem navrhujeme pdél levéh břehu Vltavy neb pdél silnice II/101, která bude v úseku d Jiřic d Kstelce přesunuta na bchvat. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 87

88 Libiš Navržena je zde nvá trasa prpjující bec s Neratvicemi a její pkračvání dále na Obříství. Kstelec nad Labem V Kstelci nad Labem dplňujeme trasy v hlavních směrech průjezdu městem a navrhujeme vazby na Neratvice a Brandýs nad Labem. Trasu d Neratvic vedeme částečně p nvé cyklstezce pdél silnice II/101, která ale bude v úseku Jiřice-Kstelec převedena na bchvat a p stávající silnici II/101 tak bude mžné vést bezpečnu cykltrasu. Brandýs nad Labem - Stará Bleslav Městem prchází nvě číslvané CT 2 Labská, a CT 0019 vedené p pravém a levém břehu Labe, v krajvých částech se nacházejí dvě cyklstezky. Navrhujeme dplnění tras uvnitř města s využitím těcht cyklstezek a dále dplnění vnějších vazeb, například d Staré Bleslavi na Hlavenec, dále ze Staré Bleslavi k CT 241, z Nvéh Vestce pdél Jizery a vazbu na Čelákvice. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 88

89 Čelákvice Městem prchází trasy CT 2 a CT 0019 vedené p pravém a levém břehu Labe. Spjení na Prahu má měst puze přes Lázně Tušeň. Od Prahy by měla d Čelákvic vést nvě navržená trasa III. třídy, která se dpjí z nvě číslvané CT 17 v Zelenči. Tat trasa se v Čelákvicích napjí na CT 0019 či CT 2. Zeleneč Zelenčí prchází nvě číslvaná trasa 17 směřující d Lázní Tušeň, z ní se zde dpjuje další trasa d Čelákvic a na CT 2. Nvá trasa je navržena také d Šestajvic. Šestajvice Obcí je v návrhu nvě vedena trasa vytvářející spjení d Prahy d Klánvic, kde je mžné dále pkračvat či přestupit na vlak. Nvá trasa je navržena také ze Šestajvic d Zelenče. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 89

90 Úvaly Úvaly prchází v sučasné dbě západvýchdním směrem CT 8211, jejíž trasa byla mírně upravena. Dplněna byla další prpjení na Přišimasy, Škvrec, Dbrčvice a Újezd nad Lesy. Jirny V klí Jiren v sučasné dbě nevede žádná značená cykltrasa ani cyklstezka. Návrh zde vede trasu d Prahy Klánvic, přes Šestajvice a dále d Nehvizd, Hrušan či Nvých Jiren. Český Brd Českým Brdem prchází CT SOS a 0088 v severjižním směru, další prpjení se susedními bcemi v sučasné dbě chybí. Návrh řadu těcht prpjení dplňuje. Mezi Českým Brdem a Tismicemi je navržena cyklstezka pdél ptka Bušinec, nvé cykltrasy jsu pak vedeny z Českéh Brdu na Nvu Ves II, na Vrátkv, na Liblici a dále na Lstibř a na Bylany a Přistupim. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 90

91 Kstelec nad Černými Lesy Městem vede nvě přetrasvaná CT 1, která zde využívá stávající cyklstezky. Z jihu se d ní napjuje stávající CT 0085 a Severním směrem jsu vedeny nvé trasy z části Truba k CT 0089, další trasa pak na Přistupim a ze Svatbína na Vitice. Lysá nad Labem Lysá nad Labem je v návrhu nvě prpjena trasami na CT 2, výchdním směrem pak vedu trasy na Ostru, Kstmlaty a nvé spjení p stezce pdél železnice vede d Milvic. Milvice V Milvicích návrh dplňuje trasy dle pdkladů zaslaných bcí stezku pdél železnice d Lysé nad Labem, prpjení d Benátské Vrutice a k trase na Staru Lysu a stezku severním směrem klem lkality Na skále. Dále pak dplňujeme trasy na Stratv, na Zbžíčk a dále na výchd či na Jiřice. Nymburk Nymburk leží u nvě číslvané CT 2 a 0019 vedených p bu březích Labe. Z jihu k němu přes Chvalvice přijíždí trasa Prpjení v severjižním směru se zde ale B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 91

92 nevyskytují. Navrhujeme zde nvu trasu III. třídy Nymburská, dpjující se z CT 1 u Kuřimi, vedenu dále přes Plaňany a Pečky d Nymburka. Severním směrem na tut trasu pak navazuje trasa II. třídy třinecká, která vede na Jíkev k CT 143 a pté dbčuje výchdním směrem d Křince a následně dále na Ržďalvice a na hranici kraje. Dplněny byly také další místní trasy v radiálním směru na Kamenné zbží, Krchleby a Budiměřice a dále trasy ve městě prpjující vnější vazby. Sadská Sadská byla v návrhu prpjena s většinu klních bcí. Severně je vedena trasa směřující k levbřežní plabské trase a na Písty, západním směrem vede trasa na Kersk, jihzápadním na Třebestvice a západním na Kstelní Lhtu. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 92

93 Pděbrady V Pděbradech navrhujeme dplňující trasy uvnitř města a dále vnější dplňující radiální trasy směrvané na Pískvu a Vrbvu Lhtu, Skleč, na Oseček p levém břehu Labe a na Odřepsy. Pečky Pečkami nvě prchází trasa III. třídy. Půvdní trasa 0126 byla v úseku d Kuřimi d Plaňan pvýšena d III. třídy a prchází zde jak trasa značená Nymburská. Z Plaňan d Dbřichva vede p nvě navrhvané cyklstezce, pté ve stpě trasy 0125 a p nvé trase směrem na Velké Chvalvice a k trase Odtud pak dále pkračuje severním směrem na Kstelní Lhtu, Pečky, Plaňany a Kuřim. Dalším nvým prpjením je stezka pdél hlavní silnice na Radim a pačným směrem na Vrbvu Lhtu. Městec Králvé Městcem Králvé neprchází v sučasné dbě žádná cykltrasa ani cyklstezka. Návrh měst prpjuje jihzápadním směrem s Opčnicí a Vrbicí, západním směrem s Velenicemi, severním směrem s Vinicemi a jihvýchdním směrem s Běrunicemi. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 93

94 Klín Klín je významnu křižvatku pr sbní železniční dpravu, čehž se dá s výhdu využít právě při plánvání cyklistických cest pr cesty d Plabí je Klín ideálním výchzím bdem. Klínem prchází Labská trasa (CT 2), p které zárveň vede trasa Eur Vel 4 a trasy 0109, 0110 a Opět zde chybí kvalitní prznačení těcht tras uvnitř města. Navrhujeme tt dplnit a přidáváme trasy bsluhující vnější vazby. Řadu nvých tras navrhujeme severvýchdně d města, především v klí Velimi, kde jsu pr cyklistiku příznivé pdmínky, ale nenachází se tu prakticky žádná vyznačená trasa, ačkliv zde bce mají v plánu něklik cyklstezek. Dplněny byly také vazby na Starý Klín, Kutnu Hru a Zásmuky. Velký Osek Prpjení Velkéh Oseka s klními bcemi je dstatečné, dplněn tak byl jen prpjení z bce na CT Obcí vede CT 2, p které zárveň vede trasa Eur Vel 4. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 94

95 Velim Velimí prchází západ-výchdním směrem CT 0109, která byla dplněna nvými trasami v severjižním směru a plánvanými trasami, které bec k návrhu pskytla na Břežany I, Skleč a Pňv-Předhradí. Týnec nad Labem Upraven zde byl průběh CT 102 tak, aby nebyla vedena p silnici II. třídy, dplněna byla trasa na Bernardv, Hrušice a Semtěš a prpjení na Krakvany. Kutná Hra Kutná Hra má pkrytí cykltrasami pměrně kvalitní, dplněny byly dílčí úseky ve městě a něklik vnějších vazeb. Dle plánů města byly zakresleny trasy k Velkému rybníku (ta byla dále prslužena tak, aby navazvala na CT 1 a na CT 106 v Malešvě) a na severním předměstí, dále byly dplněny trasy jihvýchdně d města směrem na Chtusice a Kluky. Od Klína vede d Kutné Hry trasa II. třídy, která se zde napjuje na CT 1. P tét spjnici prchází také trasa Eur Vel 4. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 95

96 Uhlířské Janvice V Uhlířských Janvicích zůstaly stávající trasy zachvány, puze trasa 0106 byla mim bec převedena mim kmunikaci II. třídy. Čáslav Čáslaví prcházejí trasy č. 1, 0117 a Oblast severně d města ale v sučasnsti není vůbec pkryta. Navíc trasy č. 1 a 0118 vedu z města p silnici II. třídy. Návrh tent průběh upravuje tak, že trasu č. 1 dklání na cestu suběžnu se silnicí II/338, kde nyní vede trasa 0117 a trasu d Žleb dklání přes Kudelv. Dplněny byly další vazby z CT 1 na západ přes Žáky a Krchleby, z Pražskéh Předměstí na Chtusice, stezka z Kudelva na Chrudimské Předměstí, z Filipva na Tupadly či z Drbvic na Ptěhy. Vrdy V blízksti Vrd je upraven průběh trasy 0118 tak, aby se vyhýbala úsekům vedeným p kmunikacích II. třídy. Z tét trasy je pak vedena dbčka d Vrd a dále je tu dplněna trasa d bce Vinaře na Zbyslav. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 96

97 Jihvýchdní kraj Prahy Říčany V Říčanech byla navržena nvá trasa spjující trasu Pražskéh kla s Všestary, s dbčku ze Světic na Tehv. Dále navrhujeme trasu mezi Říčany a Mukařvem, vedenu p cyklstezce v suběhu se silnicí I/2. Mukařv V blízksti Mukařva byla navržena úprava průběhu CT 1 - přes Žernvku a dále směrem na Vyžlvku. Ve směru na Říčany je navržen prpjení cyklstezku pdél silnice I/2. Dále byly uvnitř města prpjeny trasy 0022 a Průhnice Průhnice jsu cykltrasami kvalitně spjeny s klními bcemi včetně Prahy. Dplněn zde byl jen něklik dílčích prpjení a uvnitř města přidána trasa směřující na Osnici. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 97

98 Jesenice Jesenicí v sučasnsti neprchází žádná značená cykltrasa, puze se k jejímu severnímu kraji blíží cyklstezka d Vestce a k jižnímu kraji pdél přivaděče na R1 cyklstezka d Dlních Jirčan. Dplněny byly trasy pr průjezd bcí, a další trasy spjující Jesenici s klními bcemi (Zdiměřice, Kcanda, Hrní Jirčany) a s Prahu. Vestec Vestcem prchází trasa Pražské kl a z jeh severníh kraje vedu cyklstezky na Prahu, pkrytí je tak pměrně kvalitní. Dplněna byla trasa na Jesenici a stezka pdél Vestce směřující z Jesenice na Prahu Dlní Břežany V blízksti Dlních Břežan vede trasa Pražskéh kla, na kteru dtud vedu prpjující trasy směrem d Zlatníků i d Hdkvic a dále p stávající trase přes Libeň. Dále jsu zde dplněny trasy směřující pdél Břežanskéh ptka k vrchu Hradiště a trasa z Libně na Ohrbec. Mnichvice Z Mnichvic navrhujeme nvu trasu d Zvánvic vedenu p místních kmunikacích. Velké Ppvice Návrh zde dplňuje spjku mezi CT 0029 a Benešv V Benešvě navrhujeme řadu nvých tras, vytvářející dpravní spjení mezi krajvými částmi města a centrem. Tyt trasy zárveň přinášejí rekreačním cyklistům mžnst vytváření různých kruhů v blízksti města. Dplněna byla také řada vazeb pr širší vztahy, například řada tras spjujících tut blast směrem na západ s CT 7 či severním směrem k Týnci nad Sázavu a k CT Sázavská. Přelžena zde byla trasa 0064 tak, aby vedla c nejméně p silnici II. třídy. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 98

99 Bystřice u Benešva Jižně d bce byla z trasy 0093 vytvřena dbčka veducí na Skuhrv, p stezce pdél Knpišťskéh ptka. Další nvé trasy pak vedu výchdně d bce vycházejí pdél Splavskéh rybníka a dále vedu na Mkru Lhtu či na Líšn. Západním směrem vede z trasy 0076 nvá trasa z Nesvačil dále na Zahřany či Bezejvice. Čerčany V Čerčanech navrhujeme výstavbu cyklstezky z Přestavlk u Čerčan k ulici Ke Křížku. Obcí prchází CT 19, kteru vedeme d Nespek přes Čtyřkly pdél Sázavy d Hvězdnic a dále na Chcerady. Z CT 19 dpjujeme trasu směrem na Příčí nad Sázavu, dtud pak na Bukvany neb na Mrač. Dále vedeme nvu trasu severzápadním směrem d Pyšel a další přes Lštění d Hvězdnic p levém břehu Sázavy. Na pravém břehu navrhujeme v suladu s předchzí aktualizací cyklgenerelu z r cyklstezku z Hvězdnic až k ulici Brigádníků v Červanech, p které vedeme právě CT Sázavská. Týnec nad Sázavu V Týnci nad Sázavu byl upraven průběh nvě číslvané CT 7 tak, aby nevedla p kmunikaci II. třídy, dplněny byly trasy v blízksti Týnce trasa d Bukvan z Týnce a ze Zbřenéh Kstelce. Stávající CT 19 vybíhající z Týnce severním směrem byla překategrizvána na trasu III. třídy a nazvána Sázavská dlní. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 99

100 Zruč nad Sázavu Zručí nad Sázavu prchází CT 19. Návrh zde dplňuje prpjení nvu trasu na CT 0099 u Hdkva a úpravu průběhu CT 0004 mim silnice II. třídy. Sázava Sázavu prchází CT 19, na většině území města ale vede p silnici II. třídy, návrh ji prt upravuje a dplňuje trasy severním a jižním směrem na Bělkzly a Hrní Kruty. Vlašim Upraven byl průběh CT 101 tak, aby byla c nejvíce vedena mim kmunikace II. třídy. P tét trase je zárveň vedena CT Velké Středčeské kl. Dplněny byly trasy v radiálním i tangenciálním směru. Trasy lze navzájem nakmbinvat d kruhů klem Vlašimi s různu btížnstí a délku. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 100

101 Vtice Upraven byl průběh CT 112 tak, aby nevedla převážně p kmunikacích II. třídy jak je tmu nyní a dplněny byly trasy jižním a severním směrem (na Mysletice a klem Čeřenské hry d Budenína). Mladá Bleslav Mladá Bleslav je vzhledem k terénním pdmínkám bslužena cykltrasami pměrně kvalitně. Navrhujeme zde něklik prpjení uvnitř města, dále vybudvání kvalitní Pjizerské cyklstezky a nvu trasu jižním směrem na Nepřevázku a k CT B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 101

102 Ksmnsy Přes Ksmnsy vede návrh nvu trasu prpjující trasu 8153 se systémem uvnitř Mladé Bleslavi. Benátky nad Jizeru V Benátkách byly v návrhu dplněny stezky plánvané bcí a dále stezka p levém břehu Jizery. Ta vede d Hrek nad Jizeru d Benátek a dtud pak d bce Kchánky, kde se napjuje na CT Dále byla dplněna trasa spjující Staré Benátky s CT 0038 a trasa mezi Zdetínem a Hrkami nad Jizeru. Bělá pd Bezdězem Návrh zde dplňuje prpjení mezi trasami 3040 a z Bělé na Březinku a druhé prpjení z Bělé na Čistu. Bakv nad Jizeru V Bakvě byla dplněna vazba na Veselu u Mnichva Hradiště na CT Luštěnice Luštěnicemi prchází trasa 8147 a v jejich blízksti trasa Navržen zde byl prpjení mezi těmit trasami z Luštěnic d Vděrad. Dbrvice Stávající průběh tras v Dbrvicích je v návrhu zachván, navíc přibyla trasa směřující na Sýčinu. Mnichv Hradiště V Mnichvě Hradišti návrh dplňuje vedení tras městem a prpjení stávajících tras. Dplněn byl spjení z Ptýrvce na CT 241, z Veselé d Bakva nad Jizeru, z Kněžmstu na Zásadku a z Mnichva Hradiště na Hškvice a na CT B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 102

103 Dlní Busv V Dlním Busvě je přidána nvá trasa dbčující z CT 8148 jihvýchdním směrem d Králvéhradeckéh kraje Pririty navrhvaných patření Dpravně-bslužní cyklstezky Trasy s kmbinvanu funkcí patří z hlediska důležitsti d tht bdu. Pririta dpravně-bslužných cyklstezek a cyklcest je dána ptřebu zabezpečit celrční bezpečné prpjení byvatel a sídel v každdenním rytmu. T však neznamená, že všechny dpravně bslužné cyklstezky jsu stejnéh významu a že všechny mají mít priritu vyšší než páteřní cykltrasy či cyklstezky. Vyšší priritu mají mít puze ty, které jsu užívány denně min. 10 sbami, tj. je p nich veden 20 jízd v pracvním dni. Pptávku p cyklistické stezce jak dpravně-bslužní je třeba řešit samstatně pr každu cyklstezku (cyklcestu či sustavu cyklstezek či cyklcest) zvlášť při zdůvdnění záměru. Minimální pžadavky: bezpečná kmunikace, sjízdná i při hrším pčasí a snížené viditelnsti c nejkratší spjení bez ztracených spádů B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 103

104 minimalizvat kntakt s mtrvu dpravu, nepřehledné úseky neb prudká klesání a stupání Páteřní trasy Hlavní páteřní trasy tj. na Labské, Vltavské, Greenways Praha - Wien a na trase Praha - Plzeň Regensburg. Tyt trasy jsu sučástí mezinárdních kridrů EurVel. Minimální pžadavky: v maximálně mžné míře využívat cyklstezky trasa bez prudkých klesání/stupání trasa bez bariér jak schdy a úzké prfily šířka min. 3 m zpevněný pvrch (asfalt, mlatvé cesty) kvalitní značení infrmace klní krajině mžnst bčerstvení, ubytvání, pravy jízdních kl mžnst ubytvání tábřiště, kempy, penziny bezpečné napjení na železniční dpravu Ostatní páteřní trasy nebť dplňují hlavní páteřní trasy d ucelenéh systému a vytvářejí kstru pr statní trasy. Minimální pžadavky: cyklstezka neb cykltrasa separvaná d autmbilvé dpravy, s minimálním převýšením trasa bez prudkých klesání/stupání trasa bez bariér jak schdy a úzké prfily B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 104

105 průjezdná v celé délce pr cyklistu s přívěsným vzíkem na přepravu dětí v předšklním věku, děti ve šklním věku a dálkvé cyklturisty s bagáží kvalitní značení infrmace klní krajině, přírdě a památkách mžnst bčerstvení dpčívadla s lavičkami a stlkem pr ty, c dávají přednst vlastnímu bčerstvení a phstinská zařízení s bezpečným uschváním kl Ostatní turistické cyklntrasy, cyklstezky a cyklcesty Tyt trasy si cyklisté sami vybírají k rekreaci, mhu se tedy rzhdnut jen pr trasy s vlastnstmi, které jim vyhvují. I přest však nesmí být pmíjeny, nebť vytváří příznivé pdmínky pr aktivní dpčinek a rekreaci plšně na území kraje. Jsu navrhvány atraktivním prstředím s napjením na významné kulturní a histrické bjekty. Trasy s funkcí kmbinvanu patří z hlediska důležitsti d bdu 1. Při rzdělvání financí je nutné vzít také v úvahu kvalitu prjektu. Některé nvě navrhvané cyklstezky a cykltrasy zasahují d zvláště chráněných území v kategrii přírdní rezervace a přírdní památka a d jejich chranných pásem. Při umisťvání nvých staveb na území přírdní rezervace a přírdní památky je nutné dle 43 zákna č. 114/1992 Sb., chraně přírdy a krajiny, v platném znění, (dále jen zákn č. 114/1992 Sb.) zažádat udělení výjimky ze zákazu ve zvláště chráněných území. Výjimky ze zákazu ve zvláště chráněných územích v případech, kdy veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem chrany přírdy, pvluje v každém jedntlivém případě svým rzhdnutím vláda. Činnsti a zásahy vymezené v bližších chranných pdmínkách zvláště chráněných území jsu vázány na předchzí suhlas rgánů chrany přírdy. Dle 37 zákna č. 114/1992 Sb., je nezbytný suhlas rgánu chrany přírdy ke stavební činnsti, terénním a vdhspdářským úpravám v chranném pásmu zvláště chráněných území. Vzhledem k tmu, že nvě budvané stezky jsu navrhvané i v evrpsky významných lkalitách, pdle ust. 45i zákna č. 114/1992 Sb., nelze vylučit významný vliv předlženéh generelu na evrpsky významné lkality a ptačí blasti, stanvené vládními nařízeními. Správa CHKO Český kras pžaduje, aby cykltrasy na území Českéh krasu, které nejsu vedeny p stávajících zpevněných kmunikacích, nebyly zpevňvány asfaltvým pvrchem ani dlažbu, ale byly prváděny jak nezpevněné (štěrkvé). B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 105

106 Drážní stezky Jsu t stezky, které vznikají namíst puštěných železničních těles. Opuštěné tratě představují p dstranění železničníh svršku přím ideální základ pr budvání cyklstezek. Nejen, že vedu mim stávající silniční síť, ale jejich převýšení je i v kpcvitém terénu minimální. Splečný výlet tak zvládnu cyklisté všech věkvých kategrií, in-line bruslaři, pěší a dknce i aktivní vzíčkáři. Zážitek z cesty ještě umcní přejezd mstů nad řekami či hlubkými údlími neb průjezd světlenými tunely. Zatímc muzejní železnice a veldráhy nabízejí své služby puze turistům, cyklstezky se díky nízkému převýšení hdí i pr každdenní djíždění d zaměstnání a škly. V řadě zemí světa, např. USA, Kanadě, Španělsku, Francii, Itálii a Belgii, se pustili d systematickéh budvání takvých cyklstezek. Kategrie Ppis tratě Stav Trasa Atraktivita Pznámka Buštěhradská nejsu známy vlastnické REG Nučice - Kladn zrušená dráha střední vztahy, křížení D5 + R6 REG Rudná - Hstivice prvzvaná místní spjení nízká využití pr nákladní dpravu? Zadní Třebaň - Liteň - využití pr turistický REG Hstmice - Lchvice prvzvaná Pdbrdská vyská železniční prvz? VL Berun - Králův Dvůr - Velklm Čertvy schdy prvzvaná Dbříšská vyská p uknčení těžby ve VČS VL Hřvice - Osek - Buzuluk Kmárv prvzvaná místní spjení nízká prvzvaná? - vhdné bnvit nákladní dpravu VL Nučice - Lmy Mřina prvzvaná Karlštejnská vyská p uknčení těžby v lmu Čeřinka VL (Králův Dvůr - Berun - Tetín - Kněprusy) zrušená x vyská těles dráhy už je bhužel z 95 prcent rzprdané REG Bšice - Bečváry bez prvzu střední turistický železniční prvz B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 106

107 Kategrie Ppis tratě Stav Trasa Atraktivita Pznámka REG Čelákvice - Mchv bez prvzu nízká REG Skalsk - Dlní Cetn zrušená vyská zbytek tělesa trati d Chtětva již zanikl REG Rkytňany - Dbrvice zrušená střední zámek Dětenice VL Zdětín - Carbrundum Benátky zrušená střední Připravuje se VL Chtětv - Hrky - Cukrvar Brdce zrušená střední vhdný kruh s předešlu vlečku + Pjizerská CT VL Lysá nad Labem - Káraný zrušená vyská vhdný kruh ve spjení s Labsku a Pjizersku CT VL Jiřice - Cukrvar Kstelec zrušená nízká VL Tchvice - Bhstice (hráz VD Orlík) zrušená Třebsk - Orlík vyská připravuje se? - prpjení CT Bradava-Skalice - Vltavská VL Skvice - Cukrvar Vrdy bez prvzu nízká REG Kladn-Dubí - Vinařice - Zvleněves zrušená střední připravuje se REG Slaný - Smečn zrušená střední REG Neratvice - Kstelec nad Labem - Brandýs n. L. prvzvaná střední REG Kralupy nad Vltavu - Neratvice prvzvaná nízká REG Mladá Bleslav - prvzvaná vyská B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 107

108 Kategrie Ppis tratě Stav Trasa Atraktivita Pznámka Mšen - Mělník REG Bakv nad Jizeru - Dlní Busv - Kpidln (HK) prvzvaná střední REG Vraňany - Lužec nad Vltavu prvzvaná nízká REG Vraňany - Straškv (UL) prvzvaná střední REG Zlnice - Straškv (UL) prvzvaná střední REG Středkluky - Pdlešín bez prvzu vyská turistický železniční prvz - cyklvlak REG Krupá - Klešvice bez prvzu střední turistický železniční prvz CST Lužná - Krupá - Žatec (UL) prvzvaná střední REG Rakvník - Čistá - Kralvice (PLZ) prvzvaná střední REG Březnice - Ržmitál pd Třemšínem prvzvaná střední CT Bradava-Skalice REG Březnice - Blatná (JČ) prvzvaná střední REG Trhvý Štěpánv - VD Švihv (Želivka) zrušená nízká knec trati zaplaven, chranné pásm REG Vlašim - Trhvý Štěpánv prvzvaná nízká REG Pečky - Kuřim prvzvaná vyská B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 108

109 Kategrie Ppis tratě Stav Trasa Atraktivita Pznámka REG Olbramvice - Sedlčany prvzvaná vyská REG Vrané nad Vltavu - Dbříš prvzvaná vyská CST Tmice - Olbramvice prvzvaná vyská plánvaná přelžka v rámci výstavby kridru CST Olbramvice - Vtice prvzvaná vyská plánvaná přelžka v rámci výstavby kridru CST Vtice - Heřmaničky prvzvaná vyská plánvaná přelžka v rámci výstavby kridru CST Heřmaničky - Sudměřice (JĆ) prvzvaná vyská plánvaná přelžka v rámci výstavby kridru Tabulka převzatá a upravená z Aktualizace cyklgenerelu 2008 B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 109

110 6. Mžná zlepšení v blasti bezpečnsti Základním strategickým dkumentem pdprvání bezpečnsti je Nárdní strategie bezpečnsti silničníh prvzu na bdbí , jež byla schválena usnesením vlády České republiky č. 599 ze dne 10. srpna Tent dkument vytvřila Rada vlády pr bezpečnst silničníh prvzu, která je jak ddělení BESIP integrální sučástí Ministerstva dpravy ČR. Je rzdělen na dvě části, analyticku část a strategický plán. Analytická část je zaměřena na rzbry vývje nehdvsti v ČR a zahraničí, plnění z phledu cíle EU (Evrpský plán bezpečnsti silničníh prvzu), eknmický dpad nehdvsti, identifikace priritních prblémvých blastí. Ve strategickém plánu jsu ppsána výchdiska z prblémvých blastí, vize d příštích let, vytvření bezpečnéh dpravníh systému, nápravná patření a další. Prgram se řídí zásadu Bezpečně na silnicích práv a zdpvědnst každéh z nás. BESIP je mim jiné autrem Cyklistickéh desatera neb Buďte vidět přežijete. Další subjekt, jenž pdpruje bezpečnst cyklistů, je Nadace Partnerství, která vytvřila prjekty Na zelenu bezpečné cesty d škly, Cesty městy a Life Cycle. Za zmínku jistě stjí specifický cíl 3 Nárdní cyklstrategie, který pjednává realizaci prjektu cyklistické akademie. Vizí je předat pznatky a zkušensti těm subjektům, které rzhdují cyklistických strategiích a plánují a navrhují cyklisticku infrastrukturu. Cyklistická akademie by měla bsahvat patření typu - výukvý prgram, pradenský servis či výzkum. Cílem realizace prjektů na pdpru bezpečnsti je v Nárdní cyklstrategii stanven snížení usmrcených cyklistů 35 a snížení těžce zraněných cyklistů 150 d rku Prstředkem k dsažení tht cíle je, krmě zmíněných prgramů, realizace tří základních prvků, a t aktivity spjené se změnu chvání účastníku dpravy (pužívání bezpečnstní výbavy, reflexních dplňků, světa ve šklských zařízení, splupráce s rdinu apd.), kntrla ddržvání dpravních pravidel a zlepšení cyklistické infrastruktury (cyklpruhy, bytné zóny, zóny se sníženu rychlstí apd.). Detailně jsu tyt bdy ppsány v Nárdní cyklstrategii. Na řadě míst se na cykltrasách vyskytují místa, kde je bezpečnst cyklistů snížena, či jsu t místa přím nebezpečná. Většinu se jedná prblém s vedením tras p kmunikacích s vysku intenzitu mtrvých vzidel, křížení se silnicí (s rušným prvzem aut, příp. ve městě bez přechdu) či křížení se železnicí (přejezd bez závr). Tat místa jsme se snažili v návrhu c nejvíce eliminvat, části tras prcházející p kmunikacích vyšších tříd jsme se snažili přelžit na kmunikace s menším prvzem, případně pr B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 110

111 pnechání průběhu trasy navrhujeme její suběh s kmunikací p samstatné cyklstezce. Prblém může nastat také při nevhdném trasvání, kdy jde trasa c nejkratší cestu, avšak s nevyhvujícím výškvým vedením. Dalšími prblémy, které se týkají spíše údržby, jsu např. nevyhvující technický stav pvrchu tras, překážka na kmunikaci, nedstatečné neb zcela chybějící značení, nebezpečné zúžení tras a stezek, např. vlivem klních prstů či jiné závady (terénní vlžka - za vlhka nebezpečí ukluznutí a křeny; sráz d řeky (CT 2), průjezd slepu kmunikací, stavy mstů, vjezd d zóny se zákazem vjezdu, Cyklist, sesedni z kla, nebezpečný můstek přes ptk). V předchzí aktualizaci generelu jsme narazili také na řadu tras přetínajících řeky, které však pčítaly s prvzem přívzu. Na řadě míst tat mžnst sice dpravdy existuje, avšak není t řešení celrční (leckdy je prvz mezen na prázdninvé měsíce). Tat skutečnst by měla být pznamenána nejen v mapách, ale také s dstatečným předstihem vyznačena na směrvých šipkách na trase Obecné varianty řešení Knkrétní řešení je mžné p pdrbném průzkumu inkriminvanéh místa a jeh blízkéh klí. Obecně má většina prblémvých míst určité způsby řešení, které lze zjedndušeně paušalizvat v následujících bdech: Vedení tras p kmunikacích s vysku intenzitu mtrvých vzidel - levnější řešení: přelžení cyklistické trasy mim tut kmunikaci, na jiné stávající kmunikace nižších tříd neb na plní a lesní cesty - nákladnější řešení: výstavba cyklstezky, neb cyklistickéh pruhu pdél kmunikace Výstavbu nvých cyklstezek pdél zatížených kmunikací dpručujeme spíše v případech, kdy v místě djíždí větší mnžství cyklistů d spádvéh města a rychlst djezdu je pr ně priritní, trasy určené spíše k rekreační jízdě dpručujeme řešit frmu přelžení. Křížení se silnicí (s rušným prvzem aut, příp. ve městě bez přechdu) - levnější řešení: pkud t dvluje intenzita prvzu a nedjde k významnému narušení plynulsti, lze zřídit úrvňvý přejezd pr cyklisty vyznačený nejen např. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 111

112 dlišným pvrchem přejížděné vzvky, ale hlavně vhdným dpravním značením jak ze strany cyklistů, tak mtrvých vzidel, případně zřízení světelně řízených křížení; mžným řešením je také převedení trasy mim tt prblémvé míst a křížit kmunikaci v úseku s nižší intenzitu, neb se tmut křížení zcela vyhnut - nákladnější řešení: výstavba lávky, kde je mžné převedení nejen cyklistů, ale i chdců Křížení se železnicí (přejezd bez závr) - zabezpečit přejezd závrami neb výstražným signalizačním zařízením - mžným řešením je také převedení trasy mim tt prblémvé míst a křížit železnici na zabezpečeném přejezdu pr mtrvá vzidla neb se tmut křížení zcela vyhnut - výstavba lávky neb pdchdu Nevyhvující pvrch tras - upravit pvrch tras takvým způsbem, aby vyhvval Zúžení - rzšířit cyklistických trasu dstranit překážky, které zužují průjezdný prfil - rzšířit cyklistických trasu stavebními úpravami (visuté lávky, přisypání břehu) - rzšířit cyklistických trasu rzšířit msty a lávky, vjezdu mtrvých vzidel lze zabránit např. slupkem uprstřed trasy - přelžení cyklistické trasy - upzrnit cyklisty na zúžené míst dpravními značkami, případně nechat je sesednut z kla Nevyhvující výškvé vedení - přelžení trasy Překážka na kmunikaci - přírdní překážky (ppadané strmy) pravidelná údržba tras a dstraňvání nedstatků - závry, betnvé blky a pdbně nahradit slupky, které také zabrání vjezdu mtrvých vzidel, ale cyklistům v průjezdu nebrání - schdy patřit vdící lištu, ve které je mžné kl vést B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 112

113 - přívzy na řekách nahradit lávku, která umžní převedení nejen cyklistů, ale i chdců Nedstatečné neb zcela chybějící dpravní značení - jediným řešením je trasu dznačit vhdným způsbem Jiné - místa s nebezpečím pádu zajistit zádržným zařízením - nebezpečné lávky pravit - zhdntit vedení trasy zónami se zákazem vjezdu pvlit jízdu na kle v zónách se zákazem vjezdu, bytných a pěších zónách - udržvat klí cykltras a cyklstezek relativně upravené (např. dstranění černých skládek) - při průjezdu slepu ulicí upzrnit, že pr cyklisty je průjezdná - převedení trasy mim tat prblematická místa 6.2. Shrnutí v becné rvině Eliminace prblémvých míst musí nastávat ve dvu krcích: - ve fázi návrhu cyklistické trasy nepředkládat a neschvalvat řešení, která uvedená prblémvá místa bsahují - ve fázi správy cyklistické trasy závadvá místa cíleně dstraňvat 6.3. Příklady řešení pmcí úpravy vedení trasy Úprava trasvání na Křivklátsku Značná část úseků byla navržena k úpravě pmcí přesunu z kmunikací II. tříd na místní a účelvé kmunikace. Tmavší a tenčí ranžvu linií jsu v mapce vyznačeny silnice druhých tříd, silnější a světle ranžvu linií jsu vyznačeny přesunuté úseky. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 113

114 Úprava trasvání CT 7 v klí Štiřína Trasu Eur Vel 7 zde navrhujeme vést z Křížkvéh Újezdce p stávající nezpevněné cestě (s nutnstí úpravy pvrchu) na Štiřín a dtud p částečně zpevněné místní kmunikaci v suběhu se zelenu turisticku trasu k rzcestníku Nad Všedbrvicemi. Vyhneme se tak pět úseku silnice II. třídy v extravilánu, p kterém by trasa Eur Vel vést neměla. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 114

115 B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , 115

116 7. Metdický návd k plánvání a výstavbě cyklistických kmunikací Plánvání, navrhvání, výstavba, prvz a údržba cyklistické infrastruktury ve všech jejích blastech je disciplína slžitá a klade zvýšené nárky nejen na prfesinalitu týkající se technických parametrů navrhvaných prjektů, ale z velké části i na umění krdinace jedntlivých subjektů, které d tht prcesu vstupují. Kmplikvanst je dána jednak dlišnu právní subjektivitu jedntlivých účastníků takvéh prcesu, jednak chtu jedntlivých partnerů splupracvat při návrhu, realizaci a především při správě a evidenci dknčených prjektů. Ze subjektů, které se mhu běžně na realizaci jedntlivých prjektů pdílet, jsu t zejména: - stát a státní správa (stát, ministerstva, pdniky řízené státem, kraje) - samspráva (bce, svazy bcí, mikrreginy) - zájmvá sdružení (sprtvní svazy, KČT, účelvá sdružení nadšenců) - právnické sby (spnzrské firmy, cestvní kanceláře a agentury) - jedntlivci (fyzické sby, nadšenci snažící se psunut kvalitu cykldpravy). Rle jedntlivých účastníků prcesu realizace jsu na jednu stranu jedinečné, na druhu stranu se prlínají, dplňují a jsu na sbě vzájemně závislé. Sebelepší návrh bez realizace není nic platný a je-li určitý prjekt realizván a následně není udržván či chybí infrmace něm v databázi - ptm prjekt sám sbě pstrádá v širších suvislstech pdstatnění. Příkladem může být vybudvání cyklcesty mezi dvěma bcemi a léta trvající suběh tét zrealizvané cyklcesty s cykltrasu, která vede p frekventvané silnici. Přitm přesměrvání cykltrasy na cyklcestu je tázka krdinace, nikliv finančních nákladů. V následujících krcích jsu bdvě ppsány hlavní úkny nutné pr realizaci cyklistické infrastruktury s upzrněním na mžná rizika, vzájemné vazby a mžnsti, jak předcházet mžných kmplikacím. Následující bdy platí s drbnými úpravami becně, ať jde celrepublikvý, reginální neb puze místní rzvj cyklistické infrastruktury. - plánvání (ÚAP, cyklgenerel, cyklstrategie, idevé zanesení d databáze UP) B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 116

117 - navrhvání (technická analýza realizvatelnsti, upřesnění mžnstí vedení v databázi) - realizace (prjektvání pr ÚR, stavební pvlení, realizace, klaudace, uvedení d prvzu, zanesení d databáze včetně všech dstupných atributů) - prvz (určení správce, průběžná kntrla údržby, dpvědnst a prvky infrastruktury, dplnění databáze) - údržba (rzdělení nákladů na běžnu a mimřádnu údržbu, pjištění mbiliáře, kntrla jeh údržby a bnvy, aktualizace databáze) - zpráva údržba dat cyklistické infrastruktuře Plánvání Plánváním rzvje cyklistické infrastruktury se rzumí navržení becné kncepce rzvje cykldpravy v rzsáhlém území, navržení hlavních směrů rzvje, analýza územních ptřeb z reginálníh phledu, vyhdncení stávající sítě a navržení jejíh dplnění. Z krajskéh hlediska je tvůrcem kncepčníh plánu (cyklgenerelu) Středčeský kraj. Z phledu menších blastí či reginů by měla být sučástí plánvání krdinace se susedními reginy, navržená řešení by měla zahrnvat místní ptřeby všem pět ve vztahu na susední reginy. V prcesu plánvání by měly být frmulvány ptřeby, mžné zdrje financvání, metdy technickéh řešení a zárveň by v území měly být navrženy základní směry vedení buď frmu kridrů, neb v případě že jiné řešení je technicky nereálné, frmu knkrétnějšíh trasvání. V úrvni plánvaní není nutné pdrbně řešit technické parametry navržené cyklistické infrastruktury ani knkrétní majetkprávní vztahy. Knečná navržená řešení by měla být sučástí územně plánvací dkumentace (jejímu měřítku by měla dpvídat i pdrbnst a detail zpracvanéh plánu rzvje cykldpravy) a přijatých plánech rzvje by měl být infrmván kraj, aby mhl výsledek začlenit d krajských plánů rzvje. Na druhu stranu by návrhy v menších reginech měly respektvat celkrajsku kncepci a puze ji v daném reginu dplňvat či dále rzpracvávat. Výstupy vzniklé z plánvání cyklistické infrastruktury by měly služit při návrzích knkrétních prjektů budvání cyklistické infrastruktury a při rzhdvání priritách jejich realizace. Nsiteli plánvání by v menších reginech měly být především města a bce, mhu však jím být a zájmvá sdružení či místní akční skupiny. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 117

118 7.2. Navrhvání Djde-li ke kncepční schdě nad idevým záměrem, kterým by měla být rzšířena či jinak upravena cyklistická infrastruktura, je v první řadě nutné prvěřit jeh technicku a v becnější rvině i majetkprávní realizvatelnst (viz, kap. 8 Mdelvé příklady). Ideálním prstředkem je technická studie plánvané stavby. Pakliže tat studie prkáže reálnst prjektu, je vhdné ji prmítnut v rámci aktualizace d příslušné územně plánvací dkumentace a stabilizvat ji tak v území. Technická studie by krmě tplgie navržené trasy a jejích základních technických parametrů měla bsahvat i kapitlu majetkprávních vztazích. V ideálním případě by její sučástí měla být přím vyjádření vlastníků nemvitstí, kterých se realizace prjektu bude týkat, neb alespň jejich seznam s kmentářem, c lze při dalších jednáních čekávat. Při navrhvání trasvání by měly být prefervány stávající zpevněné cesty, nezpevněné lesní a plní cesty neb histrické cesty vedené v Katastru nemvitsti i v mapách Pzemkvéh katastru, které v reálném prstředí jsu absencí využití v terénu prakticky neidentifikvatelné. Samzřejmstí je zhledňvat vliv na živtní prstředí vzniklý nejen výstavbu, ale i prvzem cyklistické infrastruktury. Rvněž histrické prvky v krajně by měly být výstavbu i prvzem chráněny (např. není vhdné zřizvat dpčinkvé míst na samtách pblíž kaplí či smírčích křížů, prtže hrzí jejich pškzení) Vypracvání technické studie by měla na základě výběrvéh řízení realizvat dbrná firma či krdinátr, který je schpen pstavit tým dbrníků se zkušenstmi z bru, dpravních staveb, územníh plánvání, eknmie stavebnictví a se zkušenstmi prblematiky rzvje cyklistické dpravy. Náklady na studii mhu být financvány z rzpčtu bce, ze spnzrských příspěvků, z rzpčtu kraje či z různých dtačních titulů. Specificku stavbu cyklistické infrastruktury je tzv. singltrek. Jedná se většinu jednsměrnu stezku s přírdním pvrchem vedenu přírdu a upravenu tak, aby její zřízení i následný prvz minimalizvaly zásahy d klní přírdy. Právě pr t, že se jedná cesty v přírdním prstředí, je jejich navrhvání citlivé zejména z phledu chrany živtníh prstředí. V dbě zpracvání generelu byla rganizací ČeMBA (Česku muntainbikvu asciací) zpracvávána metdika pr tvrbu singltreků a byl připravván První IMBA certifikvané šklení trailbuildingu v Čechách. Aktuální infrmace lze získat na stránkách B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 118

119 7.3. Realizace Realizací se nerzumí puze vlastní výstavba, ale i knkrétní prjektvá činnst a aktivity v blasti stavebně právní a majetkprávní. Prkáže-li technická analýza realizvatelnst knkrétní např. cyklstezky, vybraný prjektant (neb u slžitějších případů prjektvý tým) začne s prjektvu přípravu nejdříve na úrvni prjektu k územnímu rzhdnutí, na nějž navazuje prjekt pr stavební pvlení. V suběhu s prjektváním, kdy dchází ke knkretizaci prjektu a jeh umístění v terénu, resp. na knkrétních pzemcích, musí být veden jednání s vlastníky pzemků přím dtčených stavbu způsbu vyrvnání za újmu, která jim výstavbu může nastat. Ve fázi prjektvání je rvněž vhdné zajistit mžnsti financvání prjektu z různých dtačních, příspěvkvých, spnzrských a rzpčtvých zdrjů. Před zapčetím vlastní výstavby je nutné dispnvat platným stavebním pvlením, mít zajištěn financvání prjektu, a t nejen na jeh realizaci, ale i na jeh následný prvz a především pr údržbu. Sučástí prjektu ještě před zapčetím jeh realizace by měl být i prjekt následnéh prvzu a údržby, ze kteréh by měl být jasně patrné, kd bude vlastníkem nvě budvané infrastruktury, kd jejím správcem a z jakých prstředků bude hrazen prvz a údržba. Jednduchým příkladem mhu být tzv. spnzrvané cykltrasy. V případě že spnzr funguje, bnva značení není prblém a vše funguje, jak má. Když však spnzr dstupí, v takvý kamžik není zřejmé, kd je vlastníkem značení a i kdyby kraj chtěl d jeh bnvy investvat, z hlediska vlastnictví mu t příslušné předpisy neumžňují. Prt je důležité, aby tyt skutečnsti byly sučástí řešení prjektu. Bude-li vše výše řečené splněn (v ideálním případě), lze na základě výběrvéh řízení pvěřit realizací prjektu vybranéh ddavatele. Upřednstňvány by měli být ti ddavatelé, kteří mají zkušensti se srvnatelnými prjekty, mají věřitelné reference, na trhu půsbí dstatečně dluhu dbu, aby byl mžné psudit kvalitu dvedené práce a jsu schpni garantvat svu práci p delší dbu. Samzřejmě je důležitým parametrem i cena, ta by však neměla být kritériem nejdůležitějším (statně uvedené charakteristiky mhu p úpravě platit prakticky pr všechny subddavatele, kteří se na plánvání, navrhvání, prjektvání, výstavbě, prvzu a údržbě cyklistické infrastruktury pdílejí). V průběhu výstavby by měli investr a následný majitel či správce splečně kntrlvat rzsah a kvalitu prváděných prací. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 119

120 7.4. Prvz Prvz cyklistické infrastruktury p technické stránce zpravidla nevyžaduje enrmní náklady, spíše je nárčný sběr dat, jejich evidence, vyhdncení a rganizace následných patření, které mhu prvzvání cyklistické infrastruktury kmplikvat. Ideálním mdelem by byl zřízení reginálních center, která by měla na starsti určitá území. Skutečnsti zjištěné prstřednictvím těcht center (lze spjvat s prvzem destinačních agentur) by měly být předávány jednak příslušným úřadům a správcům (majitelům) cyklistické infrastruktury v reginu, jednak by měly mít za pvinnst infrmvat krajskéh cyklkrdinátra, který by prvzní infrmace schraňval, třídil a dále s nimi pracval. Sučástí sběru dat by měly být i infrmace technickém stavu cyklistické infrastruktury, na základě kterých by měla být prváděna i její údržba (viz následující pdkapitla). Pr sběr dat a jejich následnu analýzu je vhdné využít prstředí GIS. S prvzem cyklistické infrastruktury přím suvisí i její marketingvá pdpra. Cílenu prpagací lze vlivňvat využití jedntlivých tras (např. při přesměrvání stávající cykltrasy na nvě zbudvanu cyklstezku je třeba s tut skutečnstí seznámit cyklisticku veřejnst, aby pravidelní uživatelé nejezdili dál p paměti ), zvyšvat návštěvnst cílvých destinací, infrmvat nvě budvaných cykltrasách vhdných pr cesty d zaměstnání či d uzlů veřejné dpravy, pdpra cyklvlaků či cyklbusů apd Údržba Údržba a na ní navazující pravy či reknstrukce cyklistické infrastruktury jsu na rzdíl d prvzu disciplínu mnhem slžitější. Přirzeně největším rzdílem je výše nákladů, nicméně není t rzdíl jediný. Každá ze staveb cyklistické infrastruktury by měla mít svéh majitele resp. správce, který za ní bude dpvídat. Vlastnictví (správcvství) by měl být vyřešen ještě před vlastní realizací knkrétníh prjektu, aby následně nevznikaly spry kd bude nsitelem údržby a z jakých zdrjů bude financvána. Na základě sběru dat (viz. předcházející kapitla) a jejich pravidelnéh vyhdncvání lze místně či plšně stanvvat ptřebu údržby, prav či reknstrukcí. Tyt analýzy mhu být (a měly by být) dstupné průběžně jedntlivým majitelům či správcům, kteří by zárveň měli být ptřebě údržby infrmváni. Při funkčnsti takvéh systému bude mít kraj, jak garant rzvje cykldpravy v reginu, nejen neustálý aktuální přehled rzsahu a kvalitě cyklistické infrastruktury, ale při financvání či splufinancvání její údržby může i přím vlivňvat rychlst a kvalitu její údržby, resp. prav a reknstrukcí. Příkladem mhu být nedávné pvdně, kdy řada cyklcest, p kterých jsu vedeny významné cykltrasy, byla výrazně B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 120

121 pškzena. Při důsledné evidenci těcht škd by byl mžné ještě v průběhu th saméh rku rzhdnut priritách prav, jejich rzsahu a čekávaných nákladech a pak následně pdpřit urychlenu pravu nejvíce frekventvaných míst. Drbná infrastruktura, jak jsu infrmační tabule, dpčívadla, stjany na kla ve vlné přírdě apd. by měla být udržvána svými vlastníky, kterými zpravidla bývají města či bce. Většinu byly zřízeny za přispění kraje či z různých dtací, jejich prvz a údržba by však měla být hrazena z jejich rzpčtu, v případě vyšších nákladů pět s pdpru kraje. I zde platí, že nejdůležitější je získávání infrmací aktuálním stavu, tedy sběr dat. I sebelépe navržené dpčívadl, které bude pškzen a jehž pškzení se nikd nedzví, neplní svůj účel. Nejjedndušší je údržba cykltras. Ty jsu vyznačeny p stávajících kmunikacích různéh typu, které mají své vlastníky, takže prakticky jediná údržba spčívá v údržbě a bnvě značení. V sučasné dbě je hlavním garantem značení cykltras na území ČR Klub českých turistů (KČT), nicméně existuje i značné mnžství tras zřizvaných jinými subjekty. Tyt cykltrasy mhu být zapjeny d systému, který rvněž spravuje KČT cby centrální rgán jejich evidence a správce číslvání, neb může jít cykltrasy místní, které jsu zřizvány mim tent nárdní systém. V každém případě by pět kraj v rli krdinátra měl přispívat na údržbu celé sítě, bez hledu na zřizvatele. Prblémem v sučasné dbě je evidence značení, které prakticky neexistuje. I z důvdu mžnéh pjištění bude nutné značení přesně evidvat, k čemuž je pět vhdné využít prstředí GIS. Při její přesné evidenci v kmbinaci s daty z prvzních průzkumů lze snadn krdinvat údržbu značení a případně na ni přispívat z rzpčtvých, dtačních či jiných zdrjů. V případě cyklcest se většinu jedná účelvé kmunikace, které krmě cyklistů služí i k dpravní bsluze území (převážně se jedná lesní či zemědělské pzemky apd.). Ty mají svéh vlastníka, který svůj majetek spravuje buď sám, neb prstřednictvím správce a který se zřízením cyklcesty musel suhlasit. Sučástí suhlasu s jejím zřízením by měla být i dhda rzdělení nákladů při její následné údržbě. Asi nejslžitějším případem pr údržbu jsu cyklstezky. Jde dpravní stavby, které mají charakter místních kmunikací a které tím pádem spadají d správy měst a bcí. Jejich údržba je nákladná, ve většině případů celrční (tedy včetně dklízení sněhu), a přestže se při jejich zřizvání na většině nákladů pdílí kraj neb jsu financvání z různých dtačních zdrjů, i jejich běžná údržba je v některých případech nad mžnstmi příslušné bce (nemluvě případných pravách či reknstrukcích např. p živelných phrmách). Jsu známy případy, kdy i p získání stavebníh pvlení a zajištění zdrjů financvání B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 121

122 nebyl prjekt realizván, prtže příslušná bec dmítla htvé díl převzít s dkazem na t, že nemá ve svém rzpčtu rezervu ani na sečení trávy na krajnicích cyklstezky, natž na její zimní údržbu. Řešením by byl vytvření fndu, ze kteréh by byl mžné za určitých pdmínek alespň na běžnu údržbu staveb cyklistické infrastruktury přispívat Správa a údržba dat Prstrvá data tvří nedílnu sučást prjektu tvrby cyklgenerelu Středčeskéh kraje a následnéh budvání, prvzu a údržby cyklistické infrastruktury na území kraje. Využitím prstrvých dat prvádíme evidenci, vizualizaci, plánvání a kmplexní správu cyklistických tras. Při tvrbě infrmačníh systému (který bude tat data spravvat) a jeh eknmické rzvahy bychm měli přihlédnut k nákladům na gedata, prgramvé (SW) a technické prstředky (HW) přibližně v pměru 80 : 15 : 5. D tht pměru (slžka 80) patří také výdaje na pstupnu aktualizaci dat, která bývá někdy pmíjena a následně tent výpadek v rzpčtu prjektu kmplikuje udržení aktuálnsti spravvaných dat. Činnsti s vytvřením datvé báze cyklgenerelu by tedy měly být následující: Návrh prstrvé databáze pr ulžení gedat (linie cykltras s atributy, dpravní značení, ) se strukturu umžňující snadné plnění, aktualizaci a verifikaci. Naplnění prstrvé databáze vhdnými daty. Správa databáze (verifikace vlžených prstrvých dat s hledem ke skutečnému stavu, aktualizace dat na základně změn v síti cyklstezek). Zpřístupnění dat širké veřejnsti Návrh prstrvé databáze Tvrbu prstrvých databází se věnval již mnh autrů, následující metdika je vypracvaná na základě práce L. Vkunvé, D. Arctura a P. A. Lngley 3. 3 Vkunvá L.: Návrh struktury datvéh mdelu pr správu elektrických distribučních sítí ZČE v GIS analýzu mezinárdníh datvéh mdelu ArcFM, Západčeská univerzita v Plzni, Katedra matematiky, 2003 Arctur D., Zeiler M.: Designing Gedatabases (Case Studies in GIS Data Mdeling), ESRI Press, 2004, ISBN: X B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 122

123 Prtže jsu v prstrvých databázích (dále GDB) ulženy především prstrvé bjekty, které představují bjekty reálnéh světa, prbíhá návrh GDB pmcí bjektvé analýzy. Objektvá analýza se becně skládá ze tří hlavních nástrjů: dekmpzice, abstrakce, specializace v hierarchii. Samtný návrh GDB prchází třemi stupni vývje. Pstupně, jak dchází ke knkretizaci prblému, jsu vytvřeny tři mdely knceptuální, lgický a fyzický, pmcí výše uvedených nástrjů. Fyzický mdel je knečným prduktem návrhu. Obsahuje již specifikvané datvé typy a vztahy. Svým sestavením již dpvídá buducí databázi. Při cestě k fyzickému mdelu databáze bychm měli prjít následujícími šesti krky (viz Chyba! Nenalezen zdrj dkazů.): Pstup při návrhu GDB Knceptuální mdel Databázvý mdel umžňuje zbrazit a ppsat bjekty v databázi a vztahy mezi nimi z hlediska jejich významu a chvání. Výsledkem knceptuálníh mdelvání je implementačně Lngley P. A., Gdschild M. F., Maguire D.J., Rhind D.W.: Gegraphic Infrmatin Systems and Science, Jhn Wiley & Sns, Ltd., 2001, ISBN: B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 123

124 nezávislé databázvé schéma, tj. schéma becně aplikvatelné v jakémkli technickprgramvém prstředí. Nejčastěji se znázrňuje v pdbě diagramu případů pužití (Use Case), který definuje pžadavky na funkcinalitu systému, a datvéh diagramu (E-R diagramu neb diagramu tříd), který definuje třídy prvků, jejich atributy a vztahy mezi nimi. Phled zadavatele V tmt první krku se stanví základní funkce, které by měla výsledná databáze plnit. Zárveň se určí druh dat, která budu služit k jejímu naplnění. Následně se tat data rztřídí d skupin, jakýchsi buducích zárdků tříd. Pr tt první přiblížení stačí jen papír a tužka. Důležitu pdmínku v tét fázi vývje je, aby i zadavatel měl jasn v tm, c d buducí databáze může čekávat. Návrhář prt musí být schpen zadavateli bjasnit základní principy databází. Na druhu stranu je nutné mít d zadavatele (ppř. buducíh uživatele) zadanu jasnu specifikaci uživatelských pžadavků. Objektvé vztahy V druhém krku se jasně určí bjektvé typy (třídy) a funkce. Ppíší se vztahy mezi třídami. Výsledkem tht krku je bjektvý mdel (diagram) vytvřený pdle přesných pravidel pr zápis bjektvé analýzy. Takvým standardním jazykem pr její zápis je UML. V tét fázi se samzřejmě stále nelze bejít bez zadavatele. Právě na základě vytvřenéh mdelu lze knfrntvat uživatelské pžadavky s funkcinalitu databáze. V tmt krku je mžné zadavateli předvést strukturu buducí databáze, vysvětlit jedntlivé části mdelu a ppřípadě nastínit funkcinalitu databáze. Ze schůzky (schůzek) pak následně vyplynu další připmínky, které lze v tét fázi bez prblémů řešit dplněním neb upravením mdelu. Otázku zůstává, jak daný mdel vytvřit, aby h zadavatel pchpil. S tím suvisí tázka, jak zadavatel vládá UML a jak je zběhlý v infrmačních technlgiích. Gegrafická reprezentace Pté následuje krk třetí, ve kterém se určuje gegrafická reprezentace bjektů. Správný výběr je velmi důležitý, suvisí ttiž přím s rychlstí a efektivnstí výsledné databáze. Samzřejmě můžeme prvádět přetypvání, ale tat perace je nárčná na výpčetní čas pčítače, zárveň také dchází k nevratné ztrátě infrmací. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 124

125 Návrh gegrafické reprezentace bjektů již musí návrhář udělat sám. Měla by všem vyplynut z phledu zadavatele, a t zejména z funkcinality databáze. Reprezentací se rzumí rzdělení bjektů d bjektvých tříd a u každé třídy určit zda se bude jednat bdvu, linivu neb plygnvu třídu. Každá reprezentace je vhdná k jiným účelům a analýzám a zvlení špatné reprezentace má za následek špatnu funkcinalitu databáze. Prt hraje tat část návrhu velice důležitu rli Lgický mdel Lgický mdel umžňuje zbrazit a ppsat bjekty v databázi a vztahy mezi nimi s hledem na jejich implementaci v knkrétním technick-prgramvém prstředí daném strukturu (rganizací) datvé základny a typem systému řízení báze dat. Lgický mdel je rzšířením knceptuálníh mdelu pdrbnsti specifické pr dané prstředí, např. datvé typy, realizaci vazeb mezi daty, integritní mezení. Nebsahuje ppis knkrétní fyzické rganizace a ulžení dat na záznamvém médiu. Gegrafické databázvé typy Čtvrtý krk spčívá v nalezení vhdných gegrafických databázvých typů, které budu maximálně vyhvvat reprezentaci bjektů a zárveň budu pdprvány GIS a jejich databázemi. Datvý mdel GIS je ttiž závislý na způsbu ulžení, tedy na databázvém sftware, se kterým daný GIS splupracuje (např., Oracle, MS Access, PstGIS, PstgreSQL atd.). Pr ukládání prstrvé slžky dat není tent krk až tak závislý na návrháři databáze, prtže daný systém má většinu přednastavené databázvé typy, které nelze měnit (např. frmátem OGC). S atributvu slžku dat už je t všem něc jinéh. Např. ESRI při vytvření určitéh bjektu autmaticky dvytvří v atributvé tabulce atributy: OID (primární klíč), Shape (reprezentace), Shape_Length (délka hranice u plygnvé a linivé vrstvy), Shape_Area (plcha plygnu u plygnvé vrstvy). Ostatní, pr zadavatele důležité, atributy je dbré v mdelu také zahrnut, ale jejich přidání neb mdifikaci lze prvést v již htvé databázi kdykli. Struktura GDB Pátým krkem je uspřádání struktury GDB. T zahrnuje definvání způsbu ulžení tplgických vztahů, pravidel, vlbu vhdnéh prstrvéh indexu, atd.. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 125

126 Tplgie by se měla vyskytnut v každé GDB. Většinu se ttiž jedná znázrnění částí krajiny, ve které se vyskytují určité prstrvé vztahy. Prti tmu stjí fakt, že vybudvání tplgie a následné dladění chyb je pměrně časvě nárčná záležitst. Prt je nutné na začátku zvážit, jestli se budvání tplgie pravdu vyplatí Fyzický mdel Jedná se vytvření výsledné struktury v knkrétní gegrafické databázi. Zahrnuje nejen strukturu databáze, ale i definvání různých integritních mezení, tplgické vztahy, jedntlivé atributy a jejich typy, atd. Schéma GDB Šestým a psledním krkem je vytvření knečnéh schématu gegrafické databáze. Tj. knečné struktury databáze tak, jak budu data ulžena přím v databázi. Je vytvřena pmcí databázvéh jazyka, který pdpruje daný DBMS. V pslední dbě nejppulárnějším jazykem je SQL/3, který má v sbě zabudvanu i práci s gegrafickými datvými typy Naplnění prstrvé databáze vstupními daty Naplnění databáze dpvídajícími vstupními daty je kritická skutečnst, jelikž d kvality vstupních se dvíjí následná kvalita celé GDB. V tét chvíli platí trash in trash ut 4. Při vlbě vstupních dat je tedy nutné pečlivě zvážit, jaká data pužijeme jak základ pr datvý mdel cyklistických tras (a jejich variant). Zde existuje něklik mžnstí, mezi kterými se zakladatel může rzhdnut. Každá z těcht mžnstí má své výhdy i nevýhdy: Zakupení vektrvých dat reprezentující pžadvané prvky (kmunikace) d ddavatele prstrvých dat (např. prdukt ZABAGED d ČÚZK), tat data dplnit chybějící prvky, připjit pžadvané atributy a definvat tplgii dat. Nevýhdy: vyská cena dat, ruční editace atributů (a s tím spjené chyby), ruční editace chybějících prvků. 4 Při vstupu nekvalitních dat d databáze nemůžeme čekávat následné kvalitní výstupy. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 126

127 Tvrba vlastních dat na základě pdkladvých dat vytvřit vlastní vektrvu vrstvu cykltras. Výhdy: velmi nízká cena přízení dat (platí se jen práce perátra). Data jsu tvřena na zelené luce můžeme si tedy vytvřit vlastní strukturu dat. Nevýhdy: ruční vektrizace je zdluhavá a nudná dchází k časté tvrbě neúmyslných chyb. Převzetí již htvých pdkladů pr cyklgenerel existují již htvá data, která však bsahují neidentifikvatelné mnžství chyb v atributech (špatně přiřazený typ pvrchu, ) i tplgii (zdvjené linie). Zde je, s hledem na pučku trash in trash ut, tázku, zda je vhdné takvát data pužít, aby ve výsledku perátr nestrávil více času vyhledáváním chyb v databázi, než kdyby tvřil data d začátku. Nad všemi vytvřenými daty je následně vhdné definvat tplgické vztahy ty nám umžní šetřit chyby ve smyslu nesprávné gemetrie dat a dalších vzájemných vztahů (zdvjené linine, křížení linií v uzlu, ). Dalším kritickým bdem je vhdná vlba sbíraných atributů. Datvá struktura (a tím i dpvídající struktura atributů) by měla vhdně reprezentvat zpracvávanu prblematiku Správa vytvřené databáze Aby databáze byla funkční, správně aktualizvaná a bez chyb, je důležité rzdělení rlí jedntlivých uživatelů databáze. Není vhdné, aby všichni uživatelé měli mžnst administrátrských práv a tudíž nemezenéh editvání databáze. V knceptu databáze pr cyklgenerel by měl existvat jeden super správce, který bude mít na starst celu databázi, bude znát její strukturu, tplgii a bude dpvídat za její funkčnst. Dále zde budu editři, kteří budu mít na starst vstup nvých dat d databáze/editaci/verifikaci. Přístupnu by měli mít vždy jen určitu část databáze (resp. její kpii), na které pracují (kres, KÚ). Tent krk je důležitý, aby nepatrným zásahem nepškdili stru databázi. Při dknčení práce administrátr verifikuje ddaná data a umžní jejich zápis d stré databáze. Sběr dat v terénu (příp. jejich verifikaci) mhu prvádět také editři, ppřípadě jiní terénní pracvníci. Verifikace dat je důležitá, pkud se databáze v prvním krku naplnila již B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 127

128 předzpracvanými daty, u kterých můžeme čekávat chyby. Sběr dat a jejich verifikace bude prbíhat na základě technlgických mžnstí spravujícíh subjektu (d metdy tužka papír až p nline editaci databáze) Zpřístupnění dat širké veřejnsti Dnešní technlgie umžňují snadné zpřístupnění dat širké veřejnsti v prstředí internetu. Dbrým příkladem je mapvý prtál Středčeskéh kraje dstupný na adrese V sučasném buřlivém rzvji infrmačních technlgií a mbilních aplikací je využití přízených dat jen tázku fantazie jejich správce. Lze jej využívat např. jak pdpůrný prstředek cyklturistů při plánvání tras, neb pr n-line rientaci v terénu až p n-line sběr dat prstřednictvím mbilních zařízení služících k aktualizaci a rzšíření databáze. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 128

129 8. Mdelvé příklady 8.1. Technická studie cyklstezky Tuchměřice Okř Jak již byl řečen v předcházejících kapitlách, smyslem generelu je vytvřit strategický pdklad pr další plánvání rzvje cykldpravy v reginu. Dalším krkem je buď přímé zapracvání jeh výstupů d územně plánvacích dkumentací jedntlivých bcí, neb zpracvání knkrétních technických studií jedntlivých staveb dpravní infrastruktury, které se pak přím prmítají d jedntlivých územně plánvacích dkumentací a na jejich základě jsu pak zpracvávány prjekty pr územní řízení a stavební pvlení. Příkladem pr technicku studii byla vybrána technická studie cyklstezky Tuchměřice Okř. Veškeré dále uvedené infrmace vycházejí z Technické studie cyklstezky Tuchměřice Okř, zpracvané v listpadu 2012, jejímž zadavatelem byl Středčeský kraj a zpracvatelem splečnst B.I.R.T. GROUP, a.s. Důvdem vypracvání tét studie je zkvalitnění rekreační cyklistiky zejména pr byvatele Prahy při návštěvě tradičníh výletníh města. Ve splupráci s Pražským cyklkrdinátrem byl jak nástupní bd zpracvané trasy vybrán knec stávající cyklstezky z Přední Kpaniny směrem na Statenice, knkrétně rzcestí Svatá Juliána. Kncvým bdem byl stanvení knkrétní parcely v pdhradí zříceniny Okř. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 129

130 Zásadních pdmínek pr vypracvání studie nebyl mnh. Cílem návrhu byl nalézt takvé vedení cyklstezky neb cykltrasy, která bude ve své trase puze v důvdněných případech v suběhu s autmbilvu dpravu. Výškvě a směrvě bude tam, kde t mrflgie terénu dvlí upravena tak, aby byla využitelná i pr rdinnu cyklistiku s malými dětmi či k využití cyklisty s přívěsným vzíkem. Krmě uvedených becných pžadavků měla navržená trasa respektvat územní plány dtčených bcí a Prahy, plánvané dpravní stavby, rzvjvé aktivity bcí a stávající limity v území. Dále byl cílem návrhu v maximální míře využívat pzemky ve vlastnictví bcí, kraje a státu. Realizace technické studie prbíhala v následujících krcích: Krk 1. na základě vzniklé ptřeby v tmt případě kraj vypsal výběrvé řízení na zpracvatele studie technické studie. Krk 2. Vybraný zpracvatel bdržel všechny dstupné pdklady, týkající se danéh úklu, a seznámil se s nimi. Šl zejména územní plány dtčených bcí a dkumenty týkající se rzvje kraje. Krk 3. zpracvatel pužil další zdrje infrmací ptřebných ke zpracvání technické studie, a t zejména: Mapvé pdklady a evidence Jedntná GIS databáze cyklistické infrastruktury Středčeskéh kraje Dpravní plitika ČR pr bdbí s výhledem d rku 2050 Nárdní strategie cyklistické dpravy cyklstrategie Reginální perační prgram pr regin sudržnsti NUTS 2 Střední Čechy Prgram rzvje územníh bvdu Středčeskéh kraje Prgram rzvje venkva České republiky Prgram rzvje cestvníh ruchu ve Středčeském kraji Legislativa zákny a nrmy týkající se cyklistické dpravy Generel cyklistických tras a cyklstezek na území Středčeskéh kraje 2008, část výstupů z analytické části aktualizace generelu 2012 B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 130

131 Dále pužil infrmace dstupné ne internetu z webvých stránek : Krk 4. byla vypracvána přehledná mapa s vyznačením majetkprávních vztahů v daném území v těch místech, kde byl mžné předběžně uvažvat s vedením navržených tras a stezek. Tyt předběžné návrhy byly zpracvány ve variantách. Sučasně s vypracváním návrhů byl prveden terénní průzkum celé blasti, který přím v terénu jednak prvěřval reálnst navržených variant jedntlivých úseků a jednak vyhledával nvé varianty pr případ, že by s některým z teretických návrhů nebyl mžné dál pracvat. Krk 5. frmu sbní návštěvy byli kntaktváni představitelé všech dtčených bcí (Tuchměřice, Statenice, Číčvice, Okř), byli seznámeni se záměrem kraje vybudvání cyklstezky resp. přesměrvání cykltras, frmu diskuze byly zaznamenány jejich názry a připmínky a zárveň s hledem na jejich znalst místních pměrů byly upřesněny mžné varianty vedení jedntlivých úseků cyklstezky resp. cykltrasy či cyklcesty. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 131

132 Krk 6. jedntlivé úseky navržené trasy byly zpřesněny na základě knzultace se zástupci jedntlivých bcí a byly prvěřeny z hlediska majetkprávníh a technickéh, zda-li splňují pdmínky technických parametrů stanvených zadavatelem. Krk 7. byli slveni majitelé dtčených pzemků, zda s navrženými úseky tras, které vedu p jejich pzemcích, suhlasí. Byla prefervána frma sbníh kntaktu s jedntlivými majiteli, nicméně v některých případech byl nutné spkjit se puze s písemnu frmu, prtže vlastníci nebydleli v dstupné vzdálensti. Krk 8. p zhlednění všech námětů a připmínek, vyjádření vlastníků a na základě prvedené technické analýzy byl prveden knečný návrh prpjení rzcestí Sv. Juliána s pdhradím hradu Okř systémem cyklstezek (stezek pr cyklisty s vylučenu mtrvu dpravu), cyklcest (s výjimečně přípustnu mtrvu dpravu, příkladem jsu lesní a plní cesty p kterých se krmě cyklistů mhu phybvat majitelé či správcvé klních pzemkú) a cykltras. V čistpise studie jsu navržena i dpravní patření, materiálvé řešení jedntlivých úseků a jejich knkrétní technické parametry, včetně schémat pdélných sklnů. Krmě knečnéh návrhu jsu ve stejné pdrbnsti uvedeny i mžné varianty, které d knečnéh trasvání nebyly zahrnuty kvůli nedřešení majetkprávních vztahů, nicméně kdyby ddatečně dšl k dhdě s vlastníky, mhu být tyt alternativní úseky d knečnéh řešení zahrnuty. Samzřejmstí je navržení vybavení statní infrastrukturu (infrmační tabule, dpčinkvá místa včetně mbiliáře, stjany na kla apd.). Důležitá je navazující dpravní bslužnst (parkviště, MHD, cyklvlaky, cyklbusy). V rámci studie jsu i rámcvě dhadnuty náklady na realizaci navrženéh řešení. Na závěr jsu zrekapitulvána mžná rizika realizace navrženéh řešení. Krk 9. kncept studie je předán zadavateli k připmínkám a p jejich zapracvání je devzdán čistpis. Ten služí jednak jak územně plánvací pdklad pr přízení či aktualizaci územních plánů jedntlivých dtčených bcí (je nutné, aby d dby své realizace byla navržená trasa územním plánem stabilizvána, aby nevhdnu stavební činnstí nedšl k případným kmplikacím při její realizaci). Dále studie služí při rzhdvání investicích d cyklistické infrastruktury (důležité parametry jsu příns realizace, dhad nákladů a technický ppis) a při rzhdnutí její realizaci je důležitým pdkladem pr prjektanta při zpracvání prjektu pr územní řízení, resp. pr stavební pvlení. B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , birt@birt.cz 132

133 Celkvá situace navržené trasy Pdélný prfil celkvý B.I.R.T. GROUP, a. s., Dluhá 16, Praha 1, tel.: , 133