Plán péče. Pod lesem na období

Transkript

1 Plán péče o Přírodní památku Pod lesem na období návrh na vyhlášení Agentura ochrany přírody a krajiny Správa CHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem

2 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: přírodní památka název území: Pod lesem druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno:... orgán, který předpis vydal:... číslo předpisu:... datum platnosti předpisu:... datum účinnosti předpisu: Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Ústecký Děčín Děčín Děčín Jílové Jílové u Děčína Modrá u Děčína Příloha č. 1.1: Orientační mapa s vyznačením území Příloha č. 1.2: Ortofotomapa území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území Katastrální území: Jílové u Děčína (660043) Číslo parcely dle KN Číslo parcely dle PK Druh pozemku dle KN Způsob využití pozemku dle KN Číslo listu vlastnictví Výměra celková dle KN (m 2 ) Výměra v ZCHÚ (m 2 ) 825/1 trvalý travní porost trvalý travní porost /21 trvalý travní porost /27 trvalý travní porost /1 trvalý travní porost /7 orná půda /22 orná půda /15 trvalý travní porost /1 ostatní plocha jiná plocha ostatní plocha neplodná půda /1 trvalý travní porost Celkem

3 Katastrální území: Modrá u Děčína (697834) Číslo parcely dle KN Číslo parcely dle PK Druh pozemku dle KN Způsob využití pozemku dle KN Číslo listu vlastnictví Výměra celková dle KN (m 2 ) Výměra v ZCHÚ (m 2 ) 29/1 ostatní plocha neplodná půda /5 lesní pozemek /1 ostatní plocha jiná plocha trvalý travní porost ostatní plocha neplodná půda /1 trvalý travní porost lesní pozemek /2 trvalý travní porost /1 trvalý travní porost /3 trvalý travní porost /1 ostatní plocha jiná plocha /4 trvalý travní porost /2 ostatní plocha ostatní komunikace 106/1 ostatní plocha neplodná půda /1 lesní pozemek /2 lesní pozemek /4 trvalý travní porost /1 ostatní plocha ostatní komunikace 186 lesní pozemek /3 trvalý travní porost /6 trvalý travní porost /1 trvalý travní porost trvalý travní porost /4 ostatní plocha neplodná půda /2 trvalý travní porost /3 trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha neplodná půda /2 ostatní plocha neplodná půda ostatní plocha neplodná půda /1 trvalý travní porost /3 ostatní plocha neplodná půda /4 trvalý travní porost /2 trvalý travní porost /2 ostatní plocha neplodná půda /3 trvalý travní porost /1 ostatní plocha neplodná půda /1 trvalý travní porost Celkem

4 Ochranné pásmo Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Katastrální území: Jílové u Děčína (660043) Číslo parcely dle KN Číslo parcely dle PK Druh pozemku dle KN Způsob využití pozemku dle KN Číslo listu vlastnictví Výměra celková dle KN (m 2 ) 822 zahrada /23 trvalý travní porost /10 zahrada lesní pozemek /7 zahrada zastavěná plocha a nádvoří /6 zahrada /5 zahrada zastavěná plocha a nádvoří zahrada /2 trvalý travní porost /2 zastavěná plocha a nádvoří /2 ostatní plocha neplodná půda 808/33 zahrada zastavěná plocha a nádvoří /35 zahrada /37 zahrada /34 zahrada /36 zahrada zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří /32 trvalý travní porost /22 trvalý travní porost /6 trvalý travní porost /30 trvalý travní porost zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří zahrada zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří /2 zahrada /3 zahrada zastavěná plocha a nádvoří /4 zahrada /5 zahrada /2 zahrada zastavěná plocha a nádvoří /6 zahrada zastavěná plocha a nádvoří /1 zahrada ostatní plocha neplodná půda 777/8 zahrada

5 Číslo parcely dle KN Číslo parcely dle PK Druh pozemku dle KN Způsob využití pozemku dle KN Číslo listu vlastnictví Výměra celková dle KN (m 2 ) 3246/1 ostatní plocha ostatní komunikace 1125 zastavěná plocha a nádvoří /3 orná půda /1 orná půda zastavěná plocha a nádvoří trvalý travní porost /6 ostatní plocha ostatní komunikace 3235/7 ostatní plocha ostatní komunikace 3555/7 orná půda /6 orná půda /2 lesní pozemek /1 ostatní plocha ostatní komunikace 535 ostatní plocha neplodná půda 474/1 lesní pozemek /1 zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří /2 ostatní plocha zeleň zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří ostatní plocha ostatní komunikace 525/5 zahrada /13 trvalý travní porost /18 ostatní plocha ostatní komunikace 807/22 orná půda /7 orná půda /9 trvalý travní porost /18 ostatní plocha ostatní komunikace 807/6 trvalý travní porost /24 trvalý travní porost /3 zahrada /1 zahrada zastavěná plocha a nádvoří /2 zahrada ostatní plocha neplodná půda 3248 ostatní plocha ostatní komunikace 522/4 zahrada /2 trvalý travní porost /5 zahrada zahrada zastavěná plocha a nádvoří /3 zahrada

6 Číslo parcely dle KN Číslo parcely dle PK Druh pozemku dle KN Způsob využití pozemku dle KN Číslo listu vlastnictví Výměra celková dle KN (m 2 ) 506 zahrada zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří /1 zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří zahrada Celkem Katastrální území: Modrá u Děčína (697834) Číslo parcely dle KN Číslo parcely dle PK Druh pozemku dle KN Způsob využití pozemku dle KN Číslo listu vlastnictví Výměra celková dle KN (m 2 ) 35/3 lesní pozemek /2 trvalý travní porost /4 lesní pozemek /7 lesní pozemek /3 lesní pozemek /1 lesní pozemek /3 ostatní plocha ostatní komunikace 996/4 ostatní plocha ostatní komunikace 85/1 lesní pozemek /2 ostatní plocha ostatní komunikace 96/2 lesní pozemek /1 ostatní plocha neplodná půda 999/7 ostatní plocha neplodná půda 124/1 lesní pozemek /1 trvalý travní porost /1 ostatní plocha neplodná půda 120/3 224/4 orná půda trvalý travní porost ostatní plocha neplodná půda 40 lesní pozemek /15 ostatní plocha neplodná půda 111/2 lesní pozemek lesní pozemek /5 orná půda lesní pozemek /1 lesní pozemek

7 Číslo parcely dle KN Číslo parcely dle PK Druh pozemku dle KN Způsob využití pozemku dle KN Číslo listu vlastnictví Výměra celková dle KN (m 2 ) 230/2 lesní pozemek /1 orná půda ostatní plocha jiná plocha /1 trvalý travní porost /1 trvalý travní porost /3 trvalý travní porost /7 lesní pozemek /4 lesní pozemek /6 lesní pozemek /5 lesní pozemek /2 ostatní plocha ostatní komunikace 241/10 lesní pozemek /5 trvalý travní porost /2 lesní pozemek /24 trvalý travní porost /26 trvalý travní porost /5 trvalý travní porost /2 trvalý travní porost /2 trvalý travní porost /1 Trvalý travní porost /8 lesní pozemek /2 lesní pozemek /6 Orná půda /1 orná půda /7 orná půda ostatní plocha ostatní komunikace 1310/7 orná půda /8 orná půda ostatní plocha ostatní komunikace 1282/5 orná půda /1 orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha ostatní komunikace 1217 trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost /2 trvalý travní porost trvalý travní porost vodní plocha koryto vodního toku trvalý travní porost trvalý travní porost zahrada zahrada zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří trvalý travní porost

8 Číslo parcely dle KN Číslo parcely dle PK Druh pozemku dle KN Způsob využití pozemku dle KN Číslo listu vlastnictví Výměra celková dle KN (m 2 ) 1241 zahrada trvalý travní porost trvalý travní porost zastavěná plocha a nádvoří zbořeniště ostatní plocha jiná plocha zahrada zastavěná plocha a nádvoří /1 zahrada zastavěná plocha a nádvoří /2 zahrada zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří /7 zahrada /9 ostatní plocha Ostatní komunikace 458/10 ostatní plocha Ostatní komunikace 178 zastavěná plocha a nádvoří /1 zahrada zastavěná plocha a nádvoří /1 zahrada zastavěná plocha a nádvoří /2 zahrada /4 zahrada /1 trvalý travní porost zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří Celkem Příloha 1.3: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ 8

9 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha lesní pozemky 0,6779 vodní plochy trvalé travní porosty 17,3735 orná půda 0,6118 ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy 1,6459 zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem 20,3093 OP plocha v ha Způsob využití pozemku zamokřená plocha - rybník nebo nádrž - vodní tok - ZCHÚ plocha v ha neplodná půda 0,8903 ostatní způsoby využití 0, Překryv území s jinými chráněnými územími Národní park: Chráněná krajinná oblast: Jiný typ chráněného území: Natura 2000 Ptačí oblast: Evropsky významná lokalita: není CHKO Labské pískovce CHOPAV Severočeská křída CZ Labské pískovce CZ Libouchecké bučiny 1.6 Kategorie IUCN IV řízená rezervace (území pro management stanovišť/druhů: chráněná území zřizovaná převážně pro účely ochrany, prováděné cestou managementových zásahů) 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Přírodní památka bude nově vyhlášena. Do zřizovacího předpisu lze navrhnout následující znění předmětu ochrany: Posláním přírodní památky je ochrana komplexu druhově bohatých lučních společenstev a na ně vázaných rostlinných a živočišných druhů. 9

10 1.7.2 Hlavní předmět ochrany současný stav A. společenstva Název Podíl plochy Popis společenstva společenstva v ZCHÚ (%)* T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové 60% Extenzivně obhospodařované, střídavě vlhké nehnojené louky na oglejených půdách se silně kolísající hladinou podzemní vody. Z hlediska zásoby živin jde o půdy chudší až středně bohaté. louky Středně vysoké, zapojené luční porosty s převládajícím bezkolencem (Molinia arundinacea) a hojným zastoupením dalších travin. Diagnosticky významný je výskyt druhů indikujících střídavě zamokřené půdy: bukvice lékařské (Betonica officinalis), čertkusu lučního (Succisa pratensis). Dále se např. vyskytuje prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), ocún jesenní (Colchicum autumnale), pcháč bahenní (Cirsium palustre) a krvavec toten (Sanquisorba officinalis). T1.5 Vlhké pcháčové louky do 5 % Vlhké až mokré louky s dominatními travinami Agrostis canina, Carex panicea,, F. rubra,, P. pratensis a širolistými bylinami (Angelica sylvestris, Bistorta major, Caltha palustris, Cirsium canum, C. heterophyllum, C. oleraceum, C. palustre,. Přítomny mohou být i další druhy přesahující ze smilkových trávníků a bezkolencových luk. Porosty jsou hustě zapojené. Mechové patro nedosahuje zpravidla vyšší pokryvnosti než 10 procent. Vlhké pcháčové louky rostou na podmáčených glejových půdách. Hladina podzemní vody je trvale vysoká. Jsou pravidelně jednou až dvakrát ročně koseny. T1.1. Mezofilní ovsíkové louky 30% Louky nížin a pahorkatin s dominantním ovsíkem vyvýšeným (Arrhnatherum elatius) nebo podhorské louky, ve kterých převažují mezofilní trávy nižšího vzrůstu (Agrostis capillaris, Anthoxanthum odoratum, Festuca rubra). Z trav se dále vyskytují např. Dactylis glomerata, Holcus lanatus a Poa pratensis, hojné jsou i širokolisté, na živiny náročné byliny (Geranium pratense, Heracleum sphondylium,, Trifolium pratense, Campanula patula, Crepis biennis, Daucus carota, Knautia arvensis). Mechové patro je vyvinuto často jen omezeně. Ovsíkové louky se vyskytují na vyšších stupních aluviálních teras a svazích, nejčastěji v blízkosti sídel. * podkladem pro procentuelní odhad podílu plochy přírodního stanoviště byly výsledky mapování biotopů Natura 2000, jedná se o procentuelní odhad z celkové plochy lučních porostů 10

11 B. druhy Název druhu Prstnatec májový Dactylorhiza majalis Vstavač osmahlý Orchis ustulata Modrásek bahenní Phengaris nausithous Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Stupeň ohrožení Popis biotopu druhu desítky kusů C3 Mokré až bažinné louky, slatiny, rašeliniště, příkopy, s oblibou na půdách výživných a slabě kyselých, ve srovnání s jinými druhy prstnatců je méně citlivý na dusík. jednotlivě (5 ks v roce 2011) desítky jedinců Plocha č.2 19ks/5pozorování Plocha č. 3 9 ks/5 pozorování * plocha č. 2 10ks/6 pozorování C1 NT Výslunné louky a pastviny, vzácně i ve světlých lesích od nížin až do hor. Osidluje vlhké louky s porosty krvavce totenu, ale i druhotné biotopy jako jsou příkopy podél silnic,pokud zde roste jeho živná rostlina. Těžiště výskytu je v podhůří. Motýl je poměrně mobilní, schopný i delších přeletů, což mu usnadňuje kolonizaci a re-kolonizaci vhodných lokalit. plocha č.3 44 ks/6 pozorování Modrásek očkovaný Phengaris telejus plocha č ks/6 pozorování ** desítky jedinců Plocha č.2 31 ks/5 pozorování Plocha č ks/5 pozorování * plocha č. 2 4 ks/6pozorování VU Na extenzívně využívaných vlhkých krvavcových loukách se zachovalým vodním režimem, v současnosti spíše v podhorských oblastech. Preferuje výslunná stanoviště chráněná před větrem. plocha č ks/ 6 pozorování plocha č. 5 3 ks/6 pozorování plocha č ks/6 pozorování ** Uvedené druhy jsou součástí ekosystému květnatých luk, které jsou předmětem ochrany. * stav populace zjištěný v roce 2011 * * stav populace zjištěný v roce 2012 Použité zkratky (dle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR): C3 ohrožený taxon C1 kriticky ohrožený taxon Použité zkratky (dle Červeného seznamu bezobratných ČR): VU zranitelný taxon NT téměř ohrožený taxon 11

12 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. evropsky významné druhy a ptáci název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stupeň ohrožení popis biotopu druhu chřástal polní (Crex crex) jeden až tři jedinci Vysokostébelné luční porosty. 1.9 Cíl ochrany Cílem péče je pomocí trvalé péče zachovat ekosystémy druhově bohatých luk se stabilizovanými populacemi vzácných a ohrožených druhů rostlin a zvýšení botanické kvality u porostů méně hodnotných, dříve nedostatečně nebo nevhodně obhospodařovaných. Cílem péče je také zachování a podpora populací vzácných druhů entomofauny lučních ekosystémů. 12

13 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní památku tvoří komplex druhově bohatých luk cca 7 km západně od Děčína mezi obcemi Jílové u Děčína a Modrá u Děčína. Katastrálně území náleží k k.ú. Jílové u Děčína a k.ú. Modrá u Děčína. Chráněné území má nepravidelný tvar je tvořeno několika vzájemně oddělenými enklávami. Přírodní památka se rozkládá při severním okraji rozsáhlého komplexu zemědělských půd a ze severu a severovýchodu na ní navazují rozlehlé lesy. Krajina má pahorkatinný ráz svažitého reliéfu a hospodářsky je využívána převážně lukařením nebo pastevně. Celková rozloha lokality je cca 20,3 ha. Nadmořská výška území se pohybuje od cca 370 m n.m. (segment č. 6) až po cca 440 m n.m. (severní cíp segmentu č. 5) (dle výškopisu v Základní mapě ČR 1: ). Lokalita je charakterizována mírným sklonem s jižní expozicí. Geomorfologie. Území přírodní památky se z hlediska geomorfologického členění je součástí součástí provincie České vysočiny, Krušnohorské podprovincie, dále je vymezena oblastí Krušnohorská hornatina, s geomorfologickým celkem Děčínská vrchovina, podcelek Děčínské Stěny, okrsek Sněžnická hornatina. Sněžnická hornatina zaujímá západní část CHKO Labské pískovce a je vytvořena na křídových pískovcích od cenomanu až po střední turon s ojedinělými průniky neovulkanických hornin. Mezi těmito nevulkanickými elevacemi je nejvýznamnější Holý vrch (528 m n.m.), který se nachází v těsné blízkosti severního výběžku přírodní památky. Geologie. Geologickým podkladem je dle geologické mapy 1: kvartérní kamenitý až hlinito-kamenitý sediment (deluviální), event. na části území s výskytem kamenných až hlinito-kamenitých (deluviálních) sedimentů ze svrchní křídy. Nad zájmovou lokalitou se nachází Holý vrch vulkanického původu s výskytem olivinického nefelininu, amalcimitu a leucitu třetihorního stáří. V jeho těsném okolí se vyskytují třetihorní subvulkanické bazaltoidní brekcie. Část půdního skeletu i matečného substrátu je kromě křídových sedimentů tvořen právě zvětralými úlomky hornin z Holého vrchu. Půdním pokryvem tohoto geologického podkladu jsou pseudogleje modální, které jsou charakteristické pro lokality s velmi vlhkým režimem, kde kromě atmosférických srážek přispívá k provlhčení profilu nízko propustný níže položený půdní horizont. Pseudogleje vznikají na zrnitostně těžších pokryvech, na zvrstvených substrátech a v oblastech svahových pramenišť (Kutílek 1978). Podnebí. Zájmové území se nachází v klimatické oblasti MT2 mírně teplé, mírně vlhké s průměrnou roční teplotou vzduchu 7 8 ºC, ročním srážkovým úhrnem mm a průměrnou roční sumou teplot nad 10 ºC C C (VÚMOP 2011). Hydrologie. Přírodní památka se nachází v povodí Labe resp. jeho levostranného přítoku Jílovský potok (Jílovák), který protéká také obcemi Modrá u Děčína a Jílové u Děčína (průměrně cca 1 km od přírodní památky). Na území přírodní památky se nenacházejí žádné trvalé vodní plochy. Území zemědělských půd v této lokalitě je odvodněno melioračními zařízeními, které se postupně stávají nefunkčními. Fytogeografie. Botanicky se lokalita nachází v mezofytiku ve fytogeografickém okresu 25. Krušnohorské podhůří (Libouchecká plošina) a je z jihu obklopenofytogeografickým okresem 45. Verneřické středohoří a ze severu 46. Labskými pískovci. Květenu přírodní památky tvoří 141 doposud zjištěných druhů rostlin (Studie, 2011; Podklady pro PP, 2012). Soupis rostlinných druhů je uveden v příloze č.4.1. Ochranářsky nejvýznamnější je výskyt chráněných či vzácnějších druhů rostlin jako vstavač osmahlý (Orchis ustulata, první nález pro Labské pískovce), vstavač májový (Dactylorhiza 13

14 majalis), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), bukvice lékařská (Betonica officinalis), ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), ocůn jesenní (Colchicum autumnale), tužebník obecný (Filipendula vulgaris), sítina sivá (Juncus inflexus), jehlice trnitá (Ononis spinosa), zdravínek jarní pozdní (Oontites vernus ssp. serotinus), prvosenka jarní (Primula veris), ale i např. čertkus luční (Succisa pratensis) a řebříček bertrám (Achillea ptarmica). Z mechorostů zde byl nalezen vzácnější druh krondlovka netíková (Fissidens adianthoides). Botanické snímky lokality byly zpracovány v rámci Studie vlivu managementu na početnost a populační dynamiku modráska bahenního a modráska očkovaného, 2011 a taktéž v rámci zapracované studie Podklady pro plán péče, Potenciální přirozená vegetace. Na území by bez vlivu člověka vznikla společenstva černýšových dubohabřin (Melampyro nemorosi - Carpinetum). Porosty charakteru dubohabřin jsou vyvinuty v přilehlých lesních partiích (ochranné pásmo PP). Recentní vegetace. Převážnou část přírodní památky zaujímají ovsíkové louky (svaz Arrhenatherion, mezofilní ovsíkové louky T.1.1. dle Katalogu biotopů), dále bezkolencové louky (svaz Molinion, střídavě vlhké bezkolencové louky T1.9.), pcháčové louky (svaz Calthion, vlhké pcháčové louky T1.5.), částečně tužebníková lada (svaz Calthion, vlhká tužebníková lada T1.6) sporadicky ve fragmentech také poháňkové pastviny (svaz Cynosurion, T1.3.) (dle mapování biotopů Natura 2000). Čámská zařazuje zájmové území z fytocenologického hlediska jako přechodová společenstva od bezkolencových luk, tužebníkových lad a ostřicových luk k ovsíkovovým loukám (Studie vlivu managementu, 2011), v segmentu č. 5 blízko ke svazu Bromion širokolisté suché trávníky např.: s Bromus erectus, Ononis spinosa v mozaice s výše uvedenými asociacemi, dle Katalogu. Fauna. Zoogeograficky se území přiřazuje k úseku provincie listnatých lesů, polohou je na rozhraní zoogeografických okresů Českého středohoří a Krušnohorského podhůří (Buchar 1983). Podrobný zoologický průzkum nebyl na území prováděn. Území je významné výskytem modráska bahenního (Phengaris nausithous) a modráska očkovaného (Phengaris telejus). Tyto evropsky významné druhů motýlů mají složitý životní cyklus, velmi podobný výskyt a biologii. Jejich ochranou se zároveň zachovávají mizející cenné střídavě vlhké louky, často s výskytem chráněných druhů (Dactylorhiza majalis). Modrásek očkovaný a bahenní jsou monofágní druhy denních motýlů, živnou rostlinou je krvavec toten (Sanguisorba officinalis). Druhy jsou sedentární s metapopulační strukturou populací, krátkověké, s jedno až dvouletým vývojem larviček a kukel v mraveništích rodu Myrmica (M. rubra, M. scabrinodis, případně M. sabuleti a M. ruginodis.) Vývoj je jednogenerační (konec června srpen). Samice klade vajíčka jednotlivě na nerozvinuté, fenologicky časnější (zcela zelené) květní hlávky živné rostliny. Vzhledem ke kladení pouze jednoho vajíčka do květní hlávky je vnitrodruhová konkurence v prvních třech instarech eliminována. Příležitostně dochází k mezidruhové konkurenci s housenkami modráska bahenního (Maculinea nausithous), který klade vajíčka o několik dnů až týdnů později na stejné živné rostliny. V jedné květní hlávce přežívá obvykle pouze jedna housenka. Housenky žerou v semenících hostitelské rostliny 2 3 týdny. Po dosažení čtvrtého instaru dochází k přechodu do mravenišť mravenců Myrmica scabrinodis, méně M. ruginodis (obligátní myrmekofilie). Při dlouhém adopčním obřadu vylučují housenky směs cukrů a aminokyselin z dorzální Newcomerovy žlázy a svým zkroucením napodobují tvar mravenčí larvy. Housenky v mraveništích přezimují a nakonec se tam kuklí. V jednom mraveništi dokončí svůj vývoj jen několik housenek. Vrabec potvrdil výskyt modrásků v roce 2009 ve stávající PR Pod lesem a v zájmovém území přírodní památky vyhodnocuje jako místa potenciálně vhodná pro modrásky v segmentu č. 5e a 4c severní výběžek. V roce 2011 byly modrásci zjištěni v rámci zpracování Studie vlivu managementu v segmentech č. 2a, 2b, 2c, 3a a 3b (aktuální stav populace viz tabulka). Počet pozorovaných motýlů byl v roce 2011 celkově nízký, 14

15 pravděpodobně také díky chladnému a deštivému počasí v tomto roce. V roce 2011 byl zaznamenán hojný výskyt krvavce totenu ve stávající rezervaci a na blízkých vlhčích loukách (plocha č.3a a 3b), event. přilehlých loukách (louky spadající do OP navržené PP), vůbec nerostl na louce č. 4a a na dalších loukách navržené PP byl pouze místy a v malé pokryvnosti. V roce 2012 byli modrásci pozorováni v segmentech č. 1, č.2, č.3, č.5 a č. 6. Krvavec toten byl zjištěn v hojném množství na ploše č. 2, č.3 a č. 6, v množství jednotlivých kusů nebo roztroušeně na plochách č. 1, č. 4 (4c, 4e) a na ploše č. 5. Z výsledků provedených studií vyplývá, že populace modráska očkovaného a modráska bahenního ve stávající rezervaci Pod lesem jsou v dlouhodobé perspektivě přežití ohrožené, pravděpodobně kvůli nedostatku silných mravenišť hostinských mravenců. Životaschopné jsou pouze v širším kontextu s okolními vlhkými loukami (např. plocha č. 3). (K. Čámská a kol., 2011). Lze konstatovat, že v roce 2012 byli jak modrásek očkovaný, tak i bahenní na lokalitě hojnější, v celkovém úhrnu v početnosti cca dvojnásobné oproti roku To může být dané příznivějším počasím v červenci a tím lepším rokem ve dvouleté periodě početnosti (Čámská, 2012). V zájmovém území byly kromě modrásků r. Phengaris pozorovány druhy hojné se širokou ekologickou nikou (Studie vlivu managementu, 2011). Ve stávající PR a nejbližší vlhké louce (3a, 3b) se lze setkat jednak s typickými mokřadními modrásky a soumračníkem čárečkovým, s babočkami, modráskem jehlicovým a žluťáskem čičorečkovým. Okolní pastviny (ochranné pásmo PP) jsou motýlůprosté včetně mokré louky (č. 4a). Část motýlů je pravděpodobně obyvatelem vlhkých i sušších luk (okáč bojínkový, okáč poháňkový). Na lokalitě byl zjištěn také výskyt přástevníka kostivalového, evropsky významného druhu. V ČR není ohrožen. Soupis zjištěných druhů je uveden v příloze č.4.2. Z hlediska myrmekofauny bylo v zájmovém území zjištěno 21 druhů mravenců v sedmi rodech. Řada druhů má vztah k lesním a křovinatým lemům obklopujícím louky a do travních porostů proniká pouze za potravou. Většinou jde o běžnější tolerantní až velmi tolerantní druhy nížin až středních poloh bez zvláštních požadavků na prostředí. Vzácné a specializované druhy nebyly v území nalezeny (Studie vlivu managementu, 2011). Z hlediska významu pro modrásky jsou nejvýznamnější zástupci rodu Myrmica. Druhy M. scabrinodis a M. rubra byly zjištěni početnější, ostatní druhy rodu M. jsou na lokalitě vzácní. Pro vývoj populací modrásků má na lokalitě praktický význam druh M. scabrinodis a M. rubra. Přítomnost dostatečného počtu mravenišť s praktickým významem pro modrásky může být pro výskyt těchto druhů v zájmovém území limitující. V území se dále nacházejí především mravenci rodu Formica a Lasius. Všechny druhy rodu Formica patří mezi zvláště chráněné druhy živočichů ČR v kategorii ohrožený druh. Z hlediska myrmekofauny k nejzachovalejším patří segment 4c, 4e, 5c, dále pak 3a a 3b. Na těchto lokalitách je myrmekocenóza přiměřená dané oblasti a charakteru biotopu. Z dalších významných živočišných druhů byl na území přírodní památky zjištěn výskyt ještěrky obecné (Lacerta agilis), mloka skvrnitého (Salamandra salamandra), chřástala polního (Crex crex), bramborníčka hnědého (Saxicola rubetra) a ťuhýka obecného (Lanius collurio). Protože podrobný zoologický průzkum nebyl v tomto území prováděn, stav populací těchto druhů nelze odhadnout. 15

16 Přírodní památka tvoří několik od sebe oddělených enkláv luk. Jedná se o následující segmenty: Segmenty č. 1 a č. 2 Jedná se o druhově bohaté vlhké louky uprostřed rozptýlené zástavby obce Jílové, segment č. 1 přírodní památky je shodný s vymezením stávající přírodní rezervace. Segment č. 2 přírodní památky byl rozšířen oproti stávající přírodní rezervaci o severní část louky (plocha 2a), která se doposud nacházela v OP přírodní rezervace. Jižně položená louka (plocha 2) s výskytem prstnatce májového je ze severu a z jihu ohraničena zástavbou se zahradami, z východu pak místní komunikací. Louka je mírně podmáčená, v minulosti zde pravděpodobně byla provedena částečná regulace drobné vodoteče. Jedná se o mírně degradovaný typ střídavě vlhké bezkolencové louky (T1.9). Nachází se zde populace modrásků očkovaných a bahenních, stejně jako jejich živné rostliny v hojném množství. Jedná se o předpokládané těžiště výskytu modrásků v Jílovém. Zjištěný výskyt modrásků očkovaných byl v letech 2011 a 2012 v absolutních číslech podobný, modrásci bahenní byli v roce 2012 hojnější. Západní okraj louky (plocha 2c) tvoří letový koridor pro modrásky směrem na vedlejší hostitelskou louku (plocha č. 3). V tomto pruhu louky se šíří třtina křovištní. Na severněji situované louce (plocha 1), která je obklopena lesem a zahradou, se nachází několik starších ovocných stromů, nevelký porost olšin, prameniště a drobná vodoteč. Nachází se zde cenný luční porost s výskytem vstavačovitých (Dactylorhiza majalis), jedná se o přechodný typ louky mezi vlhkými pcháčovými (T1.5) a střídavě vlhkými bezkolencovými loukami (T1.9) (dle Chytrý a kol. 2001). Čámská (2012) zařazuje tuto louku mezi vlhké pcháčové louky T1.5 dle Katalogu biotopů. Z hlediska výskytu modrásků byl v roce 2012 zjištěn výskyt modráska očkovaného na louce s ovocnými stromy, která přiléhá k rezervaci. V roce 2012 byl zjištěn výskyt živné rostliny modrásků (krvavec toten) na vlastní ploše rezervace, stejně tak i na přilehlé ploše s modrásky v množství jednotlivých kusů. Roste zde také např. Carex hartmanii a Colchicum autumnale. V jižní části je vyhloubená tůň, která je zazeměná. Segment č. 3 Jedná se o menší část louky (plocha 3a) a větší část protaženou směrem do údolí (plocha 3b), kde se hojně vyskytuje prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). Dle mapování biotopů Natura 2000 je louka zařazena jako střídavě vlhká bezkolencová louka (T1.9 dle Katalogu biotopů).. Na obou segmentech se vyskytuje modrásek očkovaný a bahenní, v roce 2012 zde byl zjištěn jejich větší výskyt než na ploše č. 2. Plocha č. 3a navazuje ze západu na OP stávající rezervace. Zvláště jižní část segmentu č. 3 je květnatá a roste zde po celé ploše hojně krvavec toten. Ve východní části segmentu byl nalezen mech Fissidens adianthoides. Segment č. 4 Jedná se o pás luk lemující lesní porost hřbetu Děčínského Sněžníku a Holého vrchu s prameništními vývěry, na tyto lesní porosty navazují níže položené pastviny oddělené jednoduchým plotem. Segment lze dále rozčlenit na čtyři v jižní části víceméně propojené části. Plocha č. 4a je silně podmáčená, z celého segmentu č. 4 nejvlhčí, poměrně zastíněná kolem rostoucími dřevinami. Je botanickým složením podobná ploše ploše 3b, dle mapování biotopů Natura 2000 odpovídá charakterem vlhkým tužebníkovým ladům. Modrásci zde nabyli pozorováni, krvavec toten se zde nevyskytuje. 16

17 Plocha č. 4c. Jedná se o sušší loučku nad pastvinou, v roce 2011 zde byl nalezen modrásek očkovaný, v roce 2012 zde nebyli modrásci pozorováni. V severovýchodní části se rozrůstá třtina křovištní. Louka je dostatečně květnatá, s běžnými druhy motýlů. Charakterem odpovídá mezofilním ovsíkovým loukám. Krvavec toten zde roste v počtu pár rostlin. Enkláva lesa zasahuje hluboko do louky a dřeviny sukcesního charakteru se rozšiřují do lučního porostu. Roste zde Odontites vernus. Plocha č. 4e. Tato plocha silně zarůstá křovinami, povrch lučního porostu je nerovný s vrstvou stařiny. Dle pamětníků na této ploše rostly orchideje (zřejmě prstnatec májový).v západní části louky se vyskytuje Odontites vernus. Plocha č. 4f. Větší louka navazující, dle mapování biotopů Natura 2000 charakteru střídavě vlhké bezkolencové louky (T1.9 dle Katalogu biotopů). V horní části louky je větší ostrůvek dřevin a u něj a mezi ním a lesem na východní straně louky se rozrůstá chrastice rákosovitá. Krvavec toten se vyskytuje v horní části louky, roztroušeně, v počtu několika rostlin. Modrásci zde v roce 2011 a 2012 nebyli zaznamenáni. Ve střední části je louka druhově bohatá, v horní půlce poměrně květnatá, byli zde pozorovány běžné druhy motýlů. Do lučního porostu se rozšiřuje trnka, tvoří lokálně keříčky v lučním porostu. V dolní polovině je vrstva stařiny, která snižuje pestrost porostu. V jihovýchodní části roste Odontites vernus. Plocha č. 4j. vykazuje přirozeně extenzivní charakter lesní louky. Roste zde Dactylorhiza majalis.. Dle mapování biotopů Narura 2000 se jedná o střídavě vlhkou bezkolencovou loukou. Plocha č. k. Mezofilní ovsíková louka přirozeného extenzivního charakteru. Vyskytuje se zde Primula veris a Filipendula vulgaris. Segment č. 5 Plocha č. 5a. Vlhká lesní loučka protáhlého tvaru, lze ji zařadit mezi střídavě vlhké bezkolencové louky. Plocha je určena jako pozemek k plnění funkce lesa. Severní část lokality tvoří nejvýše položené místo přírodní památky. Plocha č. 5c. Louka s výskytem vstavače osmahlého. Louku lze zařadit do svazu Molinion, střídavě vlhké bezkolencové louky, menší část v horní části na západě (na stráňce se vstavačem osmahlým) je vlivem různých vlhkostních poměrů mikroreliéfu blízká Bromion (širokolisté suché trávníky). V roce 2012 zde byl zjištěn výskyt modráska očkovaného. Roste zde také Dactlylorhiza majalis a Scorzonera humilis. Plocha č. 5f. Větší květnatá louka. V roce 2012 zde pozorován modrásek očkovaný. Dolní část louky je hodně travnatá s expanzí kopřivy dvoudomé. Roztroušeně zde roste krvavec toten. Roste zde Dactylorhiza majalis. Segment č. 6 Plocha 6c. Jedná se o velmi pěknou větší vlhkou louku v blízkosti zástavby v Kamenci. V roce 2012 zde byli pozorování oba mokřadní modrásci, převládají zde modrásci očkovaní nad bahenními. Louka je bohatá i řadu kvetoucích bylin a jiné druhy denních motýlů. Krvavec toten roste po celé ploše hojně. Lokalita je dle mapování Natura 2000 řazena mezi mezofilní ovsíkové louky. Roste zde Dactylorhiza majalis, Primula veris a Betonica officinalis. Výhodou této louky je její rozloha (cca 2 ha) a tím její menší zranitelnost. V přírodní památce se kromě převažujících lučních porostů nachází taktéž přechodová společenstva (ekotony) mezi vlastním lučním společenstvem a navazujícím lesem, tvořená keřovým a dřevinným patrem s především přirozenou druhovou skladbou. Ekotonová společenstva jsou důležitá pro zprostředkování ekologické stability území, jsou útočištěm řady druhů, často s vyšším počtem a vyšší denzitou populací než v přilehlých společenstvech. Autochtonní dřeviny a keře, vyskytující se v těchto partiích, jsou také atraktivní pro celou řadu ptačích druhů. 17

18 Přehled významných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Název druhu Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) Vstavač osmahlý (Orchis ustulata) Zdravínek jarní (Odontites vernus ssp. serotinus) Modrásek bahenní (Phengaris nausithous) Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Popis biotopu druhu desítky kusů O mokré až bažinné louky 5 ks SO výslunné louky a pastviny Plocha č. 4e desítky kusů desítky jedinců Plocha č.2 19ks/5pozorování (C2) travní porosty a pastviny SO vlhké louky s výskytem Sanguisorba officinalis Modrásek očkovaný (Phengaris telejus) Plocha č. 3 9 ks/5 pozorování * plocha č. 2 10ks/6 pozorování plocha č.3 44 ks/6 pozorování plocha č ks/6 pozorování ** desítky jedinců Plocha č.2 31 ks/5 pozorování Plocha č ks/5 pozorování * plocha č. 2 4 ks/6pozorování plocha č ks/ 6 pozorování plocha č. 5 3 ks/6 pozorování plocha č ks/6 pozorování ** SO vlhké louky s výskytem Sanguisorba officinalis Mravenci (r. Formica) hojní O Zalesněné oblasti, okraje lesů, luční porosty a pastviny 18

19 Ještěrka obecná (Lacerta agilis) Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) nelze odhadnout SO Okraje lesů i luční porosty nelze odhadnout SO Vlhké zalesněné partie Chřástal polní (Crex crex) jeden až tři jedinci SO Vysokostébelné luční porosty Bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) Ťuhýk obecný (Lanius collurio) nelze odhadnout O Vysokostébelné luční porosty nelze odhadnout O Keřové porosty, křovinaté meze, okraje lesů * zjištěný aktuální stav populace v roce 2011 ** zjištěný aktuální stav populace v roce 2012 Použité zkratky podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.: O ohrožený druh SO silně ohrožený druh Použité zkratky (dle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR): C2 silně ohrožený taxon 19

20 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Lokalita přírodní památky se nachází v okrajových částech rozsáhlého komplexu zemědělské půdy. Lze předpokládat (a staré letecké snímky a historické mapy to potvrzují), že zemědělské využití této krajiny probíhá nepřetržitě již po staletí, s případnými přestávkami v dobách krizí, kdy se intenzita zemědělského využívání dočasně mohla snižovat. Okolní malá sídla (např. Jílové u Děčína) jsou písemně doložena již v polovině 14. století. S osídlením krajiny a založením sídel dochází k odlesňování krajiny a její zemědělské využívání. Jak dokládají historické mapy (např. 3. vojenské mapování, františko josefovské, probíhající v letech ) v tomto historickém období je celé širší okolí sídel odlesněno. Situaci širšího území v zhruba polovině 19. století dokládá mapový výřez z 3. vojenského mapování ( ). Z tohoto podkladu je vidět, že odlesnění krajiny v této době dosahuje obdobného rozsahu, jako je tomu v současnosti (např. enkláva ze západu dosahuje blízko kóty 528 m n.m. Holý vrch, dnes severní cíp přírodní památky segment č. 5). 3. vojenské mapování - výřez 20

21 Na leteckém snímku z roku 1954 je patrná absence lesa a rozsah využití krajiny. Rozloha tehdejší nelesní krajiny byla ve srovnání se současným stavem (letecký snímek z roku 2010 dole) plošně většího rozsahu a z hlediska krajinářského byla krajinná mozaika daleko pestřejší, nežli je tomu v současnosti, i když území vlastní přírodní památky v 60. letech bylo využíváno patrně také převážně jako luční porosty. V příloze č.3 plánu péče je uveden detailní rozbor jednotlivých segmentů přírodní památky. Letecký snímek z roku 1954 (nahoře) a srovnání situace na současném snímku ve stejném rozlišení (dole) 21

22 a) ochrana přírody Vyhláškou č. 1/97 ze dne Správy CHKO Labské pískovce byla na pozemcích p.č. 807/1 (část), 807/21, 825/1 (část), v katastrálním území Jílové u Děčína vyhlášena Přírodní rezervace Pod lesem o celkové výměře m 2. Původním posláním rezervace je ochrana fragmentu zachovalých květnatých luk před nepříznivými antropogenními vlivy. Cenné druhy Dactyloriza majalis, Succisa pratensis, Filipendula vulgaris a Carex panicea měly být dle Plánu péče na roky zachovány sečením v červenci po odkvětu, dalšími zásahy byly občasné odstraňování křovin a případná obnova značení. Management je od r až doposud zajišťován z prostředků Programu péče o krajinu MŽP. Plán péče na roky zohlednil také péči o ohrožené druhy hmyzu, tj. o oba naturové druhy modrásků, očkovaného a bahenního, které se na území PR vyskytovaly ve vitálních populacích. Obě louky, větší jižní (plocha 2b) i severní (plocha 1) jsou sečeny ručně ve dvou termínech, v první polovině června a v září, přičemž na ploše na ploše 2b je ponechána plocha 0,2 ha v první seči bez zásahu pro nerušený vývin modrásků a jejich živných rostlin. Plochy v ochranném pásmu 2a a 2c a jsou sečeny mechanizovaně. Všechna posečená hmota je odstraněna do deseti dnů po seči. Jde o mírně degradovaný typ střídavě vlhké bezkolencové louky (T1.9), na části 2b pravděpodobně mírně odvodněné v minulosti (dle evidence půdy LPIS zde zemědělské meliorace nejsou) a na ploše 2 jde i o přechodný typ louky mezi vlhkými pcháčovými (T.5) se stromy. Do roku 2003 byla z Programu péče o krajinu zajišťována i péče o okolní pozemky, po vzniku možnosti agroenvironmentálních dotací Mze byly sousední pozemky převedeny na tento režim. Před rokem 1995 nebyly porosty několik let koseny, došlo k zarůstání náletem a přerůstání tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria) a dalšími agresivními rychle rostoucími druhy. Hranice stávající rezervace byly vyznačeny (tabule se státním znakem + pruhové značení) a instalována informační tabule. b) lesní hospodaření Hospodářsky evidovaná lesní půda se nachází především v ochranném pásmu, do vlastní přírodní památky zasahuje v nevýznamném rozsahu, přičemž jde o lesní ekotony (lem). Lesy ochranného pásma mají dílem kulturní, dílem sukcesní ráz a zaujímají alespoň zčásti plochy, které byly v minulém století ještě bezlesé. Zajímavý jsou lesní plochy obklopující segment č. 4. Zde porosty vykazují charakter dubohabrového lesa a jedná se o enklávy vnořené do ploch zemědělské půdy. Tyto plochy nesou známky minulého zemědělského využívání krajiny. Na plochách jsou snosy kamenů, sesbíraných patrně v minulosti z okolních pozemků a tvoří v lesních porostech rozsáhlé balvanité valy z kamenů. Nejvýraznější útvary jsou vytvořeny v západní části přiléhající k ploše č. 4j. Tato plocha byla v minulosti bezlesí a mohla sloužit pro pasení dobytka na loučkách obklopených valy. Bezlesí této historické doby zůstalo částečně zachováno v podobě lesních louček v lesních partiích mezi přírodní památkou a Holým vrchem. Sukcesní les postupně zmenšuje plochy lučních porostů, což dokládají historické snímky. c) zemědělské hospodaření V následují podkapitole jsou uvedeny dostupné informace týkající se zemědělského využití jednotlivých segmentů přírodní památky v současnosti. Pro historické srovnání lze využít přílohu č.3 plánu péče, ve které jsou zachyceny jednotlivé segmenty na leteckých 22

23 snímcích z roku Mezi škodlivé vlivy působící na zájmové území v současnosti patří ústup od tradičního zemědělského hospodaření na území přírodní památky i v navazujícím okolí. V důsledku toho může hrozit řada negativních procesů: - rozvoj dřevin a zarůstání lokality - absence pastvy nebo seče by vedla k sukcesi křovin a stromů - rozvoj expanzivních druhů např. třtiny křovištní - ústup charakteristických rostlinných a živočišných druhů, ústup a vymizení vzácných druhů. Pro zachování charakteru květnatých luk je nutné zachování sečení (alespoň jednou ročně) a je nutné omezení intenzity pastvy (zatížení hospodářskými zvířaty). Dočasné umístění neposečených částí by mělo zohlednit péči o chráněné druhy. Nepřípustné je mulčování a použití biocidů, nevhodné je hnojení. Segment č.1 a č.2 Plochy byly v minulosti zemědělsky využívány. Plocha 1 pravděpodobně jako pastvina nebo sečená louka a sad, plocha 2 jako pastvina nebo sečená louka. Plocha 2 byla v minulosti pravděpodobně mírně odvodněna. Detailní popis viz výše bod a) ochrana přírody. Segment č.3 Plocha č. 3a Jde o vlhčí louku o rozloze cca 0,4 ha, která navazuje ze západu na OP bývalou PR. Pozemek není evidován jako půdní blok v LPIS, v katastru nemovitostí je veden jako orná půda. Sečení je prováděno na základě požadavku soukromého vlastníka. Louka byla v roce 2011 sečená až v otavách, seno sebráno do několika balíků, které ještě na konci října byly na louce. Plocha č. 3b Louka o rozloze přibližně 1,1 ha je součástí půdního bloku 5401 s kulturou trvalý travní porost, stálá pastvina, z agroenvi titulů je zde využíváno ekologické zemědělství (kód A1) a mezofilní a vlhkomilná louka s možností hnojení a pastvy s termínem první seče do (kód B2HPS1) Do půdního bloku není zahrnut obdélník u plotu, který tvoří soukromá parcela č. 87/23 (cca 2000 m 2 ) tato část louky není součástí přírodní památky, ale je zde navrhován management v kontextu okolního lučního porost. Součástí půdního bloku není také východní výběžek louky. Porost luk zařazených do půdního bloku zde není viditelně odlišný či odlišně obhospodařovaný od částí do bloku nezařazených. Louka nebyla meliorovaná. Půdní blok tvoří parcela 807/15, trvalý travní porost. Louka byla v roce 2011 sečená až v otavách na konci září, seno sebráno do několika balíků, které ještě na konci října byly na louce. Segment č. 4 Plocha č. 4a Jde o silně podmáčenou louku o rozloze cca 0,6 ha. Louka tvoří severní polovinu půdního bloku 5403/2, jižní část je podobná botanickým složením ploše č.3. Agroenvi dotace jsou zařazeny jako ekologické zemědělství (kód A1) a mezofilní a vlhkomilná louka s možností hnojení a pastvy, s termínem seče do (B2HPS1). Louka nebyla dle LPIS meliorována. Plocha byla v roce 2011 posečena a uklizena na konci září 2011, zůstaly zde hluboké koleje od traktoru. Na konci října byl porost zdupaný dobytkem. V roce 2012 zde byly koncem září na posečeném travním porostu patrné hluboké koleje od pojezdů 23

24 mechanizace. Plocha č. 4c, 4e, 4f Plochy 4c a 4f jsou spolu s křovinami zarůstající loukou mezi nimi (4e) jsou součástí jednoho půdního bloku 5402/9 vymezeného jako mezofilní a vlhkomilná louka s možností hnojení a pastvy, s termínem první seče do 31.7 (B2HPS1) s ekologickým způsobem hospodaření (A1). Půda zde byla dle LPIS meliorována. Místy se nachází skupiny dřevin a místa s expandující třtinou rákosovitou v SV části. Na ploše 4f je terénní podmáčená deprese, zarostlá dřevinami a porostem Phragmites, která je vyloučena ze zemědělského obhospodařování (v LPIS je vyznačena jako krajinný prvek). Pás luk lemuje lesní porost hřbetu Děčínského Sněžníku a Holého vrchu s prameništními vývěry a navazuje na níže položené pastviny oddělené jednoduchým plotem. Plochy byly koncem září 2011 posečené a seno (nebo málo rozsekaný mulč) bylo částečně ponecháno na místě ještě koncem října. V roce 2012 na podzim byla plocha 4f posečena. Sečení bylo provedeno i v okolí terénní deprese, zde vzhledem k podmáčení místa byly patrné hluboké koleje od pojezdů mechanizace. V tomto roce byly také redukovány nízké porosty trnky (na ploše 4f), která se na louku rozšiřuje z okolních lesních lemů. Ovšem výřez byl proveden poměrně vysoko nad zemí (trnky budou obrážet) a nebyl z louky odklizen. Dřeviny na zarůstající louce 4e jsou v LPIS vyznačeny jako krajinné prvky. Plocha 4j, 4k Plocha je součástí půdního bloku 542/11 kultura travní porost, klasifikace stálá pastvina, certifikované EZ. Louka byla na podzim 2012 posečena, biomasa byla z plochy odstraněna. Segment č. 5 Plochy č. 5a, 5c, 5f Plochy jsou součástí dvou půdních bloků. Z větší části půdního bloku 6401/7 a pak půdního bloku 6401/6. Louka byla v minulosti meliorována a je zde vymezen agroenvironmentální titul mezofilní a vlhkomilná louka nehnojená, nepasená, s prvním termínem seče, z agroenvi dotací se zde uplatňuje pouze ekologické zemědělství (A). Louka byla v roce 2011 jednou posečena a uklizena v průběhu září, v roce 2012 obdobně. Segment č. 6 Plocha č. 6c Plocha je součástí půdních bloků 6401/3 - kultura travní porost, klasifikace stálá pastvina a menšího půdního bloku 640/1 - kultura travní porost, klasifikace stálá pastvina, oboje v režimu EZ. Louka byla v srpnu 2011 posečena. 24

25 Znázornění půdních bloků a krajinných prvků vyznačených v LPIS v jednotlivých segmentech Zdroj: veřejný registr půdy 25

26 d) jiné způsoby využívání Lesní hospodářství. Plocha č. 4 vzhledem k sousedícímu lesnímu porostu je využívána pro umístění skládky vytěženého dříví a přes plochu probíhá přibližování dřeva. V roce 2011 byla louka rozježděna pojezdy lesní techniky, v roce 2011 a 2012 zde byla zaznamenána skládka vytěženého dříví. Myslivost. Luční porosty tvoří také vhodný doprovodný biotop pro zvěř. Při okrajích lesa jsou umístěna myslivecká zařízení (posedy), které svědčí o výskytu lovné zvěře v území. Okolní lesní porosty vykazují známky vysokých stavů zvěře, černá využívá i vlhčí partie lučních porostů jako kaliště (např. porost s Phragmites na ploše 4f, vlhká louka 4a), na lučních porostech se pase vysoká. Stavy zvěře však doposud nepůsobí na luční porosty limitujícím způsobem. Známky vysokých stavů zvěře vykazují taktéž okolní lesní porosty. Rekreace a turistika. Lokalita není z převážné většiny turisticky zpřístupněna (značené turistické cesty), návštěvnost je zde minimální. Podél segmentu č. 6 a 5 vede cesta, která pokračuje až k Holému vrchu. Segment č. 4 je přístupný vyšlapanou cestou vedoucí přes přilehlé pastviny. Plocha č. 1, 2,3 a 6 se nachází v těsné blízkosti intravilánu, avšak tato blízkost lidských sídel nepůsobí negativním způsobem. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územní plán sídelního útvaru Jílové u Děčína Zájmové území je součástí Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Severočeská křída - nařízení vlády ČSR č. 85/1981 Sb. Ptačí oblast Labské pískovce - nařízení vlády č. 683 ze dne Evropsky významná lokalita Libouchecké bučiny - nařízení vlády č. 132/2005 Sb. 2.5 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Lesní pozemky tvoří rozlohou zanedbatelnou část plochy PP, jejich celková rozloha činí 0,67 ha. Les zasahuje v reálu do území přírodní památky pouze svým okrajem.často se jedná o nesrovnalosti mezi skutečným stavem a stavem v KN (viz níže). Pokud jsou pozemky skutečně porostlé dřevinami, jedná se především o lesní ekotony (lemy) a také o doprovodnou zeleň podél cesty nebo vodního toku. Vzhledem k těmto skutečnostem je lesnická část plánu péče zpracována pouze stručným informativním způsobem. V přírodní památce se nacházejí následující parcely, které jsou vedené dle KN jako les: - parcela p.č. 40 nachází se v segmentu č. 4e, jedná se o severní část protáhlé parcely, která je vedená jako les, ale ve skutečnosti se jedná o pastvinu a louku. Podle historických fotografií to byla v minulosti dřevinami porostlá mez. Tato plocha je i součástí půdního bloku. - parcela p.č.1113/2 - severní výběžek segmentu č. 5, parcela je vedena jako lesní porost, ale na parcele se nachází obhospodařovaná louka, která je i součástí půdního bloku v LPIS. Tuto louku obklopují z východu doprovodné dřeviny podél cesty, ze západu a severozápadu se 26