Územní energetická koncepce. Město Trhové Sviny

Transkript

1 Územní energetická koncepce Město Trhové Sviny Objednatel: Energy Centre České Budějovice Nám. Přemysla Otakara II. 87/ České Budějovice Zastoupený: Mgr. Ivana Klobušníková, jednatelka Zhotovitel: AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, Praha 1 Zastoupený: Ing. Milanem Komínkem ve věcech smluvních Autorský kolektiv: Ing. Daniel Bubenko Ing. David Pech Ing. Jan Milota Ing. Ondřej Vaško Kontrola: Ing. David Borovský Číslo zakázky zhotovitele: Datum:

2 OBSAH 1 ÚVOD 9 2 VÝVOJ VNĚJŠÍCH PODMÍNEK A ENERGETICKÉ LEGISLATIVY STRATEGICKÉ DOKUMENTY Státní energetická koncepce- aktualizace listopad Národní akční plán české republiky pro energii z obnovitelných zdrojů z roku Akční plán pro biomasu v ČR na období Územní energetická koncepce Jihočeského kraje a její aktualizace Přehled evropských směrnic se zásadním vlivem na energetickou legislativu a politiku ČR LEGISLATIVA V ČR VE VZTAHU K HOSPODAŘENÍ S ENERGIÍ ROZBORY TRENDŮ VÝVOJE POPTÁVKY PO ENERGII ANALÝZA ÚZEMÍ Vymezení řešeného území Počet obyvatelstva a sídelní struktura Geografická poloha a klimatická data Základní informace o životním prostředí Občanská vybavenost PŘEHLED EKONOMICKÝCH AKTIVIT ÚZEMÍ OBECNÉ EKONOMICKÉ INFORMACE VÝZNAMNÉ ENERGETICKÉ SPOLEČNOSTI Provozovatel distribuční soustavy elektrické energie a zemního plynu Hlavní provozovatelé soustav zásobování teplem PŘEHLED SOUČASNÉHO STAVU ENERGETIKY A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ENERGETICKÁ BILANCE ÚZEMÍ STÁVAJÍCÍ STAV ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Popis distribuční soustavy Výroba elektrické energie v řešeném území Bilance spotřeby elektrické energie ZÁSOBOVÁNÍ ZEMNÍM PLYNEM Popis distribuční soustavy Bilance spotřeby zemního plynu ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Popis soustavy zásobování teplem Územní energetická koncepce města Trhové Sviny 1

3 5.4.2 Bilance dodávek tepla v soustavě společnosti Tepelné hospodářství Města Trhové Sviny, spol. s r.o ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBU NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ ELEKTRICKÁ ENERGIE ZEMNÍ PLYN ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Centralizované zásobování teplem Možnosti vývoje centralizovaného zásobování teplem v Trhových Svinech Decentrální zásobování teplem OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE Zdroje elektrické energie přímé využití sluneční energie Zdroje elektrické energie využití energie větru Zdroje elektrické energie využití vodní energie Zdroje tepla a kombinované výroby elektrické energie a tepla - využití biomasy Zdroje kombinované výroby elektrické energie a tepla bioplyn. stanice (BPS) Zdroje tepla přímé využití sluneční energie pomocí solárních tepelných soustav Zdroje tepla geotermální energie KOMBINOVANÁ VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE A TEPLA POSOUZENÍ MOŽNOSTÍ VYUŽÍVÁNÍ PŘÍPADNÉHO VÝSKYTU DRUHOTNÝCH ENERGETICKÝCH ZDROJŮ V ÚZEMÍ CENTRALIZOVANÉ ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM ŠIRŠÍ SOUVISLOSTI VIZE CZT PROBLEMATIKA ODPOJOVÁNÍ KONEČNÝCH ODBĚRATELŮ OD SYSTÉMU CZT Technicko-ekonomická otázka odpojování od CZT Legislativní rámec odpojování odběratelů od CZT v souvislosti s Územní energetickou koncepcí Specifikace legislativních opatření v procesu odpojení od CZT Náležitosti žádosti o stavební povolení k odpojení od CZT Analýza rizik spojených s odpojováním konečných odběratelů od CZT CZT V TRHOVÝCH SVINECH Z POHLEDU STRATEGICKÉHO ŘEŠENÍ PALIV Rozbor paliv Biomasa dřevní štěpka Zemní plyn ANALÝZA SOUČASNÉ ÚROVNĚ CENY TEPLA V MĚSTĚ TRHOVÉ SVINY Úvod do problematiky substituce CZT jinými decentrálními zdroji Komentář k výpočtům substitučních cen Územní energetická koncepce města Trhové Sviny 2

4 7.4.3 Výsledné srovnání pro rok Konkurenceschopnost ceny tepla ve vztahu k cenám lokálních konkurenčních zdrojů Srovnání cen tepla s jinými zdroji Opatření pro udržení stávajícího trhu BEZPEČNOST DODÁVEK ENERGIE A ENERGETICKÁ SOBĚSTAČNOST MĚSTA Rizika zranitelnosti energetické infrastruktury Ostrovní provozy z pohledu krizového řízení Vize zodolnění větších měst Krizový ostrovní provoz vyčleněné části distribuční soustavy Přístup veřejné správy, energetická bezpečnost jedením z cílů SEK HODNOCENÍ EKONOMICKY VYUŽITELNÝCH ÚSPOR U SPOTŘEBITELSKÝCH, DISTRIBUČNÍCH A VÝROBNÍCH SYSTÉMŮ ZÁKLADNÍ BILANCE ÚZEMÍ ÚSPORY SPOTŘEBITELSKÝCH SYSTÉMŮ Vazba na rozvoj území, městských částí, podnikatelských aktivit Úspory energie v budovách - legislativa Úspory energie v rezidenčním sektoru (domácnostech) Úspory energie v rezidenčním sektoru města Trhové Sviny, vč. budov zásobovaných CZT Úspory energie v objektech ve vlastnictví města Úspory v podnikatelském sektoru Předběžné posouzení úspor energie rekonstrukcí veřejného osvětlení Souhrnný potenciál úspor energie MOŽNOSTI VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH ČI OBNOVITELNÝCH PALIV A ZDROJŮ ENERGIE CÍLE A PRIOTITY ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ÚZEMÍ CÍLE ÚEK ROZBOR VYBRANÝCH CÍLŮ ÚEK Oblasti snižování měrné spotřeby energie Oblasti využití obnovitelných zdrojů a druhotných zdrojů energie Oblast využívání kombinované výroby elektřiny a tepla (chladu) Oblast zvýšení spolehlivosti zásobování energií, energetický management CELKOVÝ SOUHRN DOPORUČENÝCH ŘEŠENÍ STANOVENÍ ZÁSAD UŽITÍ JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ PALIV A ENERGIE ZPŮSOBY A ZDROJE FINANCOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH OBLASTÍ NÁVRH ORGANIZACE MĚSTSKÉHO ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU Úkoly energetického managementu Nástroje energetického managementu Územní energetická koncepce města Trhové Sviny 3

5 Podpůrné nástroje energetického managementu města NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU ÚEK JIHOČESKÉHO KRAJE NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU MĚSTA TRHOVÉ SVINY Hlavní cíle Doporučený obsah akčního plánu PRIORITY AKČNÍHO PLÁNU Priorita 1 - zachování systému (CZT), zvyšování jeho stability a konkurenceschopnosti Priorita 2 - Snižování spotřeby energie a nákladů na ně v objektech v majetku města Priorita 3 - Realizace potenciálu úspor paliv a energie ve spotřebitelských sektorech Priorita 4 - Podpora využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie Priorita 5 - Zvýšení bezpečnosti dodávek energie města Priorita 6 - Podpora náhrady nevhodných paliv pro zlepšení kvality ovzduší Priorita 7 - Vzdělávání, informovanost a zapojování občanů PŘÍLOHOVÁ ČÁST PŘÍLOHA Č. 1 FOTODOKUMENTACE PŘÍLOHA Č. 2 LICENCOVANÉ ZDROJE ELEKTRICKÉ ENERGIE DLE ERÚ PŘÍLOHA Č. 3 LICENCOVANÉ ZDROJE TEPLA DLE ERÚ PŘÍLOHA Č. 4 LICENCE PRO ROZVOD TEPLA DLE ERÚ PŘÍLOHA Č. 5 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉ AKCE SPOTŘEBA ENERGIE V DOMÁCNOSTÍ PŘÍLOHA Č. 6 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A ZNAČEK Seznam tabulek: Tabulka 1 - Vývoj a struktura primárních energetických zdrojů (PEZ) do roku Tabulka 2 - Celkový národní cíl pro podíl energie z OZE Tabulka 3 - Očekávaná hrubá spotřeba energie ČR v období (ktoe) Tabulka 4 - Příspěvek energie z obnovitelných zdrojů v každém odvětví ke spotřebě energie (ktoe) Tabulka 5 - Národní cíl pro rok 2020 a odhadovaný vývoj OZE Tabulka 6 - Plocha zemědělské půdy disponibilní pro energetické využití Tabulka 7 - Souhrn energetického potenciálu ze zemědělské půdy (Expertní tým APB, MZe 2011) Tabulka 8 - Celkový energetický potenciál biomasy v ČR Tabulka 9 - Celková energie z biomasy v roce Tabulka 10 - Počet obyvatel města Trhové Sviny v letech (vždy k daného roku) Tabulka 11 - Domy podle obydlenosti (SLDB 2001 a 2011) Tabulka 12 - Obydlené byty podle způsobu vytápění a používané energie k vytápění (SLDB 2001 a 2011). 29 Územní energetická koncepce města Trhové Sviny 4

6 Tabulka 13 - Délka topného období pro oblast České Budějovice 50-ti letý průměr Tabulka 14 - Krajské územní teploty (*2013= operativní data) Tabulka 15 - Krajské územní srážky (*2013= operativní data) Tabulka 16 - Emise znečišťujících látek (REZZO 1-3) v kg na jednoho obyv. (2009 resp. 2011) Tabulka 17 - Emise znečišťujících látek (REZZO 1-3) v t/rok. (ČHMÚ 2011), Trhové Sviny Tabulka 18 - Počet školských zařízení Tabulka 19 - Počet sociálních zařízení Tabulka 20 - Počet sportovních zařízení Tabulka 21 - Počet zdravotnických zařízení Tabulka 22 - Počet kulturních zařízení Tabulka 23 - Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity (SLDB 2011) Tabulka 24 - Obyvatelstvo podle míry zaměstnanosti a ekonomické aktivity (SLDB 2011) Tabulka 25 - Hospodářská činnost města Trhové Sviny, struktura podnikatelských subjektů Tabulka 26 - Struktura zaměstnanosti dle jednotlivých odvětví (SLDB 2011) Tabulka 27 - Registrovaná míra nezaměstnanosti v letech (vždy k ) Tabulka 28 - Vstupní energetická bilance území, spotřeba energie v palivu Tabulka 29 - Rozdělení instalovaného výkonu zdrojů el. energie Tabulka 30 - Spotřeby elektrické energie rok 2011 a rok 2012 v MWh Tabulka 31 - Spotřeby zemního plynu rok 2012 v MWh Tabulka 32 - Délky rozvodů SCZT Tabulka 33 - Vývoj spotřeby tepla v SCZT, Tepelné hospodářství Města Trhové Sviny, spol. s r.o Tabulka 34 - Vývoj výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) od roku 2004 v MWh Tabulka 35 - Odhad vývoje fotovoltaických zdrojů instalovaných na střechách RD Tabulka 36 - Vodní elektrárny v řešeném území Tabulka 37 - Výhřevnost vybrané biomasy Tabulka 38 - Struktura pozemků v okrese České Budějovice Tabulka 39 - Pozemky ve městě Trhové Sviny Tabulka 40 - Dostupná biomasa z lesních porostů pro okres České Budějovice a město Trhové Sviny Tabulka 41 - Maximální energetický potenciál pro vybrané druhy fytomasy Tabulka 42 - Energetický potenciál vybraných druhů fytomasy při 10% využití půdy Tabulka 43 - Využitelná odpadní biomasa ze zemědělství Tabulka 44 - Teoretický potenciál biomasy Tabulka 45 - Množství bioplynu využitelného z jednotlivých druhů zvířat Tabulka 46 - Potenciál energie z bioplynu z hospodářských zvířat Tabulka 47 - Potenciál energie z bioplynu od jednotlivých druhů hospodářských zvířat Tabulka 48 - Současný počet bioplynových stanic v Jihočeském kraji k Tabulka 49 - Seznam bioplynových zdrojů v okrese České Budějovice Tabulka 50 - Solární tepelné soustavy Scénář Tabulka 51 - Solární tepelné soustavy Scénář Tabulka 52 - Nejčastější typy tepelných čerpadel - podle použitých médií Tabulka 53 - Kategorizace území z pohledu využití geotermální energie Územní energetická koncepce města Trhové Sviny 5

7 Tabulka 54 - Skutečně instalovaná TČ dle sektoru v roce Tabulka 55 - Odhad celkové dodávky TČ v roce Tabulka 56 - Využitelný teoretický potenciál geotermální energie pomocí TČ Tabulka 57 - Reálný potenciál geotermální energie pomocí TČ Tabulka 58 - Základní parametry jednotlivých typů kombinované výroby tepla a elektřiny Tabulka 59 - Výpočty cen ze substitučních zdrojů pro rok Tabulka 60 - Výpočty substituční ceny při ceně plynu od E.ON pro rok Tabulka 61 - Středně velké zdroje, cena tepla Tabulka 62 - Velké zdroje, cena tepla Tabulka 63 - Městské distribuční společnosti, cena tepla Tabulka 64 - Další obdobné lokality v JČ, cena tepla Tabulka 65 - Základní vstupní energetická bilance, spotřeba energie v palivu Tabulka 66 - Potenciál úspor energie provozu el. spotřebičů v bytové jednotce Tabulka 67 - Potenciály úspor energie v objektech zásobovaných systémem CZT Tabulka 68 - Reálný ekonomický potenciál úspor RD a BD nepřipojených na CZT na vytápění Tabulka 69 - Teoretický technický potenciál úspor RD a BD nepřipojených na CZT na vytápění Tabulka 70 - Spotřeba objektů v majetku města Tabulka 71 - Vyčíslení potenciálu úspor energie v objektech města Trhové Sviny Tabulka 72 - Vývoj spotřeby el. energie a plateb za veřejné osvětlení města Tabulka 73 - Analýza VO, teoretická vyčíslení potenciálu úspor ve VO Tabulka 74 - Reálný ekonomický potenciál úspor [GJ/rok] Tabulka 76 - Teoretický technický potenciál úspor [GJ/rok] Tabulka 77 - Reálný potenciál implementace AZE do roku Tabulka 78 - Teoretický technický potenciál implementace AZE do roku Tabulka 79 - Doporučené formy zásobování energií v jednotlivých typech území Seznam grafů: Graf 1 - Vývoj a struktura primárních energetických zdrojů (PEZ) do roku Graf 2 - Podíl jednotlivých technologií OZE na výrobě el. energie do roku 2020 dle NAP OZE Graf 3 - Instalovaný výkon elektráren OZE do roku 2020 dle NAP OZE Graf 4 - Počet obyvatel města Trhové Sviny v letech (vždy k daného roku) Graf 5 - Domy podle obydlenosti (SLDB 2001 a 2011) Graf 6 - Obydlené byty podle způsobu vytápění a používané energie k vytápění (SLDB 2001 a 2011) Graf 7 - Struktura katastrální plochy města Trhové Sviny Graf 8 - Struktura zemědělské půdy v katastru města Trhové Sviny Graf 9 - Průměrné měsíční teploty v JČ 2008 až 2010 ve srovnání s dlouhodobým průměrem Graf 10 - Průměrné měsíční teploty v JČ 2011 až 2013 ve srovnání s dlouhodobým průměrem Graf 11 - Průměrné územní srážky v JČ 2008 až 2010 ve srovnání s dlouhodobým průměrem Graf 12 - Průměrné územní srážky v JČ 2011 až 2013 ve srovnání s dlouhodobým průměrem Graf 13 - Emise znečišťujících látek (REZZO 1-3) v kg na jednoho obyv. (2009 resp. 2011) Graf 14 - Emise znečišťujících látek (REZZO 1-3) v t/rok. (ČHMÚ 2011), Trhové Sviny Územní energetická koncepce města Trhové Sviny 6

8 Graf 15 - Hospodářská činnost ve městě Trhové Sviny, struktura podnikatelských subjektů Graf 16 - Hospodářská činnost podle právní formy ve městě Trhové Sviny (k ) Graf 17 - Struktura zaměstnanosti dle jednotlivých odvětví (SLDB 2011) Graf 18 - Registrovaná míra nezaměstnanosti v letech (vždy k ) Graf 19 - Procentuální podíly na spotřebě energie v území Graf 20 - Procentuální rozdělení zdrojů REZZO 1 až Graf 21 - Rozdělení odběrných míst, údaje za rok Graf 22 - Rozdělení instalovaného výkonu zdrojů el. energie Graf 23 - Procentní rozdělení spotřeby elektrické energie v roce Graf 24 - Procentní rozdělení spotřeby elektrické energie v roce Graf 25 - Porovnání spotřeby elektrické energie typy odběratelů Graf 26 - Rozdělení odběrných míst, údaje za rok Graf 27 - Procentní rozdělení spotřeby zemního plynu v roce Graf 28 - Porovnání spotřeby zemního plynu typy odběratelů Graf 29 - Vývoj spotřeby tepla v SCZT, Tepelné hospodářství Města Trhové Sviny, spol. s r.o Graf 30 - Dodávky tepla z SCZT a průběh teplot v otopném období Graf 31 - Vývoj ceny tepla v letech Graf 32 - Vývoj ceny paliva dřevní štěpky Graf 33 - Vývoj nákladů na nákup paliva Graf 34 - Vývoj výroby el. energie Graf 35 - Vývoj výroby elektřiny z OZE a její podíl na hrubé domácí spotřebě Graf 36 - Počet a instalovaný výkon fotovoltaických zdrojů v ČR Graf 37 - Instalovaný výkon fotovoltaických zdrojů v Trhových Svinech v kw p Graf 38 - Výkonová charakteristika větrné elektrárny s výkonem 500 kw Graf 39 - Počet a instalovaný výkon větrných zdrojů v ČR Graf 40 - Počet a instalovaný výkon vodních zdrojů do 1MWe v ČR Graf 41 - Rozdělení půdy v okrese České Budějovice Graf 42- Rozdělení zemědělské půdy v okrese České Budějovice Graf 43 - Struktura katastrální plochy na území města Trhové Sviny Graf 44 - Rozdělení zemědělské půdy na území města Trhové Sviny Graf 45 -Počet a instalovaný výkon BPS v ČR (k ) Graf 46 -Instalovaný výkon bioplynových zdrojů a zdrojů na skládkový plyn v okrese České Budějovice Graf 47 - Ilustrace průběhu spotřeb a zisků Graf 48 - Odhad roční dodávky TČ do ČR [ ks] Graf 49 - Odhad roční dodávky TČ do ČR [kw] Graf 50 - Počet odběratelů provozující TČ v ČR v letech Graf 51 - Doba návratnosti porovnání CZT a domovní kotelny na ZP v závislosti na ceně CZT Graf 52 - Rozdělení a velikost spotřeby energie ve výši 227 PJ v budovách pro bydlení Graf 53 - Stav renovací bytového fondu ČR k roku Graf 54 - Vývoj spotřeby tepla z CZT od roku Graf 55 - Potenciály úspor energie v objektech zásobovaných systémem CZT Územní energetická koncepce města Trhové Sviny 7

9 Graf 56 - Reálný ekonomický potenciál úspor RD a BD nepřipojených na CZT na vytápění Graf 57 - Teoretický technický potenciál úspor RD a BD nepřipojených na CZT na vytápění Graf 58 - Rozdělení spotřeb energie v objektech v majetku města Graf 59 - Potenciál úspor energie v objektech města Trhové Sviny Graf 60 - Vývoj spotřeby el. energie a plateb za veřejné osvětlení města Graf 61 - Vývoj plateb za el. energii za veřejné osvětlení města Graf 62 - Typická doba svícení dle východu a západu slunce, délka doby veřejného osvětlení Graf 63 - Reálný ekonomický potenciál úspor [GJ/rok] Graf 65 - Teoretický technický potenciál úspor [GJ/rok] Graf 66 - Reálný potenciál implementace AZE do roku Graf 67 - Teoretický technický potenciál implementace AZE do roku Seznam obrázků: Obrázek 1 - Území města Trhové Sviny Obrázek 2 - Schéma situování zdroje tepla CZT, mapové vyznačení polohy Obrázek 3 - Satelitní snímek situování zdroje tepla CZT, vyznačení polohy Obrázek 4 - Mapa prům.rychlostí větru ve výšce 100 m na území ČR (Ústav fyziky atmosféry AV ČR v. v. i.) 70 Obrázek 5 - Mapa území s dostatečným větrným potenciálem Obrázek 6 - Charakteristiky vodních turbín Obrázek 7 - Kategorizace využití geotermální energie na území ČR Obrázek 8 - Schéma kogenerační jednotky Obrázek 9 - Důsledek koincidence mezer a slabých míst kritické infrastruktury Obrázek 10 - Sběr informací o subjektech kritické infrastruktury Obrázek 11 - Možnosti ostrovního provozu v distribuční soustavě Obrázek 12 - Schéma funkce krizového ostrovního provozu Obrázek 13 - Dělení energetického managementu Obrázek 14 - Městský energetický management Územní energetická koncepce města Trhové Sviny 8

10 1 ÚVOD Významnou součástí státní energetické politiky je regionální energetická politika. Jednotlivé regionální orgány (kraje a statutární města) mají podle zákona 406/2000 Sb. ( 4) uloženou povinnost zpracovat Územní energetickou koncepci (ÚEK) rozpracovat své energetické záměry a zkoordinovat užití jednotlivých energetických zdrojů tak, aby systém energetické a ekologické infrastruktury byl v souladu s komplexním rozvojem území. ÚEK může přijmout pro svůj územní obvod nebo jeho část obec, přičemž přijatá obcí musí být v souladu s ÚEK přijatou krajem. ÚEK musí rovněž zohledňovat změny vnějších okrajových podmínek. V době zpracování tohoto vyhodnocení územní energetické koncepce je v platnosti Státní energetická koncepce schválená v roce 2004, aktualizovaná však v roce Důvodem aktualizace byla řada podstatných změn nejen v rámci energetického hospodářství ČR, ale i v jeho vnějším okolí ke kterým došlo v letech Jedná se především o vyšší intenzitu projevů důsledků nerovnoměrného rozdělení prvotních energetických zdrojů. Ukázalo se, že přístup k některým zdrojům energie se stává v řadě producentských zemí nástrojem pro ofenzivní prosazování jejich politiky, na kterou musejí spotřebitelské země reagovat dlouhodobou, promyšlenou a koordinovanou energetickou politikou. Aktualizaci SEK 2012 vzala vláda ČR na vědomí a v současné době probíhá posuzování vlivů na životní prostředí. Předpokládá se však, že tato aktualizace SEK bude ještě dále projednávána a upravována i s ohledem na velmi turbulentní prostředí v energetice jak v ČR, tak Evropě, ale i ve světě. Jedním ze základních rámců pro energetickou politiku státu jsou strategické cíle a vývoj energetické politiky Evropské Unie (EU). Z dlouhodobých trendů je navíc zřejmé, že postupně bude docházet k harmonizaci prostředí a k hledání společné energetické politiky, a že dříve či později bude, ať již přímo nebo nepřímo, oblast energetiky součástí sdílených kompetencí. Územní energetická koncepce města Trhové Sviny 9

11 2 VÝVOJ VNĚJŠÍCH PODMÍNEK A ENERGETICKÉ LEGISLATIVY 2.1 STRATEGICKÉ DOKUMENTY Státní energetická koncepce- aktualizace listopad 2012 Hlavním posláním Státní energetické koncepce (dále též SEK) je zajistit spolehlivou, bezpečnou a k životnímu prostředí šetrnou dodávku energie pro potřeby obyvatelstva a ekonomiky ČR, a to za konkurenceschopné a přijatelné ceny za standardních podmínek. Současně musí zabezpečit nepřerušené dodávky energie v krizových situacích v rozsahu nezbytném pro fungování nejdůležitějších složek infrastruktury státu a přežití obyvatelstva. Strategické cíle vychází z energetické strategie EU a směřují k naplnění poslání Státní energetické koncepce a k dosažení dlouhodobé vize energetiky ČR. Vrcholové strategické cíle jsou: Bezpečnost dodávek energie = zajištění nezbytných dodávek energie pro spotřebitele i při skokové změně vnějších podmínek (výpadky dodávek primárních zdrojů, cenové výkyvy na trzích, poruchy a útoky) v kontextu EU; cílem je garantovat rychlé obnovení dodávek v případě výpadku a současně garantovat plné zajištění dodávek všech druhů energie v rozsahu potřebném pro nouzový režim fungování ekonomiky a zásobování obyvatelstva při jakýchkoliv nouzových situacích Konkurenceschopnost (energetiky a sociální přijatelnost) = konečné ceny energie (elektřina, plyn, ropné produkty) pro průmyslové spotřebitele i pro domácnosti srovnatelné v porovnání se zeměmi regionu a dalšími přímými konkurenty + energetické podniky schopné dlouhodobě vytvářet ekonomickou přidanou hodnotu Udržitelnost (udržitelný rozvoj) = struktura energetiky, která je dlouhodobě udržitelná z pohledu životního prostředí (nezhoršování kvality ŽP), finančně-ekonomického (finanční stabilita energetických podniků a schopnost zajistit potřebné investice do obnovy a rozvoje), lidských zdrojů (vzdělanost) a sociálních dopadů (zaměstnanost) a primárních zdrojů (dostupnost) Státní energetická koncepce (SEK) k naplnění dlouhodobé vize stanovuje strategické cíle energetiky ČR a definuje strategické priority energetiky ČR s výhledem na zhruba 30 let, tedy v horizontu stanoveném zákonem a současně na období, ve kterém je obvykle zajištěna ekonomická návratnost investic do všech typů zdrojů a sítí a ve kterém lze ještě rozumně předvídat základní charakteristiky budoucího vývoje. SEK rovněž pracuje se závazkem ČR, že do roku 2020 bude 13 % hrubé konečné spotřeby energie kryto z OZE. Základní soubor nástrojů na prosazování SEK, tj. na podporu realizace cílů Státní energetické koncepce je zaměřen na efektivní výkon státní správy a stabilní a předvídatelnou legislativu, které spolu vytvářejí rámec pro fungování trhu a věrohodné signály pro investory. V případě, že očekávaný vývoj vybočuje z předpokládaných mantinelů, jsou doplněny příslušné nástroje, které by měly vývoj usměrnit do žádoucích mezí. Nástroje státu jsou stanoveny na období přibližně 5 až 10 let a budou aktualizovány ve vazbě na pravidelné vyhodnocení realizace cílů Státní energetické koncepce a vývoje vnějších a vnitřních podmínek. Nejméně každých 5 let bude v souladu s ustanovením zákona prováděno vyhodnocení naplňování strategických cílů a strategických priorit Státní energetické koncepce a výsledky vyhodnocení budou předkládány vládě. V následující tabulce a grafu je uveden plánovaný vývoj a struktura primárních energetických zdrojů (PEZ) a to až do roku Následně je z tohoto dokumentu převzata zdůvodňující část tohoto předpokládaného vývoje. Územní energetická koncepce města Trhové Sviny 10

12 Tabulka 1 - Vývoj a struktura primárních energetických zdrojů (PEZ) do roku 2040 PEZ Černé uhlí PJ ,8 176, ,5 124,3 120,8 Hnědé uhlí PJ 564,3 498,5 393,2 309,5 246,7 234,1 204,2 Zemní plyn PJ 336,1 345, , ,6 399,1 Ropa a ropné produkty PJ 370,6 365, ,7 350,5 337,7 333,5 Jaderné palivo PJ 305,4 318,6 318,6 491,8 505,8 541,3 545,2 Elektřina (saldo) PJ -53,8-52,8-6,6-48,5-20, ,5 Ostatní paliva PJ 10,4 12,8 14,5 19,6 24,6 24,6 24,6 Obnovitelné a druhotné zdroje energie PJ 119, ,4 227, ,8 313,2 PEZ - celkem PJ 1847,1 1838,5 1791,3 1842,7 1842,4 1887,4 1910,1 Zdroj: [2] Graf 1 - Vývoj a struktura primárních energetických zdrojů (PEZ) do roku Vývoj a struktura primárních energetickcých zdrojů (PEZ) 2000 PJ Černé uhlí Hnědé uhlí Zemní plyn Ropa a ropné produkty Jaderné palivo Elektřina (saldo) Ostatní paliva Obnovitelné a druhotné zdroje energie Zdroj: [2], Územní energetická koncepce města Trhové Sviny 11

13 Dle SEK se v letech 2010 až 2040 se očekává významný pokles jednotkové spotřeby tepla jak v soustavách zásobování teplem, tak i v decentralizované výrobě, a to především z titulu úspor energie. Proti tomuto trendu půjde mírný nárůst rozsahu vytápěných ploch jak v domácnostech (zvyšující se komfort a obytná plocha na obyvatele), tak zejména ve službách (nová obchodní, sportovní a kulturní centra. Celkový pokles spotřeby tedy bude mírnější. Ve spotřebě elektřiny je naopak předpokládán nárůst, neboť řada racionalizačních opatření v oblasti spotřeby energie bude doprovázena přechodem k elektřině (např. tepelná čerpadla, elektromobilita a technologická pára). Předpokládá se mírný nárůst spotřeby v domácnostech, díky vyššímu komfortu i nárůstu počtu domácností. Tento nárůst vykompenzuje úspory ve spotřebě elektřiny. V oblasti spotřeby elektřiny v průmyslu je významným faktorem růst HDP. Zvýšenou spotřebu způsobenou tímto vlivem se sice podaří vykompenzovat snížením energetické náročnosti, ale v celkovém objemu spotřeby dojde v zásadě ke stagnaci. Snižování spotřeby elektřiny by bylo možné očekávat pouze v případě dlouhodobé stagnace či poklesu ekonomiky nebo v případě významné deindustrializace českého hospodářství. Ve struktuře PEZ roste podíl obnovitelných a druhotných zdrojů energie, především biomasy a odpadů, protože se jedná o významné tuzemské energetické zdroje. Naopak podíl dalšího, a v současné době rozhodujícího tuzemského zdroje, kterým je kvalitní hnědé uhlí, do roku 2025 významně poklesne, a to jako důsledek transformace a modernizace energetiky. Poté bude stabilizován na úrovni, kterou je ze strategického pohledu žádoucí udržet dlouhodobě, tedy i za horizont roku Nahradí ho částečně zemní plyn, proto se dá očekávat nárůst podílu tohoto zdroje. Změny spotřeby PEZ k roku 2025 a 2035 jsou způsobeny uvedením do provozu nových bloků JE, které díky používané standardní metodice započítávání primární energie z jaderného paliva a omezené možnosti využití odpadního tepla ve velkém rozsahu, vytváří krátkodobý nárůst ve spotřebě PEZ. Podrobnější rozbor předpokladů vývoje v různých odvětvích je uveden v Státní energetické koncepci. Územní energetická koncepce města Trhové Sviny 12

14 2.1.2 Národní akční plán české republiky pro energii z obnovitelných zdrojů z roku 2012 Rámec energetické politiky EU ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie Evropská komise přijala 26. listopadu 1997 tzv. Bílou knihu, kde poprvé stanovila konkrétní cíle Evropské unie v oblasti obnovitelných zdrojů energie a vytvořila ucelenou strategii a akční plán k jejich dosažení. Cíle Evropské unie jsou velmi ambiciózní, neboť předpokládají zvýšení podílu obnovitelných zdrojů z cca 6 až 7 % na dvojnásobek, to je 13 % celkové potřeby energie v roce Přitom v dnešním podílu je plně započten i celkový výkon vodních elektráren, který se v kategorii velkých zdrojů (nad 10 MW) prakticky zvyšovat nebude. Na jednání Evropské rady v roce 2007 v Bruselu byl mimo jiné stanoven závazný cíl 20% podílu obnovitelných zdrojů v celkové spotřebě EU do roku 2020, ale jeho výše pro jednotlivé členské státy je určena na základě mnoha faktorů (ČR se zavázala min. podíl OZE ve výši 13 %). Cíle pro období po roce 2020 jsou posouzeny s ohledem na technický pokrok. Konkrétní cíl pro Českou republiku včetně podílu jednotlivých typů obnovitelných zdrojů energie, je daný ve schváleném aktualizovaném Národním akčním plánu České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů ze srpna 2012 (dále NAP OZE). NAP OZE v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2009/28/ES předpokládá v roce 2020 dosažení 14 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie a 10,8 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě v dopravě. Navržený Národní akční plán pro OZE je sestaven v souladu se Státní energetickou koncepcí tak, aby naplnil a překročil požadované cíle směrnice pro Českou republiku v oblasti využívání energie z obnovitelných zdrojů v roce 2020 a aby dále plnil také ve vazbě na zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých dalších zákonů, regulační funkci provozní podpory energie. Tabulka 2 - Celkový národní cíl pro podíl energie z OZE A. Podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2005 (S 2005) (%) B. Cílová hodnota energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020 (S 2020) (%) 6,1 14,0 C. Očekávaná celková upravená spotřeba energie v roce 2020 (ktoe) D. Očekávané množství energie z obnovitelných zdrojů odpovídající cíli pro rok 2020 (ktoe) Zdroj: [5] Územní energetická koncepce města Trhové Sviny 13

15 Tabulka 3 - Očekávaná hrubá spotřeba energie ČR v období (ktoe) Zdroj: [5] Územní energetická koncepce města Trhové Sviny 14

16 Tabulka 4 - Příspěvek energie z obnovitelných zdrojů v každém odvětví ke spotřebě energie (ktoe) Zdroj: [5] Pozn. ktoe = odpovídá energii tuny naftového ekvivalentu (k stanovuje 1000 násobek hodnoty toe, t označuje tunu, o odpovídá surové naftě, a e je zkratkou slova ekvivalent). Přičemž, velikost energie jedné toe, tj. tuny naftového ekvivalentu, odpovídá množství energie vzniklého spálením jedné tuny surové nafty, tj. energii přibližně 42 GJ (OECD definuje 1 toe = 41,868 GJ nebo 11,63 MWh). Tabulka 5 - Národní cíl pro rok 2020 a odhadovaný vývoj OZE Zdroj: [5], Územní energetická koncepce města Trhové Sviny 15

17 Graf 2 - Podíl jednotlivých technologií OZE na výrobě el. energie do roku 2020 dle NAP OZE Výroba elektřiny [GWh/rok] Bioplyn Biomasa pevná Větrné elektrárny Fotovoltaické elektrárny Geotermální elektrárny Vodní elektrárny >10 MW Malé vodní elektrárny 1-10 MW Malé vodní elektrárny < 1 MW Zdroj:[5] Graf 3 - Instalovaný výkon elektráren OZE do roku 2020 dle NAP OZE Instalovaný výkon [MW] Bioplyn Biomasa pevná Větrné elektrárny Fotovoltaické elektrárny Geotermální elektrárny Vodní elektrárny >10 MW Malé vodní elektrárny 1-10 MW Malé vodní elektrárny < 1 MW Zdroj:[5] Územní energetická koncepce města Trhové Sviny 16

18 2.1.3 Akční plán pro biomasu v ČR na období Souběžně s aktualizací Státní energetické koncepce a aktualizací NAP OZE byl resortem Ministerstva zemědělství zpracován tzv. Akční plán pro biomasu v ČR na období Níže jsou uvedeny základní informace a tabulky převzaté z tohoto dokumentu, majíc rovněž souvislosti s následujícími kapitolami ÚEK, především potom potenciálem OZE z biomasy. Podrobnější a rozsáhlejší údaje jsou potom uvedeny přímo v tomto akčním plánu. Dokument představuje analýzu využití biomasy v ČR pro energetické účely a navrhuje opatření vhodná pro udržitelnost zemědělsko-energetického propojení do roku Cílem tohoto materiálu je propojit hlavní sektorovou prioritu určení potenciálu zemědělské půdy pro zajištění 100% potravinové soběstačnosti země s možností efektivního využití zbývajícího potenciálu zemědělské půdy ČR a lesní dendromasy pro energetickou potřebu. Účelem je tak i upřesnění odhadu možného přínosu biomasy pro energetickou bilanci. Dokument obsahuje informace o hlavních oblastech energetického využití biomasy včetně využití pevné biomasy pro přímé spalování na výrobu tepla a elektrické energie, výroby bioplynu a kapalných biopaliv, a navrhuje opatření vhodná pro udržitelnost této oblasti do roku Na rozdíl od Národního akčního plánu České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů, nestanovuje APB závazné množství energie z OZE, ale uvádí reálný potenciál jednotlivých druhů biomasy pro efektivní energetické využití. Prioritní využití potenciálu zemědělské půdy v ČR spočívá v zajištění potravinové soběstačnosti. Na rozdíl od řady jiných zemí disponuje ČR dostatečným potenciálem k zajištění tohoto strategického cíle a proto se nabízí využití části tohoto potenciálu pro energetické účely. Mezi energeticky využitelnou biomasu ze zemědělské produkce patří: zbytková biomasa (např. sláma, plevy, výpalky, šroty, exkrementy); cíleně pěstovaná biomasa (např.kukuřice, řepka); trvalé travní porosty a rychle rostoucí byliny a dřeviny. Dle dokumentu z celkové zemědělské půdy v ČR 3480 tis. ha je při zajištění 100% potravinové soběstačnosti k dispozici dle uvedených metodik pro jiné využití včetně energetického, celkem 1160 tis.ha až 1508 tis.ha. Tato plocha obsahuje ornou půdu a rovněž trvalé travní porosty (TTP). Tabulka 6 - Plocha zemědělské půdy disponibilní pro energetické využití Zdroj: [4], Uvedená je plocha zemědělské půdy disponibilní pro energetické využití při různých stupních zajištění určité míry potravinové soběstačnosti Územní energetická koncepce města Trhové Sviny 17

19 Z celkové výměry tis. ha zemědělské půdy lze očekávat energetický potenciál v rozmezí 133,9 186,8 PJ/rok. Střední hodnota tohoto potenciálu činí 161,4 PJ/rok. Největší podíl na tomto potenciálu činí jednak biomasa z orné půdy (40 %), vysoký potenciál je dále obsažený ve vedlejších produktech (44 %). Tyto z části pochází i ze zemědělských plodin pěstovaných na orné půdě (plevy, pokrutiny aj.). Nezanedbatelný je i energetický přínos z TTP (16 %), přičemž bylo zohledněno, že cca 380 tis. ha TTP se nebude zejména z environmentálních důvodů využívat ani pro potravinovou produkci ani pro výrobu biomasy k energetickým účelům (plochy CHKO, NP, apod.) Tabulka 7 - Souhrn energetického potenciálu ze zemědělské půdy (Expertní tým APB, MZe 2011) * vedlejší produkty představují výpalky, plevy, exkrementy hospodářských zvířat bez půdní náročnosti Zdroj: [4], Souhrnný kvalifikovaně odhadnutý a vypočtený potenciál zemědělské a lesní biomasy pro výrobu energie v ČR činí v rozpětí 160,2 217,2 PJ/rok se střední hodnotou 189,7 PJ/rok (viz následující tab.). Hlavní podíl tohoto potenciálu leží v oblasti zemědělské biomasy (85 %) s komplementárním podílem lesní dendromasy (15 %). Energetický potenciál BRKO byl stanoven na 25 PJ/rok. V porovnání s údajem z roku 2010 využívaného potenciálu biomasy ve výši zhruba 94 PJ/rok, znamená zjištěný celkový energetický potenciál biomasy prakticky dvojnásobek současného stavu. Z důvodů produkčních, technologických a klimatických je uvedený energetický potenciál zemědělské biomasy stanoven v rozmezí, které reflektuje zmíněné nejistoty. Přesto naznačený rozptyl potenciálu umožňuje rámcově definovat postavení biomasy jako významné energetické suroviny se střednědobě mírně vrůstajícím rozvojovým potenciálem do roku Tabulka 8 - Celkový energetický potenciál biomasy v ČR Zdroj: [4] Územní energetická koncepce města Trhové Sviny 18

20 Tabulka 9 - Celková energie z biomasy v roce 2010 Zdroj: [4] Územní energetická koncepce města Trhové Sviny 19

21 2.1.4 Územní energetická koncepce Jihočeského kraje a její aktualizace Územní energetická koncepce jihočeského kraje byla vypracována společností CityPlan v roce Aktualizace byla realizována po čtyřech letech v roce 2007 a to zástupci společností CEFA s.r.o., SEVEn o.p.s. a EKKOSERVIS s.r.o. Původní ÚEK JČ kraje z roku 2003 byla zpracovávána v období vstupu České republiky do EU a ve své době byla přínosným a progresivním materiálem. S vývojem energetické strategie EU a požadavků Jihočeského kraje byla zpracována v roce 2007 aktualizace, která se zaměřuje na otázky energetické strategie kraje která se zaměřovala na dlouhodobé směřování Energetické koncepce s posouzením souvislostí s globálním vývojem v dodávkách energie, růstem požadavků na ochranu životního prostředí, s Energetickou politikou EU a dalších strategických informací, a na konkrétní požadavky a potřeby Jihočeského kraje s důrazem na praktickou využitelnost Energetické koncepce. Aktualizace ÚEK byla řešena jako samostatná zpráva zaměřená na příslušné aktualizované oblasti s odkazy na odpovídající části původní koncepce. Aktualizace se ÚEK se mimo jiné zaměřovala na podrobnější vyčíslení potenciálu biomasy pro energetické využití v Jihočeském kraji, analýzu systémů CZT, využití tepla z JE Temelín, a návrh akčních plánů pro realizaci cílů ÚEK. Územní energetická koncepce města Trhové Sviny 20

22 2.1.5 Přehled evropských směrnic se zásadním vlivem na energetickou legislativu a politiku ČR Směrnice Evropské unie jsou rámcové právní předpisy, které určují povinný rámec pro národní právní předpisy členských států EU. Směrnice předepisují cíl, kterého má být na národní úrovni dosaženo a ponechává členským státům volbu formy a prostředků, kterými tuto implementaci (zavedení do praxe) provedou. Evropské směrnice se tak staly základem pro tvorbu řady našich právních předpisů, zejména zákonů a prováděcích vyhlášek. Přehled nejdůležitějších směrnic EU v oblasti efektivního využívání energie a využívání obnovitelných zdrojů energie je uveden níže. Evropská směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Text s významem pro EHP). Související předpisy: - Zákon 406/2000 Sb. o hospodaření energií - Evropská směrnice 2003/30/ES o podpoře biopaliv v dopravě - Evropská směrnice 2001/77/ES o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie Evropská směrnice 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS. Související předpisy: - Zákon 406/2000 Sb. o hospodaření energií Evropská směrnice 2005/32/ES o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 6. července 2005 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů a o změně směrnic Rady 92/42/EHS a Evropského parlamentu a Rady 96/57/ES a 2000/55/ES. Související předpisy: - Zákon 406/2000 Sb. o hospodaření energií Evropská směrnice 2004/101/ES kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/101/ES ze dne 27. října 2004, kterou se s ohledem na projektové mechanismy Kjótského protokolu mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství. Související předpisy: - Zákon 695/2004 Sb. o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů - Nařízení vlády 80/2008 Sb. o Národním alokačním plánu pro období Vyhláška 150/2005 Sb. o formuláři žádosti o vydání povolení k emisím skleníkových plynů - Vyhláška 696/2004 Sb. o zjišťování a vykazování množství emisí skleníkových plynů - Evropská směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství Územní energetická koncepce města Trhové Sviny 21

23 Evropská směrnice 2004/8/ES o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií a o změně směrnice 92/42/EHS. Související předpisy: - Zákon 406/2000 Sb. o hospodaření energií - Zákon 458/2000 Sb. energetický zákon Evropská směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES. Související předpisy: - Evropská směrnice 2004/101/ES kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství - Zákon 695/2004 Sb. o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů - Nařízení vlády 80/2008 Sb. o Národním alokačním plánu pro období Vyhláška 150/2005 Sb. o formuláři žádosti o vydání povolení k emisím skleníkových plynů - Vyhláška 696/2004 Sb. o zjišťování a vykazování množství emisí skleníkových plynů Evropská směrnice 2003/30/ES o podpoře biopaliv v dopravě Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 8. května 2003 o podpoře užívání biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě. Související předpisy: - Evropská směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů Evropská směrnice 2002/91/ES o energetické náročnosti budov Směrnice evropského parlamentu a rady ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov. Související předpisy: - Vyhláška 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov - Zákon 406/2000 Sb. o hospodaření energií - v současnosti je do legislativy implementována nová směrnice Evropská směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov - Zásadní novela zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií a v podstatě všech prováděcích předpisů Evropská směrnice 2001/77/ES o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 27. září 2001 o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Související předpisy: - Zákon 165/2012 Sb. zákon o podporovaných zdrojích energie - Zákon 458/2000 Sb. energetický zákon - Vyhláška 5/2007 Sb. změna vyhlášky č. 482/2005 Sb. o využití biomasy při podpoře výroby elektřiny - Evropská směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů Evropská směrnice 2000/55/ES o požadavcích na energetickou účinnost předřadníků k zářivkám Územní energetická koncepce města Trhové Sviny 22

24 Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. září 2000 o požadavcích na energetickou účinnost předřadníků k zářivkám. Související předpisy: - Zákon 406/2000 Sb. o hospodaření energií Evropská směrnice 96/57/ES o požadavcích na energetickou účinnost elektrických chladniček a mrazniček pro domácnosti Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 3. září 1996 o požadavcích na energetickou účinnost elektrických chladniček, mrazniček a jejich kombinací, které jsou určeny pro domácnost. Související předpisy: - Zákon 406/2000 Sb. o hospodaření energií Územní energetická koncepce města Trhové Sviny 23

25 2.2 LEGISLATIVA V ČR VE VZTAHU K HOSPODAŘENÍ S ENERGIÍ V ČR se začalo před lety využívat legislativních nástrojů k prosazování energetických úspor. Stěžejním dokumentem v tomto směru je zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, ve znění pozdějších úprav. Zákon se zabývá opatřeními pro zvyšování hospodárnosti užití energie. Hlavními povinnostmi vyplývajícími ze zákona č. 406/2000 Sb. jsou zpracování územních energetických koncepcí, energetických auditů a posudků a průkazů energetické náročnosti budov zákonem určených objektů. Hranice této povinnosti jsou dány vyhláškou Ministerstva průmyslu a obchodu č. 480/2012. Tyto legislativní prostředky také určují povinnost zajistit realizaci úsporných opatření doporučených v energetickém auditu. Kontrolní činností pro dodržování těchto předpisů byla pověřena Státní energetická inspekce. Neméně důležitým dokumentem je vyhláška MPO č. 78/2013 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách. Vyhláška stanovuje: Požadavky na energetickou náročnost budov, porovnávací ukazatele a výpočtovou metodu stanovení energetické náročnosti budov; Obsah průkazu energetické náročnosti budov a způsob jeho zpracování včetně využití již zpracovaných energetických auditů; Rozsah přezkušování osob z podrobností vypracování energetického průkazu budov. Tato vyhláška zapracovává směrnicí o energetické náročnosti v budovách 2010/31/ES. Podle směrnice mají členské státy přijmout opatření k tomu, aby nové či rekonstruované budovy odpovídaly minimálním požadavkům na energetické vlastnosti. V ČR na tuto směrnici navazuje zákon č. 318/2012 Sb. a jeho doprovodné vyhlášky. Nejvýznamnější předpisy sektoru energetiky ČR jsou: zákon č. 406/2000 Sb. ze dne 25. října 2000 o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb., 694/2004 Sb., 180/2005 Sb., 177/2006 Sb., 214/2006 Sb., 574/2006 Sb., 186/2006 Sb.; poslední znění je ve znění č. 318/2012 Sb. zákon č. 458/2000 Sb. ze dne 28. listopadu 2000 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), se změnami ve znění zákona 262/2002 Sb., 151/2002 Sb., 278/2003 Sb., 356/2003 Sb., 670/2004 Sb., 342/2006 Sb., 186/2006 Sb., 296/2007 Sb., 124/2008 Sb., 158/2009 Sb., 223/2009 Sb., 227/2009 Sb., 281/2009 Sb., 155/2010 Sb., 211/2011 Sb., 420/2011 Sb. (1. ledna 2012), 165/2012 Sb. (30. května 2012), 165/2012 Sb. (1. ledna 2013), 309/2002 Sb. (1. ledna 2015), 458/2011 Sb. (1. ledna 2015). zákon č. 201/2012 Sb. ze dne 2. května 2012 o ochraně ovzduší. Tento zákon ruší předcházející zákon č. 86/2002 Sb., ve znění pozdějších úprav s platností od 1. září zákon č. 76/2002 Sb. ze dne 5. února 2002 o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 521/2002 Sb., zákona č. 437/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb. a zákona č. 222/2006 Sb.; 25/2008 Sb. Poslední změna tohoto zákona je daná zákonem č. 77/2011 Sb. zákon 165/2012 Sb. ze dne 31. ledna 2012 o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů. Tento zákon ruší předcházející zákon č. 180/2005 Sb., ve znění pozdějších úprav s platností od 1. ledna Vyhláška č. 349/2010 Sb. Ministerstva průmyslu a obchodu ve znění vyhlášky č. 441/2012 Sb., Územní energetická koncepce města Trhové Sviny 24

26 kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie. Vyhláška č. 193/2007 Sb. Ministerstva průmyslu a obchodu, která stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu. Vyhláška č. 194/2007 Sb. Ministerstva průmyslu a obchodu, která stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům. Vyhláška č. 154/2001 Sb. Energetického regulačního úřadu, která stanoví podrobnosti udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích. Vyhláška 195/2001 Sb. Nařízení vlády č. 195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce. Vyhláška č. 480/2012 Sb. Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu a energetického posudku. Vyhláška MPO č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov. Vyhláška MPO č. 193/2013 Sb., o kontrole klimatizačních systémů Vyhláška MPO č. 194/2013 Sb., o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie Vyhláška MPO č. 441/2012 Sb. o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie V návaznosti na evropskou legislativu a významné změny ve všech oblastech energetiky je v současnosti komplexně přepracováván legislativní rámec energetiky v ČR. Obecně lze konstatovat, že uvedené legislativní úpravy směřují ke zvyšování efektivity v oblastech výroby, distribuce i spotřeby energie. Územní energetická koncepce města Trhové Sviny 25