Výroční zpráva o činnosti za rok 1998

Transkript

1 Oddělení klinické mikrobiologie a antibiotická stanice Nemocnice Na Homolce Roentgenova Praha 5 telefon: kmas@homolka.cz Výroční zpráva o činnosti za rok 1998 Oddělení klinické mikrobiologie a antibiotická stanice Zpracoval: prim. MUDr. Vlastimil JINDRÁK Obsah: 1. Charakteristika a hlavní zaměření činnosti 2. Klientela 3. Laboratorní diagnostika 4. Antibiotická stanice 5. Další odborné aktivity 6. Provozní a ekonomické parametry 7. Publikační činnost 8. Veřejné aktivity 9. Odborné priority 10. Ekonomické priority 1. Charakteristika a hlavní zaměření činnosti Hlavní činností oddělení je mikrobiologická laboratorní diagnostika infekčních nemocí a komplikací vzniklých v komunitě i v nemocnici. Oddělení je z diagnostického hlediska orientováno především na bakteriologii. Sérologická, virologická, mykologická a parazitologická vyšetření provádí v omezené míře. Požadavky klientů na speciální virologickou, sérologickou, mykologickou a parazitologickou diagnostiku jsou automaticky zprostředkovávány ve spolupracujících laboratořích. Antibiotická stanice se zabývá supervizí používání antibiotik v lůžkové i ambulantní péči ve svém spádu. Cílem její činnosti je dodržování postupů správné antibiotické praxe s důrazem na kontrolu rezistence a farmakoekonomickou antimikrobní terapii i profylaxi. Konzultační a konziliární činnost lékařů oddělení se zaměřuje na diferenciální diagnostiku infekčních nemocí, optimální indikaci mikrobiologických vyšetření a návrh účinných léčebných a preventivních postupů. Prioritou je začlenění klinických mikrobiologů do týmu specialistů poskytujících komplexní medicínskou péči. Epidemiologické aktivity se orientují na monitorování rezistence k antibiotikům v komunitě i v nemocnici jako součásti lokální a regionální surveillance. Prioritou činnosti oddělení je rutinní surveillance nozokomiálních infekcí v Nemocnici Na Homolce se zaměřením na hodnocení kvality péče.

2 2. Klientela a) Nemocnice Na Homolce. Z lůžkové části nemocnice jsou diagnostické služby oddělení využívány hlavně jednotkami intenzivní péče všech oborů a resuscitační stanicí ARO. Totéž platí o konzultační a konsiliární činnosti. Podstatná část intervencí se orientuje na chirurgické pacienty neurochirurgie, kardiovaskulární chirurgie i dalších chirurgických oborů. Z poliklinické části využívá mikrobiologický servis především pediatrie, ORL, interna včetně cizinecké klientely a IPP, chirurgie, urologie a gynekologie. b) Externí klientela. S oddělením trvale spolupracuje okolo 200 externích zdravotnických zařízení a soukromých praxí (tabulka 1). Jedná se především o praktické lékaře pro děti a dospělé, významnou část tvoří ambulantní specialisté v oboru gynekologie a urologie, v menší míře ORL. Počet reálně spolupracujících klientů v podstatě stagnuje, také proto, že od druhé poloviny roku 1997 byla zcela zastavena jakákoliv propagace laboratorního servisu Nemocnice Na Homolce. Důvodem bylo zavedení rozpočtového financování nemocnice včetně komplementu. Je potěšitelné, že přes poměrně agresivní aktivitu řady privátních laboratoří klientela významně neklesá. Pouze přibližně 30 klientů původem ze zdravotnického zařízení Barrandov, kteří spolupracovali s oddělením v letech 1996 a 1997, přešlo k privátní laboratoři zřízené přímo v místě jejich praxe a některá oddělení z Nemocnice neodkladné péče byla převedena do stavu FN Motol. Dlouhodobě pozorovaný pokles objemu vyšetření vyžádaných externisty tedy dominantně nesouvisí s poklesem počtu klientů a má spíše jiné příčiny. Tabulka 1: Počet externích zdravotnických zařízení a praxí (1995 až 1999) Počet zařízení Laboratorní diagnostika. a) Vyšetření pro Nemocnici Na Homolce. Počty bakteriologických i sérologických vyšetření provedených pro lůžková i ambulantní oddělení Nemocnice Na Homolce jsou za posledních 5 let prakticky neměnné, v případě bakteriologie oscilují kolem vyšetřených vzorků, v případě sérologie kolem Tabulka 2: Objednávky mikrobiologických vyšetření pro Nemocnici Na Homolce Rok Bakteriologie Serologie Celkem b) Vyšetření pro externí klientelu. Počty vyšetření vyžádaných externí klientelou mají trvale klesající charakter, ačkoliv se v posledních letech nijak významně nezměnil počet spolupracujících zdravotnických zařízení a praxí. Nejvýraznější je změna u bakteriologických vyšetření, kde došlo za 5 let ke snížení na 50% původních počtů. Z hlediska struktury se snižují objednávky jednoduchých, nenákladných kultivačních vyšetření (výtěry z horních cest dýchacích), které byly požadovány v neadekvátně vysokých počtech a často (dokonce převážně) v neindikovaných případech. Vyšetření indikovaná při močových nebo střevních infekcích se snižují jen málo. Tento trend je z odborného hlediska příznivý, má však při současném systému financování své negativní ekonomické

3 důsledky. Výrazné snížení objednávek nenákladných vyšetření, která jsou zdrojem relativně velkého objemu bodů, při nezměněném, případně narůstajícím trendu indikací nákladných speciálních vyšetření, vede ke zvyšování průměrných nákladů na mikrobiologickou diagnostiku. Sérologická vyšetření poklesla za 5 let jen asi o 30%, nicméně v roce 1999 poprvé poklesla poptávka externí klientely pod úroveň objednávek z Nemocnice Na Homolce. Klesající trend pravděpodobně souvisí s narůstajícím ekonomickým tlakem na terénní lékaře. Selektivní limity na vyžádanou péči uplatňované od roku 2000 mohou další pokles objednávek ještě prohloubit. Tabulka 3: Objednávky mikrobiologických vyšetření pro externí klientelu Rok Bakteriologie Serologie Celkem Počet praxí c) Mikrobiologická vyšetření celkem V celkových číslech došlo za posledních 5 let k 30% poklesu poptávky po mikrobiologické diagnostice, při minimálním poklesu počtu klientů. Oddělení si ovšem, díky celkovému počtu více než zpracovaných vzorků za rok, jasně zachovává parametry velké mikrobiologické laboratoře. Tabulka 4: Celkové objednávky mikrobiologických vyšetření Rok Bakteriologie Serologie Celkem Antibiotická stanice a) Konzultační činnost lékařů Antibiotické stanice. V posledních 3 letech jsou konzultace lékařů Antibiotické stanice registrovány ve standardním protokolu speciálního informačního systému a lze je dlouhodobě vyhodnocovat z hlediska kvantity i předmětu a obsahu (zejména indikace antibiotik a individuální preskripci). Z přehledu vyplývá, že Antibiotická stanice provede průměrně mezi 3,5 až 4,5 tisíci konzultací a intervenuje průměrně u 7% (t.j. okolo 900) všech hospitalizovaných pacientů za rok. Tito nemocní představují skupinu s pravděpodobnou infekcí, která obvykle vyžaduje antimikrobní terapii, ať už má charakter komunitní nebo nozokomiální. Konzultace probíhají telefonicky i u lůžka nemocného a jsou hlavním prostředkem pro realizaci antibiotické politiky a kontroly nákladů na antibiotika. Díky zpřístupnění konzultačního informačního systému na některých počítačích klinických oddělení mohou konzultanti využívat u lůžka nemocného kompletní informační potenciál Oddělení klinické mikrobiologie. V roce 1999 došlo k nárůstu intervencí z 6,2 na 7,3%, vyjádřeno v podílu konzultovaných pacientů na celkovém počtu hospitalizovaných (nárůst o 17,7%). Tento trend nepřímo signalizuje zvýšený výskyt infekčních komplikací ve srovnání s rokem předchozím, což se projevilo i v nárůstu nákladů na antibiotika.

4 Tabulka 5: Konzultace antimikrobní terapie pro lůžkovou péči. Rok Počet konzultací Konzultovaní pacienti (celkový počet) Konzultovaní pacienti (podíl na počtu hospitalizovaných) Meziroční trend v podílu konzultovaných % % -12.4% % +17.7% b) Vývoj nákladů lůžkových oddělení na parenterální antibiotika. Od roku 1996 se přesvědčivě daří snižovat náklady na parenterální antibiotika. Až do loňského roku výrazně klesal podíl nákladů na antibiotika na celkových nákladech na léky objednané na žádanky (z 22 na 11%). Tento trend byl evidentně výsledkem cílených intervencí Antibiotické stanice a projevoval se ve všech sledovaných parametrech (náklady na ošetřovací den, náklady na hospitalizaci). V roce 1999 došlo poprvé za sledované období k relativnímu nárůstu nákladů, i když byl dosažen druhý nejlepší výsledek za posledních 5 let. Podíl nákladů na antibiotika na celkových nákladech na léky vzrostl na 16%. Uvážíme-li publikované údaje, které uvádějí průměrný podíl antibiotik na nákladech na léky mezi 15 až 25%, Nemocnice Na Homolce se pohybuje dlouhodobě na dolní hranici tohoto rozmezí, i přes mimořádně vysoký podíl intenzivních lůžek, na nichž se realizuje každoročně kolem 75% nákladů na antibiotika. Nárůst spotřeby a nákladů se týká jenom některých primariátů a má své příčiny, kterými se bude zabývat zvláštní zpráva. Obecně lze konstatovat, že bylo pravděpodobně dosaženo určitého prahu spotřeby antibiotik při současném spektru pacientů a současném systému kontroly preskripce. Došlo k odstranění nejvýraznějších excesů v indikacích antibiotik a stávající úroveň spotřeby mnohem citlivěji reaguje na změny ve výskytu infekčních komplikací, v etiologii a rezistenci původců, atp. Narůstající podíl představují profylakticky podávaná antibiotika (nyní asi 20% nákladů), kde mohou být určité rezervy při dodržování doporučených postupů v antimikrobní profylaxi v chirurgických oborech. Tabulka 6: Vývoj nákladů na parenterální antibiotika lůžkových oddělení Nemocnice Na Homolce Rok Celkové náklady (Kč) Podíl na celkových nákladech na léky Náklady na ošetřovací den (Kč) Náklady na hospitalizaci (Kč) Náklady na hospitalizaci (meziroční trend) % % % % % % % % % c) Aktivity Antibiotické stanice vůči externí klientele. Servis pro externí klientelu se orientuje hlavně na konzultační a vzdělávací činnost a jsou činěny pokusy o ovlivnění preskripčních zvyklostí terénních lékařů, kteří nejsou dosud nijak výrazně limitováni. Od podzimu 1998 jsou organizovány jednoměsíční preskripční studie, zatím zaměřené na pediatrickou praxi.

5 5. Další odborné aktivity a) Surveillance a kontrola rezistence k antibiotikům. Sledování vývoje rezistence je tradiční činností oddělení. Z hlediska přístupu k řešení rutinní surveillance rezistence v nemocnici i v komunitě je špičkovým pracovištěm na národní úrovni. Postupy vytvořené v posledních letech pracovníky oddělení jsou podkladem pro vytváření národních standardů a v tomto ohledu existuje těsná spolupráce s Národní referenční laboratoří pro antibiotika. V nemocnici je věnována hlavní pozornost výskytu multirezistentních nozokomiálních kmenů mikroorganismů, jako je Staphylococcus aureus rezistentní k oxacilinu (MRSA), gramnegativní tyčinky produkující širokospektré betalaktamázy (ESBL) a multirezistentní kmeny Pseudomonas aeruginosa a Acinetobacter spp. Infekce způsobené multirezistentními původci mají prokazatelně horší prognosu, vyšší mortalitu, vyžadují delší pobyt v nemocnici a nutí k používání nákladných antibiotik. Ekonomické důsledky multirezistentních infekcí jsou značné. Rutinně se již 5 let sleduje podrobná struktura spotřeby antibiotik a jsou vyhodnocovány souvislosti mezi spotřebou a změnami v rezistenci. Tyto údaje jsou podkladem pro optimální strategii používání antibiotik v nemocnici. V komunitě jsou sledovány zejména respirační patogeny (Streptococcus pyogenes, Streptococcus pneumoniae, Haemophilus influenzae. Moraxella catarrhalis), a také původci střevních (salmonely) a močových (E.coli, Klebsiella pneumoniae, Proteus mirabilis) komunitních infekcí. V roce 1999 byla hlavní pozornost věnována narůstající rezistenci Streptococcus pyogenes k makrolidům v regionu Prahy 5 a 13, která explozivně narůstá v mnoha oblastech České republiky. Proběhla druhá, podrobnější preskripční studie zaměřená na používání antibiotik v pediatrické terénní praxi, jejímž cílem je nepřímé ovlivnění spotřeby makrolidů a snížení selekčního tlaku vedoucího k nárůstu rezistence. Oddělení se každoročně účastní celostátního monitorování rezistence respiračních patogenů v komunitě, a také, jako jedna z 10 českých laboratoří, celosvětové dlouhodobé multicentrické studie Alexander project. b) Surveillance a kontrola nozokomiálních infekcí. Oddělení usiluje několik let o vytvoření rutinního systému monitorování nozokomiálních infekcí. Tyto infekce patří mezi důležité komplikace, které ovlivňují kvalitu péče. Negativní vliv nozokomiálních infekcí na prognosu, mortalitu, délku hospitalizace a náklady na léčbu je dobře znám. Aby mohl být tento parametr objektivně sledován a hodnoceny trendy, musí být vytvořen účinný monitorovací systém. V roce 1999 byla dokončena práce na základních informačních zdrojích a jejich struktuře tak, aby mohly být pro tento účel využívány. Jde zejména o konzultační protokoly antibiotické terapie, z nichž lze zjistit podrobné údaje o indikacích antibiotik. Dalším zdrojem je databáze výsledků mikrobiologických vyšetření. Principem tohoto monitorovacího systému je rutinní zpracovávání údajů, které vznikají primárně z jiného účelu, a není tedy nutné další administrativní zatížení zdravotnického personálu klinických či komplementárních oddělení. Surveillance nozokomiálních infekcí v Nemocnici Na Homolce se prioritně orientuje na následující oblasti: 1. nozokomiální infekce krevního řečiště včetně katétrových infekcí 2. nozokomiální infekce dolních cest dýchacích včetně ventilátorové pneumonie 3. nozokomiální infekce v místě chirurgického výkonu 4. nozokomiální infekce CNS spojené s používáním cizorodého materiálu 5. nozokomiální uroinfekce Surveillance nozokomiálních infekcí je základním předpokladem jejich cílené kontroly. Účinná kontrola předpokládá otevřenou týmovou spolupráci mezi klinickou mikrobiologií, nemocniční hygienou a klinickými odděleními. c) Vývoj informačních systémů podporujících odborné aktivity oddělení. Výše uvedené odborné aktivity mají z principu epidemiologický charakter a jsou založeny na sofistikovaném zpracovávání velkých objemů dat. Použití informačních systémů a speciálních softwarových nástrojů je pro tuto činnost nezbytné. Zavedení informačních technologií do rutinní diagnostické a konzultační činnosti oddělení bylo prováděno s ambicí dostupnosti informací pro další zpracování a vyhodnocení, a to nejenom po stránce provozní a ekonomické, ale především z důvodů odborných. V rutinním provozu je dnes informační systém mikrobiologické laboratoře a konzultační informační systém pro antibiotickou terapii. Data z těchto zdrojů jsou dostupná pro další zpracování univerzálními softwarovými prostředky. V průběhu roku 1999 dále pokročila práce na rutinním zprovoznění dalších

6 softwarových modulů (modul pro epidemiologii rezistence k antibiotikům, modul pro analýzu používání antibiotik, modul pro nozokomiální infekce, modul provozních a ekonomických analýz). 6. Provozní a ekonomické parametry a) Personál oddělení. V průběhu pěti let průběžně klesá počet zaměstnanců oddělení (z více než 30 na 25 úvazků). V tabulce 7 je uveden přehled úvazků jednotlivých zaměstnaneckých kategorií, počty jsou vztaženy k reálným pracovním úvazkům (s vyloučením dlouhodobé pracovní neschopnosti, mateřské dovolené nebo jiné dlouhodobé nepřítomnosti) k daného roku. V průběhu 5 let zůstává stálý počet vysokoškoláků (3 lékaři, 1 přírodovědec). 2 lékaři mají specializaci II.stupně z lékařské mikrobiologie a působí jako plně zastupitelní konzultanti, 1 lékař má specializaci I.stupně. K nejvýraznějšímu poklesu došlo v kategorii laborantů, což souvisí také s poklesem objemu vyšetření. Během několika let lze předpokládat další postupný pokles počtu zaměstnanců na základě přirozeného úbytku pracovníků (odchod do důchodu). Osobní náklady během 5 let průběžně stoupaly. Vzestup je patrný zejména při přepočtu na jednoho zaměstnance. Je zřejmé, že podíl osobních nákladů podstatným způsobem ovlivňuje celkové náklady na mikrobiologickou diagnostiku a je srovnatelný s materiálovými náklady v poměru 1:1. Tabulka 7: Personál oddělení a vývoj osobních nákladů Rok Vysokoškoláci Laboranti Sanitářky Admin. Celkem Osobní náklady Náklady na zaměstnance b) Vývoj nákladů a ekonomická výkonnost. Trendy ve vývoji nákladů při přepočtu na 1 vyšetřený vzorek ukazují na přibližně 40% zdražení mikrobiologické diagnostiky během 5 let. Došlo k úplnému vyrovnání poměru nákladů materiálových a osobních, snížil se podíl nákladů ostatních (služby, software, odpisy atd.). Nejstrmější nárůst je viditelný v osobních nákladech, náklady materiálové rostly o málo méně, dlouhodobě stagnují náklady ostatní. V meziročním srovnání ekonomické výkonnosti oddělení došlo k malému snížení produkce bodů na jeden vyšetřený vzorek při zvýšení nákladů o přibližně 20%. Důsledkem toho je zvýšení ceny produkovaného bodu o 29%. Hlavní příčinou tohoto nepříznivého trendu je výše uvedená změna struktury mikrobiologických vyšetření objednávaných externí klientelou. Podíl levných vyšetření, která přinášejí velký objem bodů, se postupně snižuje na úkor nákladově náročnější diagnostiky. Tabulka 8: Vývoj celkových nákladů Rok Náklady materiálové Náklady osobní Náklady ostatní Náklady celkem

7 Tabulka 9: Vývoj nákladů na 1 vyšetřený vzorek Rok Náklady materiálové Náklady osobní Náklady ostatní Náklady celkem Tabulka 10: Meziroční srovnání ekonomických parametrů výkonnosti. Rok Počet vyšetření Produkce bodů Celkové náklady Body na 1 vzorek Náklady na 1 vzorek Hodnota bodu Publikační činnost. V průběhu roku 1999 bylo pracovníky oddělení předneseno celkem 38 přednášek a uveřejněno 5 odborných článků. Všechny přednášky a články byly publikovány na národní úrovni, zejména na kongresech a symposiích, v kurzech několika kateder IPVZ a v rámci vzdělávacích aktivit Pracovní skupiny pro monitorování rezistence k antibiotikům. Velká část přednášek byla vyžádána. a) Přednášky pracovníků Oddělení klinické mikrobiologie v roce 1999 Mikrobiologická diagnostika katétrových infekcí (Jindrák V, Vaniš V, a kol.) Rezistence Streptococcus pyogenes k erytromycinu jako regionální problém (Jindrák V, Henyšová J, a kol.) Antibiotická politika v nemocnici z pohledu klinického mikrobiologa Antibiotická politika v ordinaci praktického lékaře Validita vzorků pro mikrobiologické vyšetření (Jindrák V.) Interpretativní odečítání výsledků testů citlivosti k antibiotikům Přínos klinické mikrobiologie pro intenzivní medicínu (Jindrák V.) Mezioborový seminář Třeboň Mezioborový seminář Třeboň Výroční seminář k dvacetiletí regionálního výboru Československé společnosti mikrobiologické v Brně sdružení PL Karlovy Vary sdružení PL Praha sdružení PL Praha sdružení PL Praha 8 a Kurz vedoucích pracovníků mikrobiologických laboratoří (katedra mikrobiologie seminář Bio Merieux Kurz před atestací II.stupně oboru ARIM

8 Strategie léčby antibiotiky u kriticky nemocných (Jindrák V.) Principy antimikrobní profylaxe v humánních chirurgických oborech Antibiotická politika v humánní medicíně Klinický význam rezistence Streptococcus pyogenes k makrolidům (Jindrák V, Henyšová J, a kol.) - vyžádaná přednáška Změny v epidemiologii infekčních komplikací v intenzivní péči, mikrobiologická monitorace kriticky nemocných (Jindrák V, Vaniš V, a kol.) - vyžádaná přednáška Význam klinické mikrobiologie pro nákladově efektivní nemocniční péči (Jindrák V, Vaniš V, a kol.) - vyžádaná přednáška Komunitní pneumonie Amoxicilin klavulanát (Augmentin) - současné postavení v léčbě respiračních infekcí Mikrobiologické vyšetření a léčba antibiotiky u respiračních infekcí v komunitě Mezioborová spolupráce - setkávání generací a výhledy do budoucna Nozokomiální infekce z pohledu klinického mikrobiologa (Jindrák V.) - vyžádaná úvodní přednáška Odborné a ekonomické výsledky práce Antibiotického střediska Nemocnice Na Homolce (Jindrák V, Vaniš V, a kol.) - vyžádaná přednáška Kurz před atestací II.stupně oboru ARIM (katedra Symposium veterinárních lékařů malých zvířat, Hradec Králové Symposium veterinárních lékařů malých zvířat, Hradec Králové Pediatrický kongres České Budějovice pracovní setkání účastníků antibiotické politiky, Hrdoňov u Frymburka seminář OS ČLS JEP Strakonice Školení reprezentantů firmy Smith Kline Beecham Pediatrický kongres Plzeň sdružení PL Praha sdružení PL Brno sdružení PL Praha 4,5,6 a Slavnostní seminář k životnímu jubileu prof.mudr.v.vacka, DrSc Konference nemocniční hygieny Ústí nad Labem seminář OS ČLS JEP Trutnov Epidemiologická metoda práce a epidemiologie rezistence k antibiotikům (Vaniš V.) Průměr inhibiční zóny v klinické interpretaci a v lokální surveillance rezistence (Jindrák V, Zemanová Z, a kol.) Lokální surveillance rezistence v nemocnici - návrh metodiky (Jindrák V.) Forma a obsah výsledku mikrobiologického vyšetření - jedna z příčin abusu antibiotik (Jindrák V, Urbášková P.) Je možná kvalifikovaná spolupráce lékaře s

9 mikrobiologem v komunitě? Sledování preskripčních zvyklostí praktických lékařů. (Jindrák V.) Která antibiotika nepatří do pozitivního listu nemocnice? (Sechser T, Jindrák V.) Využití mikrobiologického informačního systému pro surveillance nozokomiálních infekcí na JIP (Jindrák V, Vaniš V, a kol.) Mikrobiální osídlení kriticky nemocných na resuscitačních jednotkách dvou nemocnic III.typu, výsledky prospektivní studie (Bergerová T, Jindrák V, a kol.) První zkušenosti s monitorováním katétrových infekcí na ARO Nemocnice Na Homolce. (Hyánek T, Jindrák V, a kol.) Nozokomiální infekce krevního řečiště u pacientů JIP kardiovaskulární chirurgie (Jurenka B, Jindrák V, a kol.) Nozokomiální infekce CNS způsobené multirezistentními kmeny Acinetobacter spp. (Vondráčková D, Jindrák V, a kol.) Spolupráce mikrobiologa s klinikem v terapii antibiotiky (Jindrák V, Urbášková P, Marešová V.) Symposium s mezinárodní účastí (Nozokomiální infekce v intenzivní péči) Symposium s mezinárodní účastí (Nozokomiální infekce v intenzivní péči) Symposium s mezinárodní účastí (Nozokomiální infekce v intenzivní péči) Symposium s mezinárodní účastí (Nozokomiální infekce v intenzivní péči) Symposium s mezinárodní účastí (Nozokomiální infekce v intenzivní péči) Kurz antibiotické terapie (Katedra infekčního lékařství b) Publikace pracovníků Oddělení klinické mikrobiologie v roce 1999 a. Jindrák V, Petráš P, Urbášková P, Žemličková H,. Externí hodnocení kvality v bakteriologické diagnostice, Remedia Klinická mikrobiologie 1999;3(1), b. Jindrák V. Principy antimikrobní profylaxe v humánních chirurgických oborech, Sborník přednášek, Symposium veterinárních lékařů malých zvířat, Hradec Králové c. Jindrák V. Antibiotická politika v humánní medicíně, Sborník přednášek, Symposium veterinárních lékařů malých zvířat, Hradec Králové d. Jindrák V. Antimikrobní terapie, rezistence k antibiotikům a mikrobiologické vyšetření. Causa Subita, e. Jindrák V, Henyšová J, Vaniš V, Urbášková P, Litoš P. Rezistence Streptococcus pyogenes k erytromycinu jako regionální problém. Klinická mikrobiologie a infekční lékařství 1999;5(7), Veřejné aktivity a) Poradní sbor pro bakteriologii při Státním zdravotním ústavu. Primář oddělení je předsedou PS pro bakteriologii. b) Subkomise pro antibiotickou politiku ČLS JEP. Primář oddělení je členem subkomise. c) Pracovní skupina pro monitorování rezistence k antibiotikům. Oddělení je součástí skupiny 38 laboratoří monitorujících rezistenci k antibiotikům v ČR. Primář oddělení je členem 25 členného užšího týmu pracovní skupiny. d) Pracovní skupina pro Správnou laboratorní praxi v lékařské mikrobiologii. Primář oddělení je členem pracovní skupiny. e) Oborová komise pro lékařskou mikrobiologii Vědecké rady ČLK. Primář oddělení je předsedou Oborové komise pro lékařskou mikrobiologii VR ČLK. f) Redakční rada časopisu Klinická mikrobiologie a infekční lékařství.

10 Primář oddělení je zástupcem šéfredaktora časopisu. g) European Society of Clinical Microbiology and Infectious Diseases (ESCMID). Primář oddělení zastupuje ČR v European Council této společnosti jako volený zástupce do roku h) Společnost mikrobiologických laborantů. Vrchní laborantka je členkou výboru společnosti 9. Odborné priority a) Dosažení kritérií správné laboratorní praxe a příprava k akreditaci. b) Nákladová efektivita a správná praxe v mikrobiologické diagnostice. c) Zavedení rychlé mikrobiologické diagnostiky do rutinní praxe. d) Sledování nozokomiálních infekcí jako ukazatele kvality péče. e) Týmová spolupráce v prevenci infekčních komplikací. f) Farmakoekonomické používání antibiotik a správná antibiotická praxe. g) Surveillance a kontrola rezistence k antibiotikům. h) Další vývoj informačních systémů podporujících odborné aktivity oddělení. i) Prezentace informačních výstupů práce oddělení na INTRANETu nemocnice. j) Publikační a přednášková činnost. 10. Ekonomické priority Formulace ekonomických priorit je obtížná, protože současný systém financování zdravotnictví stále nepovažuje nákladovou efektivitu péče za rozhodující parametr. Výkonově hodnocené zdravotnictví zkresluje ekonomické ukazatele a stanovuje jiné priority, než je optimální výsledek péče za optimální náklady. Skutečná nákladová efektivita práce komplementu, tedy přínos ve vztahu k nákladům, musí být hodnocena v tomto kontextu, nikoliv izolovaně a pouze na základě kvantitativních parametrů. Je politováníhodné, že současné hodnocení výkonnosti ve zdravotnictví se orientuje jiným směrem a neuvažuje kvalitativní kriteria. Konzultační a epidemiologické aktivity oddělení s důrazem na prevenci a sledování některých parametrů kvality péče, které jsou odbornou prioritou jeho práce, se formálně nepromítají do sledovaných ekonomických ukazatelů výkonnosti oddělení. Ekonomické priority lze tedy charakterizovat pouze obecně a v dlouhodobějším časovém horizontu. a) Postupná stabilizace nákladů na mikrobiologickou diagnostiku. b) Nákladová efektivita mikrobiologické diagnostiky. c) Podíl na nákladově efektivní zdravotní péči o pacienty nemocnice.