Strategie rozvoje marketingu a propagace. organizací Zlínského kraje v oblasti kultury. na období

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Strategie rozvoje marketingu a propagace. organizací Zlínského kraje v oblasti kultury. na období 2012 2016"

Transkript

1 Strategie rozvoje marketingu a propagace organizací Zlínského kraje v oblasti kultury na období ANALYTICKÁ ČÁST Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky Ústav regionálního rozvoje, veřejné správy a práva Srpen 2011

2 Zpracovatelský tým: RNDr. Oldřich Hájek, Ph.D. - vedoucí zpracovatelského týmu Ing. Marek Koňařík Mgr. Jiří Novosák, Ph.D. Bc. Dušan Odehnal Bc. Václav Pavlíček Ing. Lívia Pekajová Ing. Petr Popelka Ing. Lenka Smékalová Ing. Jiří Vaněk

3 Obsah ANALYTICKÁ ČÁST Úvod a metodologie Postavení kulturních zařízení Zlínského kraje v České republice Muzea a galerie Hvězdárny Knihovny Symfonické orchestry Kulturní zařízení Zlínského kraje z hlediska marketingu Název a image kulturních zařízení Zlínského kraje Loga a vizuální styl kulturních zařízení Zlínského kraje Produkt a zaměření kulturních zařízení Zlínského kraje Cena vstupného kulturních zařízení Zlínského kraje Otevírací doba kulturních zařízení Zlínského kraje Prostředky komunikace kulturních zařízení Zlínského kraje Hlavní a doplňková činnost kulturních zařízení Zlínského kraje ve vztahu k ekonomické soběstačnosti, projektová činnost Profil návštěvníků kulturních zařízení Zlínského kraje Základní profil návštěvníků kulturních zařízení Zlínského kraje Motivace návštěvníků kulturních zařízení Zlínského kraje Shrnutí hlavních závěrů, východiska pro návrhovou část NÁVRHOVÁ ČÁST Úvod Strategická vize a cíle Cíle a opatření Akční plán aktivit Příloha 1 Analýza webových stránek... 23

4 Úvod a metodologie Zlínský kraj je zřizovatelem sedmi příspěvkových organizací v oblasti kultury, které zahrnují čtyři muzea, galerii, knihovnu a hvězdárnu. Konkrétně se jedná o: Muzeum Jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Muzeum Kroměřížska, Muzeum regionu Valašsko, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, Krajskou galerii výtvarného umění ve Zlíně, Krajskou knihovnu Františka Bartoše, Hvězdárnu Valašské Meziříčí. Těchto sedm příspěvkových organizací je spolu s Filharmonií Bohuslava Martinů předmětem zájmu zpracování Strategie rozvoje marketingu a propagace příspěvkových organizací v oblasti kultury Zlínského kraje (dále jen Strategie). Analytická část Strategie se zabývá hodnocením zájmových kulturních zařízení s důrazem na následující tři body: srovnání sledovaných kulturních zařízení s obdobnými zařízeními dalších krajů České republiky (návštěvnost, rozpočty), analýzu zájmových kulturních zařízení z pohledu marketingu a v kontextu srovnání s obdobnými zařízeními dalších krajů České republiky ve vybraných aspektech problematiky (cenová politika, otevírací doba, doplňkové činnosti), charakteristika návštěvníka sledovaných kulturních zařízení kraje a jeho potřeb (návštěvnost, profil návštěvníků, očekávání návštěvníků). Z metodologického hlediska vychází další text z následujících zdrojů informací: Kapitola srovnávající postavení kulturních zařízení Zlínského kraje vzhledem ke srovnatelným zařízením České republiky byla zpracována na základě celorepublikových statistik v oblasti kultury (data NIPOS, ARIS a další). Současně byly pro účely vyhodnocení vytvořeny databáze zájmových typů zařízení, k nimž byly přiřazeny dále vyhodnocované atributy s využitím zejména internetových stránek příslušných zařízení. 1

5 Kapitola charakterizující kulturní zařízení Zlínského kraje z hlediska marketingu vychází z interních materiálů jednotlivých institucí v podobě výročních zpráv, rozboru hospodaření či informací zaslaných odpovědnými pracovníky kulturních zařízení v oblasti marketingu. Kapitola věnovaná charakteristikám návštěvníka kulturních zařízení Zlínského kraje vychází ze dvou dotazníkových šetření. Primárně se jedná o dotazníkové šetření realizované na podzim roku 2009 v kulturních zařízeních Zlínského kraje podle zadání zřizovatele, které bylo následně vyhodnoceno pracovníky Ústavu regionálního rozvoje, veřejné správy a práva, Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Závěry tohoto vyhodnocení jsou obsahem Přílohy 1 a výsledky je potřeba vnímat v kontextu otázky reprezentativnosti šetření vzhledem k počtu a struktuře respondentů. Druhé dotazníkové šetření bylo zpracováno přímo pro účely této analýzy v květnu roku 2011 a bylo zaměřeno na vnímání kulturních zařízení Zlínského kraje obyvateli Zlínského kraje. Celkový počet respondentů tohoto šetření byl 799 osob, s místem bydliště více méně rovnoměrně rozmístěným ve čtyřech okresech Zlínského kraje. Strategie představuje koncepční dokument, který je plně zasazen v architektuře hierarchicky nadřazených koncepčních dokumentů Zlínského kraje. Takto Strategie rozvoje Zlínského kraje definuje v rámci cíle 4.4 mimo jiné úkol zaměřený na propojení kultury s cestovním ruchem, úkol zaměřený na propojení kultury se vzdělávacím systémem či úkol zaměřený na dostupnost kultury včetně propagace kulturních aktivit v regionu. Výsledná podoba návrhu této Strategie plně reflektuje uvedené úkoly cíle 4.4. Strategie rovněž navazuje na klíčový koncepční dokument týkající se kulturních zařízení zřizovaných Zlínským krajem, tj. na Koncepci rozvoje kulturních zařízení Zlínského kraje na léta , v němž je vytvoření marketingové strategie explicitně zmíněno mezi konkrétními aktivitami. 2

6 1. Postavení kulturních zařízení Zlínského kraje v České republice První kapitola analytické části Strategie hodnotí postavení sledovaných kulturních zařízení v České republice z hlediska návštěvnosti a rozpočtu a to na bázi srovnání s kulturními zařízeními obdobného zaměření. Kapitola je strukturována vzhledem k typům zařízení na muzea a galerie, hvězdárny, knihovny a symfonické orchestry. 1.1 Muzea a galerie Podle údajů Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (dále jen NIPOS) bylo v roce 2010 evidováno v České republice 479 muzeí a galerií s dalšími 325 pobočkami. Pro účely této analýzy byla s využitím registru NIPOS vytvořena základní databáze muzeí a galerií České republiky s údaji týkajícími se jejich vybraných atributů. Poznamenejme, že celkový počet 453 muzeí a galerií zařazených do této databáze je o něco nižší, než údaj NIPOS a to vzhledem k vyloučení muzeí a galerií, které nebyly v roce 2010 v provozu respektive vzhledem k organizačním změnám některých muzeí. Na kraje jako zřizovatele připadalo celkem 89 muzeí a galerií, přičemž Zlínský kraj se svým počtem 5 zřizovaných muzeí a galerií řadí mezi více méně typické kraje České republiky (viz obrázek 1-1). Obrázek 1-1: Počet muzeí a galerií zřizovaných kraji v jednotlivých krajích České republiky (2010) Zdroj: vlastní zpracování podle údajů NIPOS Návštěvnost muzeí a galerií v krajích ČR,

7 Návštěvnost patří k jednomu z atributů muzeí a galerií, které jsou sledovány v rámci statistické služby NIPOS. V tomto směru je třeba upozornit na existenci nejasností v metodice tohoto sledování (např. poznámka k Muzeu Kroměřížska v tabulce 1-1), přesto však lze údaje NIPOS považovat za data, se kterými se setká každý aktér zajímající se o celkovou návštěvnost muzeí a galerií České republiky. Tabulka 1-1 ukazuje postavení muzeí a galerií Zlínského kraje v rámci vytvořené databáze muzeí a galerií v roce 2010, přičemž za pozornost stojí zařazení Slováckého muzea v Uherském Hradišti mezi deseti nejvíce navštěvovanými muzei České republiky. V rámci množiny muzeí a galerií, u nichž je zřizovatelem kraj, pak v roce 2010 patřilo Slováckému muzeu v Uherském Hradišti 2. místo v návštěvnosti, Muzeu regionu Valašsko 11. místo, Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně 18. místo, Muzeu Kroměřížska 30. místo a Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně 49. místo (viz rovněž obrázek 1-2). Uvedené pořadí je však ovlivněno celou řadou faktorů, k nimž se řadí mimo jiné počet poboček jednotlivých muzeí a galerií. Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně má v tomto směru výrazně méně poboček než bývalá okresní muzea. Z tohoto důvodu bylo šetření doplněno ještě o rozdělení krajských kulturních zařízení na množinu muzeí a množinu galerií. Takto Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně patřilo v roce 2010 v množině 21 galerií České republiky zřizovaných kraji 7. místo. Tabulka 1-1: Pořadí muzeí a galerií České republiky podle návštěvnosti (2010) Pořadí Muzeum Počet návštěvníků Židovské muzeum v Praze Národní muzeum v Praze Národní galerie v Praze Slovácké muzeum v Uherském Hradišti Muzeum regionu Valašsko Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně Muzeum Kroměřížska (27.663; )* Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně * Druhá hodnota včetně návštěvníků kulturně výchovných akcí, třetí hodnota podle navštívených výstav Zdroj: vlastní zpracování na základě dat NIPOS Návštěvnost muzeí a galerií v krajích ČR,

8 Obrázek 1-2: Návštěvnost muzeí a galerií České republiky zřizovaných kraji (2010) Pozn.: N = 91 s chybějícími údaji o návštěvnosti v případě jednoho muzea Zdroj: vlastní zpracování podle údajů NIPOS Návštěvnost muzeí a galerií v krajích ČR, 2010 V oblasti návštěvnosti byly dále sledovány dlouhodobé vývojové změny počtu návštěvníků muzeí a galerií zřizovaných kraji tak, jak jsou uváděny ve statistikách NIPOS. Obrázek 1-3 znázorňuje hlavní poznatky týkající se pěti kulturních zařízení zřizovaných Zlínským krajem, které naznačují: více méně vyrovnaný stabilní vývoj návštěvnosti kulturních zařízení v období s výraznějším poklesem počtu návštěvníků v případě Slováckého muzea v Uherském Hradišti a to v kontextu relativně velmi vysoké základní hodnoty, tendenci zvýšení návštěvnosti u všech kulturních zařízení Zlínského kraje mezi roky 2009 a Za pozornost v tomto ohledu stojí skutečnost, že mezi roky 2009 a 2010 zaznamenala ve statistikách NIPOS pokles návštěvnosti více než polovina muzeí a galerií a že tento pokles se týkal muzeí a galerií všech krajů s výjimkou kraje Zlínského. 5

9 Obrázek 1-3: Vývoj návštěvnosti muzeí a galerií Zlínského kraje v období podle dat NIPOS Zdroj: vlastní zpracování podle údajů NIPOS Návštěvnost muzeí a galerií v krajích ČR, 2007, 2008, 2009, 2010 Tabulka 1-2: Pořadí kraji zřizovaných muzeí a galerií České republiky podle celkové výše výnosů (2009) Pořadí Muzeum Celková výše výnosů v roce 2009 (v tis. Kč) 1. Západočeské muzeum v Plzni Galerie Středočeského kraje Muzeum východních Čech v Hradci Králové Slovácké muzeum v Uherském Hradišti Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně Muzeum Kroměřížska Muzeum regionu Valašsko Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně Pozn.: N = 90 bez muzeí, u nichž nebylo možné informace dohledat Zdroj: vlastní zpracování na základě databáze ARIS Poznatky týkající se návštěvnosti muzeí a galerií Zlínského kraje v republikovém srovnání byly v dalším kroku doplněny o hodnocení příjmové stránky rozpočtů kraji zřizovaných muzeí a galerií a to na bázi informací databáze ARIS v době zpracování v posledním 6

10 dostupném roce Z hlediska celkové výše výnosů se muzea a galerie Zlínského kraje zařadila mezi kulturní zařízení s relativně vyšším rozpočtem (viz tabulka 1-2). Doplňující informaci přináší tabulka 1-3 znázorňující strukturu příjmové strany rozpočtů muzeí a galerií České republiky zřizované kraji. Podle tohoto zdroje informací byl celkový objem výnosů v celé množině kraji zřizovaných muzeí a galerií tvořen z 87 % příspěvky a dotacemi na provoz a z 9 % tržbami z prodeje služeb, zboží a vlastních výrobků. Tabulka 1-3 představuje postavení muzeí a galerií zřizovaných Zlínským krajem v kontextu republikové hodnoty respektive kulturních zařízení s nejvyššími podíly tržeb z prodeje služeb, zboží a vlastních výrobků. Kulturní zařízení Zlínského kraje v tomto směru vykazovaly relativně vyšší podíl příspěvků a dotací na provoz respektive relativně nižší podíl tržeb z prodeje služeb, zboží a vlastních výrobků, než je průměrná hodnota České republiky. Nejvíce se průměru České republiky blížily hodnoty Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Tabulka 1-3: Kraji zřizovaná muzea a galerie České republiky podle podílů dílčích položek na celkových výnosech (2009; pořadí podle podílu tržeb z prodeje služeb, zboží a vlastních výrobků na celkových výnosech) Pořadí Muzeum Podíl 601, 602, 604 Podíl 691 na celkových výnosech (v %) 1. Muzeum východních Čech v Hradci Králové 30,7 67,8 2. České muzeum stříbra v Kutné Hoře 27,9 65,5 3. Muzeum Českého ráje v Turnově 24,1 73, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti 6,9 87, Muzeum Kroměřížska 5,0 92,3 56. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně 4,9 91, Muzeum regionu Valašsko 4,0 93, Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně 2,7 91,6 ČR Muzea České republiky zřizovaná kraji 8,5 87,4 Pozn.: 601, 602, 604 tržby za vlastní výrobky, z prodeje služeb, za prodané zboží; 691 příspěvky a dotace na provoz; N = 90 bez muzeí, u nichž nebylo možné informace dohledat Zdroj: vlastní zpracování na základě databáze ARIS 7

11 Obrázek 1-4: Struktura nákladů muzeí a galerií zřizovaných kraji v České republice a Zlínském kraji (2009) Pozn.: 501 spotřeba materiálu, 502 spotřeba energie, 511 opravy a udržování, mzdové náklady a další sociální náklady; N = 90 bez muzeí, u nichž nebylo možné informace dohledat Zdroj: vlastní zpracování na základě databáze ARIS Konečně obrázek 1-4 znázorňuje strukturu nákladů muzeí a galerií Zlínského kraje ve srovnání s celou množinou muzeí a galerií České republiky zřizovanými kraji v roce Dominantní podíl ve struktuře rozpočtů těchto kulturních zařízení měly mzdové a jiné sociální náklady, které vykazovaly v případě množiny všech českých muzeí a galerií 55 procentní podíl. Struktura nákladů muzeí Zlínského kraje byla více méně podobná s o něco vyšším podílem mzdových a jiných sociálních nákladů v případě Muzea regionu Valašsko na jedné straně a naopak o něco nižším podílem mzdových a sociálních nákladů v případě Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Odlišnou strukturu nákladů pak vykazovala Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně s pouze 40 procentním podílem mzdových a jiných sociálních nákladů na celkovém objemu nákladů. Tato skutečnost byla ovšem krátkodobě dána vysokou částkou účelových dotací spojených s výstavou Fenomén Baťa. V roce 2010 již struktura nákladů Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně více méně odpovídá struktuře nákladů českých muzeí a galerií zřizovaných kraji. 8

12 1.2 Hvězdárny Podle údajů NIPOS bylo v roce 2010 evidováno v České republice 46 hvězdáren. Pro účely zhodnocení postavení hvězdáren zřizovaných Zlínským krajem byla s využitím údajů NIPOS vytvořena základní databáze 15 nejvíce navštěvovaných hvězdáren České republiky v letech 2009 a Kraj je v rámci této databáze zřizovatelem 9 hvězdáren, přičemž na Zlínský kraj připadají 2 hvězdárny ve Valašském Meziříčí a ve Vsetíně jako pobočka Muzea regionu Valašsko. Poznamenejme, že mezi patnáct nejvíce navštěvovaných hvězdáren je řazena rovněž hvězdárna v Uherském Brodě, která však není zřizovaná Zlínským krajem. Návštěvnost patří k jednomu z atributů hvězdáren, které jsou sledovány v rámci statistické služby NIPOS. V tomto směru je třeba upozornit na existenci nejasností v metodice tohoto sledování, přesto však lze údaje NIPOS považovat za data, se kterými se setká každý aktér zajímající se o celkovou návštěvnost hvězdáren České republiky. Tabulka 1-4 ukazuje postavení hvězdáren Zlínského kraje v rámci sledované databáze 15 nejvíce navštěvovaných hvězdáren České republiky. Poznamenejme, že v rámci množiny kraji zřizovaných hvězdáren zaujaly Hvězdárna Valašské Meziříčí čtvrté místo a Hvězdárna ve Vsetíně osmé místo v návštěvnosti. Nutno ještě upozornit, že první tři instituce jsou zároveň planetária, která mají diametrálně jinou podstatu provozu a také návštěvnost, nelze ji srovnávat jen se samotnými hvězdárnami (bez planetárií). Tabulka 1-4: Pořadí hvězdáren České republiky podle návštěvnosti (2009) Pořadí Hvězdárna Počet návštěvníků Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy Hvězdárna a planetárium M. Koperníka; Brno Hvězdárna a Planetárium J. Palisy; Ostrava Hvězdárna Valašské Meziříčí Hvězdárna Vsetín Zdroj: vlastní zpracování na základě dat NIPOS Základní statistické údaje o kultuře v ČR,

13 Tabulka 1-5: Pořadí nejvíce navštěvovaných kraji zřizovaných hvězdáren České republiky podle celkové výše výnosů a vzhledem k pořadí podle návštěvnosti (2009) Pořadí Hvězdárna Celková výše výnosů v roce 2009 (v tis. Kč) Pořadí podle návštěvnosti (2009) 1. Hvězdárna a planetárium České Budějovice Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové Hvězdárna v Úpici (okres Trutnov) Hvězdárna Valašské Meziříčí Hvězdárna v Rokycanech Zdroj: vlastní zpracování na základě databáze ARIS a údajů NIPOS Tabulka 1-6: Kraji zřizované hvězdárny České republiky podle podílů dílčích položek na celkových výnosech (2009; pořadí podle podílu tržeb z prodeje služeb, zboží a vlastních výrobků na celkových výnosech) Pořadí Hvězdárna Podíl 601, 602, 604 Podíl 691 na celkových výnosech (v %) 1. Hvězdárna v Rokycanech 44,7* 55,3* 2. Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové 15,2 84,5 3. Hvězdárna Valašské Meziříčí 7,7 88,8 ČR Osm kraji zřizovaných hvězdáren 11,3 88,2 * V tomto roce se jedná o výjimečnou hodnotu podílu položek 601, 602 a 604 na celkových výnosech Hvězdárny v Rokycanech, která nepřímo souvisí s navýšením výdajů ostatních služeb spojených s rekonstrukcí hvězdárny. V letech 2008 a 2010 dosahoval podíl položek 601, 602 a 604 na celkových výnosech jen 15 respektive 14 %. Pozn.: 601, 602, 604 tržby za vlastní výrobky, z prodeje služeb, za prodané zboží; 691 příspěvky a dotace na provoz; N = 8 kraji zřizovaných hvězdáren Zdroj: vlastní zpracování na základě databáze ARIS Poznatky týkající se návštěvnosti hvězdáren Zlínského kraje v republikovém srovnání byly v dalším kroku doplněny o hodnocení příjmové stránky rozpočtů kraji zřizovaných hvězdáren (bez hlavního města Prahy) a to na bázi informací databáze ARIS v době zpracování v posledním dostupném roce Poznamenejme, že hodnocení se v tomto směru týkalo pouze Hvězdárny Valašské Meziříčí, neboť Hvězdárna ve Vsetíně je jednou ze součástí Muzea regionu Valašsko. Z hlediska celkové výše výnosů se Hvězdárna Valašské Meziříčí zařadila na 4. místo mezi kraji zřizovanými zařízeními, což současně odpovídá postavení hvězdárny z hlediska návštěvnosti (viz tabulka 1-5). Za pozornost stojí lepší návštěvnost Hvězdárny Valašské Meziříčí ve srovnání s Hvězdárnou v Úpici, která má současně 10

14 o 2 miliony vyšší příjmovou stránku rozpočtu. Doplňující informaci přináší tabulka 1-6 znázorňující strukturu příjmové strany rozpočtů hvězdáren České republiky zřizované kraji. Podle tohoto zdroje informací patřila Hvězdárna Valašské Meziříčí mezi zařízení s relativně průměrným podílem příspěvků a dotací na provoz a současně s relativně nižším podílem tržeb z prodeje služeb, zboží a vlastních výrobků v kontextu srovnání se sledovaným vzorkem hvězdáren (viz tabulka 1-6). Konečně obrázek 1-5 znázorňuje strukturu nákladů Hvězdárny Valašské Meziříčí ve srovnání s množinou osmi hvězdáren České republiky zřizovaných kraji v roce Dominantní podíl ve struktuře rozpočtů těchto kulturních zařízení měly mzdové a jiné sociální náklady, které vykazovaly v případě množiny českých hvězdáren více než 61 procentní podíl. Podíl této rozpočtové složky ve struktuře nákladů Hvězdárny Valašské Meziříčí byl vyšší, když dosahoval téměř 78 procentního podílu. Obrázek 1-5: Struktura nákladů hvězdáren zřizovaných kraji v České republice a Zlínském kraji (2009) Pozn.: 501 spotřeba materiálu, 502 spotřeba energie, 511 opravy a udržování, mzdové náklady a další sociální náklady; N = 8 kraji zřizovaných hvězdáren Zdroj: vlastní zpracování na základě databáze ARIS 1.3 Knihovny Hodnocení postavení Krajské knihovny Františka Bartoše mezi srovnatelnými institucemi České republiky bylo založeno na statistických údajích 12 krajských knihoven, které 11

15 nezahrnují území Jihomoravského kraje a hlavního města Prahy. Primárním hodnoceným ukazatelem v tomto směru byl počet registrovaných čtenářů v roce 2010, v rámci jehož hodnocení se zlínská knihovna umístila na 4. místě (viz tabulka 1-7). Páté místo pak zaujala Krajská knihovna Františka Bartoše v rámci relativního ukazatele počtu registrovaných čtenářů přepočtených na obyvatel jednotlivých krajů (viz obrázek 1-6). Poznamenejme, že v případě ukazatele návštěvnosti knihovny na obyvatel kraje zaujala Krajská knihovna Františka Bartoše 3. místo. Celkově je tak zlínská knihovna charakteristická velmi dobrými hodnotami ukazatelů spojenými s využitím jejich služeb. Tabulka 1-7: Pořadí kraji zřizovaných knihoven podle počtu registrovaných čtenářů (2010) Pořadí Knihovna Počet registrovaných čtenářů Krajská vědecká knihovna v Liberci Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích Vědecká knihovna v Olomouci Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně Krajská knihovna v Pardubicích Zdroj: vlastní zpracování na základě dat výročních zpráv jednotlivých knihoven Obrázek 1-6: Počet registrovaných čtenářů kraji zřizovaných knihoven na obyvatel kraje (2010) Pozn.: Počet registrovaných čtenářů k roku 2009 pro knihovny v Ústí nad Labem a Kladně Zdroj: vlastní zpracování na základě dat výročních zpráv jednotlivých knihoven, počet obyvatel podle údajů ČSÚ k roku

16 Tabulka 1-8: Pořadí krajských knihoven České republiky podle celkové výše výnosů (2009) Pořadí Knihovna Celková výše výnosů v roce 2009 (v tis. Kč) 1. Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje Krajská vědecká knihovna v Liberci Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně Zdroj: vlastní zpracování na základě databáze ARIS a údajů NIPOS Tabulka 1-9: Kraji zřizované knihovny České republiky podle podílů dílčích položek na celkových výnosech (2009; pořadí podle podílu tržeb z prodeje služeb, zboží a vlastních výrobků na celkových výnosech) Pořadí Knihovna Podíl 601, 602, 604 Podíl 691 na celkových výnosech (v %) 1. Krajská vědecká knihovna v Liberci 7,0 90,6 2. Krajská knihovna Karlovy Vary 6,2 92,4 3. Vědecká knihovna v Olomouci 6,0 92,7 4. Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně 5,8 92,3 ČR Dvanáct kraji zřizovaných knihoven 4,9 93,5 Pozn.: 601, 602, 604 tržby za vlastní výrobky, z prodeje služeb, za prodané zboží; 691 příspěvky a dotace na provoz; N = 12 kraji zřizovaných knihoven Zdroj: vlastní zpracování na základě databáze ARIS Poznatky týkající se počtu registrovaných čtenářů krajských knihoven v republikovém srovnání byly v dalším kroku doplněny o hodnocení příjmové stránky jejich rozpočtů a to na bázi informací databáze ARIS v době zpracování v posledním dostupném roce V tomto směru se Krajská knihovna Františka Bartoše zařadila mezi knihovny s relativně nižší velikostí rozpočtu (viz tabulka 1-8). Doplňující informaci přináší tabulka 1-9 znázorňující strukturu příjmové strany rozpočtů knihoven České republiky zřizovaných kraji. Hodnocení ukazuje, že příjmová strana rozpočtů všech sledovaných knihoven byla více méně podobná s více než 90 procentním podílem příspěvků a dotací na provoz. Krajská knihovna Františka Bartoše v tomto ohledu vykazovala mírně nižší podíl příspěvků a dotací na provoz ve struktuře výnosů svého rozpočtu. 13

17 Konečně obrázek 1-7 znázorňuje strukturu nákladů Krajské knihovny Františka Bartoše ve srovnání s množinou dvanácti knihoven České republiky zřizovaných kraji v roce Dominantní podíl ve struktuře rozpočtů těchto kulturních zařízení měly mzdové a jiné sociální náklady, které vykazovaly v případě množiny krajských knihoven více než 57 procentní podíl. Podíl této rozpočtové složky ve struktuře nákladů Krajské knihovny Františka Bartoše byl o něco vyšší, když dosahoval téměř 62 procentního podílu. Jedním z důvodů tohoto stavu je dlouhodobé podfinancování nákupu knihovního fondu, což se odráží mimo jiné ve třetí nejnižší hodnotě počtu knihovních jednotek na obyvatele kraje z množiny sledovaných knihoven. Naopak počet výpůjček připadajících na 1 obyvatele kraje byl mezi krajskými knihovnami v případě Krajské knihovny Františka Bartoše nejvyšší. Obrázek 1-7: Struktura nákladů knihoven zřizovaných kraji v České republice a Zlínském kraji (2009) Pozn.: 501 spotřeba materiálu, 502 spotřeba energie, 511 opravy a udržování, mzdové náklady a další sociální náklady; N = 12 kraji zřizovaných knihoven Zdroj: vlastní zpracování na základě databáze ARIS 1.4 Symfonické orchestry Podle údajů NIPOS bylo v roce 2009 evidováno v České republice 27 symfonických orchestrů a pěveckých sborů. Poznamenejme, že v případě většiny symfonických orchestrů České republiky je zřizovatelem obec. Další text si všímá postavení zlínské Filharmonie Bohuslava Martinů mezi srovnatelnými institucemi České republiky. Z hlediska všech sledovaných výkonových ukazatelů se Filharmonie Bohuslava Martinů v roce 2009 zařadila 14

18 mezi prvních deset zařízení v České republice, přičemž podle návštěvnosti i podle počtu prodaných předplatných vstupenek byla Filharmonie Bohuslava Martinů řazena na 7. místo (viz tabulka 1-10). Tabulka 1-10: Symfonické orchestry a pěvecké sbory České republiky podle návštěvnosti a podle počtu prodaných abonentních vstupenek (2009) Pořadí Návštěvnost Prodané abonentní vstupenky 1. Česká filharmonie, Praha Symfonický orchestr hl. m. Prahy Symfonický orchestr hl. m. Prahy Janáčkova filharmonie, Ostrava Karlovarský symfonický orchestr Filharmonie Brno Filharmonie Bohuslava Martinů, Zlín Filharmonie Bohuslava Martinů, Zlín Zdroj: vlastní zpracování na základě dat výročních zpráv jednotlivých symfonických orchestrů Poznatky týkající se výkonových ukazatelů symfonických orchestrů byly v dalším kroku doplněny o hodnocení příjmové stránky rozpočtů 12 vesměs nejčastěji navštěvovaných symfonických orchestrů a to na bázi informací databáze ARIS v době zpracování v posledním dostupném roce Tabulka 1-11 naznačuje, že postavení Filharmonie Bohuslava Martinů podle celkové výše výnosů odpovídá jejímu postavení z hlediska návštěvnosti vlastních koncertů. Doplňující informaci přináší tabulka 1-12 znázorňující strukturu příjmové strany sledovaných symfonických orchestrů České republiky. Hodnocení ukazuje, že struktura příjmové strany rozpočtů Filharmonie Bohuslava Martinů odpovídá struktuře agregovaných rozpočtů všech 12 sledovaných zařízení se čtvrtým nejvyšším podílem vlastních příjmů na rozpočtu. 15

19 Tabulka 1-11: Pořadí 11* sledovaných symfonických orchestrů České republiky podle celkové výše výnosů ve vztahu k návštěvnosti (2009) Pořadí Symfonický orchestr Celková výše výnosů v roce 2009 (v tis. Kč) Pořadí podle návštěvnosti vlastních koncertů 1. Česká filharmonie, Praha Symfonický orchestr hl. m. Prahy Filharmonie, Brno Filharmonie Bohuslava Martinů, Zlín * Bez Moravské Filharmonie v Olomouci Zdroj: vlastní zpracování na základě databáze ARIS a údajů NIPOS Tabulka 1-12: Sledované symfonické orchestry České republiky podle podílů dílčích položek na celkových výnosech (2009; pořadí podle podílu tržeb z prodeje služeb, zboží a vlastních výrobků na celkových výnosech) Pořadí Symfonický orchestr Podíl 601, 602, 604 Podíl 691 na celkových výnosech (v %) 1. Česká filharmonie, Praha 43,7 47,4 2. Filharmonie, Brno 28,8 69,8 3. Komorní Filharmonie Pardubice 27,3 71,7 4. Filharmonie Bohuslava Martinů, Zlín 23,1 74,2 ČR Dvanáct sledovaných symfonických orchestrů 25,8 70,5 Pozn.: 601, 602, 604 tržby za vlastní výrobky, z prodeje služeb, za prodané zboží; 691 příspěvky a dotace na provoz; N = 12 symfonických orchestrů Zdroj: vlastní zpracování na základě databáze ARIS Konečně obrázek 1-8 znázorňuje strukturu nákladů Filharmonie Bohuslava Martinů ve srovnání s množinou sledovaných dvanácti symfonických orchestrů České republiky. Dominantní podíl ve struktuře rozpočtů těchto kulturních zařízení měly mzdové a jiné sociální náklady, které vykazovaly v případě množiny českých symfonických orchestrů více než 56 procentní podíl. Podíl této rozpočtové složky ve struktuře nákladů Filharmonie Bohuslava Martinů byl o něco vyšší, když dosahoval téměř 62 procentního podílu. 16

20 Obrázek 1-8: Struktura nákladů sledovaných symfonických orchestrů v České republice a Zlínském kraji (2009) Pozn.: 501 spotřeba materiálu, 502 spotřeba energie, 511 opravy a udržování, mzdové náklady a další sociální náklady; N = 12 symfonických orchestrů Zdroj: vlastní zpracování na základě databáze ARIS 17

21 2. Kulturní zařízení Zlínského kraje z hlediska marketingu Otázky rozvoje kulturních zařízení Zlínského kraje na léta jsou upraveny v rámci koncepčního dokumentu, který byl zpracován Regionální rozvojovou agenturou Východní Moravy v roce 2008 pod názvem Koncepce rozvoje kulturních zařízení Zlínského kraje na léta Jeden z bodů, který tato koncepce obsahuje je i problematika marketingu. Koncepce v tomto směru mimo jiné konstatuje, že: Marketing by měl být jednou z trvalých funkcí a aktivit kulturních organizací s důrazem nejen na prezentaci produktu, ale i na prezentaci a komunikaci celé organizace a jejího image. Kulturní zařízení Zlínského kraje se k problematice marketingu staví rozdílně. Některá zařízení disponují dokumentem, který upravuje oblast marketingu v řadě oblastí, zatímco jiná zařízení věnují marketingu jen omezenou pozornost. Kulturní zařízení Zlínského kraje spatřují rezervy v možnostech napojení svých aktivit na problematiku cestovního ruchu. Tato kapitola charakterizuje jednotlivá kulturní zařízení Zlínského kraje z hlediska vybraných aspektů marketingu, které jsou současně prvkem strukturace této kapitoly. Poznamenejme, že vlastní marketingovou strategii ve formalizované podobě nemají jednotlivá kulturní zařízení zpracovánu, s výjimkou Slováckého muzea v Uherském Hradišti, které od roku 2008 vychází ze své vlastní, každoročně aktualizované, Koncepce propagace a prezentace. Ve stádiu plánu je marketingová strategie organizací, které se stanou součástí Krajského kulturního a vzdělávacího centra. Podobně byla problematika marketingu řešena v rámci předkládaných projektů Muzea regionu Valašsko. 2.1 Název a image kulturních zařízení Zlínského kraje Podobu názvů kulturních zařízení Zlínského kraje je možno spojit se třemi dílčími aspekty: 1. aspekt vztahující se k tematickému zaměření aktivit zařízení (tj. muzeum, galerie, knihovna, filharmonie, hvězdárna), který je aplikován u všech z nich, 2. aspekt vztahující se k lokalizaci zařízení, který je aplikován u čtyř muzeí a hvězdárny ve Valašském Meziříčí, 18

22 3. aspekt vztahující se k významnému jménu spojenému s daným zařízením, který je aplikován v případě knihovny a filharmonie. Problematika názvu kulturních zařízení je v případě muzeí dále komplikována dílčími součástmi těchto institucí evokujících představu dalších specifických témat. Přehled těchto součástí je uveden v tabulce 2-1. Tabulka 2-1: Dílčí součástí muzeí Zlínského kraje Muzeum Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně Slovácké muzeum v Uherském Hradišti Muzeum Kroměřížska Muzeum regionu Valašsko Dílčí součásti Zámek Zlín Hrad Malenovice Obuvnické muzeum Baťovský domek Muzeum luhačovického Zálesí NKP Ploština Hlavní budova Slováckého muzea Galerie Slováckého muzea v Uherském Hradišti Památník Velké Moravy ve Starém Městě Soubor lidových staveb Topolná muzeum v přírodě NKP Uherské Hradiště Sady NKP Staré Město Špitálky NKP Modrá u Velehradu Letecké muzeum Kunovice Muzeum lidových pálenic ve Vlčnově Muzeum Kroměřížska v Kroměříži Zámek Chropyně Rymice u Holešova: Památky lidového stavitelství Větrný mlýn Velké Těšany Hrobka Zdislavice Zámek Vsetín Hvězdárna Vsetín Zámek Kinských ve Valašském Meziříčí Zámecký areál Lešná u Valašského Meziříčí Lapidárium Trojice ve Valašském Meziříčí Otázkou zůstává, do jaké míry jsou první asociace potenciálních návštěvníků spojeny s názvy kulturních zařízení. Na tento aspekt se zaměřil jeden z dotazů realizovaného šetření mezi obyvateli Zlínského kraje. Hlavní poznatky v tomto směru lze shrnout následujícím způsobem. První asociace spojená s Muzeem jihovýchodní Moravy ve Zlíně se točí kolem čtyř hlavních témat. Primárně se jedná o téma obuv v různých podobách (např. Obuvnické muzeum), které 19

23 bylo zmíněno 83 respondenty a navazující téma Baťa uvedené 82 respondenty. Další dvě témata jsou spojena s historií (77 zmínek) a zámkem (40 zmínek). Poznamenejme, že asociaci s Muzeem jihovýchodní Moravy ve Zlíně uvedlo 47 % respondentů a že téma obuv a Baťa je typické zejména pro respondenty s místem bydliště mimo okres Zlín, zatímco obyvatele vlastního okresu uvedli více odpovědí včetně jednotlivých objektů muzea (Zámek, Hrad Malenovice). Konečně osoby, které Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně v minulém roce navštívily, uvádí výrazně častější asociace s jeho názvem, než ti, kteří v muzeu nebyli. První asociace spojená se Slováckým muzeem v Uherském Hradišti se točí kolem tří vzájemně souvisejících témat, které zahrnují kroje (zmíněno 70 respondenty), folklor (43 zmínek) a zvyky (28 zmínek). Relativně častěji byly uváděny rovněž asociace s Velkou Moravou respektive s pálenicí. Poznamenejme, že asociaci se Slováckým muzeem v Uherském Hradišti uvedlo 43 % respondentů a že téma folklor a kroje je typické zejména pro respondenty s místem bydliště mimo okres Uherské Hradiště, zatímco obyvatelé vlastního okresu uvedli velice rozmanitý okruh asociací. Konečně osoby, které Slovácké Muzeum v Uherském Hradišti v minulém roce navštívily, uvádí výrazně častější asociace s jeho názvem, než ti, kteří v muzeu nebyli. První asociace spojená s Muzeem Kroměřížska zahrnuje dvě témata, která se poněkud paradoxně dotýkají vlastního muzea spíše nepřímo. Primárně se jedná o téma kroměřížských zahrad a bludiště, které bylo zmíněno 103 respondenty. Druhým tématem je pak téma zámku, vesměs však ve vztahu k zámku v Kroměříži a nikoliv k zámku v Chropyni (77 zmínek). Relativně častěji byla dále zmíněna témata historie a památek (41 zmínek) respektive výtvarného umění a obrazů (26 zmínek). Poznamenejme, že asociaci s Muzeem Kroměřížska uvedlo 42 % respondentů, přičemž existují zásadní rozdíly mezi obyvateli okresu Kroměříž, kteří uvádí jako nejčastější asociaci téma výtvarného umění a obrazů a obyvatel ostatních okresů Zlínského kraje, kteří spojují Muzeum Kroměřížska s kroměřížským zámkem a zahradami. Konečně osoby, které Muzeum Kroměřížska v minulém roce navštívily, uvádí o něco častější asociace s jeho názvem, než ti, kteří v muzeu nebyli. První asociace spojená s Muzeem regionu Valašsko zahrnuje dvě témata. Primárně se jedná podobně jako v případě Slováckého muzea o témata folklor a kroje (zmíněno 69 respondenty) respektive zvyky (25 zmínek). Druhým relativně častějším prvkem asociací je téma zámek, které v různé podobě uvedlo 83 respondentů. Vedle toho se objevovala i další témata spojená s regionem Valašska, jako jsou např. slivovice, frgál či roubenky. Tato témata byla ovšem 20

24 uváděna méně často. Současně se relativně méně často ukazují asociace respondentů šetření vztažené k objektům, které nejsou součástí vlastního muzea (např. skanzen v Rožnově pod Radhoštěm, či zámek Vizovice). Poznamenejme, že asociaci s Muzeem regionu Valašsko uvedlo 46 % respondentů, přičemž existují zásadní rozdíly mezi obyvateli okresu Vsetín, kteří uvádí jako nejčastější asociaci téma zámek, zatímco obyvatelé ostatních okresů Zlínského kraje témata folklor a kroje. Konečně osoby, které Muzeum regionu Valašsko v minulém roce navštívily, uvádí výrazně častější asociace s jeho názvem, než ti, kteří v muzeu nebyli. První asociace spojená s Krajskou galerií výtvarného umění ve Zlíně se týká dvou vzájemně souvisejících témat v podobě obrazů (144 zmínek) a umění (65 zmínek). Všechny další asociace byly uváděny více méně ojediněle a to včetně lokalizace galerie v Domu umění respektive na zlínském zámku. Poznamenejme, že asociaci s Krajskou galerií výtvarného umění ve Zlíně uvedlo relativně méně respondentů než v případě všech čtyř muzeí a to 32 % respondentů. Takto podoba asociace a četnost zmínek naznačují jisté problémy respondentů najít jiný znak galerie než je její hlavní poslání a to bez ohledu na okres jejich bydliště. Poznamenejme rovněž, že osoby, které Krajskou galerii výtvarného umění ve Zlíně v minulém roce navštívily, uvádí o něco častější asociace s jejím názvem, než ti, kteří nikoliv. První asociace spojená s Hvězdárnou Valašské Meziříčí se týká jednak hlavních objektů jejího zájmu, tj. hvězd a vesmíru (127 zmínek), a jednak typického přístrojového vybavení hvězdáren, tj. dalekohledu/teleskopu (44 zmínek). Současně byla jedna specifická asociace spojena s respondenty bydlícími v okrese Vsetín a to vnímání Hvězdárny Valašské Meziříčí jako nejstarší hvězdárny v kraji. Poznamenejme, že asociaci s Hvězdárnou Valašské Meziříčí uvedlo 36 % respondentů a že osoby, které Hvězdárnu Valašské Meziříčí v minulém roce navštívily, uvádí o něco častější asociace s jejím názvem, než ti, kteří nikoliv. První asociace spojená s Filharmonií Bohuslava Martinů je obdobně jako v případě Hvězdárny ve Valašském Meziříčí vztažena k její činnosti a to jednak v rámci slov koncert a vážná hudba (156 zmínek) a jednak v rámci slov orchestr a muzikanti (28 zmínek). Třetí významnou asociací filharmonie je Kongresové centrum, kde Filharmonie Bohuslava Martinů nově vystupuje (31 zmínek). Poznamenejme, že asociaci s Filharmonií Bohuslava Martinů uvedlo 39 % respondentů a dále že osoby, které vystoupení Filharmonie Bohuslava Martinů v minulém roce navštívily, uvádí o něco častější asociace s jejím názvem, než ti, kteří nikoliv. První asociace spojená s Krajskou knihovnou Františka Bartoše se týká jednoznačně tématu knihy, které uvedlo 218 respondentů šetření. Druhým tématem spojovaným s názvem 21

25 knihovny je pak téma škola (33 zmínek) Poznamenejme, že asociaci s Krajskou knihovnou Františka Bartoše uvedlo 38 % respondentů a současně že osoby, které Krajskou knihovnou Františka Bartoše v minulém roce navštívily, neuvádí výrazně odlišnější asociaci ve srovnání s osobami knihovnu nenavštěvujících. Souhrnné hodnocení asociací návštěvníků vzhledem k názvu kulturního zařízení Zlínského kraje naznačuje některé možné souvislosti: Názvy muzeí jsou orientovány prostorově. V tomto ohledu vyvolávají zjevné asociace pojmy Slovácko a Valašsko ve vztahu k folklóru a zvykům a Kroměříž ve vztahu k místním světově věhlasným památkám. Naopak méně jasné jsou asociace pojmu jihovýchodní Morava v názvu zlínského muzea, které návštěvníci spojují s tématy typickými pro město Zlín. Asociace spojené se zbývajícími kulturními zařízení Zlínského kraje odpovídají zaměření jejich činnosti. Za specifické lze v tomto ohledu označit spojení Filharmonie Bohuslava Martinů s budovou nového kongresového centra, kdy jeden z respondentů současně zdůraznil fialovou image kulturního zařízení. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti se dále objevuje otázka, do jaké míry jsou uvedené asociace utvářející image organizace dostatečně silné pro proniknutí do médií s nadregionálním dosahem. Pro alespoň částečné zodpovězení této otázky byla provedena obsahová analýza nejčtenějších novin v České republice Mladé Fronty Dnes, a to v rámci z hlediska cestovního ruchu nejvíce relevantního období červen září v roce Do úvahy je přitom potřeba vzít tu skutečnost, že některá kulturní zařízení (Krajská knihovna Františka Bartoše, Filharmonie Bohuslava Martinů) mají těžiště svých aktivit mimo toto období. Sledovány byly za tímto účelem ty články, které se dotýkaly některého z kulturních zařízení Zlínského kraje. Závěry analýzy ukazují, že ve sledovaném období lze zaznamenat celkem 66 článků, které se týkaly kulturních zařízení Zlínského kraje, 1 přičemž všechny z nich byly zařazeny do části věnované Zlínskému kraji a tedy s dosahem na obyvatele Zlínského kraje s výjimkou: informace týkající se otevření Kongresového centra zařazené na titulní stranu novin, upoutávky na výstavu Salvadore Dalího Muzea Kroměřížska zařazené do části Kultura, 1 Poznamenejme, že náš zájem se netýkal přehledu programů kulturních zařízení s výčtem pořádaných kulturních akcí v území. V tomto směru se ve sledovaném deníku vyskytovala všechna kulturní zařízení Zlínského kraje s výjimkou Hvězdárny Valašské Meziříčí. 22

26 představení výstav věnovaných Tomáši Baťovi v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně a cestovatelům Hanzelkovi a Zikmundovi v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně v příloze Mladé Fronty Dnes věnované Zlínskému filmovému festivalu, představení architektury objektů Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně jako významných destinací cestovního ruchu ve Zlínském kraji a to v rámci speciální sekce novin Léto. Tabulka 2-2: Obsahové zaměření článků Mladé Fronty Dnes týkajících se kulturních zařízení Zlínského kraje v období červen září 2010 Kulturní zařízení Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně Slovácké Muzeum v Uherském Hradišti Muzeum Kroměřížska Muzeum regionu Valašsko Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně Hvězdárna Valašské Meziříčí Krajská knihovna Františka Bartoše* Filharmonie Bohuslava Martinů 23 Zaměření článků Ve sledovaném období publikováno celkem 12 článků se zaměřením: - Představení výstav a akcí muzea (5 článků) - Změna ředitele muzea (3 články) - Objekty muzea jako atraktivita cestovního ruchu (3 články) - Projekt Krajského kulturního a vzdělávacího centra (1 článek) Ve sledovaném období publikováno celkem 16 článků se zaměřením: - Představení výstav a akcí muzea (11 článků) - Objekty muzea jako atraktivita cestovního ruchu (3 články) - Rekonstrukce hlavní budovy muzea, otevření Muzea Pálenic (2 články) Ve sledovaném období publikováno celkem 6 článků se zaměřením: - Představení výstav a akcí muzea (6 článků) Ve sledovaném období publikováno celkem 12 článků se zaměřením: - Představení výstav a akcí muzea (5 článků) - Objekty muzea jako atraktivita cestovního ruchu (1 článek) - Upoutávka na možnost uzavřít svatbu na zámku (2 články) - Otevření lapidária Trojice (1 článek) - Představení projektu Muzeum budoucnosti (2 články) - Úmrtí bývalého ředitele muzea (1 článek) Ve sledovaném období publikováno celkem 5 článků se zaměřením: - Představení výstav a akcí galerie (3 články) - Opravy objektu galerie (1 článek) - Projekt Krajského kulturního a vzdělávacího centra (1 článek) Ve sledovaném období publikován celkem 1 článek se zaměřením: - Informace o novém vybavení hvězdárny (1 článek) Ve sledovaném období publikován celkem 4 články se zaměřením: - Informace o časopise ZVUK (2 články) - Projekt Krajského kulturního a vzdělávacího centra (1 článek) - Program čítárna u čerta (1 článek) Ve sledovaném období publikováno celkem 10 článků se zaměřením: - Představení aktivit filharmonie (2 články) - Rozhovor s ředitelem filharmonie (1 článek) - Úspěch bývalého člena filharmonie v USA (1 článek) - Projekt Kongresového a uměleckého centra (6 článků) * Sledované období je pro Krajskou knihovnu Františka Bartoše a Filharmonii Bohuslava Martinů méně významné s ohledem na koncentraci aktivit mimo období prázdnin. Zdroj: vlastní zpracování na základě jednotlivých výtisků Mladé Fronty Dnes

27 Tabulka 2-2 představuje obsahové zaměření článků Mladé Fronty Dnes, které se týkají kulturních zařízení Zlínského kraje. V tomto směru se ukazují některé další souvislosti: Zájem médií přitahují atraktivní projekty, které mohou napomáhat utváření image kulturního zařízení. Příkladem v tomto směru je vztah Filharmonie Bohuslava Martinů a projektu Kongresového centra, který byl zaznamenán jako asociace i v případě realizovaného dotazníkového šetření. Významným prvkem nové image se stane projekt Krajského kulturního a vzdělávacího centra a podobný potenciál má i projekt Muzea budoucnosti v případě Muzea regionu Valašsko. Články zaměřené na jednotlivé výstavy se primárně orientují na atraktivní témata spojená s fenoménem Baťa či Hanzelka a Zikmund v případě zlínských institucí či výstavou Salvadora Dálího v případě Muzea Kroměřížska. Jeden z publikovaných článků využil možnosti zdůraznění nejvíce atraktivních témat připravované nabídky jednotlivých kulturních zařízení, přičemž tyto atraktivity byly dále rozvedeny v jednotlivých článcích. V tomto směru je možné vnímat potenciál krajské nadstavby komunikace vůči médiím. V dalším kroku se analýza zaměřila na zhodnocení relevantnosti uvedených poznatků v médiích místní úrovně, které jsou současně bližší aktivitám kulturních zařízení Zlínského kraje. Pro analýzu byla vybrána internetová verze regionálních mutací Deníku, tj. Kroměřížský deník, Slovácký deník, Valašský deník a Zlínský deník, a to v časovém období leden 2011 až červen 2011 a se zahrnutím sekcí Z regionu a Kultura. Pro zjednodušení byla analýza provedena ve vztahu kulturního zařízení Zlínského kraje k okresu regionální mutace Deníku, v němž se dané kulturní zařízení nachází. Poznatky analýzy jsou shrnuty v tabulce 2-3, přičemž lze konstatovat: Tematické zaměření článků publikovaných v místním tisku je přirozeně mnohem širší než v případě tisku nadregionálního. Primárně se články dotýkají především představení výstav a akcí, tj. vlastního produktu kulturních zařízení. Pořadí jednotlivých kulturních zařízení podle četnosti článků publikovaných v obou sledovaných mediích je velmi podobné. Za pozornost stojí zejména vysoký počet článků Muzea regionu Valašsko, který vychází z tematického zaměření na představení pořádaných akcí. 24

28 Tabulka 2-3: Obsahové zaměření článků regionálních internetových mutací Deníku týkajících se kulturních zařízení Zlínského kraje v období leden červen 2011 (sekce Z regionu a Kultura) Kulturní zařízení Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně Slovácké Muzeum v Uherském Hradišti Muzeum Kroměřížska Muzeum regionu Valašsko Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně Hvězdárna Valašské Meziříčí Krajská knihovna Františka Bartoše* Filharmonie Bohuslava Martinů Zaměření článků Ve sledovaném období publikováno celkem 20 článků se zaměřením: - Představení akcí muzea (7 článků) - Představení výstav muzea (4 články) - Objekty muzea jako atraktivita cestovního ruchu (5 články) - Projekt Krajského kulturního a vzdělávacího centra (3 články) - Jiné (1 článek) Ve sledovaném období publikováno celkem 28 článků se zaměřením: - Představení programu muzea (9 článků) - Představení akcí muzea (7 článků) - Představení výstav muzea (6 článků) - Zisk prestižního ocenění (2 články) - Jiné (4 články) Ve sledovaném období publikováno celkem 14 článků se zaměřením: - Představení výstav muzea (6 článků) - Představení akcí muzea (5 článků) - Jiné (3 články) Ve sledovaném období publikováno celkem 29 článků se zaměřením: - Představení akcí muzea (15 článků) - Představení výstav muzea (3 články) - Rozhovor s pracovníky muzea (2 články) - Projekt rekonstrukce zámku Lešná (1 článek) - Představení činnosti hvězdárny Vsetín (1 článek) - Jiné (7 článků) Ve sledovaném období publikováno celkem 9 článků se zaměřením: - Představení výstav galerie (4 články) - Projekt Krajského kulturního a vzdělávacího centra (3 články) - Představení akcí galerie (1 článek) - Představení činnosti galerie (1 článek) Ve sledovaném období publikovány celkem 3 články se zaměřením: - Představení akcí hvězdárny (2 články) - Informace o novém vybavení hvězdárny (1 článek) Ve sledovaném období publikovány celkem 4 články se zaměřením: - Projekt Krajského kulturního a vzdělávacího centra (3 články) - Představení akcí knihovny (1 článek) Ve sledovaném období publikováno celkem 13 článků se zaměřením: - Představení vystoupení s hostem (6 článků) - Představení vystoupení filharmonie (3 články) - Projekt Kongresového a uměleckého centra (3 články) - Rozhovor s ředitelem filharmonie (1 článek) * V tištěné podobě Deníku bylo o Krajské knihovně Františka Bartoše publikováno celkem 24 článků. Pozn.: Pro každé kulturní zařízení jsou uvedeny pouze články regionální mutace Deníku, v níž se dané kulturní zařízení nachází Zdroj: vlastní zpracování na základě internetové verze regionálních mutací Deníku 25

29 2.2 Loga a vizuální styl kulturních zařízení Zlínského kraje Nedílnou součástí budování image je rovněž logo a vizuální styl. Loga kulturních zařízení Zlínského kraje jsou založena na kombinaci grafického prvku a názvu zařízení. Další hodnocení loga je založena na 4 aspektech v podobě barvy, písma, tvaru a významu. Barva a písmo Využití barev v tvorbě logotypu se může řídit několika principy, přičemž k nejčastějším patří monochromatická kombinace barev, kombinace komplementárních barev, tj. barev naproti sobě v barevném kuželu, a kombinace analogických barev, tj. tří barev vedle sebe v barevném kuželu. V rámci kombinace je kladen důraz na stejnou vzdálenost intervalů světlosti a sytosti barvy v řezu barevného dvojkužele. Typickým znakem log kulturních zařízení Zlínského kraje je využití jednobarevného přístupu. Výjimkou v tomto směru jsou loga Muzea regionu Valašsko a Muzea Jihovýchodní Moravy ve Zlíně, jejichž kombinace barev však neodpovídá žádné z uvedených metod. Využití barev pro tvorbu image je spojeno rovněž s vnímáním jejich působení. Tabulka 2-4 v tomto směru uvádí hodnocení barvy loga kulturních zařízení Zlínského kraje. V tomto směru vnímáme hlavní potenciál změny v případě Slováckého muzea v Uherském Hradišti v rámci spojení folklóru s chladnou modrou barvou. Současně se nabízí možnost využití fialové barvy pro tvorbu identity Filharmonie Bohuslava Martinů a dále tradičně používaných barev oranžové a zelené v případě černého loga Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně. Tabulka 2-4: Význam a barva loga kulturních zařízení Zlínského kraje Barevný tón Význam Kulturní zařízení Zelený Modrý Klid, bezpečí, život Zvýšená pozornost, ukázněnost, chlad Muzeum Kroměřížska, Muzeum regionu Valašsko Filharmonie Bohuslava Martinů, Slovácké muzeum v Uherském Hradiště, Hvězdárna Valašské Meziříčí Žlutooranžový Povzbuzení, sdílnost, možnost nebezpečí Krajská knihovna Františka Bartoše Červený Nebezpečí, vzrušení, prudkost, oheň, krev Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně Zdroj: vlastní zpracování 26

30 Písmo v logu kulturních zařízení využívá vesměs jednoduché fonty písma, kdy nejvíce nápadité je v tomto ohledu logo Filharmonie Bohuslava Martinů a Krajské knihovny Františka Bartoše. U dalších kulturních zařízení považujeme za vhodné zvážit rovněž alternativní fonty písma. Kulturní zařízení Zlínského kraje využívají bezpatkové typy písma v souladu s výběrem fontů v design manuálu. Výjimkou v tomto směru je Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, které v logu využívá písmo patkové. Tvar a význam Tvar loga kulturních zařízení Zlínského kraje využívá nejrůznější kombinace bodů, linií, ploch a piktogramů. Často preferovány v tomto směru jsou abstraktní, nadčasové tvary, které jsou současně originální a umožňují rozpoznat danou instituci. Za zdařilé v tomto směru považujeme zejména nadčasový symbol Krajské knihovny Františka Bartoše, který svým koncentrickým tvarem přitahuje pozornost a ve spojení s názvem umožňuje zapamatování symbolu a dále tradiční konotaci dalekohledu a Hvězdárny Valašské Meziříčí. Naopak grafický symbol Slováckého muzea v Uherském Hradišti evokuje otázku nadčasovosti používaného symbolu a jeho schopnost přilákat pozornost návštěvníka. Symbol Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně je spojen s typickým tvarem zlínské architektury. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Muzeum Kroměřížska a Filharmonie Bohuslava Martinů staví piktogram v logu na počátečních písmenech svého názvu. Grafická podoba je v tomto směru podle našeho názoru zdařilá. Konečně logo Muzea regionu Valašsko nepovažujeme za úplně šťastné z důvodu využití poměrně komplikované linie, která na rozdíl od bodového prvku Krajské knihovny Františka Bartoše nenabízí možnost zacílení pozornosti. Rovněž je podle našeho názoru otázkou, zda je nejšťastnější spojení Muzea regionu Valašska s motivem hor v kontextu v předchozí kapitole uvedených asociací. Ačkoliv celkové hodnocení je v případě loga značně subjektivní, je podle našeho názoru hlavní potenciál k úpravě loga v případě Muzea regionu Valašsko a Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Za nejzdařilejší naopak považujeme loga Krajské knihovny Františka Bartoše (s otázkou vypuštění pojmu příspěvková organizace), Filharmonie Bohuslava Martinů (s otázkou volby fialové barvy v kontextu celkové podoby image organizace) a Hvězdárny Valašské Meziříčí. Moderním trendem v budování image je důraz na jednotný vizuální styl, který z kulturních zařízení Zlínského kraje sleduje například Krajská knihovna Františka 27

31 Bartoše. Tvorba design manuálu kulturních zařízení Zlínského kraje nabízí řadu možností pro postupné řešení této otázky v souladu s moderními trendy a profesionálnímu přístupu k budování image organizace. 2.3 Produkt a zaměření kulturních zařízení Zlínského kraje Kulturní zařízení Zlínského kraje nabízí pro potenciální zákazníky poměrně široký produkt orientovaný jednak na běžné návštěvníky, ale i další cílové skupiny včetně lektorských programů a akcí pro školy. Tabulka 2-5 stručně představuje nabízený produkt kulturních zařízení Zlínského kraje v roce V tomto směru stojí za pozornost velmi široká škála doprovodných aktivit Slováckého muzea v Uherském Hradišti, Muzea regionu Valašsko či Hvězdárny Valašské Meziříčí. Poznamenejme, že v případě nabízeného produktu se kulturní zařízení Zlínského kraje staví vesměs pozitivně k zavádění nových prvků, které jsou schopny více vtáhnout návštěvníka do vlastního kulturního produktu (např. lektorské programy, soutěže, večerní programy, hudební vystoupení s hosty a další). 28

32 Tabulka 2-5: Charakteristika vybraných prvků kulturního produktu nabízeného návštěvníkům kulturních zařízení Zlínského kraje v roce 2010 Kulturní zařízení Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně Slovácké Muzeum v Uherském Hradišti Muzeum Kroměřížska Muzeum regionu Valašsko Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně Hvězdárna Valašské Meziříčí Krajská knihovna Františka Bartoše Filharmonie Bohuslava Martinů Zdroj: Zprávy o činnosti kulturních zařízení Zlínského kraje Produkt - 11 stálých expozic, 14 výstav - nabídka 12 lektorských programů pro školy, tvůrčí dílny - 13 přednášek, 22 doplňkových a jiných kulturních akcí - řada dalších doprovodných programů - 11 expozic, 25 výstav - 14 pravidelných a 60 speciálních programů pro školy - 88 odborných přednášek, 131 odborných výkladů a 17 vlastních kulturních akcí a programů pro veřejnost - 7 stálých expozic, 22 výstav - 2 speciální programy pro školy a 2 pravidelné programy pro školy - 18 přednášek, 15 tvůrčích dílen, 5 koncertů, 1 konference, 11 programů pod záštitou muzea - 30 výstav a 33 přednášek pro veřejnost akcí pro školy, 12 lektorských a jiných programů ve Vsetíně a 9 ve Valašském Meziříčí - 59 akcí v rámci doplňkových kulturních a jiných programů (např. muzejní noc, tvůrčí dílny, den Země a další) - 2 expozice, 12 výstav - 10 lektorských programů - 10 přednášek pro veřejnost, 11 doprovodných kulturních programů - 5 výstav, putovní charakter - 54 lektorských programů pro školy, letní astronomický tábor, astronomické kroužky přednášek pro veřejnost - cca položek knihovního fondu respektive cca položek včetně výměnného fondu - v rámci knihovního fondu rovněž nabídka periodik, hudebnin, kartografických dokumentů, norem, CD, videokazet, gramodesek, zvukových knih pro nevidomé akcí pro školy - 29 přednášek pro veřejnost, 28 výstav, 26 počítačových kurzů pro veřejnost koncertů, z toho 77 koncertů v sídle filharmonie - 34 výchovných koncertů Koncepce rozvoje kulturních zařízení Zlínského kraje na léta hovoří o existenci jistého stupně profilace témat zaměření kulturních zařízení s tím, že v některých oblastech dochází k oborovému překrytí. Tabulka 2-6 uvádí tematické zaměření sbírek jednotlivých muzeí a galerií Zlínského kraje, které jsou následně prezentovány prostřednictvím stálých expozic, výstav, přednášek a publikací. V tomto kontextu se ukazuje existence řady silných, tradičních a profilovaných témat, jako jsou témata obuv a Baťa v případě zlínských institucí či 29

33 témata Velká Morava a lidová kultura Slovácka v případě uherskohradišťského muzea. Svými tradičními tématy disponují rovněž Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně (Salon mladých) a Muzeum Kroměřížska, kde je ovšem otázkou jejich širší proniknutí i mimo okruh návštěvníků těchto kulturních zařízení. Poznamenejme, že v případě Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně je ovšem jejím typickým tématem výtvarné umění vnímané rovněž respondenty dotazníkového šetření. Za pozornost dále stojí proces v současné době probíhající změny zaměření expozic Muzea regionu Valašsko směrem k zcela novým tématům reflektujícím aktuální témata moderní doby v návaznosti na externí dotační tituly (např. environmentální témata, věda a výzkum). Tabulka 2-6: Tematické zaměření muzeí a galerií Zlínského kraje Charakteristika tematického zaměření muzea a galerie Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně realizuje své aktivity v rámci společenskovědního a přírodovědného odboru. Prezentovány jsou mimo jiné sbírkové předměty týkající se etnografie (např. řemesla, postava Františka Bartoše), archeologie a historie s důrazem na témata cestování ve spojení s výrobou obuvi firmou Baťa respektive s osobami Hanzelky a Zikmunda. Slovácké muzeum v Uherském Hradišti realizuje své aktivity zejména v oblastech archeologie v návaznosti na historii Velké Moravy (např. Památník Velké Moravy a archeologické lokality v regionu), etnografie v návaznosti na zachovalou lidovou kulturu národopisného regionu Slovácko (např. kroje, spolupráce na utváření Muzea lidových pálenic ve Vlčnově) a dějin umění. Speciální tematické zaměření je spojeno s některými dílčími součástmi muzea a to například Leteckým muzeem v Kunovicích. Muzeum Kroměřížska realizuje své aktivity v rámci témat archeologie, etnografie, historie, přírodověda a výtvarné umění. V oblasti archeologie a historie má specifické postavení výstava věnovaná kulturněhistorickému obrazu města Kroměříže, která byla vytvořena v moderním interaktivním duchu s využitím externích zdrojů financování. Specifické postavení v zaměření muzea má rovněž výtvarné umění spojené s osobou Maxe Švabinského respektive tradiční architektura reprezentována jednak větrnými mlýny a jednak skanzenem lidových stavebních památek. Muzeum regionu Valašsko realizuje své aktivity v rámci společenskovědního a přírodovědného oddělení, kdy současné tematické zaměření muzea se orientuje zejména na dílčí témata spojená s historií regionu Valašsko (např. staré tisky, osvětlovací skla, ohýbaný nábytek a gobelíny, historie lidových bouří a další). V souvislosti s realizací již schválených projektů se současně zaměření muzea orientuje stále více směrem k environmentálně zaměřeným expozicím. Typickým znakem Muzea regionu Valašsko je posun směrem k novým, více atraktivním tématům. Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně soustředí své aktivity na témata spojená s českým a slovenským výtvarným uměním století, přičemž důraz je rovněž kladen na architekturu a urbanismus baťovského Zlína. Speciální místo v aktivitách galerie mají celorepublikové přehlídky pořádané pod názvem Salon mladých či Nový zlínský salon. Profilace muzeí a galerie Zlínského kraje je do značné míry v souladu s jejich vnímáním respondenty dotazníkového šetření. Takto jsou asociace s Muzeem jihovýchodní Moravy ve Zlíně nejčastěji spojovány s tématy obuv a Baťa, na které je v aktivitách muzea kladen značný důraz. Podobně Slovácké muzeum v Uherském Hradišti je v souladu se svým 30

34 zaměřením spojováno s tématem folkloru a Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně s výtvarným uměním. Poznamenejme, že dílčí aspekty profilace jako Salon mladých byl mezi respondenty dotazníkového šetření zmiňován ojediněle. Zaměření Muzea Kroměřížska na výtvarné umění je dobře reflektováno návštěvníky muzea z okresu Kroměříž, ale méně již respondenty z dalších okresů Zlínského kraje, kdy se do popředí dostávají jiné objekty města Kroměříže. Tuto skutečnost je však možné vnímat i pozitivně v kontextu spolupráce. Konečně stěžejní téma Muzea regionu Valašska není zcela jednoznačné, když do popředí se dostávají jednak valašská témata a jednak lokalizace muzea v zámeckých objektech. Tematické zaměření zbývajících kulturních zařízení Zlínského kraje odpovídá jejich základnímu poslání. V případě Krajské knihovny Františka Bartoše jde o registraci knižní a časopisecké produkce, budování databáze regionálních osobností, doplňování knihovního fondu či utváření digitální knihovny, v případě Hvězdárny Valašské Meziříčí o aktivity se vztahem k astronomii a v případě Filharmonie Bohuslava Martinů o aktivity v rámci koncertních vystoupení v segmentu vážné hudby. V tomto směru jsou uvedené kulturní zařízení rovněž zasazeny v asociacích potenciálních návštěvníků. 2.4 Cena vstupného kulturních zařízení Zlínského kraje Cena vstupného muzeí a galerie Zlínského kraje je vesměs stanovována na bázi srovnání s obdobnými kulturními zařízeními. Výše ceny vstupného se pohybuje na poměrně nízké úrovni, přičemž muzea a galerie Zlínského kraje nabízí řadu slev pro vybrané cílové skupiny návštěvníků. Tabulky uvádí výši základního vstupného muzeí Zlínského kraje, která se pohybuje v rozmezí 20 až 60 Kč. Systém slev se týká zejména skupin: studentů a seniorů, u nichž se výše slevy pohybuje od třetiny do poloviny výše základního vstupného, dětí ve věku 6-15 let, u nichž se výše slevy pohybuje od třetiny do tří čtvrtin výše základního vstupného, rodiny s dětmi, u nichž se výše vstupného pohybuje u všech muzeí kolem dvojnásobku výše základního vstupného, dalších skupin návštěvníků s volným vstupem (např. děti do 6 let, osoby zdravotně a tělesně postižených případně další). 31

35 Muzea Zlínského kraje a rovněž Hvězdárna Valašské Meziříčí jsou zapojena do systému rodinných pasů, který poskytuje slevy v případě Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Slováckého muzea v Uherském Hradišti a Muzea regionu Valašsko. Poměrně méně jasné jsou výhody rodinných pasů v případě Muzea Kroměřížska. Tabulka 2-7: Cena vstupného a výše slev jednotlivých součástí Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně (květen 2011) Vstupné Zámek Zlín Hrad Malenovice Hájenka* Obuvnické muzeum Muzeum Luh. Zálesí NKP Ploština 1. Základní vstupné 30 Kč 50 Kč 30 Kč 50 Kč 40 Kč 20 Kč Studenti, senioři 50 % 40 % 33 % 40 % 50 % 50 % Děti 6-15 let 50 % 60 % 66 % 60 % 75 % - Děti do 6 let 84 % 90 % 84 % 90 % 88 % 75 % Osoby ZTP 50 % 60 % 66 % 60 % 75 % 75 % 2. Rodinné vstupné 70 Kč 110 Kč 65 Kč 110 Kč 80 Kč - Rodinný pas 50 % 36 % 38 % 36 % 50 % - Pozn.: Možnost zakoupení zlevněné společné vstupenky pro Hrad Malenovice a objekt Hájenka; Baťovský domek je v roce 2011 z technických důvodů uzavřen * Objekt Hájenka jako součást Hradu Malenovice Zdroj: Internetové stránky Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně Tabulka 2-8: Cena vstupného a výše slev jednotlivých součástí Slováckého muzea v Uherském Hradišti (květen 2001) Vstupné Hlavní budova Galerie Památník Velké Moravy Letecké muzeum Památka Topolná Muzeum lidových pálenic* 1. Základní vstupné 40 Kč 40 Kč 50 Kč 50 Kč 40 Kč 40 Kč Děti, studenti, senioři 50 % 50 % 40 % 40 % 50 % 50 % Děti do 6 let 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % Osoby ZTP 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 2. Rodinné vstupné 70 Kč 70 Kč 80 Kč 80 Kč 70 Kč 70 Kč Rodinný pas 29 % 29 % 38 % 38 % 29 % 29 % Pozn.: Možnost zakoupení vstupenek na jednotlivé výstavy bez stálé expozice * V partnerství s obcí Vlčnov Zdroj: Internetové stránky Slováckého muzea v Uherském Hradišti 32

36 Tabulka 2-9: Cena vstupného a výše slev jednotlivých součástí Muzea Kroměřížska (květen 2011) Vstupné Muzeum Kroměříž Zámek Chropyně Lidové stavby Rymice Větrný mlýn Velké Těšany 1. Základní vstupné 60 Kč 70 Kč 40 Kč 20 Kč Studenti, senioři, děti 33 % 50 % 50 % 50 % Děti do 6 let Zdarma Osoby ZTP Zdarma Rodinné vstupné 120 Kč 110 Kč 80 Kč - Pozn.: Informace o možnosti využití slev rodinných pasů na internetových stránkách muzea, ovšem s datem k roku 2008 a prakticky bez rozdílu k rodinnému vstupnému, které takto supluje myšlenku rodinných pasů Zdroj: Internetové stránky Muzea Kroměřížska Tabulka 2-10: Cena vstupného a výše slev jednotlivých součástí Muzea regionu Valašsko (květen 2011) Vstupné Zámek Vsetín Zámek Kinských Lapidárium Trojice 1. Základní vstupné 60 Kč 50 Kč 20 Kč Studenti, senioři 33 % 40 % 50 % Děti 6-15 let 58 % 50 % 50 % Děti do 6 let Zdarma Zdarma Zdarma Osoby ZTP Zdarma Zdarma Zdarma 2. Rodinné vstupné 120 Kč 100 Kč 50 Kč Rodinný pas cca 30 %* cca 25 %* cca 40 %* Pozn.: Možnost zakoupení vstupenek na dílčí výstavy; vytvoření systému bezplatných vstupů do dalších objektů muzea do stanoveného časového období při zakoupení vstupenky; nabídka roční vstupenky * Pro rodinu 2 dospělých a 2 dětí Zdroj: Internetové stránky Muzea regionu Valašsko Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně stanovila pro rok 2011 výši vstupného na 30 Kč pro jednu z expozic v Domě umění, zlínském zámku či 32. budově areálu Svit. Současně jsou i v případě tohoto kulturního zařízení nabízeny 50 procentní slevy pro cílové skupiny žáků, studentů a seniorů. Specifikem Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně je volný nedělní vstup, přičemž od 1. září 2011 bude volný vstup zachován pouze 1. neděli v měsíci a současně bude nově zavedeno rodinné vstupné ve výši 60 Kč. Výše ceny vstupného je v případě muzeí a galerií poměrně tradiční otázka, kdy je možné identifikovat jednak přístup na bázi co nejnižší ceny, která tak nemá být překážkou návštěvnosti muzeí a jednak přístup na bázi ceny odpovídající kvalitě vystavených exponátů. V případě pro účely této analýzy vytvořené databáze 453 muzeí a galerií České republiky se 33

37 cena základního vstupného pohybuje v rozpětí od volného vstupu poměrně velkého počtu muzeí až po částku 480 Kč v případě Židovského muzea v Praze. Průměrná cena základního vstupného muzeí v databázi dosahuje hodnoty cca 48 Kč. Této hodnotě současně odpovídá průměrná cena vstupného krajem zřizovaných muzeí a galerií České republiky (viz tabulka 2-11). Cenu vstupného kolem či vyšší než 100 Kč vykazují pouze některá muzea a galerie Středočeského kraje (České muzeum stříbra v Kutné Hoře, Galerie Středočeského kraje, Hornické muzeum v Příbrami), Galerie výtvarného umění v Ostravě či Regionální muzeum v Mikulově. Tabulka 2-11: Aritmetický průměr a variační koeficient základní ceny vstupného muzeí a galerií České republiky podle typu zřizovatele (2011) Typ zřizovatele Aritmetický průměr Variační koeficient Obec 33 Kč 1,08 Kraj 48 Kč 0,63 Ministerstvo 112 Kč 0,66 Jiný 72 Kč 0,97 Zdroj: Vlastní zpracování na základě informací internetových stránek jednotlivých muzeí a galerií České republiky (N=453) Z dalších dílčích aspektů cenové politiky lze konstatovat, že výše rodinného vstupného se u krajem zřizovaných muzeí a galerií pohybuje kolem 100 Kč, tj. cca dvojnásobku výše základního vstupného. Podobně výše základní slevy vztažené k cílovým skupinám studentů a seniorů vykazuje průměrné hodnoty 46 %. Dále uveďme, že ve zkoumaném vzorku preferovala mírně vyšší polovina kraji zřizovaných muzeí a galerií jednotné vstupné pro všechny expozice na úkor dílčích cen pro jednotlivé výstavy jako v případě cenové politiky Muzea regionu Valašsko. Ze specifik cenové politiky je možné alespoň uvést: celoroční vstupné nabízené některými muzei (např. Muzeum bižuterie a skla v Jablonci nad Nisou, Oblastní muzeum v Chomutově), vstup zdarma vybraný první den v měsíci (např. Oblastní galerie v Liberci, Oblastní muzeum Louny), tematické slevy. 34

38 Konečně pro zhodnocení vztahů mezi výši vstupného a návštěvnosti 2 byl použit jednoduchý ukazatel korelačního koeficientu mezi oběma proměnnými. V tomto směru si plně uvědomujeme pouze omezenou vypovídací schopnost tohoto přístupu např. ve vztahu k počtu součástí jednotlivých muzeí a galerií či počtu volných vstupů. Přesto výsledná hodnota korelačního koeficientu ve výši 0,68 naznačuje vliv významnějších faktorů na návštěvnost muzeí a galerií, než je nízká cena. Celkově je možné hodnotit cenovou politiku muzeí a galerií Zlínského kraje více méně v souladu se situací ve srovnatelných zařízeních České republiky. V tomto směru lze vnímat i nedávné úpravy cen Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně a Muzea regionu Valašsko. Nejvýznamnější odlišnosti v ceně vstupného je možné sledovat v případě Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně, nicméně změny plánované k 1. září 2011 vedou k odstranění většiny těchto odlišností. Hvězdárna Valašské Meziříčí uvádí obvyklou cenu vstupného pro dospělé ve výši 25 Kč a pro mládež ve výši 20 Kč. Výše vstupného Hvězdárny Vsetín pro dospělé byla stanovena ve výši 40 Kč a pro děti a mládež ve výši 20 Kč. Současně Hvězdárna ve Vsetíně nabízí rodinné vstupné ve výši 60 Kč. V tomto směru se cenová politika obou hvězdáren významně neodlišuje od dalších hvězdáren České republiky, kdy se cena základního vstupného pro dospělé pohybuje v rozmezí od 10 Kč do cca 100 Kč v případě Hvězdárny a radioklubu lázeňského města Karlovy Vary. Mezi kraji zřizovanými hvězdárnami má nejvyšší cenu vstupného Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové a to ve výši 60 Kč. Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně dělí svůj roční registrační poplatek v roce 2011 vzhledem ke třem cílovým skupinám. Roční registrační poplatek pro dospělé byl stanoven ve výši 120 Kč, roční registrační poplatek pro studenty a důchodce ve výši 70 Kč a roční registrační poplatek pro děti do 15 let ve výši 40 Kč. Ve srovnání s dalšími krajskými knihovnami patří roční registrační poplatek Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně mezi relativně nižší. Poznamenejme, že systém slev na ročním registračním poplatku dalších krajem zřizovaných knihoven České republiky je obdobný s vymezením tradičních skupin studentů, důchodců a dětí do 15 let. Specifické postavení pak zaujímají důchodci nad 70 let v případě krajských knihoven v Karlových Varech, Ostravě a Olomouci, kteří mají registrační poplatek v těchto institucích zdarma. 2 Podle údajů NIPOS 35

39 Obrázek 2-1: Výše ročního registračního poplatku krajem zřizovaných knihoven (2011) Zdroj: Internetové stránky krajem zřizovaných knihoven Konečně výše ceny vstupného Filharmonie Bohuslava Martinů se v sezóně 2010/2011 pohybuje mezi 70 a 250 Kč v závislosti na zvoleném cyklu vystoupení. Slevy jsou v tomto směru poskytovány jednak seniorům (cca 20 %) a jednak studentům (cca 50 %). Cena běžného předplatného pak byla stanovena v rozpětí 210 Kč a Kč opětovně v závislosti na zvoleném cyklu vystoupení. Systém slev je v tomto směru obdobný jako v případě ceny vstupného. Výše ceny vstupného na vystoupení Filharmonie Bohuslava Martinů více méně odpovídá cenám dalších symfonických orchestrů České republiky. Problematika ceny se stala rovněž předmětem zájmu pro účely této analýzy realizovaného dotazníkového šetření, kdy výše vstupného byla uvedena jako jeden z možných faktorů, proč lidé nenavštěvují kulturní zařízení Zlínského kraje. Závěry v tomto směru ukazují, že: Výše ceny vstupného je jen velmi omezeně limitujícím faktorem návštěvnosti muzeí, galerie a hvězdárny, když z odpovídajících respondentů vybralo právě tento důvod jen 6 % osob jako primární respektive 10 % osob jako sekundární. Agregovaný podíl považující cenu vstupného jako limitující faktor tak činí 16 % respondentů, kteří nenavštěvují muzea, galerie či hvězdárnu. 36

40 Výše ceny vstupného není v žádném případě limitujícím faktorem návštěvnosti Krajské knihovny Františka Bartoše, když z odpovídajících respondentů vybralo právě tento důvod jen 3 % osob jako primární respektive 3 % osob jako sekundární. Agregovaný podíl považující cenu vstupného jako limitující faktor tak činí 6 % respondentů, kteří nenavštěvují knihovnu. Výše ceny vstupného může být nejvíce relevantním faktorem limitujícím návštěvnost jen v případě Filharmonie Bohuslava Martinů, kdy 12 % odpovídajících respondentů uvedlo výši ceny vstupného jako primární důvod respektive 21 % osob jako sekundární. Agregovaný podíl považující cenu vstupného jako limitující faktor tak činí 33 % respondentů, kteří nenavštěvují filharmonii. Uvedené poznatky lze považovat za relevantní i v kontextu dotazníkového šetření realizovaného na podzim roku 2009 ve všech kulturních zařízeních Zlínského kraje mezi návštěvníky těchto institucí. Závěry tohoto šetření poukázaly na existenci dvou psychologických hranic ve výši 50 Kč respektive ve výši 100 Kč, kterou jsou návštěvnici zájmových institucí ochotni zaplatit. Jistou výjimku v tomto směru představují galerie s vyšším podílem osob ochotných zaplatit i částku do 150 Kč respektive Filharmonie Bohuslava Martinů s psychologickou hranicí posunutou ke 200 respektive 300 Kč. 2.5 Otevírací doba kulturních zařízení Zlínského kraje Otevírací doba muzeí Zlínského kraje v rámci jejich dílčích objektů je znázorněna v tabulkách Za typické znaky otevírací doby muzeí Zlínského kraje v kontextu srovnání s muzei a galeriemi České republiky je možné považovat následující charakteristiky. Otevírací doba všech muzeí Zlínského kraje se pohybuje v rozmezí mezi 9(10) hodinou ranní a 17 hodinou odpolední. Rovněž Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně má svou otevírací dobu nastavenu mezi 9 a 17 hodinu, ve čtvrtek do 18 hodin (od 1. září 2011). V tomto směru tedy nejsou, až na některé výjimky, zohledněny eventuální možnosti související s delší otevírací dobou v období vyšší návštěvnosti respektive kratší otevírací dobou v období návštěvnosti nízké. Z hlediska doby uzavření muzea či galerie volí poněkud odlišný přístup Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, které neuvádí pondělí jako den uzavření muzea a takto usiluje o maximální otevřenost vůči návštěvníkům. Současně je pochopitelné, že možnosti celoročního provozu jsou u řady objektů muzeí omezené. 37

41 V souvislosti s výše uvedenými poznatky uveďme, že otevírací doba mezi 9 a 17 hodinami je typická pro většinu muzeí České republiky. Výjimku přitom představují některá významná česká muzea, u nichž je otevírací doba posunuta mezi 10 a 18 hodinu (např. řada pražských muzeí, České muzeum stříbra, Západočeská galerie v Plzni, Galerie moderního umění v Hradci Králové, Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi a další) či ještě do pozdějších hodin v případě zejména muzeí s neveřejným provozovatelem (např. Muzeum čokolády v Praze, WAX muzeum v Praze 3 ). Tato muzea současně patří k nejvíce navštěvovaným v České republice, ovšem vliv otevírací doby nelze v tomto směru považovat za výraznějším způsobem determinující. Současně dále poznamenejme, že uzavření muzea či galerie ve vybrané části roku respektive kratší provozní doba mimo hlavní sezónu se týká poměrně vysokého podílu muzeí a galerií České republiky a to včetně muzeí a galerií zřizovaných krajem (cca jedna třetina). Tabulka 2-12: Otevírací doba jednotlivých součástí Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně (květen 2011) Objekt Zámek Zlín Obuvnické muzeum Hrad Malenovice Otevírací doba Otevřeno mimo pondělí 9(10)-12; 13-17; zavřeno v měsíci lednu Otevřeno v letní sezóně mimo pondělí 9(10)-12; 13-17; zavřeno v měsíci lednu a v pondělí, sobotu a neděli v zimní sezóně Otevřeno v červenci a srpnu mimo pondělí 10-17; v květnu a září mimo pondělí 10-12; 13-17; v dubnu a říjnu v sobotu a neděli 10-12; Muzeum luhačovického Zálesí Otevřeno denně kromě pondělí 9-12; NKP Ploština Otevřeno v květnu až říjnu v sobotu a neděli 9-12; * Objekt Baťovský domek je v roce 2011 uzavřen Zdroj: Internetové stránky Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně 3 V tomto ohledu je ovšem potřeba vnímat zásadní rozdíl v zaměření klasických muzeí a muzeí orientovaných ryze na cestovní ruch. 38

42 Tabulka 2-13: Otevírací doba jednotlivých součástí Muzea Kroměřížska (květen 2011) Objekt Muzeum Kroměříž Otevřeno mimo pondělí 9-12; Zámek Chropyně Lidové stavby Rymice Větrný mlýn Velké Těšany Zdroj: Internetové stránky Muzea Kroměřížska Otevírací doba Otevřeno v měsících květen-říjen mim pondělí 9-12; 13-17; v dubnu jen v sobotu a neděli Otevřeno v měsících červnu, červenci a srpnu denně mimo pondělí se začátkem prohlídek v 9, 10.30, 12.30, 14 a hodin; v dubnu, květnu a září jen v sobotu a neděli Otevřeno v měsících dubnu-září v úterý až pátek a sobotu a neděli 9-12; Tabulka 2-14: Otevírací doba jednotlivých součástí Slováckého muzea v Uherském Hradišti (květen 2011) Objekt Hlavní budova Otevřeno denně 9-12; Galerie Otevřeno denně 9-12; Památník Velké Moravy Otevřeno denně 9-12; Letecké muzeum Památka Topolná Muzeum lidových pálenic * * V partnerství s obcí Vlčnov Otevírací doba Otevřeno v měsících duben-říjen denně 9-12; s posunutím otevírací doby v pondělí na 10 hodin Otevřeno pro předem objednané skupiny Otevřeno v měsících červenec-srpen s výjimkou pondělí a čtvrtku, kdy je otevřeno po předchozím objednání; v měsících duben-červen a září-říjen otevřeno v sobotu a neděli 13-18, v další dny po předchozím objednání Zdroj: Internetové stránky Slováckého muzea v Uherském Hradišti Tabulka 2-15: Otevírací doba jednotlivých součástí Muzea regionu Valašsko (květen 2011) Objekt Otevírací doba Zámek Vsetín Otevřeno mimo pondělí 9-17 Zámek Kinských Otevřeno mimo pondělí 9-17 Lapidárium Trojice Otevřeno v měsících červenec-srpen mimo pondělí 9-17 Zdroj: Internetové stránky Muzea regionu Valašsko Otevírací doba Knihovny Františka Bartoše v rámci oddělení pro dospělé čtenáře se pohybuje od 10 do 18 hodin ve všední dny a od 9 do 12 hodin v sobotu. V tomto směru je otevírací doba knihovny o něco kratší než v případě dalších krajských knihoven České republiky s typickým začátkem mezi 8 a 9 hodinou a typickým zavřením knihovny v 19 hodin. Konečně hodnocení otevírací doby hvězdáren respektive Filharmonie Bohuslava Martinů se vyznačuje 39

43 svými specifiky ve vztahu k nabízenému produktu a takto je možné stávající situaci těchto zařízení považovat za standardní. Poznamenejme, že závěry dotazníkového šetření realizovaného v roce 2009 ve všech kulturních zařízeních Zlínského kraje mezi návštěvníky těchto institucí neukazují na závažnější problémy vztahující se k otevírací době, když případné prodloužení otevírací doby bylo zmiňováno jako námět změny spíše ojediněle. Přesto však vývoj návštěvnosti kulturních zařízení během roku, kdy je možné identifikovat měsíce se zvýšenou návštěvnosti a naopak (viz např. obrázek 2-2 pro vybraná muzea v roce 2009), může být více zohledněn ve vztahu k délce otevírací doby v obdobích se zvýšenou návštěvnosti a naopak. Poznamenejme však, že tento poznatek není relevantní pro návštěvnost Krajské knihovny Františka Bartoše, u níž lze v měsících červenci a srpnu pozorovat nejnižší návštěvnost. 40

44 Počet návštěvníků Obrázek 2-2: Vývoj návštěvnosti Muzea regionu Valašsko (nahoře) a Muzea Kroměřížska v roce 2009 vzhledem k měsícům roku Zdroj: Výroční zprávy Muzea regionu Valašsko a Muzea Kroměřížska za rok Prostředky komunikace kulturních zařízení Zlínského kraje Kulturní zařízení Zlínského kraje využívají pro oslovení svých návštěvníků širokou paletu nástrojů komunikace. Další přehled stručně charakterizuje v současnosti používané nástroje komunikace jednotlivých kulturních zařízení. Tištěné prostředky komunikace Tištěné prostředky komunikace jsou prostředkem komunikace aplikovaným ve všech kulturních zařízeních Zlínského kraje. Tabulka 2-16 představuje nástroje, které jsou v tomto ohledu používané jednotlivými kulturními zařízeními. Takto se ukazuje poměrně široké spektrum používaných tištěných prostředků komunikace, které jsou současně směřovány vůči 41

45 různým cílovým skupinám (např. školy, rodiny s dětmi) a na různá místa (např. informační centra). Současně je však patrné omezení dané relativně nízkými finančními prostředky, které mají kulturní zařízení pro tyto účely k dispozici. Tento faktor je přirozeným důvodem toho, že marketingové kroky jednotlivých kulturních zařízení jsou vesměs realizovány na bázi praktické účinnosti bez formulace písemné podoby koncepčního dokumentu. Tabulka 2-16: Využití nástrojů tištěných prostředků komunikace v kulturních zařízeních Zlínského kraje za rok 2010 Charakteristika využití nástrojů tištěných prostředků komunikace Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně využívá následující tištěné prostředky komunikace: - Plakáty k vybraným výstavám, u nichž je rozhodnuto o účelnosti posílení propagace v počtu 60 kusů s náklady ve výši cca Kč; v roce 2011 jsou bezplatně využívány volné prostory citylight vitrín pro propagaci v rámci spolupráce se Statutárním městem Zlín - Poutače, bannery, informační cedule s náklady ve výši cca Kč - Pozvánky, plakáty menší velikosti a letáky vytvářené podle potřeby, počet není evidován, náklady spojené s běžnou činností muzea - Skládačky s aktuálním programem muzea a dalšími informacemi o něm, náklady spojené s běžnou činností muzea - Inzerce v podobě průvodce všitého do Magazínu Zlín v počtu kusů s náklady ve výši Kč - Placená inzerce s náklady ve výši Kč Slovácké muzeum v Uherském Hradišti využívá následující tištěné prostředky komunikace: - Letáky, plakáty, pozvánky, katalogy s celkovými náklady ve výši Kč, z nichž je pokryto vlastní režii v počtu cca kusů letáků, plakátů a pozvánek - Měsíční programy v počtu cca kusů - Sborníky, průvodce, zpravodaje Muzeum Kroměřížska využívá následující tištěné prostředky komunikace: - Plakáty k výstavám v počtu cca 150 kusů s náklady ve výši Kč - Tištěné pozvánky na výstavy určené vybraným adresátům v počtu cca kusů s výdaji ve výši Kč - Letáčky s informacemi o programu a se speciální podobou pro cílovou skupinu škol v počtu cca 600 kusů s výdaji ve výši cca Kč - Propagační čtyřdílné barevné skládačky ke všem objektům a expozicím v počtu cca kusů s náklady 3 Kč za kus - Billboard a citylight pro hlavní výstavu s náklady ve výši Kč, kryté z větší části sponzorsky - Banner na budově muzea a stálé informační vitríny s výdaji ve výši Kč - Placená inzerce s náklady ve výši cca Kč Zdroj: Interní informace kulturních zařízení Zlínského kraje Tabulka 2-16: Využití nástrojů tištěných prostředků komunikace v kulturních zařízeních Zlínského kraje za rok 2010 (pokračování) Charakteristika využití nástrojů tištěných prostředků komunikace Muzeum regionu Valašsko využívá následující tištěné prostředky komunikace: - Speciální letáky určené pro hlavní cílové skupiny, volné letáky pro návštěvníky jednotlivých součástí a v informačních centrech; roznáška letáků před akcemi na vytipovaná místa, celkový počet letáčků se pohybuje kolem cca kusů - Rozesílání pozvánek externí firmou (v ceně 3,6 Kč za obálku) na cca 270 kontaktních adres ve Vsetíně a Valašském Meziříčí - Měsíční program muzea vylepovaný na plakátovacích plochách ve Vsetíně a Valašském Meziříčí - Vývěsní skříňky ve Vsetíně a Valašském Meziříčí 42

46 Celkové náklady na tiskové služby se pohybují kolem Kč. Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně využívá následující tištěné prostředky komunikace: - Letáky a pozvánky určené širokému spektru cílových skupin s náklady ve výši Kč - Plakáty v rámci venkovních ploch (citylight vitríny, plakátovací plochy) s celkovými orientačními náklady ve výši cca Kč; Galerie má v tomto směru k dispozici dvě vlastní plakátovací plochy ve městě Hvězdárna ve Valašském Meziříčí využívá následující tištěné prostředky komunikace: - Měsíční programové letáčky v počtu cca kusů s tiskem zajištěným sponzorsky a výdaji na poštovné ve výši cca Kč (cca 120 adres) - Tištěné pozvánky na mimořádné akce s náklady na tisk a materiál ve výši cca Kč za rok - Plakáty k vybraným akcím respektive projektové propagační materiály na bázi externí finanční podpory (např. operační program zaměřený na spolupráci České a Slovenské republiky) - Vlastní propagační skříňky s nájemným ve výši cca 700 Kč za rok Krajská knihovna Františka Bartoše využívá následující tištěné prostředky komunikace: - Letáky ve formě informačních letáčků s měsíčním programem a informacích o knihovně s náklady ve výši cca Kč - Pozvánky a plakáty na kulturní akce pořádané knihovnou s náklady ve výši cca Kč - Brožury a publikace v podobě statistické ročenky o činnosti knihoven ve Zlínském kraji a výroční zprávy s náklady ve výši cca Kč - Kalendáře knihovny s náklady ve výši cca Kč - Vizitky, novoročenky, tašky s logem, plátno na budově, informační publikace o knihovně Celkový počet tištěných prostředků komunikace výše uvedených typů dosáhl v roce 2010 necelých kusů. Filharmonie Bohuslava Martinů využívá následující tištěné prostředky komunikace: - Sezonní brožura v počtu kusů s náklady ve výši Kč - Plakáty v počtu kusů s náklady ve výši Kč - Postery, billboardy, citylight v počtu 70 kusů s náklady ve výši Kč - Letáčky v programech na koncerty v počtu kusů s náklady ve výši Kč - Placená inzerce s náklady ve výši Kč Zdroj: Interní informace kulturních zařízení Zlínského kraje Komunikace prostřednictvím médií Kulturní zařízení Zlínského kraje přistupují aktivně i ke komunikaci s návštěvníky prostřednictvím médií. V rámci deklarovaných hlavních způsobů propagace kulturního zařízení byl kladen na komunikaci prostřednictvím médií nejvyšší důraz ze strany Slováckého muzea v Uherském Hradišti, které věnuje na medializaci a propagaci v tisku a médiích (RTA, Jilík, Dudek a další) částku přes Kč. Takto Slovácké muzeum v Uherském Hradišti uvádí mimo jiné 54 televizních a 37 rozhlasových relací týkajících se aktivit muzea. Realizaci jedné placené tiskové konference s náklady ve výši cca Kč uvádí i Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně. Na myšlenku tiskových zpráv a článků v tisku klade stále vyšší důraz Muzeum regionu Valašsko, které se v tomto ohledu řídí snahou budovat image muzea jako místa, kde se pořád něco děje a má smysl do něj chodit. Vlastní propagace prostřednictvím médií však vesměs funguje na bázi nulových nákladů v rámci spolupráce s pracovníky médií. Počet tiskových zpráv v roce 2010 uvádí Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (28), Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně (20), Hvězdárna Valašské Meziříčí 43

47 (29), Krajská knihovna Františka Bartoše (17). Poznamenejme, že Muzeum regionu Valašsko uvádí od ledna do května vydaných tiskových zpráv. Nástroje elektronické komunikace Nástroje elektronické komunikace představují moderní, relativně levný nástroj komunikace kulturních zařízení se svými návštěvníky. Tabulka 2-17 charakterizuje využití těchto nástrojů v jednotlivých kulturních zařízeních Zlínského kraje. Celkově lze konstatovat, že: - Všechna kulturní zařízení Zlínského kraje aktivně využívají elektronickou poštu pro komunikaci se svými návštěvníky. Poznamenejme, že jedna z otázek pro účely této analýzy realizovaného dotazníkového šetření se zaměřila na zájem obyvatel Zlínského kraje dostávat informace o kulturním dění prostřednictvím u. Kladně se k této otázce vyjádřilo 32 % respondentů a záporně 68 % respondentů. Vyšší zájem o zasílání informací em přitom vyjádřily ženy a respondenti mladších věkových skupin, s vyšším dosaženým vzděláním. - Vedle elektronické pošty využívají kulturní zařízení Zlínského kraje rovněž další formy elektronické komunikace se svými návštěvníky. Hlavním nástrojem v tomto směru jsou internetové stránky kulturních zařízení a dále online databáze, kam jsou umisťovány informace o konaných akcích. V rámci internetových stránek kulturních zařízení Zlínského kraje jsou stále častěji používány moderní prvky komunikace, ke kterým patří například facebook. Tabulka 2-18 charakterizuje vybrané atributy internetových stránek kulturních zařízení Zlínského kraje. Hlavní slabé stránky v tomto směru jsou spojeny s cizojazyčnými mutacemi. Tabulka 2-17: Využití nástrojů elektronické pošty v kulturních zařízeních Zlínského kraje v roce 2010 Charakteristika využití nástroje elektronické pošty Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně využívá elektronickou poštu pro zasílání pozvánek na vernisáže výstav, na ostatní akce muzea a na zasílání aktuálních programů cílovým skupinám škol, informačním centrům Zlínského kraje, sponzorům, partnerům a dalším kontaktům v adresáři ových adres. Stávající počet kontaktů činí 502 kontaktů. Z dalších nástrojů elektronické komunikace využívá Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně nově aktualizované internetové stránky a současně všechny dostupné internetové servery, které umožňují bezplatné vkládání informací. Sledován je počet přístupů na internetové stránky, který v roce 2010 dosáhl počtu přístupů. Slovácké muzeum v Uherském Hradišti využívá komunikaci elektronickou poštou vůči cílovým skupinám návštěvníků muzea, členům Muzejního spolku, novinářům a médiím. Aktuální počet kontaktů v adresáři činí 460 kontaktů. Z dalších nástrojů elektronické komunikace využívá Slovácké muzeum v Uherském Hradišti své internetové stránky. Současně jsou informace o akcích umisťovány na online databáze. 44

48 Muzeum Kroměřížska využívá elektronickou poštu pro komunikaci vůči dvěma cílovým skupinám. První skupina zahrnuje instituce (média, školy, osobnosti, organizace cestovního ruchu) s celkovým rozsahem cca 100 adres. Druhá skupina pak představuje návštěvníky muzea se zájmem o zasílání informací s celkovým počtem cca 80 kontaktů. Muzeum Kroměřížska dále využívá ke komunikaci s návštěvníky vedle internetových stránek rovněž online databáze pro informování o akcích. Internetové stránky muzea jsou takto propojeny s webovými stránkami města Kroměříž, kde se automaticky objevují informace o akcích muzea. Počet přístupů na internetové stránky není sledován. V blízké budoucnosti plánuje Muzeum Kroměřížska jednak dále zatraktivňovat internetové stránky a jednak iniciovat komunikaci s návštěvníky prostřednictvím sociální sítě facebook. Muzeum regionu Valašsko využívá elektronické pošty pro rozesílání měsíčních programů a pozvánek, kdy adresář obsahuje cca 450 kontaktů ve Vsetíně a 418 kontaktů ve Valašském Meziříčí. Současně jsou elektronické pozvánky rozesílány prostřednictvím zaměstnanců a to na základě žádosti o jejich distribuci dále. Z dalších nástrojů elektronické komunikace využívá Muzeum regionu Valašsko internetové stránky a současně jsou informace o akcích umisťovány na online databáze včetně stránek města. Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně využívá elektronickou poštu pro rozesílání jednak elektronických pozvánek pro návštěvníky a jednak pro rozesílání informací o novinkách. Aktuální počet kontaktů v adresáři činí cca 150 adres. Z dalších nástrojů elektronické komunikace využívá Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně v roce 2010 nově pořízené internetové stránky, internetové stránky spřízněných organizací a současně jsou informace o akcích umisťovány na online databáze. Hvězdárna Valašské Meziříčí využívá komunikaci elektronickou poštou pro rozesílání tiskových zpráv vůči cílové skupině médií. Aktuální počet kontaktů v adresáři činí 34 adres. Z dalších nástrojů elektronické komunikace využívá Hvězdárna Valašské Meziříčí své internetové stránky. Sledován je přitom počet přístupů, který v roce 2010 dosáhl hodnoty přístupů. Současně jsou informace o akcích umisťovány na online databáze. Krajská knihovna Františka Bartoše využívá elektronickou poštu pro komunikaci jednak na bázi e-bulletinu pro rozesílání informací a novinek z knihovny em s počtem cca 370 adres a jednak na bázi adresných ových pozvánek s počtem cca 50 adres. Krajská knihovna Františka Bartoše dále využívá velmi široký okruh jiných nástrojů elektronické komunikace se svými návštěvníky. Vedle internetových stránek, které nabízí mimo jiné knihovní katalog a řadu navazujících služeb, se jedná rovněž o online databáze pro informace o akcích a dále o blog dětského oddělení. Pro informování o regionální ediční činnosti ve Zlínském kraji pak slouží diskusní skupina Region ZK. Krajská knihovna Františka Bartoše sleduje počet přístupů na své webové stránky, který v roce 2010 dosáhl hodnoty přístupů. O kvalitě webových stránek knihovny svědčí i každoroční ocenění v soutěžích knihovních webů. Filharmonie Bohuslava Martinů využívá elektronickou poštu pro komunikaci se svými návštěvníky. Aktuální počet kontaktů se pohybuje kolem 500 adres. Z dalších nástrojů elektronické komunikace využívá Filharmonie Bohuslava Martinů své internetové stránky. Zdroj: Interní informace kulturních zařízení Zlínského kraje 45

49 Tabulka 2-18: Vybrané charakteristiky internetových stránek kulturních zařízení Zlínského kraje (2011) Kulturní zařízení Facebook E-Shop* Jazyková mutace Videoprezentace Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně ANO NE Nefunkční angličtina, němčina Slovácké Muzeum v Uherském Hradišti ANO ANO Omezeně angličtina ANO Muzeum Kroměřížska ANO NE Angličtina NE Muzeum regionu Valašsko ANO NE NE ANO Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně ANO ANO NE Angličtina NE Hvězdárna Valašské Meziříčí ANO ANO NE NE Krajská knihovna Františka Bartoše ANO ANO Filharmonie Bohuslava Martinů ANO Elektronická rezervace vstupenek Omezeně angličtina, němčina, francouzština, holandština Angličtina * E-Shop tradičně funguje na bázi možnosti elektronické objednávky předmětů k zakoupení Zdroj: vlastní zpracování na základě internetových stránek jednotlivých kulturních zařízení Zlínského kraje NE NE Z hlediska cestovního ruchu lze za jedny z klíčových internetových stránek Zlínského kraje považovat stránky Centrály cestovního ruchu Východní Moravy. Pro poznání využití těchto stránek jako místa prezentace aktivit byla zpětně provedena jednoduchá analýza četností výskytu akcí jednotlivých kulturních zařízení Zlínského kraje a to v období posledních dvou měsíců dubna a května V rámci analýzy bylo identifikováno celkem 47 zmínek o kulturních zařízeních Zlínského kraje, s nejvyšším počtem týkajících se Slováckého muzea v Uherském Hradišti (13 zmínek), Muzea regionu Valašsko (12 zmínek) a Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně (11 zmínek). Počet zmínek Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně, Muzea Kroměřížska a Hvězdárny Valašské Meziříčí byl nižší, když se pohyboval mezi 3 a 4 zmínkami. Akce Filharmonie Bohuslava Martinů a Krajské knihovny Františka Bartoše se na sledovaných internetových stránkách neobjevily. Poznamenejme však, že naše analýza byla provedena zpětně a mohlo tak dojít k nezaznamenání již odstraněných akcí. Takto například ve vztahu ke Krajské knihovně Františka Bartoše byly uváděny například informace o akcích festivalu Literární jaro, které knihovna spolupořádala. 46

50 Další nástroje komunikace Mezi další využívané nástroje komunikace, které byly uvedeny odpovědnými pracovníky jednotlivých kulturních zařízení, patří: - Muzejní auto s velkoplošným polepem jako poutač pro návštěvu výstav Muzea Kroměřížska - Telefonáty a přímé návštěvy cílových skupin s nabídkou (např. školy v rámci aktivit Muzea regionu Valašsko nebo Krajské knihovny Františka Bartoše) - Turistické známky věnované objektům zařazeným do této formy propagace (např. zámek Chropyně, skanzen Rymice a větrný mlýn Velké Těšany Muzea Kroměřížska) - Zapojení do produktových celků např. v rámci Olomoucké regionální karty (Muzeum Kroměřížska) či balíčku služeb (svatba a prohlídka prostor Muzea regionu Valašsko) - Společný marketing partnersky pořádaných akcí s nabídkou přesunu aktivit do prostor Muzea regionu Valašsko - Věrnostní karta pro třídy na bázi každého čtvrtého vstupu zdarma (Muzeum regionu Valašsko) Široká škála nástrojů komunikace kulturních zařízení Zlínského kraje evokuje přirozenou otázku, jakým způsobem se návštěvníci i potenciální návštěvníci dovídají o jejich programu. Na tuto otázku se zaměřilo jednak dotazníkové šetření realizované na podzim roku 2009 ve všech kulturních zařízeních Zlínského kraje a jednak pro účely této analýzy realizované dotazníkového šetření z jara roku Hlavní závěry v tomto ohledu lze shrnout následujícím způsobem: Návštěvníci kulturních zařízení Zlínského kraje označili v roce 2009 za nejčastěji využívané prostředky komunikace tradiční tištěné materiály (plakát, leták, noviny). Nižší podíl respondentů zmínil jako nástroj oslovení internetové stránky. Výjimkou v tomto ohledu bylo Muzeum Kroměřížska a Hvězdárna Valašské Meziříčí, u nichž byly internetové stránky považovány za nejčastěji využívaný informační zdroj. Dotazníkové šetření z roku 2011 se zaměřilo na četnost využití různých typů komunikaci jako zdroje informací o kultuře v blízkém okolí. Tabulka 2-19 zachycuje hlavní výsledky v tomto směru. Takto bylo za nejčastěji používaný typ nástroje komunikace označeno doporučení známých, které bylo následováno internetem, plakátem a místním tiskem. 47

51 Za nejméně často používaný nástroj komunikace k zajištění informací o kultuře v blízkém okolí byl považován , následovaný rozhlasem, celostátním tiskem a letáčky. Poukažme současně, že internet je médiem s nejvyšším stupněm variability odpovědí. Tabulka 2-19: Četnost využití jednotlivých typů nástrojů komunikace respondenty dotazníkového šetření obyvatel Zlínského kraje (2011) Typ nástroje komunikace Průměr Směrodatná odchylka Televize 1,83 0,820 Rozhlas 1,69 0,780 Celostátní tisk 1,70 0,737 Místní tisk 1,97 0,748 Plakát 1,99 0,673 Letáčky 1,80 0,722 Internet 2,27 0,916 1,48 0,649 Doporučení známých 2,48 0,763 Pozn.: Použita škála od 1 vůbec do 4 velmi často; N = 799 Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 2-20: Srovnání četností využití jednotlivých typů nástrojů komunikace respondenty dotazníkového šetření obyvatel Zlínského kraje, kteří za poslední rok navštívili, respektive nenavštívili muzeum, galerii či hvězdárnu Zlínského kraje Typ nástroje komunikace Průměr - návštěvnici Průměr ostatní Televize 1,76 1,89 Rozhlas 1,69 1,68 Celostátní tisk 1,72 1,67 Místní tisk 2,10 1,83 Plakát 2,10 1,88 Letáčky 1,90 1,70 Internet 2,42 2,11 1,57 1,38 Doporučení známých 2,65 2,30 Pozn.: Použita škála od 1 vůbec do 4 velmi často; N = 384 pro návštěvníky a N = 409 pro ostatní Zdroj: vlastní zpracování 48

52 Nastavení pro účely této analýzy realizovaného dotazníkového šetření umožňuje rovněž srovnání četnosti využití jednotlivých typů nástrojů komunikace mezi respondenty, kteří kulturní zařízení na jedné straně navštěvují, respektive na straně druhé nenavštěvují. Tabulka 2-20 shrnuje hlavní poznatky v tomto směru pro muzea, galerii a hvězdárnu zřizované Zlínským krajem. Takto se ukazuje, že pořadí četnosti využití nástrojů komunikace zůstává u obou skupin respondentů více méně stejné. Současně však návštěvníci zájmových kulturních zařízení deklarují vyšší četnost využití jednotlivých nástrojů komunikace. Celkové hodnocení obou šetření pak naznačuje potřebu orientovat marketingovou strategii na co nejširší spektrum nástrojů, kdy tradiční tištěné formy mají vyšší význam pro cílovou skupinu návštěvníků kulturních zařízení. Současně nelze podceňovat význam internetu a zejména pak doporučení známých. Kvalita nabízeného produktu ve směru spokojenosti návštěvníků se tedy ukazuje zásadním marketingovým prvkem kulturních zařízení. 2.7 Hlavní a doplňková činnost kulturních zařízení Zlínského kraje ve vztahu k ekonomické soběstačnosti, projektová činnost Tato kapitola shrnuje hlavní poznatky vztažené k analýze vlastních příjmů kulturních zařízení Zlínského kraje jako možnosti zvyšování ekonomické soběstačnosti. Zdrojem informací jsou v tomto směru rozbory hospodaření jednotlivých kulturních zařízení v roce Kapitola je doplněna o přehled realizovaných projektů jednotlivých kulturních zařízení. Poznamenejme, že významná část finančních prostředků v rámci těchto projektů je věnována do oblasti marketingu a propagace a že právě projektová činnost představuje jednu z hlavních možností atrakce externích prostředků pro rozvoj marketingu kulturních zařízení. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně generovalo v roce 2010 zejména následující výnosy v rámci své hlavní a doplňkové činnosti: - Příjmy ze vstupného ve výši Kč - Příjmy z pronájmu objektů muzea ve výši Kč - Příjmy za prodané zboží ve výši Kč 49

53 Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně realizuje v období let projekt s názvem Západní Karpaty, který je spolufinancován z Operačního programu přeshraniční spolupráce SR-ČR s rozpočtem v celkové výši Kč. Tento projekt se zaměřil na podporu aktivit vedoucí ke spolupráci Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně s partnerskými muzei na Slovensku. Slovácké muzeum v Uherském Hradišti Slovácké muzeum v Uherském Hradišti generovalo v roce 2010 zejména následující výnosy v rámci své hlavní a doplňkové činnosti: - Příjmy ze vstupného ve výši Kč - Příjmy z pronájmu objektů muzea ve výši Kč - Příjmy z archeologických výzkumů ve výši Kč - Příjmy za prodané zboží ve výši Kč Slovácké muzeum v Uherském Hradišti realizovalo v období let tři velké projekty podpořené z Finančního mechanismu EHP/Norsko respektive Interreg IIIA zaměřených na rekonstrukci Památníku Velké Moravy (rozpočet 19 mil. Kč), vytvoření Multimediální expozice Velké Moravy (rozpočet 11 mil. Kč) a Muzea lidových pálenic ve Vlčnově (rozpočet 3,4 mil, Kč). V současnosti jsou ve fázi realizace či přípravy dva projekty týkající se stavebních úprav Centra péče pro tradiční lidovou kulturu a Multimediální národopisné expozice Slovácko. Muzeum Kroměřížska Muzeum Kroměřížska generovalo v roce 2010 zejména následující výnosy v rámci své hlavní a doplňkové činnosti: - Příjmy ze vstupného ve výši Kč - Odměna za cenu v celostátní soutěži Gloria Musaealis v kategorii Muzejní publikace roku ve výši Kč 50

54 - Příjmy z pronájmu konferenčního sálu muzea ve výši Kč - Příjmy za prodané zboží ve výši Kč týkající se koupě vydaných publikací a upomínkových předmětů Muzeum Kroměřížska realizovalo v období let jeden velký projekt podpořený z Finančního mechanismu EHP/Norsko a zaměřený na vytvoření nové archeologické expozice v Kroměříži (rozpočet 10 mil. Kč). Muzeum regionu Valašsko Muzeum regionu Valašsko generovalo v roce 2010 zejména následující výnosy v rámci své hlavní a doplňkové činnosti: - Příjmy ze vstupného ve výši Kč - Příjmy z pronájmu prostor muzea ve výši Kč - Příjmy za prodané zboží ve výši Kč týkající se zejména maloobchodního prodeje zboží Muzeum regionu Valašsko realizuje či plánuje v období let řadu velkých projektů financovaných ze strukturálních fondů Evropské unie: 1. Regenerace a obnova vegetačních prvků v zámeckém parku Lešná u Valašského Meziříčí (OP Životní prostředí) zaměřený na obnovu zámeckého parku. Rozpočet schváleného projektu se pohybuje kolem Kč a doba realizace je plánována v průběhu roku Environmentální střediska regionu Valašsko (OP Životní prostředí) zaměřený na vytvoření podmínek pro environmentální vzdělávání v objektech muzea. Rozpočet schváleného projektu se pohybuje kolem Kč a doba realizace je plánována v letech Stavební obnova a modernizace zámku Lešná (ROP Střední Morava) zaměřený na modernizaci kulturní památky jako potenciální destinace cestovního ruchu. Rozpočet schváleného projektu se pohybuje kolem Kč a doba realizace je plánována v letech

55 Dalšími potenciálními projekty Muzea regionu Valašsko jsou projekty Muzeum budoucnosti se zaměřením na posun k interaktivní podobě muzea na bázi vědy a vzdělávání a dále projekty týkající se rovných příležitostí a stavebních oprav objektů Muzea regionu Valašsko. Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně generovala v roce 2010 zejména následující výnosy v rámci své hlavní a doplňkové činnosti: - Příjmy ze vstupného ve výši Kč za běžné vstupné a ve výši Kč za edukační vstupné - Příjmy z prodeje služeb v rámci fotodokumentace ve výši Kč - Příjmy z pronájmu výstavního sálu a obrazů za úplatu ve výši Kč - Příjmy z prodeje zboží ve výši Kč Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně realizovala v období let projekt s názvem Prostor Z(i)lin(a), který byl spolufinancován z Operačního programu přeshraniční spolupráce SR-ČR s rozpočtem v celkové výši Kč. Tento projekt se zaměřil na tvorbu uměleckých děl umístěných do prostředí města Zlína. Hvězdárna Valašské Meziříčí Hvězdárna Valašské Meziříčí generovala v roce 2010 zejména následující výnosy v rámci své hlavní a doplňkové činnosti: - Příjmy ze vstupného ve výši Kč - Příjmy za astronomický tábor ve výši Kč - Příjmy z ubytování ve výši Kč - Příjmy z prodeje odborných publikací ve výši Kč - Příjmy z pronájmu garáží a kanceláře a služeb ve výši Kč V roce 2010 realizovala Hvězdárna Valašské Meziříčí tři projekty spolufinancované z Operačního programu přeshraniční spolupráce SR-ČR : 52

56 1. Astronomické cestování s cílem přispět k rozvoji cestovního ruchu na bázi astronomie a přírodních věd. Rozpočet projektu se pohybuje kolem Kč a doba realizace je v letech Výstavou ke spolupráci a poznání s cílem rozšířit cílovou skupinu návštěvníků výstav o školská zařízení. Rozpočet projektu se pohybuje kolem Kč a doba realizace je v letech Obloha na dlani s cílem zlepšit předpoklady vzdělávací činnosti, mimo jiné na bázi nákupu dlouhodobého majetku. Rozpočet projektu se pohybuje kolem Kč a doba realizace je v letech V roce 2011 pak byl schválen další projekt s názvem Kooperující síť v oblasti astronomických odborně-pozorovatelských programů s termínem realizace v letech a s celkovým rozpočtem Kč. Krajská knihovna Františka Bartoše Krajská knihovna Františka Bartoše generovala v roce 2010 zejména následující výnosy v rámci své hlavní a doplňkové činnosti: - Příjmy z poplatků souvisejících s činností knihovny ve výši Kč - Příjmy z prodeje vlastního časopisu ZVUK ve výši Kč - Příjmy z prodeje publikací a vyřazených knih ve výši Kč - Příjmy z doplňkové činnosti knihařské dílny ve výši Kč Filharmonie Bohuslava Martinů Filharmonie Bohuslava Martinů generovala v roce 2010 zejména následující výnosy v rámci své hlavní a doplňkové činnosti: - Příjmy z koncertů v České republice ve výši Kč - Příjmy z koncertů v zahraničí ve výši Kč - Příjmy z dirigentských kurzů ve výši Kč - Příjmy z nahrávání CD ve výši Kč 53

57 - Příjmy z pronájmů ve výši Kč - Příjmy z reklamní činnosti ve výši Kč Uvedený přehled naznačuje existenci relativně omezených možností využití doplňkových činností kulturních zařízení pro zvyšování finanční soběstačnosti muzeí. Za pozornost v tomto směru stojí zejména výnosy z realizace archeologických prací v případě Slováckého muzea respektive výnosy spojené s pronájmem objektů Muzea regionu Valašsko např. pro účely konání svateb. Přestože vlastní finanční prostředky generované kulturními zařízeními Zlínského kraje mají zvyšující se tendenci, výše uvedený přehled naznačuje, že získání vyššího objemu finančních prostředků je spojeno zejména s projekty financovanými externími zdroji. V tomto ohledu lze za další vysoce relevantní projekt považovat vytvoření Krajského kulturního a vzdělávacího centra v rámci projektu financovaného z ROP Střední Morava s celkovým rozpočtem ve výši Kč, jehož realizace je plánována v období let V rámci projektu dojde k relokaci Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně a Krajské knihovny Františka Bartoše do nových prostor rekonstruovaných budov v areálu bývalého závodu Svit. Součástí zvyšování ekonomické soběstačnosti kulturních zařízení Zlínského kraje je rovněž získávání finančních prostředků z jiných veřejných zdrojů, než je rozpočet zřizovatele. Obrázek 2-3 znázorňuje podíl příspěvku Zlínského kraje na celkovém objemu příspěvků a dotací na provoz příspěvkových organizací Zlínského kraje v oblasti kultury a to v roce 2009 a Za pozornost v tomto směru stojí: velmi vysoký podíl krajského příspěvku u všech sledovaných příspěvkových organizací, potenciál získávání dalších veřejných zdrojů v případě atraktivního tématu viz změna hodnoty Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně v letech 2009 a 2010 v kontextu finanční podpory výstavy Fenomén Baťa z rozpočtu města Zlína, v obou letech nejlepší hodnoty Krajské knihovny Františka Bartoše a Slováckého muzea v Uherském Hradišti s nejvyšší pozitivní změnou v případě Muzea regionu Valašsko. 54

58 Obrázek 2-3: Podíl krajského provozního příspěvku na celkovém objemu příspěvků a dotací na provoz příspěvkových organizací Zlínského kraje v oblasti kultury v letech 2009 a 2010 Zdroj: Závěrečný účet Zlínského kraje a zprávy o činnosti jednotlivých příspěvkových organizací Zlínského kraje Tabulka 2-21 doplňuje uvedené poznatky o oblast získávání finančních prostředků od sponzorů či jiných veřejných subjektů než zřizovatele v roce Získávání sponzorských darů je v aktivitách příspěvkových organizací Zlínského kraje spíše ojedinělé s nejvýznamnější pozicí Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Za pozornost v tomto směru stojí cesta Muzea regionu Valašsko založená zejména na spolupráci s obcemi. Konečně v kontextu doplňkových činností muzeí a galerií poukažme na důvody, které stojí v pozadí relativně vyššího podílu tržeb z vlastní činnosti na celkových výnosech u některých z nich (viz tabulka 1-3). Takto Muzeum východních Čech v Hradci Králové nebo Regionální muzeum v Náchodě generovalo relativně vysoké příjmy z realizace archeologických prací spojených se stavbou silniční sítě v regionu. Muzeum Českého ráje v Turnově generuje relativně vysoké příjmy z prodeje zboží a služeb, které vychází z aktivit místní prodejny a bistra. Důraz je v tomto směru kladen na vytváření příjmů v průběhu konání akcí. Galerie Klatovy generuje relativně vysoké příjmy prostřednictvím pronájmu svých prostor pro účely svateb a současně provozem restaurace. Poznamenejme, že podobně jako v případě Muzea regionu Valašsko jsou tyto aktivity spojeny s umístěním galerie v prostorech hradu. 55

KNIHOVNY 2017 VÝBĚR ZE ZÁKLADNÍCH STATISTICKÝCH ÚDAJŮ O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE

KNIHOVNY 2017 VÝBĚR ZE ZÁKLADNÍCH STATISTICKÝCH ÚDAJŮ O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE KNIHOVNY 2017 VÝBĚR ZE ZÁKLADNÍCH STATISTICKÝCH ÚDAJŮ O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU CENTRUM INFORMACÍ A STATISTIK KULTURY www.nipos-mk.cz KNIHOVNY Předmětem

Více

VÝSTAVNÍ ČINNOST V OBLASTI PROFESIONÁLNÍHO VÝTVARNÉHO UMĚNÍ A ARCHITEKTURY 2016

VÝSTAVNÍ ČINNOST V OBLASTI PROFESIONÁLNÍHO VÝTVARNÉHO UMĚNÍ A ARCHITEKTURY 2016 VÝSTAVNÍ ČINNOST V OBLASTI PROFESIONÁLNÍHO VÝTVARNÉHO UMĚNÍ A ARCHITEKTURY 2016 VÝBĚR ZE ZÁKLADNÍCH STATISTICKÝCH ÚDAJŮ O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU

Více

Cestovní ruch ve Zlínském kraji a na Slovácku. Jan Pijáček, člen Rady Zlínského kraje Setkání starostů ORP Uherské Hradiště Boršice, 3.

Cestovní ruch ve Zlínském kraji a na Slovácku. Jan Pijáček, člen Rady Zlínského kraje Setkání starostů ORP Uherské Hradiště Boršice, 3. Cestovní ruch ve Zlínském kraji a na Slovácku Jan Pijáček, člen Rady Zlínského kraje Setkání starostů ORP Uherské Hradiště Boršice, 3. května 2018 Základní koncepční dokumenty pro cestovní ruch Aktualizace

Více

VÝSTAVNÍ ČINNOST V OBLASTI PROFESIONÁLNÍHO VÝTVARNÉHO UMĚNÍ A ARCHITEKTURY 2017

VÝSTAVNÍ ČINNOST V OBLASTI PROFESIONÁLNÍHO VÝTVARNÉHO UMĚNÍ A ARCHITEKTURY 2017 VÝSTAVNÍ ČINNOST V OBLASTI PROFESIONÁLNÍHO VÝTVARNÉHO UMĚNÍ A ARCHITEKTURY 2017 VÝBĚR ZE ZÁKLADNÍCH STATISTICKÝCH ÚDAJŮ O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU

Více

Kulturní instituce financované z veřejného rozpočtu, zřizované obcemi a městy v roce 2016

Kulturní instituce financované z veřejného rozpočtu, zřizované obcemi a městy v roce 2016 NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU P.O.BOX 12 Fügnerovo náměstí 1866/5 120 21Praha 2 telefon: +420 221 507 900 e-mail: nipos@nipos-mk.cz www.nipos-mk.cz Kulturní instituce financované

Více

HUDEBNÍ SOUBORY 2017 VÝBĚR ZE ZÁKLADNÍCH STATISTICKÝCH ÚDAJŮ O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE

HUDEBNÍ SOUBORY 2017 VÝBĚR ZE ZÁKLADNÍCH STATISTICKÝCH ÚDAJŮ O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE HUDEBNÍ SOUBORY 2017 VÝBĚR ZE ZÁKLADNÍCH STATISTICKÝCH ÚDAJŮ O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU CENTRUM INFORMACÍ A STATISTIK KULTURY www.nipos-mk.cz HUDEBNÍ

Více

Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 (předběžné výsledky)

Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 (předběžné výsledky) Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 (předběžné výsledky) Cestovní ruch ve 4. čtvrtletí 2015 V samotném 4. čtvrtletí 2015 navštívilo Plzeňský kraj 119 193 osob, z toho 55,4

Více

Hromadná ubytovací zařízení a jejich využití ve Zlínském kraji v letech 2000 až 2008

Hromadná ubytovací zařízení a jejich využití ve Zlínském kraji v letech 2000 až 2008 a jejich využití ve Zlínském kraji v letech až kraj je svou rozlohou čtvrtým nejmenším krajem v republice (počítáno i s Prahou) a svým počtem obyvatel se řadí do středu krajského pořadí, na osmé místo.

Více

Kulturní instituce financované z veřejného rozpočtu, zřizované obcemi a městy v roce 2015

Kulturní instituce financované z veřejného rozpočtu, zřizované obcemi a městy v roce 2015 NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU P.O.BOX 12 Fügnerovo náměstí 1866/5 120 21 Praha 2 telefon: +420 221 507 900 e-mail: nipos@nipos-mk.cz www.nipos-mk.cz Kulturní instituce financované

Více

Spolupráce hlavní mechanismus rozvoje cestovního ruchu v regionu Východní Morava

Spolupráce hlavní mechanismus rozvoje cestovního ruchu v regionu Východní Morava Výroční konference cestovního ruchu Východní Moravy 2015 10. února 2015 Kongresové centrum REC GROUP Staré Město Spolupráce hlavní mechanismus rozvoje cestovního ruchu v regionu Východní Morava Zdeněk

Více

Obsah a struktura Koncepce VKIS v kraji Pardubice

Obsah a struktura Koncepce VKIS v kraji Pardubice Obsah a struktura Koncepce VKIS v kraji 11. 12. 6. 2012 Pardubice Jakou koncepci zpracováváme? Koncepce rozvoje regionálních funkcí Koncepce rozvoje VKIS v kraji Časový horizont: 2015, výhled do roku 2020

Více

ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ ÚDAJE

ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ ÚDAJE ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ ÚDAJE O KULTUŘE V České republice 2015 III. díl KNIHOVNY A VYDAVATELSKÁ ČINNOST Národní informační a poradenské středisko pro kulturu Centrum informací a statistik kultury www.nipos-mk.cz

Více

ORP Bystřice pod Hostýnem Zlínský kraj

ORP Bystřice pod Hostýnem Zlínský kraj Historické městské soubory Zámky 1 15 2 30 Křesťanské sakrální památky 1 40 Muzea, galerie 1 1 35 Turistická informační centra 1 15 Úhrn 135 Rekreační a turistická krajina I 140 Rekreační a turistická

Více

Výsledky a trendy návštěvnosti Zlínského kraje a dalších moravských krajů v roce 2017

Výsledky a trendy návštěvnosti Zlínského kraje a dalších moravských krajů v roce 2017 Výsledky a trendy návštěvnosti Zlínského kraje a dalších moravských krajů v roce 2017 RNDr. Ivan Marek Bc. Nikola Bartoníčková Zdroje: ČSÚ návštěvnost v Hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) CCRVM návštěvnost

Více

Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015

Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 (předběžné výsledky) Cestovní ruch ve 4. čtvrtletí 2015 V samotném 4. čtvrtletí 2015 navštívilo Plzeňský kraj 119 193 osob, z toho 55,4

Více

Marketing destinací ední Morava a Jeseníky

Marketing destinací ední Morava a Jeseníky Marketing destinací Středn ední Morava a Jeseníky A.Křetínská Olomoucký kraj, oddělení cestovního ruchu Ing. H. Kotíková, Ph.D Katedra rekreologie FTK UP, Olomouc RNDr. I. Marek m-ark Marketing a reklama

Více

Úvod. do 500 obyvatel. do obyvatel hod. do 1000 obyvatel. nad obyvatel 50 a více hod. do 3000 obyvatel.

Úvod. do 500 obyvatel. do obyvatel hod. do 1000 obyvatel. nad obyvatel 50 a více hod. do 3000 obyvatel. Úvod Tento materiál byl zpracován na základě Metodického pokynu Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb (dále jen VKIS) poskytovaných knihovnami zřizovanými

Více

Projekt Digitalizace a ukládání ve Zlínském kraji zkušenosti, postřehy

Projekt Digitalizace a ukládání ve Zlínském kraji zkušenosti, postřehy Projekt Digitalizace a ukládání ve Zlínském kraji zkušenosti, postřehy Ing. Jan Kaňka kanka@kfbz.cz Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně Konference INFORUM, 28. 5. 2014 Praha Krajské digitalizace

Více

ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ ÚDAJE O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE

ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ ÚDAJE O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ ÚDAJE O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE 2017 III. díl KNIHOVNY A VYDAVATELSKÁ ČINNOST NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU CENTRUM INFORMACÍ A STATISTIK KULTURY www.nipos.cz

Více

ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ ÚDAJE O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE

ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ ÚDAJE O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ ÚDAJE O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE 2016 III. díl KNIHOVNY A VYDAVATELSKÁ ČINNOST NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU CENTRUM INFORMACÍ A STATISTIK KULTURY www.nipos-mk.cz

Více

Pro koho je studie ekonomického dopadu vhodná?

Pro koho je studie ekonomického dopadu vhodná? Pro koho je studie ekonomického dopadu vhodná? Ekonomické dopady generuje každá organizace i každý jednotlivec, lze je tedy spočítat pro jakýkoli subjekt. Ve světě bývají studie ekonomického dopadu zpracovávány

Více

Jihomoravský 32, , Karlovarský 22, , Královéhradecký 29, , Liberecký 26, ,

Jihomoravský 32, , Karlovarský 22, , Královéhradecký 29, , Liberecký 26, , Příprava Olomouckého a Zlínského kraje na kohezní politiku EU 2014+ Analýza dopadů politiky soudržnosti v území NUTS2 Střední Morava A) Analýza využívání strukturálních fondů 2007 2011 Kohezní politika

Více

VYDAVATELÉ 2016 VÝBĚR ZE ZÁKLADNÍCH STATISTICKÝCH ÚDAJŮ O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE

VYDAVATELÉ 2016 VÝBĚR ZE ZÁKLADNÍCH STATISTICKÝCH ÚDAJŮ O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE VYDAVATELÉ 2016 VÝBĚR ZE ZÁKLADNÍCH STATISTICKÝCH ÚDAJŮ O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU CENTRUM INFORMACÍ A STATISTIK KULTURY www.nipos-mk.cz VYDAVATELÉ

Více

Mapování kulturních a kreativních průmyslů v Olomouci. Radek Palaščák, 9. 12. 2015, úsek vnějších vztahů, Rektorát Univerzity Palackého

Mapování kulturních a kreativních průmyslů v Olomouci. Radek Palaščák, 9. 12. 2015, úsek vnějších vztahů, Rektorát Univerzity Palackého Mapování kulturních a kreativních průmyslů v Olomouci podnět k mapovaní oblasti vzešel z univerzitního prostředí: dojednána podpora a spolupráce s politickou reprezentací města i magistrátními odbory zejm.

Více

Návštěvnost turistických cílů v ČR 2009

Návštěvnost turistických cílů v ČR 2009 TOP 10 (20) nejnavštěvovanějších turistických cílů v ČR pořadí turistický cíl počet pořadí návštěvníků 2008 1. ZOO Praha 1,3 milionu (2.) 2. Pražský hrad 1,21milionu (1.) 3. Aquapalace Praha 760 tisíc

Více

ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ ÚDAJE O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE

ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ ÚDAJE O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ ÚDAJE O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE 2014 III. díl KNIHOVNY A VYDAVATELSKÁ ČINNOST NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU Centrum informací a statistik kultury WWW.NIPOS-MK.CZ

Více

Výsledky a trendy návštěvnosti Zlínského kraje a dalších krajů v roce 2016

Výsledky a trendy návštěvnosti Zlínského kraje a dalších krajů v roce 2016 Výsledky a trendy návštěvnosti Zlínského kraje a dalších krajů v roce 2016 Dr. Ivan Marek m-ark Marketing a reklama s.r.o. Zdroje: ČSÚ návštěvnost v Hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) CCRVM návštěvnost

Více

Marketing atraktivit Marketing dlouhodobě udržitelného rozvoje Marketing ubytovacích služeb. Marketing cestovních kanceláří

Marketing atraktivit Marketing dlouhodobě udržitelného rozvoje Marketing ubytovacích služeb. Marketing cestovních kanceláří Marketing atraktivit Vybrané aplikace marketingu cestovního ruchu: Marketing atraktivit Marketing destinací Marketing dlouhodobě udržitelného rozvoje Marketing ubytovacích služeb Marketing lodní a letecká

Více

Regionální vlastivědná periodika v Bibliografii dějin Českých zemí Václava Horčáková

Regionální vlastivědná periodika v Bibliografii dějin Českých zemí Václava Horčáková Regionální vlastivědná periodika v Bibliografii dějin Českých zemí Václava Horčáková Regionální vlastivědná periodika a jejich místo v historiografii Vlašim 24. 25. listopadu 2011 Bibliografie dějin Českých

Více

Indikátor g) Databáze Academic Search Complete + Business Source Complete R (2011) REGISTROVANÍ ČTENÁŘI/STUDENTI

Indikátor g) Databáze Academic Search Complete + Business Source Complete R (2011) REGISTROVANÍ ČTENÁŘI/STUDENTI Indikátor g) Databáze Academic Search Complete + Business Source Complete R. () INSTITUCE/KNIHOVNY ČTENÁŘI/STUDENTI Z REGISTROVANÝCH VŠ 369 245 22 710 Odborné 63 821 7 983 Krajské 350 215 17 505 Muzea

Více

VYDAVATELÉ 2017 VÝBĚR ZE ZÁKLADNÍCH STATISTICKÝCH ÚDAJŮ O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE

VYDAVATELÉ 2017 VÝBĚR ZE ZÁKLADNÍCH STATISTICKÝCH ÚDAJŮ O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE VYDAVATELÉ 2017 VÝBĚR ZE ZÁKLADNÍCH STATISTICKÝCH ÚDAJŮ O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU CENTRUM INFORMACÍ A STATISTIK KULTURY www.nipos-mk.cz VYDAVATELÉ

Více

NEDOSTATEČNÝ A NEÚČINNÝ MARKETING CR V ORP Účinný marketing CR v ORP Chomutov. Roky Plán 1 1 Skutečnost 0 Popis měřítka:

NEDOSTATEČNÝ A NEÚČINNÝ MARKETING CR V ORP Účinný marketing CR v ORP Chomutov. Roky Plán 1 1 Skutečnost 0 Popis měřítka: Problémový okruh 1 Cíl D1 Číslo indikátoru D 1 NEDOSTATEČNÝ A NEÚČINNÝ MARKETING CR V ORP Účinný marketing CR v ORP Chomutov Společná marketingová strategie Vytvořený dokument strategie (ANO/NE) Chomutov,

Více

Návštěvnost turistických cílů v ČR 2008

Návštěvnost turistických cílů v ČR 2008 TOP 10 (20) nejnavštěvovanějších turistických cílů v ČR pořadí turistický cíl počet pořadí návštěvníků 2007 1. Pražský hrad 1,34 milionu (1.) 2. Zoo Praha 1,20 milionu (2.) 3. Židovské muzeum, Praha 612

Více

Městské kulturní středisko v Sušici. ul. T. G. Masaryka 120 342 01 Sušice IČO 00368512, www.mkssu.cz

Městské kulturní středisko v Sušici. ul. T. G. Masaryka 120 342 01 Sušice IČO 00368512, www.mkssu.cz Městské kulturní středisko v Sušici ul. T. G. Masaryka 120 342 01 Sušice IČO 00368512, www.mkssu.cz Výroční zpráva za rok 2008 - 2 - Městské kulturní středisko (příspěvková organizace s právní subjektivitou)

Více

Některé pozoruhodné tendence ve vývoji kultury

Některé pozoruhodné tendence ve vývoji kultury Některé pozoruhodné tendence ve vývoji kultury PhDr. Ing. Jaroslav Novák, CSc. Centrum informací a statistik kultury A) OBECNÝ POHLED Časové řady statistických dat odhalují nově vznikající změny a tendence

Více

Statistika návštěvnosti města Český Krumlov za rok 2011

Statistika návštěvnosti města Český Krumlov za rok 2011 Statistika návštěvnosti města Český Krumlov za rok 2011 Českokrumlovský rozvojový fond, spol. s.r.o. Úsek cestovního ruchu Destinační management Náměstí Svornosti 2 381 01 Český Krumlov www.ckrumlov.cz/destination

Více

MENDELU , Kunovice

MENDELU , Kunovice CMS v JMK MENDELU 13. 6. 2018, Kunovice OBSAH PREZENTACE 1 2 3 4 PŘEDSTAVENÍ PARTNERA REGIONÁLNÍ PRACOVNÍ SKUPINA ÚZEMÍ ROZVOJE CM STEZKY PŘEDCHOZÍ VÝSLEDKY 1 PŘEDSTAVENÍ PARTNERA STRANA 1 MENDELOVA UNIVERZITA

Více

Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace

Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace Díky deseti hudebním festivalům, členům Asociaci hudebních festivalů České republiky, utratili návštěvníci v městech konání festivalů

Více

ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ ÚDAJE O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE

ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ ÚDAJE O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ ÚDAJE O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE 2012 III. díl KNIHOVNY A VYDAVATELSKÁ ČINNOST NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU Centrum informací a statistik kultury WWW.NIPOS-MK.CZ

Více

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17 Předmluva................................................. 15 1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění.....................................

Více

ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ ÚDAJE O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE

ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ ÚDAJE O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ ÚDAJE O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE 2011 III. díl KNIHOVNY A VYDAVATELSKÁ ČINNOST NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU Centrum informací a statistik kultury WWW.NIPOS-MK.CZ

Více

III. díl C I K KNIHOVNY A VYDAVATELSKÁ ČINNOST ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ ÚDAJE O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO

III. díl C I K KNIHOVNY A VYDAVATELSKÁ ČINNOST ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ ÚDAJE O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ ÚDAJE O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU WWW.NIPOS-MK.CZ 2010 III. díl C I K Centrum informací a statistik kultury KNIHOVNY A VYDAVATELSKÁ

Více

Ekonomické výsledky nemocnic

Ekonomické výsledky nemocnic Ekonomické výsledky nemocnic k 31. 12. 2014 Zpracovatel: Ing. Markéta Bartůňková, Ing. Zdeňka Nováková Předkladatel: doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D. Datum: 9.11.2015 Ústav zdravotnických informací a statistiky

Více

Úvod 5. Síť veřejných knihoven Plzeňského kraje 7. Knihovní fond ve veřejných knihovnách sumář bez SVK PK 8. Knihovní fond v pověřených knihovnách.

Úvod 5. Síť veřejných knihoven Plzeňského kraje 7. Knihovní fond ve veřejných knihovnách sumář bez SVK PK 8. Knihovní fond v pověřených knihovnách. Přehled činnosti veřejných knihoven Plzeňského kraje v roce 2017 Přehled činnosti veřejných knihoven Plzeňského kraje v roce 2017 OBSAH Úvod 5 Síť veřejných knihoven Plzeňského kraje 7 Knihovní fond ve

Více

Standard pro doplňování a aktualizace knihovního fondu

Standard pro doplňování a aktualizace knihovního fondu Standard pro doplňování a aktualizace knihovního fondu Seminář pracovníků profesionálních knihoven Zlínského kraje Uherské Hradiště, 27. dubna 2016 Standard pro doplňování a aktualizaci knihovního fondu

Více

2. Charakteristika navržených variant vymezení venkova

2. Charakteristika navržených variant vymezení venkova 2. Charakteristika navržených variant vymezení venkova Pro účely této publikace bylo zvoleno osm způsobů vymezení venkovského u, přičemž je na čtenáři, aby posoudil, která z těchto variant mu nejvíce vyhovuje.

Více

1. Statistické šetření návštěvnosti na Pražském hradě

1. Statistické šetření návštěvnosti na Pražském hradě 1. Statistické šetření návštěvnosti na Pražském hradě 2. Analýza návštěvníků muzeí a galerií na základě elektronického dotazování závěrečná zpráva týkající se návštěvníků Národního muzea. Analýza

Více

I. SÍŤ VEŘEJNÝCH KNIHOVEN PLZEŇSKÉHO KRAJE K N I H O V N Y

I. SÍŤ VEŘEJNÝCH KNIHOVEN PLZEŇSKÉHO KRAJE K N I H O V N Y ÚVOD Přehled činnosti veřejných knihoven Plzeňského kraje v roce 2016 vychází ze statistických údajů zpracovaných ročních výkazů o knihovnách za rok 2016, Kult (MK) 12-01. Statistický materiál je rozdělen

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Značení kulturních a turistických cílů ve Zlínském kraji

Značení kulturních a turistických cílů ve Zlínském kraji Značení kulturních a turistických cílů ve Zlínském kraji Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií Padesát čtyři kulturních a turistických cílů ve Zlínském kraji bude označeno podle evropských standardů,

Více

Statistika návštěvnosti za rok 2010 Ubytování roku 2010 nárůstu lůžkové kapacity 4 568 lůžek počet přenocování v roce 2010 vzrostl

Statistika návštěvnosti za rok 2010 Ubytování roku 2010 nárůstu lůžkové kapacity 4 568 lůžek počet přenocování v roce 2010 vzrostl Statistika návštěvnosti za rok 2010 Destinační management sleduje statistické ukazatele návštěvnosti již od roku 1994. Jedná se především o data týkající se počtu přenocování turistů, obsazenosti parkovišť,

Více

Souhrn údajů statistických částí Zpráv o činnosti certifikovaných ICM v ČR. za rok 2015

Souhrn údajů statistických částí Zpráv o činnosti certifikovaných ICM v ČR. za rok 2015 Souhrn údajů statistických částí Zpráv o činnosti certifikovaných v ČR za rok 2015 Souhrn údajů ze statistických částí Zpráv o činnosti certifikovaných v ČR za rok 2015 Souhrn údajů statistických částí

Více

semináře pracovníků knihoven muzeí a galerií na fotografiích a v zápisech

semináře pracovníků knihoven muzeí a galerií na fotografiích a v zápisech semináře pracovníků knihoven muzeí a galerií na fotografiích a v zápisech Teplice Oblastní vlastivědné muzeum v Teplicích 1. seminář (4. 6. dubna 1973) Teplice Oblastní vlastivědné muzeum v Teplicích 1.

Více

3. Hodnocení regionálních rozdílů podle funkčních regionů

3. Hodnocení regionálních rozdílů podle funkčních regionů 3. Hodnocení regionálních rozdílů podle funkčních regionů 3.1 Území s nepříznivým demografickým vývojem Na základě vývoje vybraných demografických ukazatelů (počet obyvatel, index stáří a podíl obyvatel

Více

6. FÓRUM CESTOVNÍHO RUCHU IMAGE / IMPULSY / INSPIRACE BESKYDY 2017 TO BESKYDY-VALAŠSKO. Zpracoval(a): Mgr. David Karčmář. Datum:

6. FÓRUM CESTOVNÍHO RUCHU IMAGE / IMPULSY / INSPIRACE BESKYDY 2017 TO BESKYDY-VALAŠSKO. Zpracoval(a): Mgr. David Karčmář. Datum: 6. FÓRUM CESTOVNÍHO RUCHU TO BESKYDY-VALAŠSKO IMAGE / IMPULSY / INSPIRACE BESKYDY 2017 Zpracoval(a): Mgr. David Karčmář Datum: 9. 5. 2017 Cestovní ruch v Moravskoslezském kraji Stručná statistika: zdroj

Více

PERIODICKÝ TISK 2017 VÝBĚR ZE ZÁKLADNÍCH STATISTICKÝCH ÚDAJŮ O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE

PERIODICKÝ TISK 2017 VÝBĚR ZE ZÁKLADNÍCH STATISTICKÝCH ÚDAJŮ O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE PERIODICKÝ TISK 2017 VÝBĚR ZE ZÁKLADNÍCH STATISTICKÝCH ÚDAJŮ O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU CENTRUM INFORMACÍ A STATISTIK KULTURY www.nipos-mk.cz PERIODICKÝ

Více

PERIODICKÝ TISK 2016 VÝBĚR ZE ZÁKLADNÍCH STATISTICKÝCH ÚDAJŮ O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE

PERIODICKÝ TISK 2016 VÝBĚR ZE ZÁKLADNÍCH STATISTICKÝCH ÚDAJŮ O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE PERIODICKÝ TISK 2016 VÝBĚR ZE ZÁKLADNÍCH STATISTICKÝCH ÚDAJŮ O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU CENTRUM INFORMACÍ A STATISTIK KULTURY www.nipos-mk.cz PERIODICKÝ

Více

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a

Více

Strategie vztahu muzea k veřejnosti

Strategie vztahu muzea k veřejnosti Projekt oblasti podpory OP VK Další vzdělávání Strategie vztahu muzea k veřejnosti Alexandra Brabcová metodika přednášky Projekt oblasti podpory OP VK Další vzdělávání STRATEGIE MUZEA VE VZTAHU K VEŘEJNOSTI

Více

ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ ÚDAJE O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE

ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ ÚDAJE O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ ÚDAJE O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE 2013 III. díl KNIHOVNY A VYDAVATELSKÁ ČINNOST NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU Centrum informací a statistik kultury WWW.NIPOS-MK.CZ

Více

B. VYUŽITÍ VYBRANÝCH NOVĚ POSTAVENÝCH CYKLISTICKÝCH KOMUNIKACÍ A UŽÍVÁNÍ CYKLISTICKÝCH PŘILEB

B. VYUŽITÍ VYBRANÝCH NOVĚ POSTAVENÝCH CYKLISTICKÝCH KOMUNIKACÍ A UŽÍVÁNÍ CYKLISTICKÝCH PŘILEB B. VYUŽITÍ VYBRANÝCH NOVĚ POSTAVENÝCH CYKLISTICKÝCH KOMUNIKACÍ A UŽÍVÁNÍ CYKLISTICKÝCH PŘILEB Ing. Jiří Čarský, Ph.D. (Duben 2007) Pokud chceme modelovat rozvoj cyklistické infrastruktury, je nutné zhodnotit

Více

Vyhodnocení plnění standardu VKIS ve veřejných knihovnách Jihomoravského kraje v roce 2016

Vyhodnocení plnění standardu VKIS ve veřejných knihovnách Jihomoravského kraje v roce 2016 Vyhodnocení plnění standardu VKIS ve veřejných knihovnách Jihomoravského kraje v roce 2016 Analýza Standardu veřejných knihovnických a informačních služeb v Jihomoravském kraji Obsah 1. Úvod... 3 2. Plnění

Více

Účast na veletrzích a dalších akcích v září

Účast na veletrzích a dalších akcích v září Účast na veletrzích a dalších akcích v září CIAF, 2. -3. 9. Hradec Králové CIAF je největší leteckou přehlídkou a soutěží špičkových vojenských bojových letounů v České republice. Královéhradecké letiště

Více

Role regionálních funkcí v oblasti vzdělávání knihovníků se zaměřením na zkušenosti ve Zlínském kraji

Role regionálních funkcí v oblasti vzdělávání knihovníků se zaměřením na zkušenosti ve Zlínském kraji Role regionálních funkcí v oblasti vzdělávání knihovníků se zaměřením na zkušenosti ve Zlínském kraji 25. října 2017, Regionální funkce knihoven, Pardubice Obsah Regionální funkce knihoven ve Zlínském

Více

Plán marketingových aktivit oddělení cestovního ruchu KÚPK

Plán marketingových aktivit oddělení cestovního ruchu KÚPK Plán marketingových aktivit oddělení cestovního ruchu KÚPK 2016-2017 Zpracoval: Bc. Ilona Šnebergerová Bc. Filip Beránek 1 Obsah: 1. Úvod...3 2. Strategické cíle v oblasti cestovního ruchu...3 2.1. Zvýšení

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Výroční zpráva o hospodaření. Univerzita Pardubice. Fakulta zdravotnických studií

Výroční zpráva o hospodaření. Univerzita Pardubice. Fakulta zdravotnických studií 2012 Výroční zpráva o hospodaření Univerzita Pardubice Fakulta zdravotnických studií Obsah ÚVOD... 4 1. Neinvestiční výnosy... 5 1.1 Srovnání skutečných výnosů s rozpočtem... 5 2. Neinvestiční náklady...

Více

Vyhodnocení plnění standardu VKIS ve veřejných knihovnách Jihomoravského kraje v roce 2009

Vyhodnocení plnění standardu VKIS ve veřejných knihovnách Jihomoravského kraje v roce 2009 Vyhodnocení plnění standardu VKIS ve veřejných knihovnách Jihomoravského kraje v roce 2009 Analýza Standardu veřejných knihovnických a informačních služeb v Jihomoravském kraji Ministerstvo kultury České

Více

jednání Zastupitelstva města Ústí nad Labem

jednání Zastupitelstva města Ústí nad Labem jednání Zastupitelstva města Ústí nad Labem dne: 6. 12. 2017 bod programu: 17 věc: Rozdělení finančních prostředků v oblasti kultury v roce 2018 instituce každoročně podporované důvod předložení: Zákon

Více

Individuální národní projekt UNIV 2 KRAJE

Individuální národní projekt UNIV 2 KRAJE Individuální národní projekt UNIV 2 KRAJE Projekt, do kterého se škola přihlásila Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské Valašské Meziříčí 19. listopad 2009 Projekt UNIV (1) Výsledky projektu UNIV (1)

Více

Památkově chráněná území ve Zlínském kraji:

Památkově chráněná území ve Zlínském kraji: Památkově chráněná území ve Zlínském kraji: památkové rezervace - městské, vesnické (MPR, VPR), památkové zóny - městské, vesnické (MPZ, VPZ), ochranná pásma kulturních památek a národních kulturních památek

Více

ebadatelna Zlínského kraje

ebadatelna Zlínského kraje ebadatelna Zlínského kraje Portál pro zpřístupnění digitálního obsahu paměťových institucí Zlínského kraje Ing. Vítězslav Mach, Krajský úřad Zlínského kraje, oddělení informatiky PhDr. Blanka Rašticová,

Více

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26 POROVNÁNÍ KRAJSKÝCH NORMATIVŮ MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ STANOVENÝCH JEDNOTLIVÝMI KRAJSKÝMI ÚŘADY PRO KRAJSKÉ A OBECNÍ ŠKOLSTVÍ V ROCE 2010 MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

Více

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Pracovní skupina Cestovní ruch 18. 12. 2012 ISRR Krkonoše Cíl: analyzovat aktuální situace regionu Krkonoše identifikovat rozvojové problémy Krkonoš navrhnout

Více

Zpráva o hospodaření. Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě. za rok 2000

Zpráva o hospodaření. Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě. za rok 2000 Zpráva o hospodaření Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě za rok 2000 1. Úvod Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě vykázal za rok 2000 zisk ve výši 37 tis. Kč. Jedná se o zisk, kterého

Více

Stavební veletrhy Brno 2014. 23. 26. dubna 2014 Brno - Výstaviště

Stavební veletrhy Brno 2014. 23. 26. dubna 2014 Brno - Výstaviště Stavební veletrhy Brno 2014 23. 26. dubna 2014 Brno - Výstaviště Novinky pro rok 2014 Zkrácení doby veletrhu středa - sobota Posílení návštěvnosti koncových zákazníků segment B2C změna otevírací doby 10:00

Více

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Praha, září 2015 Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Obsah Obsah... 2 1 Úvod... 3 2 Zjištění... 4 2.1 Ubytovaní žáci a studenti... 4 2.2 Žáci,

Více

RADIO PROJEKT: základní výsledky výzkumu období: výsledky zveřejněny dne

RADIO PROJEKT: základní výsledky výzkumu období: výsledky zveřejněny dne RADIO PROJEKT: základní výsledky výzkumu období: 1. 1.2019-30.6.2019 výsledky zveřejněny dne 7. 8. 2019 Interní materiál ČRo obsahuje: informace o poslechovosti rozhlasových stanic, které zjišťuje kontinuální

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Plzni. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Plzni. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Plzni Měsíční statistická zpráva říjen 2016 Zpracoval: Tomáš Moravec, DiS. http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/plk/statistiky Informace o nezaměstnanosti v Plzeňském kraji k

Více

Přidělené dotace na regionální funkce v roce 2004

Přidělené dotace na regionální funkce v roce 2004 Přidělené dotace na regionální funkce v roce 2004 Celkem Z toho Kraj-místo Provozovatel - příjemce dotace Investice Neinvestice Z toho (Uváděno v tisících Kč) Hl. m. Praha Městská knihovna v Praze 2 785

Více

Strategický plán města Plzně marketing města a cestovní ruch. 17. března 2016

Strategický plán města Plzně marketing města a cestovní ruch. 17. března 2016 Strategický plán města Plzně marketing města a cestovní ruch 17. března 2016 Marketing města obecně: proces zaměřený na uspokojování potřeb zákazníků město: maximum co nejkvalitnějších služeb za co nejnižší

Více

RADIO PROJEKT: základní výsledky výzkumu období: výsledky zveřejněny dne

RADIO PROJEKT: základní výsledky výzkumu období: výsledky zveřejněny dne RADIO PROJEKT: základní výsledky výzkumu období: 1.10.2018 31.3.2019 výsledky zveřejněny dne 15. 5. 2019 Interní materiál ČRo obsahuje: informace o poslechovosti rozhlasových stanic, které zjišťuje kontinuální

Více

CENTRUM PRO ROZVOJ MUZEJNÍ PEDAGOGIKY A PRÁCE MUZEÍ SE ZDRAVOTNĚ POSTIŽENOU MLÁDEŽÍ PŘI MZM V BRNĚ

CENTRUM PRO ROZVOJ MUZEJNÍ PEDAGOGIKY A PRÁCE MUZEÍ SE ZDRAVOTNĚ POSTIŽENOU MLÁDEŽÍ PŘI MZM V BRNĚ CENTRUM PRO ROZVOJ MUZEJNÍ PEDAGOGIKY A PRÁCE MUZEÍ SE ZDRAVOTNĚ POSTIŽENOU MLÁDEŽÍ PŘI MZM V BRNĚ Centrum pro rozvoj muzejní pedagogiky a práce muzeí se zdravotně postiženou mládeží bylo zřízeno při oddělení

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Liberci. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Liberci. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Liberci Měsíční statistická zpráva říjen 2015 Zpracoval: Ing. Petr Malkovský https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/lbk/kop/liberec/statistiky Informace o nezaměstnanosti

Více

Živé muzeum. Ing. Jindřich Ondruš

Živé muzeum. Ing. Jindřich Ondruš Živé muzeum Ing. Jindřich Ondruš Mapa areálů KDO JSME A CO DĚLÁME Jedno z nejstarších a největších muzeí svého druhu ve střední Evropě, založené v roce 1925. Národní kulturní památky. Příspěvková organizace

Více

Výsledky zpracování satelitního účtu kultury za rok 2017

Výsledky zpracování satelitního účtu kultury za rok 2017 Výsledky zpracování satelitního účtu kultury za rok 2017 Ing. PhDr. Jaroslav Novák, CSc. Praha OBSAH PREZENTACE Úvod Předpoklady sestavení satelitního účtu kultury Vymezení sektoru kultury Zdroje financování

Více

3.1 Meziokresní stěhování

3.1 Meziokresní stěhování 3.1 Meziokresní stěhování Podíl stěhování mezi okresy kraje za celé období představuje pětinu z objemu celkové migrace, což se nemění ani v jednotlivých rocích. Jeho rozsah v jednotlivých rocích mírně

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Liberci. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Liberci. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Liberci Měsíční statistická zpráva říjen 2017 Zpracoval: Ing. Petr Malkovský https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/lbk/kop/liberec/statistiky Informace o nezaměstnanosti v Libereckém

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Jihlavě. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Jihlavě. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Jihlavě Měsíční statistická zpráva 2017 Zpracoval: Pavel Literák, BA(Hons) http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/bulletin Informace o nezaměstnanosti v

Více

PREZENTACE REGIONÁLNÍHO ODDĚLENÍ. Knihovny města Ostravy

PREZENTACE REGIONÁLNÍHO ODDĚLENÍ. Knihovny města Ostravy PREZENTACE REGIONÁLNÍHO ODDĚLENÍ Knihovny města Ostravy PŘEDSTAVENÍ A VYMEZENÍ REGIONÁLNÍHO ODDĚLENÍ Obsáhlý fond dokumentů o regionu a od regionálních autorů. Pořádá vzdělávací a kulturní akce, digitalizuje

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

1. Vnitřní stěhování v České republice

1. Vnitřní stěhování v České republice 1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.

Více

ZPRÁVA Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ REALIZOVANÉHO PRO ÚČELY ZPRACOVÁNÍ INTEGROVANÉ STRATEGIE ÚZEMÍ MAS DOLNOBŘEŽANSKO

ZPRÁVA Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ REALIZOVANÉHO PRO ÚČELY ZPRACOVÁNÍ INTEGROVANÉ STRATEGIE ÚZEMÍ MAS DOLNOBŘEŽANSKO ZPRÁVA Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ REALIZOVANÉHO PRO ÚČELY ZPRACOVÁNÍ INTEGROVANÉ STRATEGIE ÚZEMÍ MAS DOLNOBŘEŽANSKO CÍLE DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ V návaznosti na zpracování Integrované strategie území MAS Dolnobřežansko

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Liberci. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Liberci. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Liberci Měsíční statistická zpráva květen 2015 Zpracoval: Ing. Petr Malkovský https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/lbk/kop/liberec/statistiky Informace o nezaměstnanosti

Více

V následující tabulce je přehledně znázorněn vývoj četnosti okresů v pěti intervalech intenzity bytové výstavby v průběhu let

V následující tabulce je přehledně znázorněn vývoj četnosti okresů v pěti intervalech intenzity bytové výstavby v průběhu let 5. BYTOVÁ VÝSTAVBA V OKRESECH V následujícím textu uvádíme stručnou charakteristiku bytové výstavby za okresy. Postupně budou rozebrány byty dokončené, zahájené a rozestavěné. Podrobné sestavy jednotlivých

Více

Vyhodnocení výzvy Smart Akcelerátor

Vyhodnocení výzvy Smart Akcelerátor Vyhodnocení výzvy Smart Akcelerátor Obsah Manažerské shrnutí... 3 Metodika a obsah šetření... 3 Stručné závěry šetření... 4 2 Manažerské shrnutí V souvislosti s přípravou výzvy Smart Akcelerátor II přistoupil

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Plzni. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Plzni. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Plzni Měsíční statistická zpráva březen 2017 Zpracoval: Tomáš Moravec, DiS. http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/plk/statistiky Informace o nezaměstnanosti v Plzeňském kraji k

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Olomouci. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Olomouci. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Olomouci Měsíční statistická zpráva září 2018 Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/olk/statistiky Informace o nezaměstnanosti v Olomouckém kraji

Více

KONFERENCE NÁRODNÍ STRATEGIE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY ČR KAPITOLA 9 VELKÉ KARLOVICE A SLOVÁCKO, KVĚTNA 2007

KONFERENCE NÁRODNÍ STRATEGIE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY ČR KAPITOLA 9 VELKÉ KARLOVICE A SLOVÁCKO, KVĚTNA 2007 VYUŽITÍ VYBRANÝCH NOVĚ POSTAVENÝCH CYKLISTICKÝCH KOMUNIKACÍ A UŽÍVÁNÍ CYKLISTICKÝCH PŘILEB ING. JIŘÍ ČARSKÝ, ČVUT v Praze - Fakulta dopravní, Katedra dopravních systémů, www.fd.cvut.cz, E-MAIL: carsky@fd.cvut.cz

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Liberci. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Liberci. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Liberci Měsíční statistická zpráva září 2016 Zpracoval: Ing. Petr Malkovský https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/lbk/kop/liberec/statistiky Informace o nezaměstnanosti v Libereckém

Více