HODNOTA A CENA INFORMACÍ V CESTOVNÍM RUCHU

Transkript

1 ABSTRAKT HODNOTA A CENA INFORMACÍ V CESTOVNÍM RUCHU Value and prce of nformaton n toursm Prof. Ing. Ctrad SCHEJBAL, CSc., Dr.h.c. Vysoká škola logstky Přerov, katedra humantních a přírodovědních dscpln e-mal: ctrad.schejbal@vslg.cz Hodnota a cena nformace je předmětem dskuzí po dlouhou dobu. Informační zboží, jehož tržní hodnota je odvozena od obsažené nformace, má určté zvláštní charakterstky, které ho odlšují od ostatního ekonomckého zboží (např. vysoké až velm vysoké prvotní výrobní náklady a velm nízké náklady na reprodukc, komprmovatelnost, nervaltnost, nevyloučtelnost apod.) a které ztěžují stanovení jeho hodnoty a ceny. Hodnota nformace závsí na celé řadě faktorů, jako je prostorová pozce a čas vznku nformace a jejího použtí, její úplnost, spolehlvost a přesnost, užtečnost pro rozhodování atd. Vedle toho s musíme být vědom skutečnost, že nherentní součástí mnoha nformací je jstý podíl subjektvty. ABSTRACT Value and prce of nformaton have been subject to dscusson for a long tme. Informaton goods, whose market value s derved from the nformaton contaned, has some pecular characterstcs, that dstngush t from other economcal goods (e.g. hgh to very hgh prmary producton costs and margnal costs of reproducton, expermental qualty, compressblty, non-rvalty, non-exclusvty, etc.). Ths complcates the determnaton of both ts value and ts prce. The value of nformaton depends on many factors, lke the spatal poston and the tme of nformaton creaton and applcaton, ts completeness, relablty and accuracy, usefulness for decson-makng, etc. Moreover, we have to take nto account, that certan porton of subjectvty s nherent part of a lot of nformaton. Klíčová slova Informační zboží, hodnota nformace, cena nformace. Keywords Informaton goods, value of nformaton, prce of nformaton. 1. ÚVOD Charakterstckým rysem současné etapy vývoje ldské společnost je výroba a výměna nformací. Vědní obory dospěly do stáda, kdy svým výsledky a technologckým aplkacem zasahují v současnost do všech oblastí žvota společnost. Nárůst množství dat a z nch odvozovaných nformací je obrovský a obtížně zvládnutelný. Podle údajů z roku 2004 na světě ročně vycházelo 70 tsíc vědeckých a odborných časopsů, což představuje 6 až 7 tsíc článků s cca 100 tsíc stránkam za den (Jonák, 2004). Denně je publkováno vědeckých článků, přčemž počet publkovaných článků se každých 5,5 roku zdvojnásobuje. Ročně vychází as 300 tsíc odborných monografí a 15 tsíc sborníků z konferencí. Internetové prohlížeče obsahují mlardy webových stránek. Podle třetí stude analytcké frmy IDC bylo v roce 2008 bylo vytvořeno 3,892x10 20 btů dgtálních nformací. Objem dgtálních nformací se celosvětově zdvojnásobí zhruba každých 18 měsíců - tj. bude rychlostí růstu zhruba kopírovat tzv. Moorův zákon původně zformulovaný pro rychlost procesorů. V roce 2012 bude vytvořeno pětkrát více dgtálních nformací než v roce

2 Informace se stávají velm důležtou a stále významnější komodtou, která je předmětem rozsáhlé a to globální směny. Informace tak patří k nejžádanějšímu obchodnímu artklu. Uvedený trend pochoptelně platí ve sféře cestovního ruchu, který bez rozsáhlých, včasných a relevantních nformací nemůže pracovat. Podle Varana (1998) se cokolv, co lze dgtalzovat (např. fotografe, knha, flm, pops turstcké destnace, záznam hudby, telefonní hovor), považuje za nformační zboží. Povšmněme s, že defnce říká cokolv, co lze dgtalzovat, čl nepožaduje aktuální dgtalzac. Zřejmě výstžnější a přesnější defnce je, že nformační zboží je typ komodty, jejíž tržní hodnota je odvozena z obsažené nformace. Hodnota a cena nformace je předmětem dskuzí po dlouhou dobu. V prncpu exstují dva rozdílné přístupy. Prvý považuje hodnotu nformace za shodnou s náklady na její získání (koncept hmotného statku), druhý chápe hodnotu nformace jako takovou (koncept nehmotného statku). Podle Zwllenberga (1985) představují nformace komodtu, která má následující vlastnost: - je nehmotná a může nahradt kaptál, prác a materál; - je závslá na ldském vnímání; - použtím nezanká, ale s časem ztrácí část své hodnoty; - lze j velm rychle a snadno dstrbuovat př relatvně nízkých nákladech; - je komprmovatelná; - v obecném smyslu je volně sdílená, a tudíž není nedostatková. Informační zboží má tedy určté charakterstky, které ho odlšují od ostatního ekonomckého zboží (Ponels 2007, Meretz 2007). Zaprvé jde o to, že velký význam má zkušenost kupujícího se zbožím (experence good), což znamená, že pro určení hodnoty zboží je nutná znalost dotyčného produktu. Jednoduše řečeno hodnotu nformace poznáte, až poznáte její obsah. Proto např. softwarové frmy nabízejí demoverze č produkty s omezenou dobou použtí, výrobc počítačových her starší č omezené verze, hudební odvětví přes radostance předkládá část nové produkce, vědecká perodka zveřejňují na nternetu abstrakty obsažených prací, apod. Zadruhé jde o zboží typcky nervaltní, tj. použtí jednou osobou nezmenšuje možnost jné osoby použít stejné nformační zboží. Zatřetí toto zboží může rovněž být nevyloučtelné, tj. použtí jednou osobou nemůže vyloučt jnou osobu z použtí této nformace. Informační zboží je v tomto smyslu blízké veřejným statkům. 2. INFORMACE V CESTOVNÍM RUCHU Informace v cestovním ruchu lze dělt různým způsobem, zejména podle druhu nformace, její kvalty a rozsahu a podle četnost aktualzace (typckého ntervalu změny). Tato krtéra jsou klíčové pro možnost využtí nformací postupy prostředky výpočetní technky, resp. pro budování a provoz nformačních a rezervačních systémů. Informační zboží může pro prodejce generovat větší výnosy, je-l nabízeno ve více verzích, které přnášejí potencálně různou hodnotu pro užvatele (Shapro Varan, 1998). Tvorba verzí může být založena na různých charakterstkách, úrovních prezentace a časových omezeních. Tyto verze pak mohou být dstrbuovány jednotlvým skupnám zákazníků za různou cenu (např. cena softwarového produktu pro komerční č školní účely). Př oceňování nformačního zboží narážíme na zákony, týkající se ochrany duševního vlastnctví (autorský zákon, patenty, ochranné značky atd.), které v podstatě mění veřejný statek na statek soukromý. Podle právních norem se taková opatření týkají elektronckých dokumentů a produktů včetně databází. Narážíme na problém porušování práv na duševní vlastnctví, označovaný jako prátství. V případě prátského velkoobchodu lze zakročt ve smyslu zákonných opatření, v případě prátství v malém musí řešení vycházet z kulturních a

3 ekonomckých podmínek (s růstem HDP toto porušování práv klesá), stejně jako z rozvíjení etckých prncpů. Radkální obrat v názorech na ochranu duševního vlastnctví lze vyjádřt heslem od copyrghtu ke copyleftu, tzn. opuštění ochrany duševního vlastnctví, které je navrhováno právě v důsledku obtížné kontroly využívání zdrojů umístěných na nternetu. Je nutno poukázat na skutečnost, že ne všechny nformace a nformační prameny jsou spolehlvé a věrohodné. Serozní vědecké a odborné články a publkace by měly splňovat jstá krtéra, která je vždy nezbytné sledovat (Jonák, 2004). V prvé řadě spolehlvost zaručuje jméno autora a nsttuce, kterou reprezentuje (to lze ověřt např. ve slovníku Who s Who, encykloped apod.), způsob zpracování textu (úspornost a jasnost formulací), odkazy na zdroje poznatků, respektování pravdla o ekonom myšlení (zvláště významné př algortmzac a tvorbě programů) atd. Význam sledované nformace ndkuje míra ctovanost, a to zejména v mpaktovaných časopsech. Velm opatrně a krtcky je nutno přstupovat k nformacím zveřejňovaným na nternetu, které je nezbytné s ověřovat z více zdrojů. Hlavním mechansmem, který alokuje zdroje ve společnost, jsou ceny. V případě nformací se stejně jako u jného zboží lší podle kvalty a kvantty. Kupříkladu nformace o technologích jsou nesmírně cenné, neméně důležté jsou nformace obchodní. Může se ale stát, že levné málo kvaltní nformace na Webu převáží kvaltní zdroje. Na stránkách Webu lze totž nalézt cokolv. V případě těchto problémů může pomoc využtí uznávaných nformačních portálů nebo elegantních a dobře zabezpečených vyhledávacích technologí. Intelgentní vyhledávače používají jak metody lngvstcké analýzy textu, tak kvantfkac ntutvního předpokladu, že nejvíce dotazů směřuje na známé a ceněné stránky. Informační zboží má zpravdla vysoké až velm vysoké prvotní výrobní náklady (např. natočení hraného flmu), zatímco náklady na reprodukc jsou velm nízké. Z toho vyplývá, že cena nformačního zboží se postupně snžuje k ceně nosče (CD, DVD, papíru), resp. až k nule. Zcela opačnou tendenc naprot tomu vykazuje cena vyhledávání nformací, která s časem vzrůstá. Je ale třeba plně respektovat skutečnost, že exstuje soubor nformací, které tvoří základ vědních a praktckých oborů a které tudíž hodnotu neztrácejí. V současné době se jako důsledek stále narůstajícího objemu dat, rozprostření datových úložšť, velkého počtu formátů dokumentů atd. vznká velké procento nendexovaných nestrukturovaných nformací. Tyto nformace se stávají nevdtelným (Mathauser, 2004). Čas ztracený jejch hledáním, resp. čas ztracený znovuvytvářením hledaných nformací se projevuje jako znalostní defct, který se může významně odrazt jak v promeškaných příležtostech cestovních kanceláří, tak potencálních zákazníků. Proces sběru nformací a určování jejch hodnoty v sobě zahrnuje určtou míru nejstoty, vyjadřující rzko jak získávání nformace, tak ohodnocení jejího přínosu (Myšková, 2006). Proto je nutno považovat získávání nformace za proces, který musí zohlednt nejstoty získávání, zvažovat výběr nformačních akcí a uvážt postoj jednotlvců k získaným nformacím. Z uvedených důvodů je patrné, že na nformace je obtížné aplkovat konvenční ekonomcké míry pro ocenění hodnoty a ceny. Lze dokonce říc, že neexstuje obecně akceptovaná, logcky a matematcky odůvodněná metodka ocenění. Přesto ale exstují možnost, které tyto ukazatele umožňují kvantfkovat. 3. HODNOTA A CENA INFORMACÍ Teoretcký rámec pro analýzu hodnoty nformací tvoří očekávaný užtek nformace. Jeho určení nelze chápat normatvně, neboť by nebyl zohledňován ndvduální přístup jednců k nformacím (Myšková, 2006). Hodnotu nformace, tj. její užtečnost pro příjemce, lze techncky zhodnott podle:

4 vztahu ke zkoumanému systému (nformace o jném systému jsou neužtečné); aktuálnost (doba od vznku nformace do přjetí - s prodlužující se dobou hodnota nformace klesá); spolehlvost (co nejmenší odchylka od skutečného stavu); podrobnost (podle potřeb rozlšovací schopnost systému); nákladnost (mnmalzace nákladů na získání nformace); dostupnost a stablnost (vývoj v čase) a podobně. Hodnota nformace tedy závsí na celé řadě faktorů, jako je prostorová pozce a čas vznku nformace, její úplnost, spolehlvost a přesnost, užtečnost pro rozhodování atd. Vedle toho s musíme být vědom skutečnost, že nherentní součástí mnoha nformací je jstý podíl subjektvty. Je také zřejmé, že v každém objektu exstuje určtá mez poznatelnost. Tuto skutečnost preczně vyjadřuje prncp nkompatblty: Roste-l složtost systému, klesá naše schopnost formulovat přesné a významné soudy o jeho chování, až je dosaženo hrance, za níž jsou přesnost a relevantnost praktcky vzájemně se vylučující charakterstky (Zadeh, 1973). Vlv prostorové pozce na hodnotu nformace můžeme vyjádřt následovně. Lbovolný přírodní č antropogenní objekt lze modelovat jako náhodné pole V { v V u U }, x,y,z x,y, z kde U[X,Y,Z] je charakterstcká prostorová proměnná. Jestlže požadovanou nformací I je hodnota této proměnné u v jstém bodě v o souřadncích [x, y, z ], pak j lze nejjednodušej určt jako lneární kombnac pozorování u j v bodech v j, (j=1,2,,m) podle vzorce I m * = w j u j... v v u j = u j... v = v j j, 1 kde w j jsou váhy jednotlvých pozorování. Obecné požadavky na vyhovující proceduru odhadu z hledska přesnost a spolehlvost vyjadřují vzorce E [ u ] * u = 0 [ ( u ) ] 2 u = mn * E. I za předpokladu odhalení a respektování strukturálních charakterstk náhodného pole bude vždy v důsledku náhodné složky pole exstovat jstá dference mez neznámou skutečnou a odhadnutou hodnotou velčny * = u u, která obvykle vzrůstá se vzdáleností od místa pozorování. Pravděpodobnost { δ } = α P, kde δ je zvolená mezní hodnota a α úroveň pravděpodobnost, bude charakterzovat hodnotu nformace. Zvolíme-l více úrovní pravděpodobnost α 1, α 2,,α k, můžeme defnovat zóny různých hodnot požadované nformace. Získáme tak pravděpodobnostní mapu, která může být základem dalších úvah např. př rozmsťování ubytovacích a stravovacích zařízení, turstckých atrakcí, výrobních č prodejních kapact, př řešení logstckých problémů, oceňování envronmentálních rzk apod. Jnou možností je vytvoření mapy různých úrovní rzka např. nvestční čnnost, znečštění prostředí apod., což využl př oceňování společenské úlohy ekologckých a geologckých map Bernknopf et al. (1993) a Bernknopf (2005)

5 Př určování hodnoty nformace hraje velm významnou úlohu čas. Zpravdla exstuje časový odstup mez dobou pořízení nformace t 0 a dobou vlastního využtí t S. Proto je nutno použít váhovou funkc času typu bkt ( t ) e F = kde t = t S t 0 je časový nterval, b koefcent nabývající hodnoty +1 př výpočtu budoucí a -1 současné hodnoty, k koefcent odrážející časový faktor jstou mírou růstu. Odhad současné hodnoty H S dříve realzované operace o hodnotě H 0 tedy bude t S = H 0 q, H kde q = 1+ p 100 je roční cenový nárůst v %. Průměrnou hodnotu tohoto koefcentu můžeme odhadnout porovnáním současné N S a dřívější N 0 ceny ekvvalentní operace (např. stejného druhu prací) podle modfkovaného vztahu [ t ( N S N ) ] p = Jestlže např. v roce 1970 byl náklad na získání nformace 0,5 ml. Kčs a v roce 2008 stoupl na 6 ml. Kč, pak po dosazení do uvedeného vzorce bude průměrný cenový nárůst [ ( ) ] 38 6, p = 100, 6,8 %. Už bylo uvedeno, že nformace s časem ztrácejí svou hodnotu. Proto je třeba pro určení jejch aktuální hodnoty použít výraz H I = H 0 I q r, S ( ) ( ) ( ) t kde r = 1 z/100 vyjadřuje vlv nformační dference, z je průměrný roční pokles hodnoty nformace, který lze stanovt expertním odhady, resp. spolehlvěj účnností př rozhodování. Často se používá vyjádření pomocí poločasu stárnutí, který lze defnovat jako čas od zveřejnění nformace do doby výskytu polovny odkazů (Gottfred, 2010). Křvka poločasu stárnutí závsí na respektování č zanedbání okrajových podmínek (obr.1) čas po zveřejnění Obr.1 Křvka stárnutí nformace bez uvažování (A) a s uvažováním (B) okrajových podmínek (Gottfred, 2010) Reálnou hodnotu nformace můžeme odvodt z očekávaného užtku nformace EU, tedy z významu v rozhodovacím procesu (Zwllenberg 1985). Zlomovou hodnotu, v níž je jž zajímavé nformac získat, lze podle Myškové (2006) určt pomocí rovnce: ( I) N EU( ) EU = 0 R 0 stárnutí nformace

6 kde EU(I) je očekávaný užtek sledované nformace, N náklady na nformac a EU(R 0 ) očekávaná hodnota nejlepšího rozhodnutí bez nformací. Hodnota N 0 je rovnovážná (breakeven) hodnota, která určuje, zda je získání nformace atraktvní nebo zda je vhodnější nformac opomnout a nesnažt se o její získání. Př zahrnutí rzka lze uvést, že očekávaná hodnota nformace EV nabude maxma za podmínky nulového rzka př rozhodování. V málo častém případě rozhodování za určtost se volí varanta B, pro kterou bude hodnota f ( B ) = max S ohledem na složtost studovaných procesů a jevů a často omezené možnost jejch studa půjde zpravdla o rozhodování za podmínek rzka č neurčtost. To znamená, že optmální rozhodnutí lze zvolt pomocí Bayesova krtéra m ( B ) f ( B ) P ( B ) = max E = j j, j = 1 kde E(B ) je očekávaná hodnota, f j (B ) hodnota j-té krterální funkce a P j (B ) pravděpodobnost varanty řešení B, nebo př neurčtost pomocí mnmax krtéra E ( B ) = mn f ( B ) (mnmalzuje největší možnou ztrátu), č v případě nedostatečného důkazu E m ( B ) = f ( B ) 1 m = j 1 Logcky lze očekávat, že očekávaná hodnota nformace bude dosahovat maxma za podmínky nulového rzka př rozhodování, což jak už bylo uvedeno je spíše okrajový případ. Obvyklé je modelování stuací a rozhodování na základě nformací ex-ante, tedy za podmínek neurčtost. Jný přístup k odhadu hodnoty nformace založený na výběru vhodné varanty řešení uvádí Bernknopf (2005) podle vzorce P σ ( B ) P( B0 ) ( B ) σ ( B ) vycházející z porovnání s nulovou varantou B 0 (tj. hodnotou před použtím nové nformace) a jejím rozptylem σ(b 0 ). Musíme také uvážt, že řešení jakéhokolv úkolu představuje obvykle sekvenční rozhodovací proces, který můžeme zjednodušeně popsat rozhodovacím stromem, který zobrazuje v každé etapě tř možná řešení (obr.2). j 0 j. ukončení pro negatvní výsledky ukončení pro poztvní výsledky?? pokračování?? Obr.2 Schéma sekvenčního rozhodovacího procesu

7 Cena nformací se lší podle kvalty a kvantty. Musí odrážet jak užtnou hodnotu v rozhodovacím procesu, tak stuac na trhu nformací. Nelze j zaměňovat za pořzovací náklady, jak se někdy uvádí (Myšková, 2006). To se např. dělo př prvatzac státních podnků v 90. letech mnulého století. Absurdnost takového přístupu nejlépe vynkne na příkladu ceny zásob nerostné surovny v ložskovém objektu (např. zásob ropy v ropném pol nebo zásob uhlí v dobývacím prostoru), které lze chápat jako souhrnnou nformac bkt ( ) f ( ) e dt C Q T = γ, 0 kde T je žvotnost zásob a f(γ) zsková funkce. Náklady na ověření zásob představují pouze malou část ceny ložska a proto je nelze v žádném případě zaměňovat. Např. podle Soukupa (1988) čnl v bývalém Československu podíl průzkumných nákladů z hodnoty ověřených zásob u uhlí 0,23 %, u nerud 0,38 % a u rud 8,7 % (v průměru pro všechny zkoumané akumulace nerostných surovn 0,7 %). Podobně musíme postupovat př hodnocení např. rekreačního objektu nebo cestovní kanceláře. Vedle účetní hodnoty je třeba vzít v úvahu roční obrat, zsk apod. 4. ZÁVĚR Stanovení hodnoty a ceny nformací jako zboží je komplkované, neboť závsí na celé řadě faktorů, které se vymykají běžným přístupům a standardním ekonomckým mírám. Podle Ahtuva a Neumanna (1986) exstují tř cesty stanovení hodnoty nformace, a to normatvní, realstcká a subjektvní. Prvé dvě jsou použtelné ex-post a tudíž nejsou pro ocenění nformačního obsahu vhodné (Van Alstyne, 1999). Subjektvní metoda je problematcká v důsledku nesouladu mez kvaltatvním a kvanttatvním míram (Rafael a Raban, 2003). Za zcela nesprávný postup určování ceny nformace lze označt záměnu za pořzovací náklady. Pro stanovení obou ukazatelů je rozhodující jejch význam v rozhodovacím procesu zaměřený na dentfkac slabých míst a zlepšení podnkatelských funkcí a postavení na trhu s nformačním zbožím. Specální výzvou je analýza nformací publkovaných na nternetu. Ukazuje se, že nebývale vzrůstající nárůst nformací má hluboké konsekvence jak pro výrobce, tak spotřebtele nformací. Dopad na výrobce bude tvrdší, přes různé formy zákonných a softwarových ochran. Pro spotřebtele vznká problém nadbytku nformací s ohledem na meze ldského vnímání. Zatímco technologcké novace mohou být naším zachráncem, víme ve skutečnost stále velm málo o jejch schopnost nám pomoc. Podle Coery (2000) je velm těžké posoudt, zda směřujeme k nformačním hodům nebo strádání. Je nepochybné, že úspěšnost řešení jakýchkol podnkatelských záměrů, tedy záměrů ve sféře turzmu, je více č méně závslá na množství a kvaltě dostupných nformací a na úrovn technologe jejch zpracování a využtí. Obecně dostupné prmární, sekundární a tercární nformační prameny představují nepostradatelné zdroje pro zabezpečování rozhodování a řízení podnků a pro prác konzultačních frem. Hodnota a cena potřebných nformací bude stále více ovlvňovat přjímaná řešení. Potřeba nformací ale často není spojována s hodnotou nformací, takže dochází k stuacím, kdy jsou požadovány nformace v extrémním rozsahu bez ohledu na jejch užtečnost (Myšková, 2006). Hodnota nformací je posuzována pouze ntutvně a náklady spojené s nformacem nejsou dostatečně sledovány

8 LITERATURA Ahtuv, N. Neumann, S.: Prncples of Informaton Systems for Management. Dubuque, Wm. C. Brown Publsher, 1986 Bernknopf, R.L. et al.: Socetal value of geologcal maps. U.S. Geologcal Survey Crcular 1111, Denver, 1993 Bernknopf, R.L.: Geospatal decson support systems for socetal decson makng. - Boletín Geológco y Mnero, 116 (4), 2005: ISSN Bbby, L.: What s the Value of Informaton? Harbus, 2002 Coera, E.: Informaton Economcs and the Internet.- Journal of Amercan Medcal Informatcs Asocaton, 2000 May Jun; 7(3), Gottfred, J.: Základy nformatky. VŠB Ostrava Dostupné na < /~got75/zaklady_nformatky/zaklady_nformatky_01_teore.ppt#256,1,základy nformatky> Hall, H.J.: Patterns n the use of nformaton: the rght to be dfferent. Journal of Amercan Socety for Informaton Scence, 32, 2, March 1981 Jonák, Z.: Jak rozpoznat věrohodnost, relevanc, spolehlvost nformací a nformačních pramenů. Dostupné na < Mathauser, D.: Vysoká cena nedostupnost nformací. - Ikaros [onlne]. 2004, roč. 8, č. 5/2 [ct ]. Dostupný na World Wde Web: < Meretz, S.: Informaton goods as genune socetal goods. Překlad článku z magaznu Strefzüge, 40/2007 a Kontraste, 2/2007 Myšková,R.: Emprcké výzkumy hodnoty nformace. - Fakulta ekonomcko-správní, Unverzta Pardubce,2006. Dostupné na< /1/CL604.pdf Pokorný, J.: Elektroncké časopsy a jejch vlv na nfrastrukturu vědeckých znalostí. - Ikaros [onlne]. 1999, roč. 3, č. 8 [ct ]. Dostupný na < > Ponels, S.R.: Implcatons of socal justce for the prcng of nformaton goods. IRIE Internatonal Revew of Informaton Ethcs, vol.7, 09/2007 Rafael, S. - Ravd, G.: Informaton sharng as enabler for the vrtual team: an expermental approach to assessng the role of electronc mal n dsntermedaton. - Informaton Systems Journal 13(2) Rösslerová, I.: Elektroncké časopsy. Dostupné na < vana/el_casopsy.htm> Shapro, C. Varan, H.R.: Versonng: the smart way to sell nformaton. Harvard Busness Revew, November-December 1998, Schejbal, C.: How to estmate costs of geoscence nformaton: ether based on calculated expenses or on fnal user s demand? Internatonal conference Geonfo V, Proceedngs, Prague, 1994, Schejbal, C.: Význam a hodnota geologckých nformací v tranztvní ekonomce. Sborník konference 50 let VŠB-TU v Ostravě, sekce 3 geologe, podsekce 3c geonformatka, 1995,

9 Schejbal, C.: Logstka cestovního ruchu. - Vydala Vysoká škola logstky v Přerově, ISBN Schejbal, C.: Data, teore modely v logstce cestovního ruchu. Vydala Vysoká škola logstky v Přerově, ISBN Schoemaker, P. J. H.: Preferences for Informaton on Probabltes versus Przes: The Role of Rsk-Takng Atttudes. - Journal of Rsk and Uncertanty, 14,2, ISSN Stodola, J.: Hodnota nformace. - Inflow: nformaton journal [onlne]. 2008, roč. 1, č. 6. Dostupné na < Van Alstyne, M.W.: A propsal for valung nformaton and nstrumental goods. Internatonal Konference on Informaton Systems. Charlotte, NC., 1999 Varan, H.R.: Markets for Informaton Goods. - Unversty of Calforna, Berkeley, Dostupné na < Vébr, M.: Víme, jaká je cena nformací v dnešní době? Kalve, 2006 Vochozka, J.: DSS a Internetovské dokumenty. - Zpravodaj ÚVT MU. ISSN , 1999, roč. IX, č. 4, s. 4-9 Zadeh, L.A.: Outlne of a new aproach to the analyss of complex systems and decson processes. IEEE Trans. syst. man. cybern., 1, 1973, Zwllenberg, H.J.: Value and utlty of nformaton and nformaton servces n scence and technology Recenzoval: Prof. Ing. Vladmír Strakoš, DrSc