Doporučení pro podporu exportu služeb

Transkript

1 Doporučení pro podporu exportu služeb Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Odbor vnitřního trhu a služeb EU září 2006

2 Obsah Úvod Záměr materiálu.3 2. Srovnání překážek z pohledu ZÚ a českých exportérů Země EU Třetí země Návrh základních opatření projektu "Podpora exportu služeb" Perspektivní oblasti služeb Teritoria prioritního zájmu Překážky exportu služeb...21 Závěr

3 Úvod Materiál Doporučení pro podporu exportu služeb byl zpracován v rámci naplňování cílů Exportní strategie ČR Ambicí materiálu je přispět k dalšímu růstu českého vývozu, a tím k dosažení vyššího tempa růstu hrubého domácího produktu a makroekonomické rovnováhy. Exportní strategie ČR je strukturována jako systém obecných podpůrných nástrojů, které budou účinné, konformní pro podnikatele a efektivní z pohledu využití zdrojů státu. Projekt Zvýšení exportu služeb se jako jeden z projektů Exportní strategie ČR zaměřuje na hledání nových, konkrétních, dosud nevyužitých příležitostí exportu služeb. Jestliže se Exportní strategie ČR v rámci svého globálního cíle soustředí na podporu exportu jako celku, spočívá přidaná hodnota projektu Podpora exportu služeb jednak v jeho užším zaměření na sektor služeb, a jednak v přístupu k hodnocení exportu služeb. Z pohledu projektu Podpora exportu služeb je důležitý nejen celkový objem exportovaných služeb a dynamika jejich exportu, ale zejména teritoriální a odvětvová struktura exportu služeb. Ta totiž ukazuje, zda je dosahovaný objem a tempo růstu exportu služeb tažen zdravými faktory. Mezi takové faktory se zejména řadí míra přidané hodnoty exportovaných služeb a teritoriální a odvětvová diverzifikace portfolia exportovaných služeb. Předkládaný materiál je výstupem počáteční fáze prací na projektu. Shrnuje výsledky zpracovaných analýz a provedených průzkumů v oblasti exportu služeb, zejména Analýzy struktury exportu služeb, Dotazníkového šetření provedeného na ZÚ a Průzkumu potřeb exportérů služeb (dále v textu souhrnně nazývané jako "3Analýzy") a na základě jejich závěrů navrhuje soubor dalších kroků, které by měly vést ke zvýšení exportu služeb z ČR. 1. Záměr materiálu Cílem materiálu Analýza struktury exportu služeb bylo poskytnout vypovídající souhrnné informace o současném stavu a dosavadních výsledcích zahraničního obchodu ČR se službami a napomoci k vytvoření základní představy o jeho trendech a charakteristikách. V podstatě analýza přinesla odpovědi na tři otázky: Jakou roli hraje sektor služeb v zahraničním obchodě? Jaká je jeho teritoriální diverzifikace? a Jaká je jeho odvětvová struktura? Druhý materiál Vyhodnocení dotazníkového šetření provedeného na ZÚ je soustředěn na zmapování situace na trhu se službami v jednotlivých zemích, identifikování překážek bránících volnému obchodování a definování příležitostí českých exportérů na zahraničních trzích. Ze závěrů šetření dále vyplynula i další zjištění týkající se běžné praxe ZÚ a jejich spolupráce s českými firmami. Záměrem třetího materiálu Průzkum potřeb exportérů služeb bylo zjistit, jak by si čeští podnikatelé představovali podporu státu v oblasti sektoru služeb a v souvislosti s tím definovat bariéry, na které podnikatelé při exportu služeb nejvíce narážejí. Zjednodušeně řečeno, první materiál předkládá reálná fakta o tom jaké služby a kam jsou z ČR exportovány, druhý říká jaké bariéry dle ZÚ v daných teritoriích brání zvýšení exportu 3

4 služeb a třetí potom, na jaké bariéry čeští podnikatelé reálně narážejí. Záměrem materiálu Doporučení pro podporu exportu služeb je propojit závěry všech tří výše zmíněných dokumentů a na tomto základě definovat soubor dalších kroků, které povedou ke zkvalitnění, příp. vytvoření nových nástrojů podpory státu při exportu služeb. Materiál mimo jiné nabízí srovnání překážek exportu služeb mezi tím, jak je vidí představitelé ZÚ ČR a jak je vnímají české firmy. Dále navrhuje možnosti eliminace identifikovaných bariér, specifikuje oblasti služeb, které jsou pro český export perspektivní, vymezuje země prioritního zájmu pro oblast služeb a nastiňuje jednotlivé možnosti podpory konkurenceschopnosti českých exportérů služeb. 2. Srovnání překážek z pohledu ZÚ a českých exportérů Tato kapitola se zabývá srovnáním výsledků dvou analýz, které se týkaly problematiky bariér exportu služeb - Průzkumu potřeb exportérů služeb (GfK) a Dotazníkového šetření provedeného na ZÚ. Definování překážek, které brání českým poskytovatelům služeb v expanzi na zahraniční trhy bylo jedním z dílčích úkolů tohoto projektu. Za účelem vytvoření ucelené představy o bariérách exportu služeb byly provedeny průzkumy jak u samotných podnikatelů, tak i u představitelů zastupitelských úřadů. Cílem bylo zjistit, nakolik se střetávají představy obou cílových skupin. Vzhledem k tomu, že vzorek firem vyvážejících služby mimo Evropskou unii nebyl dostatečný, bylo možné teritoria, kam export směřuje, rozdělit jen do dvou kategorií členské země EU a ostatní země. V budoucnu bude patrně nutné přistoupit k detailnějšímu zkoumání těchto bariér. V tomto případě bude možné kontaktovat ty firmy, které se průzkumu zúčastnily a zároveň daly svolení k dalšímu využití poskytnutých údajů. 2.1 Země EU překážky počet ZÚ procento překážky počet firem procento administrativní 14 58,3% žádné 46 41,1% obchodní 9 37,5% administrativní 13 19,7% při průniku na trh 14 58,3% legislativní 10 15,2% při opouštění trhu 1 4,2% při průniku na trh 19 28,8% nedostatečná podnikatelská výkonnost 5 20,8% nedostatečná podnikatelská výkonnost 4 6,1% kvalita lidských zdrojů 16 66,7% kvalita lidských zdrojů 5 7,6% jiné 5 20,8% jiné 13 19,7% Tabulka č. 1a) Bariéry exportu služeb dle ZÚ Tabulka č. 1b) Bariéry exportu služeb dle firem Pozn.: Vzhledem k tomu, že záměrem otázky týkající se bariér v dotazníku rozeslaného ZÚ bylo zjistit možné překážky vývozu služeb do dané země, nebyla zde možnost zvolit odpověď žádné. Tuto možnost však měli 4

5 exportéři služeb. V tabulce je podíl těchto odpovědí uveden, avšak v procentním vyjádření je dále počítáno jen s odpověďmi kladnými, tzn. těmi, které některou z překážek zmiňují. Nejmarkantnější rozdíl je na první pohled patrný u překážek souvisejících s kvalitou lidských zdrojů. Zatímco exportéři služeb si problémy v této oblasti téměř nepřipouštějí, představitelé ZÚ upozorňují velmi často na nedostatečnou jazykovou vybavenost a na manažerské schopnosti exportérů služeb. Ti z exportérů služeb, kteří vnímají určitá omezení způsobená lidským faktorem, uvádějí také horší manažerskou aktivitu u menších podniků, jazykové bariéry či nedostatečnou znalost zahraničních trhů. Zajímavé je zjištění, že v hodnocení bariér vývozu služeb byli ve všech bodech kritičtější právě představitelé ZÚ než samotní exportéři. Zatímco představitelé ZÚ považují překážky průniku na zahraniční trhy a administrativní překážky za velmi zatěžující (obě kategorie byly uvedeny v 58,3% případů), exportéři služeb těmto překážkám až takový význam nepřisuzují. Administrativní překážky zmiňuje necelých 20% a překážky průniku na trh 28,8% dotázaných exportérů služeb. Na nedostatečnou podnikatelskou výkonnost, spojenou s nízkou konkurenceschopností, nedostatečnou finanční silou či kvalitou poskytovaných služeb, poukazují opět spíše představitelé ZÚ (20,8%). Exportéři se potýkají s touto překážkou jen v 6,1% případů. Odůvodněním by mohl být fakt, že exportéři služeb hodnotí tento problém z mikroekonomického hlediska, a vzhledem k tomu, že se jedná o firmy, kterým se podařilo na zahraniční trh vstoupit, prokázaly tím již dostatečnou podnikatelskou výkonnost. Naproti tomu představitelé ZÚ se dívají na faktory bránící firmám v exportu spíše z makroekonomického hlediska a nedostatečnou podnikatelskou výkonnost považují za možnou příčinu nízké hodnoty exportu služeb z ČR do jejich teritoria. 5

6 překážky ZÚ exportéři Administrativní/ legislativní obchodní při průniku na trh přechodné období pro volný pohyb osob, nutnost opatření si pracovního povolení, byrokracie zdlouhavé administrativní procesy, nutnost registrace, kapitálové omezení, kvóty na počet fyzických osob, které mohou v dané oblasti služeb podnikat, nutnost překladu dokumentů do místního úředního jazyka, získávání certifikace, regulované profese, regulovaný trh práce apod. vysoká cenová hladina, tvrdá konkurence, přesycenost trhu, nedostupnost informací o obchodních partnerech (neexistence obchodního rejstříku), příliš malý trh, vysoké daňové zatížení, vysoké mzdové náklady či ochranářský Zákoník práce neznalost místního prostředí, příliš vysoké vstupní náklady, nedostatečné kapacity pro marketingové činnosti, protekcionistický přístup vlády k místnímu trhu; potřeba mít na trhu stálého zástupce; monopolizace některé oblasti služeb, aj. schvalování nového produktu při rozšiřování sortimentu (musí se 2x - v ČR i v zahraničí), certifikace, zápočty DPH, odlišná sazba DPH, registrace firem, kvóty počtu fyzických osob, které mohou být v daném sektoru zaměstnány; kvóty na zastoupení zahraničního kapitálu; časové povolení na pracovních vízech vysoká konkurence na zahraničním trhu, regulace dodacích podmínek; kurz koruny při přepočtu na Euro/pohyb měny, kurzovní výkyvy; nesplácení faktur - vymahatelnost pohledávek nedostatečná znalost trhu cizích zemí, nedostatečná podnikatelská výkonnost nedostatečná finanční síla, nedostatečné kapitálové a personální vybavení podniku, nedostatečné exportní zkušenosti, netrpělivost; nekonkurenceschopnost dané služby nedostatečné finanční prostředky pro realizaci a zlepšování podmínek, nedostatek financí na vývoj nových technologií kvalita lidských zdrojů jazyková vybavenost, manažerské schopnosti, neochota pracovat s informacemi, a to i těmi snadno dostupnými; slabá vlastní iniciativa zástupců firem; nedostatečná praxe či vzdělání; podcenění marketingových aktivit horší manažerská aktivita u menších podniků, jazyková bariéra, nedostatečná kapacita kvalifikovaných pracovníků; náboženské důvody jiné zatěžující daňový a sociální systém, vysoké nároky na zaměstnavatele; konzervativní spotřebitelé, punc východní nedokonalosti aj. upřednostňování tuzemských poskytovatelů služeb; špatné vztahy: nedůvěra vůči zemím bývalého východního bloku Tabulka č.2 Srovnání nejčastěji uváděných překážek exportu služeb - EU 6

7 2.2 Třetí země Ačkoli ve vyhodnocení dotazníkového šetření u ZÚ jsou teritoria nespadající do EU rozdělena do čtyř skupin (evropské nečlenské země, Asie a Blízký východ, Afrika, Amerika a Karibik), pro srovnání s výsledky Průzkumu potřeb exportérů služeb muselo být od takového rozdělení upuštěno a země, které nepatří do EU, byly vyhodnoceny souhrnně. překážky počet ZÚ procento překážky počet firem procento administrativní 26 53,1% žádné 35 24,0% obchodní 25 51,0% administrativní 35 31,5% při průniku na trh 22 44,9% legislativní 21 18,9% při opouštění trhu 6 12,2% při průniku na trh 30 27,0% nedostatečná podnikatelská výkonnost 13 26,5% nedostatečná podnikatelská výkonnost 11 9,9% kvalita lidských zdrojů 18 36,7% kvalita lidských zdrojů 8 7,2% jiné 16 32,7% jiné 26 23,4% Tabulka č. 3a) Bariéry exportu služeb dle ZÚ Tabulka č. 3b) Bariéry exportu služeb dle firem Oproti zemím EU, ve kterých exportéři ve 41% případů nenarážejí při poskytování služby na žádné překážky, ve třetích zemích světa je toto procento výrazně nižší 24%. Takový výsledek dokládá fakt, že proces liberalizace obchodu se službami došel v rámci vnitřního trhu EU podstatně dál, i když řadu bariér stále ještě zbývá eliminovat. Při exportu do zemí mimo EU shledávají jak exportéři služeb, tak představitelé ZÚ nejčastěji se vyskytujícími bariérami bariéry administrativního rázu (tento typ překážek označila více než polovina představitelů ZÚ a 31,5% firem). Poměrně vysoké procento představitelů ZÚ (45%), ale také exportérů služeb (27%), se setkává s překážkami při vstupu na zahraniční trhy těchto zemí. Stejně jako v předchozím hodnocení, lze i zde vnímat rozkol v hodnocení kvality lidských zdrojů a podnikatelské výkonnosti. V prvním případě si lze rozdíl v hodnocení vysvětlit neochotou podnikatelů hledat chybu na své straně, v případě druhém je možné vysvětlení hledat v rozdílném úhlu pohledu (mikroekonomické versus makroekonomické hledisko), jak je popsáno výše. 7

8 překážky ZÚ exportéři Administrativní/ legislativní obchodní kvóty počtu fyzických osob, které mohou být v daném sektoru zaměstnány; kvóty na zastoupení zahraničního kapitálu; korupce (k tomu se vztahuje omezený přístup ke státním zakázkám) a byrokracie. Pokud je služba součástí dodávky zboží, nebo na ni navazuje, může být překážkou i clo spojené s dodávkou tohoto zboží. Certifikace; neprůhlednost místní legislativy; vízový režim, pracovní povolení, uznávání profesních kvalifikací; zdlouhavé vstupní procedury; nutnost překladu všech dokumentů, komplikovaná administrativa; najmutí místního advokáta, překážky ústavního rámce; nepřehlednost daňové soustavy; existence právních předpisů určujících podíl černošských zaměstnanců ve firmě, dvojí zdanění zisků; nízká koupěschopnost obyvatel, konkurence asijských firem; složitost obchodní legislativy; právní nejistota v případě ochrany investic; špatný přístup k obchodním informacím (v některých zemích např. neexistuje obchodní rejstřík); neuznání úvěrové historie, levná pracovní síla na místním trhu, vysoká cenová hladina, nejednotnost systému daňových úlev, cenová regulace na trhu, ochranářský trh, nedokončená privatizace některých odvětví aj. zápočty DPH, odlišná sazba DPH, registrace firem, ochranné známky, certifikace, potvrzení od hospodářské komory, problémy s převozem starších strojů do zemí, platební podmínky pohyb pracovních sil; problémy s daněmi, cly a technickými normami; ochrana pracovních míst, neplatící země/vymahatelnost pohledávek/nesplácení faktur, kurzovní výkyvy, platební morálka, nespokojenost s průběhem reklamací při průniku na trh nedostatečná podnikatelská výkonnost kvalita lidských zdrojů existence monopolů a neoficiálních kartelů; neznalost daného tržního prostředí; nedostatečné kapacity pro marketingové činnosti; problémy s nalezením vhodného místního partnera; nutná osobní účast; geografická vzdálenost a velikost teritoria; vysoké vstupní investice; omezení místních bank, jazyková a kulturní odlišnost, vysoká cena nemovitostí i nájmu; neznalost trhu, orientace na cenu; nedostatečné kapacity pro marketingové činnosti neochota proniknout na vzdálené trhy, nedostatečná finanční síla; proniknutí na trh vyžaduje vysoké investice, nezbytná osobní účast také finančně náročné; nepřipravenost českých firem vytvářet národní konsorcia; nedostatek trpělivosti a financí; na trhu jsou preferovány silné firmy; nízká konkurenceschopnost českých služeb, nedostatečná jazyková vybavenost; špatně zvolená obchodní strategie, nepřipravenost firem na export; podcenění propagace; neznalost podnikatelského prostředí a kultury v dané zemi, neznalost nástrojů zahraničního obchodu, komunikační dovednosti, neochota vyhledat si potřebné informace, nedostatečná kvalifikace nedostatečná znalost trhu cizích zemí nedostatečný fin. prostředky pro realizaci a zlepšování podmínek/nedostatek financí na vývoj nových technologií částečná jazyková neznalost; horší manažerská aktivita u menších podniků; jiné přístup ke kancelářské technice (v některých zemích není rozšířeno užívání faxu či ové korespondence); náročné podmínky ve výběrových řízeních; nedostatečná připravenost českých investorů, amatérismus; obava z bezpečnostní situace; politické vztahy s ČR, podceňování specifik teritoria, nejasná pravomoc centrálních a regionálních vlád, politická nestabilita, terorismus, předpoklad špatné platební kázně, nedůvěra vůči cizincům na zahraničním trhu mají přednost země s větší podporou exportu; problém zjistit plátce DPH v cizí zemi, politické problémy, nejasnost co lze vyvážet a s jakými podklady Tabulka č.4 Srovnání nejčastěji uváděných překážek exportu služeb 3.země 8

9 3. Návrh základních opatření projektu "Podpora exportu služeb" Hlavním cílem této kapitoly je na základě zpracovaných analýz a dalších relevantních informací o sektoru služeb a perspektivách zahraničního obchodu ČR specifikovat jednotlivé kroky, které by měly vést k podpoře exportu služeb ČR. Při návrhu byla využita rovněž "Analýza služeb pro průmysl" zpracovaná firmou KPMG v listopadu 2005 a "Panorama zpracovatelského průmyslu a souvisejících služeb ČR 2005". Kapitola tak: specifikuje oblasti služeb perspektivní pro český export vymezuje teritoria, která jsou prioritní pro oblast služeb identifikuje bariéry a překážky v exportu služeb a navrhuje způsoby jejich eliminace 3.1 Perspektivní oblasti služeb Kapitola 3.1 přehledně shrnuje, které oblasti služeb lze dle závěrů 3Analýz a určených kritérií výběru, označit za perspektivní. Závěry, které byly v závislosti na výstupech všech tří analýz naformulovány, byly dále potvrzeny dalšími analytickými a statistickými materiály, totiž Analýzou služeb pro průmysl a dále publikací Panorama zpracovatelského průmyslu a souvisejících služeb ČR (dále jen Panorama ). Přestože oba tyto materiály mapují zejména sektor služeb na domácím trhu, výstupy těchto materiálů implikují rovněž zajímavé vazby na problematiku exportu služeb Vymezení základních hodnotících kritérií Mezi základní hodnotící kritéria, která rozhodla o výběru perspektivních odvětví služeb, byla na základě dostupných údajů z 3Analýz zařazena: statistická makroekonomická data praktická zkušenost s exportem služeb dle ZÚ dotazovaný vzorek firem dle struktury exportu v Průzkumu potřeb exportérů služeb a v návaznosti na Analýzu služeb pro průmysl a Panoramu doplněna o: podnikatelskou výkonnost produkční charakteristiky odvětví a v neposlední řadě byly brány v úvahu otázky technického charakteru jako jsou gesce a věcná působnost pro jednotlivé sektory služeb, dosavadní a plánované aktivity a nástroje na podporu exportu pro danou oblast služeb Výběr perspektivních odvětví služeb Pro výběr perspektivních odvětví byl zvolen následující postup: a) určení perspektivních odvětví dle průniku výsledků 3Analýz b) určení perspektivních odvětví dle výsledků Analýzy služeb pro průmysl a publikace Panorama c) zúžení perspektivních odvětví v závislosti na shodě výsledků a) a b) d) provedení konečného výběru na základě dalších technických a institucionálních kritérií 9

10 a) určení perspektivních odvětví dle průniku výsledků 3Analýz Název analýzy Analýza exportu služeb Dotazníkové šetření u ZÚ Průzkum potřeb exportérů služeb Perspektivní odvětví Méně perspektivní odvětví OKEČ název OKEČ název ostatní služby obchodní povahy ostatní kulturní a 69% rekreační služby 5% J finanční zprostředkování I resp. spoje 5% resp.finanční služby 9% F stavebnictví 6% K resp. sektor IT 4% I síťové služby (cestovní ruch, G distribuční služby doprava a spoje) (velkoobchod, maloobchod a opravárenství) K podnikatelské služby (obchod H ubytování a stravování s nemovitostmi; pronájem budov, automobilů a strojů; podnikatelské aktivity v oblasti IT, výzkumu a vývoje, ostatní podnikatelské aktivity) F stavebnictví E síťové služby (rozvod elektřiny, plynu a vody) O ostatní veřejné sociální a osobní služby (např. odstraňování odpadu, kulturní a sportovní činnosti) K podnikatelské služby (obchod I síťové služby (cestovní s nemovitostmi; pronájem budov, automobilů a strojů; podnikatelské ruch, doprava a spoje) aktivity v oblasti IT, výzkumu a vývoje, ostatní podnikatelské aktivity) G distribuční služby (velkoobchod, O ostatní veřejné sociální a maloobchod a opravárenství) osobní služby (např. odstraňování odpadu, kulturní a sportovní činnosti) F stavebnictví E rozvod elektřiny, plynu a vody Tabulka č.5 perspektivní odvětví služeb dle 3Analýz Pozn.v závislosti na rozsahu a struktuře statistického sledování exportu služeb dle ČNB se oblasti služeb používané v Analýze exportu služeb 2005 se zcela neshodují se sektory dle členění OKEČ, které je využito v dalších materiálech Z tabulky č.5 je patrné, že na základě určených kritérií výběru v kontextu 3Analýz se mezi perspektivními oblastmi vyskytují ve všech třech případech sektory podnikatelských služeb a stavebnictví. Předěl mezi perspektivními a méně perspektivními oblastmi je pak tvořen sektory síťových služeb a distribučních služeb, které jsou zastoupeny, jak v perspektivních, tak méně perspektivních oblastech. Mezi méně perspektivní oblasti jsou dle výše uvedené tabulky řazeny ostatní veřejné, sociální a osobní služby, rozvod elektřiny, plynu a vody a ubytování a stravování. 10

11 b) určení perspektivních odvětví dle výsledků Analýzy služeb pro průmysl a publikace Panorama Shodu se zjištěnými závěry potvrdily také Analýza služeb pro průmysl 2005 a publikace Panorama. V této souvislosti je ovšem nutné podotknout, že oba tyto materiály zahrnují ve svém hodnocení pouze vybrané sektory služeb a poskytují tedy pouze dílčí informace o sektoru služeb. Jejich výsledky ale přesto mají značnou vypovídající hodnotu. Základním předpokladem pro podnik, který zamýšlí expandovat na zahraniční trhy prostřednictvím exportu služeb je jednak silná pozice na domácím trhu, a také vysoká podnikatelská výkonnost podniku. Ta je charakterizována zejména potenciálem dalšího růstu a finanční výkonností. Na základě makroekonomické a finanční analýzy byla v rámci Analýzy služeb pro průmysl 2005 označena za vhodná pro export některá odvětví ze sektorů podnikatelských a distribučních služeb a stavebnictví. Konkrétně se v jednalo o sektory uvedené níže v tabulce č.6, které se ve většině případů řadí mezi sektory s vyšší přidanou hodnotou. Tyto výsledky pak potvrdila publikace Panorama zpracovatelského průmyslu a souvisejících služeb za rok 2005, jejíž hodnocení bylo postaveno na makroekonomickém pohledu a produkčních charakteristikách odvětví. Výsledky jsou opět uvedeny v tabulce č.6. Název analýzy Analýza služeb pro průmysl Perspektivní odvětví OKEČ název 45 stavebnictví 50 obchod opravy a údržba motorových vozidel 51 velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu 72 publikování, dodávky poradenství v oblasti hardwaru 74 ostatní podnikatelské činnosti a trojmístná OKEČ název 45.3 stavební montážní práce 45.4 dokončovací a stavební práce 50.2 opravy a údržba motorových vozidel 51.1 zprostředkování velkoobchodu 51.5 velkoobchod s meziprodukty, odpadem a šrotem 72.2 publikování, dodávky a poradenství v oblasti softwaru 74.1 právní a účetní činnosti a jejich revize; daňové poradenství; průzkum trhu a veřejného mínění; poradenství v oblasti podnikání a řízení 74.2 architektonické a inženýrské činnosti a související technické poradenství 11

12 74.8 různé podnikatelské činnosti OKEČ název Publikace Panorama 51 velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu 60 pozemní a potrubní doprava 64 spoje 72 publikování, dodávky a poradenství v oblasti hardwaru 74 ostatní podnikatelské činnosti Tabulka č. 6 perspektivní odvětví služeb Jediným, na první pohled zřejmým rozdílem mezi výsledky obou analýz je skutečnost, že v rámci publikace Panorama byly mezi perspektivní odvětví zařazeny také OKEČ 60 a 64, které Analýza služeb pro průmysl za perspektivní neoznačila. Vysvětlením pro tento rozdílný výsledek je skutečnost, že sektor síťových služeb nebyl s výjimkou OKEČ 63.4 ostatní činnosti související s dopravou, předmětem hodnocení Analýzy služeb pro průmysl. V úvodu již bylo také zmíněno, že na základě Analýzy služeb pro průmysl 2005 a publikace Panorama byly mezi další hodnotící kritéria brány v úvahu podnikatelská výkonnost a produkční charakteristiky odvětví. c) zúžení perspektivních odvětví v závislosti na shodě výsledků a) a b) Ke zúžení perspektivních oblastí v závislosti na shodě výsledků a) a b) je třeba říci, že různorodost a šíře vstupních dat značně přispěla k určení hodnotících kritérií a dále k výběru sektorů služeb vhodných pro export. Výsledky a závěry všech shora uvedených analýz se shodovaly zejména pro sektory služeb, které jsou uvedeny níže v tabulkách č.7a a 7b, a které jsou rozděleny do dvou skupin, na perspektivní a méně perspektivní odvětví. Perspektivní odvětví OKEČ název dílčí OKEČ název K podnikatelské služby (obchod s nemovitostmi; pronájem budov, automobilů a strojů; podnikatelské aktivity v oblasti IT, výzkumu a vývoje; ostatní podnikatelské aktivity) 72.2; 74 (zejména 74.1, 74.2, 74.8) publikování, dodávky a poradenství v oblasti softwaru; ostatní podnikatelské činnosti (zejména různé podnikatelské činnosti; právní a účetní činnosti a jejich revize; daňové poradenství; průzkum trhu a veřejného mínění; poradenství v oblasti podnikání a řízení; architektonické a inženýrské činnosti a související technické poradenství) F stavebnictví 45.3 a 45.4 stavební montážní práce; dokončovací stavební práce I síťové služby (cestovní ruch, doprava a spoje) 60; 64 a 63.3 pozemní a potrubní doprava; spoje; cestovní ruch Tabulka č. 7 a) finální výběr perspektivních odvětví služeb 12

13 Méně perspektivní odvětví OKEČ název dílčí OKEČ název G distribuční služby (maloobchod, velkoobchod a opravárenství) 51 velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu O odstraňování odpadu; činnosti odborných, profesních a podobných organizací; kulturní a sportovní činnosti 92 (zejména 92.3 a 92.6) ostatní kulturní a rekreační činnosti E rozvod elektřiny, plynu a vody 40 Tabulka č. 7b) finální výběr méně perspektivních odvětví služeb d) provedení konečného výběru na základě dalších technických a institucionálních kritérií Do konečného výběru perspektivních oblastí výrazným způsobem promluvila současná odvětvová struktura exportu služeb v ČR. Ta se výrazně odlišuje od celosvětového trendu, kdy dochází ke stagnaci podílu exportu služeb na celkovém exportu a k poklesu podílu ostatních služeb. Zřejmým cílem v kontextu odvětvové struktury je zvýšení podílu ostatních služeb na celkovém exportu služeb, a to především z toho důvodu, že skupina ostatních služeb v sobě zahrnuje činnosti, jež vykazují trvalý růst produkčních charakteristik jako přidané hodnoty a produktivity práce. Ty jsou jedinými správnými motory pro zdravý intenzivní rozvoj exportu a zvýšení konkurenceschopnosti exportovaných služeb. Navíc rozvoj ostatních služeb se dá vzhledem ke struktuře globální ekonomiky i nadále očekávat. Zúžený výčet vybraných perspektivních odvětví už poměrně transparentně ukazuje, na které oblasti by měla být zaměřena podpora exportu služeb. Nicméně s ohledem na další požadavky, zejména technické a institucionální povahy byl tento výčet ještě zredukován na sekce podnikatelských a distribučních služeb a stavebnictví. Proč bylo k redukci přistoupeno, dostatečně vysvětlují komentáře k vybraným sektorům služeb. Sekce K podnikatelských služeb je pro export vhodná zejména z toho důvodu, že vykazuje dobrou podnikatelskou výkonnost, dostatečně vysoký potenciál exportu a vzhledem k zaměření své činnosti také schopnost efektivně využít navrhovanou podporu. Samozřejmě, že sekce podnikatelských služeb představuje v rámci celého sektoru služeb nejméně homogenní skupinu, o to je ovšem důležitější, že většina odvětví v rámci sekce podnikatelských služeb je pro export vhodná, a to buď samostatně nebo jako doprovodná služba u exportu zboží. Kromě v tabulce č.7 uvedených perspektivních oblastí to platí např. pro činnosti v oblasti databází, technické zkoušky a analýzy, zpracování dat, reklamní činnosti apod. Doporučena k podpoře exportu služeb. Sekce F stavebnictví je nedílnou součástí stávajících exportních aktivit. Odpovědi ZÚ naznačily, že v mnoha teritoriích se vyskytuje poptávka po stavebních činnostech, což je v souvislosti s dobrými výsledky produkčních charakteristik velmi dobrý argument pro 13

14 rozšíření exportních aktivit. Např. OKEČ 45.4 dosahoval v minulém roce v rámci trojmístných OKEČ nejvyšší podnikatelské i finanční výkonnosti. Doporučena k podpoře exportu služeb. Sekce I síťových služeb byla ZÚ často zmiňována jako exportní příležitost. V kontextu podpory MSP, na které budou exportní opatření zejména zacíleny je ovšem značně problematické navrhovat taková opatření pro MSP, které nemají dostatečnou kapitálovou sílu a ekonomickou výkonnost. To platí především pro oblast dopravy a spojů. Odvětví cestovního ruchu je specifické z toho důvodu, že export je vlastně generován v rámci incomingových programů, jež neodpovídají tradiční představě exportu, neboť export je vlastně realizován na území ČR. Obě shora uvedené problematiky jsou řešeny samostatně v rámci příslušných ministerstev a agenturou CzechTourism. Nedoporučena k podpoře exportu. Sekce G distribučních služeb není v podmínkách ČR pro export služeb nejvhodnějším reprezentantem. Nicméně i v této kategorii služeb jsou takové ekonomické činnosti, které mají exportní potenciál. Jedná se o činnosti jako opravy a údržba motorových vozidel, zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod s meziprodukty. Jinak jsou tyto služby obecně vhodnější pro domácí druhy podpory. Základním nedostatkem pro rozvoj exportu je malý tržní domácí podíl a s ním související kapitálová síla a také nižší potenciál růstu trhu v okolních státech, na které by mohl být export nejspíše zaměřen. Doporučena k podpoře exportu. Sekce O a E - situace v sekcích ostatních veřejných a sociálních služeb (O) a rozvodu elektřiny, plynu a vody (E) je velmi podobná situaci v sekci distribučních služeb. Povaha a předmět činností jako rozvod elektřiny, plynu a vody vyžaduje poměrně silné kapitálové a exportní zajištění realizované investice. Tato pomoc je již poskytována institucemi jako ČEB a EGAP. Při podpoře těchto aktivit by úloha MPO měla ležet spíše v informační rovině. Rozvoj exportu těchto služeb je nicméně žádoucí, neboť na jejich export mohou být navázány další exportní aktivity např. v oblasti služeb podnikatelských. Doporučena v omezené míře k podpoře exportu. Na základě všech výše uvedených skutečností, jsou vybrané oblasti považovány za ty skutečně nejvhodnější a v závislosti na závěrech hodnocení se doporučuje zaměřit podporu exportu služeb v rámci MPO na sekce podnikatelských a distribučních služeb a stavebnictví a v omezené míře i na ostatní veřejné a sociální služby a služby v oblasti rozvodu elektřiny, plynu a vody. 14

15 3.2 Teritoria prioritního zájmu Cílem kapitoly 3.2 je stanovit, na která teritoria by se podpora exportu služeb měla primárně zaměřovat. U vytipovaných zemí by dále měla definovat i hlavní oblasti služeb, která jsou v daném teritoriu perspektivní Vymezení teritorií prioritního zájmu Při vytipování výchozích prioritních teritorií projektu Podpora exportu služeb se vycházelo zejména ze závěrů Analýzy struktury exportu služeb a seznamu prioritních zemí definovaných v Exportní strategií ČR ( ). Seznam zemí vymezených jako prioritní v rámci projektu Podpora exportu služeb bude pravidelně aktualizován s přihlédnutím k situaci v daném teritoriu a aktuálnímu stavu a potenciálu českých poskytovatelů služeb. Jako zdroj informací pro definování teritoriálních priorit pro oblast služeb se do budoucna předpokládá i využití závěrů projektu "Působení na klíčových trzích". Na základě dostupných údajů byla stanovena základní kriteria pro úvodní výběr prioritních zemí. Vzhledem k tomu, že se jedná o jejich prvotní definici, přičemž okruh dostupných informací není dostatečně rozsáhlý, bylo by do budoucna jistě žádoucí zaměřit se v pokročilejší fázi projektu na tato kriteria podrobněji, přehodnotit jejich význam a podrobněji je rozpracovat. S ohledem na závěry Analýzy struktury exportu služeb, Exportní strategie ČR a jednotlivých teritoriálních strategií prosazování obchodně politických zájmů ČR byla výchozí kriteria výběru prioritních zemí pro oblast stanovena takto: objem exportovaných služeb ČR do dané země zda je země členskou zemí EU nebo třetí zemí hodnota exportu ostatních služeb zda byla země zařazena Exportní strategií ČR mezi prioritní Na základě těchto kriterií a v souladu s doporučeními teritoriálních odborů, byly vytipovány následující země: EU Dánsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Slovensko, Velká Británie Ostatní evropské země - Švýcarsko, Rusko, Ukrajina, Bulharsko, Rumunsko Amerika USA, Brazílie, Mexiko Asie Čína, Vietnam, Izrael, Spojené Arabské Emiráty V první fázi realizace projektu předpokládáme, že z výše definovaného okruhu prioritních zemí budou zvoleny tři země, na nichž bude realizován tzv. "pilotní projekt" a ve vztahu k nimž budou primárně aplikovány jednotlivá doporučení a nástroje podpory. Pokud se podaří naplnit záměry projektu u dané skupiny zemí, bude v další fázi realizace projektu okruh zemí rozšířen. Země EU (Německo, Slovensko, Velká Británie, Rakousko, Nizozemí, Polsko, Dánsko) tyto země Evropské unie jsou perspektivní z řady důvodů jedná se o země geograficky blízké České republice, tudíž s ohledem na nehmotný charakter služeb pro jejich export nejvíce perspektivní. Do těchto zemí je v současné době soustředěn nejvýznamnější podíl exportu služeb, a to zejména ostatních služeb, které by měly být, na základě Analýzy exportu služeb, podporovány především. Velká perspektiva nárůstu exportu služeb je zde i do budoucna, a to zejména s ohledem na připravovanou Směrnici o službách, která podmínky poskytování služeb na vnitřním trhu EU významně zjednoduší. 15

16 Ostatní evropské země S cílem diversifikovat teritoriální strukturu exportu služeb je žádoucí podpořit export služeb i do třetích zemí, jejichž význam je v současné době poměrně malý. Z ostatních evropských zemí můžeme na základě dosavadních údajů označit za perspektivní zejména Švýcarsko, a to s ohledem na poměrně významný podíl exportu ostatních služeb. Pro firmy z ČR se jedná o trh z geografického hlediska blízký a z hlediska možností outsorcingu služeb pro švýcarské firmy velice přitažlivý. Jako perspektivní pro export služeb se jeví i Rusko a Ukrajina, země relativně geograficky blízké, s příbuzným jazykem a podobnou kulturou. Čeští podnikatelé zde mají již řadu obchodních zkušeností i kontaktů z dřívějších let, znají místní podmínky a na tyto zkušenosti a vazby je možné navázat i v případě exportu služeb. Z důvodu rostoucích aktivit českých firem v těchto zemích lze očekávat zejména nárůst exportu ostatních služeb obchodní povahy a pojišťovacích a finančních služeb. Obě země byly označeny za prioritní teritoria i v rámci Exportní strategie ČR. Další dvojicí zemí zařazenou mezi teritoriální priority pro oblast exportu služeb jsou i země balkánského regionu, a to Bulharsko a Rumunsko. Perspektivy v těchto zemích jsou spojovány zejména s jejich předpokládaným vstupem do EU. Vzhledem k tomu, že Česká republika prošla podobným obdobím poměrně nedávno, otevírá se zde pro české subjekty prostor např. pro poradenské služby v oblasti čerpání finančních prostředků z EU a přístupu k EU, dále v souvislosti s předpokládaným nárůstem bulharského i rumunského zahraničního obchodu po vstupu do EU budou zřejmě perspektivní i služby zprostředkovatelské a další. Jedná se tedy zejména o služby s vyšší přidanou hodnotu, na které by měla být podpora primárně směřována. O perspektivách sektoru služeb v těchto zemích svědčí i již realizované investice ČR, které jsou v převážné míře směřovány právě do sektoru služeb (energetika, turistika). Obě země jsou označeny v Exportní strategii ČR jako teritoria prioritního zájmu. Amerika Z amerických zemí se jako nejperspektivnější pro oblast exportu služeb jeví USA, a to s ohledem na současné údaje o celkové hodnotě a zejména struktuře exportu služeb, kdy ostatní služby představují poměrně významný podíl. Dalším faktorem je samozřejmě i značná ekonomická síla USA. Důležitá je i skutečnost, že na trhu USA působí velké množství globálních firem, které jsou leadeři ve svém oboru, pro české firmy je výhodné s nimi spolupracovat i z důvodů získání know-how a dobrého jména. USA je prioritní zemí v rámci Exportní strategie ČR. Ze zemí Latinské Ameriky byla mezi teritoriální priority v oblasti služeb zařazena Brazílie a Mexiko. Služby v těchto zemích zaznamenaly v posledních letech výrazný rozvoj a ve stále větší míře se podílejí na tvorbě domácího HDP obou zemí. Rovněž oblast bankovnictví a pojišťovnictví vykazuje vysoké tempo růstu a nabízí nové obchodní příležitosti pro české exportéry. Dynamický růst zaznamenává dále sektor telekomunikací, informačních technologií a služeb v oblasti energetiky, stavebnictví a dopravní infrastruktury, kde díky nedostatečné nasycenosti lokálního trhu existují další možnosti uplatnění pro české subjekty. Brazílie je lídrem integračního uskupení MERCOSUR při jednání o asociační dohodě EU - Mercosur, která bude upravovat také oblast obchodu se službami. Mexiko je členem seskupení NAFTA. Obě země jsou označeny v Exportní strategii ČR jako teritoria prioritního zájmu. 16

17 Asie V rámci Asie je z hlediska exportu služeb za nejperspektivnější považována Čína a Vietnam. České firmy již do uvedených teritorií pronikly a pronikají, přičemž se jedná zejména o služby finanční. Perspektivní jsou i další obory služeb, jako překladatelské, turistické apod., které se v těchto teritoriích rozvíjejí. V obou uvedených zemích se jedná o nenasycené segmenty služeb, což dává českým podnikům reálnou šanci se zde se svou nabídkou uplatnit. Obě země byly označeny za prioritní teritoria i v rámci Exportní strategie ČR. V regionu blízkého východu byl jako prioritní označen Izrael. Izrael je již v současné době významným partnerem ČR v oblasti turistického ruchu. Terciální sektor Izraele zahrnující obchod, turistiku, finančnictví, pojišťovnictví a ostatní služby má a dokazuje tím příslušnost k vyspělým ekonomikám - největší podíl na tvorbě HDP a současně zaměstnává největší část aktivní populace. V těchto oblastech lze nalézat příležitosti k uplatnění i pro naše poskytovatele služeb. Z oblasti blízkého východu byla za prioritní označena ještě jedna země, a to Spojené arabské emiráty (SAE). Hospodářský vývoj v SAE je považován za unikátní v rámci zemí GCC (Cooperation Council for the Arab States of the Gulf) i celého regionu Blízkého východu. Pro Českou republiku představují SAE jednoznačně nejvýznamnějšího obchodního partnera v arabském světě. Služby a především turistický ruch zaznamenaly v SAE v posledních letech výrazný rozvoj, z tohoto důvodu se zde otevírají i nové příležitosti pro české subjekty. Perspektivní se jeví zejména oblast cestovní ruchu, např. lázeňské pobyty v ČR se zaměřením na odtučňovací kůry, dále v oblasti služeb personálních agentur (vyhledávání vhodných hotelových, bankovních, finančních a dalších manažerů). Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi nesourodou skupinu zemí s různými obchodně politickými podmínkami a odlišnými možnostmi, které se zde českým exportérům nabízejí, bylo by vhodné se na tyto země zaměřit individuálně a definovat oblasti perspektivních služeb pro každou z prioritních zemí Stanovení perspektivních oblastí služeb pro země prioritního zájmu Jako východisko zde poslouží zejména předchozí kapitola 3.1, dále závěry Analýzy struktury exportu služeb a konkrétní návrhy představitelů ZÚ ČR v daných teritoriích získané v rámci dotazníkového šetření exportu služeb. Pro každou zemi tedy byly vytipovány perspektivní oblasti služeb jako průnik závěrů předchozí kapitoly a doporučení příslušných ZÚ. Německo K - činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti F - stavebnictví G - obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost - zejména opravárenství (automobily, domácí spotřebiče) I - doprava, cestovní ruch a komunikační služby O ostatní veřejné, sociální a osobní služby chemické čištění oděvů, prádelny 17

18 Slovensko F stavebnictví I doprava, cestovní ruch a komunikační služby K - činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti Velká Británie F stavebnictví K činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti zejména IT a design (průmyslový, projekční, umělecký/odívání apod.) I doprava, cestovní ruch a komunikační služby Rakousko F stavebnictví I - doprava, cestovní ruch a komunikační služby G - obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost K - činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti IT a obchod s nemovitostmi Nizozemí F stavebnictví K - činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti aktivity v IT, zejména software; výzkum a vývoj I doprava, cestovní ruch a komunikační služby Polsko E výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody F stavebnictví G - obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost K - činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti IT O ostatní veřejné, sociální a osobní služby utilizace odpadu Dánsko I doprava, cestovní ruch a komunikační služby K - činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti F stavebnictví Švýcarsko F stavebnictví stavby rodinných dřevěných domků I doprava, cestovní ruch a komunikační služby autobusová doprava K - činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti IT Rusko F stavebnictví I doprava, cestovní ruch a komunikační služby O ostatní veřejné, sociální a osobní služby G - obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost velkoobchod; specializovaný servis 18

19 K - činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti právní služby, obchod s nemovitostmi Ukrajina E výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody obnova rozvodů všech typů O ostatní veřejné, sociální a osobní služby odstraňování odpadu F stavebnictví K - činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti právní služby Bulharsko K - činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti - poradenství I doprava, cestovní ruch a komunikační služby E výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Rumunsko I doprava, cestovní ruch a komunikační služby F stavebnictví G - obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost K - činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti O ostatní veřejné, sociální a osobní služby E výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody USA I doprava, cestovní ruch a komunikační služby G - obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost K - činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti - IT, výzkum a vývoj Brazílie F stavebnictví G - obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost I doprava, cestovní ruch a komunikační služby K - činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti O ostatní veřejné, sociální a osobní služby odstraňování odpadu Mexiko O ostatní veřejné, sociální a osobní služby odstraňování odpadu K - činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti - IT I doprava, cestovní ruch a komunikační služby G - obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost- servisní služby Čína F stavebnictví K - činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti - IT, poradenské služby, právní služby, výzkum a vývoj, překladatelství I doprava, cestovní ruch a komunikační služby 19

20 Izrael K - činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti O ostatní veřejné, sociální a osobní služby Spojené arabské emiráty F stavebnictví K - činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti - IT E výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Vzhledem k tomu, že takto definované oblasti služeb obsahují relativně širokou a různorodou škálu jednotlivých typů služeb, bylo by v případě zemí prioritního zájmu velmi žádoucí, zaměřit se na jednotlivé vytipované skupiny služeb podrobněji a v jejich rámci určit konkrétní typy služeb, které by byly pro české exportéry perspektivní. Úkol: Na základě podnětů teritoriálních odborů, představitelů ZÚ a agentury CzechTrade podrobně rozpracovat specifikaci jednotlivých perspektivních oblastí služeb. 20