ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

Transkript

1 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY 1. aktualizace T E X T O V Á Č Á S T Pořizovatel: Magistrát města Pardubic, odbor hlavního architekta oddělení územního plánování Štrossova 44, Pardubice Zpracovatelský kolektiv: Oddělení územního plánování Ing. arch. Jiří Řeřucha Ing. Karolína Koupalová Ing. Marian Zapletal Ing. arch. Mariana Zmítková Ing. Kamila Zárubová Ing. arch. Vladimír Lavrík Úsek technické podpory Ing. Lubomír Pecka p. Marcela Kubíčková Spolupráce: Oddělení informačních technologií MmP Ing. Miloš Lulay Studio B & M Veselská 17, Žďár nad Sázavou Mgr. Pavlína Bukáčková Bc. Roman Bukáček Projekce zahradní, krajinná a GIS, s. r.o. Mathonova 60, Brno Ing. Yvona Lacinová Mgr. Martin Dvořák PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, Ostrava Ing. Lubor Hruška Ing. Lubor Tvrdý, Ph.D. Mgr. Viktor Brebera Smetanova 1019, Přelouč Prosinec OBSAH DOKUMENTACE TEXTOVÁ ČÁST A Podklady pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území B Rozbor udržitelného rozvoje území C Problémy k řešení D Přílohová část GRAFICKÁ ČÁST E1 Výkres hodnot území E2 Výkres limitů využití území přírodní faktory E3 Výkres limitů využití území civilizační faktory E4 Výkres záměrů na provedení změn v území E5 Problémový výkres OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI A PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limitů využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území A1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE A1.1 Uspořádání dokumentace A1.2 Pojmy Legislativa Udržitelný rozvoj území Hodnoty území Limity využití území Záměry na provedení změn v území Zkratky Seznam jevů obsažených v ÚAP A1.3 Podklady Mapové podklady Územně plánovací dokumentace Ostatní podklady A1.4 Vymezení řešeného území A2 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A2.1 Širší vztahy a charakteristika řešeného území A2.1.1 Širší vztahy A2.1.2 Základní charakteristika sídelní struktury A2.1.3 Základní charakteristika nezastavěného území A2.2 Vyhodnocení stavu a vývoje území A2.2.1 Horninové prostředí a geologie A2.2.2 Vodní režim A2.2.3 Hygiena životního prostředí A2.2.4 Ochrana přírody a krajiny

2 A2.2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa A2.2.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura A2.2.7 Sociodemografické podmínky A2.2.8 Bydlení A2.2.9 Rekreace A Hospodářské podmínky A2.3 Celkové vyhodnocení stavu a vývoje území A3 VYHODNOCENÍ PRŮZKUMŮ ÚZEMÍ - vyhodnocení průzkumů území je uvedeno v příloze D a je zpracováno pro jednotlivé obce správního území ORP. A4 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ HODNOT ÚZEMÍ A4.1 Kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty A4.1.1 Urbanistická struktura A4.1.2 Kulturní hodnoty s legislativní ochranou A4.1.3 Historické a architektonické hodnoty území A4.2 Přírodní hodnoty A4.2.1 Přírodní hodnoty s legislativní ochranou A4.2.2 Ostatní přírodní hodnoty území A4.3 Civilizační hodnoty A4.3.1 Sociodemografické podmínky A4.3.2 Bydlení a vybavenost území A4.3.3 Hospodářské podmínky A4.3.4 Dopravní infrastruktura A4.3.5 Technická infrastruktura A4.3.6 Ochrana obyvatel A4.4 Vyhodnocení hodnot území A5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ A5.1 Ochrana kulturního dědictví A5.1.1 Městská památková rezervace A5.1.2 Městská památková zóna A5.1.3 Nemovité kulturní památky A5.1.4 Archeologie A5.1.5 Hodnotné tradice a činnosti v území A5.2 Ochrana přírody A5.2.1 Obecná ochrana území A5.2.2 Zvláště chráněné území A5.2.3 Památné stromy A5.2.4 Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů A5.2.4 Územní systém ekologické stability A5.3 Ochrana přírodních zdrojů, ochrana ložisek A5.4 Ochrana dopravní a technické infrastruktury A5.4.1 Dopravní infrastruktura A5.4.2 Technická infrastruktura A5.5 Ostatní limity A5.5 Vyhodnocení limitů využití území A6 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA ZMĚNŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ A6.1 Záměry v oblasti infrastruktury A6.1.1 Dopravní infrastruktura 2 A6.1.2 Technické infrastruktura A6.1.3 Veřejná infrastruktura A6.2 Záměry v oblasti bydlení a rekreace A6.3 Záměry v oblasti výroby a služeb A6.4 Záměry v oblasti ochrany přírodního prostředí A6.5 Ostatní záměry A6.6 Shrnutí, zhodnocení a označení priorit rozvoje z uvedených záměrů B ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ zahrnující zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb B1 PŘÍRODA B1.1 Horninové prostředí a geologie B1.2 Vodní režim B1.3 Hygiena životního prostředí B1.4 Ochrana přírody a krajiny B1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa B2 SPOLEČNOST B2.1 Veřejná dopravní a technická infrastruktura B2.2 Sociodemografické podmínky B2.3 Bydlení B2.4 Rekreace B2.5 Hospodářské podmínky B3 SHRNUTÍ ZÁVĚRŮ TÉMATICKÝCH AWOT ANALÝZ pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel B3.1 Analýza slabých a silných stránek, příležitostí a hrozeb (SWOT) B4 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ B4.1 Vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek jednotlivých obcí B4.2 Vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek ORP C PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI C1 Problémy vyváženosti územních podmínek obcí C2 Závady v urbanistické struktuře a využití zastavěného území C3 Závady v dopravní infrastruktuře C4 Závady v technické infrastruktuře C5 Závady hygienické C6 Závady ve využití krajiny C7 Problémy a střety záměrů na provedení změn v území C8 Ohrožení území přírodními jevy C9 Závěr D PŘÍLOHOVÁ ČÁST D1 Vyhodnocení průzkumů území. (Vzhledem k rozsahu - 56 obcí - je tato příloha uložena pouze u zpracovatele)

3 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY 1. aktualizace T E X T O V Á Č Á S T A PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limitů využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území A1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE A1.1 Uspořádání dokumentace Část A obsahuje údaje charakterizující dosavadní rozvoj území, jeho hodnoty a legislativní ochranu, které by měly být zakotveny do územně plánovacích dokumentací a záměry na změny využití území vyplývající především z požadavků nadřazených územně plánovacích dokumentací, z požadavků obcí, z průzkumů území a z širších vztahů sídelní struktury. Část B obsahuje analýzu udržitelnosti rozvoje území podle tří základních pilířů. - příznivé životní prostředí, kapitola B1 PŘÍRODA (horninové prostředí, vodní režim, ochrana přírody a krajiny, zemědělská půda a pozemky určené k plnění funkce lesa a hygiena prostředí) - hospodářský rozvoj - soudržnost společenství obyvatel, kapitola B2 SPOLEČNOST (sociodemografické podmínky, bydlení, rekreace, veřejná infrastruktura a hospodářské podmínky) - vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek v ORP. - vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek v jednotlivých obcích Část C obsahuje okruhy problémů k řešení územně plánovací dokumentací Část D obsahuje složku, ve které jsou uvedeny výsledky terénních průzkumů které z důvodu rozsahu a přehlednosti nejsou vloženy přímo do textu. Časový sled prací a použité prostředky 1. aktualizace územně analytických podkladů (ÚAP) byla zpracovávána od do Aktualizace probíhala v těchto základních fázích. 1 průběžná aktualizace údajů od poskytovatelů 01/2009 až 06/ terénní průzkumy obcí 04/2009 až 09/ zpracování výsledků terénních průzkumů 10/2009 až 11/ oznámení a výzva poskytovatelům údajů k úplné aktualizaci 03/ zpracování údajů úplné aktualizace od poskytovatelů 07/2010 až 10/ aktualizace textové a výkresové části, aktualizace RURÚ 10/2010 až 12/2010 Grafické údaje včetně metadat a popisných atributů byly zpracovány v programu Geostore V6, grafické výstupy v programech ArcGIS 9 a AutoCAD Textová a tabulková část byla provedena v programech Word a Excel. Přehledné mapky v textu byly zpracovány v programu Microstation SE V7, pro převody dat byl využíván program Bentley Redline XM. A1.2 Pojmy Legislativa Pojmy uvedené v dokumentaci ÚAP vycházejí ze zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu v platném znění a jeho prováděcích předpisů vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Udržitelný rozvoj území Je vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích ( 18 zák. č.183/2006 Sb.). Hodnoty území - Hodnoty přírodní Jedná se především o hodnoty prostředí, které není významně změněno a dotčeno stavební činností. - Hodnoty civilizační Jedná se o hodnoty území, spočívající např. v jeho vybavení technickou, dopravní a občanskou infrastrukturou, v možnosti jejího hospodárného využívání a dalšího rozvíjení, v dopravní dostupnosti takovýchto částí území; civilizační hodnotou mohou být i vlastnosti obytného prostředí, jeho různorodost apod. - Hodnoty kulturní Kulturní hodnoty je možné chápat především jako jedinečnost, výjimečnost území, jeho částí, krajinných i stavebních celků a souborů, poskytujících doklady předcházejícího historického vývoje. Vymezením kulturních hodnot území lze zajistit zachování kulturního dědictví území, jednotlivých sídel nebo jejich částí, které dosud nepožívají zákonné ochrany památkové péče. - Urbanistické hodnoty Urbanistická hodnota území spočívá např. v uspořádání, návaznosti a vlastnostech prostorů a staveb, zejména přístupných veřejnosti (průhledové osy, orientační, architektonické dominanty území, členitost a různorodost zástavby apod.). Jedná se nejen o hodnotu dlouhodobě rozvíjené urbanistické struktury jednotlivých sídel a jejich vazeb, ale i o hodnotu krajiny, vytvořené a kultivované dlouhodobým hospodařením. - Architektonické hodnoty Jedná se o hodnoty stavitelského umění, o hodnoty staveb, které nejsou jenom užitkovým, technickým dílem, ale které spočívají v jejich estetickém působení, výrazu. (Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.) Hodnoty území jsou předmětem ochrany v územně plánovací dokumentaci. Limity využití území Jde o omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území ( 26 zák. č.183/2006 Sb.). 3

4 Záměry na provedení změn v území Jde o záměry jednotlivců, skupin, právnických osob a orgánů veřejné správy na změny ve využití území, zejména v oblasti infrastruktury, bydlení a rekreace, výroby a služeb, ochrany životního prostředí a zdrojů, obrany a ochrany osob a majetku. Tabulka 1 Zkratky Seznam použitých zkratek BPEJ Bonitovaná půdně ekologická jednotka PK Pardubický kraj ČOV Čistírna odpadních vod PLO Přírodní lesní oblasti ČSÚ Český statistický úřad PO Ptačí oblast ČÚZK Český úřad zeměměřičský a katastrální POÚ Pověřený obecní úřad DB Databáze územně analytických podkladů PP Přírodní památka DKM Digitální katastrální mapa PÚR Politika územního rozvoje EU Evropská unie RBC Regionální biocentrum EVL Evropsky významná lokalita RBK Regionální biokoridor GIS Geografický informační systém RURÚ Rozbor udržitelného rozvoje HEIS Hydroekologický informační systém VÚV Výzkum. ústavu vodohospodářského SZN Státní zemědělské nakladatelství KES Koeficient ekologické stability ÚAN Území s archeologickými nálezy KrÚ Krajský úřad ÚPD Územně plánovací dokumentace MmP Magistrát města Pardubic ÚSES Územní systém ekologické stability MMR Ministerstvo pro místní rozvoj ÚÚR Ústav územního rozvoje MPR Městská památková rezervace VKP Významný krajinný prvek MPZ Městská památková zóna VN Vysoké napětí MZE Ministerstvo zemědělství VVN Velmi vysoké napětí MŽP Ministerstvo životního prostředí VTL Vysokotlaký plynovod NKP Národní kulturní památka VÚC Velký územní celek NPÚ Národní památkový ústav VÚMOP Výzkumný ústav meliorací a ochrany VUSS půdy Vojenská ubytovací a stavební správa NRBC Nadregionální biocentrum NRBK Nadregionální biokoridor ZÚR Zásady územního rozvoje ORP Obec s rozšířenou působností IDS Integrovaný dopravní systém OŽP Odbor životního prostředí MmP OŽPaZ Odbor životního prostředí a zemědělství KrÚ PHO Pásmo hygienické ochrany Tabulka 2 Seznam jevů obsažených v ÚAP SO ORP Správní obvod obce s rozšířenou působností Číslo Sledovaný jev Existence Grafická část Poznámka A001 Zastavěné území ano Výkres hodnot, Průzkum limitů, záměrů A002 Plochy výroby ano Výkres hodnot Průzkum A003 Plochy občanského vybavení ano Výkres hodnot Průzkum A004 Plochy k obnově nebo opětovnému ano Výkres záměrů Průzkum využití znehodnoceného území A005 Památková rezervace včetně ochranného pásma ano Výkres hodnot a limitů A006 Památková zóna včetně ochranného pásma ano Výkres hodnot a limitů A007 Krajinná památková zóna ano Jen v databázi Zatím nevyhlášeno A008 Nemovitá kulturní památka, popřípadě ano Výkres hodnot a Průzkum soubor, včetně ochranného pásma limitů 4 A009 A010 Nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma Památka UNESCO včetně ochranného ano ne Výkres hodnot a limitů pásma A011 Urbanistické hodnoty ano Průzkum A012 Region lidové architektury ne A013 Historicky významná stavba, soubor ano Výkres hodnot Průzkum A014 Architektonicky cenná stavba, soubor ano Výkres hodnot Průzkum A015 Významná stavební dominanta ano Výkres hodnot Průzkum A016 Území s archeologickými nálezy ano Výkres hodnot A017 Oblast krajinného rázu a její charakteristika ano Výkres hodnot A018 Místo krajinného rázu a jeho charakteristika ano Výkres hodnot Průzkum A019 Místo významné události ano Výkres hodnot Průzkum A020 Významný vyhlídkový bod ano Výkres hodnot Průzkum A021 Územní systém ekologické stability ano Výkres hodnot a limitů A022 Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou ano Výkres hodnot a limitů A023 Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou ano Výkres hodnot a limitů A024 Přechodně chráněná plocha ano Jen v databázi Platnost vyhlášení skončila A025 Národní park včetně zón a ochranného ne pásma A026 Chráněná krajinná oblast včetně zón ne A027 Národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma ano Výkres hodnot a limitů A028 Přírodní rezervace včetně ochranného pásma ano Výkres hodnot a limitů A029 Národní přírodní památka včetně ne ochranného pásma A030 Přírodní park ne A031 Přírodní památka včetně ochranného pásma ano Výkres hodnot a limitů A032 Památný strom včetně ochranného pásma ano Výkres hodnot a limitů A033 Biosférická rezervace UNESCO, geopark ne UNESCO A034 NATURA 2000 evropsky významná lokalita ano Výkres hodnot a limitů A035 NATURA 2000 ptačí oblast ano Výkres hodnot a limitů A036 Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem ano Výkres hodnot a limitů A037 Lesy ochranné ne A038 Les zvláštního určení ano Výkres hodnot a limitů A039 Lesy hospodářské ano Výkres hodnot a limitů A040 Vzdálenost 50m od okraje lesa ano Výkres limitů A041 Bonitovaná půdně ekologická jednotka ano Výkres hodnot a limitů A042 Hranice biochor ano Jen v databázi A043 A044 Investice do půdy za účelem zlepšení její úrodnosti Vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem ano ano Výkres hodnot a limitů Výkres hodnot a limitů

5 A045 Chráněná oblast přirozené akumulace ne vod A046 Zranitelná oblast ano Výkres limitů A047 Vodní útvar povrchových, podzemních vod ano Výkres hodnot a limitů A048 Vodní nádrž ano Výkres hodnot a limitů A049 Povodí vodního toku, rozvodnice ano Jen v textu a v DB A050 Záplavové území ano Výkres limitů A051 Aktivní zóna záplavového území ano Výkres limitů A052 Území určené k rozlivům povodní ne A053 Území zvláštní povodně pod vodním ano Výkres limitů dílem A054 Objekt / zařízení protipovodňové ochrany ano Výkres hodnot a limitů A055 Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných ano Výkres hodnot a limitů pásem A056 Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa ano Výkres hodnot a limitů A057 Dobývací prostor ne A058 Chráněné ložiskové území ano Výkres limitů A059 Chráněné území pro zvláštní zásahy ne do zemské kůry A060 Ložisko nerostných surovin ano Výkres limitů A061 Poddolované území ne A062 Sesuvné území a území jiných geologických ano Výkres limitů rizik A063 Staré důlní dílo ne A064 Staré zátěže území a kontaminované ano Výkres limitů plochy A065 Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší ano Výkres limitů A066 Odval, výsypka, odkaliště, halda ano Výkres limitů A067 Technologický objekt zásobování vodou ano Výkres limitů včetně ochranného pásma A068 Vodovodní síť včetně ochranného ano Výkres limitů pásma A069 Technologický objekt odvádění a čištění ano Výkres limitů odpadních vod včetně ochranného pásma A070 Síť kanalizačních stok včetně ochranného ano Výkres limitů pásma A071 Výrobna elektřiny včetně ochranného ano Výkres limitů pásma A072 Elektrická stanice včetně ochranného ano Výkres limitů pásma A073 Nadzemní a podzemní vedení elektrizační ano Výkres limitů soustavy včetně ochranného pásma A074 Technologický objekt zásobování plynem ano Výkres limitů včetně ochranného a bezpeč- nostního pásma A075 Vedení plynovodu včetně ochranného ano Výkres limitů a bezpečnostního pásma A076 Technologický objekt zásobování jinými ano Výkres limitů produkty včetně ochranného pásma A077 Ropovod včetně ochranného pásma ano Výkres limitů A078 Produktovod včetně ochranného pásma ano Výkres limitů A079 Technologický objekt zásobování tep- ano Výkres limitů 5 lem včetně ochranného pásma A080 Teplovod včetně ochranného pásma ano Výkres limitů A081 Elektronické komunikační zařízení ano Výkres limitů včetně ochranného pásma A082 Komunikační vedení včetně ochranného ano Výkres limitů pásma A083 Jaderné zařízení ne A084 Objekty nebo zařízení zařazené do ano Výkres limitů skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami A085 Skládka včetně ochranného pásma ano Výkres limitů A086 Spalovna včetně ochranného pásma ano Výkres limitů A087 Zařízení na odstraňování nebezpečného ne odpadu včetně ochranného pás- ma A088 Dálnice včetně ochranného pásma ano Výkres limitů A089 Rychlostní silnice včetně ochr. pásem ne A090 Silnice I. třídy včetně ochr.pásma ano Výkres limitů A091 Silnice II. třídy včetně och.pásma ano Výkres limitů A092 Silnice III. třídy včetně ochr.pásma ano Výkres limitů A093 Místní a účelové komunikace ano Výkres limitů A094 Železniční dráha celostátní včetně ano Výkres limitů ochranného pásma A095 Železniční dráha regionální včetně ano Výkres limitů ochranného pásma A096 Koridor vysokorychlostní železniční ne trati A097 Vlečka včetně ochranného pásma ano Výkres limitů A098 Lanová dráha včetně ochr. pásma ne A099 Speciální dráha včetně ochr. pásma ne A100 Tramvajová dráha včetně ochr. pásma ne A101 Trolejbusová dráha včetně ochranného ano Výkres limitů pásma A102 Letiště včetně ochranných pásem ano Výkres limitů A103 Letecká stavba včetně ochr. pásem ano Výkres limitů A104 Vodní cesta ano Výkres limitů A105 Hraniční přechod ne A106 Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a ano Výkres limitů Průzkum turistická stezka A107 Objekt důležitý pro obranu státu ano Výkres limitů A108 Vojenský újezd ne A109 Vymezené zóny havarijního plánování ano Jen v textu a DB Mapka v textu A110 Objekt civilní ochrany ano Výkres limitů A111 Objekt požární ochrany ano Výkres limitů A112 Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie ano Výkres limitů České republiky A113 Ochranné pásmo hřbitova, krematoria ano Výkres limitů A114 Jiná ochranná pásma ano A115 Ostatní veřejná infrastruktura ano Výkres hodnot Průzkum A116 Počet dokončených bytů k každého ano Jen v textu roku A117 Zastavitelná plocha ano Výkres záměrů A118 Jiné záměry ano Výkres záměrů Průzkum A119 Další dostupné informace, např. průměrná cena m 2 stavebního pozemku v členění podle katastrálních území, průměrná cena m 2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních území, ano Jen v textu a v DB Zdroj: Údaje orgánů veřejné správy a jimi zřízených organizací, vlastníků dopravní a technické infrastruktury, obcí správního území ORP Pardubice a vlastní průzkumy z let 2007 až 2010.

6 Poznámka: Průzkum sledovaný jev zjištěn, ověřen nebo upřesněn terénním průzkumem A1.3 Podklady Tabulka 3 Mapové podklady Název Zdroj Datum Poznámky Topografické mapy 1 : ČÚZK 2008 Vektorové a barevné rastrové Topografické mapy 1 : ČÚZK 2006 Barevné rastrové Ortofotomapy KrÚ 2008 Barevné rastrové Katastrální mapy ČÚZK 2010, 2008 Vektorové DKM, ostatní rastrové Tabulka 4 Územně plánovací dokumentace Název Zdroj Datum Poznámky Zásady územního rozvoje PK KrÚ 2010 Územní plán města Pardubice MmP Včetně změn 1-10 Územní plány obcí v ORP Pce MmP, KrÚ územ. plánů včetně změn 3 obce územ. plán nemají Tabulka 5 Ostatní podklady Název Zdroj Datum Poznámky Politika územního rozvoje ČR MMR ČR Zásady urbánní politiky MMR ČR 05/2010 Strategie ochrany krajinného Studio 2010 rázu ORP Pce B & M Revize prvků lokálních ÚSES Projekce ZK a 2010 GIS Sociodemografické podmínky SO PROCES 2010 ORP Pardubice Hygiena životního prostředí ORP Mgr. Viktor 2010 Pardubice Brebera Webové stránky KrÚ, CENIA, poskytovatelé údajů, MMR, ÚÚR a dalších A1.4 Vymezení řešeného území Tabulka 6 Území je vymezeno správní hranicí ORP Pardubice a obsahuje dále uvedených 97 katastrálních území: Barchov u Pardubic Platěnice Bohumileč Bezděkov Turov nad Loučnou Rokytno Borek Němčice nad Labem Rybitví Bukovina nad Labem Neratov Dražkov nad Labem Bukovka Opatovice nad Labem Kladina Časy Pohřebačka Lukovna Čeperka Ostřešany Počaply nad Loučnou 6 Čepí Černá za Bory Sezemice nad Loučnou Černá u Bohdanče Dražkovice Velké Koloděje Dašice Drozdice Veská Prachovice u Dašic Hostovice u Pardubic Bělešovice Zminný Lány na Důlku Lipec u Slepotic Dolany u Pardubic Mnětice Slepotice Dříteč Nemošice Spojil Dubany nad Bylankou Nové Jesenčany Hrádek u Pardubic Hrobice Ohrazenice Pohránov Choteč u Holic Opočínek Srch Chýšť Pardubice Srnojedy Jezbořice Pardubičky Brozany nad Labem Kasalice Popkovice Staré Hradiště Kasaličky Rosice nad Labem Staré Jesenčany Kostěnice Semtín Staré Ždánice Křičeň Staré Čívice Starý Mateřov Kunětice Staročernsko Stéblová Lány u Dašic Studánka Třebosice Lázně Bohdaneč Svítkov Úhřetická Lhota Libišany Trnová Újezd u Sezemic Malé Výkleky Plch Vlčí Habřina Blato Podůlšany Voleč Mikulovice u Pardubic Pravy Nerad Čeradice nad Loučnou Ráby Živanice Moravanský Rohovládova Bělá Moravany nad Loučnou Rohoznice A2 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A2.1 Širší vztahy a charakteristika řešeného území A2.1.1 Širší vztahy Správní obvod Pardubice leží v severozápadní části Pardubického kraje, jeho severní část je obklopena obcemi Královéhradeckého kraje, na východě hraničí s Holickem, na jihu s Chrudimskem a ze západu je ohraničen obcemi správního obvodu Přelouč. Území má velmi těsné dopravní, hospodářské a společenské vazby na města Hradec Králové a Chrudim, která leží v blízkosti hranic správního obvodu ORP Pardubice. Sdílí s nimi i významné prvky technické infrastruktury, jako je např. dálkový rozvod tepla, obě města mají také významný vliv na zaměstnanost ve správním obvodu Pardubice. Další významné vazby má území západním směrem na Kolín a Prahu, se kterými je spojeno dálnicí D11, železničním koridorem a silnicí I/2. Další vazby, především dopravní, má území směrem jihovýchodním na Brno a Olomouc, směrem jižním na Havlíčkův brod a severním směrem na Trutnov a Náchod. Území správního obvodu ORP Pardubice (409 km 2 ) je v Pardubickém kraji třetím největším po Chrudimsku a Moravskotřebovsku a představuje 9,1 % rozlohy kraje. Počtem obyvatel výrazně převyšuje ostatní správní obvody. V 56 obcích, které tvoří správní území, žilo k celkem obyvatel (24,4 % obyvatelstva kraje). Počet obcí je druhý nejvyšší po Chrudimsku, velmi vysoká hustota zalidnění (307,8 osob/km 2 ; tj. 2,7krát více než průměr kraje) souvisí s vysokou koncentrací obyvatelstva v krajském městě. Správní území je členěno na dvě spádové oblasti pověřených obecních úřadů, jejichž sídla jsou v Pardubicích a v Lázních Bohdaneč. (Zdroj: ČSÚ 2010) Přírodní podmínky Pardubicka jsou příznivé, jsou charakterizovány mírným teplým klimatem s mírnou zimou. Ploché a rovinné území je součástí Polabské nížiny.

7 Obrázek 1 (Zdroj: mapový podklad Obrázek 2 (Zdroj: ČSÚ 2008) Dominantními přírodními prvky jsou toky řek Labe, Chrudimky a Loučné a třetihorní subvulkanit Kunětická hora. Labe se svojí širokou údolní nivou zde vytváří přirozenou osu území, Kunětická hora je výškovou dominantou vystupující 75 metrů nad povrch Pardubické kotliny. V území se nacházejí některá chráněná území: Nejznámějšími jsou: Bohdanečký rybník, Nemošická stráň, přesyp u Malolánského a ptačí oblast Baroch, v území existují ještě další lokality s různým stupněm ochrany přírody. Pardubicko má však z celkové výměry nejnižší podíl lesů a nejvyšší podíl orné půdy v Pardubickém kraji. Příznivé klima a úrodné půdy předurčují oblast k zemědělskému využití, zejména k pěstování obilnin a chovu hospodářských zvířat. Hospodářským centrem jsou Pardubice, město s průmyslovou tradicí, zejména v oboru chemie, strojírenství a elektrotechniky. Ve městě působí několik velkých zahraničních firem, z nichž nejvýznamnější jsou Foxconn, Ronal, Panasonic, JTEKT, KYB Manufacturing v oblasti elektroniky a automobilového průmyslu. Dále zde existuje několik desítek dalších firem v různých oborech. Významně je také zastoupena sféra obchodu a služeb, jsou zde supermarkety téměř všech obchodních společností a řada dalších obchodů všeho druhu. K významným zaměstnavatelům patří dále zdravotnictví, školství a veřejná správa. Míra nezaměstnanosti je nejnižší v rámci kraje (7,5 % k ), souvisí s nabídkou pracovních příležitostí zejména v krajském městě, které je zároveň častým cílem dojížďky do zaměstnání z okolních i vzdálenějších obcí. Velké procento lidí je zaměstnáno ve službách. Oproti roku 2007 je však nezaměstnanost, vzhledem k celkové hospodářské recesi, dvojnásobná. Méně příznivá je věková skladba populace, podíl obyvatel pětašedesátiletých a starších (16,6 %) v roce 2009 byl mezi všemi správními obvody kraje nejvyšší. Pardubicko je také střediskem vzdělanosti, kulturního a společenského života a sportu v kraji. Téměř 11 % obyvatel mělo v roce 2001 ukončené vysokoškolské vzdělání, k čemuž přispívá Univerzita Pardubice a řada středních škol. Významné postavení na kulturní scéně zaujímá Východočeské divadlo a Komorní filharmonie. Nejznámějšími sportovními akcemi pořádanými v Pardubicích jsou: dostihový závod Velká pardubická steeplechase a motocyklové plochodrážní závody Zlatá přilba. K turisticky atraktivním místům Pardubic patří historické jádro se Zelenou branou a goticko renesanční zámek s muzeem a galerií. K dalším známým historickým památkám Pardubicka se řadí pozdně gotický hrad na Kunětické hoře s výhledem do dalekého okolí. Na hradě probíhá řada kulturních akcí včetně divadelních představení. Nedaleko Pardubic se nachází jediné lázeňské centrum kraje, město Lázně Bohdaneč. Bohdanečsko je také regionem charakteristickým pozůstatky kdysi rozsáhlé rybniční soustavy s řadou vzácných vodních živočichů i rostlin. Dopravní napojení na okolní regiony, na celou ČR i mimo ni, zajišťují téměř všechny druhy dopravy. Územím prochází dvě významné železniční tratě, síť silnic I. třídy umožňuje spojení všemi směry a pardubické mezinárodní letiště spojuje region se vzdálenými zeměmi. Vodní doprava je zastoupena rekreační plavbou po Labi v okolí města. Připravováno je splavnění Labe do Pardubic. Dopravní zatížení města Pardubic je značné. Stávající silniční síť nestačí velkému nárůstu dopravy v posledních letech. Ve výhledu je vybudování tří obchvatů (tangent) města, které výrzně posílí dopravní obslužnost města a jeho příměstské oblasti. Doprava se významně podílí na relativně vysokém hlukovém a emisním zatížení prostředí. Území je protkáno sítí technické infrastruktury, nejvýznamnější z nich jsou vedení VN a VVN elektrizační soustavy, VTL plynovody, tepelný přivaděč z elektrárny Opatovice a okrajově ropovod a produktovod. Většina této páteřní infrastruktury přechází přes území severojižním směrem, plynovod směrem východ západ. Správní území ORP Pardubice patří do oblasti se sníženou kvalitou ovzduší. Koncentrace SO 2 se mírně zlepšují vlivem odsíření zdrojů, zhoršení nastává v koncentracích NO x vlivem nárůstu dopravy. Kvalita povrchových vod je dobrá, mírně se zlepšuje s nárůstem počtu ČOV. Většina obcí je napojena na Vodárenskou soustavu Východní Čechy, která propojuje i jiné zdroje pitné vody. Její nedostatek nehrozí, kvalita je dobrá, zásobování je spolehlivé. Na kanalizační síť je napojena většina obyvatel, některé malé obce mají pouze dešťovou kanalizaci. Postupně se budují nové ČOV a kanalizační řady v dalších obcích. 7

8 A2.1.2 Základní charakteristika sídelní struktury Historický vývoj osídlení Nejstarší stopy osídlení na Pardubicku pocházejí z konce starší doby kamenné, z pozdního paleolitu (40 až 10 tisíc let př. n. l.) První osady z mladší doby kamenné, z neolitu, byly zaznamenány na břehu Labe za Hůrkami, v Trnové a mezi Blatem a Starými Jesenčany. V době bronzové (2 tisíce let př. n. l.) byla osídlena Mikulovická planina, v následující době železné pak byl již osídlen celý region. V období kultury slezsko platěnické (7. až 6. stol. př. n. l.) bylo osídlení dnešního Pardubicka poměrně husté. Známé jsou lokality Opatovice, Slepotice, Rosice, Svítkov, Trnová, Ohrazenice, Pardubičky, Hůrka a U Trojice. Z doby 1. až 5. století n. l. pak Dražkovice, Mikulovice a v 7. století Dříteč, Bohdaneč, Dolany a další (Zdroj: PhDr. Fr. Šebek: Historie osídlení Pardubic) Počátky zakládání dnešních sídel na Pardubicku se datují od 11. století, do období slovanského osídlování. Po ukončení této etapy vznikalo množství dalších nových sídel v průběhu 13. až 15. století v důsledku procesu kolonizace, po příchodu obyvatelstva ze starých sídelních oblastí Německa. Další vlna zakládání nových lokalit byla započata v 18. století. Vlivem dlouhodobého historického, sociálního a ekonomického vývoje směřoval postupný osídlovací proces v širokém území k malým a rozptýleným sídelním jednotkám. Další informace o historickém vývoji jednotlivých obcí (sídel), včetně dostupných grafických příloh, jsou uvedeny v části A3 - Vyhodnocení průzkumů území a v kapitole A4.1.1 Urbanistická struktura. Vývoj správní struktury V souvislosti se změnami ve správní struktuře se změnilo původní územní členění na kraje, okresy a obce. Od roku 2003 byly vymezeny obvody obcí s rozšířenou působností (ORP), jejichž centra tvoří v Pardubickém kraji 15 měst. V rámci této nové územně-správní struktury byly nově vymezeny také obvody pověřených obecních úřadů (POU), nyní skladebné do obvodů ORP, ne však do území okresů jako tomu bylo dříve. V souvislosti s rozvojem průmyslové výroby a rozšiřováním železniční a silniční sítě docházelo k postupné koncentraci obyvatel do větších obecních a městských celků. Integrační snahy v podobě slučování obcí se nejvíce prosadily po druhé světové válce, v 70. a 80. letech minulého století. Opačný vývoj - desintegrace - nastal v roce 1990 v souvislosti s probíhajícími společenskopolitickými změnami. Obce se v nových podmínkách demokratizace společnosti začaly osamostatňovat. Správní obvod ORP Pardubice zahrnuje v současné 97 katastrálních území uspořádaných do 56 obcí. V následující tabulce 7 je uveden jejich přehled. Tabulka 7 Seznam obcí a katastrálních území Obec / sídlo Katastrální území Obec / sídlo Katastrální území Barchov Barchov u Pardubic Pardubice Opočínek Bezděkov Bezděkov Pardubice Borek Borek Pardubičky Bukovina nad Labem Bukovina nad Labem Popkovice Bukovka Bukovka Rosice nad Labem Časy Časy Semtín Čeperka Čeperka Staré Čívice Čepí Čepí Staročernsko Černá u Bohdanče Černá u Bohdanče Studánka Dašice Dašice Prachovice u Dašic Svítkov Trnová Zminný Plch Plch 8 Dolany Dolany u Pardubic Podůlšany Podůlšany Dříteč Dříteč Pravy Pravy Dubany Dubany nad Bylankou Ráby Ráby Hrobice Hrobice Rohovládova Bělá Rohovládova Bělá Choteč Choteč u Holic Rohoznice Rohoznice Chýšť Chýšť Rokytno Bohumileč Jezbořice Jezbořice Rokytno Kasalice Kasalice Rybitví Rybitví Kasaličky Kostěnice Kostěnice Sezemice Kladina Křičeň Křičeň Lukovna Dražkov nad Labem Kunětice Kunětice Počaply nad Loučnou Lány u Dašic Lány u Dašic Sezemice nad Loučnou Lázně Bohdaneč Lázně Bohdaneč Libišany Libišany Veská Velké Koloděje Malé Výkleky Malé Výkleky Bělešovice Slepotice Mikulovice Blato Lipec u Slepotic Mikulovice u Pardubic Slepotice Moravany Čeradice nad Loučnou Spojil Spojil Moravanský Moravany nad Loučnou Platěnice Srch Hrádek u Pardubic Pohránov Srch Turov nad Loučnou Srnojedy Srnojedy Němčice Němčice nad Labem Staré Hradiště Brozany nad Labem Neratov Neratov Staré Hradiště Opatovice nad Labem Opatovice nad Labem Staré Jesenčany Staré Jesenčany Pohřebačka Staré Ždánice Staré Ždánice Ostřešany Ostřešany Starý Mateřov Starý Mateřov Pardubice Černá za Bory Stéblová Stéblová Geografické podmínky Dražkovice Třebosice Třebosice Drozdice Úhřetická Lhota Úhřetická Lhota Hostovice u Pardubic Újezd u Sezemic Újezd u Sezemic Lány na Důlku Vlčí Habřina Vlčí Habřina Mnětice Voleč Voleč Nemošice Nové Jesenčany Ohrazenice Živanice Nerad Živanice Správní území ORP Pardubice buduje povodí řek Labe a Chrudimky, které spolu s levobřežními přítoky Labe - Loučné a Doubravky vytváří široký převážně rovinatý prostor vhodný pro osídlení. Nebylo tomu tak vždy, prostor kolem Labe a jeho přítoků zůstával dlouhodobě neosídlený, stará sídla byla jižněji, historické cesty se břehům Labe až do 15. století vyhýbaly. Výrazným impulzem pro rozvoj správního území byl prudký růst Pardubic v 18. století, posilování města pokračovalo, na základě vhodných geografických podmínek, i ve století dvacátém, kdy se stabilizuje aglomerace Hradec Králové Pardubice Chrudim. Z Obrázku 1 jsou zřejmé vazby na další dvě významná města v bezprostřední blízkosti Pardubic, ležících v sousedních správních územích. Na jihu je to Chrudim s 24 tisíci obyvateli, vzdálená od Pardubic 10 km a na severu Hradec Králové s 94 tisíci obyvateli vzdálený 20 km. Poloha těchto měst vytváří spolu s Pardubicemi základní urbanizační osu východních Čech a je výrazným urbánním prostorem celorepublikového významu. Z dále uvedeného Obrázku 3 jsou zřejmé základní geografické podmínky, které významně ovlivnily vývoj a charakter sídelní struktury.

9 Obrázek 3 (Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001) V centru včetně příměstské oblasti žije , tedy 84,7 % všech obyvatel ORP, s následujícím rozdělením: Pardubice (84,4 %) obyvatel, ostatní dvě města (6,5 %) a obce (9,1 %) obyvatel. Vliv centra na funkci převážné části obcí v ORP je zcela rozhodující. V relativně samostatné poloze a se vztahy také k sousedním územím leží město Dašice s obcí Moravany na jihovýchodě území a obec Opatovice nad Labem v severní části území. Ve městech mimo centrum žije (5,6 %) obyvatel, v obcích mimo centrum celkem (13,2 %) obyvatel., z ních většina (12 198) žije v obcích do obyvatel. Z uvedeného hodnocení je zřejmá vysoká míra koncentrace obyvatel situovaná v centru ORP. Na následujícím schématu je zobrazena sídelní struktura správního území s grafickým vyjádřením velikosti obce (počtu obyvatel), jejich dopravní dostupnosti a rozsahu občanské vybavenosti včetně podmínek pro rekreaci v území. Obrázek 4 schéma sídelní struktury ORP Pardubice Stávající stav sídelní struktury Stávající struktura osídlení správního území je zde sledována především z hlediska stavu a vývoje její funkční a prostorové skladby (tj. vnitřního uspořádání a vzájemných vztahů sídel), s cílem posoudit širší vazby obcí (a jejich sídel) v území a charakterizovat některé problémy, jejichž řešení je nezbytné posoudit při zpracování územně plánovacích dokumentací obcí. Sociálně - ekonomická struktura správního území je popsána samostatně dále. Dochovaná sídelní struktura je výsledkem historického vývoje, ve kterém dochází, s různou dynamikou, k postupné koncentraci obyvatel v městském prostředí. Struktura správního území je převážně koncentrická s výraznou dominancí tří měst: Pardubic, Lázní Bohdaneč a Sezemic. Postupné posilování centra, které může v rámci správního území vést až k monocentrickému uspořádání osídlení, bude vhodné harmonizovat důsledným rozvíjením polycentrické struktury s využitím relativně samostatné polohy Dašic, Moravan a Opatovic nad Labem a také rozvíjením územních vztahů za hranice obvodu. Tuto situaci může příznivě ovlivnit realizace silnice R35, která podpoří rozvoj severní a východní části území včetně lokalizace nových aktivit v tomto prostoru, za předpokladu respektování hodnot v tomto území. Mezilehlé prostory sídel a jejich přírodní prostředí je nezbytné chránit zejména pro rekreační využití. Ve správním území ORP Pardubice žije v současné době obyvatel, z toho v Pardubicích (71,5 %), v ostatních městech (7,6 %) a v obcích (20,9 %) obyvatel. Ve městech žije v ORP (79,1%) obyvatel. Příměstská oblast Pardubic zahrnuje území, ve kterém leží dvě města (Lázně Bohdaneč a Sezemice) a řada obcí, jejichž vazby na toto široké centrum jsou pro jejich funkci zcela rozhodující. S tím souvisí převážně městský způsob života obyvatel ve správním území a jejich vyšší mobilita, spojená s dojížďkou za prací. 9 Prostorová analýza ukazuje v současné době dosaženou koncentraci obyvatel v zázemí krajského města a její souvislost s hlavními dopravními koridory procházejícími správním územím. Bez ohledu

10 na správní strukturu jsou některé neanektované obce faktickou součástí tří měst reprezentujících jádro správního území. Příměstská oblast je vymezena jednak dosažitelností městské hromadné dopravy Pardubice - jedná se o následující obce: Lázně Bohdaneč, Srch, Staré Hradiště, Němčice nad Labem, Ráby, Sezemice nad Loučnou, Spojil, Starý Mateřov, Černá u Bohdanče a Rybitví, u ostatních obcí v tomto území byla rozhodujícím kritériem dojížďka do zaměstnání, jejich vybavenost, ekonomické aktivita a existence významných zaměstnavatelů. Na schématu jsou dále vyznačena významná rekreační území (viz dále), která tvoří souvislý a celistvý pás hodnotného území s vysokým potenciálem využití pro obě hlavní města aglomerace. Dopravní obsluha území Takto vzniklá složitá sídelní struktura s výrazným centrem a jeho značnou gravitací má mimořádné nároky na dopravní obsluhu. V celkovém měřítku obvodu ORP Pardubice kvalita, hustota a diverzifikace dopravní infrastruktury plně koresponduje se skutečností, že území ORP je součástí rozvojové oblasti OB4. Všechna větší sídla jsou situována při hlavních tazích silnic I. třídy, resp. železnice, které jsou vedeny ve směrech S J a resp. V Z. Území je ve svém SZ okraji dotčeno realizovanou dálnicí D11, nicméně s ohledem na absenci přímého napojení na tuto dálnici se její efekt plně neprojevuje. Napojení Pardubic na dálnici je komplikované, avšak v širších souvislostech v několika alternativách řešitelné. Ačkoliv je celé území ORP pokryto hustou sítí silnic, dopravní dostupnost do center se jeví jako nedostatečná v jeho jihozápadním a severovýchodním okraji. Absence přímých vstupů ze sídel do přilehlého území (volné krajiny) platí pro celé území. Dopravní obsluha rekreačních území je nedostatečná, nicméně tato oblast má značný potenciál zejména v území mezi Opatovicemi nad Labem a Srchem, ve vazbě na Kladruby nad Labem, na Borek a Chrudim (Železné hory). V tomto ohledu je nutno prověřit možnost rozšíření sítě zokruhovaných stezek pro pěší, cyklo a hipostezek. V rámci ORP Pardubice je nutno vyhodnotit dopad plánované silnice R35 na sídelní strukturu v úseku Opatovice nad Labem Ostrov především z hlediska ochrany hodnot území. Rekreační potenciál území Postupné zahušťování území se nepříznivě projevuje ve srůstání sídel, v omezování podmínek pro denní rekreaci a pro pobyt v krajině, má negativní vliv na estetické vlastnosti prostředí (zejména v místě přechodu urbanizovaného území do volné krajiny), a na postupnou redukci území vhodného pro rekreační využití. Centrum soustřeďuje na svém území nejen sportovní i rekreační aktivity přesahující významem území obvodu, ale i aktivity regionálního až nadregionálního významu. Dostupnost těchto sportovišť pro celé ORP koresponduje s kvalitou dopravní obslužnosti konkrétních území. Na území ORP jsou dva typy území s významným rekreačním potenciálem: a) Zeleň vázaná na řeky Labe a Chrudimku - nabízí prozatím nevyužitý potenciál každodenní městské a příměstské rekreace. Důležitým momentem zde je zokruhování peších a cyklotras, tedy i budování nových přemostění (vždy však s ohledem na ochranu přírody a krajinného rázu). Při posílení možností rekreační vodní plavby na Labi ve spojení s nadregionální Labskou cyklostezkou popř. in-line dráhou a hipostezkou může dojít k propojení Pardubicka na Evropu a tím povýšení rekreačního potenciálu území na nadregionální úroveň. Podél Labe a Chrudimky by bylo možno propojit nejvýznamnější hipologické aktivity v kraji (Kladruby, Pardubice, Slatiňany). Cyklostezka kolem Chrudimky by významně rozšířila možnost využití rekreačního potenciálu Železných hor pro obyvatele ORP Pardubice. b) Zelený pás lesů probíhající územím ORP od západu k východu, od Vlčí Habřiny po Čeperku. Toto území v sobě zahrnuje Lázně Bohdaneč a Bohdanečské rybníky lázeňské místo regionálního významu. Součástí tohoto zeleného pásuje i významné sezónní rekreační území regionálního významu - zatopené písníky u Stéblové. Pro využití rekreačního potenciálu tohoto území (při respektování ochrany životního prostředí) je zde nutno vybudovat občanskou vybavenost a síť cyklostezek. Zelený pás lesů s rybníky a písníky a nivy řek Labe a Chrudimky (viz Obrázek 4) jsou z hlediska životního prostředí nejatraktivnějšími místy ORP, zvyšujícími kvalitu životního prostředí celého ORP jako celku. Jedná se v podstatě o spojitá území, jejichž rekreační potenciál, kvalita, krajinný ráz a spojitost musí být chráněny a dále rozvíjeny. Pás lesů lze považovat za zelený pás území rozvojových os a oblastí, tak jak je definován v prioritách ÚP ČR v PUR. Význam toho krajinného prvku zvyšuje jeho vhodná poloha a možnost využití vzhledem k jeho poloze mez\i hlavními městy aglomerace Pardubicemi a Hradcem Králové. Takto by měl být definován a chráněn i v ZUR. Občanská vybavenost území Občanská vybavenost v ORP Pardubice je na schématu sídelní struktury - Obrázku 4 rozdělena podle základních (nekomerčních) potřeb obchod, stravování (restaurace), školské zařízení, zdravotnictví. Podle těchto kritérií pak byla vyznačena vybavenost jednotlivých obcí s následujícími závěry: vybavenost jednotlivých obcí obchodem se základními potravinami je dostatečná takřka 78% obcí má alespoň malý obchod stravovací zařízení je dostupné v 91% obcí zdravotnická a školská zařízení se vyskytují většinou ve spádových vesnicích, jejich pokrytí je také dostatečné. Dostupnost občanského vybavení je v ORP dobrá. Jeho hlavní koncentrace je na osách severozápad jihovýchod a dále v okolí Kunětické hory a na severu ORP,směrem k Hradci Králové. Méně vybavené je území menších vesnic severně a jihozápadně od Pardubic. Závěry Při pořizování územně plánovacích dokumentací obcí je z hlediska dalšího rozvoje sídelní struktury potřebné sledovat následující tendence: posilování polycentrické sídelní struktury, ochrana a formování mezilehlých prostorů mezi sídly jako kvalitního přírodního prostředí v souladu s požadavky na zachování krajinného rázu, omezení fragmentace krajiny, stabilizace hranic sídel, omezování rozrůstání a srůstání sídel, koncentrační tendence řešit především posílením regenerace přestavby znehodnoceného území, posilování funkčních jednotek v území mimo centrum, decentralizace vhodných specifických funkcí využití území (pro sport, rekreaci a pro další regionální, případně nadregionální vybavenost) s využitím pro více obcí, posílení propustnosti krajiny, pěší a cyklistické dopravy v celém území obvodu s vazbou na sousední regiony, s důrazem na zpřístupnění hlavních rekreačních oblastí, posílení cílevědomého formování prostředí, omezení samovolných procesů s negativními vlivy na sídelní strukturu, zejména při lokalizaci rozsáhlých záměrů. Uvedené tendence je nutné při optimalizaci/regulaci rozvoje obcí hodnotit a koordinovat v širších územních souvislostech, vždy s posouzením a prověřením důsledků na další možný vývoj sídelní struktury a na ochranu hodnot v území, v souladu s požadavky udržitelného rozvoje území. 10

11 A2.1.3 Základní charakteristika nezastavěného území Nezastavěné území správního obvodu ORP Pardubice tvoří orná půda, trvalé travní porosty, ovocné sady a zahrady, lesní pozemky a vodní plochy. Celková výměra těchto ploch činila dle údajů ČSÚ k ha. Procentuelní zastoupení jednotlivých druhů pozemků uvádí následující graf. Obrázek 5 (Zdroj: web KrÚ PK) Struktura nezastavěného území lesní pozemky 16% vodní plochy 4% trvalé travní porosty 7% zahrady, sady 5% orná půda 68% Krajina v nezastavěném území je rovinná, je převážně zorněna a intenzívně zemědělsky využívána. Podíl lesních ploch je velmi malý. Některé zachovalé části krajiny jsou chráněny jako národní přírodní rezervace, významné krajinné prvky, přírodní památky nebo v systému NATURA Jsou to lesy, vodní toky a jejich údolní nivy, slepá ramena řek s jejich porosty, stráně, skalní výchozy a další. A2.2 Vyhodnocení stavu a vývoje území A2.2.1 Horninové prostředí a geologie Území obce s rozšířenou působností Pardubice náleží z geomorfologického hlediska do celku Východolabská tabule a podcelku Pardubická kotlina. Do jihozápadního okraje pak ještě zasahuje Chrudimská tabule a severozápadní výběžek od Bohd. rybníka po Chýšť patří do podcelku Chlumecká tabule. Reliéf území je rovinný. Dominantním prvkem je tok řeky Labe, jeho široká údolní niva a třetihorní subvulkanit Kunětická hora, vystupující několik desítek metrů nad povrch Pardubické kotliny. Nadmořská výška území se pohybuje kolem 230 m.n.m. Na následujícím Obrázku 5 jsou vyznačeny hranice správního území ORP Pardubice v charakteristickém rovinném terénním reliéfu regionu. Geologicky patří území do České křídové tabule a leží na druhohorních mořských usazeninách (mezozoikum). Místy je křídová tabule porušena třetihorními podpovrchovými vyvřelinami, které utuhly mělce pod povrchem a v důsledku obnažování povrchu v pozdějších obdobích se dostaly na povrch (tercier). Nejvýznačnější je Kunětická hora, dominanta celého území. Další takovouto vyvřelinou je spojilská žíla, dnes již na povrchu neviditelná. Čtvrtohorní pokryv (kvarter) je tvořen usazeninami říčních teras vytvořených Labem a jeho přítoky. Na terasách jsou místy uloženy naváté usazeniny. V jižní části jde o několikametrové vrstvy spraší a sprašových hlín. Východně od Pardubic se vyskytují váté písky tvořící výrazné přesypy, místy až 10m mocné. Nejmladší skupinu usazenin tvoří současné náplavy řek Labe a Chrudimky, které zpravidla překrývají starší říční štěrkopískové terasy. Jsou to prachovité, jílovité i písčité hlíny naplavované povodněmi. Výplně opuštěných říčních ramen tvoří rozbřídavé organické zeminy. Pod dlouhodobým vlivem geologických, geomorfologických a klimatických poměrů vznikly půdní typy. Jde převážně o hnědozemě, hnědé půdy, illimerizované půdy, v okolí řek pak půdy nivní, lužní a glejové. V malé míře se vyskytují i půdy černozemního typu. Klimaticky území spadá do oblasti teplé, okrsku teplého, mírně suchého s mírnou zimou. Průměrný roční úhrn srážek je 599 mm, průměrná roční teplota vzduchu je 8,4 C 11

12 Obrázek 6 (Zdroj: geoportál CENIA) Obrázek 8 (Zdroj: geoportál CENIA) Obrázek 7 (Zdroj: geoportál CENIA) Vyhodnocení stavu a vývoje horninového prostředí a geologie. Morfologie, geologie a půdní poměry jsou z pohledu lidského vnímání času stálé. Území má příznivé podmínky, je rovinné, není náchylné k erozi, geologické poměry jsou příznivé, umožňující běžné způsoby zakládání staveb. Usazeniny říčních teras jsou zdrojem štěrkopísku jako stavebního materiálu. Půdní podmínky jsou velmi dobré a spolu s rovinným reliéfem a klimatem vytvářejí podmínky pro intenzívní zemědělské využívání. Polabská nížina, do které území ORP Pardubice patří, je jednou z nejúrodnějších oblastí u nás. Hlavním požadavkem pro územní plánování v této oblasti je ochrana zemědělské půdy a ložisek nerostů. Vytěžené plochy po těžbě štěrkopísku vhodně přeměnit na rekreační plochy. Uvážlivě vymezovat plochy další těžby štěrkopísku, aby nedocházelo k rychlému vytěžení jejich ložisek, ale byl zachován hospodářský rozvoj. 12 A2.2.2 Vodní režim Hydrografická síť, vodní zdroje, nádrže Území ORP Pardubice náleží do povodí středního Labe. Řeka Labe zde vytváří hlavní hydrografickou osu a dominuje celému území. Dalšími významnými toky jsou řeky Chrudimka a Loučná, přitékající od jihu a jihovýchodu. Kromě těchto hlavních toků zde existují ještě další menší toky. Jsou to Jesenčanka, Bylanka a Podolský potok přitékající z jihu, Bukovka, Černská strouha a Velká strouha přitékající ze severu a severozápadu. Významným je také Opatovický kanál, historický umělý tok sloužící k napájení rybníků. Hydrografickou síť doplňuje množství drobných bezejmenných toků a odvodňovacích kanálů. Kromě toků se zde nachází také řada menších vodních nádrží. Jsou to hlavně rybníky, stará ramena toků a vytěžené písníky. Největší plochy mají Bohdanečský rybník a vytěžené plochy v okolí Čeperky. Jde o plochy uměle vytvořené, přirozené vodní nádrže se v území nevyskytují. Nedosta-

13 tek vodních ploch byl v minulosti řešen budováním rybníků, zejména v období mezi 14. a 16. stoletím. Kolem roku 1650 bylo na Pardubicku asi 400 rybníků na ploše přes 5000ha. V 18. a 19. století jich však byla většina zrušena, přeměněna v ornou půdu a na bývalých hrázích vznikly nové osady. Současná výměra rybníků tvoří asi desetinu výměry tehdejší, viz Obrázek 10. Některé vytěžené písníky jsou také významným zdrojem vody v území. Další zdroje vody se nacházejí v jižní části u obce Nemošice a v severozápadní části území mezi Lázněmi Bohdaneč a Chýští. Kromě toho se zde nachází také řada zdrojů méně významných, jako jsou vrty a studny zásobující vodou některé obce a průmyslové provozy. Obrázek 40 s vyznačením nejdůležitějších vodních zdrojů v území je uveden v kapitole A4.2.1 Přírodní hodnoty s legislativní ochranou, v části Vodní zdroje. - kolektor je nevymezený, je tvořen fluviálními kvarterními sedimenty, štěrkopísky propustnost je vysoká, průlinová, mocnost souvislého zvodnění v rozsahu 5 až 15m, horizont svrchní, hladina volná Základní i kvarterní útvary patří do hlavního povodí Labe, chemický typ vod je Ca-Mg-HCO 3 -SO 4, mineralizace > 1mg/l Obrázek 9 Vodní útvary Obecně je vodní útvar dle 2 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod. Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku. Vodní útvary povrchových vod jsou rozděleny do kategorií vod tekoucích ( řeka ) a stojatých ( jezero ), případně identifikovány jako silně ovlivněné nebo umělé. Vodní útvary povrchových vod tekoucích jsou tvořeny navazujícími úseky vodních toků. K jednotlivým útvarům je identifikováno příslušné dílčí povodí. Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech. Kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr. Vodní útvary podzemních vod jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vodní útvary povrchových vod v ORP Pardubice představují hydrografickou síť povrchových toků a nádrží. Vodní útvary povrchových podzemních vod jsou znázorněny v následujícím obrázku. Jsou tvořeny jednak útvarem základní vrstvy a svrchním útvarem kvarterním, který byl na křídovém základě vytvořen působením vodních toků. V následujícím přehledu jsou uvedeny přírodní charakteristiky útvarů podzemních vod vyskytujících se na území ORP Pardubice (zdroj: Koncepce protipovodňové ochrany PK) Útvary základní vrstvy 4310 Chrudimská křída - skládá se z přípovrchové zóny a 1. vrstevního kolektoru, je tvořena sedimenty svrchní křídy, jílovci, slínovci, pískovci a slepenci, propustnost je vysoká, puklinová mocnost souvislého zvodnění v rozsahu 15 až 50m hladina v povrchové vrstvě volná, v kolektoru napjatá horizont hlavní 4360 Labská křída - skládá se z přípovrchové zóny a 1. vrstevního kolektoru, je tvořena sedimenty svrchní křídy, jílovci, slínovci, pískovci a slepenci, propustnost je vysoká, puklinová mocnost souvislého zvodnění v rozsahu 15 až 50m v povrchové vrstvě, v kolektoru 5 až 15m hladina v povrchové vrstvě volná, v kolektoru napjatá horizont hlavní Útvary kvartérní 1122 Kvarter Labe po Pardubice 1130 Kvarter Loučné a Chrudimky 1140 Kvarter Labe po Týnec údaje jsou společné pro uvedené kvarterní útvary 13

14 Obrázek 10 Charakteristiky povodí, srážky, průtoky Na území ORP Pardubice se nacházejí části třech dílčích povodí Labe ( ), Loučné ( ) a Chrudimky ( ). Celá povodí těchto řek zasahují mnohem větší území než ORP Pardubice. Povodí Chrudimky a Loučné leží celé v Pardubickém kraji, Labe hranice kraje přesahuje. Části povodí uvedených řek, ležících v ORP Pardubice, jsou většinou rovinné nebo s mírným sklonem. Půdy jsou většinou hlinitopísčité, dobře propustné, s rychlostí infiltrace kolem 10 mm/min.a vyšší. Výjimku tvoří východní okraj území v okolí Dašic, kde se nachází půdy jílovité s propustností malou, s rychlostí infiltrace kolem 0,05 mm/min. Povodí jsou intenzívně zemědělsky využívána, zvláště v jižní a východní části. Zalesnění je poměrně malé, v jižní a východní části minimální. Údaje o míře retence a akumulace vody v dílčích povodích ORP Pardubice nejsou k dispozici, existují pouze pro celá povodí Chrudimky, Loučné a dílčích povodí Labe. Ty však výrazně přesahují hranice ORP a sahají až do oblasti Železných hor a Žďárských vrchů, kde je zcela rozdílný charakter území. Mírou akumulace se rozumí celkový počet ovladatelných objemů nádrží a průměrného ročního odtokového množství z plochy dílčího povodí, mírou retence je poměr retenčních prostorů vodních nádrží a průměrného ročního odtokového množství z plochy dílčího povodí. Kromě Bohdanečského, Pohránovského, Bohumilečského a Újezdského rybníka se v území nenacházejí žádné významnější vodní nádrže. Ze zjištěných údajů lze obecně konstatovat, že celé území patří do oblasti s velmi malou mírou akumulace a retence vody (řádově 0,5 %). Vzhledem k vysokému procentu zemědělského využití krajiny a značné míře zastavění patří střední, jižní a jihovýchodní část území také do oblasti s rizikem urychleného odtoku. Struktura pozemků v ORP Pardubice (dle ČSÚ 2009) z celkové výměry ORP Obrázek 11 (Zdroj: web HEIS VÚV) Z uvedeného grafu vyplývá, že přibližně 57% území je zorněno, zalesněných ploch je 13% a ploch zastavěných je přes 3%. Dalších 13% je ploch ostatních z nichž může být polovina zpevněných. Údaje jsou z celkové plochy ORP ha. Průměrný roční úhrn srážek v území činí 599 mm. Jejich rozdělení v jednotlivých měsících je uvedeno v předchozí kapitole. Pro odtok z povodí jsou významné také intenzity krátkodobých dešťů. V následující Tabulce 8 jsou pro základní představu uvedeny maximální denní úhrny srážek s pravděpodobností N dle Šamaje, Valoviče a Brázdila z r pro stanici Pardubice. 14

15 Tabulka 8 (Zdroj: Metodika Ochrana půdy před erozí, VÚMOP 1992) Maximální denní úhrny srážek v MM s pravděpodobností N let N MM 34,3 52,3 59,6 68,6 75,7 Intenzita dvacetiminutového deště s periodicitou 0,5 (opakování 1x za 2 roky) se pohybuje okolo 150 l/s.ha S poměry klimatickými, geologickými, se sklonem území a vegetačním krytem souvisí odtokové poměry a průtoky v tocích. Ty v průběh roku kolísají, nejvodnějšími měsíci jsou březen a duben, kdy se v důsledku jarního tání sněhové pokrývky ve vyšších polohách odtoky zvyšují. Nejnižší průtoky se obvykle vyskytují v září a v říjnu. Nejvyrovnanější průtoky má v oblasti ORP Pardubice řeka Loučná, a také Labe v příslušném úseku. Nejvíce rozkolísané průtoky mají Chrudimka s Novohradkou. Pro základní představu o průtocích je v následující Tabulce 9 uveden jejich přehled. Zemědělské meliorace S vodním režimem souvisí také existence odvodňovacích a zavlažovacích zařízení v území. Tato zařízení vodní režim v nemalé míře ovlivňují. První odvodnění se zde budovala již v 18. a 19. století. Tehdy se začaly vysušovat rybníky, kterých zde bylo na 400, a přeměňovaly se na ornou půdu. Ve velkém se pak prováděla plošná odvodnění půd v šedesátých až osmdesátých letech minulého století v důsledku intenzifikace zemědělské výroby. Odvodnění se skládalo z hlavních otevřených nebo zatrubněných kanálů a z vlastní plochy odvodněné plošnou drenáží, která do hlavních kanálů ústila. Otevřené a trubní kanály dnes spravuje Zemědělská vodohospodářská správa (ZVHS) a udržuje je funkční. Funkčnost plošných drenážních systémů je v současné době záležitostí vlastníků nebo nájemců pozemků a je víceméně problematická. Kromě odvodnění zde byly budovány také závlahové systémy, zvláště v okolí Živanic a také na dalších místech. Využívaly vodu z Labe, která byla čerpána podzemním potrubím na okraje polí do hydrantů a odtud pak přenosným potrubím a pásovými zavlažovači zlepšovala vodní režim v půdě v suchých obdobích roku. Dnes jsou nefunkční. Informace o průběhu hlavních závlahových řadů a čerpacích stanicích se nepodařilo získat. S melioracemi také souvisí protierozní ochrana půdy. Ve zdejším rovinném území je malá pravděpodobnost většího výskytu vodní eroze, i když lokálně se vyloučit nedá. Lokality, kde by hrozila vodní nebo větrná eroze, nebyly zjištěny. V Obrázku 13 je uveden přehled odvodněných ploch na území ORP Pardubice. Tabulka 9 Průtoky (Zdroj: Koncepce protipovodňové ochrany PK) Obrázek 12 Protipovodňová ochrana Území kolem řek bylo vždy spojeno s určitým rizikem povodní. V zájmovém území se to historicky týkalo především nejbližšího okolí Labe, Chrudimky a Novohradsky. Po regulaci Labe a Chrudimky na počátku minulého století došlo k napřímení meandrů, prohloubení koryt a k výraznému snížení rizika povodní. S velkým rozvojem zástavby Pardubic severně od Labe v šedesátých až osmdesátých letech minulého století bylo nutné protipovodňovou ochranu přehodnotit. Koryto Labe bylo tehdy schopno provést přibližně dvacetiletou vodu. Postupně byly budovány po obou březích Labe hráze a na Chrudimce od soutoku s Labem po železniční most kamenné a betonové zídky. Hlavní části protipovodňové ochrany města byly dokončeny před několika lety a město by mělo být ochráněno před stoletou vodou. Záplavové území bylo vyhlášeno v roce 2007 a předpokládaná zátopa při Q 100 je znázorněna na Obrázku 12. Z něho vyplývá, že před stoletou vodou je ochráněno především město Pardubice, kde jsou řeky Labe a Chrudimka opatřeny hrázemi. Ochráněna je také průmyslová zóna ve Starých Čívicích ležící na Podolském potoce. Na ostatním území se nenacházejí významnější vodní toky, které by běžně zhrozily povodněmi. V této souvislosti je třeba také brát v úvahu místní přívalové deště, které mohou způsobit místní záplavy na okrajích některých obcí. Tyto povodňové stavy na místních, většinou bezejmenných tocích zatím nejsou zmapovány. 15

16 Obrázek 13 (Zdroj: ZVHS) Tabulka 10 (Zdroj: Atlas podnebí ČSSR ) Průměrný roční úhrn srážek v MM v jednotlivých měsících I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII ROK Průměrný roční úhrn teplot ve C v jednotlivých měsících I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII ROK -1, ,6 8,2 13,6 16,5 18,4 17,4 13,7 8,5 3,7-0,1 8,4 Průměrná četnost směrů větrů v roce v % všech pozorování D. Roveň S SV V JV J JZ Z SZ BEZVĚTŘÍ 8,0 4,5 12,0 19,5 7,0 12,0 17,3 11,0 8,7 Vyhodnocení stavu a vývoje vodního režimu Stav vodního režimu v území je zatím celkem příznivý. Území netrpí nedostatkem vody, ale nemá ji ani nadbytek. Jde o klimaticky mírnou, nížinnou oblast, kde srážky ani průtoky obvykle nedosahují nijak extrémních hodnot. Výrazná suchá období se zde také dosud nevyskytovala. Hlavní hydrografickou osou území je řeka Labe spolu s dvěma jejími levostrannými přítoky, Chrudimkou a Loučnou. Zbytek území pokrývají vcelku rovnoměrně menší vodní toky. Půdní pokryv povodí je propustný kromě oblasti Dašicka. V území je velmi malý podíl lesů, jen asi 13% a přes 70% území tvoří orná půda spolu se zastavěnými a ostatními plochami. Většina území byla v minulosti odvodněna systematickou drenáží. Území má malou míru akumulace a retence, výjimku tvoří pouze Bohdanečsko, kde je vyšší podíl lesů a kde se nacházejí zbytky bývalé rybniční soustavy a vodní plochy po těžbě štěrkopísku. Podle statistických údajů se v ORP Pardubice ročně přemění kolem 12 ha půdy v zastavěné a zpevněné plochy, což z pohledu vodního režimu znamená, že na takovéto ploše se každoročně změní možnost přirozené infiltrace na 100% odtok vody z území. Tato skutečnost má v konečném důsledku také vliv na nutnost budování protipovodňových opatření, zejména proti přívalovým dešťům. Hrozbou do budoucna i je postupné dlouhodobé snižování zásob podzemní vody a také prudší výkyvy počasí, což je problém nejen zájmového území, ale globální. Město Pardubice je nově vybudovanými protipovodňovými opatřeními ochráněno před stoletou vodou z Labe a Chrudimky. Hlavním požadavkem pro územní plánování v oblasti vodního režimu je vymezování ploch a koridorů pro technická a biologická opatření ke zdržení vody v krajině a uvážlivý rozvoj nových zastavěných a zpevněných ploch. A2.2.3 Hygiena životního prostředí Klimatické poměry Klimaticky území spadá do oblasti teplé, okrsku teplého, mírně suchého s mírnou zimou. Průměrný roční úhrn srážek je 599 mm, průměrná roční teplota vzduchu je 8,4 C. 16 Délka vegetační doby: 168 dnů Roční průměr teplot: 8.4 o C Průměr teplot za vegetační období (IV - IX): 14.6 o C Počet dnů s průměrnou teplotou 0 o C: 299 Počet dnů s průměrnou teplotou 5 o C: 229 (velké veg.obd.) Počet dnů s průměrnou teplotou 10 o C: 165 (malé veg.obd.) Počet dnů s průměrnou teplotou 15 o C: 100 (léto) Počet letních dnů (tmax 25 o C): 47 Počet tropických dnů (Max 30 o C): 9.8 Počet mrazových dnů (tmin -0.1 o C): Počet ledových dnů (tmin -1.0 o C): 84.7 Počet arktických dnů (tmin o C): 1.2 Počet dnů se sněhovou pokrývkou: 39.9 Počet dnů zamračených: Počet dnů jasných: 57.9 Průměrná relativní vlhkost vzduchu: 77 % Trvání slunečního svitu pro ideální obzor: 1826 hodin ročně (dle stanice v H. Králové). Fenologické fáze: počátek polních prací: počátek setí jarního ječmene: počátek květu jabloní 2.5. počátek senoseče počátek žní jarního ječmene 18.7.

17 Ovzduší ORP Pardubice se z hlediska ochrany ovzduší nachází v poměrně zranitelné oblasti a to vlivem velkých chemických podniků a také z důvodu silné automobilové dopravy. Zdravotní ústav se sídlem v Pardubicích provádí v Pardubicích a nejbližším okolí imisní monitoring pomocí mobilní monitorovací jednotky a stacionárních monitorovacích stanic. Na internetových stránkách Zdravotního ústavu se sídlem v Pardubicích jsou k dispozici souhrnné údaje z měření za období Z těchto údajů vyplývá, že koncentrace oxidu siřičitého - SO 2 se mírně zlepšují (v posledních letech spíše stagnují) a to především vlivem odsíření zdrojů. V ročním průměru hodnot koncentrace oxidu siřičitého nedochází k překračování imisních limitů. Zhoršení však nastává v koncentracích oxidů dusíku - NO x a to především vlivem nárůstu dopravy. Od roku 1999 vzrostl počet míst, kde dochází k překračování imisních limitů ochrany ekosystému. Od roku 2005 je překročení tohoto limitu uváděno na všech stanovištích. Závažným problémem je plošné překračování imisních limitů pro ozon, což představuje problém z hlediska dopadů na lidské zdraví i na ekosystémy a vegetaci. Rovněž dochází k překračování imisních limitů koncentrace PM10 suspendovaných částic velikostní frakce menší než 10µg/m3. Nejvýznamnějšími provozovnami stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší (dle údajů Integrovaného registru znečišťování životního prostředí (IRZ) Ministerstva životního prostředí) na území ORP Pardubice jsou: Elektrárny Opatovice, a.s., PARAMO, a.s., SYNTHESIA, a.s. Veolia Voda ČR BČOV Pce, VÚOS a.s. V Programu zlepšení kvality ovzduší Pardubického kraje jsou dále, na základě údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001, vyjmenovány největší plošné zdroje znečištění města. Výběr nejvýznamnějších plošných zdrojů vycházel z předpokladu, že u měst nad obyvatel je míra využití síťových forem energie obdobná. Dalším podpůrným argumentem je fakt, že v těchto městech hraje vedle zátěže z malých energetických zdrojů velký význam i doprava a prašné areály. Pro ORP Pardubice je největším plošným znečišťovatelem město Pardubice. Nejvýznamnějšími liniovými zdroji znečišťování ovzduší jsou komunikace I a II třídy na území ORP. Významným zdrojem znečištění jsou i dálkové přenosy emisí. Priorita 1: Nejvýznamnější prioritou celé ČR a potažmo i Pardubického kraje je dodržení imisních limitů pro prach frakce PM10 (Priorita 1 - vzhledem k tomu, že v roce 2003 byly na území Pardubického kraje vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro překračování imisních limitů pro suspendované částice frakce PM10). Priorita 2: S přihlédnutím k tomu, že dalším hlavním problémem ČR i kvality ovzduší Pardubického kraje, je překročení krajského emisního stropu pro oxidy dusíku, jsou druhou prioritou emise této škodliviny. Ze zdrojových analýz vyplývá, že dominantním zdrojem emisí oxidů dusíku jsou velké zdroje znečišťování ovzduší, které se na celkových emisích oxidů dusíku podílejí cca 55 %. Dalším významným zdrojem emisí je doprava. Priorita 3: Snížení těkavých organických látek (a případně i amoniaku). Těkavé organické látky jsou prekurzory tvorby přízemního ozónu, jehož imisní limity jsou překračovány na celém území kraje. Vysvětlivky k obrázku 23: ZDR - překročení imisního limitu pro ochranu zdraví lidí - SO 2, CO, PM 10, Pb; benzen a NO 2 CL bez O 3 - překročení imisního limitu cizorodých látek mimo O 3 - As, Cd, Ni, benzo(a)pyren CL s O 3 - překročení imisního limitu cizorodých látek včetně O 3 - As, Cd, Ni, benzo(a)pyren, přízemní ozon EKO bez O 3 - překročení imisního limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace bez přízemního ozonu - SO 2, NO 2 EKO s O 3 - překročení imisního limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace včetně přízemního ozonu - SO 2, NO 2, přízemní ozon Obrázek 14 (Zdroj: MŽP 2005, generalizováno) Tabulka 11 (Zdroj: Státní zdravotní ústav Pce 2008) Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) v r uvedené na následujícím Obrázku 14 byly poskytnuty Ministerstvem životního prostředí. Předané údaje byly konstruovány do mapy ve čtvercové síti 1 x 1 km, pro použití v obrázku byly generalizovány. V rámci Programu zlepšení kvality ovzduší Pardubického kraje (zpracovatel Ekotoxa Opava, s.r.o.), aktualizace pro rok 2006, byly pro Pardubický kraj stanoveny následující priority k řešení. Vzhledem k tomu, že ORP Pardubice patří k emisemi nejvíce zatíženým územím kraje, lze tyto priority jednoznačně vztáhnout i na toto území: 17

18 Voda Na základě údajů z Hydroekologického informačního systému Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, dostupných na internetových stránkách, se jakost vody v tocích dle ČSN na území ORP Pardubice zlepšila. Zatímco v letech byla jakost vody v řekách Labe, Chrudimka a Loučná hodnocena stupněm IV silně znečištěná voda, v letech 2006 je jakost vody v těchto řekách hodnocena stupněm III znečištěná voda. Tento příznivý vývoj lze připsat nárůstu počtu čističek odpadních vod (ČOV) a postupnému zkvalitnění odkanalizování území (viz. kapitola veřejná technická a dopravní infrastruktura). Přes toto zlepšení je nutno stále snižovat znečištění vody v řekách, tohoto lze dosáhnou především dalším zvyšováním počtu obyvatel napojených na ČOV a zkvalitňováním odkanalizování území. Neuspokojivý je stav jakosti povrchových vod méně vodných vodotečí protékajících menšími sídly s nečištěnými odpadními vodami. Zde by měly být vymezeny tzv. citlivé oblasti s přísnějšími limity pro vypouštění odpadních vod, vedoucí k řešení čištění odpadních vod i v menších sídlech. Největšími znečišťovateli povrchových vod na území ORP Pardubice (dle Integrovaného registru znečišťování životního prostředí (IRZ) Ministerstva životního prostředí) jsou: Elektrárny Opatovice, a.s. provozovna Elektrárna Opatovice, Synthesia, a.s. a Veolia voda Česká republika, a.s. provozovna BČOV Pardubice. odpadů z rafinace ropy. Staré ekologické zátěže území jsou zobrazeny ve výkrese limitů a pro přehled také v následujícím Obrázku 16. Zatížení území hlukem Nadměrným hlukem jsou zatížena území v dosahu významných liniových zdrojů - rychlostní komunikace, silnice I. třídy a další významné komunikace, železniční koridor. Významným zdrojem hluku je letiště Pardubice. Problematika zatížení okolí letiště nadměrným hlukem je řešena vyhlášenými hlukovými pásmy A 85 db, B 90dB a C 95 db. V těchto ochranných pásmech je regulována především výstavba objektů pro bydlení a trvalý pobyt osob. Viz Obrázky 15 a 18. Obrázek 15 (Zdroj: údaje VUSS) Odpady Celková produkce odpadů vykazuje pokles, ale produkce komunálních odpadů naopak mírně roste. Pozornost je věnována tříděnému sběru odpadů a biologicky rozložitelné složce komunálních odpadů. V nakládání s odpady se ORP Pardubice potýká s problémy, které platí celostátně. I když legislativa upřednostňuje separaci a materiálové, resp. energetické využívání odpadů, před jejich ukládáním na skládky, v praxi, zejména z ekonomického hlediska, skládkování netříděných odpadů převažuje. Tabulka 12 Skládky na území ORP Pardubice (Zdroj: Centrum pro hospodaření s odpady (CeHo) Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G. Masaryka Provozovatel Název skládky katastr Synthesia a.s., Pardubice - Semtín Bratři Řehounkové,cihelna Časy s.r.o. Obec Moravany Druh skládky Provozní kapacita/t STOH č.v Rybitví S-NO Cihelna Časy Časy S-IO Moravany S-IO GAMO Pardubice s.r.o. GAMO Mikulovice S-IO Synthesia a.s., Pardubice - Semtín Skládka inertních demoličních materiálů Rosice n. L. S-IO Šaravec a Ruč, spol. Dříteč Dříteč S-IO s.r.o. S stabilizovaná, NO nebezpečný odpad, IO inertní odpad Obrázek 16 (Zdroj: MmP OŽP) Na území ORP Pardubice se nachází množství starých ekologických zátěží a devastací charakteru starých skládek a kontaminovaných průmyslových objektů. I když se v posledních letech podařilo v řadě případů zahájit nebo i ukončit proces jejich odstraňování nebo zabezpečení, stále existuje řada neřešených zátěží zejména těch, kde náklady na asanaci přesahují cenu vlastních nemovitostí nebo nejsou vyjasněna vlastnická práva. Řešení starých zátěží má pozitivní dopad např. na ochranu kvality vod (zdroje pitné vody), kvalitu půd, apod. Největšími ekologickými zátěžemi na území ORP Pardubice jsou: Aliachem Synthesia Semtín celý areál, Paramo sanace starých úložišť 18

19 Obrázek 17 (Zdroj: údaje VUSS) Obrázek 19 (Zdroj: Geoportál CENIA, sčítání dopravy 2005) Obrázek 18 (Zdroj: Geoportál CENIA) Vyhodnocení stavu a vývoje hygieny životního prostředí Území je vlivem velkých podniků, dopravy a koncentrace obyvatel v okolí měst v ose Lázně Bohdaneč, Pardubice, Sezemice zdrojem škodlivin. Jde především o znečištění ovzduší a vody a o produkování odpadů a hluku. V posledních letech se postupně mění struktura znečištění ovzduší. Mírně se zlepšují nebo stagnují koncentrace oxidu síry, ale zhoršují se koncentrace oxidu dusíku, přízemního ozónu a prachu. Na zhoršení situace má největší vliv prudký nárůst dopravy. Ve srovnání s rokem 2006 byly v roce 2008 v některých částech Pardubic, v L. Bohdaneč a v Rybitví naměřeny koncentrace prachu a ozónu dvojnásobné. Jakost povrchových vod se celkově mírně zlepšuje, neuspokojivý stav je na méně vodných vodotečích protékajících malými sídly. Celková produkce odpadů mírně klesá, roste však produkce komunálního odpadu. V území je množství starých ekologických zátěží charakteru starých skládek komunálního odpadu, kontaminovaných objektů a skládek odpadů z chemické výroby a rafinace ropy, které čekají na asanaci. S nárůstem dopravy souvisí nárůst zatížení hlukem, zejména ze silniční dopravy. Hlavním požadavkem pro územní plánování v oblasti v oblasti hygieny životního prostředí je vymezení koridorů pro ochvaty měst a obcí, za účelem snížení hluku, koncentrací oxidu dusíku, ozónu a prachu v sídlech, jako předpoklad pro jejich vybudování. Dalším požadavkem je vymezení ploch pro budování objektů čištění odpadních vod v menších sídlech, které je dosud nemají. Uvážlivě vymezovat plochy pro nové velké podniky a velká logistická a obchodní centra s ohledem na nárůst dopravy, hluku a škodlivin z dopravy. Sanaci ekologických zátěží a produkci odpadů, jako problému v oblasti hygieny, však nemůže územní plánování zřejmě nijak ovlivnit. 19 A2.2.4 Ochrana přírody a krajiny Obecná charakteristika přírodních podmínek území Z pohledu bioregionálního členění podle Culka a kol. je na území ORP Pardubice vymezen Pardubický bioregion. Tento leží ve středu východních Čech, zabírá jejich centrální, nejnižší část, tzv. Pardubickou kotlinu, podél řek Labe a Loučné. Typickou katénou bioregionu jsou nivy s luhy a slatinnými olšinami, na ně navazují nízké a střední terasy s borovými doubravami a slatinami. Nere-

20 prezentativními částmi jsou vystupující ojedinělé slínové pahorky a neovulkanická Kunětická hora se subxerofilními doubravami a dubohabrovými háji, dále pak oblasti méně typicky vyvinuté, se zahliněnými terasami s háji a výběžky niv do okolních bioregionů. Bioregion leží ve staré sídelní oblasti. Od paleolitu docházelo k postupnému odlesňování a zemědělskému využívání krajiny. Významnou etapou ve vývoji zdejší krajiny bylo zakládání dnes již většinou zasypaných rybníků a rozsáhlých vodních děl za Pernštejnů v 16. stol. V současnosti pokrývají značnou část regionu stanoviště zemědělsky využívaná, vzniklá dlouhodobou hospodářskou činností člověka. Na odlesněných plochách převažují agrocenózy, louky se dodnes zachovaly jen ve fragmentech. Lokálně byly na podmáčených místech vybudovány rybníky. Charakteristické jsou velké plochy převážně orné půdy v rovině téměř bez krajinné zeleně, která je zastoupena pouze úzkými pásy dřevin podél vodotečí nebo silnic, výjimečně drobnými lesíky. Lesy dnes zabírají menší část území. Území ORP Pardubice náleží do dubového lesního vegetačního stupně. Značná část lesních společenstev je hospodářského charakteru s nepůvodním druhovým většinou monokulturním složením. V těchto nepůvodních porostech převládají smrčiny a bory, na vodou ovlivněných stanovištích jsou hojné i výsadby topolů. Významnou část flóry bioregionu tvoří ochuzená druhová skladba vegetace aluvia Labe, doplněná o některé druhy subatlantské. Vodní biotopy byly ochuzeny v důsledku změn vodního režimu Labe a jeho přítoků, znečištění vodních toků a nádrží i jejich přímou likvidací. Přesto se zde vyskytuje velké množství mrtvých říčních ramen, rybníků a tůní, zatopených pískoven. Na říční nivy menších a středních toků po celém území jsou vázány lužní lesy, zejména střemchové jaseniny, jilmové doubravy (řada z nich je součástí chráněných území PP Meandry Struhy, PP Mělické labiště, PP Tůň u Hrobic, PP Hrozná).Vzniklo i specifické vodní prostředí odkalovací nádrže budované pro ukládání popílku u tepelné elektrárny v Opatovicích nad Labem a u závodu VCHZ Synthesia v Pardubicích. Přehled zvláště chráněných území, významných krajinných prvků, památných stromů a přehled prvků ÚSES je uveden v kapitole A4.2.1 Přírodní hodnoty s legislativní ochranou. Krajina Hodnocení krajinného rázu v této kapitole vychází z dokumentu Strategie ochrany krajinného rázu ORP Pce, vypracovaného autory R. Bukáčkem, J. Rusňákem, P. Bukáčkovou, v roce Krajina zahrnující území ORP Pardubice je krajinou kulturní, historicky utvářenou činností člověka. Podle převažujícího způsobu využití krajiny, uspořádání ploch a plošek, způsobu a struktury osídlení se kulturní krajiny dělí na typy kulturní krajiny. Každý z těchto typů tvoří specifický ráz krajiny (charakter). Krajinný ráz je přírodní, kulturní a historickou charakteristikou určitého místa či oblasti, patří k důležitým hodnotám spoluvytvářejícím identitu národa. Ochrana krajinného rázu spočívá v ochraně pozitivních znaků určité charakteristiky krajiny a v eliminaci negativního projevu znaků, které jsou obecně vnímány jako nepřijatelné a rušivé. Obrázek 20 (Zdroj: Strategie ochrany krajinného rázu ORP Pce, R. Bukáček, J. Rusňák, P. Bukáčková 2010) Obrázek 21 (Zdroj: Strategie ochrany krajinného rázu ORP Pce, R. Bukáček, J. Rusňák, P. Bukáčková 2010) Oblasti krajinného rázu Většina území ORP Pardubice spadá do oblasti krajinného rázu Pardubicko. Okrajově zasahuje do jižní části oblast Chrudimsko Vysokomýtsko a severní výběžek nad obcí Borek náleží do oblasti Třebechovicko. Viz Obrázek