(test version, not revised) 16. prosince 2009
|
|
- Štefan Vaněk
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Mechanické vlnění (test version, not revised) Petr Pošta 16. prosince 2009
2 Obsah Vznik a druhy vlnění Interference Odraz vlnění. Stojaté vlnění Vlnění v izotropním prostředí Akustika Dopplerův jev
3 Vznik a druhy vlnění
4 Vznik a druhy vlnění Mechanické vlnění vzniká v látkách všech skupenství (pevné, kapalné, plynné) v důsledku vazeb mezi částicemi se kmitání jedné částice přenáší na další částice (mluvíme o pružném prostředí) při vlnění nikdy nedochází k přenosu látky, ale může docházet k přenosu energie Postupné mechanické vlnění Při postupném mechanickém vlnění se vzruch šíří látkovým prostředím. (Rovinná/kulová vlna.) podélné příčné
5 Vznik a druhy vlnění Postupné vlnění v řadě bodů podélné Uvažme řadu kuliček spojených vazbou (malými pružinami). To symbolizuje látkové prostředí. jestliže první kuličku vychýĺıme z rovnovážné polohy, začne kmitat a postupně se rozkmitají všechny v řadě. (Vzniká postupná vlna.) kmitání se děje ve směru šíření vlny. Využití: šíření zvuku.
6 Vznik a druhy vlnění Postupné vlnění v řadě bodů příčné Uvažme řadu kyvadel spojených vazbou (vláknem). jestliže první kuličku vychýĺıme z rovnovážné polohy, začne kmitat a postupně se rozkmitají všechny v řadě. (Vzniká postupná vlna.) kmitání se děje ve směru kolmém na šíření vlny. Využití: hudební nástroje.
7 Vznik a druhy vlnění Rychlost šíření postupného mechanického vlnění je definováno jako podíl vzdálenosti, do které se vlnění rozšířilo, a příslušného času. je odvislá od látkového prostředí (ve vzduchu cca 330 m/s), teploty,... Vlnová délka zn. λ jedn. m Vzdálenost, do které se vlnění rozšíří během doby odpovídající jednomu kmitu zdroje vlnění. λ = vt = v f kde v je rychlost šíření vln, T perioda kmitání zdroje a f frekvence kmitání zdroje.
8 Vznik a druhy vlnění Rovnice postupného vlnění v řadě bodů Kmitání zdroje se řídí rovnicí y = y m sin ωt = y m sin 2π t T Vlnění se šíří rychlostí v. Do bodu ve vzdálenosti x od zdroje doputuje v čase t = x/v. Tudíž y = y m sin ω(t t ) = y m sin 2π T (t t ) ( t y = y m sin 2π T x ) ( t = y m sin 2π vt T λ) x
9 Vznik a druhy vlnění Fáze vlnění Výraz za sinem v rovnici postupné vlny. Je to veličina, která rozhoduje o poloze kmitajícího bodu (ve vzdálenosti x a čase t). ( t 2π T λ) x Fáze se vyskytuje ve všech veličinách popisujících vlnění. Fáze je funkcí času t i polohy x a v obou veličinách je periodická.
10 Vznik a druhy vlnění Ještě k vlnové délce Fázový rozdíl mezi kmitáním zdroje a kmitáním bodu ve vzdálenosti x je ϕ = 2π t ( t T 2π T x ) = 2π λ λ x Odtud vyplývá, že pokud x = kλ, kde k je celé číslo, pak ϕ = 2πk. Kmitům s tímto fázovým rozdílem se říká kmitání se stejnou fází. Někdy se proto též říká, že vlnová délka λ je vzdálenost dvou nejbližších bodů, které kmitají se stejnou fází.
11 Interference
12 Interference vln Skládání = interference vlnění V jednom místě se mohou potkat vlny pocházející z více zdrojů Jednotlivé vlny v tomto místě vyvolávají kmitavý pohyb částic, jehož skládání se řídí principem superpozice y = y 1 + y 2 + y y n Výchylku výsledného kmitání získáme jako součet výchylek od jednotlivých vln.
13 Interference vln Skládání = interference vlnění Skládání vln s obecnými parametry je obtížné. Budeme se zabývat jenom speciálním případem, kdy dva zdroje kmitají se stejnou počáteční fází a stejnou amplitudou ale mají různou polohu Rovnice vyvolaných postupných vln jsou: y 1 = y m sin 2π ( t T x ) 1, y 2 = y m sin 2π λ Čísla x 1 a x 2 značí vzdálenosti uvažovaného místa od příslušného zdroje. ( t T x ) 2 λ
14 Interference vln Skládání = interference vlnění Skládáme tudíž dva izochronní kmity se stejnou amplitudou. y 1 = y m sin 2π ( t T x ) 1, y 2 = y m sin 2π λ ( t T x ) 2 λ Jak už víme, výsledek je odvislý od fázového rozdílu vlnění ϕ = 2π λ (x 1 x 2 ) = 2π λ d Číslu d = x 1 x 2 říkáme dráhový rozdíl vlnění. Dráhový a fázový rozdíl jsou si přímo úměrné.
15 Interference vln Interferenční maximum Maximální zesílení nastane v těch místech, kde je fázový rozdíl sudým násobkem π, tedy ϕ = 2kπ, k je celé číslo Pro dráhový rozdíl dostaneme, že 2π λ d = 2kπ, a tedy d = kλ = 2k λ 2 Dráhový rozdíl tedy musí být roven sudému počtu půlvln. V místech, kde výsledné vlnění nejvíce zesíĺı, říkáme, že nastalo interferenční maximum. Výsledná amplituda je rovna součtu amplitud obou vln.
16 Interference vln Interferenční minimum Maximální zeslabení nastane v těch místech, kde je fázový rozdíl lichým násobkem π, tedy ϕ = (2k + 1)π, k je celé číslo Pro dráhový rozdíl dostaneme, že 2π λ d = (2k + 1)π, a tedy d = (2k + 1)λ 2 Dráhový rozdíl tedy musí být roven lichému počtu půlvln. V místech, kde výsledné vlnění nejvíce zeslabí, říkáme, že nastalo interferenční minimum. Výsledná amplituda je rovna rozdílu amplitud obou vln. Při stejné amplitudě se obě vlnění navzájem vyruší.
17 Interference vln Shrnutí Interferencí dvou vlnění o stejné vlnové délce vzniká výsledné vlnění, jehož amplituda je největší v místech, v nichž se vlnění setkávají se stejnou fází, a nejmenší (popřípadě nulová) je v místech, kde se vlnění setkávají s opačnou fází.
18 Odraz vlnění. Stojaté vlnění.
19 Odraz vlnění O jevu odraz vlnění svědčí například ozvěna. Při odrazu na pevném konci se prohodí pořadí kopečků. Nahoře je první kopeček nahoře, dole je první kopeček dole.
20 Odraz vlnění O jevu odraz vlnění svědčí například ozvěna. Při odrazu na volném konci se pořadí kopečků zachová. Nahoře je první kopeček nahoře, dole taktéž.
21 Odraz vlnění O jevu odraz vlnění svědčí například ozvěna. Odraz vlnění na laně na volném konci se stejnou fází na pevném konci s opačnou fází
22 Stojaté vlnění Pokud jedním (volným) koncem lana neustále kmitáme, nakonec se setká postupující a odražená vlna. Jak vypadá výsledek jejich interference?
23 Stojaté vlnění Pokud jedním (volným) koncem lana neustále kmitáme, nakonec se setká postupující a odražená vlna. Jak vypadá výsledek jejich interference? Vznikne zvláštní druh vlnění, které označujeme jako stojaté vlnění.
24 Stojaté vlnění Interference modré a zelené vlny. To, co vzniká, je červeně.
25 Stojaté vlnění Jiný pohled na to, co vznikne. červené body uzly nekmitají vůbec body mezi nimi kmitají se stejnou fází ale různou amplitudou modré body kmitny kmitají s maximální amplitudou (Viz také applet: ph14cz/stwaverefl cz.htm)
26 Postupné vs. stojaté vlnění Postupné vlnění všechny body kmitají se stejnou amplitudou, ale různou fází postupnou vlnou se přenáší energie Stojaté vlnění body kmitají s různou amplitudou, ale stejnou fází některé body (uzly) nekmitají vůbec stojatá vlna vzniká složením dvou vln, postupujících opačnými směry = stojatou vlnou se energie nepřenáší
27 Stojaté vlnění Typické je stojaté vlnění u hudebních nástrojů. Mluvíme také o tzv. chvění. dechové nástroje podélné stojaté vlnění vzdušného sloupce strunné nástroje příčné stojaté vlnění struny
28 Stojaté vlnění Jakou vlnovou délku může mít stojaté vlnění struny (tyče, sloupce vzduchu) o délce l? Závisí na tom, kde je struna upevněna nebo zda chvějící se sloupec vzduchu vzniká v trubici s otevřenými, resp. uzavřenými konci. struna v piáně = oba konce pevné hraní na láhev od piva foukáním přes hrdlo = jeden konec volný, druhý pevný dřívko upevněné uprostřed pevné (uzavřené) konce jsou vždycky uzly volné (otevřené) konce jsou vždycky kmitny
29 Stojaté vlnění vlevo: struna s pevnými konci uprostřed: ozvučné dřívko upevněné uprostřed vpravo: vzduchový sloupec v láhvi s jedním pevným a druhým volným koncem Na struně s pevnými konci musí být celistvý počet půlvln. (vždy přibude jeden uzel) l = k λ 2
30 Stojaté vlnění vlevo: struna s pevnými konci uprostřed: ozvučné dřívko upevněné uprostřed vpravo: vzduchový sloupec v láhvi s jedním pevným a druhým volným koncem Na dřívku upevněném uprostřed musí být lichý počet půlvln. l = (2k + 1) λ 2 (uzel musí přibýt na obou stranách)
31 Stojaté vlnění vlevo: struna s pevnými konci uprostřed: ozvučné dřívko upevněné uprostřed vpravo: vzduchový sloupec v láhvi s jedním pevným a druhým volným koncem Ve vzduchovém sloupci s pevným a volným koncem musí být lichý počet čtvrtvln. l = (2k + 1) λ 4 (vždy přibude jeden uzel, ale na konci musí zůstat kmitna) (model stojatých vln navíc není v tomto případě vhodný)
32 Stojaté vlnění. Hudební nástroje Stojaté vlnění na struně délky l (pro jednoduchost s pevnými konci) je tedy možné jen pro určité vlnové délky. Nejdelší vlnové délce λ z = 2l odpovídá nejnižší, tzv. základní frekvence vydávaného tónu: f z = v λ z = v 2l Kratším vlnovým délkám λ k = 2l odpovídájí vyšší k harmonické frekvence vydávaného tónu: f k = v λ k = k v 2l = kf z Tyto frekvence jsou celistvými násobky základní frekvence (alikvotní tóny). Počet a intenzita alikvotních tónů určuje barvu zvuku charakteristickou pro jednotlivé strunné nástroje.
33 Stojaté vlnění. Chladniho obrazce Chvět se mohou nejen struny, ale i desky apod. Při chvění desek vznikají tzv. Chladniho obrazce viz obrázek níže (čáry jsou uzlové body).
34 Vlnění v izotropním prostředí
35 Vlnění v izotropním prostředí V izotropním prostředí se vlnění šíří všemi směry stejnou rychlostí. Například při dopadu kamene na vodní hladinu se na hladině vytvoří kruhové vlny (které postupně slábnou, jak se vlnění utlumuje) Vlnoplocha je plocha, jejíž body kmitají se stejnou fází. Paprsek je přímka určující směr šíření vlny. Paprsek je vždy kolmý na vlnoplochu. Vlnoplochy mohou mít různý tvar: při šíření zvuku z bodového zdroje vznikají ve vzduchu kulové vlny při šíření zvuku z plošného zdroje vznikají přibližně rovinné vlny Šíření vln v izotropním prostředí popisuje Huygensův princip.
36 Huygensův princip Každý bod vlnoplochy V 1, do něhož dospělo vlnění v určitém časovém okamžiku, lze považovat za zdroj elementárního vlnění, které se z něho šíří v elementárních vlnoplochách EV. Vlnoplocha V 2 v dalším časovém okamžiku je vnější obalová plocha všech elementárních vlnoploch.
37 Huygensův princip Použití Huygensova principu: praktické můžeme popsat šíření vlnění, i když neznáme přesně polohu zdroje teoretické pomocí něho podáme výklad některých jevů pro vlnění charakteristických (odraz, lom, ohyb)
38 Odraz vlnění Vlnění postupuje prostorem, až narazí na pevnou překážku, která mu brání šířit se dále. Body na rozhraní se postupně stávají zdrojem elementárních vln a z nich se vlnění začíná šířit nazpátek
39 Zákon odrazu Rovinná vlna, která narazí na vodorovnou překážku pod úhlem α, se pod stejným úhlem také odrazí. Krátce: úhel odrazu se rovná úhlu dopadu Navíc: odražený paprsek zůstává v rovině dopadu (určené dopadajícím paprskem a kolmicí dopadu)
40 Lom vlnění Vlnění postupuje prostorem, až narazí na rozhraní dvou prostředí (které mají přibližně stejnou hustotu a v obou z nich se může šířit) V jednom prostředí se šíří rychlostí v 1, v druhém rychlostí v 2 Jiná rychlost šíření má za následek změnu směru šíření vln
41 Zákon lomu Lomený paprsek zůstává v rovině dopadu. Jeho odchýlení od kolmice dopadu se změní podle vztahu sin α sin β = v 1 = n v 2 Zde α je úhel dopadu, β úhel lomu a n index lomu vlnění.
42 Ohyb vlnění Ohyb nebo také difrakce vlnění vyjadřuje skutečnost, že zvuk (a do jisté míry i světlo) se mohou šířit i za překážku. U zvuku je tento jev mnohem výraznější než u světla. Uvažme velkou pevnou překážku, ve které je vyříznut malý otvor. Uvažme dále, že na překážku dopadají rovinné vlny. Místa v otvoru se stávají zdrojem elementárního (kruhového) vlnění, které se šíří do všech směrů za překážku. Jak to vypadá konkrétně?
43 Ohyb vlnění Ohyb rovinné vlny na velké štěrbině: vlny pronikají za překážku jen z malé části.
44 Ohyb vlnění Ohyb rovinné vlny za velkou překážkou: vlny pronikají za překážku jen z malé části. Je dobře patrný Fresnelův doplňkový princip.
45 Ohyb vlnění Ohyb rovinné vlny za velmi malou štěrbinou: štěrbinu lze považovat za bodový zdroj (kulových) vln.
46 Ohyb vlnění Ohyb rovinné vlny za štěrbinou velikosti přibližně vlnové délky vlnění: dochází ke vzniku interferenčních obrazců, objevují se místa, kde vlnění zcela zanikne a kde se naopak zesíĺı.
47 Ohyb vlnění poznámka o účinné plošce ( lλ) omezená platnost principu přímočarého šíření vln
48 Akustika
49 Akustika Akustika nauka o vzniku, šíření a vnímání zvuku. zvuk mechanické vlnění, které vnímáme sluchem. Rozsah cca 16 Hz 16 khz (skutečná hranice slyšitelnosti je individuální a mění se s věkem) infrazvuk mechanické vlnění o menší frekvenci než 16 Hz ultrazvuk mechanické vlnění o větší frekvenci než 16 khz
50 Akustika Periodické zvuky slyšíme jako tóny. jednoduchý tón má harmonický průběh (zhruba odpovídá zpívanému i ) složený tón nemá harmonický průběh (např. jiné samohlásky řeči) Neperiodický zvuk slyšíme jako hluk (šum). Neperiodický průběh má také vyslovení souhlásek, zvláště sykavek.
51 Akustika Zvuk se šíří jako podélné postupné mechanické vlnění. Šíření zvuku je tedy možné pouze v látkovém prostředí (narozdíl např. od světla, které si šíří i vakuem). Rychlost zvuku závisí na prostředí (a také teplotě, hustotě/tlaku,...) vzduch 331,82 m/s při 0 C a hustotě suchého vzduchu 1,293 kg/m 3 vzduch v závislosti na teplotě: v = (331,82 + 0,61{t}) m/s beton 1700 m/s, ocel 5000 m/s,... Na šíření zvuku lze pozorovat odraz i ohyb. Odraz demonstruje ozvěna. Je důsledkem vlastnosti sluchu, který dokáže vnímat dva různé zvuky oddělené alespoň dobou cca 0,1 s. Ohyb demonstruje fakt, že druhé lidi slyšíme i za rohem.
52 Akustika Hlasitost zvuku je subjektivní veličina. Sluch je nejcitlivější na zvuky mezi 700 Hz až 6 khz. Akustický výkon: fyzikální veličina P definovaná podílem energie E přenesené zvukem (vlněním) daným místem během doby t a této doby. P = E t Sluch vnímá od akustického výkonu P 0 = W = 1 pw (pikowatt) práh slyšení. Zvuky o akustickém výkonu větším než 1 W způsobují bolest práh bolesti.
53 Akustika Intenzita zvuku zn. I jedn. W. m 2 je fyzikální veličina, definovaná podílem akustického výkonu P, který přísluší energii přenášené kolmo skrze plošku velikosti S, a této plochy. I = P S
54 Akustika Hladina akustického výkonu zn. L w jedn. B (bel) je fyzikální veličina definovaná vztahem L w = 10 log P P 0 P 0 = W je práh slyšení a P je akustický výkon. Ze vztahu vyplývá, že bel je berozměrná jednotka. V praxi se používá jednotka db (decibel). Samozřejmě 1 B = 10 db.
55 Akustika Na obrázku jsou křivky vnímání - zvuky na stejné křivce vnímáme jako stejně hlasité. Vnímání se mění s hladinou (v db) a s frekvencí.
56 Akustika Ultrazvuk vyšší frekvence než 16 khz méně ovlivněný ohybem výrazný odraz od překážek méně pohlcován v kapalinách a plynech v lékařství: ultrazvuk se odráží od vnitřních orgánů, někdy může nahradit škodlivé RTG jiné použití: defektoskopie, čištění brýĺı a drahých kovů (vyvolává jemné vibrace), psu lze dávat signály ultrazvukovou píšt alkou, netopýr ultrazvukem vidí...
57 Akustika Infrazvuk nižší frekvence než 16 Hz dobře se šíří ve vodě (ryby, medůzy jej nezřídka vnímají a jsou schopny poznat příchod vlnobití apod.) pro člověka je škodlivý (při frekvencích kolem 1 Hz tlukotu srdce)
58 Dopplerův jev
59 Dopplerův jev Jestliže se zdroj zvuku oproti přijímači pohybuje, vnímá přijímač jinou frekvenci zvuku, než jakou zdroj skutečně vysílá. výrazný u rychle jedoucích aut
60 Dopplerův jev
61 Dopplerův jev 1. případ: pohybující se zdroj. Zdroj rychlost v. Zvuk rychlost v z. Čas, který uplyne mezi příchody dvou po sobě jdoucích vrcholů vln k pozorovateli je T p = T s v z = T vt v z = v z v T v z Při přepočtu na frekvence f p = v z v z v f, = f p > f
62 Dopplerův jev 2. případ: pohybující se pozorovatel. Pozorovatel rychlost v. Zvuk rychlost v z. Čas, který uplyne mezi příchody dvou po sobě jdoucích vrcholů vln k pozorovateli je T p = T s = T vt p = T p = v z v z v z v z + v T Při přepočtu na frekvence f p = v z + v f, = f p > f v z
63 Dopplerův jev 3. případ: pohybující se zdroj i pozorovatel. Pozorovatel rychlost v p, zdroj rychlost v, zvuk rychlost v z. Čas, který uplyne mezi příchody dvou po sobě jdoucích vrcholů vln k pozorovateli je T p = T vt + v pt p v z v z Při přepočtu na frekvence f p = v z v p v z v f
Obsah. 1 Vznik a druhy vlnění. 2 Interference 3. 5 Akustika 9. 6 Dopplerův jev 12. přenosu energie
Obsah 1 Vznik a druhy vlnění 1 2 Interference 3 3 Odraz vlnění. Stojaté vlnění 5 4 Vlnění v izotropním prostředí 7 5 Akustika 9 6 Dopplerův jev 12 1 Vznik a druhy vlnění Mechanické vlnění vzniká v látkách
VíceJestliže rozkmitáme nějakou částici pevného, kapalného anebo plynného prostředí, tak síly pružnosti přenesou tento kmitavý pohyb na částici sousední
Jestliže rozkmitáme nějakou částici pevného, kapalného anebo plynného prostředí, tak síly pružnosti přenesou tento kmitavý pohyb na částici sousední a ta jej zase předá svému sousedovi. Částice si tedy
VíceProjekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Vlnění
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Vlnění Vhodíme-li na klidnou vodní hladinu kámen, hladina se jeho dopadem rozkmitá a z místa rozruchu se začnou
VíceKmitání mechanického oscilátoru Mechanické vlnění Zvukové vlnění
Mechanické kmitání a vlnění Kmitání mechanického oscilátoru Mechanické vlnění Zvukové vlnění Kmitání mechanického oscilátoru Kmitavý pohyb Mechanický oscilátor = zařízení, které kmitá bez vnějšího působení
Víceω=2π/t, ω=2πf (rad/s) y=y m sin ωt okamžitá výchylka vliv má počáteční fáze ϕ 0
Kmity základní popis kmitání je periodický pohyb, při kterém těleso pravidelně prochází rovnovážnou polohou mechanický oscilátor zařízení vykonávající kmity Základní veličiny Perioda T [s], frekvence f=1/t
VíceInterference vlnění
8 Interference vlnění Umět vysvětlit princip interference Umět vysvětlit pojmy interferenčního maxima a minima 3 Umět vysvětlit vznik stojatého vlnění 4 Znát podobnosti a rozdíly mezi postupnýma stojatým
Více2. Vlnění. π T. t T. x λ. Machův vlnostroj
2. Vlnění 2.1 Vlnění zvláštní případ pohybu prostředí Vlnění je pohyb v soustavě velkého počtu částic navzájem vázaných, kdy částice kmitají kolem svých rovnovážných poloh. Druhy vlnění: vlnění příčné
VíceMechanické kmitání a vlnění
Mechanické kmitání a vlnění Pohyb tělesa, který se v určitém časovém intervalu pravidelně opakuje periodický pohyb S kmitavým pohybem se setkáváme např.: Zařízení, které volně kmitá, nazýváme mechanický
VíceZvuk. 1. základní kmitání. 2. šíření zvuku
Zvuk 1. základní kmitání - vzduchem se šíří tlakové vzruchy (vzruchová vlna), zvuk je systémem zhuštěnin a zředěnin - podstatou zvuku je kmitání zdroje zvuku a tím způsobené podélné vlnění elastického
VíceJednotlivé body pouze kmitají kolem rovnovážných poloh. Tato poloha zůstává stálá.
MECHANICKÉ VLNĚNÍ Dosud jsme při studiu uvažovali pouze harmonický pohyb izolované částice (hmotného bodu nebo tělesa), která konala kmitavý pohyb kolem rovnovážné polohy Jestliže takový objekt bude součástí
VíceDigitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.
Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. x m. Ne čas!
MECHANICKÉ VLNĚNÍ I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í uveďte rozdíly mezi mechanickým a elektromagnetickým vlněním zdroj mechanického vlnění musí. a to musí být přenášeno vhodným prostředím,
VíceZVUKOVÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie
ZVUKOVÉ JEVY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie Odraz zvuku Vznik ozvěny Dozvuk Několikanásobný odraz Ohyb zvuku Zvuk se dostává za překážky Překážka srovnatelná s vlnovou délkou Pružnost Působení
VíceDUM č. 14 v sadě. 10. Fy-1 Učební materiály do fyziky pro 2. ročník gymnázia
projekt GML Brno Docens DUM č. 14 v sadě 10. Fy-1 Učební materiály do fyziky pro 2. ročník gymnázia Autor: Vojtěch Beneš Datum: 04.05.2014 Ročník: 1. ročník Anotace DUMu: Mechanické vlnění, zvuk Materiály
VíceVlnění. vlnění kmitavý pohyb částic se šíří prostředím. přenos energie bez přenosu látky. druhy vlnění: 1. a. mechanické vlnění (v hmotném prostředí)
Vlnění vlnění kmitavý pohyb částic se šíří prostředím přenos energie bez přenosu látky Vázané oscilátory druhy vlnění: Druhy vlnění podélné a příčné 1. a. mechanické vlnění (v hmotném prostředí) b. elektromagnetické
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P05 MECHANICKÉ VLNĚNÍ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ Prof. Ing. Bohumil Koktavý,CSc. FYZIKA PRŮVODCE GB01-P05 MECHANICKÉ VLNĚNÍ STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA 2 OBSAH 1 Úvod...5
VíceFyzikálními ději, které jsou spojeny se vznikem zvukového vlnění, jeho šířením a vnímáním zvuku sluchem se zabývá akustika.
Fyzikálními ději, které jsou spojeny se vznikem zvukového vlnění, jeho šířením a vnímáním zvuku sluchem se zabývá akustika. Zvuk je podélné mechanické vlnění, které vnímáme sluchem. Jeho frekvence je v
Více3.2.5 Odraz, lom a ohyb vlnění
3..5 Odraz, lom a ohyb vlnění Předpoklady: 304 Odraz a lom vlnění na rozhranní dvou prostředí s různou rychlostí šíření http://www.phy.ntnu.edu.tw/ntnujava/index.php?topic=16.0 Rovinná vlna dopadá šikmo
VíceKmity a mechanické vlnění. neperiodický periodický
rozdělení časově proměnných pohybů (dějů): Mechanické kmitání neperiodický periodický ne(an)harmonický harmonický vlastní kmity nucené kmity - je pohyb HB (tělesa), při němž HB nepřekročí konečnou vzdálenost
VíceFyzikální podstata zvuku
Fyzikální podstata zvuku 1. základní kmitání vzduchem se šíří tlakové vzruchy (vzruchová vlna), zvuk je systémem zhuštěnin a zředěnin podstatou zvuku je kmitání zdroje zvuku a tím způsobené podélné vlnění
VíceIng. Stanislav Jakoubek
Ing. Stanislav Jakoubek Číslo DUMu Název DUMu 1 Vznik a druhy vlnění 2 Rychlost vlnění, vlnová délka 3 Rovnice postupné vlny 4 Interference vlnění 5 Stojaté vlnění 6 Šíření vlnění v prostoru 7 Odraz a
VíceB. MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ
B. MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ I. MECHANICKÉ KMITÁNÍ 8.1 Kmitavý pohyb a) mechanické kmitání (kmitavý pohyb) pohyb, při kterém kmitající těleso zůstává stále v okolí určitého bodu tzv. rovnovážné polohy
Více1.8. Mechanické vlnění
1.8. Mechanické vlnění 1. Umět vysvětlit princip vlnivého pohybu.. Umět srovnat a zároveň vysvětlit rozdíl mezi periodickým kmitavým pohybem jednoho bodu s periodickým vlnivým pohybem bodové řady. 3. Znát
VíceMECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ VLASTNÍ KMITÁNÍ MECHANICKÉHO OSCILÁTORU
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 9. 6. 2013 Název zpracovaného celku: MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ VLASTNÍ KMITÁNÍ MECHANICKÉHO OSCILÁTORU Kmitavý pohyb Je periodický pohyb
VíceUČIVO. Termodynamická teplota. První termodynamický zákon Přenos vnitřní energie
PŘEDMĚT: FYZIKA ROČNÍK: SEXTA VÝSTUP UČIVO MEZIPŘEDM. VZTAHY, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA, PROJEKTY, KURZY POZNÁMKY Zná 3 základní poznatky kinetické teorie látek a vysvětlí jejich praktický význam Vysvětlí pojmy
Více1. KŠPA Kladno, s. r. o., Holandská 2531, Kladno, FYZIKA. Kapitola 8.: Kmitání Vlnění Akustika. Mgr. Lenka Hejduková Ph.D.
1. KŠPA Kladno, s. r. o., Holandská 2531, 272 01 Kladno, www.1kspa.cz FYZIKA Kapitola 8.: Kmitání Vlnění Akustika Mgr. Lenka Hejduková Ph.D. 1 Kmitání periodický pohyb: pohyb který se pravidelně opakuje
VíceMechanické kmitání. Def: Hertz je frekvence periodického jevu, jehož 1 perioda trvá 1 sekundu. Y m
Mehaniké kmitání Periodiký pohyb - harakterizován pravidelným opakováním pohybového stavu tělesa ( kyvadlo, těleso na pružině, píst motoru, struna na kytaře, nohy běžíího člověka ) - nejkratší doba, za
Více(test version, not revised) 9. prosince 2009
Mechanické kmitání (test version, not revised) Petr Pošta pposta@karlin.mff.cuni.cz 9. prosince 2009 Obsah Kmitavý pohyb Kinematika kmitavého pohybu Skládání kmitů Dynamika kmitavého pohybu Přeměny energie
VícePodpora rozvoje praktické výchovy ve fyzice a chemii
VLNOVÁ DÉLKA A FREKVENCE SVĚTLA 1) Vypočítejte frekvenci fialového světla, je-li jeho vlnová délka 390 nm. Rychlost světla ve vakuu je 3 10 8 m s 1. = 390 nm = 390 10 9 m c = 3 10 8 m s 1 f=? (Hz) Pro
Více4. Akustika. 4.1 Úvod. 4.2 Rychlost zvuku
4. Akustika 4.1 Úvod Fyzikálními ději, které probíhají při vzniku, šíření či vnímání zvuku, se zabývá akustika. Lidské ucho je schopné vnímat zvuky o frekvenčním rozsahu 16 Hz až 16 khz. Mechanické vlnění
VíceOptika pro mikroskopii materiálů I
Optika pro mikroskopii materiálů I Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Základní pojmy optiky Odraz a lom světla Interference, ohyb a rozlišení optických
VíceAkustické vlnění
1.8.3. Akustické vlnění 1. Umět vysvětlit princip vzniku akustického vlnění.. Znát základní rozdělení akustického vlnění podle frekvencí. 3. Znát charakteristické veličiny akustického vlnění a jejich jednotky:
VíceObsah. Kmitavý pohyb. 2 Kinematika kmitavého pohybu 2. 4 Dynamika kmitavého pohybu 7. 5 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru 9
Obsah 1 Kmitavý pohyb 1 Kinematika kmitavého pohybu 3 Skládání kmitů 6 4 Dynamika kmitavého pohybu 7 5 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru 9 6 Nucené kmity. Rezonance 10 1 Kmitavý pohyb Typy pohybů
VíceVLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník
VLNOVÁ OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník Vlnová optika Světlo lze chápat také jako elektromagnetické vlnění. Průkopníkem této teorie byl Christian Huyghens. Některé jevy se dají
VíceVlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z.
Vlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z. Mechanické vlnění představte si závaží na pružině, které
VíceTaje lidského sluchu
Taje lidského sluchu Markéta Kubánková, ČVUT v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství Sluch je jedním z pěti základních lidských smyslů. Zvuk je signál zprostředkovávající informace o okolním světě,
VíceIzolaní materiály. Šastník Stanislav. 2. týden
Izolaní materiály 2. týden Šastník Stanislav Vysoké uení technické v Brn, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílc, Veveí 95, 602 00 Brno, Tel: +420 5 4114 7507, Fax +420 5 4114 7502,
VíceZvukové jevy ZVUKOVÉ JEVY. Kmitání a vlnění. VY_32_INOVACE_117.notebook. June 07, 2012
Zvukové jevy Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 28, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 00; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ..07/.4.00/2.3267
Více4.1.5 Jedna a jedna může být nula
4.1.5 Jedna a jedna může být nula Předpoklady: 040104 Pomůcky: reproduktory, Online tone generator, papírky s vlněním Př. 1: Ze dvou reproduktorů je puštěn jednoduchý sinusový zvukový signál a stejné frekvenci.
Více3.1.5 Složené kmitání
315 Složené kmitání Předpoklady: 3104 Pokus: Dvě pružiny zavěsíme vedle sebe, na obě dáme závaží Spodní konce obou pružin spojíme gumovým vláknem (velmi pružným, aby ho bylo možno prodloužit malou silou)
VíceAkustika a optika. Fyzika 1. ročník. Vzdělávání pro konkurenceschopnost Inovace výuky oboru Informační technologie. Mgr.
Akustika a optika Fyzika 1. ročník Vzdělávání pro konkurenceschopnost Inovace výuky oboru Informační technologie Mgr. Petr Kučera MěSOŠ Klobouky u Brna 1 Obsah témat v kapitole Akustika a optika Kmitavý
Více23. Mechanické vlnní. Postupné vlnní:
3. Mechanické vlnní Mechanické vlnní je dj, pi které ástice pružného prostedí kitají kole svých rovnovážných poloh a tento kitavý pohyb se penáší postupuje) od jedné ástice k druhé vlnní že vzniknout pouze
VíceMĚŘENÍ RYCHLOSTI ŠÍŘENÍ ZVUKU V PLYNECH
Úloha č. 6 MĚŘENÍ RYCHLOSTI ŠÍŘENÍ ZVUKU V PLYNECH ÚKOL MĚŘENÍ: 1. V zapojení dvou RC generátorů nalezněte na obrazovce osciloskopu Lissajousovy obrazce pro frekvence 1:1, 2:1, 3:1, 2:3 a 1:4 a zakreslete
VíceDruh učebního materiálu Anotace (metodický pokyn, časová náročnost, další pomůcky )
Číslo šablony III/2 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_F.6.18 Autor Stanislav Mokrý Vytvořeno 8.12.2013 Předmět, ročník Fyzika, 2. ročník Tematický celek Fyzika 2. - Mechanické kmitání a vlnění Téma Zvuk a
VíceSvětlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.
1. Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm. Vznik elektromagnetických vln (záření): 1. při pohybu elektricky nabitých částic s nenulovým zrychlením
VíceFyzika II, FMMI. 1. Elektrostatické pole
Fyzika II, FMMI 1. Elektrostatické pole 1.1 Jaká je velikost celkového náboje (kladného i záporného), který je obsažen v 5 kg železa? Předpokládejme, že by se tento náboj rovnoměrně rozmístil do dvou malých
VíceFyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II
Fyzika II Marek Procházka Vlnová optika II Základní pojmy Reflexe (odraz) Refrakce (lom) jevy na rozhraní dvou prostředí o různém indexu lomu. Disperze (rozklad) prostorové oddělení složek vlnění s různou
VíceMěření hlasitosti zvuku. Tematický celek: Zvuk. Úkol:
Název: Měření hlasitosti zvuku. Tematický celek: Zvuk. Úkol: 1. Zopakuj si, co je to zvuk a ultrazvuk, jaké jsou jednotky hlasitosti zvuku. 2. Jak funguje zvukový senzor. 3. Navrhni robota pro měření hlasitosti
VíceKMITÁNÍ A VLNĚNÍ. Kmitavý pohyb je pravidelně se opakující pohyb tělesa kolem rovnovážné polohy (stálé).
FYZIKA pracovní sešit pro ekonomické lyceum. 1 Jiří Hlaváček, OA a VOŠ Příbram, 2017 KMITAVÝ POHYB Kmitavý pohyb je pravidelně se opakující pohyb tělesa kolem rovnovážné polohy (stálé). Příklady: (II.str.
Více3.2.4 Huygensův princip, odraz vlnění
..4 Huygensův princip, odraz vlnění Předpoklady: 0 Izotropní prostředí: prostředí, které je ve všech bodech a směrech stejné vlnění se všech směrech šíří stejnou rychlostí ve všech směrech urazí za čas
VíceFyzika_9_zápis_6.notebook June 08, 2015. Akustika = část fyziky, která se zabývá ZVUKEM (vznikem zvuku, vlastnostmi zv., šířením zv., lid.
AKUSTIKA Akustika = část fyziky, která se zabývá ZVUKEM (vznikem zvuku, vlastnostmi zv., šířením zv., lid.sluchem) Obory akusky Fyzikální a. Hudební a. Fyziologická a. Stavební a. Elektroakuska VZNIK A
VíceVY_32_INOVACE_FY.18 ZVUKOVÉ JEVY
VY_32_INOVACE_FY.18 ZVUKOVÉ JEVY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Zvuk je mechanické vlnění v látkovém prostředí,
Vícemechanické kmitání aa VLNĚNÍ vlnění
mechanické MECHANICKÉ KMITÁNÍ kmitání aa VLNĚNÍ vlnění Mgr. Magda Vlachová OBSAH Mechanické kmitání Kmitavý pohyb...3 Kinematika kmitavého pohybu...5 Fáze harmonického pohybu...6 Dynamika kmitavého pohybu...6
VíceOdraz světla na rozhraní dvou optických prostředí
Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí Může kulová nádoba naplněná vodou sloužit jako optická čočka? Exponát demonstruje zaostření světla procházejícího skrz vodní kulovou čočku. Pohyblivý světelný
VíceElektromagnetický oscilátor
Elektromagnetický oscilátor Již jsme poznali kmitání mechanického oscilátoru (závaží na pružině) - potenciální energie pružnosti se přeměňuje na kinetickou energii a naopak. T =2 m k Nejjednodušší elektromagnetický
VíceSBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH
SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ODRAZ A LOM SVĚTLA 1) Index lomu vody je 1,33. Jakou rychlost má
VíceAkustika. Teorie - slyšení. 5. Přednáška
Akustika Teorie - slyšení 5. Přednáška Sluchové ústrojí Vnitřní a vnější slyšení Zpěv, vlastní hlas Dechové nástroje Vibrace a chvění Ucho Ucho je složeno z ucha vnějšího, středního a vnitřního. K vnějšímu
VíceZákladní úlohy a zkušební otázky předmětu Akustika oboru Aplikovaná fyzika
Základní úlohy a zkušební otázky předmětu Akustika oboru Aplikovaná fyzika Úlohy pro 1. zápočtovou práci 1. Nakreslete časové rozvinutí elongace, rychlosti a zrychlení harmonického kmitavého pohybu během
Více27. Vlnové vlastnosti světla
27. Vlnové vlastnosti světla Základní vlastnosti světla (rychlost světla, šíření světla v různých prostředích, barva tělesa) Jevy potvrzující vlnovou povahu světla Ohyb a polarizace světla (ohyb světla
VíceFYZIKA II. Marek Procházka 1. Přednáška
FYZIKA II Marek Procházka 1. Přednáška Historie Dělení optiky Základní pojmy Reflexe (odraz) Refrakce (lom) jevy na rozhraní dvou prostředí o různém indexu lomu. Disperze (rozklad) prostorové oddělení
VíceMECHANICKÉ KMITÁNÍ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A
Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D19_Z_OPAK_KV_Mechanicke_kmitani_T Člověk a příroda Fyzika Mechanické kmitání Opakování
VíceMechanické kmitání (oscilace)
Mechanické kmitání (oscilace) pohyb, při kterém se těleso střídavě vychyluje v různých směrech od rovnovážné polohy př. kyvadlo Příklady kmitavých pohybů kyvadlo v pendlovkách struna hudebního nástroje
Více4.1 Kmitání mechanického oscilátoru
4.1 Kmitání mechanického oscilátoru 4.1 Komorní a má frekvenci 440 Hz. Určete periodu tohoto kmitání. 4.2 Časový signál v rozhlase je tvořen čtyřmi zvukovými značkami o frekvenci 1 000 Hz, z nichž první
VíceKlasické a inovované měření rychlosti zvuku
Klasické a inovované měření rychlosti zvuku Jiří Tesař katedra fyziky, Pedagogická fakulta JU Klíčová slova: Rychlost zvuku, vlnová délka, frekvence, interference vlnění, stojaté vlnění, kmitny, uzly,
VíceAkustické vlnění. Akustická výchylka: - vychýlení objemového elementu prostředí ze střední polohy při vlnění
Zvukové (akustické) vlny: Akustické vlnění elastické podélné vlny s frekvencí v intervalu 16Hz-kHz objektivní fyzikální příčina (akustická vlna) vyvolá subjektivní vjem (vnímání zvuku) člověk tyto vlny
VícePříklady kmitavých pohybů. Mechanické kmitání (oscilace)
Mechanické kmitání (oscilace) pohyb, při kterém se těleso střídavě vychyluje v různých směrech od rovnovážné polohy př. kyvadlo Příklady kmitavých pohybů kyvadlo v pendlovkách struna hudebního nástroje
Více25 - Základy sdělovací techniky
25 - Základy sdělovací techniky a) Zvuk - je mechanické (postupné podélné) vlnění látkového prostředí, které je lidské ucho schopno vnímat. Jeho frekvence je přibližně mezi 16 Hz a 20 khz. Zdroje zvuku
VíceCharakteristiky optického záření
Fyzika III - Optika Charakteristiky optického záření / 1 Charakteristiky optického záření 1. Spektrální charakteristika vychází se z rovinné harmonické vlny jako elementu elektromagnetického pole : primární
VíceEnthalpie, H. Tlak je konstantní- jaké se uvolňuje teplo, koná-li se pouze objemová práce? Teplo, které se uvolňuje za konstantního tlaku.
Enthalpie, H U = Q + W Tlak je konstantní- jaké se uvolňuje teplo, koná-li se pouze objemová práce? Q p = U W = U + p V = U + ( pv ) = H H = U + pv nová stavová funkce ENTHALPIE Teplo, které se uvolňuje
VíceFyzika - Sexta, 2. ročník
- Sexta, 2. ročník Fyzika Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence komunikativní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence
VíceJaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením.
Jaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením. Na čem závisí účinnost vedení? účinnost vedení závisí na činiteli útlumu β a na činiteli odrazu
Více6.2.6 Dvojštěrbinový experiment
66 Dvojštěrbinový eperiment Předpoklady: 06005 Pedagogická poznámka: Následující dvě hodiny jsou z převážné části převyprávěním dvou kapitol z Feynmanových přednášek z fyziky V klasických učebnicích nic
VíceZvuk a jeho vlastnosti
Tematická oblast Zvuk a jeho vlastnosti Datum vytvoření 3. prosince 2012 Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Komunikace hudebního umění se znakovými systémy uměleckých a společenských oborů 1.
Více4. V jednom krychlovém metru (1 m 3 ) plynu je 2, molekul. Ve dvou krychlových milimetrech (2 mm 3 ) plynu je molekul
Fyzika 20 Otázky za 2 body. Celsiova teplota t a termodynamická teplota T spolu souvisejí známým vztahem. Vyberte dvojici, která tento vztah vyjadřuje (zaokrouhleno na celá čísla) a) T = 253 K ; t = 20
Vícemel jednotka subjektivní výšky tónu. Výška tónu o frekvenci 1000 Hz a hladině akustického tlaku 40 db se rovná 1000 melům.
m / Hudební akustika 42 mechanická soustava uspořádání mechanických prvků. Např. u hudebního nástroje představuje soustavu 1D struna houslí, 2D membrána bubnu a 3D zvon. Pro zkoumání vlastností těchto
VíceKMITÁNÍ A VLNĚNÍ. Kmitavý pohyb je pravidelně se opakující pohyb tělesa kolem rovnovážné polohy (stálé).
FYZIKA pracovní sešit pro ekonomické lyceum. 1 Jiří Hlaváček, OA a VOŠ Příbram, 2015 KMITAVÝ POHYB Kmitavý pohyb je pravidelně se opakující pohyb tělesa kolem rovnovážné polohy (stálé). Příklady: (II.str.
Vícefrekvence f (Hz) perioda T = 1/f (s)
1.) Periodický pohyb - každý pohyb, který se opakuje v pravidelných intervalech Poet Poet cykl cykl za za sekundu sekundu frekvence f (Hz) perioda T 1/f (s) Doba Doba trvání trvání jednoho jednoho cyklu
VíceJednou z nejstarších partií fyziky je nauka o světle tj. optika. Existovaly dva názory na fyzikální podstatu světla:
Optika Jednou z nejstarších partií fyziky je nauka o světle tj. optika. Existovaly dva názory na fyzikální podstatu světla: Světlo je proud částic (I. Newton, 1704). Ale tento částicový model nebyl schopen
Více5. Studium vlastností vlnění na vodní hladině
5. Studium vlastností vlnění na vodní hladině K demonstraci vlastností vlnění v izotropním prostředí je vhodná vodní hladina. Snadno se na ní vytvoří rozruch a jeho další šíření. Protože je voda průhledná,
VíceELEKTROMAGNETICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A
Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D18_Z_OPAK_E_Elektromagneticke_kmitani_a_ vlneni_t Člověk a příroda Fyzika Elektromagnetické
VícePřednáší Kontakt: Ing. Michal WEISZ,Ph. Ph.D. Experimentáln. michal.weisz. weisz@vsb.cz. E-mail:
AKUSTICKÁ MĚŘENÍ Přednáší a cvičí: Kontakt: Ing. Michal WEISZ,Ph Ph.D. CPiT pracoviště 9332 Experimentáln lní hluková a klimatizační laboratoř. Druhé poschodí na nové menze kl.: 597 324 303 E-mail: michal.weisz
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 5. 11. 2012 Pořadové číslo 06 1 Vlnění a užití v praxi Předmět: Ročník: Fyzika
VíceAkustika. Rychlost zvukové vlny v v prostředí s hustotou ρ a modulem objemové pružnosti K
zvuk každé mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem akustika zabývá se fyzikálními ději spojenými se vznikem zvukového vlnění, jeho šířením a vnímáním
VíceŠíření a vlastnosti zvuku
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_189_Akustika AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, DATUM: 8., 17.11.2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Fyzika ČÍSLO PROJEKTU:
VíceVlnové vlastnosti světla. Člověk a příroda Fyzika
Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická
VíceMěření vlnové délky spektrálních čar rtuťové výbojky pomocí optické mřížky
Měření vlnové délky spektrálních čar rtuťové výbojky pomocí optické mřížky Úkol : 1. Určete mřížkovou konstantu d optické mřížky a porovnejte s hodnotou udávanou výrobcem. 2. Určete vlnovou délku λ jednotlivých
VíceFyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 Vlnění a optika 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 2 mechanické kmitání a vlnění - základní druhy mechanického vlnění a jejich
VíceOtázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu
Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce
VíceElektromagnetické vlnění
Elektromagnetické vlnění kolem vodičů elmag. oscilátoru se vytváří proměnné elektrické i magnetické pole http://www.walter-fendt.de/ph11e/emwave.htm Radiotechnika elmag vlnění vyzářené dipólem můžeme zachytit
VíceGeometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 -
Geometrická optika Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky. Světlo je elektromagnetické
Více(Následující odstavce jsou zde uvedeny jen pro zájemce.) , sin2π, (2)
Studium difrakčních jevů TEORIE doplněk: Odvození výrazů pro difrakční maxima (popř. minima) na štěrbině, dvojštěrbině a mřížce jsou zpravidla uvedena na středoškolské úrovni, což je založeno na vhodném
VíceJaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený
Jan Olbrecht Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený Jaký typ lomu nastane při průchodu světla z opticky
VíceVýukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření akustických projevů (hluk, akustický tlak, šíření v prostředí
Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření akustických projevů (hluk, akustický tlak, šíření v prostředí Autor: Doc. Ing. Josef Formánek, Ph.D. Podklady k principu
VíceAkustika. Teorie - slyšení. 5. Přednáška
Akustika Teorie - slyšení 5. Přednáška http://data.audified.com/downlpublic/edu/zha_pdf.zip http://data.audified.com/downlpublic/edu/akustikaotazky03.pdf http://data.audified.com/downlpublic/edu/jamusimulatorspro103mac.dmg.zip
Více3.2 Rovnice postupné vlny v bodové řadě a v prostoru
3 Vlny 3.1 Úvod Vlnění můžeme pozorovat například na vodní hladině, hodíme-li do vody kámen. Mechanické vlnění je děj, při kterém se kmitání šíří látkovým prostředím. To znamená, že například zvuk, který
VíceIII. ZVUKOVÉ VLNĚNÍ Zdroje zvuku
III. ZVUKOVÉ VLNĚNÍ 10.1 Zdroje zvuku a) akustika zabývá se vznikem zvukového vlnění, jeho šířením a vnímáním zvuku sluchem b) zvuk mechanické vlnění, které vnímáme sluchem frekvence asi 16 Hz 16 000 Hz
VíceKUFŘÍK ŠÍŘENÍ VLN
KUFŘÍK ŠÍŘENÍ VLN 419.0100 ŠÍŘENÍ VZRUCHU NA PROVAZE (.1) POMŮCKY Dlouhý provaz (4 m až 5 m) Vlákno (2 m) CÍL Studovat šíření vzruchu na provaze. POSTUP I. Dva žáci drží na koncích dlouhý provaz tak, aby
VíceZvukové jevy. Abychom slyšeli jakýkoli zvuk, musí být splněny tři základní podmínky: 1. musí existovat zdroj zvuku
Zvukové jevy Abychom slyšeli jakýkoli zvuk, musí být splněny tři základní podmínky: 1. musí existovat zdroj zvuku 2. musí existovat látkové prostředí, kterým se zvuk šíří - ve vakuu se zvuk nešíří! 3.
VíceNázev a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA
Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA OPTIKA ZÁKLADNÍ POJMY Optika a její dělení Světlo jako elektromagnetické vlnění Šíření světla Odraz a lom světla Disperze (rozklad) světla OPTIKA
VíceInterference světla Vlnovou podstatu světla prokázal až roku 1801 Thomas Young, když pozoroval jeho interferenci (tj. skládání). Youngův experiment interference světla na dvou štěrbinách (animace) http://micro.magnet.fsu.edu
Více