Meziroční indexy počtů přenocování a příjezdů do hromadných ubytovacích zařízení

Transkript

1 Cestovní ruch ve II. čtvrtletí 2009 Pokles příjezdového cestovního ruchu - vyvolaný celkovým hospodářským útlumem ve II. čtvrtletí t. r. pokračoval. Proti roku 2008 se snížil jak počet přenocování, tak počet příjezdů do sledovaných hromadných ubytovacích zařízeních o 8,6 %. Větší propad se projevil u zahraničních návštěvníků v počtu přenocování o 10,1 %, v příjezdech o 8,7 %, kdežto u domácích hostů v přenocování o 6,9 % a v počtech příjezdů o 8,5 % Již více než roční klesající trend v návštěvnosti potvrzují čtvrtletní indexy přenocování a počtu příjezdů takto: Meziroční indexy počtů přenocování a příjezdů do hromadných ubytovacích zařízení II. čtvrtletí 2008 III. čtvrtletí 2008 IV. čtvrtletí 2008 I. čtvrtletí 2009 II. čtvrtletí 2009 PŘÍJEZDY celkem 99,6 96,6 95,1 91,6 91,4 toho nerezidenti 99,6 99,6 93,7 82,9 91,3 rezidenti 99,7 94,0 96,9 101,0 91,5 PŘENOCOVÁNÍ celkem 95,8 94,4 92,3 91,3 91,4 toho nerezidenti 95,4 92,4 95,4 81,4 89,9 rezidenti 96,4 92,2 92,2 102,3 93,1 Tab. 1 Oproti I. čtvrtletí 2009 se poněkud zmírnily poklesy u nerezidentů, zatímco u rezidentů došlo ke zhoršení pod loňskou úroveň (přes kalendářní zařazení velikonoc do 2. čtvrtletí). Výsledky za celé I. pololetí vyznívají lépe z hlediska návštěvnosti rezidentů, u zahraničních návštěvníků se naplňují předpovědi o % poklesu více u přenocování. Při porovnání celého posledního ročního období (3. čtvrtletí předešlého roku až 2. čtvrtletí běžného roku) je celkový výsledek poněkud lepší než za I. pololetí 2009 vlivem předchozích období, nicméně nadále se potvrzuje zkracování pobytů. Následující přehledy zachycují bližší údaje o návštěvnosti HUZ podle rozhodujících kriterií: Počty hostů a přenocování v I. a II. čtvrtletí 2009 v návaznosti na předchozí období Rok/index Počet hostů Počet přenocování celkem nerezidenti rezidenti celkem nerezidenti rezidenti počet počet index 2007/6 101,9 103,8 99,9 98,5 102,6 94,7 Počet Index 2008/7 99,0 99,5 98,5 96,2 97,0 95,4 počet I/ počet II/ počet I. pololetí počet III/ počet IV/ počet I. čtvrtletí počet II. čtvrtletí počet I. pololetí Index I/4 2009/8 91,6 82,9 101,0 91,3 81,4 102,3 Index II/4 2009/8 91,4 91,3 91,5 91,4 89,9 93,1 Index I. pololetí 2009/8 91,5 87,8 96,5 91,4 96,1 97,3 i. 3.Q 08 až 2.Q 09 3.Q 07 ař 2.Q 08 Tab.2 93,9 92,8 95,1 92,7 91,1 94,2

2 Pokud jde o kategorie HUZ, je z přehledu zřejmé, že nejvyšší pokles návštěvnosti vykázaly kempy a chatové osady, naopak příznivý výsledek čtyřhvězdičkové hotely. období index Hosté a přenocování ve I. a II. čtvrtletí 2009 podle kategorií HUZ celkem hotely apod. HUZ hotely ***** hotely **** ostatní hotely a pensiony Ostatní HUZ kempy chatové osady, ubytovny ostatní Hosté Počet I/ Počet II/ Index II/4 91,4 93,8 97,0 101,8 89,8 81,2 72,2 81,0 85,5 v tom Počet I/ Počet II/ Index II/4 91,3 92,9 97,1 102,2 85,2 69,5 65,5 92,9 72,7 Počty přenocování Počet I/ Počet II/ Index II/4 91,4 94,0 94,3 101,3 90,3 84,3 69,0 78,6 88,4 v tom Počet I/ Počet II/ Index II/4 89,9 92,3 94,6 100,9 84,9 69,1 59,1 54,3 73,0 Tab.3 TOP 10 zemí v pořadí návštěvností ČR ve I. a II. čtvrtletí 2009 Počet hostů Počet přenocování Pořadí x) Země Počet ve I/4 09 Počet ve II/4 09 Index II/4 2009/08 2 Pořadí x) Země Počet ve I/4 09 Počet ve II/4 09 Index II/4 2009/08 1. Německo ,6 1. Německo ,6 2. Itálie ,8 2. Rusko ,2 3. Polsko ,2 3. Itálie ,9 4. Spoj. království ,5 4. Spoj. království ,8 5. Rusko ,8 5. Spoj. státy am ,2 6. Spoj. státy americké ,8 6. Polsko ,0 7. Slovensko ,6 7. Francie ,6 8. Francie ,2 8. Slovensko ,0 9. Rakousko ,1 9. Španělsko ,4 10. Španělsko ,3 10. Nizozemsko ,7 Hosté HUZ celkem ,4 Hosté HUZ celkem ,4 z toho nerezidenti ,3 z toho nerezidenti ,9 rezidenti ,5 rezidenti ,1 % podíl nerezidentů 46,9 53,3 x % podíl nerezidentů 46,7 52,7 x % podíl rezidentů 53,1 46,7 x % podíl rezidentů 53,3 47,3 x Tab.4 (Pramen pro veškeré tabulky: Rychlé zprávy ČSÚ ;; 2008; propočty MAG Consulting.) Přehled potvrzuje, že ve II. čtvrtletí 2009 byl zaznamenán růst příjezdů do HUZ v rámci vybraných TOP 10 zemí pouze u Rakouska. Největší pokles byl ve II. čtvrtletí zaznamenán u Ruska.

3 Návštěvnost v ubytovacích zařízeních ve II. čtvrtletí 2009 podle krajů (NUTS III) Kraj Počet hostů Počet přenocování celkem nerezidenti rezidenti celkem nerezidenti rezidenti Česká republika celkem index 2008/7 91,4 91,3 91,5 91,4 89,9 93,1 Hlavní město Praha index 2008/7 95,4 94,7 101,5 94,1 93,7 98,0 Středočeský kraj index 2008/7 95,9 88,7 98,9 98,9 94,8 100,4 Jihočeský kraj index 2008/7 98,0 87,7 89,8 88,2 88,9 88,0 Plzeňský kraj index 2008/7 92,3 93,6 91,7 93,2 90,0 94,4 Karlovarský kraj index 2008/7 95,3 91,9 103,1 91,1 87,8 100,5 Ústecký kraj index 2008/7 84,5 82,6 85,7 79,6 75,5 81,7 Liberecký kraj index 2008/7 83,7 83,9 83,6 89,0 80,3 93,0 Královéhradecký kraj index 2008/7 85,5 81,5 87,2 87,9 80,9 90,8 Pardubický kraj index 2008/7 89,8 88,2 90,2 89,9 80,2 91,6 Vysočina index 2008/7 90,0 86,1 90,7 88,7 69,7 92,9 Jihomoravský kraj index 2008/7 82,6 77,8 85,8 83,1 76,7 86,8 Olomoucký kraj index 2008/7 91,9 85,5 93,9 93,5 79,5 96,1 Zlínský kraj index 2008/7 90,4 83,3 91,6 90,4 80,7 91,8 Moravskoslezský kraj index 2008/7 93,1 91,2 93,6 96,5 91,5 97,7 Tab.5 Z krajského přehledu vyplývá, že ve II. čtvrtletí 2009 se počet přenocování snížil ve všech krajích, nejvíce v Jihomoravském a Libereckém, růst byl zaznamenán pouze v Praze a v Karlovarském kraji, a to u domácích návštěvníků. K poklesu došlo i v návštěvnosti lázeňských zařízení, zvláště u nerezidentů (o 14,6 %). Ve využití kapacit ubytovacích zařízení došlo ve II. čtvrtletí rovněž k poklesu. Celkové využití dosáhlo 41,1 %, t. zn. o 3,3 p. b. méně než ve II. čtvrtletí a to všech kategoriích HUZ. Nejvíce byly využity kapacity v Praze a v Karlovarském kraji, nejméně v Ústeckém kraji a v kraji Vysočina. Nejvyšší využití mezi kategoriemi měly čtyřhvězdičkové hotely. 3

4 Počet hostů v HUZ v jednolitvých měsících roku Graf 1 zdroj: ČSÚ a Mag Consulting. Příjezdy rezidentů a nerezidentů podle měsíců v I.pol rezidenti nerezidenti Graf 2 zdroj: ČSÚ a Mag Consulting. 4

5 Tržby v ubytování a stravování v prvním pololetí roku 2009 První pololetí letošního roku přineslo další pokles tržeb oblasti ubytování, stravování a pohostinství CZ-NACE K největšímu poklesu tržeb v porovnání se stejným obdobím minulého roku došlo v únoru a v červnu v obou měsících došlo k poklesu o 12,7 %. Průměrný pokles tržeb této oblasti za celé první pololetí 2009 dosáhl hodnoty 9,7 %. Současná ekonomická situace zasáhla daleko více oblast CZ-NACE 55 Ubytování, kterou zasáhl daleko větší pokles tržeb v prvním pololetí zde došlo k meziročnímu poklesu o16,1 %. Nejhorším měsícem byl pro oblast ubytování červen, kdy došlo k 20,7% poklesu, nejvyššímu za celý půlrok. Tržby oblasti stravování a pohostinství tak velký pokles nezasáhl, průměrný pokles za prvních 6 měsíců letošního roku byl 6,8 %, nejvíce tržby stravovaní a pohostinství poklesly v únoru o 11,8 %. Index tržeb oblastí ubytování, stravování a pohostinství za I. pol (meziročně, v b.c.) I.09 II.09 III.09 IV.09 V.09 VI.09 I.pol. 09 ubytování, stravování a pohostinství 91,3 87, ,3 91,8 87,3 90,3 v tom ubytování 90, ,8 85,6 84,2 79,3 83,9 v tom stravování a pohostinství 91,6 88,2 94, ,9 91,3 93,2 Tab.6 zdroj: ČSÚ. Indexy tržeb oblastí ubytování, stravování a pohostinství za I. pol (meziročně, v b.c.) ubytování, stravování a pohostinství v tom ubytování v tom stravování a pohostinství I.09 II.09 III.09 IV.09 V.09 VI.09 Graf 3 zdroj: ČSÚ a Mag Consulting. 5

6 Lázeňská péče v roce 2008 V roce 2008 bylo v České republice v provozu 84 lázeňských zdravotnických zařízení (z toho 2 dětská), která disponují celkem lůžky. Zhruba 12 % lůžkové kapacity (3 088 lůžek) patří lázeňským zařízením zřizovaným centrálními orgány, tj. Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra ČR. Jedno lázeňské zařízení je provozované městem a zbývající kapacity (cca 87 %) spravují jiné právnické nebo fyzické osoby. Lázeňská léčba v České republice kombinuje účinek přírodních léčivých zdrojů s preventivní a rehabilitační péčí a s léčbou některých chronických onemocnění. Lázeňskou péči, včetně určení stupně naléhavosti, poskytovanou jako nezbytnou součást léčebného procesu, doporučuje ošetřující lékař, potvrzuje revizní lékař a hradí příslušná zdravotní pojišťovna. Návrh na léčení v lázních podává na předtištěném formuláři zdravotní pojišťovny registrující praktický lékař nebo ošetřující lékař při hospitalizaci. Pojištěnci zdravotních pojišťoven mohou využívat buď komplexní lázeňskou péči nebo příspěvkovou lázeňskou péči. Komplexní lázeňskou péči (KLP) využilo v roce 2008 celkem pacientů (o osob méně než v roce 2007, tj. 3,5 % meziroční pokles). V roce 2008 tvořili dospělí pacienti 90,4 % všech pacientů v rámci KLP. Celkem u 60,7 % pacientů KLP hradila náklady spojené s pobytem a léčbou Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) a o zbývající část pacientů se podělily ostatní pojišťovny. Komplexní lázeňská péče navazuje na ústavní péči nebo specializovanou ambulantní zdravotní péči. Je zaměřena na doléčení, zabránění vzniku invalidity a nesoběstačnosti či na minimalizaci rozsahu invalidity. Týká se rovněž nemocí z povolání a jiných druhů poškození zdraví při výkonu profese. U účastníků nemocenského pojištění se poskytuje v době jejich dočasné pracovní neschopnosti. Jízdné do lázeňského zařízení se podle nové úpravy neproplácí, pacient rovněž na místě hradí lázeňský poplatek. Délka pobytu je 14, 21 nebo 28 dní dle zdravotní indikace. Příspěvková lázeňská péče (PLP) byla poskytnuta celkem pacientům (v roce 2007 to bylo celkem osob, tj. 3,5 % meziroční pokles), z toho 99,9 % byly dospělé osoby. VZP hradila léčebné výlohy 59,3 % klientům PLP a zbývajícím pacientům tyto výlohy hradily ostatní pojišťovny. Tento typ péče je poskytován především pojištěncům s chronickým onemocněním, a to jednou za dva roky, nerozhodne-li revizní lékař jinak. Stravování, ubytování, jízdné (do lázní a zpět) a lázeňský poplatek si hradí klient sám. Délka pobytu je 21 nebo 28 dní dle zdravotní indikace. Klient čerpá lázeňskou péči v rámci své dovolené. Další variantou příspěvkové lázeňské léčby je možnost objednat si pouze léčení ambulantní. Během roku 2008 takovou léčbu podstoupilo osob, z toho bylo 331 dětí a dorostu. Ve srovnání s rokem 2007 bylo ambulantně odléčeno o osob více, což meziročně znamená nárůst o 2,7 %. Samoplátecká léčba, při které si všechny náklady spojené s pobytem a léčbou hradí klient sám, byla využita tuzemskými klienty. V tomto případě nepotřebuje klient lékařské doporučení a doba pobytu pro samoplátce není nijak limitována. Až na 54 pacientů ve věku dětském a dorostovém se jednalo o dospělé osoby. Nadále dochází k výraznému zvyšování poskytnuté lázeňské samoplátecké péče, oproti roku 2007 to bylo o klientů (o 22,9 %) a oproti roku 2006 dokonce o klientů, (tj. o 69,3 %). Hlavním důvodem vyššího počtu plně platících pacientů je pravděpodobně rozšíření nabídky ozdravných pobytů, zejména víkendových relaxačních a rehabilitačních pobytů. Jelikož za poslední roky dochází spíše k poklesu plateb od zdravotních pojišťoven, orientují se všechna lázeňská zařízení na vylepšováním svých služeb, jak v oblasti ubytovací, stravovací, tak i léčebné, což přispívá k rozšíření okruhu klientů platících různými formami hotovostních plateb. V roce 2008 absolvovalo lázeňskou léčbu v českých lázních cizinců, údaj potvrzuje dlouhodobý nárůst u této kategorie. Oproti roku 2007 je to o osob více, tj. nárůst o 15 %. Cizinci se v lázních v ČR nejčastěji léčí s indikací nemoci pohybového ústrojí (58,4 %), dále nemoci trávícího ústrojí (25,0 %) a nemoci z poruch látkové výměny a žláz s vnitřní sekrecí (6,4 %). Do českých a moravských lázní přijelo během roku 2008 úhrnem klientů. Z toho 30,3 % osob bylo v lázních léčeno na náklady veřejného zdravotního pojištění (KLP + PLP celkem). Tuzemští 6

7 samoplátci tvořili 40,2 % a cizinci 29,5 % z celkového počtu léčených klientů v lázních. Dalších osob pobývalo v lázních jako doprovod hrazený zdravotní pojišťovnou. Léčeným osobám v lázních bylo poskytnuto ošetřovacích dnů, tedy v průměru 15,1 dne na osobu. Z toho pacientům v rámci veřejného zdravotního pojištění bylo poskytnuto ošetřovacích dnů, což je 51,8 % veškerých ošetřovacích dnů. Průměrná délka pobytu pacienta v rámci KLP byla 26,4 dnů, průměrná délka pobytu pacienta v rámci PLP byla 21,2 dnů. Tuzemští samoplátci v lázních strávili ošetřovacích dnů (12,0 %). Průměrná délka lázeňského pobytu tuzemského samoplátce byla 6,2 dne. Pacientům z ciziny bylo poskytnuto ošetřovacích dnů, tedy 36,1 % všech ošetřovacích dnů, a průměrný léčebný pobyt cizince trval 13,6 dne. Ve srovnání s absolutními počty osob léčených v lázních (viz výše) porovnání poskytnutých ošetřovacích dnů podává přesnější obraz podílů pacientů dle způsobu úhrady péče a potvrzuje nárůst podílu tuzemských i zahraničních platících klientů. Podíl tuzemských samoplátců na poskytnutých ošetřovacích dnech v roce 2004 byl 4,9 %, podíl cizinců v roce 2004 na ošetřovacích dnech byl 29,5 %. Přes nárůst u dvou zmiňovaných kategorií je celkový počet poskytnutých ošetřovacích dnů v lázních za rok 2008 nižší než v roce Pacientům v lázeňských zdravotnických zařízeních bylo v roce 2008 poskytnuto léčebných výkonů. Z tohoto počtu byla nejvíce zastoupena vodoléčba a masáže (18,1 %), rehabilitace (18,1 %) a jiné výkony (13,0 %). Do lázeňské péče pro dospělé bylo přijato celkem pacientů. Nejvíce klientů tvořili cizinci (41,1 %), komplexní lázeňskou péči využilo 24,5 % pacientů, 4,1 % pacientů byla poskytnuta příspěvková lázeňská péče a tuzemští samoplátci tvořili 30,3 %. V pořadí indikací se u léčby hrazené zdravotními pojišťovnami (KLP i PLP) stejně jako v minulých letech nejčastěji vyskytovaly nemoci pohybového ústrojí - 51,1 % celkového počtu dospělých. Následovaly nemoci nervové (15,9 %) a nemoci oběhového ústrojí (13,3 %). Lázeňská péče pro dorost byla v roce 2008 poskytnuta celkem pacientům, z toho 11 samoplátcům a 20 cizincům. Nejčastější indikací u pacientů léčících se na náklady zdravotního pojištění byly nemoci nervové (26,0 %), nemoci pohybového ústrojí (23,1 %) a nemoci gynekologické (21,5 %). Průměrná ošetřovací doba u dorostových pacientů, jejichž léčbu hradily zdravotní pojišťovny, činila 34,7 dne, u tuzemských samoplátců 4,5 dne a u cizinců 34,1 dne. Do lázeňské péče pro děti bylo v roce 2008 přijato celkem dětských pacientů, z toho dětí absolvovalo pobyt v lázních na náklad zdravotního pojištění (95,8 %). Dětí cizinců bylo 291 a tuzemských samoplátců 43. Nejčastější indikací u dětských pacientů, kteří se léčili na náklad zdravotního pojištění, byly netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí (45,9 %), nemoci nervové (18,1 %) a nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí (11,7 %). Průměrná ošetřovací doba u dětských pacientů využívajících úhrady zdravotního pojištění byla 33,4 dne, u samoplátců 13,9 dne a u cizinců 13,3 dne. V posledních letech se objevuje trend výrazného poklesu návštěvníků lázní, jejichž pobyt je plně hrazen zdravotními pojišťovnami. Za posledních pět let došlo k poklesu téměř o pětinu. Na druhé straně dochází k velkému nárůstu počtu tuzemských samoplátců, jejichž počet se ve stejném období ztrojnásobil. Nejčastějším důvodem léčebného pobytu v českých lázních je léčba pohybového aparátu, následovaná nemocemi oběhového ústrojí a nervového ústrojí. Zatímco celkové výdaje na zdravotní péči z prostředků veřejného zdravotního pojištění rok od roku narůstají, podíl výdajů na lázeňskou péči hrazenou z těchto prostředků v procentuálním vyjádření na celkových výdajích neustále klesají. 7

8 Lázeňská péče v roce 2008 tabulková část Počet pacientů v českých lázních za rok 2008 v členění dle věkových skupin a způsobu úhrady lázeňské péče. KLP PLP Samoplátci Cizinci Celkem Dospělí Dorost Děti Celkem Tab.7 zdroj: ÚZIS Vývoj počtu dospělých pacientů v lázeňských zařízeních v letech KLP PLP samoplátci cizinci celkem Graf 4 zdroj: ÚZIS a Mag Consulting. 8

9 Vývoj počtu dětských pacientů a dorostu v lázeňských zařízeních v letech Děti Dorost Graf 5 zdroj: ÚZIS a Mag Consulting. Vývoj počtu lázeňských pacientů (celkem dospělí, děti a dorost) cizinci samoplátci PLP KLP Graf 6 zdroj: ÚZIS a Mag Consulting. 9

10 Lůžková kapacita lázeňských zařízení v roce Počty lůžek STC JHC PLZ KAR UST LIB HRA PAR JHM OLO ZLI MSK Graf 7 zdroj: ÚZIS a Mag Consulting. 10

11 Kraj Lůžková kapacita v LUZ (počet lůžek, 2008) lázeňská zařízení pro dospělé lázeňská zařízení pro děti a dorost lůžka celkem Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem ČR Tab.8 zdroj: ÚZIS. Vývoj lůžkové kapacity v lázeňských zařízeních dle krajů STC JHC PLZ KAR UST LIB HRA PAR JHM OLO ZLI MSK Graf 8 zdroj: ÚZIS a Mag Consulting. 11

12 Poskytnutá lázeňská péče na náklad zdravotního pojištění plně na vlastní náklady Kraj KLP PLP tuzemci cizinci celkem Doprovod hrazený ZP Celkem pacienti + doprovod dospělí Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem ČR dorost Středočeský Karlovarský Ústecký Královéhradecký Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem ČR děti Středočeský Karlovarský Ústecký Královéhradecký Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem ČR Tab.9 zdroj: ÚZIS. Pozn.: data jsou zpracovaná podle adresy lázeňského zařízení a ne podle adresy bydliště pacienta 12

13 na náklad zdravotního pojištění Poskytnutá lázeňská péče plně na vlastní náklady KLP PLP tuzemci cizinci dospělí celkem Doprovod hrazený ZP Celkem pacienti + doprovod Počet přijatých pacientů Počet ošetřovacích dnů Průměrná ošetřovací doba 25,7 21,2 6,2 13,6 14,6 27,8 14,6 dorost Počet přijatých pacientů Počet ošetřovacích dnů Průměrná ošetřovací doba 34,7 28,0 4,5 34,1 34,6 27,8 34,3 Počet přijatých pacientů Počet ošetřovacích dnů Průměrná ošetřovací doba 33,4 24,9 13,9 13,3 32,6 29,4 31,6 Tab.10 zdroj: ÚZIS. děti Přehled léčebných výkonů Počet výkonů minerální a termální koupele peloidní výkony ostatní výkony s použitím PLZ 1) vodoléčby a masáže rehabilitace elektrofyzikální výkony inhalace umělé koupele jiné výkony Celkem Tab.11 zdroj: ÚZIS. Vysvětlivky: 1) PLZ přírodní léčivé zdroje. 13

14 Doprovod přijatých osob Doprovod hrazený ZP ošetřovacích dnů Průměrná ošetřovací doba pro dospělé ,8 pro dorost ,8 pro děti ,4 celkem ,2 Tab.11 zdroj: ÚZIS. Ambulantně odléčené osoby dle krajů Dospělí Děti a dorost Celkem Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem ČR Tab.12 zdroj: ÚZIS. 14

15 Počet pacientů v lázních Na náklady zdrav. pojištění: Plně na vlastní náklady: dospělí Index 2008/2004 KLP PLP tuzemci cizinci Celkem dospělí Na náklady zdrav. pojištění: Plně na vlastní náklady: děti a dorost KLP PLP tuzemci cizinci Celkem děti a dorost Na náklady zdrav. pojištění: Plně na vlastní náklady: celkem pacienti KLP PLP tuzemci cizinci Celkem počet pacientů Celkem doprovod placený zdravotními pojišťovnami Tab.13 zdroj: ÚZIS. 15

16 Počty ošetřovacích dnů v lázních Na náklady zdrav. pojištění: Plně na vlastní náklady: dospělí Index 2008/2004 KLP ,4 PLP ,6 tuzemci ,8 cizinci ,6 Celkem dospělí ,7 Na náklady zdrav. pojištění: Plně na vlastní náklady: děti a dorost KLP ,8 PLP ,6 tuzemci ,4 cizinci ,1 Celkem děti a dorost ,3 Na náklady zdrav. pojištění: Plně na vlastní náklady: celkem pacienti KLP ,4 PLP ,9 tuzemci ,3 cizinci ,6 Celkem počet pacientů ,9 Celkem doprovod placený zdravotními pojišťovnami ,2 Tab.14 zdroj: ÚZIS. 16

17 Živnostenské podnikání v ČR v I. pololetí 2009 (k ) Zakládání, provozování i zánik podnikatelských aktivit v ČR upravuje Živnostenský zákon (zákon o živnostenském podnikání č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Vedle základních funkcí těchto podnikatelských právních norem, o jejichž zdokonalení soustavně SOCR ČR spolu s dalšími podnikatelskými institucemi usiluje, je trvale předmětem zájmu i vývoj a analýza údajů, které vyplývají z živnostenského rejstříku, vedeného ŽÚ v pověřených obcích a ústředně spravovaného MPO. Tato stručná analýza živnostenských údajů je takto k dispozici jak centrálně na úrovni SOCR ČR, tak regionálně pro krajská zastoupení Svazu a firmy v území. V minulých relacích jsme již seznámili se změnami, které v živnostenském podnikání a jeho legislativě přinesl rok Novela živnostenského zákona (ŽZ) zakotvila významnou liberalizaci podmínek vstupu do podnikání a jeho průběžné zjednodušení, které již od pololetí 2008 působilo na zvýšený podnikatelský zájem. Tyto změny byly promítnuty též do evidence a dalších podkladů, z nichž vzniká tato stručná analýza živnostenského podnikání. Dále uvedené přehledy jsou těmto změnám přizpůsobeny. Znovu připomínáme, že zachycují výrazný pokles počtu volných živností, jako důsledek zavedení jedné volné živnosti (s osmdesáti obory činností), což se dotýká i původního sledování volných živnosti v obchodě. Uvolněné podmínky vstupu do podnikání vedly podle MPO nejen k podstatnému celkovému meziročnímu přírůstku, ale i ke zvýšení počtu řemeslných živností, což dokládá nejen rok 2008, ale i vývoj v I. pololetí 2009, kdy jejich přírůstek dosáhl přes 20 tis. Významný přírůstek přes 20 tis. vykazují za I. pololetí též živnosti volné. Analýza navazuje na pravidelné posuzování vývoje podnikatelské sféry. S přihlédnutím k potřebám strukturálního a regionálního posuzování živnostenského podnikání uvádíme základní přehledy o živnostenském podnikání v našem statisticko ekonomického servisu pro naše členy a partnery v této sestavě: Vývoj počtu živnostenských oprávnění od r až do I. pololetí 2009 Podnikatelé a živnosti podle území (oblastí a krajů) v I. pololetí 2009 Počty živnostenských oprávnění podle základních druhů živnosti v I. pololetí 2009 rovněž podle území (regionů a krajů) Řemeslné a koncesované živnosti v pohostinství a v podnikání cestovních kanceláří do K základním charakteristikám vývoje živnostenských struktur v I. pololetí 2009 v návaznosti na rok 2008 patří: celkový počet registrovaných podniků živnostenskými úřady dosáhl k , t. zn. počet podnikatelů proti vzrostl o 34,1 tis. s tím, že na jednoho podnikatele připadlo v I. pololetí ,33 živnostenského oprávnění stejně jako v roce 2008 po novele (v roce 2007 to bylo 1,93 ŽO); ve vztahu k populaci připadalo k na 1 tis. obyvatel 272,5 ŽO (koncem roku 2007 to bylo 382,7 ŽO) a 204,9 podnikatelů (v roce ,5 podnikatelů); vlivem novely ŽZ se celkový počet vydaných živnostenských oprávnění již v roce 2008 snížil a dosáhl tak k počtu ŽO k činí tento počet , t. zn. během I. pololetí se počet ŽO zvýšil o téměř 40 tis.; ve struktuře vzrostl v I. pololetí počet ŽO pro fyzické osoby (FO) o 24 tis., pro právnické osoby o 10 tis.; podle druhu ŽO se v I. pololetí snížil počet ŽO koncesovaných (o necelá 4 sta), počet ŽO vázaných (o necelých šest set) a hlavně vzrostl počet ŽO řemeslných (o 20,5 tis.) a počet ŽO volných (o 20,3 tis.). 17

18 redukce počtu volných živností se v odvětví obchodu promítla především v maloobchodě a velkoobchodě, rovněž je zřetelná v podnikání v ubytování; následující přehledy ukazují vývoj řemeslné živnosti hostinské, kde došlo jak v roce 2008, tak v I. pololetí 2009 k dalšímu zvýšení počtu o 3,8 tis (o 2,3%) a v cestovním ruchu u koncesovaných živnosti pro provozování CK s přírůstkem 48 koncesí na registrovaný počet k ; v celkových počtech ŽO a podnikatelů bylo evidováno k více jak 91 tis. ŽO pro 83,5 tis. podnikatelů cizinců; celkový počet podnikatelů - cizinců se v I. pololetí 2009 zvýšil o 6,3 tis. osob. 18

19 Vývoj počtu živnostenských oprávnění v letech 1992 až 2009 počty ŽO k ŽO c e l k e m r) rozdíl z toho ŽO: koncesované vázané řemeslné volné z ŽO celkem pro FO pro PO ŽO pro cizince ŽO pro volnou živnost x x x velko a maloobchod x). 30,6 35,5 33,9 33,6 33,2 x x x podnikatelé celkem z toho FO PO cizinci ŽO na tis. obyvatel 91,29 180,50 291,72 366,6 374,4 382,7 269,5 272,5 3,0 podnikatelé na tis.obyv. 63,70 120,74 169,60 196,1 198,1 198,5 202,2 204,9 2,7 ŽO na 1 podnikatele 1,43 1,49 1,68 1,87 1,89 1,93 1,33 1,33 0 Tab.15 zdroj: MPO. ŽO - živnostenské oprávnění; PO - právnické osoby; FO - fyzické osoby x)= velkoobchodní a maloobchodní živnosti podle dřívějšího 33 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů; % = podíl z celkového počtu vydaných živnostenských oprávnění v NH; r) rozdíl = změna stavu k oproti stavu k

20 Podnikatelé a živnosti (ŽO) podle regionů a krajů k Území (oblast/kraj) Živnostenská Počet ŽO Podnikatelé oprávnění na FO PO Celkem (FO+ PO) Celkem (FO + PO) podnikatele počet rozdíl počet rozdíl počet rozdíl počet rozdíl PRAHA ,29 Praha hl. m ,29 STŘEDNÍ ČECHY ,34 Středočeský ,34 JIHOZÁPAD ,33 Jihočeský ,34 Plzeňský ,32 SEVEROZÁPAD ,33 Karlovarský ,31 Ústecký ,34 SEVEROVÝCHOD ,35 Liberecký ,32 Královéhradecký ,34 Pardubický ,37 JIHOVÝCHOD ,34 Vysočina ,36 Jihomoravský ,33 STŘEDNÍ MORAVA ,35 Olomoucký ,36 Zlínský ,34 MORAVSKOSLEZSKO ,34 Moravskoslezský ,34 ČR CELKEM ,33 Tab.16 zdroj: MPO. ŽO živnostenské oprávnění; PO právnické osoby; FO fyzické osoby r) rozdíl = změna stavu k oproti stavu k

21 Počty živnostenských oprávnění podle základních druhů živnosti a právní formy k podle území (regionů a krajů) Živnostenská z toho živnostenská oprávnění pro živnosti Území oprávnění celkem (oblast/kraj) koncesovanou volnou řemeslnou vázanou počet r) rozdíl počet r) rozdíl počet r) rozdíl počet r) rozdíl počet r) rozdíl PRAHA Praha hl. m STŘ. ČECHY Středočeský JIHOZÁPAD Jihočeský Plzeňský SEVEROZÁPAD Karlovarský Ústecký SEVEROVÝCHOD Liberecký Královéhradecký Pardubický JIHOVÝCHOD Vysočina Jihomoravský STŘ. MORAVA Olomoucký Zlínský MORAVSKOSLEZSKO Moravskoslezský ČR CELKEM Tab.17 zdroj: MPO.r) rozdíl = změna stavu k oproti stavu k

22 Živnosti v cestovním ruchu k Pohostinství a cestovní kanceláře Hostinská - ž. řemeslná kód R11410 Cestovní kanceláře ž. koncesovaná kód K31439 Území (oblast/kraj) Počet Počet Změna za 1/2 Počet Počet Změna za ½ 2009 PRAHA Praha hl. m STŘEDNÍ ČECHY Středočeský JIHOZÁPAD Jihočeský Plzeňský SEVEROZÁPAD Karlovarský Ústecký SEVEROVÝCHOD Liberecký Královéhradecký Pardubický JIHOVÝCHOD Vysočina Jihomoravský STŘEDNÍ MORAVA Olomoucký Zlínský MORAVSKOSLEZSKO Moravskoslezský ČR CELKEM Tab.18 zdroj: ČSÚ. r) rozdíl = změna stavu k oproti stavu k

23 Vývoj počtu a struktury vydaných živnostenských oprávnění koncesované vázané řemeslné volné Graf 9 zdroj: MPO a Mag Consulting. Podíly krajů na počtu vydaných ŽO hostinská živnost. 5% 10% 13% Praha hl. m. Středočeský Jihočeský 6% 11% Plzeňský Karlovarský Ústecký 10% Liberecký Královéhradecký 7% Pardubický 4% 4% 6% 5% 9% 4% 6% Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Graf 9 zdroj: MPO a Mag Consulting. 23

24 Úpadky cestovních kanceláří v posledních čtyřech letech Během posledních čtyř let ukončily činnost tyto cestovní kanceláře: 8. července Pražská cestovní kancelář Connexion Voyages vyhlásila úpadek. Zhruba 100 klientů, kteří měli u CK zaplacený zájezd, odškodňovala Česká pojišťovna. 19. srpna Cestovní kancelář Travel Studio International, která se specializovala na zájezdy do Turecka, vyhlásila úpadek. 13. září Cestovní kancelář Caravella Tours zkrachovala, bez zájezdu se tak ocitlo 400 jejích klientů. V zahraničí bylo také 92 jejích klientů, kteří měli dle vyjádření zástupců CK zajištěn návrat do Česka. 11. srpna Kladenská cestovní kancelář Asotour zkrachovala. O návrat 46 osob, které byly ještě na dovolené v Itálii a Řecku, se údajně CK Asotour postarala. Česká pojišťovna oznámila, že klienty CK vyplatí. Přehled úpadků cestovních kanceláří od roku datum název CK počet postižených klientů Connexion Voyages Travel Studio International? Caravella Tours Asotour I m travelling a DETUR stovky osob Macdino Travel Eurotravel Prácheň Sede Balkan Travel RETUR? Tomi Tour Cool Travel 5 Tab.19 zdroj: Mag Consulting. 24. července Cestovní kanceláře I'm travelling a DETUR vyhlásily úpadek. Stovky klientů I'm travellling se z Tuniska a Turecka dostaly v tento a následující den do ČR. I'm travelling i DETUR byly od roku 1999 zapsané v obchodním rejstříku pod společností FBSK 1907, s.r.o. Na majetek této společnosti vyhlásil soud 7. září konkurz. 4. září Cestovní kancelář Macdino Travel ohlásila úpadek. Podle CK její finanční problémy způsobily z velké části požáry v Řecku. Podle serveru idnes zůstalo v zahraničí přes 30 turistů, kterým však CK zaplatila celý pobyt i návrat. 17. září Cestovní kancelář Eurotravel ze Šumperku vyhlásila úpadek. O dva dny dříve převezla Slovenská Union poisťovňa, u níž byla CK pojištěna, 60 klientů ze zájezdu z Itálie zpět do ČR. 16. května Jihočeská Cestovní kancelář Prácheň ohlásila úpadek. Žádní klienti CK nebyli v zahraničí, takže se nemusel zajišťovat jejich návrat do Česka. 1. června Cestovní kanceláří Sede, jež v ČR prodávala zájezdy pod značkou Detur, končí. Její turečtí majitelé se rozhodli ukončit podnikání v ČR a poslat CK do likvidace. Sede neměla v době krachu klienty v zahraničí. 24

25 5. června Liberecká cestovní kancelář Balkan Travel oznámila, že na sebe v nejbližší době podá návrh zahájení insolvenčního řízení. Dodala, že vzhledem ke své finanční situaci nadále nedokáže poskytovat služby klientům. CK má 24 klientů na ostrově Thassos a je o ně údajně postaráno. 11. července Cestovní kancelář RETUR zkrachovala, zrušila všechny své zájezdy a od 10. července 2009 je v insolvenčním řízení. RETUR sídlil podle dostupných informací původně v Břeclavi, naposledy v Ostravě. 15. července Krajský soud v Ústí nad Labem vyhlásil konkurz na libereckou cestovní kancelář Balkan Travel. Soud zahájil konkurz současně s vyhlášením úpadku. Balkan Travel je od 12. června v insolvenčním řízení, o jehož zahájení požádal jednatel Radek Nišev kvůli platební neschopnosti. 17. července Cestovní kancelář Tomi Tour ukončila svou činnost. Klienty společnosti dopraví ze zahraničí České aerolinie, výplatu zaplacených peněz klientům zajistí slovenská Union poisťovňa. 4. srpna 2009 Sportovně orientovaná cestovní kancelář Cool Travel vyhlásila úpadek. V zahraničních destinacích měla v tu chvíli pouze pět klientů. 25