GYMNÁZIUM ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM WALDORFSKÉ ŠKOLY PŘÍBRAM

Transkript

1 WALDORFSKÁ ŠKOLA PŘÍBRAM ZÁKLADNÍ ŠKOLA, GYMNÁZIUM A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ Hornická 327, Příbram II, PSČ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM WALDORFSKÉ ŠKOLY PŘÍBRAM GYMNÁZIUM 25

2 Profil absolventa Kód a název oboru vzdělávání: K/41 Gymnázium. Zpracování podle RVP pro Gymnázia. Délka a formy vzdělávání v oboru Gymnázium: 4 roky v denní formě vzdělávání, střední úplné vzdělání s maturitní zkouškou. Popis uplatnění absolventa Ze záměrů školy vyplývá, že by absolventem měla být sebevědomá, tvůrčí a zodpovědná lidská bytost, schopná s láskou a moudrostí v srdci aktivně ovlivňovat společnost a svět kolem nás. Absolvent našeho gymnaziálního směru by si měl do dalšího života odnést dobrý všeobecný přehled o poznatcích ze základních oborů lidského vědění a byl tak připraven pro další studium. Estetickovýchovné zaměření našeho gymnázia poskytuje absolventovi širší rozhled v oblasti dějin umění, výtvarné a hudební výchovy. Zaměření gymnázia a organizace výuky Gymnázium je čtyřleté a má esteticko-výchovné zaměření. Je zakončeno maturitní zkouškou. Důležitým cílem výuky a výchovy žáka je jeho všestranný rozvoj v naukových, praktických i uměleckých oborech v učebním plánu naší školy jsou proto zastoupena všechna tato hlediska. Vedle klasických předmětů mají žáci po celé 4 roky výtvarnou výchovu, kde se učí používat různé výtvarné techniky, hudební výchovu, kde vedle zpěvu mají hodiny hudební teorie a dějin hudby, dále dějiny umění a v učebním plánu lze najít i předmět řemeslná výchova, kde se žáci seznamují s řezbářstvím, kovářstvím, kamenosochařstvím nebo s prací s textilními materiály či knihvazačstvím. Jako cizí jazyk se vyučuje angličtina a němčina. Tato rozmanitost nabídky umožňuje každému žákovi najít pro sebe v učebním plánu něco, v čem bude mít šanci vyniknout stírají se tak rozdíly mezi méně a více nadanými nebo zručnými. Výkony žáků nejsou motivovány jen známkovým hodnocením, ale i prožitkovým charakterem výuky, který vzbuzuje živý zájem o probíranou látku. Vysvědčení v pololetí a na konci školního roku má nejen klasickou podobu (známky), ale obsahuje i krátké slovní hodnocení, které charakterizuje všechny přednosti i nedostatky žáka, jeho pokroky i obtíže v hodnoceném období. Hodnocení chápe waldorfská pedagogika jako prostředek k podnícení dalšího rozvoje žáka. Pro život a práci ve waldorfské škole platí zásada, že spolupráce žáků převažuje nad jejich vzájemnou soutěživostí. V jednotlivých předmětech, oblastech a tématech učitel usiluje především o rozvoj pozorování a schopnosti kritického myšlení, proto nelpí na memorování definic a pouček. Volí jasné příklady, vycházející ze života kolem, a často nechává žáky samy vyvozovat závěry z různých pozorování, nesnaží se je zahrnovat encyklopedickými přehledy. Výuka je tak co nejnázornější, žáci mají možnost sami si co nejvíce věcí vyzkoušet. Ve škole nejsou v některých předmětech povinně používány učebnice (ty jsou pouze doporučené), jejich roli plní materiály, které si učitel sám nebo ve spolupráci s kolegy vybírá nebo vytváří. Knihy doplňují vyučování (např. cvičebnice a atlasy), nejsou ale hlavním prostředkem výuky. Výchova a vzdělávání jsou realizovány netradičně v prvních třech ročnících jsou v jedné třídě zastoupeny tyto obory vzdělávání H/02-Umělecký truhlář a řezbář, H/01-Umělecký kovář a zámečník, pasíř a K/41 Gymnázium. Některé předměty mají učni i gymnazisté oddělené, v některých předmětech se učí společně, což je zaměřeno výchovně na to, aby se obě skupiny vzájemně respektovaly a motivovaly. Vyučující probírá ve společných hodinách témata vhodná pro gymnazisty i učně a zadává diferencované úkoly. V týdnech navíc potom vyučující probírá daná témata s gymnazisty podrobněji. K dalšímu procvičování slouží hodiny matematiky a českého jazyka a literatury, které jsou vyučovány odděleně. Vyučování naukových předmětů (matematika, český jazyk a literatura, fyzika, chemie, biologie, dějepis, dějiny umění, zeměpis atd.) probíhá v tzv. epochách. Jedná se o dvouhodinový (110 minut) vyučovací blok, který se vnitřně dělí na část rytmickou, teoretickou a vyprávěcí. Další předměty (cizí jazyky, tělesná, výtvarná a hudební výchova apod.) se vyučují v klasických vyučovacích hodinách (45 min.). Hlavní cíle vzdělávacího programu Cíle školního vzdělávacího programu korespondují s principy moderního všeobecného vzdělávání a ve svých zásadách se ztotožňují s progresivními pedagogickými trendy současnosti. Vzdělávací cíle navazují na východiska programu, především vycházejí z hlavního předpokladu své koncepce, kterým je celostní osobnostní rozvoj žáka. Tyto cíle proto v obecné a ideální podobě vedou k vytvoření klíčových kompetencí a významných osobnostních rysů popsaných v RVP. 26

3 Směřují především: - k svobodné autonomní osobnosti, která dokáže nezávisle a logicky myslet, samostatně usuzovat, prožívat a jednat, která má zájem o okolní svět, je schopna se s ním vnitřně spojit a zodpovědně s ohledem na potřeby svého okolí uskutečňovat své intence; - k všestranně tělesně, duševně, duchovně i sociálně rozvinuté a v širším smyslu slova zdravé osobnosti, která si své zdraví uvědomuje a pečuje o ně; - k osobnosti, která je vybavena motivací a schopnostmi k celoživotnímu učení; - k osobnosti, která je sociálně kompetentní, je schopná spolupracovat a komunikovat s druhými, která má zájem o druhé a je schopná soucitu, respektu, ohleduplnosti a tolerance; - k osobnosti, která dokáže tvořivě a iniciativně jednat, kreativním způsobem reagovat na podněty života a vnějšího světa a která se k životním poměrům a situacím staví flexibilně. - Veškeré vzdělávání buduje předpoklady k tomu, aby byl žák schopen převzít zodpovědnost a péči za svůj budoucí osobní, občanský i pracovní život, aby jeho výchova a vzdělávání přešly přirozeným způsobem do sebevýchovy a sebevzdělávání a aby žák svůj život vedl ve smyslu vyváženého a všestranného uplatňování svých lidských kvalit. Výchovné a vzdělávací strategie Výchovně vzdělávací strategie na gymnáziu rozvíjí následující klíčové kompetence: Kompetence k učení - Umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení - Během výuky klademe důraz na čtení s porozuměním, práci s textem, vyhledávání informací. - Žáky vedeme k sebehodnocení. - Individuálním přístupem k žákům maximalizujeme jejich šanci prožít úspěch. - Žákům umožňujeme ve vhodných případech realizovat vlastní nápady, podněcujeme jejich tvořivost. - Učíme se vytvářet takové situace, v nichž má žák radost z učení pro samotné učení a pro jeho další přínos. Kompetence k řešení problémů - Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů - Výuka je vedena tak, aby žáci hledali různá řešení problému, svoje řešení si dokázali obhájit. - Při výuce motivujeme žáky v co největší míře problémovými úlohami z praktického života. - Starší žáci připravují různé aktivity pro mladší spolužáky (divadlo, soutěže). - Děti vedeme k aktivnímu podílu na všech fázích činnosti, na plánování, přípravě, realizaci i hodnocení. Komunikativní kompetence - Vést žáky k všestranné a účinné komunikaci - Vedeme žáky ke vhodné komunikaci se spolužáky, s učiteli a ostatními dospělými ve škole i mimo školu. - Učíme žáky obhajovat a argumentovat vhodnou formou svůj vlastní názor a zároveň poslouchat názor jiných. - Podporujeme přátelské vztahy ve třídách a mezi třídami. - Začleňujeme metody kooperativního učení a jejich prostřednictvím vedeme děti ke spolupráci při vyučování. - Podporujeme komunikaci s jinými školami u nás i v zahraničí (partnerské waldorfské školy). Kompetence sociální a personální - Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých - Během vzdělávání používáme skupinovou práci žáků, vzájemnou pomoc při učení. - Sociální kompetence vyvozujeme na praktických cvičeních a úkolech. - Usilujeme o to, aby žáci prokázali schopnost střídat role ve skupině. - Žáky vedeme k respektování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se sami podílejí. - Učíme je zároveň k odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky. - Chceme žáky naučit základům kooperace a týmové práce. Kompetence občanské - Připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti - Ve třídních kolektivech žáci společně stanovují pravidla chování. - Jsou respektovány individuální rozdíly (národnostní, kulturní). - Ve výuce je kladen důraz na prožitek (navazuje na ŠVP ve waldorfských škol). 27

4 - Je kladen důraz na environmentální výchovu, ekologicky myslící jedinec. - Žáky vedeme k třídění odpadů. - Při pobytech v přírodě se žáci chovají jako zodpovědné osoby. - Žáky zapojujeme do mezinárodních projektů, kde se prakticky seznamují s kulturou jiných národů. Kompetence pracovní - Pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci - Vedeme je k objektivnímu sebehodnocení a posouzení s reálnými možnostmi při profesní orientaci. - Výuku doplňujeme o praktické exkurze. - Individuálním přístupem a spoluprací s rodiči pomáháme žákům při profesní orientaci. Podmínky pro přijímání ke vzdělávání Podmínky přijetí ke vzdělávání na gymnázium upravuje 59 až 61, 62, 63 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších změn a vyhláška č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacích řízení ke vzdělávání na středních školách, ve znění pozdějších předpisů. Jednotlivá kola přijímacího řízení vyhlašuje ředitel školy způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Pro přijímání do prvního ročníku střední školy je povinen ředitel školy vyhlásit nejméně jedno kolo přijímacího řízení. Přijímací zkouška pro první kolo přijímacího řízení, pokud je ředitelem školy vyhlášena, se koná v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. Podrobná kritéria pro přijímací řízení jsou vždy zveřejněna v zákonném termínu i na webových stránkách školy a to pro všechny obory vzdělávání. Pro přijímací zkoušky do čtyřletého cyklu studia gymnázia: jsou využívány vlastní přijímací testy a to test z českého jazyka a test z matematiky, jsou-li stanoveny, všichni uchazeči jsou povinni se účastnit pohovoru uměleckého výstupu dále se započítává prospěch ze základní školy a případně i další skutečnosti, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče. Přijímací zkoušky do všech oborů vzdělávání se konají podle platné legislativy a svým obsahem a obtížností nepřekračují vzdělávací obsah rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Organizace maturitní zkoušky Způsoby a podmínky ukončování vzdělávání na gymnáziu stanovuje 72 a 77 až 82 školského zákona a vyhláška o ukončování studia ve středních školách a učilištích. Maturitní zkouška se skládá ze společné a profilové části. Žák získá střední vzdělání s maturitní zkouškou, jestliže úspěšně vykoná obě části maturitní zkoušky. Profilová část maturitní zkoušky pro obor vzdělání Gymnázium se skládá ze tří povinných zkoušek. Ředitel školy určí nabídku těchto povinných zkoušek, jejichž obsah je v souladu s učebními osnovami povinných vyučovacích předmětů a volitelných vzdělávacích aktivit vymezených ve školním vzdělávacím programu. 28

5 Začlenění průřezových témat Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova OSV Ročník a předmět, v němž je daný předmět realizován Gymnázium tématický okruh číslo Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů Sociální komunikace OSV 1 OSV 2 OSV 3 Nj-int Aj-int Ls-int Řv-int Řv-int Tv-int Vv-int HVint Hv-int Čj-int Ch-int Ch-int Ch-int Řv-int Řv-int Tv-int Čj-int Čj-int Čj-int Ls-int Morálka všedního dne OSV 4 Řv-int Tv-int Spolupráce a soutěž OSV 5 Řv-int Řv-int Globalizační a rozvojové procesy GLO 1 Globální problémy, jejich příčiny a důsledky GLO 2 M-int Ch-int Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostec h Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce GLO 3 Žijeme v Evropě Vzdělávání v Evropě a ve světě GLO 4 GLO 5 Čj-int M-int Ch-int Čj-int Čj-int Čj-int 29

6 Základní problémy sociokulturníc h rozdílů MUL 1 Inf-Int Inf-Int Multikulturní výchova Psychosociál ní aspekty interkulturality MUL 2 Vztahy k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního Problematika vztahů organismů a MUL 3 ENV 1 Čj-int Nj-int Aj-int Inf-Int Čj-int HVint Inf-Int Etpro Hv-int Environment ální výchova Člověk a životní ENV 2 Ch-int Etpro Ch-int M-int Zsvinint Ajk- Njint Ajint Životní regionu a České republiky ENV 3 Ch-int Etpro Média a mediální produkce MED 1 Čj-int Čj-int Čj-int Čj-int Inf-Int Inf-Int Inf-Int Ls-int Mediální produkty a jejich významy MED 2 Čj-int Nj-int Aj-int Njint Ls-int Ajint Mediální výchova Uživatelé MED 3 Nj-int Aj-int Tv-int Účinky mediální produkce a vliv médií MED 4 Ls-int Role médií v moderních dějinách MED 5 Čj-int Čj-int Pozn. int - integrováno v obsahu vyučovacího předmětu pro projekt, většina průřezových témat je realizována formou integrace 30