Zprávy z ředitelny. Školní krounský občasník 2 květen/2011

Transkript

1

2 Školní krounský občasník 2 květen/2011 Zprávy z ředitelny Školní rok se nezadržitelně blíží do fin{le a s tím je spojeno i před{v{ní vysvědčení za 2. pololetí. Bohužel st{le bojujeme s lajd{ckostí a leností ž{ků a neochotou dělat cokoliv užitečného. Ž{kům opakovaně a zdarma nabízíme doučov{ní, konzultace, pomoc při oprav{ch dom{cích úkolů a reakcí mnoha z nich je chov{ní, jako by učitelům dělali bůhvíjaké milosti, že tyto nabídky vůbec využijí. Vy, kteří m{te s prospěchem problémy, využívejte možností, které v{m učitelé zdarma (a to v dnešní době není vůbec samozřejmé!!!) nabízejí, a začněte se také učit sami. V opačném případě si potom na konci školního roku nestěžujte na hodnocení výsledků vaší pr{ce a jeho důsledky v podobě opravných zkoušek nebo propadnutí. Na druhou stranu V{m, kteří se do školy pravidelně připravujete, děkuji za snahu a odv{děnou pr{ci, i když ji děl{te hlavně pro sebe. Věřte, že tím všem, tedy rodičům i učitelům, děl{te radost. Děkuji také většině rodičů za spolupr{ci se školou a samozřejmě i všem zaměstnancům školy za odv{děnou pr{ci. Od vyd{ní posledního čísla časopisu naši ž{ci dos{hli několika významných úspěchů vyhr{li týdenní z{jezd do Francie v r{mci soutěže vědeckých a technických projektů, uspěli i ve výtvarné soutěži poř{dané Osvětovou besedou Zaječice, neztratili se při sportovních soutěžích. M{m z toho radost! Největší radost m{m ale z toho, když vidím děti, které se slušně chovají k sobě navz{jem i k dospělým, které automaticky zdraví dospělé lidi, které do školy chodí, aby se samy něco dozvěděly. Nejde přitom o to, jaké zn{mky mají. Jde o to, jak se k pr{ci a k životu vůbec staví zda jej tr{ví smysluplnou činností a prací, nebo zda jej pouze odhnívají v nudě. Ve vstupních prostor{ch školy je instalov{no tablo letošních dev{ť{ků, letos opět origin{lně zpracované. Během dubna byly dokončeny parkové úpravy v prostoru před školou. Věřím, že další zlepšení are{lu školy oceníte. Květen 2011 Mgr. Josef Kyncl

3 Školní krounský občasník 3 květen/2011 Bleskáč (naše interview) Ve čtvrtek 28. dubna vyrazili redaktoři Škrobu do Proseče na exkurzi do firmy Dipro. Zároveň požádali o rozhovor pana Petra Rycha, který pracuje ve vedení firmy. Pan Rych pro ně připravil velmi zajímavou prohlídku výroby, při níž měli možnost vidět zpracování dřeva od rozřezání kulatiny až po finální výrobek. Seznámili se tak s výrobou různého kuchyňského zboží, několika druhů ramínek, hůlek a spojovacích kolíčků pro nábytkářský průmysl, párátek a dalších výrobků. Poté byli redaktoři pozváni do společenské místnosti k rozhovoru, při kterém se o firmě dozvěděli ještě mnoho dalších informací. Redaktorka Škrobu při rozhovoru s panem Petrem Rychem Můžete nám prozradit, jak vznikl název vaší firmy? Jméno firmy vzniklo jako zkratkové slovo z názvu Druţstvo (D) invalidů (I) Proseč (PRO). Vznikl v devadesátých letech. Původně se závod jmenoval Výrobní druţstvo invalidů, ale tuto značku jiţ pouţívala jedna firma, takţe jsme ji nemohli zaregistrovat. Co vás přivedlo k této práci a jak dlouho už ve firmě Dipro pracujete? K práci ve firmě mě přivedlo moje zaměření, absolvoval jsem totiţ dřevařskou školu. Do Dipra jsem nastoupil v osmdesátých letech. Na jaké pozici ve firmě pracujete a co všechno vaše práce obnáší? V současné době řídím úsek přípravy výroby, technický úsek a úsek nákupu. To znamená, ţe sám nakupuji část zboţí, mám na starosti nákup veškerého materiálu od řeziva aţ třeba pro čisticí prostředky pro uklízečku. Připravujeme třeba inovace výrobků a zabezpečujeme celý proces, neţ se zavedou do sériové výroby. Starám se také o nákup strojů a různé technické věci, například veškerou údrţbu a všechno zabezpečení pro výrobu. Jaké materiály ve výrobě používáte? Pouţíváme především dřevo. Buď pilařské výřezy, ze kterých si vyrábíme řezivo, nebo řezivo, přířezy a jiné polotovary nakupujeme. Jedná se o dřevo převáţně listnaté. Převaţuje buk, částečně pouţíváme také dub, na výrobu párátek se pouţívá bříza a pracujeme také s lipovým dřevem a občas i s javorovým dřevem. Z dalších materiálů pouţíváme také překliţky, převáţně bukové, a doplňkovými materiály jsou například kování k ramínkům, laky a oleje pro povrchové úpravy, vosky na broušení, balicí materiály (fólie, balíčky, kartóny), sponky, hřebíčky, vruty, plastové materiály a mnoho dalších. Ale hlavní je samozřejmě dřevo. Co všechno vyrábíte? Vyrábíme různé druhy ramínek na šaty, kuchyňské zboţí (prkénka na maso, různé válečky, podloţky pod nádobí, stojánky, poličky, chlebníky a

4 Školní krounský občasník 4 květen/2011 mnoho dalších výrobků), hůlky, spojovací kolíky pro nábytkáře, různé rukojeti k nářadí, polotovary pro výrobce hraček, kartonáţní zboţí, drţadla k pilkám, párátka, kolíčky na prádlo, drţáky na noviny, bukovou drť pro uzenáře a mnoho dalších věcí. Jaký váš výrobek se nejvíce prodává a jaký nejméně? Nejvíce se asi teď prodává kartonáţ a kuchyňské zboţí, především prkénka různých velikostí, nejméně zboţí, které se vyrábí po jednotlivých kusech, například servírovací vozíky. Exkurze ve výrobě Vyvážíte nějaké výrobky i do zahraničí? Do zahraničí vyváţíme především ramínka a kuchyňské zboţí, částečně hůlky. Ramínka vyváţíme hlavně do Německa, částečně do Anglie, Itálie a Španělska. Kuchyňské zboţí putuje do Německa, Anglie, Holandska, Belgie, Francie, Španělska, Itálie, Austrálie, Turecka, něco i na Nový Zéland a Island. Vyváţí se ale maximálně třicet procent zboţí, dřív to bylo aţ padesát procent. Exkurze ve výrobě Kolik pracuje ve firmě zaměstnanců? Zhruba zaměstnanců. Jak na vaši firmu působí současná krize? Museli jste propouštět zaměstnance? Propouštěli jsme dost, jak dělníky ve výrobě, tak technicko-hospodářské pracovníky. V zásadě se dá říci, ţe po krizi u nás ještě nenastalo nějaké oţivení. Takţe se nás krize dost dotkla a museli jsme propustit asi třicet lidí. Setkal jste se již někdy s hodně nespokojeným zákazníkem? Výjimečně ano. Reklamací máme málo, přijde nám tak jedna za měsíc. Máte nějaké plány na nové výrobky, které by měly rozšířit vaši produkci? Ano, to máme. Nejsou to plány úplně zlomové, ţe bychom například chtěli začít s úplně jiným výrobním programem, třeba vyrábět dětský nábytek nebo něco podobného, ale neustále naše výrobky inovujeme. Připravili redaktoři Škrobu

5 Školní krounský občasník 5 květen/2011 ZE ŽIVOTA ŠKOLY Okresní kolo Ve čtvrtek 17. února se žákyně VII. a VIII. třídy, Jitka Urbanová, Hana Pešková, Daniela Nováková a Michaela Sklenářová, vydaly do Pardubic na okresní kolo Festivalu vědy a techniky pro děti a mládež v Pardubickém kraji. Příjezd do Pardubic byl okolo osmé hodiny. Zapsaly jsme se do seznamu a každý dostal vizitku, jejíž součástí byla poukázka na jídlo a na pití. Všichni soutěžící si připravili postery na svá místa. Když vše bylo připravené, představili se nám porotci. Po necelé hodině čekání k nám přišel první porotce. Měly jsme strašnou trému. Lépe jsme se cítily, až když odešel. Byl naštěstí se vším spokojený, až na grafy, nelíbilo se mu, že jsou spojnicové. O půl dvanácté jsme poobědvaly. Na obědě byla strašná fronta, ale hlad nás donutil počkat si. A stálo to opravdu za to, oběd byl velmi chutný. Hned po návratu z jídelny k nám přišli další dva porotci. Líbilo se jim, že jsme měly v projektu uvedené ceny různých typů dektur, poněvadž pracovali oba v oblasti průmyslu. Když si porotci vše prohlédli, odešli, aby se mohli poradit o tom, kdo postoupí do krajského kola. Po poradě k nám přišel další porotce Patrik Čermák. Byl to mladý student, který obsadil před dvěma lety třetí místo mezi žáky středních škol z celého světa. Říkal, že si náš projekt všichni chválí a že se všem líbí. To samé nám řekla další porotkyně Mgr. Vendula Homolková, která jako žákyně chodila do naší školy. Měly jsme z toho velikou radost. V našem projektu jsme zkoumaly pevnost lepených papírových materiálů na jejich vnitřní struktuře. Každou vyrobenou dekturu jsme nejprve zvážily a vyfotily. Pak jsme zkoumaly, která unese nejvíce závaží a která vydrží nejvíce průrazů z výšky 150 cm. Spočítaly jsme si také jejich ceny. Chtěly jsme najít takovou dekturu, aby byla nejméně náročná na výrobu krabic a přitom nejméně stála, ale aby unesla nejvíce závaží a

6 Školní krounský občasník 6 květen/2011 obstála nejvíce průrazů. Naše předpoklady se nepotvrdily, domnívaly jsme se, že dektura více náročná na výrobu obstojí lépe v našich testech, ale ukázal se opak. Takže dektura, která byla méně náročná na výrobu, obstála v testech lépe a ta, která byla více náročná na výrobu, obstála v našich testech hůř. Ve dvě hodiny byly vyhlášeny výsledky a s tímto projektem jsme postoupily do krajského kola. Na okresním kole se nám moc líbilo a už se těšíme na krajské kolo a doufáme, že se umístíme mezi nejlepšími, protože jsme si daly na projektu opravdu záležet. Krajské kolo Ve čtvrtek a v pátek proběhlo v Pardubickém IDEONU krajské kolo festivalu vědy a techniky, do kterého jsme ve čtvrtek 17. února 2011 postoupily z okresního kola této soutěže s projektem Zkoumání pevnosti lepených papírových materiálů v závislosti na jejich vnitřní struktuře. První den jsme opět obdržely vizitky s poukázkou na oběd a na nápoj. Všichni jsme si připravili postery na svá místa a čekali na příchod porotců. Ve tři hodiny odpoledne skončil první den krajského kola a všichni soutěžící jeli zase zpátky domů. Tento den byl docela náročný. Přišlo k nám několik porotců a už to nebyla taková pohodička jako na okresním kole, protože nám do projektu docela dost šťourali. Domů jsme jely se smíšenými pocity. Nějaké velké nadšení se u nás moc neprojevovalo. V pátek ráno jsme přijely vlakem do Pardubic na hlavní nádraží a odtud následovala cesta městskou hromadnou dopravou až k IDEONU. Dorazily jsme tam jako první, takže jsme měly čas si prohlédnout projekty ostatních žáků a studentů. Přibližně po půl hodině už byli všichni účastníci u svých posterů a porotci začali opět hodnotit projekty. Za celou dobu u nás žádný porotce nebyl, až skoro ke konci k nám přišel nějaký Američan s jedním pánem z průmyslu, který u nás byl i na okresním kole. Do té doby, než přišli, jsme si myslely, že nemáme šanci vyhrát zájezd do Francie, protože tam bylo hodně dobrých projektů. Ale když odešli, nálada se nám hned zlepšila, protože tento porotce byl jen u těch posterů, které ho zaujaly. Odpoledne následovalo vyhlášení všech výsledků. Vyhlašovaly se tzv. zvláštní ceny a potom přišlo na řadu vyhlášení celkových výsledků. Když nás četli mezi těmi, kteří jedou do Francie, byly jsme strašně šťastné, protože jsme to nečekaly. Do Francie jedeme května a strašně se tam těšíme. Dostat se zadarmo do Francie, to se jen tak někomu nestane. Bude to určitě skvělý zážitek. Michaela Sklenářová

7 Školní krounský občasník 7 květen/2011 Poslední únorový víkend se v Ostravě- Porubě konalo výběrové soustředění za účelem sestavení dorostenecké reprezentace, kter{ by měla h{jit naše barvy na II. mistrovství světa v pož{rním sportu dorostu a ml{deže, které proběhne letos v červnu Poţární sport v ruském Petrohradu. Na soustředění se dostalo přes 100 vybraných z{vodníků a mezi nimi i 4 z{vodníci SDH Krouna, Miloš Vašulín, Petr Severýn, Dominik Bělský a Tom{š Spilko. Kluci museli i přes velkou zimu prok{zat své rychlostní i silové předpoklady. Předvedli své umění na přek{žk{ch i v nové disciplíně, kterou poprvé trénovali až týden před soustředěním, ve výstupu na věž. Tato velk{ dřina se vyplatila a do širšího výběru 24 reprezentantů se probojovali Dominik Bělský v kategorii střední a Tom{š Spilko v kategorii mladší. Po necelém měsíci se sešel širší výběr dorostenecké reprezentace k další společné přípravě na hasičské stanici v Ostravě Porubě. Mezi účastníky byli i naši dva krouň{ci. Nejdůležitějším okamžikem tohoto soustředění byl kontrolní z{vod na stovce, po němž opět muselo dojít na nepříjemné zredukov{ní výběru. Z původní širšího výběru bude pod hlavičkou reprezentačního týmu pokračovat už jen 15 členů užšího výběru, se kterými se bude pracovat až do MS v Petrohradě. Bohužel mezi užší výběr už se neprobojoval jeden z našich členů, Tom{š Spilko. A tak zůstal jediným reprezentantem z Krouny Dominik

8 Školní krounský občasník 8 květen/2011 Bělský, který ovšem při jednom z reprezentačních tréninků spadl z věže a utrpěl zranění, jež mu nedovoluje pokračovat d{l v přípravě. Dominik Bělský Turnaj v sálové kopané Svratka V pátek 18. března se žáci z 8. a 9. třídy zúčastnili fotbalového turnaje ve Svratce. Ráno před půl sedmou jsme se všichni sešli na zastávce U Kampeličky, počkali na autobus a mohli vyrazit. Po příjezdu do Svratky jsme měli půl hodiny rozchod, ale protože jsme všichni hrozně mrzli, raději jsme se hned po 15 minutách odebrali do dějiště turnaje, místní školy. Pro každý tým měli pořadatelé připravenu šatnu, kde jsme se převlékli, a poté se kluci šli před zápasem rozcvičit. Potom následovalo slavnostní zahájení turnaje, kde také byla určena pravidla hry. Začátek programu byl zpestřen vystoupením místních děvčat v aerobiku. První utkání zrovna nedopadlo nejlépe. Po třech rychlých gólech do naší branky se už naši hráči nedokázali psychicky zvednout a prohráli s mužstvem z Kameniček 5:0. Další náš zápas proti Svratce jsme také nezahájili dobře. Za nepříznivého stavu 4:1 jsme se ale vyburcovali ke skvělému výkonu a utkání nakonec skončilo 5:4 pro naše družstvo. V našem posledním vystoupení na turnaji již naše mužstvo dominovalo v zápase proti Herálci, který skončil výhrou 4:0.

9 9 Školní krounský občasník květen/2011 I když to s námi po prvním zápase nevypadalo dobře, nakonec jsme se umístili na 2. místě a zároveň jsme potěšili i našeho kouče, pana učitele Schmieda. Turnaj Svratka Svratka Herálec Kameničky Krouna Svratka Herálec Kameničky Krouna Body 1:3 3:1 5:4 3:1 5:2 4:0 1:3 2:5 0:5 4:5 0:4 5: Celkové pořadí: ZŠ Kameničky ZŠ Krouna ZŠ Svratka ZŠ Herálec Náš tým: VIII. třída: Roman Mlynář, Tomáš Spilko, Vojtěch Vávra IX. třída: Dominik Bělský, Martin Filipi, Tomáš Holomek, Miroslav Knettig, Miroslav Kusý, Pavel Talácko, Patrik Zelenka Erika Tomášková Ve čtvrtek jsme se místo do školy vypravili na exkurzi do Lázní Bohdaneč do firmy Transform, a. s. Jedná se o závod na efektivní využití odpadů, které dříve končily bez užitku na skládkách. Tato firma zpracovává již zrecyklovaný plast na výrobu plastových zatravňovacích dlažeb, plastových chodníků, zahradních obrubníků, plotovek, plotových sloupků a spousty dalších užitečných výrobků. Plastový odpad se do této firmy sváží z více než 500 obcí a měst, převážně z širokého okolí Pardubic a Hradce Králové.

10 Školní krounský občasník 10 květen/2011 Transform, a. s., své produkty vyváží především do zemí Beneluxu, Itálie, Německa, Polska, Maďarska, na Slovensko a do dalších států jako například na Island. Celá exkurze do firmy Transform, a. s., byla velmi poučná a zajímavá. Dozvěděli jsme se, jak lze znovu využít už jednou použitý plast. A utvrdili se v tom, že je pro nás lepší třídit ho, nevyhazovat do volné přírody a neničit tím naše životní prostředí. Ondřej Bouška Ve čtvrtek se ž{ci dev{té třídy vypravili na exkurzi do firmy THT v Poličce. Den začal jako každý jiný, každodenní nudné vst{v{ní do školy však bylo ozvl{štněno tím, že se do školy vlastně nešlo. Vydali jsme se vstříc chladnému aprílovému počasí na vlak do Poličky. Po cestě na n{draží byli všichni pěkně vymrzlí, ale nevadilo to, protože vlak byl tak naplněn, že se všichni zase brzy zahř{li způsobem tělo na tělo. Po dosti strastiplné cestě vlakem jsme zamířili přímo k firmě THT, s.r.o. (Tov{rna hasicí techniky). Zde n{s provedli po všech mont{žních hal{ch a vše n{m vysvětlili. Firma THT se zabýv{ výrobou a servisem různých modifikací pož{rních automobilů, vozidel a kontejnerů pro technické z{sahy, likvidaci ekologických hav{rií a speci{lních vozidel dle požadavků z{kazníků. Jejich doplňkovým programem je také výroba armatur a pož{rního příslušenství. Po zajímavé prohlídce firmy jsme došli na n{městí, kde byl ještě chvíli rozchod. Potom už se jelo domů. Petr Hainc

11 Školní krounský občasník 11 květen/2011 OTÁZKY NA TĚLO Petr Hainc, žák IX. třídy Kolik je Ti let a kde ses narodil? Je mi 14 let a narodil jsem se v Poličce. Čím bys chtěl být, až budeš dospělý? To ještě nevím. Chodíš rád do školy? Málokdy. Jsi pilný žák? Asi ano. Jak hodně ve škole zlobíš? Minimálně. Měl jsi někdy sníženou známku Ne. z chování? Jaký je Tvůj nejoblíbenější předmět na Dějepis. ZŠ? Jaký předmět nesnášíš? Asi chemii, ale nemám rád více předmětů. Kdo je Tvým životním vzorem? Nikdo, každý by měl být sám sebou. Které lidi ze svého okolí máš rád? Rodinu, kamarády i některé učitele. Jaký je Tvůj největší zážitek během školní docházky? Školní výlety, lyžařský výcvik a akce podobného typu. Které země jsi ve svém životě Rakousko a Chorvatsko. navštívil? Tvůj oblíbený zpěvák, zpěvačka či skupina? Nejspíš žádný, poslouchám vše, co se mi líbí. Tvá oblíbená osobnost z televizní Jackie Chan, Johny Depp je jich více. obrazovky, film? Z filmů většinou nějaké komedie. Tvůj oblíbený politik? Žádný. Co sleduješ nejčastěji v televizi? Filmy a seriály. Myslíš si, že máš v životě štěstí? Asi ano. Čeho se nejvíc bojíš? Nemocí. Na co se nejvíc těšíš? Na léto, na prázdniny. Máš nějaké tajné přání? Mám, ale to se přece neříká. Co Tě dokáže nejvíc rozčílit? Nespravedlnost, bezpráví. Jaké roční období máš nejraději? Na každém je něco pěkného, takže asi všechna. Jaké máš koníčky? Jízda na kole, v zimě lyžování, hudba, nějaká ta knížka. Jak odpočíváš? Spánkem. Připravila redakce Škrobu

12 Školní krounský občasník 12 květen/2011 ZAJÍMAVOSTI Z DOMOVA I ZE SVĚTA ANEB VÍTE, ŽE Seznámit se s problémem, vymyslet hypotézu, pak ji ověřit a interpretovat výsledky - taková je úloha vědce. V posledních letech ji ale zvládají i roboti! Jmenují se Adam a Eva a jsou první svého druhu. Jsme na prahu nového světa, v němž se z robotů stávají vědci. Adama sestrojili před pár lety na Aberystwyth University ve Walesu. Adam je výkonná laboratoř, která zahrnuje: lednici, tři roboty pro práci s tekutinami, tři robotické paže, tři inkubátory, centrifugu, výkonný počítač a další, vysvětluje šéf projektu Ross King. Netrvalo dlouho a k Adamovi přibyla kolegyně Eva. Jejím úkolem je testovat chemické látky a hledat mezi nimi potenciální léky. Využili jsme mnoho zkušeností při vývoji Adama, takže Eva je dokonalejší. Na jejím sofwaru stále pracujeme, ale už nyní našla několik slibných sloučenin, které by mohly působit jako lék na malárii, tvrdí Ross King. Podle serveru lidovky.cz připravila Lucie Drahošová Ž{ci na z{kladních a středních škol{ch by mohli místo těžkých tištěných učebnic mít interaktivní učebnice. Interaktivní učebnice ve formě ž{kovských licencí mohou být využív{ny ke studiu jak ve škole, tak doma a mají poprvé ve větší míře příležitost st{t se běžně rozšířeným n{strojem pro lepší pochopení probírané l{tky. N{stup elektronických knih na český trh je oček{v{n v nejbližších měsících. Jana Pokorná Foto: pdl.cz

13 Školní krounský občasník 13 květen/2011 (14. květen listopad 1378) Karel IV. byl jedenáctý český král, lombardský král, římský král ( ) a císař ( ), arelatský král a hrabě lucemburský ( ) z dynastie Lucemburků. Karel IV., křtěný jménem Václav, se narodil jako syn Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského. Vzdělání se mu dostalo na francouzském dvoře, kde byl také oženěn s první ze svých čtyř manželek, Blankou z Valois. Jako český král stál u zrodu Nového Města pražského a zahájil stavbu Karlova mostu. Roku 1348 vydal zakládací listinu pozdější Karlovy univerzity. Na jeho popud byla zhotovena Svatováclavská koruna. Zanechal po sobě několik spisů, mezi nejznámější patří autobiografie Vita Caroli. 1. srpna 1348 Karlovi zemřela první žena Blanka. V březnu 1349 uzavřel sňatek s Annou Falckou a připojil tak Horní Falc (Nové Čechy), Anna však zemřela již 2. února Dne 27. května 1353 se Karel oženil s Annou Svídnickou, díky které připojil Horní a Dolní Lužici a která mu porodila prvního syna, budoucího krále Václava IV. Anna Svídnická zemřela při porodu 11. července Karel IV. se počtvrté oženil 21. května 1363 s Alžbětou Pomořanskou. Foto:cs.wikipedia.org, fotopraha.com Podle cs.wikipedia.org připravil Ondřej Bouška

14 Školní krounský občasník 14 květen/2011 LETEM SVĚTEM ANEB CESTOVNÍ HOREČKA H{dej, o jakou přírodní zajímavost se jedn{ V{pencový vrch jeskyně se zved{ nad severním okrajem Mikulova. Místo kr{pníků zdobí její bílé stěny unik{tní výzdoba, kter{ nem{ v našich jeskyních obdoby. Je v ní sucho, takže nikde nekape voda a netvoří se sintry. Kr{pníkov{ výzdoba byla už d{vno zničen{ vandaly, ale i tak je jeskyně zajímav{. Kolem tohoto vrcholu byla v roce 1946 vyhl{šena chr{něn{ oblast, a to přírodní rezervace. Rezervace zaujím{ rozlohu 17,2 ha a je v nadmořské výšce m. Přírodní rezervaci tvoří lokalita s vz{cnou stepní vegetací. Na území přírodní rezervace byla vyznačena naučn{ stezka. Pokud jste poznali, o jaké přírodní zajímavosti je řeč, napište svoji odpověď spolu se jménem a třídou na kousek papíru a do 20. května zaneste panu učiteli Schmiedovi. Ze správných odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží drobné ceny. Připravila Simona Pešková Foto: jeskynecr.cz

15 Školní krounský občasník 15 květen/2011 KULTURNÍ OKÉNKO KDO JE TO? Herec, scenárista, dramatik, spisovatel a autor písňových textů se narodil 28. března 1936 v Praze. Po studiích na Vysoké škole pedagogické vystřídal několik zaměstnání. Nejprve tři roky učil na Ţatecku, potom byl redaktorem Čs. rozhlasu a v letech pracoval jako scenárista Filmového studia Barrandov. Ve spolupráci se skladatelem Jaroslavem Uhlířem má na kontě kolem 400 písniček. Je spoluzakladatelem a uměleckým vedoucím Divadla Járy Cimrmana. Spolu s Ladislavem Smoljakem zpracoval všechny cimrmanovské hry a řadu filmových scénářů (Jáchyme, hoď ho do stroje, Marečku, podejte mi pero, Na samotě u lesa, Kulový blesk ). Samostatně pak napsal scénáře k filmům Vrchní, prchni, Obecná škola, Kolja, Tmavomodrý svět a Vratné lahve. Je také autorem rozhlasových pohádek (Kolo se zlatými ráfky, Krápník a Františka ) a televizních komedií (Případ Platfus, Utopím si ho sám). Pokud jste poznali, o jaké osobnosti je řeč, napište svoji odpověď spolu se jménem a třídou na kousek papíru a do 20. května zaneste panu učiteli Schmiedovi. Ze správných odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží drobné ceny. Podle článku serveru připravila Helena Praţanová Š K R O B D O P O R U Č U J E S V Ý M Č T E N Á Ř Ů M V tomhle království chybí ke štěstí jen následník trůnu. Král si z toho nedělá těžkou hlavu, ale královna se trápí a pro potomka by se byla ochotná i upsat peklu. A protože čert nikdy nespí, čeká ji i jejího manžela půlnoční dostaveníčko v Čertově mlýně, kde dostanou prazvláštní nabídku. V první chvíli ji odmítnou, ale Za pár měsíců se královně narodí princezna Štěpánka. Roste jako z vody a nejlíp je jí se Štěpánem, synem královniny komorné. Krátce před osmnáctými narozeninami

16 Školní krounský občasník 16 květen/2011 se Štěpánka dozví o paktu, který kdysi její matka přece jen s čerty uzavřela. Podmínky jsou prosté a nekonečně kruté. Za to, že dostala od pekla život, stane se nevěstou jeho vládce. Král se na poslední chvíli pokusí dceru zachránit, uspořádá ples, na kterém si má Štěpánka z přítomných princů vybrat manžela dřív, než skončí ve spárech Lucifera. Ten však lest prohlédne a strašlivě se pomstí. Štěpánka, proměněná v černý přízrak, čeká na záchranu. Jediný, kdo je pro ni ochoten riskovat, je kamarád z dětství Štěpán. Dokáže láska porazit pekelné síly? Mladíka čeká strastiplná pouť, na jejímž konci čeká buď Štěpánka, nebo smrt. Hrají: Václav Šanda, Eva Josefíková, Sabina Laurinová, David Suchařípa, Jana Andresíková, Barbora Munzarová, František Němec, Jan Kuželka, Karel Zima, Nina Horáková, Veronika Nová, Barbora Fišerová, Antonín Hardt, Alexander Hemala, Eva Novotná, Petr Vágner a další Režie: Zdeněk Troška Pohádka Česká republika, 2011, 101 min. Miloš Kratochvíl: Pachatelé dobrých skutků 1 Puntíkaři Připravil Dominik Bělský Foto: kfilmu.net Michal Souček a Filip Fialka jsou kamar{di na život a na smrt. Mají dobré srdce, a tak když mají pocit, že někdo v jejich okolí potřebuje pomoc, vrhají se do toho po hlavě. Bohužel každ{ jejich snaha se vždycky nějak zvrtne, a proto místo pochval sbírají Michal s Fildou spíše černé puntíky. Nakladatel: Mladá fronta Formát: 112 stran, 20x13 cm, česky, vázaná Ilustrace: Milan Starý Rok vydání: 2009 Zdroj a foto: knihy.abz.cz Připravila Monika Novotná

17 Školní krounský občasník 17 květen/ ANGELS-ZLATÁ EDICE Mladá dívčí skupina 5 angels hraje disco a R n B. Byla založena v roce 2007 Michalem Martlem, který se stal jejím manažerem. Skupinu tvořilo 5 dívek, později se jedna z nich rozhodla odejít ze skupiny a věnovat se disco dance v ATS Domino. V červnu 2008 ji nahradila nová členka Diana Kahleová. Skupina společně absolvovala několik koncertů a vystoupení po celé ČR, natočila klip na píseň Ples démonů a objevila se v české i slovenské televizi. Velkým úspěchem byl koncert v pražské Lucerně s hostem Danielem Nekonečným a vlastní muzikálová show Tajemství 5 andělů. V srpnu odcházejí z kapely další členky kvůli neshodám s manažerem a skupina je kromě jeho dcery kompletně vyměněna. Do budoucna mají nahrát desku Zlatá edice, kde budou všechny písničky z prvního alba 5angels (přezpívané) + písničky Tajemství a You'll always find your way back home. V létě chtějí vydat další desku, kde budou úplně nové písničky. Ve stejný čas mají natáčet celovečerní taneční film, který bude ve stylu HSM a Hannah Montana a bude se promítat v kinech po celé střední Evropě. Složení kapely: Nikola Mertlová: zpěv, tanec Tereza Haklová: zpěv, tanec Angelina Shestak: zpěv, tanec Michaela Exlová: zpěv, tanec Vendy Vošmiková: zpěv, tanec Vydané CD: 2008 Live! 2009 Krásnej den 2010 Tajný deník

18 Školní krounský občasník 18 květen/2011 CD Zlatá edice bude obsahovat tyto skladby: 1. Intro 9. Chatovací mejdan 2. Trapas století 10. Krok za krokem 3. Ples démonů 11. Vesmírný výlet 4. Dětská láska 12. Zpívání v dešti 5. Soused 13. Ples démonů 6. Pět andělů 14. Tajemství 7. Když se zdá 15. You'll always find your way back home 8. Táto, noc nečeká Foto: Připravila Michaela Sklenářová Škrob doporučuje: ČASOPIS pro děti MATEŘÍDOUŠKA Mateřídouška je časopis pro děti od 7 do 12 let. Přestože jde o nejdéle vyd{vaný časopis na trhu, mění se stejně tak, jako se proměňují jeho čten{ři. Díky tomu je dodnes jedním z nejprod{vanějších dětských časopisů, neztratil se ani v z{plavě konkurenčních zahraničních titulů. Redakce připravuje časopis tak, aby s ním mohly pracovat nejen samy děti, ale aby jej mohly využívat také školy pro zpestření výuky. Časopis Mateřídouška chce děti učit nové věci z{bavným způsobem. Čten{ři

19 Školní krounský občasník 19 květen/2011 se dozvídají zajímavosti z říše zvířat a dinosaurů, které mají tolik v oblibě, cestují po cizích zemích, pronikají do tajů vědy a techniky, pobaví se nad z{bavnými úkoly, které procvičí jejich postřeh. V Mateřídoušce najdete: vtípky a soutěže o zajímavé ceny, Detektivní kancel{ř komisaře Vrťapky, oblíbené komiksy a kr{tké příběhy, Ájinu n{stěnku místo pro skvělé n{pady a pozv{nky, zajímavosti ze světa lidí a zvířat. Souč{stí časopisu je karton, který přin{ší čten{řům zpestření v podobě vystřihov{nek, karet a pexesa či stolních her. Mateřídouška také obsahuje spoustu kvízů, křížovek a doplňovaček, nad kterými si děti tak r{dy l{mou hlavu. A nejen děti. Mateřídouška zabaví celou rodinu! Mateřídouška vych{zí nepřetržitě od prosince V roce 2010 oslavila tedy 65 let úspěšného působení na trhu. Připravila: Radka Kusá Zdroj a foto: TIP NA VÝLET - BŘEZINKA Dnes jsem si pro Vás připravil výlet za minulostí do období 2. světové války, kdy se stavěly vojenské pevnosti jako opatření proti vpádu tehdy nacistického Německa do Československé republiky, a to do pěchotního srubu Březinka. Opevnění, jako například Březinka, měla sloužit jako zabezpečení naší republiky před vpádem Německa do naší vlasti. Po roce 1989 se některé bunkry dočkaly zasloužilé obnovy. Jedním z těchto obnovených vojenských objektů z období II. sv. války je i Březinka poblíž Náchoda. Tato opevnění měla v případě útoku ubránit pohraničí Československa a získat dostatek času na zmobilizování vojenských sil československé armády. Výzbrojí těchto železobetonových bunkrů byly kulomety, protitankové kanony a minomety. Tyto objekty však nikdy nebyly použity k obraně naší republiky. Jejich osud byl zpečetěn schůzkou čtyř hlavních

20 Školní krounský občasník 20 květen/2011 mocností v Mnichově. Vojáci odhodlaní bojovat za vlast se museli vystěhovat a zanechat veškerý arzenál v bunkru, který byl následně rozebrán a odvezen vojáky německé armády a později použit pro jejich vlastní potřebu. Stropy a zdi těchto bunkrů, pevností a srubů měly posádku ochránit i před 500 kg těžkými bombami. Na stavbu pěchotního srubu N-S 82 Březinka bylo použito 1365 m 3 železobetonu. Foto: brezinka.cz Ondřej Bouška JAZYKOVÝ KOUTEK Znáte svůj mateřský jazyk? Co je to: OŘ Vyberte z následujících moţností: a) ořezaný strom b) bujný kůň c) ohořelý dům Co to znamená: Vyberte z následujících moţností: a) přijet vlastním vozem b) přeplout od severního pólu k jiţnímu c) přistát po pádu z kolotoče Řešení naleznete na straně 29. PŘIJET PO VLASTNÍ OSE POZNÁTE FILMOVÉ HLÁŠKY? V březnovém čísle Škrobu jsme opět přinesli hádanku z oblasti českého filmu. Připravili jsme pro vás úkol, v němž jste měli poznat, ze kterého díla jsme pro vás vybrali další známé filmové hlášky. Pokud jste při hledání řešení nebyli úspěšní, můžeme vám prozradit, že oním filmem byla velmi oblíbená česká komedie Účastníci zájezdu režiséra Jiřího Vejdělka. Abyste se s filmem lépe seznámili, přinášíme jeho stručnou charakteristiku.

21 Školní krounský občasník 21 květen/2011 Komedie podle románu a scénáře nejpopulárnějšího současného českého spisovatele Michala Viewegha navazuje na úspěch Románu pro ženy, který se stal nejúspěšnějším filmem předchozího roku. Na dovolenou autobusem k Jadranu vyráží náhodná skupinka cestujících. Najdeme mezi nimi sympatickou Jolanu, její rodiče, jejichž partnerství léty dospělo k stereotypu, šarmantní stárnoucí dámy Helgu a Šarlotu, hvězdou zájezdu je Max, zpěvák a sexy idol, který si chce od erotických dobrodružství odpočinout s kamarády - gayi. Průvodkyně Pamela, blondýna s růžovými brýlemi, se rozhodla "vytvořit z nich správnou partu. Oni se však vidí poprvé v životě! Během cesty a pobytu u moře na všechny čeká řada komických, ale i absurdních situací, v nichž se lidé ukazují odhaleni, a to nejen do plavek. Přátelství, překvapivá setkání, letní milostná vzplanutí i divoké prázdninové vášně se odrážejí v příběhu plném humoru a jemné vieweghovské ironie. Zdroj: csfd.cz; foto: Do květnového čísla Škrobu jsme vybrali ukázku ze scénáře dalšího populárního filmu, tentokrát od režisérky Věry Chytilové. Uhodnete jeho název? Řešení se dozvíte v příštím čísle. Bohuš: Co to je? Ty nožiska a to krčisko, to je pštros, ne? Bohuš: Řekni mu, doktore, kdo su. Doktor: No pan Bohumil Stejskal je bohužel budoucí majitel Bohuš: Jak bohužel Bohužel pro něho! Vrchní: Cha cha, chacha, mě vůbec nezajím{, kdo je tady majitel, pro mě tenhle p{n je prostě buran, ano, a j{ můžu odejít kdykoliv, kdykoliv! Bohuš: Tož jen di, val, val a už sa nevracaj, takový lidi j{ tady nepotřebuju! Vrchní: Nov{ doba! Host vyhazuje vrchního! J{ odch{zim! J{ odch{zim! Nov{ doba! Bohuš: Kamar{de, j{ ti musím něco řect zjevil se mi anděl Arnošt: Co anděl, jak anděl? Opilec: Bohuš už nem{ ani korunu, tak věří na anděly, cha! Bohuš: Kuš, ožralo - no prostě anděl měl křídla Arnošt: Jak řík{ klasik: Jsem ateista - díky bohu! Doktor: Proč jste mi neřekl, že v{š otec byl nevlastní? Bohuš: Cože? Můj tata, že nebyl muj tata?

22 Školní krounský občasník 22 květen/2011 Perličky ze ž{kovských knížek Při hodině biologie kousl do ţáby. Při hodině dává nohy do uličky. Provozuje sport s nepovoleným náčiním. Před hodinou zpěvu pravidelně zavírá okno. Před prázdninami udělal v nové skříni díru o průměru 10 cm. Předtím neţ mi odevzdal písemný trest, jej roztrhal a řekl, ţe mi ušetřil práci. Překlopil před dozorem oběd na spoluţačku. Přes můj zákaz vstoupil do školy. Při dotazu, proč na mě kouká, odvětil, co je ti do toho. Při hodině dějepisu si počítá peníze a píše si domácí úkoly do jiných předmětů. Na poloţenou otázku neodpověděl a dostal záchvat smíchu. Při hodině fyziky si hraje s mobilem, kdyţ je mu zabaven, vytáhne karty. Perličky ze školních lavic Paní profesorko, co je támhleto za číslo? - Jaké, kde? - No ta stodvacetšestka! Uši si čistím denně, někdy dokonce i dvakrát v týdnu. Páteř je kostrbatá kost, která sahá odshora aţ dolů. Na hořejším konci sedí hlava, na dolním já. Dětem pumy říkáme bombičky. Turci měli šavle zahnuté, aby mohli bojovat i v zatáčkách. Literatura: Dlouhé básně psali básníci proto, ţe nevěděli, ţe se to jednou budeme muset učit nazpaměť. Karel Hynek Mácha byl básník, a proto rád navštěvoval veřejné popravy. Karel Jaromír Erben napsal sbírku Kytice, coţ je takový veršovaný horor.

23 Školní krounský občasník 23 květen/2011 Jaroslav Hašek se proslavil knihou o dobrém vojáku Švejkovi, protoţe je veselá, je v ní spousta sprostých slov, ale přitom je celá proti válce. Matematika: Kolik je polovina z jedné třetiny nemůţu přesně říct, ale moc to nebude. Obsah válce zjistíme tak, ţe do něj něco nalijeme anebo ho vypočítáme. Kdyţ budeme při počítání pouţívat kalkulačku, bude to rychlejší, ale my zůstaneme hloupí. Dějepis: Z období Velkomoravské říše se dochovali převáţně legendy. Tak třeba o kníţeti Svatoplukovi. Kdyţ kníţe Svatopluk zemřel, zavolal si své tři syny Nevolník byl člověk, který nechodil volit. Nevolníci museli odevzdávat církvi desátek, čili desetinu zisku, a to, co jim zbylo, si vzal feudál. Obrázky: jmtv.cz a olomoucky.denik.cz; zdroj: perlicky.kvalitne.cz a radver.blog.cz Připravili Jan Beneš a Petr Schmied Jazykolamy V naší peci piští myši, v naší peci psíci spí. Čistý s Čistou čistili činčilový čepec. Prut plul rychle po proudu a v láhvi se lyricky perlil ricinový olej. Kdy mohou splatiti Ti ti tiší hoši dluh? Připravil Jan Beneš Zdroj: bolehlav.cz FANTAZII SE MEZE NEKLADOU ANEB NAŠE LITER[RNÍ POKUSY TŘICET PĚT DNÍ Všechno začalo mým příchodem domů. Matka seděla u stolu a tvářila se jako na pohřbu. V ruce drţela papíry a četla je. Podívala jsem se jí přes rameno a strnula jsem. Matka si mě všimla aţ teď. Usmála se na mě, ale já neměla důvod se smát. Jak mi to mohli tak dlouho tajit? To mi nemohli rodiče říct, ţe se budou rozvádět? To je na mě moc. Zalezla jsem do pokoje a probrečela celé odpoledne. Večer přišel

24 Školní krounský občasník 24 květen/2011 do mého pokoje otec. Sašo, je ti dvacet, víš, jak to chodí, řekl a odešel. Druhý den se odstěhoval. Dál uţ jsme se o tom nebavili. K čemu by to taky bylo. Chtěla jsem se odreagovat, tak jsem vyrazila na koupálko. Moc lidí tam nebylo, proto jsem vlezla do vody a pořádně jsem si zaplavala. Ve škole byla nuda, jako vţdycky. Nepřekvapilo mě to. Vţdy s sebou proto nosím kníţku. Tentokrát jsem se ale nemohla soustředit. V dalších dnech mi bylo čím dál hůř. Nejdřív mě napadlo, ţe je to kvůli rozvodu, ale nebylo. Šla jsem k doktorovi, aby mi předepsal něco na uklidnění. Kdyţ mě vyšetřil, posadil se proti mně, pohlédl mi do očí a řekl: Máte rakovinu a třicet pět dní ţivota. Všechno se se mnou točilo. Připadala jsem si jako ve snu. Já a rakovina. Je mi dvacet a mám rakovinu. Šla jsem domů a všechno vyklopila matce. Zanedlouho jsem zavolala otci. Byl zdrcen. Musela jsem o všem v klidu přemýšlet. Jediné klidné místo je můj pokoj. Musela jsem si rozmyslet, co za těch třicet pět dní udělám. Byl víkend, a tak jsem se rozhodla, ţe zajdu za mým klukem Kryštofem. Zazvonila jsem a otevřelo se okno Kryštofova pokoje. Kdyţ mě uviděl, usmál se a šel odemknout. Pomalu jsem mu všechno řekla. Políbil mě a řekl, ţe všechno bude dobrý. Doufala jsem v to samé. Pokud jsem se nesloţila kvůli rozvodu a rakovině, kvůli tomuhle jsem se sloţit musela. Šla jsem se projít, a kdyţ jsem přišla domů, v hale byly Kryštofovy boty. Asi ho pustila máma, pomyslela jsem si. Vešla jsem do kuchyně. A kdy jí to řekneš? ptala se matka Kryštofa. Co mi má říct? zeptala jsem se matky. Kryštof se na mě podíval a já jsem pochopila, ţe se rozcházíme. Dalších pár dní jsem byla v depresi. S nikým jsem nemluvila, nic jsem nejedla. Pak jsem se rozhodla, ţe pojedu tam, kam jsem vţdy chtěla. Vzala jsem všechny své peníze, koupila letenku a letěla do Ria De Janeiro. Zapomněla jsem na všechny své problémy a oddala se zábavě. Po dvou týdnech jsem se vrátila a věděla jsem, co udělám. Sepsala jsem závěť a šla se usmířit s matkou. Vysvětlila mi, ţe byla nešťastná z rozvodu, protoţe miluje otce. Všechno jsem jí odpustila. Ještě neţ umřu, chci, aby se rodiče usmířili. Ale kdyţ jsem se chystala za otcem, někdo zazvonil. Otec chtěl mluvit s matkou. Nechala jsem je o samotě. Kdyţ za hodinu vyšli z pokoje, drţeli se za ruce. Na nic jsem se neptala. Hlavní bylo, ţe se usmířili. Obvolala jsem známé a přátele a vyloţila jim svou

25 Školní krounský občasník 25 květen/2011 situaci. Všichni mě chtěli vidět. Řekla jsem jim, ţe chci být se svou rodinou. Čím víc se smrt blíţila, tím jsem byla unavenější a smutnější. V den mé předpokládané smrti mě rodiče vzali do nemocnice. Celý den se nic nedělo. Začala jsem v sobě přiţivovat naději, ţe jsem zdravá... Ale to byl omyl. Ráno jsem se neprobudila. Měla jsem klidnou smrt. Nic mě nebolelo. A já jsem umřela s pocitem, ţe jsem milována. Iveta Sodomková Obrázek: Když jsem se dozvěděla, že mám vypracovat článek o nejlepším zážitku ve škole, docela mě to dostalo. Vůbec jsem nevěděla, jaký zážitek napsat. Který z té kupy vybrat. Úkol byl opravdu těžký, jelikož každý den strávený se třídou byl nezapomenutelný a neopakovatelný. Prožili jsme na základní škole s celým kolektivem spoustu úžasných dnů. Ale nejvíce si asi vzpomínám na hodiny, při kterých jsme škádlili pana učitele Šípka, který na naší škole tenkrát učil. Bavilo nás dělat mu naschvály a dělat si z něj srandu. Jeden takový den nastal, když ve škole chyběl pan učitel Tlapák, a my, neboť máme angličtinu rozdělenou na dvě skupiny, protože jsme hodně početná třída, jsme měli tu hodinu spojenou. Takže jsme už hned o přestávce rozmýšleli, co mu ten den provedeme. Bylo to v období, když hodně děcek z naší třídy sbíralo samolepky. Těšně před zazvoněním na vyučování jsme dali na učitelskou židli samolepku s červeným autíčkem a obrátili ji obrázkem dolů. Hned, jak zazvonilo, jsme všichni zalezli do lavic a zadržovali smích. Když přišel pan učitel do třídy, pozdravil nás tím svým přísným hlasem a posadil se za stůl. Samozřejmě že jsme to nemohli vydržet a po chvilce se začali smát. On nás několikrát okřikoval, abychom přestali, ale ono to nešlo, protože chodil po třídě s nalepenou samolepkou na zadku a vůbec nic netušil. My jsme mu nic neprozradili ani na konci hodiny, takže chodil s tou samolepkou po škole půlku dne. To je jeden ze zážitků, na který když si vzpomeneme, ještě dnes se pořád smějeme. Věřím, že toho společně prožijeme ještě hodně. Největší očekávání ve mně vzbuzuje asi poslední zvonění a jeho nácvik. A na to se už nehorázně těším. Daniela Nováková Foto: kanadaweb.cz

26 Školní krounský občasník 26 květen/2011 Hledej a ztrať Iveta Sodomková Zkroucený list, svraštělý obličej Zbloudilý pohled, ukradený úsměv Oholené vlasy, srostlé obočí Svlečené triko, odmítnutý úsměv Málo věcí najdeš Když nehledáš Když hledáš Jsi ztracená Odmítáš ustoupit Poddat se větru Chceš plout sama Světem beznaděje Najít naději V kousku uhlí Černém jako noc Složitý úkol N[ZORY, UD[LOSTI, KOMENT[ŘE SNAD NEJSME VANDALOVÉ Poslední dobou někteří ž{ci ničí školní lavice, a to tak, že do nich kružítkem nebo tužkou vyrývají různé rýhy a n{pisy. Nejenže je to nevzhledné, ale také se tím ničí školní majetek, a tak pan ředitel rozhodl, že jestli přistihne nějakého ž{ka, jak kreslí po lavici, zaplatí celou novou desku lavice. V některých učebn{ch jsou desky lavic opravdu velké, takže by to nebyla mal{ č{stka peněz. Nemohu se nezmínit o poničených a okopaných zdech ve tříd{ch a na WC chlapců, kde dělají nepoř{dek. Nejenže si dotyční ž{ci neuvědomují, že oprava lavic a nové vymalov{ní stojí nemalé peníze, ale ať se nad sebou zamyslí, jestli by si tohle z nich někdo dovolil udělat doma. Myslím, že v takovém případě by rodiče r{zně zakročili. Simona Pešková Všichni si určitě vzpomínáte na nešťastné březnové události v Japonsku, kde ohromné zemětřesení o síle okolo 9 stupňů Richterovy škály a následně na to i vlna tsunami zpustošily značnou část Japonska.

27 Školní krounský občasník 27 květen/2011 Země vycházejícího slunce, jak se také Japonsku přezdívá, se z této katastrofy vzpamatovává dodnes a patrně ještě dlouho bude. V novodobé historii otřesů je to 6. největší otřes na světě, přičemž ten největší byl naměřen v roce 1960 v Chile a dosáhl 9,5 stupně Richterovy škály a zahynulo při něm lidí. Aby nebylo přírodních katastrof málo, přicházely nové a nové znepokojující zprávy a jedna z nich byla i o poškození reaktorů elektrárny Fukušima I. Vzhledem k vysokému počtu jaderných elektráren v Japonsku byly tyto informace alarmující. Podle mého názoru je to jeden další velký a zásadní problém při takovýchto už velmi krizových situacích. Nepoměr mezi počtem elektráren a velmi malým územím Japonska, něco málo přes km 2, je dost zřetelný. Stojí potom velká koncentrace elektráren a obrovský přísun elektrické energie za tisíce lidských životů, když se odehraje podobná událost? Katastrofy podobného rázu jsou zde skoro každoročně, a proto si říkám: Měli bychom se obávat výbuchu jaderných elektráren a děsit se případných následků? Těmto událostem by se nejspíš dalo předejít různými opatřeními, jako je například získávání elektrické energie z jiných zdrojů nebo omezení této výroby v takto ohrožených oblastech. Ondřej Bouška Foto: Lidem i celé planetě Zemi už mnohokrát hrozilo nebezpečí. Ale vždy přežili. Bude to teď jiné? Doopravdy skončí svět, nebo je to jen další mýtus? Někdo tvrdí, že na Zemi přistanou mimozemšťané. Jiné vědecké teorie zase říkají, že svět skončí vlivem globální katastrofy. Možností je mnoho, ale jenom jedna je správná. V mnohých dokumentech se mluví o takzvaném přepólování Země. Přesně se horní vrstvy Země během několika

28 Školní krounský občasník 28 květen/2011 hodin otočí na opačnou stranu. Díky tomu budou obrovské záplavy a zemětřesení toto datum bylo určeno pomocí mayského kalendáře. Tento kalendář sestrojili Mayové, aby mohli určovat zatmění Slunce a Měsíce a další astronomické jevy. Kalendář byl tak přesný, že dokázal předpovídat události na staletí dopředu. Tento kalendář ale končí datem A právě kvůli tomu se všichni domnívají, že skončí svět. Je také možnost, že svět neskončí, ale že se stane velkolepá událost, která nám dá nový věk, stejně jako se to stalo, když se narodil Kristus. Proto nám nezbývá nic jiného, než čekat, co se stane, a doufat, že svět neskončí. Iveta Sodomková Obrázek: Průzkum na naší škole: Jaká je podle vás nejoblíbenější značka mobilního telefonu? Anketa: Simona Pešková, Jana Pokorná, Jan Beneš Kolik času věnuješ doma přípravě na vyučování? Vojtěch Šmok, 4. třída Učím se 10 minut. Natálie Netolická, 4. třída Připravuji se na vyučování 2 hodiny.

29 Školní krounský občasník 29 květen/2011 Libor Nekvinda, 5. třída 5 minut. Kristýna Nožková, 6. třída Asi 1 hodinu. Jak kdy. Michal Hromádko, 7. třída 5 minut. Dana Gregorová, 8. třída Přibližně tak 1 hodinu. Petr Hainc, 9. třída No, jak kdy. Někdy hodinu, někdy půl, je to různý. Někdy i míň. Připravily Radka Kusá a Helena Praţanová HLAVOLAM ŘEŠENÍ HLAVOLAMU PÁRY PONOŢEK: Tři. Alespoň dvě ponožky mají stejnou barvu. Zad{ní: Řešení přineseme v dalším čísle. VODNÍ PŘÍKOP V zemi je vykop{n čtvercový příkop stejné šířky, napuštěný vodou. Jeho vnitřek tvoří jakýsi čtvercový ostrov. Vy stojíte na břehu a chcete se na ten ostrov dostat. K dispozici m{te dvě stejně dlouh{ prkna jen o malinko kratší, než je šířka příkopu. Jak se s použitím prken na ostrov dostat? Samozřejmě že sk{k{ní, plav{ní a podobné nesmysly se nepočítají. S prkny můžete manipulovat dle libosti, ale nem{te už nic jiného. Připravil Petr Hainc Řešení úkolu: Co je to: OŘ. Správná odpověď je b.; Co to znamená: PŘIJET PO VLASTNÍ OSE. Správná odpověď je a. Vyd{v{ Z{kladní a Mateřsk{ škola v Krouně, PSČ , zs_krouna@xaz.cz, ročník XVIII. Redakční rada: L. Drahošov{, J. Beneš, S. Peškov{, J. Pokorn{, H. Pražanov{, R. Kus{, M. Novotn{, D. Nov{kov{, M. Sklen{řov{, I. Sodomkov{, O. Bouška, P. Hainc, D. Bělský, Mgr. Petr Schmied Illustrations: Tereza Brožkov{ Kopírov{ní či jiné použív{ní jakékoliv č{sti bez souhlasu vydavatele je zak{z{no. K v ě t e n

30 Školní krounský občasník 30 květen/2011 VYMALUJ OBR[ZKY Obrázky kamarádské-hry.cz, pro-party.cz, omalovankyprodeti.cz

31 Školní krounský občasník 31 květen/2011 ANGLICKÁ KŘÍŢOVKA

32 Školní krounský občasník 32 květen/2011 &&&&& Ţofka kříţovka &&&&& Ne všichni dokážeme hodnotu vzdělání a snahy učit se ocenit. Již naši předci v této otázce přitom měli zcela jasno, o čemž svědčí jedno přísloví a jeden citát. 1) Učení je jako plavání proti proudu ustaneš na chvíli a ( část tajenky); čínské přísloví staré nejméně tisíc let. 2) Myšlení je ( č. taj.), jaká existuje. To je pravděpodobně důvod, proč tak málo lidí myslí. Henry Ford. VODOROVNĚ: A. Počítačový pirát; plátěné přístřeší. B. Známý druh dortu; výkvět společnosti; fáze spánku. C. Druhy lučních květin; finanční obnos; iniciály křestních jmen Dţejára. D. Slezská řeka; africký stát; příbuzná. E. 1. část TAJENKY; vztek. F. Jednorázová činnost; mrtvý jazyk; spojka. G. Slovenský zápor; cizí muţské i ţenské jméno; město v Bělorusku. H. Hrací list; obyvatel Blízkého východu; opak rubu. I. Zahradní stavba; část mozku; římskými číslicemi 51. J. Pomůcka na uskladnění nebo převoz vyrobená z plátna; zobák. SVISLE: 1. Svěřenkyně. 2. Anglicky těţký ; SPZ bývalého okresu Rychnov n. K.; zlý alpský skřítek. 3. Povzdechnutí; 4. část TAJENKY; části úst. 4. Anglicky plakat ; násilná zákeřná likvidace protivníka. 5. Předloţka; 2. část TAJENKY; zdůrazněný zápor. 6. Ostrov, který byl vězením Napoleona; šelma; značka litru. 7. Brazilské velkoměsto (zkráceně); nástrahy; číslovka. 8. Zkratka pro starší; anglicky lhát ; jihoevropan; chem. značka kyslíku. 9. Řecké písmeno i filmová postavička; chem. značka thoria; pyšný a okázale ţijící boháč. 10. Jedovatý prvek; spojka; mořský pták část TAJENKY; SPZ bývalého okresu Louny. 12. Společenský hmyz. Pomůcka: Alp; nabob, rem. Pokud jste správně vyluštili tajenku dnešní křížovky, napište její znění spolu se svým jménem a třídou na kousek papíru a do 20. května zaneste p. uč. Schmiedovi. Ze správných odpovědí vylosujeme výherce, kteří obdrží drobné ceny.