A) Postavení zemědělství v rámci národní ekonomiky základní indikátory

Transkript

1 EKONOMIKA AGRÁRNÍHO SEKTORU garant předmětu : prof. Ing. Ivana Boháčková, CSc. bohackiv@pef.czu.cz tel PEF 380, katedra ekonomiky Tématické okruhy přednášek Samostudium 1. Postavení agrárního sektoru v rámci národní ekonomiky Pozice zemědělství v národním hospodářství - Obecné aspekty (zemědělství-agrobyznys) - Indikátory postavení v rámci NE Specifický charakter podnikání v zemědělství - Specifika výrobního procesu v zemědělství - Specifika agrárních trhů - Regulace agrárních trhů 2. Výrobní faktory v zemědělství a měření jejich efektivnosti Půda (intenzita) Práce (produktivita práce) Kapitál (efektivnost kapitálu) 3. Ekonomické kategorie v agrárním sektoru Náklady v zemědělství a jejich kalkulace Výsledky a příjmy v zemědělství Cenový mechanismus v agrárním sektoru Ekonomická efektivnost a finanční stabilita v zemědělství Dotační politika v agrárním sektoru Samostudium - Obecné aspekty (zemědělství-agrobyznys) - Specifický charakter podnikání v zemědělství - Specifika výrobního procesu v zemědělství - Specifika agrárních trhů - Regulace agrárních trhů A) Postavení zemědělství v rámci národní ekonomiky základní indikátory 4 základní indikátory: 1. Podíl zemědělství (agrárního sektoru) na HDP 2. Podíl zemědělství (agrárního sektoru na pracovních silách 3. Podíl zemědělství (agrárního sektoru) na investicích 4. Podíl zemědělství (agrárního sektoru) na zahraničním obchodu Podíl zemědělství na HDP Před vstupem do EU (do 2003) indikátor hrubá zemědělská produkce/hdp Po 2004 metodika Eurostatu - indikátor hrubá přidaná hodnota/hdp Podíl zemědělství na pracovních silách podíl zemědělství na zaměstnanosti Podíl zemědělství na investicích investice v zemědělství/investice v NH Podíl zemědělství na zahraničním obchodu : Podíl na dovozu Podíl na vývozu Podíl na obratu: 5,5% Podíl na bilanci: trvale záporná v roce 2012 : ,3mil Kč rok Podíl na HDP Podíl na Podíl na ZO Podíl na PS HZP HPH investicích Na dovozu Na vývozu ,7 9,4 12,6 8,0 5, ,5 6,3 3,8 8,2 8, ,0 5,1 5,4 9,2 7, ,9 4,6 3,9 8,4 7, ,6 4,3 3,2 6,8 4, ,4 4,2 4,2 2,7 6,5 4, ,5 4,2 4,2 2,4 6,0 3, ,5 3,9 3,7 3,1 5,9 3, ,5 3,9 3,7 2,4 4,9 3, ,7 3,9 3,4 2,6 4,6 3, ,7 3,3 3,3 2,8 5,2 3, ,4 3,1 3,3 2,4 5,1 3, ,0 3,3 3,4 AS -2,4 5,4 3, ,0 2,3 2,4 5,7 4, ,6 2,0 2,38 5,4 3, ,4 3,0 2,35 5,4 3, ,3 2,9 2,71 5,4 4, ,4 2,4 2,42 4,2 4, ,4 2,3 (2,7) 2,14 5,8 6, ,4 2,6 2,25 5,8 4, ,3 2,6 6,3 4,8 1 2

2 B) Výrobní faktory v zemědělství a měření jejich efektivnosti Základní výrobní faktory: Primární faktory: - Půda - Práce - Kapitál Sekundární faktory - Informace - Věda a výzkum - Podnikatelství Výrobní faktory přinášejí svým vlastníků efekt Měří se jejich efektivnost (produktivita) Efektivnost faktoru (produktivita faktoru) = = množství efektu (výstupu)/ velikost vstupu výrobního faktoru 1. Půda a její funkce Funkce produkční Funkce ekologická Funkce ostatní Půda je nezastupitelná jako výrobní faktor Základní výrobní faktor půda a její efektivita 2. Kvantitativní charakteristiky zemědělského půdního fondu ČR Způsoby evidence zemědělského půdního fondu k v ČR Druh evidence Způsob sledování Výměra z.p.(tis ha) Katastr Podle vlastnické struktury 4 224,4 ČÚZK Podle vlastnické struktury 4 224,4 LPIS Podle druhu zemědělských pozemků, 3 534,9 žádost o podporu ČSÚ Obhospodařovaná zemědělská půda 3 525,9 Eurostat Celková plocha, nejen zemědělská půda 7 886,6 Vývoj zemědělského půdního fondu v letech (v tis. ha) z.p Pramen: ČÚZK, MZE, (z.p.= zemědělská půda) Struktura zemědělského půdního fondu Struktura zemědělského půdního fondu podle využití je dána způsobem hospodaření, který je na půdě uplatňován Z tohoto úhlu pohledu je zemědělský půdní fond členěn na: - ornou půdu, Procento zornění ve vybraných zemích EU podle metodiky Eurostatu (podíl orné půdy z celkové plochy) 2010 země % země % země % země % Dánsko 48 Francie 30 Litva 24 Lotyšsko 12 Maďarsko 47 Španělsko 30 Lucembur. 22 Slovinsko 11 Polsko 36 Slovensko 28 Vel.Brit. 20 Finsko 6 ČR 35 Belgie 27 Portugal. 19 Irsko 5 Německo 33 Nizozemí 24 Rakousko 17 Švédsko 4 Itálie 33 Řecko 24 Estonsko 12 Pramen: - trvalé kultury investičního charakteru - chmelnice, vinice - zahrady (podniků i domácností) - zeleninové, ovocné, orientované na léčivé, kořeninové a aromatické rostliny, - sady ovocné stromy, keře, - trvalé travní porosty louky, pastviny určené ke krmným účelům v živočišné výroby Struktura půdního fondu podle podmínek pro zemědělské hospodaření Struktura zemědělského půdního fondu podle jednotlivých typů LFA /k ) v % Typ LFA Orná půda Trvalé travní Zemědělská porosty půda celkem Horské oblasti 5,6 38,3 14,7 Ostatní méně příznivé oblasti 28,3 33,7 29,7 Oblasti se specifickými omezeními 2,6 14,1 5,8 Méně příznivé oblasti celkem 36,6 86,1 50,2 Pramen: Zpráva o stavu českého zemědělství 2013 Struktura půdního fondu podle vlastnictví je výsledkem právních a ekonomických Zemědělská půda podle obhospodařování jednotlivými podnikatelskými formami (2012) Podnikatelská forma Zemědělská půda Průměrná hektary % % výměra(ha) Fyzické osoby celkem , ,8 Z toho : zemědělští podnikatelé x 92,7 36,4 Právnické osoby celkem , ,0 Z toho : obchodní společnosti celkem x 69,7 674,4 V tom: s.r.o x x 428,0 a.s x x 1 509,1 družstva x 29, ,0 ostatní x 1,2 149,0 Zemědělství celkem x 79,2 3 4

3 3. Oceňování zemědělského půdního fondu Půda má hodnotu : - Objektivní - Subjektivní Role ceny půdy v tržní ekonomice role závazná: pro daňové účely, pro stanovení výše nájemného-pachtu, pro poskytování dotací či náhrad např. při plnění restitučních nároků nebo při vyvlastnění. role orientační: ve vztahu k nabídce a poptávce na trhu s půdou role ekonomická: půda je specifickým druhem hmotného aktiva je součástí majetku vlastníka, které nepodléhá odepisování. Na druhou stranu ale také není účetně (ekonomicky) zachyceno její zhodnocení (technické úpravy, meliorace, zvýšení kvality, apod.) V praxi České republiky existuje ve vztahu k půdě cenová dualita. 1. cena úřední 2. cena tržní Úřední cena půdy pokud zemědělský pozemek bonitován je, stanoví se základní cena pozemku pomocí metodického postupu (viz dále) pokud zemědělský pozemek bonitován není, oceňuje se průměrnou základní cenou v daném katastrálním území. Lze-li pro pozemek určit více základních cen (části pozemku se nacházejí v různých katastrech), pak je jeho cena součtem cen jeho dílčích částí. Pokud zemědělský pozemek není více jak 6 let obhospodařován a jsou v něm trvalé porosty starší 5 let, pak se ocení tzv. základní cenou upravenou. Ta je součinem základní ceny a koeficientu (v současné době 0,65). Metodika stanovení úředních cen půdy Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) Pětimístný kód BPEJ Příslušnost ke klimatickému regionu Bonitovaná 2. Hlavní půdní jednotka daná agroekologickými půdně vlastnostmi ekologická Svažitost a expozice pozemku jednotka Hloubka půdního profilu a jeho skeletovitost Metodický postup stanovení úředních cen půdy Krok Metodický postup výstup 1. Bonitace pozemků podle kvalitativních agroekologických parametrů BPEJ 2. Charakterizování BPEJ podle převažujících typová struktura plodin v pěstovaných plodin BPEJ 3. Výměra plodiny (Vi) x hektarový výnos plodiny Naturální parametrizovaná (h i ) produkce (npp i ) 4 Naturální parametrizovaná produkce (npp i ) x Cena parametrizované tržní cena jednotky produkce ( t c i ) produkce (cpp i ) Cena parametrizované produkce (cpp i ) HRRE plodiny (HRRE i ) 5 náklady parametrizované produkce včetně zisku (Np i + Zp i ) 6 Σ HRRE i HRRE BPEJ 7. HRRE>0 HRRE(1-d)/u + Cb HRRE =0 (bazická cena půdy) HRRE<0 Cb + 10,1HRRE + 0,001HRRE 2 Cena půdy v příslušné BPEJ Trh s půdou pro zemědělské účely a tržní ceny půdy zprostředkovaná (odvozená) poptávka. Obchod se zemědělskou půdou v ČR Výměra půdy(ha) 119,8 145,3 145,5 157,6 124,8 108,5 112,4 115,4 121,1 Podíl na ZPF(%) 2,81 3,41 3,42 3,71 3,94 2,58 2,66 2,72 2,65 Pramen: Zpráva o stavu českého zemědělství 2012, Situační a výhledová zpráva Půda 2012 Vývoj cen zemědělské půdy podle různých zdrojů (Kč/ha) zdroj ČSÚ ÚZEIodhady x x x ÚZEIsmlouvy x x x PF ČR PGRLF x x x x Pramen: Zpráva o stavu českého zemědělství 2012, Situační a výhledová zpráva Půda 2012 (x) 5 6

4 Průměrné tržní ceny zemědělské půdy ve vybraných zemích EU (EUR/ha) země Cena půdy (EUR, ECU/ha z.p.) Belgie x Bulharsko x Česká republika Dánsko Finsko Francie Irsko x Itálie x Lucembursko Nizozemí Německo Polsko 854 x x Španělsko Švédsko x Velká Británie Pramen: Eurostat, BMELV, Situační zprávy Půda, Bodenmarkt-http // 4. Efektivnost výrobního faktoru půda 4.1. Intenzivní využití půdy Intenzivní využívání zemědělského půdního fondu lze definovat jako dosahování vyšších objemů produkce prostřednictvím vyšších vkladů do půdy. Ukazatele intenzity Obecný ukazatel intenzity = výstup (vstup) / výměra zemědělské půdy 7 a) Výsledné ukazatele intenzity vyjadřují vztah mezi výměrou půdy a určitým výsledkem výrobního procesu, ke kterému je půda využívána, a to naturálním i hodnotovým (peněžním) Výsledný ukazatel intenzity = naturální (hodnotový) výstup/ výměra půdy b) Přímé ukazatele intenzity dávají do souvislosti přímé vstupy do obhospodařované půdy s výměrou této půdy. Přímý ukazatel intenzity = vstup/ výměra půdy c) pomocné (doplňkové) ukazatele intenzity Příklady ukazatelů intenzity Typ ukazatelů Výsledné ukazatele intenzity Přímé ukazatele intenzity Pomocné ukazatele intenzity Příklady ukazatelů Hektarový výnos (produkce/ha) Produkce zemědělského odvětví/ha Konečná produkce/ha Hrubá přidaná hodnota/ha Čistá přidaná hodnota/ha Hospodářský výsledek/ha Tržby/ha Celkové náklady/ha Přímé (variabilní)náklady/ha Nepřímé (fixní) náklady/ha Spotřeba osiva, sadby/ha Spotřeba hnojiv/ha Kapitál(celkový, vlastní,cizí)/ha % zornění, struktura zemědělského půdního fondu, struktura plodin na orné půdě 4.2. Extenzivní využití půdy původně se rozumělo extenzivním způsobem hospodaření takový způsob, kdy vyšší objemy produkce byly dosahovány rozšiřováním zemědělského půdního fondu. V současnosti ve vyspělých zemích je extenzivní způsob hospodaření definován zcela opačně jako takový výrobní proces, kdy dochází k vědomému (cílenému) snižování Základní výrobní faktor práce a jeho efektivita 1. Vývoj počtu pracovních sil v zemědělství Počty pracovních sil v zemědělství jsou sledovány: - jednak ČSÚ (v tis osobách), - MZE (jako průměrný evidenční počet), Agrocenzem (eviduje pracovní síly z hlediska pracovně právního postavení a délky úvazku). - Současně sleduje pracovní síly v zemědělství v členských zemích EU Eurostat. Ten poskytuje údaje v tzv. ročních pracovních jednotkách (Annual Work Unit - AWU). Jedna AWU zahrnuje takový počet hodin, který odpovídá počtu skutečně odpracovaných hodin v rámci plného pracovního úvazku v zemědělství (1800hodin) Vývoj počtu AWU v členských zemích EU- index 2013/2005 Členská země index Členská země index Členská země index Malta 120,7 Francie 85,4 Finsko 80,5 Irsko 111,4 Španělsko 85,1 ČR 76,0 Velká Británie 97,1 Rakousko 84,0 Švédsko 68,3 Polsko 91,7 Dánsko 83,7 Estonsko 65,8 Lucembursko 90,3 Slovinsko 83,1 Bulharsko 64,9 Kypr 89,2 Litva 81,3 Řecko 63,3 Německo 87,2 Maďarsko 81,1 Rumunsko 60,1 Nizozemí 86,3 Portugalsko 81,0 Slovensko 54,8 Itálie 85,7 Belgie 80,6 Pramen: Eurostat 8

5 2. Struktura pracovních sil v zemědělství 9 Pracovní síly v zemědělství podle zaměstnání v právních formách podnikání Pracovní síly v zemědělství podle typu podnikatelských subjektů podniky Právnických osob 531,1 126,3 126,5 110,8 104,6 98,2 86,6 78,7 V tom 127,9 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,2 0,2 státní podniky Družstva 403,2 49,0 046,4 37,0 33,2 29,6 25,0 22,4 Obchodní 0 77,0 79,8 75,3 71,1 68,3 61,6 56,1 společnosti Fyzických osob 2,0 30,0 29,5 30,2 29,4 28,2 27,4 26,7 Celkem 533,1 156,3 156,0 141,0 134,0 126,4 114,2 105,4 Pramen: Zelené zprávy, Mze ČR Pracovní síly podle věkové struktury. Věková struktura pracovníků v zemědělství ČR (% zastoupení) Věková kategorie ,7 12,1 11,9 10,1 10, ,6 30,8 33,1 35,5 33, ,8 54,1 45,0 46,2 46,7 60 < 3,9 6,1 10,0 8,2 9,8 Pramen: Zelené zprávy, Mze ČR, ČSÚ, Agrocenzus Pracovní síly podle vzdělanostní struktury Pracovní síly podle pohlaví Pracovní sílu podle pracovně právního vztahu k podniku Některé varianty kategorizace pracovních sil v zemědělství podle pracovně právního vztahu k podniku Varianta A Pracovní síly v zemědělství Zaměstnanci Podnikatelé Sebezaměstnané osoby (bez zaměstnanců) Zaměstnavatelé( sebezaměstnané osoby se zaměstnanci) Pracující členové zemědělských družstev (sebezaměstnávající se vlastníci Pomáhající rodinní příslušníci S plným pracovním úvazkem v rodinném podniku Mající hlavní pracovní poměr mimo rodinný podnik Varianta B Pracovní síly v zemědělství Zaměstnanci Pravidelně zaměstnaní (pracovní poměr) Nepravidelně zaměstnaní Majitelé podniku (mimo pracovní poměr) Hospodáři (pracující majitel bez zaměstnanců) pracující majitel se zaměstnanci Členové rodiny hospodáře (pracujícího majitele) Pracující nepřímo zaměstnaní podnikem (služby, osoby najaté agenturami) pracovními Struktura pracovních sil v zemědělství ČR podle pracovně právního vztahu k podniku (%) Struktura pracovních sil (%) Pracující celkem 100 x x x Pracující přímo zaměstnaní 99,2 100 x x podnikem Pravidelně zaměstnaní x 96,2 100 x Hospodáři x x 16,4 x Pracující majitelé x x 1,7 x Členové rodiny hospodáře x x 10,4 100 Vypomáhající x x x 91,5 Zaměstnaní x x x 8,5 Zaměstnanci x x 71,5 x Nepravidelně zaměstnaní x 3,8 x x Pracující nepřímo zaměstnaní podnikem 0, x x OSVČ 49,8 x x Přidělení agenturami 50,2 x x Pramen: ČSÚ 3 Trh práce v agrárním sektoru 4. Příjmová disparita zemědělství Trh práce v zemědělství je do určité míry ovlivněn i tzv. příjmovou disparitou. Příjmovou disparitu můžeme velmi obecně definovat jako nerovnost v dosažených příjmech. Příjmová disparita je nejčastěji sledována jako disparita v příjmech pracovních sil (mzdová disparita), ale v zemědělství může být chápána i jako rozdíl v příjmech podnikatelských subjektů (samozřejmě pro komparativnost v relativním vyjádření, v přepočtu na konkrétní jednotku). Způsoby, jakými lze přistupovat při kvantifikaci příjmové disparity,jsou uvedeny dále Příjmová disparita je zde sledována na třech úrovních: Příjmová disparita uvnitř zemědělství (vnitřní disparita): Příjmová disparita regionálního charakteru (vnitřní disparita) Příjmová disparita ve vztahu k národní ekonomice (vnější disparita): 10

6 Mzdová disparita zemědělství vůči národní ekonomice Ukazatel Průměrná mzda v zemědělství měsíční, Kč) Mzda v zemědělství/mzda v průmyslu 103,6 74,6 76,7 75,0 72,2 73,9 74,4 Mzda v zemědělství/mzda v národní ekonomice 109,0 74,4 75,4 72,5 69,5 71,7 71,7 Ukazatel Průměrná mzda v zemědělství měsíční, Kč) Mzda v zemědělství/mzda v průmyslu 74,3 76,2 78,0 80,8 78,5 78,4 79,1 Mzda v zemědělství/mzda v národní ekonomice 71,8 73,6 75,3 76,4 77,3 77,9 79,5 Pramen : Zelené zprávy, Mze ČR Teorie vysvětlující příjmovou disparitu: 11 Nabídkově orientované hypotézy Zvláštnosti zemědělství Teorie oportunitních nákladů Teorie šlapacího mlýna Inverzní nabídková křivka Poptávkově orientované hypotéz Engelův zákon Nerovnovážné postavení zemědělců na trhu Tržně hospodářské vysvětlení 5. Efektivnost výrobního faktoru práce - produktivita práce Produktivita lidské práce v podstatě měří použití lidské schopnosti svým pracovním nasazením vytvářet statky a služby. Příklady ukazatelů produktivity práce v zemědělství Konstrukce ukazatele Hrubá přidaná hodnota (čistá přidaná hodnota) x) / AWU (/pracovníka, /hodinu) Produkce/pracovníka (např. množství očesaného ovoce/pracovníka Výkon/pracovníka (/čas) (např. počet zoraných hektarů /pracovníka, /na den (např. počet ošetřovaných zvířat na pracovníka) Hrubá přidaná hodnota (čistá přidaná hodnota/ mzdové (pracovní náklady) Příspěvek zemědělství k HDP/náklady na pracovní sílu v zemědělství x) V centrálním způsobu řízení byl preferován ukazatel : hrubá produkce/pracovní sílu. Ukazatel zohledňoval objemy vyrobené produkce, na rozdíl o v současné době sledované vytvořené hodnoty produkce Produktivita práce je relativním ukazatelem. Přepočet na AWU, pracovníka, popř. časovou jednotku je nazýván průměrnou produktivitou práce. Známá je také další varianta ukazatele, a to tzv. hraniční produktivita práce. Hraniční produktivita práce vyjadřuje vztah mezi změnou ve výsledku práce a změnou v jejím nasazení. S produktivitou práce souvisí i ukazatel pracnost, který je reciprokým ukazatelem k ukazateli produktivity práce (např. počet hodin na jednotku výkonu, počet pracovních sil na jeden výkon apod.). Srovnání výše a růstu produktivity práce v zemědělství (HPH/AWU) v členských zemích EU ( ) Země Produktivita práce Produktivita práce Index Index (EUR) Země (EUR) 2012/ / EU ,35 Litva ,32 Belgie ,31 Lucembur ,36 Bulharsko ,65 Maďarsko ,44 ČR ,77 Malta ,80 Dánsko ,91 Nizozemí ,17 Německo ,42 Rakousko ,60 Estonsko ,51 Polsko ,290 1,61 Irsko ,80 Portugalsko ,01 Řecko ,11 Rumunsko ,66 Španělsko ,01 Slovinsko ,94 Francie ,27 Slovensko ,22 Chorvatsko ,17 Finsko ,34 Itálie ,13 Švédsko ,08 Kypr ,16 Vel.Británie ,50 Lotyšsko ,97 Podle dat Eurostatu Výrobní faktor kapitál a jeho efektivnost 1. Kapitál a jeho struktura pojetí kapitálu: Kapitál jako výrobní faktor je výsledkem (výstupem) výroby a zároveň nutným prvkem pro tvorbu dalších statků. Kapitál je zhodnocující se hodnota. Kapitál jsou akumulované úspory, tzn. úspory přeměněné v investice. Kapitál jsou peníze, které přinášejí další peníze. Kapitálem rozumíme vše, co vkládáme do výroby, aby vznikly další hodnoty. Kapitál jsou věcné statky nebo suma peněz, které specifickým způsobem uplatňování skýtají možnost výnosů. Kapitál jsou obecně člověkem dříve vytvořené statky, jež nejsou neproduktivně spotřebovány, ale použity jako vstup do další výroby s cílem dosažení zisku či vyšších výnosů v budoucnosti. Ekonomické pojetí kapitálu 1. Druhové (kapitál sledován podle jeho povahy a podle jeho uplatnění v podnikatelské činnosti 2. Časové (rozlišuje se krátkodobost a dlouhodobost kapitálu podle toho, v jaké časové dimenzi se používá) 3. Původu (zda se jedná o vlastní či cizí zdroje použité v podnikání) 12

7 Vymezení kapitálu podle druhu: Kapitál, který vymezujeme podle jeho povahy, označujeme souhrnně jako aktiva. Aktiva představují veškerý majetek (podniku, jednotlivce, rezortu), a to jak reálný, tak finanční. Dlouhodobý majetek fixní aktiva (stálá aktiva) hmotný, nehmotný, finančn Krátkodobý majetek (oběžná aktiva) a) Zásoby, které představují jednak budoucí vstupy do výroby nebo budoucí vstupy na trh. Dělí se na: - zásoby výrobků a zboží (určeny pro trh), - zásoby materiálu (určeno pro výrobu), - nedokončená výroba a polotovary - mladá zvířata a ostatní zvířata a jejich skupiny (zemědělské specifické zásoby). b) Pohledávky, které představují peněžní prostředky, které nebyly dosud jejich vlastníkům splaceny (např. úhrady fakturovaného zboží). Jedná se tedy většinou o pohledávky z obchodních vztahů nebo za společníky. Pohledávky jsou členěny z časového hlediska, a to na: - dlouhodobé pohledávky - krátkodobé pohledávky c) krátkodobý finanční majetek, který je představován především peněžními prostředky v hotovosti a na účtech v bankách, krátkodobé cenné papíry a účasti. Vymezení kapitálu podle původu (zdroje) - Vlastní - Cizí 2. Kapitálová vybavenost zemědělství Struktura kapitálu v zemědělství ČR celkem (Kč/ha z.p.) Ukazatel Členění aktiv podle druhu Aktiva celkem Fixní aktiva Oběžná aktiva Členění podle původu Vlastní kapitál Cizí kapitál Míra zadluženosti (%) 22,61 23,33 23,35 23,02 22,79 Pramen: Zelené zprávy, Mze 13 Struktura kapitálu v zemědělství ČR, podniky fyzických a právnických osob (Kč/ha z.p.) Ukazatel Podniky fyzických osob Členění aktiv podle druhu Aktiva celkem Fixní aktiva Oběžná aktiva Členění podle původu Vlastní kapitál Cizí kapitál Míra zadluženosti (%) 9,83 9,75 11,11 10,49 10,73 Podniky právnických osob Členění aktiv podle druhu Aktiva celkem Fixní aktiva Oběžná aktiva Členění podle původu Vlastní kapitál Cizí kapitál Míra zadluženosti (%) 26,22 27,61 27,00 26,69 26,13 Pramen: Zelené zprávy, Mze Tvorba hrubého a čistého fixního kapitálu (kapitálový účet, mil Kč- běžné ceny) ukazatel Tvorba hrubého fixního kapitálu zemědělských výrobků výsadby zvířata Tvorba hrubého fixního kapitálu nezemědělských výrobků stroje a zařízení budovy ostatní Tvorba hrubého fixního kapitálu celkem Spotřeba fixního kapitálu Tvorba čistého fixního kapitálu Kapitálové transfery Z toho investiční dotace Pramen: Zelené zprávy, Mze 3. Efektivnost výrobního faktoru kapitál obrat celkového kapitálu (obrat aktiv) = celková produkce/aktiva, který měří efekt kapitálových vstupů pomocí ukazatele celková produkce, tj. bez jejího tržního užití výnosnost celkového kapitálu = výnos/kapitál, kde tento obecný tvar ukazatele může mít několik variant, např.: - hospodářský výsledek/celkový kapitál - hospodářský výsledek/vlastní kapitál - pro zemědělství typický ukazatel: důchod ze zemědělské činnosti/aktiva Výše uvedené ukazatele efektivnosti jsou často doplňovány jedním ze základních ukazatelů struktury kapitálu, celková zadluženost = cizí kapitál/celkový kapitál (popř. míra zadluženosti: cizí kapitál/vlastní kapitál). 14

8 C. Náklady v zemědělství Definice nákladů náklady jsou prostředky vynaložené za účelem dosažení výnosu, náklady představují vynaložení ekonomických zdrojů na určitý výkon náklady představují účelové vynaložení vstupů v hodnotovém vyjádření na určitý výkon Rovněž tak jsou náklady chápány jako kategorie, která představuje spotřebu aktiv: náklady jsou měřítkem spotřeby oběžných aktiv a opotřebení fixních aktiv, náklady jsou snížením ekonomického prospěchu (následkem je snížení aktiv nebo zvýšení závazků) Náklady tedy vznikají v rámci určité činnosti, jejímž výsledkem je konkrétní výkon. V této činnosti představují spotřebu vstupů, ať již se jedná o spotřebu vstupů charakteru oběžných aktiv nebo opotřebení aktiv fixních. V obou případech jsou náklady sledovány hodnotově, tj. v peněžním vyjádření (cenou). Ceny, které jsou používány k ocenění nákladů, jsou nejčastěji cenami tržními v případě externích vstupů nebo nákladovými v případě spotřeby interních výkonů. Význam sledování nákladů je nezpochybnitelný. pomocí kategorie nákladů je sledován významný ukazatel nákladovost (náklady na jednotku výkonu), výše nákladů vynaložených na výkony ovlivňuje konkurenceschopnost těchto výkonů (nižší nákladovost umožňuje nižší ceny), jednotlivé nákladové položky umožňují stanovit nákladovou cenu výkonu (slouží k ocenění interních výkonů v podniku), nákladová cena je obvykle základem pro stanovení ceny tržní, náklady ve vztahu k výnosům mají bezprostřední vztah k tvorbě hospodářského výsledku, objektivní sledování nákladů umožňuje určit místa, kde jsou vynakládány neúměrně vysoké prostředky a umožňuje hodnotit opodstatněnost nákladů včetně odpovědnosti za ně, náklady mohou hrát významnou roli i v systémech hmotné zainteresovanosti pracovníků (zainteresovanost na úsporách nákladů) 1.Kategorizace nákladů 1. Členění nákladů podle původu (podle místa vzniku) Externí náklady (prvotní náklady) Interní náklady (druhotné náklady) 2. Členění nákladů podle oblasti vynaložení Provozní náklady Finanční náklady Mimořádné náklady 3. Členění nákladů podle druhu Materiálové náklady Pracovní náklady Finanční náklady 4. Členění nákladů podle vztahu k výkonům Členění nákladů podle jejich vztahu k výkonům patří mezi nejvýznamnější způsoby sledování a dělení nákladů v celé jejich kategorizaci. Rozlišují se dvě základní skupiny nákladů, a to náklady variabilní (proměnné) a náklady fixní (stálé). Dělící hranice mezi těmito dvěma základními skupinami je dána 3 kritérii: a) Zda se jedná o náklad, který se mění se změnou objemu výkonu či nikoliv b) Zda se jedná o náklad, jehož existence je přímo podmíněna existencí výkonu či nikoliv c) Která ekonomická kategorie slouží k úhradě tohoto typu nákladu Náklady variabilní (proměnné) ad a) variabilní náklad je takový nákladový druh, který se mění s objemem výkonů. Lineární Progresivní Degresivní ad b) variabilní náklady jsou ve své existenci přímo spojeny s existencí výkonu. ad c) pokud se týká způsobu úhrady, variabilní náklady jsou hrazeny z ceny výkonu (resp. tržeb) a vzniká specifická ekonomická kategorie příspěvek na úhradu ( krycí příspěvek ). Z názvu této kategorie je patrné, že bude sloužit k úhradě dalších vstupů, v tomto případě nákladů fixních (viz dále). Pro jednotku výkonu: Příspěvek na úhradu na jednotku výkonu = cena jednotky výkonu jednotkové variabilní náklady Pro veškerý objem výkonu Příspěvek na úhradu celkový = tržby celkem za výkon variabilní náklady výkonu celkem Náklady fixní (stálé) Fixní náklady lze na základě uvedených 3 kritérií charakterizovat takto: a) Fixní je takový náklad, který se se změnou objemu výkonů nemění. b) Fixní náklad je takový náklad, který může vznikat, i když zatím nedochází k tvorbě výkonů. c) Fixní náklady jsou uhrazeny z příspěvku na úhradu (krycího příspěvku). Role fixních nákladů je velmi významná. Protože se jejich hodnota s růstem produkce nemění, jejich výše na jednotku produkce klesá. 5. Členění nákladů podle kalkulovatelnosti Náklady přímé Náklady nepřímé Princip rozvrhování nepřímých nákladů 1. Volba vhodné rozvrhové základny výpočet rozvrhového koeficientu k = celkové nepřímé náklady/ rozvrhová základna 2. výpočet poměrné části nepřímých nákladů na výkon = k x část rozvrhové základny výkonu 15 16

9 Jako konkrétní příklad lze uvést rozvrh nepřímých nákladů na odvětví pšenice: 1. rozvrhovou základnou je zvolena výměra obdělávané půdy - orné půdy (v ha) 2. k = nepřímé náklady / celková výměra orné půdy 3. k x výměra půdy, na které se pěstuje pšenice Praxe nazývá nepřímé náklady režijními náklady. Režijní náklady nejsou homogenní kategorií. Rozlišuje se režie zásobovací, výrobní (v jejím rámci technická a technologická), režie skladovací, odbytová a především režie správní (spojená s řízením podniku), která představuje na režijních nákladech největší podíl. 6. Další možnosti kategorizace nákladů Členění nákladů podle reálnosti, Reálné náklady Účetní náklady Členění nákladů podle času pro potřebu kalkulace, Předběžné náklady Výsledné náklady Členění nákladů podle období, ve kterém vznikly, Náklady minulého období Náklady běžného období Náklady příštího období Členění nákladů na explicitní (zachycené účetnictvím)a implicitní-ekonomické (tzv. oportunitní náklady nebo ekonomické náklady, které neumí účetnictví zachytit např. náklady na vlastní kapitál). Členění nákladů podle komplexnosti náklady vlastní náklady celkové. Členění nákladů ve vazbě na hlavní činnost (předmět podnikání) Náklady operativní náklady neoperativní Členění nákladů z hlediska rozhodovacích procesů relevantní, irelevantní 2. Kalkulace nákladů v zemědělství stanovení nákladové ceny Kalkulace v obecném slova smyslu znamená termín pro nějaký výpočetní postup. V případě kalkulace nákladů se pracuje s kategorií nákladů s cílem zjistit výši nákladů, která je vázána na jednotku výkonu (produkce, služby). Jednotka výkonu (např. jedna tuna brambor, 1 litr mléka, 1 hodina orby) se nazývá kalkulační jednotkou. Výsledek výpočtu má vypovídací schopnost především - o nákladovosti výkonů (tím informuje zároveň i o možných rezervách v úspoře nákladů), - o cenové konkurenceschopnosti výkonu (tržní cena má bezprostřední vztah k ceně nákladové) - o možné ziskovosti výkonu Postup kalkulace nákladů Postup, kterým se zjišťuje výše nákladů na jednotku výkonu, se skládá ze dvou hlavních kroků: 1. krok: výpočet výše nákladů na veškerý objem výkonů 2. krok: výpočet nákladů na jednotku výkonu Výpočet nákladů na veškerý objem výkonů Náklady přímé a nepřímé Výpočet nákladů na jednotku výkonu Metoda odečítací (zůstatková) Metoda rozčítací - Metoda rozčítací za využití poměrových čísel, - Metoda pomocí procentních podílů - Metoda pomocné kalkulační jednotky Metoda prostá dělení Tab. 5.1.: Doporučený oborový kalkulační vzorec Nakoupený materiál Vstupy vlastní výroby Ostatní přímé náklady a služby Pracovní náklady celkem Odpisy dlouhodobého majetku Odpisy zvířat Náklady pomocných výrob Výrobní režie Správní režie Náklady celkem 17 18

10 D)Výsledky a příjmy zemědělství 3 varianty sledování výsledků zemědělských podniků (zemědělství) 1. Sledování zemědělských podniků jako účetní jednotky hospodářský výsledek 2. Sledování pomocí Souhrnného zemědělského účtu čistý podnikatelský důchod (příjem) 3. Sledování pomocí FADN důchod (příjem) ze zemědělské činnosti Užití produkce Hrubá produkce Souhrnný zemědělský účet Jednotka měření - místní činná organizace Odvětví zemědělství = souhrn místních činných jednotek Struktura činností místních činných organizací : - Zemědělská činnost (RV, ŽV, chovy, lov, odchyt divoké zvěře) - Neoddělitelné nezemědělské vedlejší činnosti : o k prodeji nebo vlastní spotřebě o nesmí to být pomocné činnosti o využívají VF jako zemědělská činnost o mají společné účetnictví- nejde oddělit o navazují na zemědělskou činnost - Oddělitené nezemědělské vedlejší činnosti : o k prodeji nebo vlastní spotřebě o specifické VF o nesouvisí se zemědělskou činností o oddělená účetní evidence ztráty Použitelná produkce PSZ 1. Spotřeba uvnitř jednotky 2. Zpracování u výrobců 3. Vlastní konečná spotřeba 4. Prodej 5. Tvorba fixního kapitálu ve vlastní režii Tvorba zemědělského důchodu Celkové disponibilní zdroje KSZ Užití celkem Sledování důchodu (příjmu) zemědělců v dimenzích: a) dimenze tvorby produkce b) dimenze užití produkce c) dimenze tvorby zemědělského důchodu Tvorba produkce Kategorie produkce (hrubá produkce) souhrn produktů a služeb vyrobených během příslušného účetního období Ocenění produkce Kupní cena = cena zemědělských producentů daň (DPH) Základní cena = cena zemědělských producentů + subvence na produkty Stálá cena = ocenění produkce cenami konkrétního roku ( pro srovnání, ne praktický význam) Produkce odvětví zemědělství Účet výroby Produkce - Mezispotřeba - Spotřeba fixního kapitálu = čistá přidaná hodnota - Daně z výroby + Subvence na výrobu Účet tvorby důchodu Čistá přidaná hodnota - Náhrady zaměstnancům - Daně z výroby + Subvence na výrobu = čistý provozní přebytek (čistý smíšený důchod) Účet podnikatelských důchodů Čistý provozní přebytek (čistý smíšený důchod) + Výnosové úroky - Nákladové úroky - Pacht Produkce zemědělského odvětví (zemědělské činnosti) (zemědělské činnosti) Produkce zemědělských produktů NNVČ ONVČ = čistá přidaná hodnota v nákladech výrobních činitelů (důchod činitelů) Čistý podnikatelský důchod 19 20

11 Příjmová situace zemědělských producentů se posuzuje pomocí 3 základních indikátorů. 1. Indikátor A : důchod z činitelů (ČPH v nákladech výrobních činitelů) na jednu roční pracovní jednotku (AWU) 2. Indikátor B : čistý podnikatelský důchod na neplacenou roční pracovní jednotku 3. Indikátor B : čistý podnikatelský důchod Tab.6.1. : Vývoj indikátoru A v zemích EU-27 a v ČR (index,2005=100) EU ČR Pramen: Eurostat Čistý podnikatelský důchod v jednotlivých formách zemědělského podnikání Odvětví zemědělství Metodika FADN Celková zemědělská produkce Saldo Produkce RV Produkce ŽV Produkce provozních dotací a daní ostat Výrobní spotřeba Hrubá přidaná hodnota Přímé náklady Ostatní věcné náklady odpi sy Čistá přidaná hodnota Externí faktory mzdy pacht ovné úro ky Saldo incest. dotací a daní Důchod ze zemědělské činnosti Podnikatelský důchod Podniky fyzických osob Rodinný zemědělský podnik Odměna za neplacenou práci čistý podnikatelský důchod Obchodní společnosti specifické Nájemné, pacht odměny placené podílníkům čistý podnikatelský důchod běžné čistý podnikatelský důchod Srovnání výsledků zemědělství podle metodiky SZÚ a FADN (pomocí hodnot roku 2012) Souhrnný zemědělský účet FADN Kategorie Mil Kč Kategorie Kč/ha Produkce zemědělského odvětví Celková produkce Mezispotřeba Výrobní spotřeba Hrubá přidaná hodnota Saldo produkčních daní a dotací Spotřeba fixního kapitálu Hrubá přidaná hodnota Čistá přidaná hodnota odpisy Náhrady zaměstnancům Čistá přidaná hodnota Ostatní daně na výrobu Saldo investičních daní a dotací 667 Ostatní dotace na výrobu Externí faktory Důchod z faktorů Důchod ze zemědělské činnosti Čistý provozní přebytek pacht Nákladový úrok Výnosový úrok 436 Podnikový důchod Podle FADN VÚZEI, podle SZÚ ČSÚ 21 22