CHORVATSKO Obecné: Politika: Chorvatsko v EU:

Transkript

1 1

2 CHORVATSKO Obecné: hlavní město: Záhřeb ( obyvatel) hymna: Lijepa naša domovino (Krásná naše vlasti) počet obyvatel: úřední jazyk: chorvatština měna: kuna (1 kuna se dělí na 100 lipa) tři barvy chorvatské vlajky představují tři historické země Chorvatska: Chorvatské království (červená a bílá), Slavonské království (bílá a modrá) a Dalmatské království (červená a modrá) Politika: státní zřízení: parlamentní republika prezident: Ivo Josipović premiér: Zoran Milanović jednokomorový parlament Sabor Chorvatsko je administrativně rozděleno do 21 žup (Záhřeb má vlastní župu), které se dále člení na opštiny od je členem NATO a od je členem EU Chorvatsko v EU: Chorvatsko usilovalo o vstup do EU od roku 2003, kdy podalo formální žádost o členství přístupové rozhovory byly podmíněny zahájením spolupráce chorvatské vlády s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii ICTY Vstup do EU dále komplikoval spor se Slovinskem o společnou hranici v údolí řeky Dragona v roce 2012 chorvatští občané v referendu rozhodovali o vstupu země do Evropské unie, významná většina (66 %) zúčastněných voličů se pro vstup vyslovila kladně. vstupem Chorvatska do EU došlo ke změnám v evropských institucích od má Chorvatsko v EU svého eurokomisaře, komisař Neven Mimica má na starosti oblast ochrany spotřebitele 2

3 již v dubnu tohoto roku si Chorvaté zvolili svých 12 europoslanců, kteří budou tuto funkci vykonávat až do řádných voleb do Evropského parlamentu v r ačkoliv je Chorvatsko členem EU, pro české turisty se toho příliš nemění, Chorvatsko stále není členem schengenského prostoru (vstup plánován na rok 2015), zůstává tak povinnost minimální kontroly na hranicích. Geografie: celková rozloha km 2, z toho teritoriální moře zaujímá plochu km 2 a pevninské Chorvatsko km 2 Chorvatsku náleží celkem 1185 ostrovů, z toho je 47 trvale obydlených nejvyšší hora: Dinara (Sinjal) 1831 m. n. m. pohoří: Dinárské pohoří, Julské Alpy, Gorski Kotar, Biokovo... řeky: Sáva, Dráva, Kupa, Dunaj, Bosut... největší města: Záhřeb, Split, Rijeka, Osijek, Zadar, Velika Gorica, Slavonski Brod, Pula, Karlovac, Sisak Společnost: národnostní složení: 90,42 % Chorvaté, 4,36 % Srbové, 0,73 % Bosňáci, 0,22 % Češi náboženské vyznání: 86,28 % katolíci, 4,44 % pravoslavní, 1,47 % muslimové, 3,81 % bez vyznání Chorvatsko má jednu z největších diaspor na světě, uvádí se, že v zahraničí žije okolo 5 milionů Chorvatů Chorvaté jsou vesměs velmi přátelští, komunikativní a pohostinní, jsou také známí svou oblibou dodržování svátků a tradic, v restauraci není neobvyklá malá pozornost navíc ve formě ochutnávky domácího destilátu nebo zmrzliny pro děti, konverzaci na tržišti nebo v obchodě bývá těžké se vyhnout, oslavy svátků jsou vždy spojeny s živou hudbou, tancem a lidovými řemesly 15. srpna se v Chorvatsku slaví největší náboženský svátek, kterým je Nanebevzetí Panny Marie, ve městech propuknou velké oslavy, během kterých se dodržují prastaré 3

4 tradice, v plné míře se holduje dobrému jídlu a pití, tanci a zábavě, v únoru zase procházejí městy maškarní průvody. Kultura: Chorvaté jsou velmi hrdí na svoje kulturní a přírodní dědictví literární tradice sahající do renesance, památky na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, množství národních parků (např. Plitvická jezera) nejvýznamnější památky: Eufráziova bazilika (Poreč), historické centrum Trogiru, Diokleciánův palác (Split), katedrála sv. Jakuba (Šibenik), Staré Město Dubrovníku nejstarší chorvatská univerzita se nachází v Záhřebu, byla založena roku 1669, další univerzity najdeme v Rijece (1973), Splitu (1974), Osijeku (1975) pořádá se zde mnoho folklórních festivalů, největší je Mezinárodní folklórní festival v Záhřebu výtvarné umění: ve 14. a 15 století byla Istrie centrem mimořádné freskové školy sochaři: Ivan Meštrović ( ), Ivan Kožarić (nar. 1921) malíři: Blaž Jurjev Trogiranin (zhruba ), Juraj Julije Klović ( ) Hlebinská škola naivního umění: vznikla ve 30. letech 20. století za podpory malíře Krsta Hegedušiće ( ), výraznými postavami této školy byli Ivan Generalić ( ), Franjo Mraz ( ) a Mirko Virius ( ) je zde stále živá tradice lidového umění např. ruční krajky z ostrova Pag literatura: bohatá literární tradice, nejznámějším spisovatelem je Marulić ( ), o kterém se často hovoří jako o otci chorvatské renesanční literatury; mezi další renesanční spisovatele patří Petar Zoranić ( ), Marin Džić ( ) přezdívaný chorvatský Shakespeare, Ivan Gundulić ( ), Ivan 4

5 Mažuranić ( ), August Šenoa ( ), Antun Gustav Matoš ( ) jedna z hlavních postav modernistického chorvatského hnutí, Vladimir Nazor ( ) básník, ale také první prezident Chorvatska v titovské Jugoslávii, Tin Ujević ( ), Miroslav Krleža ( ) film: mezi snímky z poslední doby patří: Ta divna Splitska noć ( Nádherná noc ve Splitu, 2004), Put Lubenica ( Melounová cesta, 2006), Armin (2007) Chorvatsko má také tradici animovaných filmů Záhřebská škola animace (jeden z jejích bývalých žáků, Černohorec Dušan Vukotić, vyhrál v roce 1963 Oscara jako první neamerický tvůrce v této kategorii) pravidelně se zde pořádají filmové festivaly v Záhřebu, Pule a Motovunu na Istrii hudba: v tradiční hudbě se často uplatňuje strunný nástroj podobný mandolíně zvaný tamburitza zpěváci: Tereza Kesovija (šansony), Mladen Grdović, Igor Cukrov, Mišo Kovać, zpěvačka německé kapely Guano Apes Sandra Nasić má chorvatské kořeny (její otec byl Chorvat), narodila se ale v Německu v roce 2003 se i u nás proslavila chorvatská elektronická skupina Karma Gastronomie: ve vnitrozemí se mísí slovanské kořeny s kuchyní vídeňskou, maďarskou a tureckou, převládá tak maso a masné výrobky, sladkovodní ryby a zelenina oproti tomu na pobřeží převládá vliv francouzské, italské a řecké kuchyně, hlavní surovinou jsou mořské ryby, olivy, ovoce a zelenina, oblíbené je pěstování vinné révy a výroba místních vín Speciality: Rožata, Kotonjata a koláče Mantalata a Arancina sladkosti z jižní Dalmácie Pašticada masitý pokrm z oblasti kolem Splitu Drnišský pršut chorvatská varianta sušené šunky Soparnik koláč plněný směsí oliv, fíků a olivového oleje, který se peče jako roláda a podává se studený Pažský sýr z ovčího mléka 5

6 Ninski šokol zvláštně připravená sušená krkovice Šurlice - druh těstovin z ostrova Krk, který se používá jako příloha ke všem druhům gulášů nebo plodům moře Kajzeršmarn - dezert, který se nejvíce podobá palačinkám Nápoje: Vína Graševina, Bílý Pinot, Ilocký tramín, Kutjevacký ryzlink, Babić, Malvazija, Prošek, Vrbnická žlahtina... Maraskino dezertní likér z višní odrůdy Maraška, ovocné pálenky a likéry Sport: nejoblíbenější sport v Chorvatsku je fotbal, mnoho fotbalistů hraje ve velkých evropských klubech, například Luka Modrić dalšími oblíbenými sporty jsou házená nebo vodní pólo, v nichž Chorvatsko získalo tituly mistrů světa i olympijských vítězů populárním sportem je také basketbal, chorvatský basketbalista Dražen Petrović hrál v NBA z Chorvatska pochází i několik slavných lyžařů (Janica Kostelićová a její bratr Ivica Kostelić) a tenistů (Goran Ivanišević, Marin Ćilić, Ivo Karlović); Blanka Vlašićová je mistryní světa ve skoku do výšky Zajímavosti: v Republice Dubrovník byl ještě před začátkem 15. století poprvé na celém kontinentu založen systém péče o sirotky, staré lidi a nemocné, vznikl zde také jeden z nejstarších plánů v Evropě pro boj s morem a bylo zde (ještě dříve než Kolumbus přistál v Americe) zrušeno otroctví vázanka neboli kravata (ze slova Croat či Hrvat), pochází z hedvábného šátku, který Chorvaté nosili plnicí pero bylo dílem záhřebského vynálezce Eduarda Slavoljuba Penkaly, první mechanickou tužku na světě vyrobila dodnes fungující záhřebská továrna na tužky Tvornica Olovaka Zagreb 6

7 v Chorvatsku leží nejmenší město na světě Hum - má jen 23 obyvatel slavné psí plemeno dalmatin pochází z chorvatské Dalmácie, záznamy o něm byly nalezeny v dalmátském klášteře na olejomalbě ze 17. Století v Chorvatsku žije přes druhů rostlin a živočichů, jedním ze specifických druhů je například macarát jeskynní Mini slovníček Dobrý den! Nashledanou! Vítám(e) vás!/ Buďte vítán(i)! Děkuji. Jak se máte? Mluvíte německy/anglicky? Jak se nejlépe dostanu do...? Promiňte, kde je? Kolik stojí vstupenka? Chtěl bych rybu/maso vchod východ Dobar dan! Dovidjenja! Dobrodošli! Hvala. Kako ste? Govorite li njemački/engleski? Koji je najbolji put za? Oprostite gdje se nalazi? Koliko košta ulaznica? Želim ribu/meso ulaz izlaz 7

8 Výběrová bibliografie chorvatské literatury a literatury o Chorvatsku Použité zkratky: ÚP = ústřední půjčovna, MP-B = Moravské Předměstí Jana Masaryka, SP = Slezské Předměstí, RC = referenční centrum, NHK = Nový Hradec Králové Cestopisy, průvodci, mapy, dějiny 1. ABRAHAM, Rudolf. Chorvatsko. V Brně: CPress, s. Velký průvodce National Geographic. ISBN Signatura (ÚP-dospělí) 2. RYCHLÍK, Jan a Milan PERENĆEVIĆ. Dějiny Chorvatska. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. Dějiny států. ISBN Signatura (ÚP-dospělí, pobočka MP-B, pobočka SP, RC pouze prezenčně) 3. Chorvatsko: příjezdový plán - praktické informace - nejzajímavější místa: mapa 1: Praha: Freytag & Berndt, Vydáno jako příloha Lidových novin. Signatura (ÚP-dospělí) 4. Chorvatsko. Vyd. 2. (rozš.). V Praze: Ikar; Euromedia Group, s. Společník cestovatele. ISBN Signatura (ÚP-dospělí) 5. Adac Länder Karte: 1: : Krotien: Bosnien-Herzegowina: Serbien und Montenegro. München: ADAC Verlag, [2006]. 1 list 132x69 cm, textová část 37 s. ISBN Signatura (ÚP-dospělí) 6. MUDROVÁ, Ivana. Evropa okouzleným pohledem, [sv.] 1. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. ISBN Signatura /1 (ÚP-dospělí, pobočka MP-A, pobočka MP-B, pobočka Kukleny, pobočka Labská, pobočka Malšovice, pobočka NHK, pobočka SP) 7. Chorvatské pobřeží: turistický autoatlas: 1 : vyd. Praha: Kartografie, c s. ISBN Signatura (ÚP-dospělí) 8. PRÖTTEL, Michael. Chorvatsko. Vsetín: Altimax, s. Turistika do kapsy. ISBN Signatura (ÚP-dospělí) 8

9 9. MOUKA, František. Balkánský zápisník. Olomouc: Votobia, s. Cesty. ISBN Signatura (ÚP-dospělí) 10. Chorvatské pobřeží=kroatische Küste=Croatian Coast: 1: : automapa. Zlín: SHOCart, list 67x96 cm. Euroclub. ISBN X. Signatura (ÚP-dospělí) 11. Chorvatsko: střední Evropa: 1 : ; 1: : automapa. Vizovice: SHOCart, list 96x66 cm. Euroclub. ISBN Signatura (ÚP-dospělí) 12. Chorvatsko: průvodce do zahraničí. Vyd. 1. Praha: Olympia, s. Globus. ISBN Signatura (ÚP-dospělí, pobočka MP-B, pobočka Kukleny, pobočka Labská, pobočka Malšovice, pobočka NHK, pobočka SP) 13. Chorvatsko: 1: : automapa. 2. nezměn. vyd. automapy, 1: Brno: Geodezie, list 86x92 cm. ISBN Signatura (ÚP-dospělí, pobočka SP) 14. Slovinsko; Chorvátsko; Bosna a Hercegovina: automapa: 1: vyd. automapy, 1: Harmanec: Vojenský kartografický ústav, list 74x54 cm. ISBN Signatura (ÚP-dospělí, pobočka MP-A, pobočka Kukleny, pobočka Labská, pobočka NHK, pobočka SP) 15. Slovinsko; Chorvatsko; Istrie: automapa: 1: vyd. Praha: Kartografie, list 66x71cm. ISBN Signatura (ÚP-dospělí, pobočka MP-A, pobočka Kukleny, pobočka Labská) Chorvatská literatura I. Poezie 16. GOLOB, Zvonimir. Na srdci kámen. Přeložil Jiří ŽÁČEK, ilustroval O. JANEČEK. 1. vyd. Praha: Supraphon, s. Lyra Pragensis, 82. Signatura (ÚP-dospělí, pobočka MP-A, pobočka SP) 17. KRLEŽA, Miroslav. Balady Petrici Kerempuha. Přeložil J. HIRŠAL, jazyková spolupráce I. WENIGOVÁ. 2. vyd., v MF 1. Praha: Mladá fronta, s. Květy poezie, 182. ISBN

10 Signatura (ÚP-dospělí), vydání z r signatura (ÚP-dospělí, pobočka SP) 18. MAŽURANIĆ, Ivan. Smrt Smaila-agy Čengijiče. Přeložil Josef HORA. 1. vyd. Praha: Melantrich, s. Signatura A1505 (ÚP-dospělí) 19. PARUN, Vesna. Černá oliva. Výbor sestavil, verše přeložil a úvod napsal Ivan DOROVSKÝ, ilustrovala Jarmila LORENCOVÁ. 1. vyd. V Brně: Masarykova univerzita, s. Knihovnička poezie a prózy jižních Slovanů, 9. ISBN X. Signatura (ÚP-dospělí) 20. PRERADOVIĆ, Petar. Básně. Přeložil František VEVERKA. Praha: J. Otto, s. Signatura A114 (ÚP-dospělí) a (ÚP-dospělí- pouze prezenčně) II. Próza 18. GAVRAN, Miro. Čechov řekl Tolstému sbohem; Noc bohů; Pacient doktora Freuda: (zvraty). 1. české vyd. Brno: Větrné mlýny, s. Dramatické texty, 23). ISBN X. Signatura (ÚP-dospělí) 19. GJALSKI, Ksaver Šandor. Povídky. Praha: J. Otto, s. Světová knihovna, 510. Signatura (ÚP-dospělí) 20. KALEB, Vjekoslav. Na kamení. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, s. Svět. Signatura (pobočka SP) 21. KOLAR, Slavko. Jen spravedlnost. [1. vyd.]. Praha: Družstevní práce, s. Živé knihy A, 242. Signatura 7252 (ÚP-dospělí) 22. KOZARAC, Josip. Dvě povídky: Tena - Šaty. Praha: J. Otto, [1899]. 118 s. Světová knihovna, Signatura (ÚP-dospělí-pouze prezenčně) 23. KRLEŽA, Miroslav, Banket v Blitánii. 1. vyd. Praha: Odeon, s. Spisy M. Krleži, 4. Signatura (ÚP-dospělí, pobočka SP) 10

11 24. KRLEŽA, Miroslav. Ďáblův ostrov. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, s. Edice ilustrovaných novel. Signatura (ÚP-dospělí, pobočka SP) 25. KRLEŽA, Miroslav. Charvátský bůh Mars. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, s. Spisy, Signatura (ÚP-dospělí, pobočka SP) 27. KRLEŽA, Miroslav. Legendy a kalvárie. 1. vyd. (v Odeonu) (hry Aretaics 2.). Praha: Odeon, s. Spisy Miroslava Krleži, 6. Signatura (pobočka SP) 28. KRLEŽA, Miroslav. Na pokraji rozumu. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, s. Soudobá světová próza, 174. Signatura (pobočka SP) 29. KRLEŽA, Miroslav. Návrat Filipa Latinovioze; Na pokraji rozumu. 2. vyd. Praha: Odeon, s. Spisy M. Krleži, 5. Signatura (ÚP-dospělí, pobočka SP), vydání z r signatura (ÚPdospělí) 30. KRLEŽA, Miroslav. Páni Glembayové: hra o třech dějstvích. 1. vyd. Praha: Orbis, s. Divadlo, 47. Signatura (ÚP-dospělí) 31. KRLEŽA, Miroslav. Tisíc a jedna smrt. 1. vyd. Praha: Odeon, s. Spisy Miroslava Krleži, 2. Signatura (pobočka SP) 32. KRLEŽA, Miroslav. Vrazi a falešní hráči. 1. vyd. Praha: Odeon, s. Spisy M. Krleži, 3. Signatura (pobočka SP) 33. MARINKOVIĆ, Ranko. Kyklop. Vyd. 1. Praha; Litomyšl: Paseka, s. Světová próza, 7. ISBN Signatura (ÚP-dospělí) 34. ŠENOA, August. Selská vzpoura. 1. vyd. Praha: Odeon, s. Světová knihovna. Signatura (ÚP-dospělí, pobočka SP) 11

12 35. ŠOLJAN, Antun. Krátký výlet. 1. vyd. Praha: Odeon, s. Malá řada Soudobé světové prózy. Signatura (pobočka SP) 36. ŠOLJAN, Antun. Zrádci; Krátký výlet. Vyd. v tomto nakl. 1. Praha: Havran, s. Kamikaze, 14. ISBN Signatura (ÚP-dospělí) Knihovna města Hradce Králové a Europe Direct Hradec Králové,