Transkript

1 S tudie Hnutí DUHA Potenciá aternativ k tìžbì stavebního kamene, štìrkopískù a vápencù v Èeské repubice kvìten 2000

2 Potenciá aternativ k tìžbì stavebního kamene, štìrkopískù a vápencù v Èeské repubice Zpracování a vydání této studie umožnia askavá finanèní podpora Nadace Partnerství.

3 Zpracova Vojtìch Kotecký Vydao Hnutí DUHA v kvìtnu 2000 ISBN Hnutí DUHA, Bratisavská 31, Brno te.: , fax: emai hduha@ecn.cz Hnutí DUHA patøí mezi pøední èeské ekoogické organizace. Prosazuje veøejný zájem na zdravém životním prostøedí, ochranì pøírody a krajiny, poukazuje na probémy a navrhuje konstruktivní øešení. Metody jeho práce sahají od jednání s úøady i poitiky, pøes egisativní návrhy, informování a zapojování veøejnosti, pùsobení na spotøebitee a prùmys, výzkum èi právní kroky až po spoupráci s obcemi. Pùsobí na národní, místní i mezinárodní úrovni. Zastupuje Èeskou repubiku ve Friends of the Earth Internationa, nejvìtší mezinárodní federaci ekoogických organizací se èeny v 61 zemích.

4 Tato studie popisuje nebo zmiòuje øadu pøípadových studií i produktù èi zpùsobu využití materiáu. Jejich uvedení nepøedstavuje podporu konkrétní spoeènosti, výrobku, procesu nebo projektu ze strany Hnutí DUHA, ani není garancí ekoogické nezávadnosti. Podìkování Tuto studii umožnia zpracovat ochota desítek idí, které zde není možné vyjmenovat. Hnutí DUHA dìkuje všem, kdo pro její pøípravu vìnovai svùj èas a poskyti informace, odpovìdìi na písemné dotazy èi souhasii s rozhovorem. Zváštní dík potom patøí Mirosavu Patrikovi a Michau Štingovi (Dìti Zemì), Martinu Hoému (MŽP ÈR), Edvardovi Sequensovi (Sdružení Caa), Mirosavu Škopánovi (Asociace pro rozvoj recykace stavebních materiáù), Mirosavu Martišovi (Institut apikované ekoogie Èeské zemìdìské univerzity), Jiøímu Hájkovi (Stavby sinic a žeeznic) a Šárce Vinkerové (ÈEZ).

5 Obsah 1. Shrnutí Úvod Tìžba stavebních surovin v Èeské repubice Zásoby stavebních surovin Tìžba stavebních surovin Environmentání imity tìžby stavebních surovin Spotøeba stavebních surovin Stavební kámen a štìrkopísky Vápence Stavební hmoty Efektivní využívání surovwin Využívání odpadù ze získávání stavebních surovin Zbytkový beton Staveništní odpad Recykace odpadù Stavební a demoièní odpady Recykace koejového ože žeeznic Substituce Odpady spaovacích procesù Odpady z tìžby jiných surovin Substituce jinými stavebními materiáy Snížení koneèné spotøeby surovin Úsporné projektování a životnost staveb Využití existujících staveb Výstavba sinièní infrastruktury Úspora vápencù na odsiøování Závìry a doporuèení Potenciá náhrady pøírodních surovin Doporuèení Poznámky

6 1. Shrnutí Èeská ekonomika je prakticky sobìstaèná v zásobování stavebním kamenem, štìrkopísky a vápencem. Zajiš ování tìchto surovin ovšem pøedstavuje významnou environmentání zátìž. Tìžebny znamenají výrazný zásah do krajinného rázu, nièí cenné pøírodní okaity a stanovištì ohrožených druhù, prašnost, huk, doprava a otøesy zhoršují životní prostøedí v okoních obcích. Zváš veký probém pøedstavuje tìžba v nìkterých chránìných krajinných obastech, pøedevším Èeském støedohoøí, Èeském i Moravském krasu, na Tøeboòsku a v Litoveském Pomoraví. Toto zatížení není možné zcea eiminovat. Lze jej však snížit. Nezbytná je k tomu v prvé øadì redukce cekového objemu tìžby, zmìna jejího postupu a vyouèení dobývání v nejcennìjších okaitách. Tato studie anayzuje první z tìchto probémových okruhù: zkoumá, jaký je potenciá snížení spotøeby stavebního kamene, štìrkopískù a vápencù ve støednìdobé perspektivì, tj. zhruba do roku Tyto suroviny jsou využívány pøevážnì ve stavebnictví, a již pøímo (nezpracované nebo drcené, meté èi prané), nebo ve stavebních hmotách, jako je beton, cement, vápno, matové smìsi aj. Pøedevším vápence ovšem souží rovnìž v daších obastech, napøíkad k odsiøování eektráren, v rùzných prùmysových odvìtvích i v zemìdìství. Anaýzu spotøeby ovšem kompikuje nedostatek, nepøesnost a nevìrohodnost dat. Zejména údaje o využití stavebního kamene a štìrkopískù prakticky neexistují, výzkum je zde proto odkázán na kusé a vemi nepøesné odhady. Zdroje úspor surovin Existuje ceá øada nejrùznìjších øešení, která mohou vést k úspoøe diskutovaných surovin. Jejich potenciá se iší veikostí i prozkoumaností. V øadì pøípadù je jeho kvantifikace pro nedostatek dat èi obtížnou odhadnutenost trendù obtížná. Patí to pøedevším pro marginání pøípady nebo øešení, která mohou pøinést veké úspory, ovšem jen v douhodobé perspektivì a pod podmínkou pomìrnì významných zmìn ekonomického prostøedí nebo prùmysové kutury. Efektivnìjší využívání surovin: pøi tìžbì a primárním zpracování surovin i využívání stavebních materiáù vzniká znaèné množství odpadu. Rùznými zpùsoby využít by byo možné èást vznikající i starší skrývky a výkizù z omù, stejnì jako prosívek z drcení. Asi ètvrtina èeských výrobcù doposud nezpracovává zbytkový beton. Odhady ze zahranièí rovnìž naznaèují, že pøi epší organizaci práce a kontroe na staveništích by moho být ušetøeno pøekvapivì enormní množství materiáu, který je doposud nièen. Recykace odpadních stavebních materiáù: stavební a demoièní odpad je tradiènì považován za nejvýznamnìjší substituent kameniva. V nìkterých pøípadech jej mùže nahrazovat i v pomìrnì nároèných apikacích, napøíkad jako pnivo do betonu. Odhad jeho skuteèného potenciáu kompikuje pøedevším nepøesnost existujících dat. Odhaduje se však, že z objemu využiteného materiáu je v souèasné dobì recykováno koem 10%, zatímco v nìkterých evropských zemích míra recykace dosahuje procent. Substituce nestavebními materiáy: spektrum jiných, pøevážnì odpadních materiáù, které ze ve stavebnictví využít, je pomìrnì široké. 9

7 Nespornì nejvýznamnìjší zdroj pøedstavují odpady spaovacích procesù. Pøedevším popíky a eektrárenskou strusku ze použít pøímo nezpracované nebo v rùzných smìsích jako substituent pøedevším štìrkopískù, ve stavebních hmotách (zejména namísto cementu i kameniva do betonu) a pøedevším k výrobì umìého kameniva. Technický potenciá spotøeby tohoto materiáu je enormní, za souèasných podmínek je ovšem jeho využití vemi imitované. Podmínkou proto zùstává zmìna ekonomického prostøedí a investice do nových výrobních kapacit. Významnìjší ještì mùže být rozvoj zpracování metaurgických strusek, pøedevším potom pøepracování starších had, obsah kterých se odhaduje na stovky miiónù tun. Druhý významný okruh pøedstavují doprovodné suroviny z tìžby jiných nerostù. Významnìjší jsou ovšem pouze regionánì: štìrkopísky z hnìdouhených omù v severozápadních Èechách, umìé kamenivo z keramzitových jíù získávaných na stejném místì, místnì odpady z tìžby nerud, materiá z pøepracování nìkterých pøedevším støedoèeských had po dobývání uhí a rud. Koneènì vemi diverzifikovanou skupinou je substituce nejrùznìjšími jinými stavebními materiáy, a již jde o využití pórobetonù, ehkých betonù, døeva èi nekonveèních staviv, pøedevším sámy a nepáené híny. Nìkteré z tìchto apikací mají jen vemi omezený význam, potenciá jiných mùže výhedovì být vemi podstatný, pøedevším ve výstavbì obytných domù a budov sužeb èi administrativních objektù, ve støednìdobé perspektivì je však jen vemi imitovaný. Obecnì není snadné jej odhadovat, natož potom kakuovat. Snížení koneèné spotøeby: posedním okruhem zdrojù úspor je snížení koneèné spotøeby surovin. Za zmínku stojí ètyøi øešení: úspory pøi projektování a produžování životnosti staveb; epší využití bytového fondu èi materiáovì efektivní zpùsoby bytové výstavby (napøíkad vyhýbání se výstavbì v extraviánech); voba imitovanìjší a tedy rovnìž ménì materiáovì nároèné varianty koncepce výstavby sinic a dánic; snížení výroby eektrické energie z tepených zdrojù, který umožní redukovat potøebu vápence. Potenciá vybraných zdrojù Pro nedostatek dat je odhad skuteèného potenciáu úspor stavebního kamene, štìrkopískù a vápencù kompikovaný. Provést úpný pøehed prakticky není možné. Omezujeme se proto na výèet nìkoika významnìjších a zhruba kvantifikovatených zdrojù. Kvantitativní odhady jsou znaènì probematické. Opírají se o nepøesné statistiky, odhadované produkce a pøedpokádané možnosti využití. Ke konkrétním údajùm je proto tøeba pøistupovat se znaènou rezervou. Mají spíše vemi hrubou, orientaèní roi a jejich souèet rozhodnì nepøedstavuje žádnou hodnotu, kterou by Hnutí DUHA považovao za smìrodatnou jako potenciá substituce pøírodních surovin. Odpady ze zpracování a tìžby kameniva a vápencù: množství odpadù již eží na odvaech, není však znám jejich objem a kvaita je promìnivá. Pokud by se podaøio spotøebovat k substituci kameniva 50% novì vznikajících prosívek - což je pomìrnì reaistické, pøedpokádáme-i vede využití v nezpracovaném stavu do betonu rovnìž možnost jejich stabiizace -, moho by množství dostupného materiáu mírnì pøekraèovat miión tun. Zbytkový beton: technický potenciá rozvoje recykace zbytkového betonu se pohybuje koem m 3. 10

8 Stavební a demoièní odpad: názory na potenciá recykace stavebního a demoièního odpadu využiteného jako substituent pøírodního kameniva se iší. Závisí významnì na - rovnìž vemi variabiních - odhadech objemu produkovaných materiáù. Patrnì nejvíce reaistické odhady dosahují 4 miiónù tun. Metaurgické strusky: nevyužitý potenciá recykace èiní pode konzervativního odhadu asi 0,5 miiónu tun. Daší asi dvojnásobek by bez vìtších obtíží moh pøidat rozvoj pøetìžování zásob v hadách. Nezpracované popíky: maximání potenciá využití nezpracovaných popíkù se pohybuje koem procent, tedy maximánì 1-1,8 miiónu tun tohoto materiáu. Popíky do betonu: potenciá spotøeby popíku ve výrobì betonu je asi o tis. tun vìtší, než v souèasnosti. Nahrazuje pøedevším cement a neze proto výsedky automaticky pøevádìt na objem pøírodní suroviny. Umìé kamenivo: pokud se výraznì zmìní ekonomické prostøedí tak, aby znevýhodòovao využití primárních surovin, a zároveò budou osvìtovým pùsobením mìnìny kuturní pøedsudky a nezájem o tento materiá, považujeme za reaistické koem roku 2010 nahrazovat minimánì 3 miióny tun kameniva umìým kamenivem. V souèasných ekonomických podmínkách je to však zcea nereaistické. Odpady z tìžby jiných nerostných surovin: množství dostupných materiáù není známo, pravdìpodobnì je ae reaistické poèítat minimánì s množstvím koem miiónu tun roènì, pokud pøedpokádáme i pøetìžování starších had a úožiš. Výstavba sinic a dánic: voba aternativní varianty rozvoje dopravních sítí by pode provedené kakuace umožnia za dobu reaizace ušetøit koem 20 miiónù tun štìrkopískù èi stavebního kamene a zhruba miión tun cementu. Úspora vápencù na odsiøování: ekonomický potenciá energetické efektivnosti a obnovitených zdrojù energie umožòuje do roku 2010 snížit spotøebu vápencù na odsiøování asi o tun roènì. Využití možností, které nabízejí kogenerace a moderní technoogie spaování uhí (integrovaný paropynový cykus), by tento objem ještì podstatnì zvýšio. Havní doporuèení Využití potenciáu snížení spotøeby stavebního kamene, štìrkopískù a vápence je bokováno øadou ekonomických, poitických i kuturních bariér. V kapitoe 10 proto pøedkádáme øadu doporuèení adresovaných státu, prùmysu i mìstùm a obcím, která by mìa umožnit jejich pøekonání. Stát reformovat popatky z tìžby nerostných surovin nebo zavést daò z tìžby stavebních surovin tak, aby favorizovay využití odpadù ve stavebnictví, stimuovay jejich maximání využití i efektivní a šetrné nakádání se surovinou a produkty z ní vyrobenými vyouèit skádkování stavebních a demoièních odpadù nebo omezit množství, které smí na skádce zùstat, na 10% pøijímaného objemu. Zároveò je nezbytné 11

9 zcea vyouèit využívání stavebních a demoièních odpadù k rekutivacím a terénním úpravám zøídit na ministerstvu životního prostøedí tabukové místo urèené k aktivnímu výzkumu a zajiš ování praktické podpory využití aternativních materiáù ve stavebnictví zøídit program grantù, pùjèek a garancí na podporu využívání sekundárních stavebních materiáù požadovat maximání možné využití sekundárních materiáù ve veøejných stavebních zakázkách stanovit minimání cí recykace 85% odpadu vznikajícího pøi veøejnými zakázkami financovaných demoicích èi rekonstrukcích staveb do roku 2005, zvážit možnost jeho právní kodifikace a reaizovat vybrané demonstraèní projekty stanovit pøi pøípravì státní poitiky životního prostøedí díèí cíe 85% recykace stavebního a demoièního odpadu a 70% recykace popeovin z energetiky vèetnì tepárenství a metaurgických strusek do roku 2010 koncepènì pracovat na výzkumu spotøeby pøírodních stavebních surovin i produkce odpadù, pøedevším potom na zkvaitnìní a rozšíøení dostupných statistických údajù brát v úvahu spotøebu surovin pøi tvorbì dopravní poitiky, rozhodování o konkrétních projektech a pøípravì i schvaování státního rozpoètu a voit varianty s minimání materiáovou nároèností obnovit pùvodní rozpoèet Státního programu podpory úspor a obnovitených zdrojù energie a kást ve energetické poitice i pøi pøípravì egisativy dùraz na energetickou efektivnost a využívání aternativních zdrojù, pøedevším obnovitených a kogenerace pøi formuaci bytové poitiky, jejích nástrojù i konkrétních opatøení kást dùraz na využití stávajícího bytového fondu, dostavby, pøístavby a rekonstrukce stávajících budov a výstavbu v intraviánech pøipravit koncepci využívání druhotných surovin. dbát pøi rozhodování o stavbách na dodržování povinnosti využít možností recykace jako prioritního zpùsobu nakádání s odpadem Prùmys aktivnì vyhedávat možnosti úspor pøírodních surovin v jednotivých zámìrech pøi jejich projektové pøípravì i reaizaci 12

10 usiovat o maximání upatnìní odpadù z demoic a rekonstrukce staveb, nabízet je k recykaci a zajiš ovat tøídìní na staveništi. Stanovit minimání cí recykace 85% odpadu do roku 2007 do konce roku 2001 pøijmout interní opatøení k minimaizaci odpadù na staveništích ve spoeènostech podnikajících ve stavebnictví vyžadovat maximání technicky dosažitený podí sekundárních surovin a zajištìní maximání možné recykace odpadù z demoic a rekonstrukcí pøi rozhodování o investicích a pøi zadávání projektù pubikovat ve výroèních zprávách èi zváštních, environmentánì zamìøených pravidených pubikacích stavebních spoeèností, projekèních èi architektonických kanceáøí i jednotivých investorù, jaký podí na jejich spotøebì èi navrhované spotøebì stavebních surovin tvoøí sekundární materiáy zpracovat do roku 2005 inventarizaci novì vznikajících èi uožených doprovodných surovin a odpadù na tìžebnách a aktivnì je nabízet k využití Obce a mìsta požadovat maximání možné využití sekundárních materiáù ve veøejných stavebních zakázkách stanovit minimání cí recykace 85% odpadu vznikajícího pøi obecními nebo mìstskými zakázkami financovaných demoicích èi rekonstrukcích staveb do roku 2005 aktivnì podporovat projekty zpracování pøedevším stavebních a demoièních odpadù a vycházet vstøíc zájemcùm o jejich provozování pøi rozhodování o investicích pøedevším do dopravní infrastruktury brát v úvahu spotøebu surovin a voit minimánì materiáovì nároèné varianty, jsou-i rovnìž jinak environmentánì pøijatené aktivnì a cíenì vzdìávat a informovat obèany o možnostech odevzdání stavebního a demoièního odpadu k recykaci, využití sekundárních materiáù ve stavebnictví a úspor stavebních surovin pøi formuaci bytové poitiky, jejích nástrojù i konkrétních opatøení kást dùraz na využití stávajícího bytového fondu, dostavby, pøístavby a rekonstrukce stávajících budov a výstavbu v intraviánech 13

11 2. Úvod Dopady tìžby nerostných surovin se od první pooviny 90. et stay jedním z nejfrekventovanìjších environmentáních témat v Èeské repubice. Bezprostøední pøíèinou se stay kontroverze nad nìkoika konkrétními projekty neúnosného dobývání a zpracování nerostù: cementárnou u Tmanì, kamenoomy na Tustci, v Koberovech i jinde, prùzkumy èi tìžbou ožisek zata v Mokrsku, Kašperských Horách a na Rožmitásku, diskusemi o pøípadném proomení územních ekoogických imitù a obìtování daších obcí povrchovým hnìdouheným doùm v Podkrušnohoøí, podbarvenými ceou øadou daších okáních kontroverzí a obecným takem tìžby na nìkteré chránìné krajinné obasti, zejména Èeské støedohoøí a Èeský kras. Znepokojení veøejnosti je oprávnìné. Pøes nesporná zepšení, ke kterým vedo pøedevším snížení poptávky a èásteèná zmìna pøístupu k tìžbì v prùbìhu posedního desetietí, má tento sektor znaèné environmentání dopady. Nejvìtší probém pøedstavuje zásah do krajinného rázu a èastá ikvidace cenných pøírodních stanoviš, podstatná však bývají rovnìž environmentání a hygienická negativa, zpùsobená v okoních obcích otøesy pøi odstøeech, prašností, hukem z drcení a pøepravou suroviny. Zváš intenzivní probém pøedstavuje dobývání v chránìných krajinných obastech a nìkterých daších hodnotných okaitách. Ukazuje se pøitom, že probém nepøedstavuje nìkoik izoovaných projektù. Tak sektoru na krajinu je všeobecný, jakkoi podéhá regionáním rozdíùm a mezi jednotivými surovinami se iší. Havní suroviny aktuánì èi potenciánì tìžené v Èeské repubice ze rozišit do nìkoika skupin: èerné a hnìdé uhí stavební a prùmysové nerudy uran zato Zato tìženo není a v dohedné dobì patrnì ani nebude, zatímco dobývání uranu je ryche utumováno, bìhem nìkoika et skonèí a environmentání probémy v jeho pøípadì pynou zejména ze starých zátìží. Nejvìtší environmentání negativa s sebou proto pøináší tìžba uhí a nerud. Mìøeno objemem tìžby je postavení obou skupin zhruba vyrovnané, aèkoi reativní význam nerud postupnì roste a množstvím tìžené suroviny již nìkoik et uhí mírnì pøedstihují, mj. kvùi rapidnímu pokesu poptávky po nìm. Zároveò se tyto dvì skupiny podstatnì odišují charakterem tìžby a jejích dopadù. Zatímco v pøípadì uhí je koncentrována do nìkoika doù v pomìrnì úzce vymezených regionech, u nerud vykazuje rozšíøení po ceém území. Hnutí DUHA vždy kado dùraz na systémová opatøení, která považuje za efektivnìjší než partikuární diskuse nad jednotivými zámìry - aè ani tìm není možné se vyhnout. 15

12 Takové prostøedky musí být využity na stranì produkce, kde ovivní místo èi zpùsob tìžby, i spotøeby, aby došo ke snížení poptávky po pøírodních surovinách. Význam opatøení obecného rázu je pro charakter distribuce tìžeben znaèný pøedevším právì v pøípadì nerud. Vymezení tématu studie Právì snížení spotøeby surovin patøí mezi nejúèinnìjší prostøedky ke omezení environmentáních negativ jejich tìžby a zpracování. Tam, kde ji není možné zcea eiminovat, ovšem musí být dopnìno opatøeními, která zajistí, že zbývající objem bude získáván únosnými postupy. Potenciá snížení spotøeby nerud v èeské ekonomice a opatøení, která k jeho využití musí pøijmout stát, obce a mìsta i prùmys, doposud neby systematicky zkoumán. Havním cíem studie Hnutí DUHA je tuto mezeru zapnit. Zkoumané suroviny: studie se zamìøuje na tøi významné suroviny, jejichž tìžba vede uhí pøedstavuje v èeských podmínkách nejvìtší environmentání zátìž: stavební kámen, štìrkopísky a vápenec. Zmenšení spotøeby tìchto nerostù je vede uhí pro omezení negativních dopadù tìžby mineráních zdrojù na našem území rozhodující. Vynechány tedy byy dvì skupiny surovin: dvì pomìrnì široce tìžené suroviny, které ovšem díky charakteru dobývání (pomìrnì maé tìžebny) vìtšinou pøedstavují podstatnì menší zátìž pro prostøedí - dekoraèní kámen a ciháøská surovina nejrùznìjší minoritní prùmysové nerudy (napøíkad sádrovec, grafit, živec, rùzné jíy, kaoín aj.). Jejich dobývání pøedstavuje nesrovnatenì menší zátìž ze dvou dùvodù. Prvním je obecnì menší výskyt a tedy rovnìž poèet tìžeben: v roce 1998 jich byo dohromady 76 [1]. Druhým potom jejich obvyke menší veikost, aèkoi ta není pravidem (výjimku pøedstavují napøíkad nìkterá ožiska kaoínu èi živcù). Zároveò se navzájem podstatnì iší charakterem využití a tedy rovnìž zamìøením pøípadných opatøení k omezení tìžby. K reativnì menšímu environmentánímu významu se zde tedy pøidává obtížná hodnotitenost, zpùsobená znaènou diverzitou úèeù. Ekonomický a technický potenciá: studie zkoumá technický potenciá snížení spotøeby tìchto surovin. Ekonomické imity pro ni tedy nejsou rozhodujícím faktorem. Naopak, mezi možná opatøení, viv kterých na využití tohoto potenciáu hodnotí, patøí rovnìž zmìna ekonomického prostøedí rùznými nástroji, jako je reforma daòové poitiky. To pochopitenì neznamená, že by výzkum a jeho závìry zcea ignorovay ekonomickou reaitu. Zaprvé diskutují, nakoik právì ona využití potenciáu imituje. Pøedevším ae respektují zøejmá omezení a nezkoumají technicky proveditené aternativy k tìžbì, které se možnostem hospodáøství evidentnì zcea vymykají - napøíkad okamžité nahrazení všech tepených eektráren integrovaným paropynovým cykem, který nevyužívá 16

13 vápenec k odsiøování, nebo, budeme-i postupovat ad absurdum, rozemetí dánièní sítì na betonový recykát. Podobnì sbìr demoièních odpadù v maých obcích by sice by teoreticky možný, v cekové bianci však marginání a pøitom výraznì neefektivní. Zkoumaný èasový horizont: výzkum se zamìøuje na opatøení, která ze provést ve støednìdobém èasovém horizontu, tj. zhruba do roku Ten ovšem není striktnì stanoveným cíovým datem, hraje pouze orientaèní roi. Zmínìné nahrazování kasických tepených eektráren integrovaným paropynovým cykem je pøinejmenším u èásti z nich reaistické, avšak poèítat s ním ze až po ukonèení jejich životnosti, tedy pøevážnì v daší dekádì. S ohedem na tento èasový horizont se víceménì omezuje na prakticky vyzkoušená a pomìrnì snadno reaizovatená opatøení. Diskutuje možnosti nìkterých výrazných zmìn pøístupu k rùzným obastem (dopravní, energetická èi daòová poitika), pohybuje se však v rovinì bìžnì diskutovaných a v jiných zemích apikovaných postupù. Nepoèítá proto s výraznou zmìnou obecného ekonomického èi kuturního kontextu. Pøipouští tedy napøíkad zvýšení energetické efektivnosti v míøe, která bya kakuována jako reaistické maximum ve støednìdobé perspektivì, nikoi však tøeba úpnou náhradu dnešní architektury v nové bytové výstavbì døevìnými domy. Zdroje potenciáu: studie zkoumá nejrùznìjší zdroje možného snížení, a již je jím efektivní využívání surovin a produktù, opìtovné zpracování, substituce jinými materiáy i snížení koneèné spotøeby. Dùraz pøitom kade na havní materiáové toky - nezabývá se proto každým okrajovým opatøením, které by moho uspoøit nìkoik tun surovin roènì. S nìkoika specifickými výjimkami (napøíkad diskuse využití nepáené híny v architektuøe) nepracuje s možností substituce jinými nerostnými surovinami - napøíkad betonových tvárnic cihenými. Hnutí DUHA je pøesvìdèeno, že není možné vytaèovat jeden environmentání probém jiným. Náhrada tìžby jinou tìžbou takovým pøípadem nespornì je. Pochopitenì mohou být rozdíy mezi environmentáními dopady dobývání rùzných ožisek a je tedy možné, že právì tøeba substituce vápence a štìrkopísku èi stavebního kamene (beton) ciháøskou surovinou (cihy) by pozitivní efekt mìa. Takový závìr však neze generaizovat a vyžadova by proto detainí zkoumání jednotivých ožisek a dopadù zmìnìných trendù jejich dobývání, což není v možnostech této studie. Diskutovány rovnìž nejsou nìkteré možnosti, které jsou marginání a pøitom environmentánì probematické. Napøíkad sko ze využívat jako stavební materiá do rùzných zásypù èi konstrukce sinièních vozovek [2]. Objem odpadního ska ovšem není pøíiš veký a environmentánì výhodnìjším zpùsobem jeho využití je pøímá recykace, která ušetøí nejen surovinu - navíc pomìrnì specifickou, za kterou je obtížné hedat náhradu -, ae rovnìž množství energie. Podrobnost výzkumu: téma studie je skuteènì široké. Každý z díèích probémù by vyda na samostatný výzkum. Míru detaiu, do kterého jednotivé otázky zkoumá, imituje její rozsah a dostupnost dat, respektive pøedvídatenost trendù. Rozsah práce neumožòuje detainì anayzovat jednotivé probémy. Vìtší pozornost je proto vìnována pøedevším havním zdrojùm (stavební a demoièní odpady, odpady spaovacích procesù aj.), i ty by však mohy být podrobeny podstatnì podrobnìjšímu výzkumu. Spíše okrajové nebo doposud máo známé probémové okruhy studie prakticky jen otevírá. 17

14 Trendy mohou být významnì podmínìny rovnìž faktory, které surovinová poitika neovivòuje, napøíkad bytová výstavba demografickým vývojem a ekonomickou síou domácností. Podrobnost, v jaké jsou diskutovány srovnatenì významné probémy, proto pochopitenì není vyvážená, a to ani v podobném èasovém horizontu. Neze jednoduše stejnì podrobnì anayzovat potenciá náhrady primárních surovin recykovaným stavebním a demoièním odpadem a umìým kamenivem, nemuvì o zvýšení podíu døeva v architektuøe. Samotný nedostatek, nepøesnost a nevìrohodnost statistických údajù èi znaosti trendù také pøedstavují významné omezení. Tyto imity bohuže znamenají, že se výzkum v øadì pøípadù musí omezit na obecná konstatování, máo pøesné odhady a pøíkady. V nìkterých pøípadech studie nejde do podrobností rovnìž proto, že u témat v èeských podmínkách pomìrnì dobøe prozkoumaných má vìtší smys odkázat na existující výsedky i pubikace a omezit diskusi na samotný aspekt spotøeby surovin. Typickým pøíkadem jsou trendy energetické a dopravní poitiky. Struktura studie Studie má tøi havní èásti. První èást popisuje souèasný stav a kontext: kapitoa 3 zkoumá zásoby surovin, jejich tìžbu a souvisosti (trendy tìžby, export, environmentání dopady) kapitoa 4 diskutuje spotøebu reevantních stavebních materiáù. Právì zde se významným omezením ukáza být nedostatek dat, který pøedevším v pøípadì stavebního kamene a štìrkopískù prakticky znemožòuje anayzovat kvantitativní podí jednotivých koneèných úèeù èi sektorù na spotøebì. Druhá èást tvoøí jádro studie. Jejím cíem je hrubì zmapovat potenciá úspor vápencù, stavebního kamene a štìrkopískù. Anayzuje také bariéry a meze, které brání reaizaci jednotivých opatøení - ekonomické, kuturní (napøíkad spotøebiteské návyky a kutura v prùmysu), poitické, technické a v neposední øadì environmentání. Jsou v zásadì tøi zpùsoby, kterými ze snížit spotøebu té které suroviny: (a) redukovat koneènou potøebu, (b) nahradit ji jiným zdrojem nebo (c) využít odpadù, které vznikají pøed spotøebováním zdroje (kvùi máo efektivnímu zpracováním), èi po nìm (pøi ikvidaci výrobku, v našem pøípadì nejèastìji stavby). V našem pøípadì substituentem èasto není jiná primární surovina, nýbrž recykace odpadu odišného pùvodu (pøevážnì prùmysové odpady). V jednom, reativnì okrajovém pøípadì (energosádrovce), mohou sedované suroviny dokonce být nahrazovány recykací ponìkud atypického produktu využití jedné z nich (vápence), pro zjednodušení a pøehednost jej však zaøazujeme mezi substituenty. 18

15 Èást se tedy dìí do ètyø kapito, které se postupnì zabývají potenciáem: efektivního využívání vytìžených primárních surovin (5.) recykace odpadních stavebních hmot (6.) substituce neobnovitených stavebních surovin jinými materiáy, mineráními i obnovitenými (7.) snížení koneèné spotøeby stavebních materiáù (8.). Tøetí èást studie (kapitoa 9) shrnuje poznatky do závìrù, které postupnì anayzují cekový potenciá náhrady pøírodních surovin a shrnují havní doporuèení. 19

16 3. Tìžba stavebních surovin v Èeské repubice 3.1. Zásoby stavebních surovin Stavební suroviny pøedstavují pomìrnì široce rozšíøený nerostný zdroj. V zásadì tedy - pøedevším ve srovnání napøíkad s rudami - neexistují dramatické rozdíy v reativní kvantitì zásob mezi jednotivými, zejména evropskými zemìmi. Rovnìž zásoby stavebních surovin v Èeské repubice jsou pomìrnì veké, zemì je v této obasti vìtšinou reativnì sobìstaèná. Pøesto se urèité rozdíy mezi jednotivými státy evropského kontinentu projevují. Jsou dány pøedevším nìkoika faktory: geomorfoogickým charakterem území. V nížinných územích, jako je napøíkad prakticky ceé Nizozemí, pøirozenì pøevažují sedimenty. charakterem geoogického podkadu. V tomto pøípadì se projevují pøedevším rozdíy mezi státy s reativnì vysokým podíem vápencù - jako je napøíkad Øecko - a ostatními zemìmi, která se odráží v charakteru stavebního kamene. využiteností zásob. Reáná využitenost zásob mùže být imitována ekonomicky (pro vysoké dopravní nákady se v okaitách vzdáených od center spotøeby nevypatí tìžit), hustotou osídení, potøebami ochrany pøírody a krajiny èi pøírodními charakteristikami území - napøíkad teoreticky znaèné zásoby stavebního kamene ve vysokých poohách z technických i ekonomických dùvodù èasto neze tìžit. Tyto aspekty se projevují v rozdíech mezi Èeskou repubikou a ostatními evropskými státy, stejnì jako v odišnostech mezi regiony v rámci zemì. Typický pøíkad pøedstavuje vápenec, v nìkterých zemích havní stavební surovina tradièní architektury, jinde - napøíkad u nás - prakticky dopòkový zdroj, využívaný pouze pro víceménì speciaizované úèey. Konkrétní objem zásob podéhá urèité dynamice, která je podmínìna ekonomickými faktory, environmentáními imity a prioritami rozvoje území. Pro potøeby této studie pracujeme s extrémnì optimistickou variantou: do cekového objemu poèítáme veškeré geoogické zásoby. Kakuovat aespoò s èástí nebianèních zásob teoreticky ze - cena suroviny by teoreticky mìa se zmenšujícími se zdroji stoupat - naproti tomu zahrnutí vázaných zásob, využití kterých brání mj. i environmentání ohedy, reaistické vìtšinou není. Na druhé stranì je tøeba poznamenat, že vypovídací schopnost údaje o objemu zásob je v pøípadì stavebního kamene a štìrkopískù jen omezená, nebo zahrnuje pouze výhradní ožiska. Nevýhradní ožiska se pøitom na souèasné tìžbì podíejí nižšími desítkami procent (podrobnìjší diskusi viz kapitoa 3.2.). Pøípadná kakuace životnosti je navíc dáe kompikována metodickými obtížemi, nebo se mìní nejen objem, ae pøedevším rychost jejich odtìžování. Pro potøeby této studie pracujeme s pøedpokadem tempa tìžby odpovídajícího prùmìru druhé pooviny 90. et ( ). 20

17 Stavební kámen: je nejrozšíøenìjší stavební surovinou v Èeské repubice: významnìjší ožiska chybí pouze v šesti vìtšinou nížinných okresech [3]. Èeské zásoby jsou odhadovány na zhruba 6,4 miiardy tun, z toho koem 420 miiónù tun (asi 7 procent) tvoøí zásoby nebianèní [4]. Životnost známých zásob zásob za daných pøedpokadù èiní asi 240 et. Regionání rozmístìní ožisek není zcea rovnomìrné. Vìtšina v nich je soustøedìna v Èeském masívu, zatímco v moravskosezské èásti Západních Karpat jsou pouze ojedinìá ožiska. Dùvodem zde není pouze maá absoutní rozoha tohoto území, ae rovnìž reativnì maý poèet kvaitních ožisek. Ložiska vukanitù jsou soustøedìna pøedevším v severozápadních Èechách (Èeské støedohoøí a Doupovské hory), v menší míøe rovnìž na daších místech pøevážnì Èech (Podkrkonoší, Èeskoipsko aj.). Hubinné vyvøeiny se soustøeïují v prvé øadì ve støedních, západních a èásteènì jižních Èechách, Žeezných horách a na Brnìnsku. Regionánì metamorfované horniny, jako jsou ruy, jsou rozoženy v menších cecích distribuovaných víceménì po ceém území, pøedevším ae v Èechách. Urèitý význam mají rovnìž usazeniny (droby Nízkého Jeseníku a Drahanské vrchoviny, rovnìž okoí Prahy). Obecnì ožiska pøevažují v èenité krajinì, chybí naopak v rozsáhých nížinách, jako je Poabí èi moravské úvay. Zejména s ohedem na geomorfoogii èeské krajiny jsou proto ožiska stavebního kamene obecnì podstatnì rozšíøenìjší, než je tomu u štìrkopískù. Regiony, ve kterých absentují, jsou navíc reativnì maé, a není proto nezbytná substituce: spotøebu ze snadno uspokojit importem ze sousedních území. Štìrkopísky: geomorfoogická charakteristika èeské krajiny je pøíèinou obecnì menších zásob i více imitovaného rozšíøení štìrkopískù. Cekové zásoby byy stanoveny na asi 4,2 miiardy tun, z toho asi 430 miiónù tun (10%) tvoøí nebianèní [5]. Životnost by pøi prùmìrné roèní tìžbì výhradních ožisek koem 20 miiónù tun moha èinit asi 210 et. Reánì však neze poèítat s výraznìjším rozšíøením mimo již tìžená ožiska. V takovém pøípadì ovšem životnost nìkoikanásobnì pokesne. Evidováno je 219 výhradních ožisek [6], co do poètu - nikoi ovšem podíu na tìžbì - však pøevažují nevýhradní. Ložiska štìrkopískù jsou koncentrována pøevážnì v nížinách, zejména potom v nivách vekých øek. Mezi nejvýznamnìjší obasti patøí Poabí (nivy Labe a jeho pøítokù vèetnì Doního Povtaví), jižní Èechy (Lužnice a Nežárka), Pomoraví (úvay), nivy støední a doní Dyje a jejích pøítokù, stejnì jako nìkterá území severní Moravy (Odra, Opava). Obvyke ménì kvaitní gacigenní písky se vyskytují zejména v nìkterých regionech severních Èech a severní Moravy. Vápence: na rozdí od štìrkopískù a pøedevším potom stavebního kamene jsou èeská ožiska vápencù omezena pouze na nìkoik pomìrnì imitovaných regionù. Cekové zásoby èiní 4,9 miiardy tun, z toho 496 miiónù tun (10 procent) nebianèní [7]. Teoretická životnost by se tedy pøi roèním objemu tìžby asi 11 miiónù tun mìa pohybovat koem 450 et. V tomto pøípadì ovšem jakékoi úvahy o životnosti dáe kompikuje skuteènost, že vápence neze chápat jako uniformní jednotku, nýbrž pøedstavují nìkoik rùzných druhù surovin podstatnì odišné kvaity, využití i životnosti zásob. Navíc uvažovat s vytìžením zásob, které èasto tvoøí podkad mimoøádnì cenných pøírodních území (Páava, Èeský a Moravský kras aj.) je u vápencù zcea nereaistické. Evidováno je 108 ožisek, z toho v souèasné dobì tìženo 29 [8]. 21

18 Nejvýznamnìjší obastí výskytu vápencù je Barrandien - tedy v zásadì Èeský kras. Významné zásoby se nacházejí rovnìž v nìkoika daších významných regionech - Moravském krasu, Žeezných horách, støední Moravì a jižním Sezsku, Páavì, Pošumaví èi podhùøí Krkonoš, Jizerských hor a Jeseníkù Tìžba stavebních surovin Spotøebu nerostných stavebních materiáù v pøevážné vìtšinì zajiš uje tìžba primárních surovin, sekundární zdroje mají spíše marginání význam. Cekový objem domácí tìžby je pøitom rozhodující pro posouzení environmentáních dopadù, zatímco pøi anaýze možností jejich omezení bude kíèová spotøeba. V této kapitoe proto diskutujeme postavení, trendy a sociání i environmentání kontext tìžby i zpracování stavebního kamene, štìrkopískù a vápencù vèetnì vyvážených surovin. Domácí spotøebou vèetnì importu se zabývá kapitoa násedující. Na spotøebì se rozhodující mìrou podíí domácí tìžba, zatímco import ji dopòuje pouze nìkoika procenty. Podobnì rovnìž reativní podí exportovaných materiáù v cekovém objemu dobývání stavebních surovin v Èeské repubice není pøíiš veký. Pøíèinou je cena surovin, pomìrnì nízká ve vztahu k jejich veké mase. Není proto efektivní transportovat vytìžené nerosty na veké vzdáenosti, což potenciá mezinárodního obchodu ve srovnání s kovy, uhovodíky èi prùmysovými surovinami znaènì imituje. Pøesto neze postavení exportu a importu v bianci tìžby a spotøeby stavebních surovin opominout. Kíèové stavební suroviny jsou v Èeské repubice dobývány výhradnì v povrchových tìžebnách. Ojedinìé historické hubinné tìžby vápencù pøedstavují výjimeèný pøípad a byy podmínìny spíše geoogickou situací. Regionání distribuci tìžby ovivòuje vzájemné pùsobení pøírodních podmínek a sociánì ekonomických faktorù. U kovù èi paivoenergetických surovin díky jejich reativní vzácnosti a pomìrnì vysoké cenì pøevažuje viv geoogických charakteristik. Kíèovou roi pøi rozhodování o tìžbì proto hraje kvaita ožiska, zatímco význam jeho pøístupnosti èi dopravní vzdáenosti je spíše marginání. Mùže se tak stát, že napøíkad Spojené státy a Chie produkují zhruba stejné množství - koem 17% svìtové produkce každý - mìdi, aèkoi jejich podí na spotøebì tohoto kovu je pochopitenì nesrovnatený [9]. Naproti tomu u stavebních surovin pøevažuje viv sociánì ekonomických podmínek, jako jsou dopravní vzdáenosti èi nároènost tìžby i pøepravy ve vyšších poohách. Tìžebny jsou proto koncentrovány nejèastìji v bízkosti center spotøeby èi tras zajiš ujících evnou dopravu (veké øeky - v našem pøípadì Labe, moøské pobøeží v severoevropských zemích). V èeské praxi to znamená pøevažující význam domácí tìžby, reativnì maý podí exportu na dobývání a témìø úpnou absenci tìžby v horských obastech. V rámci Èeské repubiky samotné se - s výjimkou právì vysokých pooh - ovšem význam sociánì ekonomických faktorù na rozdíy mezi regiony opìt potaèuje, nebo popuace a tedy rovnìž poptávka je rozmístìna víceménì rovnomìrnì. Distribuci tìžby tak opìt ovivòují v prvé øadì pøírodní charakteristiky: rozmístìní ožisek v území. Zváštì je tento faktor významný zejména v pøípadì nerostù s významnìji imitovaným výskytem, ze surovin sedovaných touto studií tedy pøedevším u vápence. Vzdáenost mezi produkcí a spotøebou se postupnì zvìtšuje. Zatímco tradièní architektura využívaa okáních zdrojù v nejužším sova smysu, s rozvojem dochází ke 22

19 koncentraci tìžeben, produžování dopravních vzdáeností a unifikaci stavebních technik. Pøesto vzdáenost center spotøeby zùstává kvùi reativnì krátkým rentabiním dopravním vzdáenostem nadáe vede pøirozeného rozožení ožisek kíèovým faktorem ovivòujícím tìžbu. Zváštní roi pøitom hrají rozsáhé, materiáovì mimoøádnì nároèné stavby, které významnì zvyšují poptávku po stavebních surovinách v regionu, napøíkad dánice. Výstavba zpracovateských závodù - pøedevším cementáren a vápenek - potom vytváøí interaktivní efekt, nebo je na vìtší ožiska zpracovávané suroviny vázána, na druhé stranì ovšem jejich vybudování poséze vede k intenzivní expoataci zdroje. Naproti tomu minimání viv na souèasnou distribuci tìžeben mìy environmentání imity. Minimánì se na nich napøíkad projevuje existence chránìných krajinných obastí: omy a pískovny byy vìtšinou otevøeny pøed vznikem CHKO, respektive v dobì pøed rokem 1992, kdy jejich ochranný režim by pouze vemi sabý. Ohedy na zájmy ochrany pøírody proto hráy významnìjší roi pouze u maopošných chránìných území, nebo nejvýznamnìjší z nich vìtšinou vznika døíve než CHKO a rovnìž míra ochrany bya vìtší. Tento faktor se aespoò èásteènì podepsa na absenci tìžby v nejcennìjších jádrových okaitách dnešních chránìných krajinných obastí, napøíkad na soiterních kopcích Lounského støedohoøí, centráním Karštejnsku èi havním høebeni Pavovských kopcù. Stávající objem i charakter dobývání vedou k rozsáhým negativním dopadùm na životní prostøedí a zejména v pøípadì vìtších tìžeben, kvaitnìjších území a vìtší koncentrace tìžby pøekraèují imity únosnosti krajiny. K zajištìní jejich respektování bude nezbytné mimo jiné snížit cekový objem využívání zdrojù. V této kapitoe se proto zabýváme využíváním domácích zdrojù stavebních surovin a jeho sociáními a environmentáními souvisostmi. Objem a charakter tìžby Objemy tìžby jednotivých stavebních surovin v Èeské repubice jsou v posedních etech víceménì stabiní. Stavební kámen: tìžba stavebního kamene je soustøedìna pøedevším v severozápadních (Èeské støedohoøí, Chebsko), jihozápadních (Pzeòsko) a støedních Èechách, na severní a støední Moravì. Prakticky s výjimkou rozsáhejších nížin (Poabí, moravské úvay, Ostravsko) a vysokých horských pooh se však tìžebny ve vìtší èi menší míøe nacházejí na ceém území. Tìží se nejèastìji kvaitní vyvøeé horniny (70% podí), v menší míøe potom metamorfované (20%) a usazené (10%) [10]. Cekový objem tìžby stavebního kamene pøesahuje 30 miiónù tun - v roce 1997 èini neceých 33,3 mi. tun. Surovina bya dobývána ve 231 omech, prùmìrná roèní tìžba na jednom ožisku èiní pøes 140 tis. tun. Výhradní ožiska se v roce 1997 na tìžbì podíea 88%, nevýhradní 12 procenty. Objemy dobývání z nevýhradních ožisek bývají podstatnì menší než v pøípadì výhradních (pøes 160, respektive 80 tis. tun)[11]. Prùmysu v Èeské repubice dominuje nìkoik vekých spoeèností, které pøevážnì kontroují tìžebny s vekými objemy dobývané suroviny. 23

20 Tab. 1. Deset nejvìtších producentù stavebního kamene v roce 1998 Zdroj: kakuace Hnutí DUHA pode ÈBÚ et ZSDNP 1999 [12] Pozn.: tabuka zahrnuje pouze tìžbu samotných firem, nikoi jejich dceøiných spoeèností. Napøíkad Spojené štìrkovny a pískovny jsou rovnìž 100% vastníkem firmy Tostein, provozovatee omu v Obramovicích, který roènì produkuje daších témìø tun stavebního kamene. Deset nejvìtších producentù se na cekovém objemu dobývaných surovin podíí asi 55 procenty. Vede toho ovšem existuje ceá øada drobnìjších tìžaøù, èasto provozujících jen jediný om: cekem stavební kámen v Èeské repubice tìží 95 firem [13]. V øadì pøípadù jde o spíše maé tìžebny okáního významu. V Nìmecku ve dvou tøetinách omù pracuje ménì než 10 zamìstnancù [14]. Vytìžený kámen se drtí a na sítech tøídí na frakce. Poté je dodáván pøímo spotøebitei (zejména vìtší projekty) nebo distribuèním firmám. Štìrkopísky: dobývání štìrkopískù se pøirozenì koncentruje zejména do niv vekých øek - v Poabí (Labe, Jizera, Ohøe, doní Vtava, Orice), moravských úvaech (Morava a Dyje), jižních Èechách (Lužnice a Nežárka) aj. S výjimkou nìkoika gacigenních ožisek v severních Èechách a na severní Moravì mimo nivy prakticky chybí. Tìžba je tedy distribuována podstatnì nerovnomìrnìji než v pøípadì stavebního kamene. V roce 1997 èinia ceková tìžba štìrkopískù asi 29,9 miiónù tun. Prùmìrné množství suroviny vydobyté roènì na jedné z 182 tìžeben èinio 165 tis. tun. Nevýhradní ožiska, která poètem pøevažují (108), se na tìžbì podíejí 30 procenty. Tìžebny jsou zde totiž podstatnì menší: prùmìrný objem vytìžených štìrkopískù zde však èiní jen 164 tis. tun, zatímco na výhradních 285 tis. tun [15] Ve srovnání se stavebním kamenem je tedy tìžba štìrkopískù soustøedìna do menšího poètu tìžeben. Naproti tomu ae koncentrace vastnictví je menší: v roce 1998 v této obasti aktivnì podnikao 116 firem. Podí deseti nejvìtších spoeèností na tìžbì je srovnatený (50%). Vytìžené písky a štìrkopísky se èasto perou kvùi odstranìní jíovitých èástic, sí ují, hrubší frakce rovnìž nìkdy drtí. Obchod s nimi je obdobný jako u stavebního kamene. 24

21 Tab. 2. Deset nejvìtších producentù štìrkopískù v roce 1998 Zdroj: kakuace Hnutí DUHA pode ÈBÚ et ZSDNP 1999 [16] Pozn.: tabuka zahrnuje pouze tìžbu samotných firem, nikoi jejich dceøiných spoeèností. Vápence: podobnì jako v pøípadì štìrkopískù je tìžba vápence imitována na pomìrnì maé regiony, dané geoogickými charakteristikami území: nejvíce omù je soustøedìno v Barrandienu (Èeský kras) a na støední Moravì (Moravský kras, Pomoraví, Hranice), daší jsou roztroušeny jinde. Tìženo je 29 ze 108 evidovaných ožisek, cekový objem tìžby se pohybuje koem 11 miiónù tun [17]. Tìžba vápencù je charakteristická reativnì vekými omy. 60 procent tìžeben produkuje více než tun suroviny, hranici miiónu tun pøesahuje ceá desetina z nich [18]. Vìtšina provozovateù vastní jen jediný om - co do poètu tìžeben tedy, na rozdí od stavebního kamene a štìrkopískù, nejsou mezi jednotivými spoeènostmi vìtší rozdíy. Výraznì se ovšem iší objemy tìžby. Produkci dominuje nìkoik vekých producentù. Šest spoeèností, které produkují více než 1 miión tun, se na tìžbì u nás podíí témìø 80 procenty [19]. Tab. 3. Pìt nejvìtších a pìt nejmenších producentù vápence v roce 1998 Zdroj: kakuace Hnutí DUHA pode ÈBÚ et ZSDNP 1999 [20] 25

22 Vápence neze chápat jako uniformní surovinu, nebo jsou užívány k pomìrnì širokému spektru úèeù, èásteènì v závisosti na kvaitì (obsahu CaCO 3 ). Koneènou spotøebu diskutujeme v kapitoe 4.2. Nejvìtší èást vytìžených vápencù je využívána k výrobì stavebních hmot - vápna a cementu. V Èeské repubice je nyní v provozu šest cementáren a sedm vápenek [21]. Situovány jsou obvyke v bezprostøední bízkosti vekých omù (napøíkad Èertovy schody, Èížkovice, Prachovice, Veké Hydèice, Mokrá). V oboru došo bìhem 90. et k pomìrnì výrazné koncentraci. Trendy objemù tìžby V objemu tìžby došo po roce 1989 k výraznému a rychému pokesu, jehož pøíèinou byo znaèné snížení spotøeby. K nìmu došo v dùsedku kombinace ekonomické deprese, výraznì efektivnìjšího chování stavebního prùmysu (šetrnìjší nakádání s materiáy) a douhodobìjší zmìny orientace ekonomiky, ve které podstatnì pokes význam vekých, materiáovì nároèných staveb, jako jsou paneová sídištì èi veké pøehrady. V prùbìhu dekády množství dobývané suroviny postupnì, by s fuktuacemi, opìt stoupao, nikdy však nedosáho úrovnì 80. et. MŽP pøitom konstatuje, že v posedních etech opìt síí tak na povoování nových otvírek tìžeben stavebních surovin...snaha po nových otvírkách se koncentruje do obastí, které jsou již stávající tìžbou douhodobì postiženy [22]. Rovnìž douhodobì mùžeme sedovat zøetený rùst tìžby. Propad po roce 1989, zpùsobený úpnou zmìnou ekonomických podmínek, jež se odrazia rovnìž na poptávce, jej ponìkud pozmìòuje. Nicménì je evidentní shodný trend, který by pouze krátkodobì narušen. Nadáe je ovšem tìžba primárních surovin ve výrazné míøe ovivnìna jednotivými zámìry èi ekonomickými trendy, a již v ceostátním mìøítku, nebo regionánì. Napøíkad diskutovaný projekt nové cementárny u Tmanì by zvýši cekovou tìžbu vápencù v zemi o více než 10 procent. Podobnì zásadní roi pro objem tìžby stavebního kamene mùže místnì hrát výstavba dánic. Napøíkad zaøazení tahu D3 (Praha-Èeské Budìjovice-státní hranice) do programu výstavby dopravních sítí povede pravdìpodobnì k otvírce nových ožisek v regionu. Cekový objem tìžby v pøíštích etech bude záviset pøedevším na trendech ve stavebnictví, ovivnìných obecným vývojem ekonomiky i jednotivými rozsáhejšími projekty. Ke konkrétním kakuacím je tøeba pøistupovat s urèitou opatrností: napøíkad odhad ministerstva prùmysu a obchodu, který pøedpokáda po roce 2000 domácí spotøebu cementu koem kg/obyvatee, tedy 5,8-6,0 mi. tun [23], se evidentnì nevypòuje - ostatnì názor producentù by již døíve podstatnì støízivìjší - asi 450 kg/obyv. [24] a nemìní se [25]. Export Export stavebních surovin a prvovýrobkù zaznamena na zaèátku 90. et prudký rùst. Zmìna bya skuteènì dramatická: absoutní objem vyvážených materiáù se v jednotivých 26

23 pøípadech zvýši na mnohonásobek. Extrémní pøípady pøedstavují stavební kámen, jehož vývoz by v roce 1994 ve srovnání s rokem 1989 osmnáctinásobný, a cement, u kterého došo k rùstu na dvacetinásobek. Významnì však narost i export nìkterých jiných materiáù (štìrkopísky, surový vápenec). Reáný podí tohoto exportu na spotøebì však až na výjimky neby v ceostátním kontextu pøíiš veký. Objem vývozu do roku 1989 by natoik nízký, že ani mnohonásobné zvýšení se pøíiš nepromíto do cekového objemu tìžby a podíeo se na nìm zhruba 10 procenty. Aèkoi vzrost jeho reativní význam, nikdy nepøedstavova faktor rozhodující mìrou determinující objemy a trendy tìžby. Výjimku pøedstavuje cement, u kterého objem exportu dosáh znaèných reativních hodnot, v absoutním mìøítku pøesáh pokes výroby: rozdí exportù v etech èiní 1,9 mi. tun, zatímco ceková výroba pro domácí potøebu i vývoz kesa o 1,5 miiónu [26]. V roce 1992, kdy export kuminova, se na èeské výrobì cementu podíe 38 procenty [27]. Zhruba od roku 1993 objem exportu jednotivých materiáù postupnì kesá. V roce 1997 èini podí vývozu na cekové tìžbì stavebního kamene a štìrkopískù z vyhrazených i nevyhrazených ožisek asi 1,3 procenta. Dochází ovšem k urèitým meziroèním fuktuacím - napøíkad v roce 1998 vývoz tìchto dvou komodit stoup oproti normáu pøedchozích nìkoika et zhruba na dvojnásobek díky masivnímu vývozu do Poska. Export cementu se v posedních etech pohybuje nad 20% produkce [28]. Pomìrnì vysoký podí exportu se udržuje rovnìž u vápna, kde èiní asi 15 procent [29]. Na druhé stranì je ae pokes nesrovnatenì pomaejší, než by rùst zaèátkem 90. et, a množství vyvážených materiáù ještì zdaeka nedosáho hodnot, na kterých se pohybovao pøed skokem v etech Ty však zøejmì byy nepøirozenì nízké a v èasovém horizontu sedovaném touto studii - tj. asi do roku se na nì zøejmì ani nevrátí, již jen pùsobením pøirozené regionání výmìny v pohranièních obastech, která bude zøejmì existovat i v budoucnu, by pravdìpodobnì s vyrovnanìjší biancí. Faktem ovšem zùstává, že export hraje v cekové bianci tìžby v Èeské repubice spíše marginání roi. Výjimku pøedstavují cementáøské vápence. Podstatnìjší než absoutní hodnoty je ovšem pro anaýzu exportních trendù jejich regionání distribuce. Vývoz se dramaticky zvýši pøedevším z ožisek v pohranièních okresech a podé Labe a doní Vtavy. Došo tak k tomu, že v tìchto regionech - typickým pøíkadem je chránìná krajinná obast Èeské støedohoøí - by pokes tìžby podstatnì nižší než jinde a v nìkterých k nim ani nedošo [30]. Jev opaèný k ceostátním trendùm - nárùst tìžby - by zaznamenán pøedevším v okrese Jindøichùv Hradec [31]. Pøíèinou jsou maé dopravní vzdáenosti, které umožniy udržet mimoøádnì nízkou cenu, podstatnì nižší než u suroviny z domácích nìmeckých a rakouských zdrojù. Levná odní doprava po vekých vodních tocích tento pohranièní efekt prodoužia po Labi a Vtavì do vnitrozemí. Vývozem se producenti snažii využít výhody výraznì evné suroviny a boomu stavebního trhu v nových nìmeckých spokových zemích k vyrovnání pokesu domácí poptávky. Nìkteøí producenti dokonce na exportu zaožii svoji investièní strategii. Napøíkad britská spoeènost Wimpey privatizovaa podnik Severokámen, dominující produkci kameniva v severních Èechách (pozdìji jej pøevza rovnìž britský Tarmac), s expicitním cíem opøít podnikateský zámìr o export do Nìmecka [32]. Podobnì Heideberger Zement pánova stavbu nové cementárny v Èeském krasu s tím, že tøetina produkce bude urèena na vývoz [33]. 27

24 Sociání význam V tìžbì stavebního kamene, štìrkopískù a vápencù pracuje témìø idí [34], na zamìstnanosti se tedy podíí asi 0,1 procenta [35]. Jde o zhruba 6,2% cekového poètu idí zamìstnaných u nás v tìžbì nerostných surovin [36]. V dùsedku propadu tìžby došo na zaèátku 90. et k výraznému snížení poètu zamìstnancù. Struktura zamìstnanosti se iší pode toho, zda jde o dobývání primární suroviny, nebo zpracovateský provoz. Jednotivé tìžebny zamìstnávají obvyke reativnì maý poèet idí, jsou široce distribuovány a obvyke pøedstavují rurání pracovní pøíežitosti, èasto v maých obcích. Snad s výjimkou nejvìtších omù tedy obvyke nejsou rozhodujícím zamìstnavateem v pøísušné obci. Naproti tomu cementárny a vápenky obvyke pøedstavují prùmysové provozy koncentrující na jednom místì reativnì veký poèet pracovních míst Environmentání imity tìžby stavebních surovin Tìžba nerostných surovin je èinnost, která svým charakterem znaènì negativnì ovivòuje životní prostøedí. Úpnì mìní pùvodní charakter území, vyžaduje masivní pøesuny hornin a jejich ukádání, èasto pøináší negativní environmentání vivy pøevážnì okáního charakteru od kontaminace toxickými átkami až po prašnost. Dobývání stavebních surovin v Èeské repubice není výjimkou. Vede uhí jde o nejvýznamnìjší skupinu nerostných surovin tìžených v zemi. Ceková tìžba nerud, mezi kterými touto studií sedované suroviny - tedy stavební kámen, štìrkopísky a vápence - výraznì dominují, svým objemem mírnì pøekraèuje dobývání hnìdého a èerného uhí i ignitu dohromady [37]. Ve srovnání s uhím je negativní efekt tìžby stavebních surovin ponìkud omezen širokou distribucí ožisek v území, takže nedochází k projevùm extrémní koncentrace rozsáhých tìžeben, jež se projevuje pøedevším v Podkrušnohoøí. Nicménì i zde v nìkterých pøípadech k výraznìjší koncentraci zejména omù dochází: nejprobémovìjší pøípady u nás pøedstavují Èeské støedohoøí a Èeský kras. Nejvýznamnìjší environmentání dopady tìžby stavebních surovin u nás jsou zásahy do krajinného rázu, ikvidace hodnotných pøírodních okait, zmìny vodního režimu a mikrokimatu, otøesy, huènost, prašnost, zatížení nákadní automobiovou dopravou a ukádání odpadù. Zmìna krajinného rázu: pøedevším tìžba stavebního kamene a vápencù vede k výrazné zmìnì krajinného rázu. Zváštì intenzivní je tento projev v pøípadì kamenoomù na víceménì soiterních morfoogických eevacích, èastých pøedevším v severních Èechách. Prakticky zcea odtìženy tak byy kopce Vršetín a Tachov, pùvodní pán tìžby pøedpokáda obdobný osud rovnìž v pøípadì Tustce èi Maršovického vrchu. Ovšem i tìžebny, které nezpùsobí pøemìnu osamìého vrchu v terénní vnu, èasto pøedstavují významný zásah do krajinného rázu. Pøevážnì èenitý reiéf èeské krajiny vede ke konstrukci stìnových omù, jež sice nemusí ikvidovat eevaci jako ceek, nicménì jsou rovnìž znaènì pohedovì exponované. Vyšší objem dobývání a s ním korespondující veikost tìžebny, typický, zdaeka však ne výuèný, napøíkad 28