Interoperabilita. Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Vedoucí oddělení koncepce infrastruktury

Transkript

1 Interoperabilita Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Vedoucí oddělení koncepce infrastruktury

2 Dopravní politika EU Klíčové dokumenty EU k dopravě: Strategie Evropa 2020 (snížení emisí, zvýšení energetické účinnosti a podílu energie z obnovitelných zdrojů) Bílá kniha o dopravě (Plán jednotného dopravního prostoru k vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje) Legislativní rámec pro programové období (priorita podpory dobudování síťových železničních koridorů TEN-T jako klíčový nástroj budování nízkouhlíkové ekonomiky) Vize cílem EU do roku 2030 je: převést více než 30 % nákladní silniční dopravy na železniční a vodní, dobudovat multimodální páteřní síť TEN-T (tzv. Core Network ), priorita ve financování pro odvětví železnic, zejména dokončení transevropské železniční sítě. 2

3 Česká železnice a evropská dopravní politika Evropská unie si klade za cíl zvýšit tržní podíl železniční dopravy, a to zejména z důvodu diverzifikace rizik a zajištění energetické bezpečnosti. Budoucí význam ovlivní následující faktory: Vytváření jednotného železničního prostoru je nutné zabránit diskriminaci zemí, které oddělili provozování infrastruktury od dopravců. Zavádění interoperability jako nástroje zvýšení konkurenceschopnosti železnice silniční, letecká i vodní doprava je plně interoperabilní Rozvoj spojení Evropa Asie Evropská unie hledá alternativní železniční spojení vůči stávající lodní dopravě mezi Evropou a Asií. Důvodem je riziko ropné krize, kdy lodní doprava nemá vyřešenu otázku alternativního zdroje energie. 3

4 Politika TEN-T v rámci hlavní sítě TEN-T vytvoření tahů: pro rychlou osobní dopravu pro nákladní dopravu (+ nařízení 913/2010) plán ztrojnásobení evropské sítě VRT do roku dobudování evropské sítě VRT do roku 2050 rozvoj tahů pro nákladní dopravu 4

5 Síť TEN-T a interoperabilita 5

6 6 Nová síť TEN-T

7 Příležitosti a hrozby Příležitosti: ropná krize nejrychlejší dopravní prostředek na střední vzdálenosti kapacitní a rychlá doprava v aglomeracích Hrozby: nedostatek kapacity na rozdíl od např. silniční infrastruktury jsou zde předepsána přísná technická kritéria (hodnoty s odchylkami, systém měření apod.) nutná pro bezpečný provoz, jejichž nedodržení má za následek trestní odpovědnost udržujících zaměstnanců - nutný důraz na kvalitní diagnostiku nízká rychlost příliš dlouhá modernizace jednotlivých klíčových tratí nedostatečná harmonizace podmínek objíždění ČR ČR se stane periferií uprostřed Evropy Koncepce rozvoje ŽDC 7

8 Dokumenty Orientační plán rozvoje infrastruktury podklad pro financování SŽDC, požadován směrnicí o jednotném železniční prostoru Dopravní sektorové strategie podmínka financování staveb EU Strategický obchodní plán podrobné rozpracování, požadován směrnicí o jednotném železničním prostoru 8

9 Definice interoperability Cíl: Zajistit bezpečný a nepřerušovaný provoz vlaků dosahujících stanovených úrovní výkonnosti. Nástroje: Tato schopnost je založena na všech předpisových, technických a provozních podmínkách, které musí být dodrženy v zájmu splnění základních požadavků. 9

10 Definice interoperability 10

11 Základní právní předpisy Směrnice ES o interoperabilitě a bezpečnosti jsou pro členské státy ES závazné a ty je musí promítnout do národní legislativy Národní legislativa: Zákon 266/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o drahách Nařízení vlády č. 133/2005 Sb. o technických požadavcích na provozní a technickou propojenost evropského železničního systému. Vyhláška MD č. 352/2004 Sb. o provozní a technické propojenosti evropského železničního systému ve znění vyhlášky č.377 /2006 Sb. Sdělení MD č. 111/2004 Sb., o výčtu železničních drah zařazených do evropského železničního systému 11

12 Směrnice o interoperabilitě Rozdělují železniční systém do řady subsystémů (strukturální a provozní) zahrnujících infrastrukturu, vozidla i provoz Pro každý subsystém se stanovují základní požadavky na konstrukční a provozní podmínky Pro jednotlivé subsystémy resp. součásti subsystémů jsou zpracovány TSI V TSI jsou podrobně definovány vzájemné vazby s dalšími subsystémy a vazby na evropské normy Pro zabezpečení interoperability železnic jsou členské státy Unie povinny garantovat dodržení stanovených konstrukčních, výkonových a bezpečnostních parametrů 12

13 Směrnice o interoperabilitě směrnice 96/48/ES, 2001/16/ES byly nahrazeny směrnicí 2008/57/ES, která sjednocuje základní právní rámec pro vysokorychlostní i konvenční železniční systém a současně deklaruje záměr vytvoření technicky jednotného evropského železničního systému definují strukturální a provozní subsystémy stanovují základní požadavky pro každý subsystém předpokládají přijetí technických specifikací pro interoperabilitu (TSI) pro každý subsystém nebo jeho části stanovují povinnost splňovat TSI pro nové stavby, modernizované tratě i schvalovaná vozidla 13

14 Směrnice o interoperabilitě Stanoví členským státům, aby v případě nově budovaných nebo modernizovaných drah byly v zájmu jejich technické, konstrukční a bezpečnostní propojenosti dodržovány jednotné technické specifikace pro interoperabilitu (propojenosti dále jen TSI) Povinnosti se dotýkají především vlastníků a provozovatelů drah a dopravců Jednotlivé povinnosti vyplývají z Technických specifikací pro interoperabilitu přímo platné předpisy EU (nařízení Evropské komise) 14

15 TSI Jsou přímo platné právní předpisy Společenství Lze je nalézt v Úředním věstníku EU a to i česky, i na webu MD ČR Platí po přijetí Komisí a následné notifikaci členským státům, účinné jsou po dalších šesti měsících Revize TSI jsou platné obvykle od přijetí Komisí a následné notifikaci, účinné pak po 6 měsících je uvedeno na konci každého dokumentu V TSI je uvedeno, kdy a na co bude použito 15

16 Struktura TSI TSI má obvykle 7 kapitol a přílohy Úvod Definice subsystému Základní požadavky Charakteristika subsystému Prvky interoperability Posuzování shody Zavádění Přílohy (vlastní technické specifikace resp. odkazy) 16

17 Kdy musí být subsystém nebo výrobek v souladu s TSI Nový výrobek nebo nově zaváděný subsystém v případě, že jsou již schváleny relevantní TSI a jsou platné i účinné Novelizovaný systém, rekonstruovaný výrobek pokud se mění parametry definované v relevantních TSI musím mít nové schválení DÚ Projektem v pokročilé fázi vývoje se rozumí jakýkoli projekt, který byl předmětem finančního rozhodnutí a jehož etapa projektu / výstavby je v takové fázi, že by jakákoli změna v technické specifikaci byla nepřijatelná. Tato překážka může být smluvní, hospodářské, sociální nebo enviromentální povahy a musí být řádně odůvodněna 17

18 Přechodná období Definovány v kapitole 7 jednotlivých TSI Týkají se omezeného použití po určité období Má řešit přechod od národní legislativy resp. Staré verze TSI k novému TSI ochrana veřejných i soukromých zdrojů Týkají se obvykle už výrobku uvedeného na trh Změny dokumentace jsou možné jen v nutných případech vyvolaných změnou podmínek subsystémů infrastruktura, energie, CCS 18

19 Výjimky a) pokročilé stádium rozpracovanosti projektu nutná notifikace do 1 roku po vstupu TSI v platnost, výjimka pak pro každý případ b) v případě nekompatibility parametrů TSI průjezdný průřez, rozchod koleje, osová vzdálenost kolejí a napájecí elektrické napětí s navazující sítí c) železniční síť je vnitrostátní nebo je od železniční sítě zbývající části Společenství oddělena mořem d) v případě každého projektu obnovy, rozšíření nebo modernizace stávajícího subsystému, jestliže by uplatnění těchto TSI ohrozilo hospodářskou životaschopnost projektu nebo kompatibilitu železničního systému v členském státě nutné posouzení a rozhodnutí EK regulativním postupem e) rychlá obnova trati po přírodní katastrofě 19

20 Použití TSI na regionální dráhy Zatím není povinné V budoucnu se mu asi nevyhneme Nová TSI další kategorie tratí nižší rychlost, nápravový tlak, délka vlaku ERTMS jen v případě nových instalací zabezpečovacího zařízení či změny funkce a výkonu spolufinancované z EU 20

21 Použití TSI infrastruktura U modernizací a obnov musí být dosaženo parametrů stanovených v tabulkách Rychlosti není nutné dosáhnout ve zvlášť odůvodněných případech, z důvodu nepříznivých geografických podmínek nebo průchodu městskou zástavbou Rychlost může být dočasně nižší, ale směrové vedení musí cílovou rychlost umožňovat, TSI se v plném rozsahu vztahuje na nové, modernizované a obnovované tratě Nově přijatá a připravovaná TSI U stávající infrastruktury členské státy stanoví strategii přechodu u klíčových parametrů z pohledu interoperability (délka vlaku, průjezdný průřez, nápravový tlak). 21

22 Kategorie tratí dle TSI infrastruktura 22

23 Evropský systém ERTMS ERTMS (European Railway Traffic Management System) o Evropský železniční řídící systém umožňuje jízdu vlaku bez omezení po celé síti vybavené ERTMS. o Dvě části: GSM-R a ETCS (rádiová síť a zabezpečovací zařízení jako náhrada národních zabezpečovačů). o Primárně v tranzitních směrech za účelem zvýšení atraktivity pro tranzit. 23

24 GSM-R GSM-R (Global System for Mobile communications Railway) Globální systém pro mobilní komunikaci na železnici. Interoperabilní evropská železniční rádiová síť pro hlasovou komunikaci a přenos dat mezi železničním vozidlem a radiovou centrálou. o Děčín st. hranice Kolín, 201 km, dokončeno o Kolín Břeclav st. hranice, 327 km, dokončeno o Břeclav Petrovice u Karviné, 216 km, dokončeno o Propojení sítí GSM-R SŽDC, DB, ÖBB, ProRail a roaming v síti domácího operátora. 24

25 GSM-R GSM-R dokončeno v realizaci v přípravě 2015: 1540 km (cca 16 % sítě) 25

26 ETCS ETCS (European Train Control System) Interoperabilní evropský vlakový zabezpečovací systém. Sestává z traťové a mobilní části. Systém umožňuje předávat strojvedoucímu informace o povolení k jízdě a v reálném čase kontrolovat jejich dodržení. V ČR aplikován systém ETCS Level 2, který umožňuje kontinuální přenos informací mezi vlakem a infrastrukturou. Realizace systému na vybrané železniční síti ČR vyplývá z mezinárodních závazků ČR a probíhá dle přijatého národního implementačního plánu. 26

27 ETCS ETCS (European Train Control System) 27

28 ETCS 28

29 Telematické aplikace INFORMAČNÍ TABULE webová aplikace pro zobrazení příjezdových a odjezdových tabulí stanic a zastávek GRAPP grafická prezentace aktuální polohy vlaků

30 Prokázání shody ES ověřování je postup, kterým oznámený subjekt kontroluje a osvědčuje, že subsystém: je v souladu s příslušnými TSI, vyhovuje ostatním nařízením odvozeným od Smlouvy Subsystém nebo některé jeho části se kontrolují v každé z následujících fází: celkový návrh, realizace: konstrukce, a zejména pak inženýrské práce, výroba, montáž prvků a celkové nastavení, závěrečné zkoušení. Na základě pozitivního posouzení vydává notifikovaná osoba certifikát o ověření, žadatel pak ES prohlášení o ověřená 30

31 Hrozby Nedostatečná interoperabilita Nedostatek kapacity železniční sítě pro nákladní dopravu Nízká rychlost mezinárodní i dálkové dopravy Příliš dlouhá modernizace jednotlivých klíčových tratí sítě TEN-T Nedostatečná harmonizace podmínek mezi silnicí a železnicí Objíždění ČR hrozba, že ČR se stane periferií uprostřed Evropy, ohrožení využití CEF díky nedostatečné evropské přidané hodnotě z pohledu EU Příležitosti Bezpečnost a ekologie Nejrychlejší dopravní prostředek na střední a dlouhé vzdálenosti v nákladní dopravě Ropná krize zvýšení strategické bezpečnosti EU převedením části nákladní dopravy na železnici Nová dopravní politika EU včetně revize sítě TEN-T Rizika a příležitosti z pohledu Evropské dopravní politiky 31

32 Železniční nákladní koridory (RFC) významná priorita pro aplikaci interoperability RFC: z angl. Rail Freight Corridors, běžně se užívá zkratka RFC s číslem koridoru Koridory jsou zřizovány na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 ze dne 22. září 2010 o konkurenceschopné nákladní dopravě. Hlavní cíle dle nařízení: posílení konkurenceschopnosti železnice vůči ostatním druhům dopravy, harmonizace a synergie mezi vnitrostátními železničními systémy, koordinace investic do kvalitní železniční infrastruktury s možností finanční podpory z fondů EU (např. programy TEN-T, výzkumné programy, Marco Polo), posílení spolupráce při přidělování mezinárodních tras pro nákladní vlaky mezi jednotlivými provozovateli infrastruktury, zohlednění stávajících iniciativ pro zvláštní koridory, např. ERTMS, RailNetEurope (RNE) a TEN-T. Hlavní očekávané efekty: posílení tranzitní železniční dopravy, Vytvoření interoperabilní infrastruktury kvalitnější služby z hlediska doby přepravy a spolehlivosti nákladní dopravy. 32

33 Síť koridorů Zapojení RFCČR do sítě koridorů RFC Informace pro GŘ 33 33

34 RFC 5: koridor Balt-Jadran Popis koridoru (trasování dle nařízení) Gdynia Katowice Ostrava / Žilina Bratislava / Vienna / Klagenfurt Udine Venice / Trieste / / Bologna / Ravenna / Graz Maribor Ljubljana Koper / Trieste Členské státy Polsko, Česká republika, Slovensko, Rakousko, Itálie, Slovinsko Organizace PKP PLK S.A. (koordinátor, kancelář koridoru je plánována ve Varšavě), SŽDC, s. o., ŽSR, ÖBB- Infrastruktur AG, RFI S.p.A., SŽ-Infrastruktura, AŽP Termín pro zřízení (zprovoznění) koridoru 10. listopad

35 RFC 7: Orient koridor Popis koridoru (trasování dle nařízení) Praha Vídeň / Bratislava Budapešť / Bukurešť Constanta / Vidin Sofia Soluň Atény Členské státy Česká republika, Slovensko, Rakousko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Řecko Organizace SŽDC, s. o., ŽSR, ÖBB-Infrastruktur AG, MÁV (sekretariát koridoru je v Budapešti), GYSEV, VPE (One Stop Shop koridoru C-OSS je v Budapešti), CFR, NRIC, OSE Termín pro zřízení (zprovoznění) koridoru 10. listopad 2013 Probíhající revize koridorů TEN-T a RFC záměr na prodloužení RFC 7 do Rostocku a Hamburku 35

36 RFC 8: Centrální koridor východ-západ Popis koridoru (trasování dle nařízení) Bremerhaven / Rotterdam / Antverpy Cáchy / Berlín Varšava Terespol (polskoběloruská hranice) / Kaunas Členské státy: Belgie, Nizozemí, Německo, Polsko, Litva + Česká republika (pozorovatel) Organizace: Infrabel, ProRail, Keyrail, DB Netz AG, PKP PLK S.A. (kancelář koridoru je ve Varšavě), LG, VGI. + SŽDC, s. o. (pozorovatel) Termín pro zřízení (zprovoznění) koridoru: 10. listopad 2015 Probíhající revize koridorů TEN-T a RFC SŽDC je pozorovatelem v orgánech RFC 8 cílem je získat spojení s přístavy Severního moře SŽDC se účastní na tzv. Českém extra modulu Studie dopravního trhu - TMS (Transport Market Study) studie TMS prokáže smysluplnost napojení a případně trasování ČR - Německo RFC 8 36

37 RFC 9: Česko-slovenský koridor RFC 9 CS Corridor 37

38 RFC 9: Česko-slovenský koridor Popis koridoru (trasování) Praha Horní Lideč / Ostrava Bohumín / Havířov / Český Těšín / Žilina Košice Čierna nad Tisou / Velké Kapušany Maťovce (slovensko-ukrajinská hranice) Členské státy: Česká republika, Slovenská republika Organizace: SŽDC, s. o., ŽSR koridor je veden oběma partnery současně na základě vzájemné dohody není zřízena stálá kancelář One Stop Shop koridoru (C-OSS) bude zřízen nejprve v Praze k termínu , poté je zvažován princip střídání sídla C-OSS mezi Prahou a Bratislavou vždy po roce Termín pro zřízení (zprovoznění) koridoru: 10. listopad 2013 Probíhající revize koridorů TEN-T a RFC EK uvažovala o spojení koridorů RFC 9 a RFC 7 orgány RFC 9 preferovaly spojení s koridorem RFC 8, případně jiné řešení nakonec Rada navrhla spojení s nově připravovaným koridorem Rýn-Dunaj v roce 2020 (na základě intervencí českých a slovenských organizací a úřadů v rámci revize RFC) 38

39 Shift to Rail Projekt je rozdělen do 6 IP (inovační program). Každý má svůj řídící výbor. Jednotlivé programy jsou: IP 1: Cenově efektivní a spolehlivé vysoce kapacitní vlaky (nová generace vlaků, lehčí, efektivní, energeticky úspornější, spolehlivější, nižší náklady životního cyklu výrobku), IP 2: Moderní řízení dopravy a řídicí systémy (nová generace řídících a zabezpečovacích systémů na bázi ERTMS, inteligentní řízení dopravy, automatické řízení železničního provozu, optimalizace využití kapacity, zvýšení spolehlivosti, snížení nákladů životního cyklu výrobku, u regionálních a méně využitých drah nové systémy levnější jako celek), 39

40 Shift to Rail IP 3: Cenově efektivní a spolehlivá vysoce kapacitní infrastruktura (rozvoj panevropské vysoce dostupné železnice, nová železniční infrastruktura, radikální nárůst kapacity a výkonu, redukce ceny, řeší prvky: výhybky, koleje, tunely, mosty, přejezdy), IP 4: IT řešení pro atraktivní železnici, IP 5: Zvýšení atraktivity nákladní dopravy. Z hlediska vědy a výzkumu budou upřednostňovány následující oblasti: vývoj prototypů, integrace, virtuální validace (hodnocení), implementace úspěšných technologií. 40

41 Děkuji za pozornost! Interoperabilita Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace