Ţivotní styl studentů střední školy Diplomová práce

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ţivotní styl studentů střední školy Diplomová práce"

Transkript

1 Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra biologie Ţivotní styl studentů střední školy Diplomová práce Autor: Studijní program: Studijní obor: Romana Hudečková N1407 Chemie Učitelství biologie pro střední školy Učitelství chemie pro střední školy Vedoucí práce: Oponent práce: RNDr. Michal Hruška Mgr. Lada Kacálková, Ph.D. Hradec Králové 2014

2 Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Zadání diplomové práce Autor: Studijní program: Studijní obor: Název závěrečné práce: Název závěrečné práce AJ: Bc. Romana Hudečková N1407 Chemie Učitelství biologie pro střední školy Učitelství chemie pro střední školy Ţivotní styl studentů střední školy The lifestyle of upper secondary school students Cíl, metody, literatura, předpoklady: Tato práce je zaměřena na ţivotní styl studentŧ středních škol v současné době. První část představuje teoretické vymezení zkoumané problematiky. V práci jsou zahrnuta doporučení týkající se zdravého ţivotního stylu. Seznamuje čtenáře s problémy ţivotního stylu v oblasti výţivy, pitného reţimu, pohybových aktivit, návykových látek, zdravého sexuálního chování a relaxace. Druhá praktická část sleduje formou dotazníku rozdíly ţivotního stylu studentŧ na jednotlivých středních školách. Získané informace byly porovnávány v rámci škol a byly zaznamenány rozdíly u dívek a u chlapcŧ. Garantující pracoviště: Vedoucí práce: Oponent: Katedra biologie, Přírodovědecká fakulta RNDr. Michal Hruška Mgr. Lada Kacálková, Ph.D. Datum zadání závěrečné práce: Datum odevzdání závěrečné práce:

3 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem tuto diplomovou práci vypracovala pod vedením vedoucího práce samostatně a uvedla jsem všechny pouţité prameny a literaturu. V Hradci Králové dne.

4 Poděkování Děkuji svému vedoucímu práce, panu RNDr. Michalu Hruškovi, za pomoc při tvorbě této práce a za konzultace, které mi byly poskytnuty. Dále děkuji všem respondentŧm, kteří mi vyplnili dotazníky, a zástupcŧm ředitelŧ škol, ţe mi umoţnili tyto dotazníky rozdat mezi své studenty. Také děkuji svému manţelovi a rodičŧm za pomoc a podporu.

5 Anotace HUDEČKOVÁ, Romana. Ţivotní styl studentŧ střední školy. Hradec Králové: Přírodovědecká fakulta Univerzity Hradec Králové, s. Diplomová práce. Tato práce je zaměřena na ţivotní styl studentŧ středních škol v současné době. První část představuje teoretické vymezení zkoumané problematiky. V práci jsou zahrnuta doporučení týkající se zdravého ţivotního stylu. Seznamuje čtenáře s problémy ţivotního stylu v oblasti výţivy, pitného reţimu, pohybových aktivit, návykových látek, zdravého sexuálního chování a relaxace. Druhá, praktická část, sleduje formou dotazníku rozdíly ţivotního stylu studentŧ na jednotlivých středních školách. Získané informace byly porovnávány v rámci škol a byly zaznamenány rozdíly u dívek a u chlapcŧ. Klíčové pojmy: ţivotní styl, výţiva, pohyb, návykové látky, regenerace

6 Annotation HUDEČKOVÁ, Romana. Lifestyle of upper secondary school students. Hradec Králové: Faculty of Science, University of Hradec Králové, pp. Diploma Thesis. The thesis is focused on the lifestyle of contemporary secondary school students. First part of the thesis presents a theoretical definition of the investigated problem. The thesis includes recommendations for a healthy lifestyle. It introduces readers to lifestyle problems of nutrition, water intake, physical activity, substance abuse, sexual behavior and healthy relaxation. The second part contains a questionnaire focused on differences in the lifestyle of students at various individual schools. The obtained information was compared within the schools and differences between girls and boys were noted. Key concepts: lifestyle, nutrition, exercise, drugs, regeneration

7 Obsah 1 Úvod Literární přehled Ţivotní styl Definice ţivotního stylu Ţivotní styl současného člověka Faktory ţivotního stylu Výţiva Hlavní sloţky potravy Základní stravovací principy Poruchy příjmu potravy Pitný reţim Funkce vody v těle Míra potřeby vody pro organismus Doporučené vhodné tekutiny Pohybová aktivita Drţení těla Tělesná hmotnost Optimální tělesná hmotnost Obezita Faktory podílející se na vzniku obezity Sloţení těla Návykové látky Znaky závislosti Prevence zneuţívání návykových látek Kouření... 30

8 2.6.4 Alkohol Nelegální drogy Rizikové sexuální chování Duševní hygiena Relaxace Spánek Systém hodnot Stres Praktická část Metodika Výsledky prŧzkumu a jejich analýza Diskuse Závěr Literární a internetové zdroje Internetové zdroje obrázkŧ, grafŧ a tabulek Přílohy Příloha A Dotazník na téma: Ţivotní styl studentŧ SŠ Příloha B - Grafy Příloha C - Tabulky Příloha D - Seznam obrázkŧ, tabulek a grafŧ Seznam pouţitých zkratek... 96

9 1 Úvod Práci na téma ţivotní styl jsem si vybrala proto, abych přiblíţila zpŧsob ţivota dnešní mládeţe. Zaměřila jsem se právě na studenty středních škol, vzhledem ke svému budoucímu povolání pedagoga. Domnívám se, ţe my jako budoucí pedagogové a rodiče, máme nejvíce příleţitostí začít u dětí se změnami vedoucími ke zlepšení jejich ţivotního stylu a následně ovlivňující jejich zdraví, aby vedly spokojený ţivot. Jiţ v období adolescence by měl mít mladý člověk představu o tom, co je pro jeho zdraví dobré a co mu škodí. V prŧběhu dospívání si mládeţ utváří vlastní názory na svět, začíná přemýšlet nad zpŧsobem ţivota, jaký ţijí. Dospívající si vytyčují cíle, kterých by chtěli v budoucnu dosáhnout. Myslím si, ţe právě v této fázi ţivota, kdy se člověk uţ začíná rozhodovat sám za sebe, je nevyšší čas začít se správným ţivotním stylem. Právě období dospívání klade na mládeţ velké nároky spojené s přechodem ze základní školy na střední školu nebo na odborné učiliště, mladí se musí vyrovnat se změnami postavy, které se u nich začaly projevovat uţ v mladším věku a s nástupem dospělosti vrcholí, v adolescenci se dovršuje rozvoj vlastní identity a začíná nastávat postupné osamostatňování se od rodiny. Často jsou právě v tomto náročném období náchylnější k negativním jevŧm ve svém okolí, kdy mohou snáze sklouznout například ke kouření. Na ţivotní styl, který si adolescent osvojuje, má velký vliv především rodina, v niţ vyrŧstá, škola, kamarádi a v neposlední řadě média. Ţivotní styl podléhá dnešní moderní době. Vzrŧstá procento dětí, které raději tráví čas u počítače, tabletu, televize či jiných technických vymoţeností, a tento čas tak prosedí doma, na rozdíl od dřívějších generací, které více trávily čas venku s kamarády, coţ mělo lepší vliv na jejich kondici a tělesnou aktivitu. Problematika ţivotního stylu je velmi obsáhlá, zahrnuje mnoho i zdánlivě nesouvisejících věcí, z tohoto dŧvodu je velmi obtíţné stanovit jeho přesný obsah. V práci se zabývám podle mého mínění vybranými nejdŧleţitějšími sloţkami ţivotního stylu. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část práce se v úvodu snaţí přiblíţit problematiku ţivotního stylu, vysvětlení vŧbec toho, co to vlastně ţivotní styl je a jaké faktory na něj mají vliv. V následujících kapitolách jsou shromáţděny poznatky z jednotlivých sledovaných 9

10 oblastí tj. výţivy, pitného reţimu, návykových látek, rizikového sexuálního chování a duševní hygieny. U daných témat jsem se snaţila vyzdvihnout informace, které se týkají především mládeţe, a doplnit je poznatky z výzkumŧ provedených v minulých letech. Na základě teoretické části jsem sestavila dotazník, jehoţ analýza je hlavní náplní praktické části diplomové práce. Jako prŧzkumnou metodu jsem si zvolila dotazník hlavně proto, ţe pomocí dotazníkŧ je moţné oslovit velký počet respondentŧ a tím získat dostatek informací v relativně krátkém čase. Cílem mé diplomové práce je zjistit, jakým zpŧsobem ţije dnešní mládeţ. Práce se pomocí prŧzkumné metody dotazníku snaţí zjistit úroveň ţivotosprávy u studentŧ středních škol, dodrţování jejich pitného reţimu, zabývá se problematikou návykových látek, zpŧsobem trávení volného času či mírou informovanosti mládeţe o bezpečném sexuálním ţivotě. Dalším cílem práce je porovnat zajímavá zjištění, která se týkají rozdílŧ mezi dívky a chlapci v pozorovaném jevu, rozdíly v ţivotním stylu na jednotlivých typech škol, popřípadě zjistit odchylky podle věku sledovaných respondentŧ. Zdravý ţivotní styl se v dnešní době stává předmětem mnoha diskusí laické i odborné veřejnosti. Vychází mnoho doporučení o zdravém zpŧsobu ţivota a je těţké se v nich zorientovat a vytvořit si vlastní názor a řídit se jím tak, aby to bylo pro naše tělo i duši nejlepší. O zdravý zpŧsob ţivota by se měl zajímat kaţdý z nás, protoţe ovlivňuje úroveň našeho současného i budoucího ţivota. 10

11 2 Literární přehled 2.1 Ţivotní styl Definice ţivotního stylu Ţivotní styl je velmi široký a nejednoznačný termín. Existuje mnoho definic, které se snaţí termín ţivotní styl objasnit a přiblíţit. Nejčastěji je moţné setkat se s definicí, ţe ţivotní styl je zpŧsob, jakým lidé ţijí (Duffková 2008). Ze širšího hlediska lze definovat ţivotní styl jako určitý zpŧsob ţivota, který si člověk zvolí, a to včetně hodnot, které uznává, názorŧ na svět, na společnost i na sebe, postojŧ k rŧzným situacím, zpŧsobŧ trávení volného času, chování člověka k sobě samému i k druhým lidem a ke světu obecně. Ţivotní styl je spojen i s hudebním stylem, sportem, zpŧsobem oblékání i vyjadřováním (Nováková 2013). Zpŧsob, jakým se člověk rozhoduje, a jeho chování, však není zcela svobodné, protoţe je v souladu s rodinnými zvyklostmi a tradicemi společnosti. Mŧţe být limitované ekonomickou situací společnosti i postavením v ní. Záleţí na věku, pohlaví, hodnotové orientaci, temperamentu, vzdělání, zaměstnání, příjmu, příslušnosti k rase a postojích kaţdého člověka. Základní faktory ovlivňující zdravotní stav obyvatelstva jsou znázorněny v grafu na obrázku 1 (Machová 2008). Ţivotní styl zásadním zpŧsobem ovlivňuje zdravotní stav jedince. Zdraví je definováno podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jako vyváţení fyzické, duševní a sociální pohody. Zdraví tedy není chápáno jen jako absence nemoci či poruchy (Švarcová 2009). Obr. 1 Faktory ovlivňující zdravotní stav obyvatelstva (Machová 2009) 11

12 2.1.2 Ţivotní styl současného člověka Současný člověk ţijící ve vyspělých státech světa začal vést převáţně sedavý zpŧsob ţivota. Za touto změnou stojí především technický pokrok druhé poloviny 20. století. Dnešní člověk v pracovní době převáţně sedí, do práce a z práce jezdí dopravními motorovými prostředky. Totéţ platí o ţácích ve škole. Po práci nebo po škole lidé doma usedají často ke svým počítačŧm, televizi nebo zatěţují tělo jednostrannou pohybovou aktivitou. Dříve byli lidé zvyklí všechno uklízet pomocí rukou klepat koberce, drhnout podlahy, prát prádlo na valše, místo toho tu dnes máme uţitečné pomocníky v podobě vysavače, mopu, automatické pračky atd. (Hainer 2002). Zhoršily se i mezilidské vztahy, které jsou tím nejdŧleţitějším v našich ţivotech, protoţe neustále dochází ke vzájemné komunikaci a interakci. Ţivotní styl mnoha jedincŧ se orientuje za neustálou honbou po moci, penězích a úspěchu. Pracovní vytíţenost poznamenává ţivot celé rodiny. Členové rodiny nemají dostatek času, který by věnovali sobě navzájem. Vytváří se stresové situace, které bývají častou příčinou rozpadu vztahu a mají negativní vliv na děti (Machová 2008). Špatným ţivotním stylem jsou zpŧsobeny mnohé civilizační choroby kardiovaskulární choroby, cukrovka, obezita a nádorová onemocnění. Mezi hlavní příčiny civilizačních chorob se řadí příjem kaloricky bohatých potravin, tučných, slaných a přeslazených jídel, nedostatek pohybu, nadměrná konzumace jídla, alkoholu a cigaret. V neposlední řadě se na těchto chorobách podílí i zvýšený stres (Piťha 2012) Faktory ţivotního stylu Z rozboru příčin chorob s vysokou nemocností a úmrtností vyplynulo, ţe zdraví nejvíce poškozují tzv. rizikové faktory. Mezi rizikové faktory se řadí: nesprávná výţiva, nadměrná konzumace alkoholu, kouření, zneuţívání drog, malá pohybová aktivita, velká psychická zátěţ nebo rizikové sexuální chování (Papeţová 2008). V dokumentu komise Evropských společenství s názvem: Strategie pro Evropu týkajícího se zdravotních problémŧ souvisejících s nadváhou a obezitou, se uvádí, ţe aţ 80 % případŧ nemocí srdce, cévních mozkových příhod, diabetu mellitu 2. typu 12

13 a 40 % případŧm rakoviny by bylo moţné předejít, pokud by se vyloučily z běţného ţivotního stylu rizikové faktory (Dostálová 2012). Faktory, které se podílí na našem zdraví, lze rozdělit na ovlivnitelné a neovlivnitelné. Ovlivnitelné faktory zdravého ţivotního stylu jsou: nesprávná výţiva, malá pohybová aktivita a z toho vyplývající nadváha, velká konzumace alkoholových nápojŧ, kouření a braní návykových látek. Tyto ovlivnitelné faktory jsou v práci probrány dále podrobněji (Papeţová 2008). Problémy se zdravím jsou ovšem zpŧsobeny i faktory, které si člověk nevybírá a kterým se nemŧţe vyhnout, nebo se jim lze vyhnout jen minimálně, tzv. neovlivnitelné faktory. Do těchto faktorŧ se zahrnují faktory ţivotního prostředí (např. znečištěné ovzduší spalováním fosilních paliv, úroveň bydlení). Negativní vlivy ţivotního prostředí jakými jsou nadměrný hluk, civilizační tlak a stres vedou ke zvýšení četnosti výskytu psychických poruch. Obor, který studuje účinky fyzikálních, chemických vlivŧ mikroprostředí a makroprostředí na lidský organismus, se nazývá lékařská klimatologie. V současné době se vědecký výzkum intenzivně zabývá pŧsobením tzv. volných kyslíkových radikálŧ. Jedná se o velmi reaktivní chemické látky, které vznikají z kyslíku nebo z jiných chemických látek, které svým pŧsobením poškozují organismus. Volné radikály reagují v lidském těle s řadou látek, například s bílkovinami, tuky nebo nukleovými kyselinami. Při reakci s těmito látkami dochází ke změně jejich funkce, sniţování jejich účinnosti, nebo mŧţe dojít přímo k jejich ničení. Lidskému organismu škodí nekontrolovatelnou oxidací (viz obr. 2). Proti jejich účinku se pouţívají látky, které tuto oxidaci brzdí, tzv. antioxidanty. Volné radikály vznikají v těle například při vdechování škodlivin z ovzduší nebo cigaretového kouře, jejich vznik je podporován ultrafialovým zářením. Riziko zvyšuje i pouţívání například koření nebo nekvalitních potravin. Ateroskleróza, cukrovka, nádorová onemocnění nebo například koţní záněty jsou onemocnění, u kterých bylo zaznamenáno negativní pŧsobení volných radikálŧ (Marádová 2010). 13

14 Obr. 2 Působení volných radikálů na DNA a cytoplazmatickou membránu [1] K neovlivnitelným faktorŧm lze zahrnout i politickou a ekonomickou situaci, která ovlivňuje moţnosti občanŧ v oblasti vzdělávání, bydlení, trávení volného času apod. Je řada aspektŧ v ţivotě člověka, které ovlivňují jeho postavení ve společnosti. Ţivot jedince ovlivňuje místo, kde se narodil, jaká byla jeho výchova, vzdělání, jaké má zaměstnání, v jakém prostředí pracuje, zda ţije v blahobytu nebo v nedostatku (Papeţová 2008). 14

15 2.2 Výţiva Lidské tělo potřebuje pro svoji správnou funkci energii a ţiviny. Energie a ţiviny jsou vyuţívány na udrţování funkcí organismu. Obě sloţky získává organismus prostřednictvím konzumace správné stravy. Správná výţiva musí být vyváţená jak po stránce kvalitativní, tak i po stránce kvantitativní. Z kvantitativního hlediska by měl být v rovnováze příjem energie s výdejem energie. Z toho plyne, ţe lidé, kteří vykonávají lehkou svalovou činnost, např. u sedavého zaměstnání, mají menší energetické nároky na výţivu, neţ ti, kdo těţce fyzicky pracují. Energetické nároky na výţivu se mění v rŧzných ţivotních etapách, jiný je příjem malého dítěte a dospělého člověka nebo ţeny v těhotenství. Některé stravovací návyky u studentŧ jsou vyobrazeny v grafech č. 6, 7, 8, 9 a 10, dále potom v tabulkách č. 7, 8, 20 a 21 uvedených v příloze. (Machová 2009). Z kvalitativního hlediska by měla být strava vyváţená a pestrá, aby byl zajištěn dostatečný a vyváţený přísun ţivin, vitamínŧ a minerálŧ (Machová 2009). Světová zdravotnická organizace (WHO) udává, ţe většina hlavních faktorŧ, které se negativně podepisují na zdraví člověka, souvisí s jeho výţivou. Podle pořadí závaţnosti to jsou: nadbytečný příjem solí, vysoký příjem alkoholu, nevhodné sloţení tukŧ, vysoký příjem energie a nedostatečný příjem ovoce a zeleniny (Dostálová 2012). Názornou pomŧckou k sestavení našeho optimálního jídelníčku je tzv. potravinová pyramida (viz obr. 3), kterou vytvořili odborníci na výţivu. Pyramida je rozdělena do čtyř podlaţí. Obecně platí, ţe nejvíce se mají jíst potraviny umístěné v dolní části pyramidy, naopak nejméně se mají jíst potraviny umístěné ve vrcholu pyramidy (Švarcová 2009). 15

16 Obr. 3 Výţivová doporučení ve formě potravinové pyramidy (Švarcová 2009) Hlavní sloţky potravy Základní sloţky potravy plní tři hlavní funkce: dodávají tělu energii, staví a udrţují tělesné tkáně a regulují tělesné funkce. Energetická hodnota potravin je dána obsahem základních ţivin, kterými jsou cukry, tuky a bílkoviny, a jejich vzájemným poměrem (viz tab. č. 1). Mezi další sloţky potravy, potřebné pro správné fungování těla, se řadí minerální prvky, vitamíny a voda (Čeledová 2010). Tab č. 1 Doporučený poměr základních ţivin v celkové denní dávce stravy Cukry % Tuky % bílkoviny 15 % (Hruška 1994) Minerální látky jsou pro lidské tělo nezbytné, ač nemají ţádnou energetickou hodnotu. Umoţňují vitamínŧm pracovat, udrţují zdravý imunitní systém, účastní se na vedení nervových vzruchŧ, regulují látkovou výměnu v těle, dále se podílí třeba na posílení hmoty kostí i zubŧ. Minerální látky se rozdělují podle mnoţství potřebného pro člověka na makroelementy, mikroelementy a stopové prvky (viz tab. 16

17 č. 2). Denní spotřeba minerálních látek je 100 mg a více. U stopových prvkŧ je mnoţství potřebné za den niţší neţ 100 mg (Klimešová 2013; Machová 2009). Tab č. 2. Minerální látky ve výţivě člověka Makroelementy vápník fosfor hořčík draslík sodík chlor síra Mikroelementy fluór měď kobalt zinek jód mangan molybden stopové prvky nikl lithium vanad stroncium (Hruška 1994) Vitamíny Vitamíny jsou nízkomolekulární látky potřebné v určitém mnoţství pro lidské tělo, avšak lidský organismus je aţ na některé výjimky neumí vytvářet, a proto je nutné je tělu dodávat s přijímanou potravou. Kaţdý vitamín má v lidském těle svoji vlastní funkci. Vitamíny se podílí na reakcích látkové přeměny, na přeměně základních ţivin (bílkovin, tukŧ a sacharidŧ) na energii. Jsou potřebné pro správné fungování organismu, na jeho rŧst a tvorbu tkání, dále např. fungují jako antioxidanty (McMurray 2007) Základní stravovací principy Mezi základní stravovací principy patří střídmost, pestrost a rozmanitost, pravidelnost a pohoda. Střídmost. Jedná se o takzvané ovládání se na talíři. Dŧleţité je poznat rozdíl mezi pocitem najedení a přecpáním. Pestrost a rozmanitost. Pestrost a rozmanitost znamená přijímat všechny dŧleţité látky v potřebném mnoţství pro lidský organismus. Vyvarovat se jednostranné stravě po dlouhý časový úsek. Pravidelnost. Dŧleţitým bodem v zásadách správných stravovacích principŧ je pravidelnost. Je doporučeno jíst pravidelně v menších porcích několikrát denně, tedy je vhodné jíst pětkrát denně s pauzami tři hodiny 17

18 mezi jednotlivými jídly. Je dŧleţité vyvarovat se konzumací dvou aţ tří jídel za den ve velkých porcích a hladovění po zbytek dne. Pohoda. Na základě současných výzkumŧ o trávení je doporučováno jíst v klidu a v pohodě. Jelikoţ se první trávící enzym nachází v dutině ústní, jedná se o enzym ptyalin (amyláza), jenţ má na starosti zahájení štěpení polysacharidŧ, je vhodné delší dobu věnovat kousání a zpracování potravy v ústech, čímţ se vyhneme nevolnosti po jídle a těţkostí v ţaludku, kde se pak nachází nedostatečně natrávená strava. (Jonáš 2000) Poruchy příjmu potravy Jedná se o poruchy, které zpŧsobují závaţné zdravotní problémy. Poruchy příjmu potravy jsou řazeny mezi civilizační choroby, avšak příznaky těchto onemocnění byly popsány jiţ Hippokratem v 5. století před naším letopočtem. V současné době poruchy příjmu potravy anorexie, bulimie, ale i přejídání se suţují stále více obyvatel vyspělého světa (Rŧţičková 2008). Nejrizikovějším obdobím pro vznik poruch příjmŧ potravy je období dospívání. Podle nejnovějších údajŧ se sniţuje věk dětí a dospívajících, kteří těmto poruchám propadají. V poměru 10:1 bývají těmito problémy zasaţeny více ţeny neţ muţi (Rŧţičková 2008). Nejčastějším spouštěcím impulzem pro rozvoj stravovacích poruch je nespokojenost s vlastním tělem v období dospívání. Počátek často bývá spojován s rŧznými ţivotními stresy, jako je přestup na novou školu, šikana ze strany spoluţákŧ nebo například obtíţná rodinná situace (Krch 1999). Získaná data Statistického úřadu pro rok 1996 v České republice udávají, ţe bylo hospitalizováno celkem 389 ţen a 23 muţŧ s diagnózou mentální anorexie nebo bulimie. Prŧměrný věk u anorexie byl 18 let, zatímco u bulimie 21 let (David Krch 1999). Podle pracovníkŧ psychiatrických lŧţkových zařízení bylo v roce 2011 hospitalizováno celkem 339 lidí s poruchami příjmu potravy. Z toho opět většinu tvořily ţeny, a to počtem 321, počet hospitalizovaných muţŧ byl 18. Z hlediska věkové struktury bylo celkem 9 % pacientŧ ve věku do 14 let, 30 % ve věku 15 aţ 19 18

19 let a 61 % pacientŧ bylo starších 20 let. V daném roce bylo s touto diagnózou léčeno v psychiatrických ambulancích pacientŧ, téměř 90 % tvořily ţeny (Anonym 2012). Ze statistických údajŧ uvedených v publikaci Eating Disorders vyplývá, ţe 50 % aţ 80 % pacientŧ se po léčbě mentální anorexie znovu k nemoci vrátí do šesti let. Přibliţně 40 % aţ 50 % postiţených se uzdraví úplně. Často i ti, kteří se úplně uzdravili, mají nadále myšlenky nebo chování, které dál ovlivňuje prodělaná porucha příjmu potravy. Okolo 20 % pacientŧ i nadále trpí mentální anorexií, která vyţaduje mnohaletou terapii. Úmrtnost u postiţených mentální anorexií se pohybuje okolo 3 % a u mentální bulimie 1-2 % (Abraham 2008). 2.3 Pitný reţim Dŧleţitou součástí správného stravování je pitný reţim. Voda patří k nejdŧleţitějším sloţkám v lidském těle. Činí zhruba 60 % aţ 70 % hmotnosti člověka. Voda je hlavní sloţkou tělních tekutin. Rozlišují se tělní tekutiny vnitrobuněčné a mimobuněčné. Vnitrobuněčné tekutiny jsou součástí buněk a tvoří asi 55 % celkové tělesné vody. Mimobuněčné tekutiny tvoří především krev, mízu a tkáňový mok, dále například komorovou oční vodu nebo endolymfu a perilymfu ve vnitřním uchu. Asi 45 % celkové tělesné vody tvoří tyto mimobuněčné tekutiny (Benešová 2003). Z výzkumu pitného reţimu studentŧ na středních školách v okrese Karvinná vyplynulo, ţe pouze 16 % studentŧ vypije za den více neţ 2 l vody a nejvíce studenti preferují čistou vodu (41 %) a čaje (32 %), sladké nápoje byly zastoupeny třinácti procenty. Skoro polovina respondentŧ (49 %) uvedla, ţe nedodrţují pitný reţim především z dŧvodu, ţe nepociťují ţízeň. Problematiku pitného reţimu u studentŧ vybraných středních škol v této práci shrnují grafy č. 11 a 12, dále tabulky č. 9 a 10 (Brudná 2011). 19

20 2.3.1 Funkce vody v těle Voda je součástí kloubního maziva a chrupavek, proto se podílí na tlumení nárazŧ při chŧzi. Zpŧsobuje napnutí kŧţe, jelikoţ je obsaţena v koţních buňkách. Voda je nezbytná pro správnou činnost srdce, při dostatečném přísunu vody klesá krevní tlak. V plicích plní funkci zvlhčovadla plicních sklípkŧ. Je součástí kostí, svalŧ, mozku i mozkomíšního moku. Vylučuje škodlivé látky, čímţ pomáhá játrŧm a ledvinám. Tvoří prostředí pro rozpuštění minerálních látek i dalších ţivin. Voda zvlhčuje prostředí v ústech, nosu i očích. Reguluje tělesnou teplotu. Dále například dostatek vody předchází problémŧm spojeným se zácpou (Janovská 2011) Míra potřeby vody pro organismus Potřeba vody pro organismus je velmi individuální. Podle známé výţivové poradkyně MUDr. Kateřiny Cajthamlové by si na to, jaké mnoţství vody je pro člověka optimální, měl kaţdý přijít sám. MUDr. Cajthamlová dále uvádí, ţe mnoţství tekutin, které by měl člověk vypít, se odvíjí od mnohých faktorŧ, jakými jsou výška, tělesná hmotnost, krevní tlak nebo stav ledvin (Kříţová 2009). Obecné pravidlo, kolik tekutin během dne by měl člověk vypít, udává cifru 2,5 l tekutin za den. Ovšem je třeba vzít v potaz to, ţe kdo váţí padesát kilogramŧ, bude mít niţší potřebu vody, neţ osoba, která bude váţit sto kilogramŧ. Těţší člověk se bude více potit, proto bude potřebovat větší přísun tekutin (Kříţová 2009). I kdyţ je dostatečný příjem tekutin dŧleţitý, jejich nadměrný přísun mŧţe vést ke zdravotním potíţím, je tedy stejně nevhodný jako malý přísun tekutin. Nadměrný přísun tekutin mŧţe vést k převodnění organismu, kdy dochází k nadměrnému zatíţení ledvin a srdce. V extrémních případech mŧţe vést aţ k jejich selhání a ke smrti (Kříţová 2009). 20

21 2.3.3 Doporučené vhodné tekutiny Nejvhodnějším nápojem pro kaţdodenní pití je obyčejná pitná voda z vodovodu, vody balené (pramenité, slabě mineralizované přírodní vody, kojenecké), neslazené a slabé čaje, vodou ředěné ovocné či zeleninové šťávy bez cukru. Je dobré mít na paměti, ţe pít by se mělo vţdy víc, neţ nám říká ţízeň (Koţíšek 2005). Podle MUDr. Cajthamlové, by se měl náš pitný reţim skládat z 50 % z vody, z 25 % ze stoprocentních dţusŧ, z 20 % z ovocných a bylinných čajŧ a ze zbývajících 5 % z minerálních vod. Dţusy se doporučují ředit vodou, protoţe vysoce koncentrované mohou dráţdit ţaludek. U čajŧ je lepší střídat jednotlivé druhy, aby se stále nepil stejný typ (Kříţová 2009). 2.4 Pohybová aktivita Tělesná nečinnost je spojena s mnoţstvím zdravotních poruch a potíţí, které jsou nejčastěji uváděnou příčinou chronických poruch zdraví. Pohyb je nezbytný pro zachování a upevnění normálních fyziologických funkcí organismu. Zvyšuje tělesnou zdatnost, přispívá k duševní pohodě, zlepšuje prokrvení kŧţe, zvyšuje vitální kapacitu plic, mění fyzický vzhled, sniţuje hladinu cholesterolu, zpevňuje kosti, dále funguje i jako prevence chronických neinfekčních (tzv. civilizačních) chorob. Pohybová aktivita u mládeţe v této práci byla zaznamenána výzkumem, který je znázorněn v grafu č. 13 a tabulce č. 11 (Machová 2009). Pro efektivní fungování lidského organismu s optimální účinností a hospodárností je nezbytná tělesná zdatnost. Tělesná zdatnost je podle WHO soubor předpokladŧ optimálně reagovat na náročnou pohyblivou činnost a vlivy zevního prostředí. Je dána následujícími sloţkami: vytrvalostí neboli aerobní zdatností, kdy organismus je schopen zásobovat tkáně kyslíkem, svalovou silou, pohyblivostí kloubŧ, šlach a vazŧ a koordinací pohybu, tedy nervosvalovou souhrou (Machová 2009). Zvyšování tělesné zdatnosti dětí a mládeţe má být hlavním úkolem tělesné výchovy ve škole. Úroveň této zdatnosti by měla být taková, aby byla dostatečnou prevencí civilizačních chorob. Z tohoto dŧvodu není tělesná zdatnost v dnešním pojetí chápana jako kategorie odráţející výkon, ale jako zdatnost ovlivňující 21

22 zdravotní stav a pŧsobící preventivně na problémy s hypokinézou (pohybovou nečinností) (Maleňáková 2013). Podle pedagoga Petra Nejedla, neplní v dnešní době tělesná výchova své funkce. Její praktický přínos pro ţivot je zanedbatelný, chybí návaznost na získané dovednosti z předcházejících stupňŧ a stoupá počet ţákŧ, kteří se z hodin tělesné výuky omluví. Jsou běţné případy, kdy student cvičí aktivně pouze třikrát za pololetí. Z toho plyne, ţe většina maturantŧ a učňŧ není schopná vyuţívat pohybové dovednosti v reálném ţivotě, protoţe je během školní docházky nezískali (Nejedlo 2009). Být zdatný potom znamená udrţet si přiměřenou tělesnou hmotnost, mít zdravé a výkonné srdce a plíce, mít přiměřeně silné svalstvo, udrţet si pohyblivost kloubŧ, šlach a vazŧ, udrţet si duševní pohodu tzn. schopnost zvládat stres (Machová 2009) Drţení těla Většina z nás tráví velkou část dne vsedě nebo při jiné jednostranné zátěţi. Proto problémem současného ţivotního stylu je jednostranné přetěţování a hypokineze. Tím dochází k přetěţování jedněch a naopak k nečinnosti druhých svalŧ. Při vadném drţení těla dochází k jinému rozloţení a pŧsobení zatěţujících sil jak v klidu, tak i při pohybu. Na páteř jsou stále kladeny nejrŧznější nároky, při kterých se musí přizpŧsobovat celý pohybový aparát. Ústřední roli přitom hraje právě páteř. Poruchy drţení těla vedou postupně k pravidelným bolestivým potíţím, protoţe dochází k dráţdění nervŧ, a tím vzniká bolest. Tato bolest nutí příslušnou stranu nezatěţovat, ovšem tím vzniká tlak na druhou stranu. Nepříjemné bolesti zpŧsobené špatným drţením těla se dají odstranit nebo alespoň významně zlepšit pomocí vhodného cvičení a správných pohybových návykŧ (Šponar 2009). Správné drţení těla podle Srdečného: Hlava je vzpřímená, vytaţená vzhŧru temenem ve směru svislé osy těla. Při stoji zády ke stěně se hrbol kosti týlní dotýká stěny a brada svírá s krkem úhel zhruba 90. Pohled směřuje vpřed. Ramena jsou mírně vztaţená vzad a dolŧ. Břicho je zataţeno, přičemţ je hrudník rozšířen. Horní část pánve je vytočena vzad, dolní část vpřed tahem břišního a hýţďového svalstva. Dolní končetiny jsou napjaty v kloubech 22

23 kolenních. Váha těla je přenesena vpřed, a to na vnější část chodidel. (Srdečný a kol. 1977). Význam správného drţení těla spočívá tedy z hlediska fyziologického v tom, ţe udrţuje vnitřní orgány ve správné výši a poloze, tím umoţňuje optimální funkci všech orgánŧ. Z hlediska motorického je správné drţení těla dŧleţité pro optimální vývoj svalstva a motoriky, která se uplatňuje v základních pohybových stereotypech, jako jsou např. chŧze. Nezanedbatelné je i hledisko pracovní vzhledem k výdeji energie. Kaţdá výchylka z rovnováţného postoje vyţaduje dodání energie navíc (Machová 2009). 2.5 Tělesná hmotnost Tělesná hmotnost je jedním z individuálních parametrŧ jedince odvozených z rovnováhy příjmu a výdeje energie. Uţ malé zvýšení hmotnosti nad normální hodnoty mŧţe být spojeno se zdravotními riziky. U obézních jedincŧ mŧţe i malé sníţení hmotnosti zdravotní rizika sníţit. Výzkum tělesné hmotnosti vybraného vzorku středoškolákŧ pro tuto práci je vyobrazen v grafu č. 14 a tabulkách č. 12 a 23 (Marádová 2010) Optimální tělesná hmotnost Pojem optimální hmotnost znamená pro kaţdého člověka něco jiného. Existuje několik zpŧsobŧ, jak posuzovat stav ideální váhy pro daného jedince (Vítek 2013). Jednoduchou metodou je měření poměru obvodu pasu k výšce jedince. Tento doporučený poměr obvodu pasu k výšce je do 50 %. Ačkoliv v praxi se tento zpŧsob příliš často nepouţívá, jedná se o velmi účinný parametr z hlediska určení rizika vzniku cukrovky, hypertenze a dalších zdravotních poruch (Vítek 2013). Starším zpŧsobem je Brocŧv index. Ideální hmotnost pro muţe je vyjádřena takto: tělesná výška (cm) 100, pro ţeny [tělesná výška (cm) - 100] 10 %. Výsledkem je ideální hmotnost v kilogramech (Wilhelm 2013). 23

24 Hojně se pouţívá index tělesné hmotnosti, označovaný zkratkou BMI (viz tab. č. 3). Jeho výsledek se získá dosazením do vzorce hmotnost jedince v kilogramech dělená druhou mocninou jeho výšky v metrech (Vítek 2013). Tab. č. 3 Číselné hodnoty BMI [2] Obezita Obezita neboli otylost je stav, kdy jedinec má nadměrné tukové zásoby v těle. Tuková tkáň se ochotně zmnoţuje, proto kapacita pro ukládání tuku je téměř neomezená, obvykle z toho dŧvodu, ţe tělo vydává méně energie, neţ přijme stravou (Sucharda 2007). V rámci projektu Ţij zdravě, podporovaným Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, realizovala společnost STEM/MARK prŧzkum, který byl zaměřen na obezitu v České republice. Výzkum ukázal, ţe v současné době počet obézních nestoupá a naopak narŧstá počet dívek ve věku 18 a 19 let, u kterých byla prokázána podváha. V kategorii ţeny 18 aţ 19 let trpí 20 % podváhou, v kategorii ţeny od 20 do 29 let trpí podváhou 11 % ţen, tzn. jejich BMI je menší neţ 18,5 kg/m 2. V ČR trpí nadměrnou tělesnou hmotností více neţ 56 % dospělých. U ţen bylo od roku 2010 zaznamenáno zlepšení, zatímco muţi pokračují v mírném vzestupu. Alarmující je vzestup obezity v dětství. Aţ 78 % dětí s nadměrnou tělesnou hmotností se potýkalo s těmito problémy i v dospělosti, pouze 22 % dětí, si dokázalo v dospělosti udrţet svoje BMI v rámci normálu (Peterová 2013). 24

25 Nadměrná tělesná hmotnost zpŧsobuje řadu zdravotních obtíţí a zkracuje ţivot. Záleţí na stupni obezity. Se stoupajícím stupněm obezity se riziko zvyšuje. Dŧleţitým faktorem je rozloţení tuku v těle. Zdravotní komplikace spojené s obezitou lze rozdělit na mechanické a metabolické. Mezi mechanické potíţe patří velké zatíţení kloubŧ, šlach nebo dýchací potíţe. K metabolickým komplikacím patří diabetes II. typu, zvýšený krevní tlak, kardiovaskulární onemocnění, zvýšená hladina cholesterolu v krvi, ţlučové kameny a mnohé další (Machová 2009) Faktory podílející se na vzniku obezity Hlavní příčinou otylosti je u většiny nemocných převaha příjmu energie nad jejím výdejem. Energie je přijímána ve formě potravy. Denní potřeba záleţí na fyzické zátěţi, věku, pohlaví i dědičnosti. Genetické faktory ovlivňují obezitu zhruba aţ z 50 %. Pouze 5 % obézních má prokazatelnou hormonální poruchu, která vedla k jejich vysoké váze (Sucharda 2007). Rizikovým obdobím pro vznik nadměrné tělesné hmotnosti jsou jiţ období prenatální a časné postnatální, předškolní věk a zahájení školní docházky, kdy dojde ke sníţení pohybu, často ke stresu ze školy (nového prostředí) a změny stravování. Především pro dívky je rizikové období dospívání. V dospělosti častou příčinu vzniku obezity představuje změna zaměstnání, vznik rodinného ţivota, rodinné problémy nebo problémy v práci, u ţen těhotenství i změny po něm a klimakterium (Martiník 2007). Nejohroţenějšími jedinci jsou ti, u nichţ se vyskytla obezita v rodině nebo kteří mají jo-jo efekt v anamnéze, osoby, které se léčí některými farmaky ovlivňujícími hmotnost, stop kuřáci, psychicky labilní jedinci, rodiny s nízkým ekonomickým příjmem a niţším vzděláním (Martiník 2007). Zajímavých výsledkŧ dosáhl výzkum řeckého obyvatelstva, který se zabýval výskytem nadváhy a obezity u školních dětí v souvislosti s perinatálními rizikovými faktory, indexem tělesné hmotností a rodičovskou sociodemografií. Výzkumu se zúčastnilo přes 2000 školákŧ ve věku od 9 do 13 let. Ve srovnání s dívkami se vyskytovala obezita ve vyšší míře u chlapcŧ. Větší dispozice k nadváze měli školáci, jejichţ matky v těhotenství kouřily, ti, jejichţ rodiče jsou obézní a ti, kteří měli zavedené pevné potraviny do 5. měsíce ţivota dítěte a ti, u nichţ došlo do 6. měsíce 25

26 ţivota k rychlému přírŧstku na váze. Naopak menší pravděpodobnost, ţe se dítě bude potýkat s nadváhou, měly děti vzdělaných rodičŧ a děti, kde otec byl starší, tj. bylo mu více neţ 46 let (Birbilis a kol. 2013) Sloţení těla Z pohledu sloţení je lidské tělo tvořeno vodou, minerálními látkami, bílkovinami a tukem. U zdravých dospělých jedincŧ je podíl těchto látek téměř konstantní, avšak jednotlivé poměry se mohou měnit v závislosti na pohlaví a věku (viz tab. č. 4). Muţi mají vyšší procento vody v těle neţ ţeny. Ţeny mají naopak vyšší procento tuku v těle neţ muţi. S věkem podíl tuku stoupá (Maradová 2006). Tab. č. 4 Optimální sloţení těla u zdravých dospělých jedinců v procentech [3] Největší obsah v těle tvoří tedy voda. Mnoţství vody v lidském organismu s věkem klesá. Potřeby denního příjmu vody činí asi 2 l, coţ je mnoţství, které zároveň i tělo vydává. Příjem vody je moţný ve formě nápojŧ nebo v potravinách. Výdej vody z těla probíhá ve formě moči, další voda z organismu uniká při dýchání, kŧţí a stolicí. Nedostatkem tekutin v těle dojde k pocitu ţízně, která vyvolá potřebu 26

27 pít. Současně se začnou tvořit hormony, které pŧsobí na ledviny, aby vodu zadrţovaly (Maradová 2006). Bílkoviny se dostávají do těla pomocí přijímané potravy a rozkládají se na základní stavební prvky, kterými jsou aminokyseliny. Z těchto aminokyselin vytváří organismus nové vlastní bílkoviny. Tělo si není schopné ukládat volné aminokyseliny, z tohoto dŧvodu si musí neustále bílkoviny štěpit a znovu vyrábět. Bílkoviny jsou nepostradatelné hlavně pro obnovu a tvorbu buněk a pro tvorbu hormonŧ i enzymŧ (Maradová 2006). Největší mnoţství tukŧ se nachází v podkoţí, coţ je spodní vrstva kŧţe. Tuky jsou dlouhodobou zásobárnou energie pro organismus. Tukové molekuly se štěpí na glycerol a mastné kyseliny. Glycerol se v játrech přeměňuje na glukózu, která má za úkol dodat okamţitou energii (Maradová 2006). Minerální látky se v těle vyskytují ve třech formách, a to buď ve formě elektrolytŧ v tělesných tekutinách, nebo mohou být vázané v organických látkách (bílkoviny, tuky, hormony, vitamíny, enzymy), popřípadě se vyskytují v podobě nerozpustných solí (v kostech, zubech). Minerální látky musí být nahrazovány z potravy, jelikoţ malé mnoţství solí odchází z těla močí a rŧznými druhy sekrece (Machová 2009). Podle dalšího dělení mŧţeme lidské tělo rozdělit na tyto sloţky svalovou, tukovou, kosterní a na zbytek, např. orgány (viz obr. 4) (Bernaciková 2012). Obr. 4 Sloţení těla anatomický model (Bernaciková 2012) 27

28 2.6 Návykové látky Pod pojmem návyková látka se myslí takový druh látky, který má účinky, jenţ mění proţívání, vnímání, chování nebo tělesné procesy. Schopností této látky je vyvolání návykového uţívání nebo závislosti (Kachlík 2003). V České republice bylo analyzováno kouření, pití alkoholu a uţívání drog u adolescentŧ (16 letých) středních škol mezi lety 1995 aţ Toto šetření probíhalo pod záštitou Rady Evropy mezinárodním projektem ESPAD (The European School Survey Project on Alcohol and Drugs). Z projektu vyplynulo, ţe mezi respondenty bylo téměř 30 % kuřákŧ a 25,3 % kuřaček. Dívky v prŧměru vykouřily méně cigaret neţ chlapci. Kaţdý 10. chlapec a kaţdá 6. dívka vykouřil/a více neţ 10 cigaret za den. Časté pití alkoholu bylo zjištěno více u chlapcŧ, kteří preferovali převáţně pivo. Avšak i u dívek byl zaznamenán vzrŧst obliby piva. V roce % studentŧ pilo pivo víc neţ 6x za měsíc, 8,7 % studentŧ pilo víno více neţ 6x za měsíc a 12,6 % studentŧ pilo více neţ 6x za měsíc ostatní destiláty. Z dotazovaných adolescentŧ byly nejčastěji udávány zkušenosti s uţíváním konopných drog. V roce 2003 uvedlo 43,6 % studentŧ alespoň jednu osobní zkušenost s marihuanou nebo hašišem. Oproti minulým letŧm byl zaznamenán poměrně strmý nárŧst, a to hlavně v uţívání marihuany a extáze (Csémy a kol. 2003). Ve své diplomové práci se zabývám třemi druhy návykových látek, o kterých se domnívám, ţe jsou mezi dospívající mládeţí nejrozšířenější. Jedná se o problematiku kouření, alkoholu a nelegálních drog. Výsledky jsou shrnuty v tabulkách č. 15, 17, 18, 19 a Znaky závislosti Syndrom závislosti je definován podle Mezinárodní klasifikace nemocí jako skupina fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménŧ, v nichţ uţívání nějaké látky (popřípadě skupiny látek) má u daného jedince mnohem větší přednost neţ jiné jednání, kterého si dříve cenil více (Nešpor 2011). Základní sloţkou syndromu závislosti je silná touha uţívat tabák, alkohol nebo psychoaktivní látky. U dospívajících i dětí je moţné se setkat se všemi třemi 28

29 uvedenými závislostmi. Samotná diagnóza závislosti je stanovena aţ tehdy, jestliţe dojde během jednoho roku alespoň ke třem z následně uvedených jevŧ: silná touha (pocit buzení) uţívat danou látku touha pociťovat účinky látky potíţe se sebeovládáním, jeţ se týkají především nekontrolovatelného chování tělesný odvykací stav, kdy je látka uţívána s úmyslem zmenšit příznaky zpŧsobené uţíváním této látky, popřípadě dochází k odvykacímu stavu typickému pro danou látku rŧst tolerance k účinku látky postupné zanedbávání jiných zájmŧ pokračování uţívání i přes prokazatelné škodlivé následky (Nešpor 2011) Prevence zneuţívání návykových látek První zkušenosti s nelegální drogou bývají zpravidla jiţ v období dospívání, a to většinou ve skupině. Obvykle pro většinu mladistvých, popřípadě dětí, osobní zkušenost s touto drogou po ojedinělém experimentu končí (Maradová 2006). V dnešní době bohuţel nelze zajistit, aby se děti a dospívající s těmito látkami vŧbec nesetkali. Naše společnost je v určitém smyslu vŧči některým návykovým látkám velmi benevolentní, a proto není problém setkat se s nimi na kaţdém kroku. Existují preventivní programy, jeţ mají za úkol zamezit nebo alespoň omezit zneuţívání návykových látek. Programy lze rozdělit do tří skupin. První skupinu tvoří programy primární prevence. Ty mají za úkol zaměřit se na práci s nejvíce ohroţenou skupinou populace pomocí systému aktivit. Sekundární prevence zahrnuje aktivity, které mají v cíli předcházet vzniku a hlavně rozvoji uţívání návykových látek u jedincŧ, kteří jiţ mají s některou návykovou látkou zkušenosti. Terciární prevence je určena jiţ pro lidi, kteří návykové látky uţívají. V rámci této prevence jde především o to, aby se předešlo váţnému nebo trvalému zdravotnímu poškození, které zpŧsobují návykové látky (Nešpor 1998). 29

30 Ve škole je prováděna prevence sociálně patologických jevŧ, která se zaměřuje na aktivity týkající se především násilí, uţívání návykových látek, záškoláctví, kriminality nebo rasismu (Martínek 2009). Prevence je dŧleţitá hlavně v rodině, kde kaţdý rodič má moţnost svým výchovným pŧsobením přispět k tomu, aby se u jeho dětí neobjevila nějaká závislost. Z tohoto dŧvodu bylo řadou odborníkŧ sestaveno několik doporučení pro rodiče, která jsou zaměřena na prevenci v rodinném prostředí. Tyto rady pro rodiče formuluje Karel Nešpor ve své publikaci Vaše děti a návykové látky následovně: Projevovat zájem o dítě a získat jeho dŧvěru. Umět s dětmi mluvit o návykových látkách a dostatečně děti informovat o moţných rizicích. Vést děti k vyváţenému ţivotnímu stylu a vhodné zábavy. Dávat dětem uţitečná rodinná pravidla. Dávat dětem dobré hodnoty a vzory. Snaţit se děti ochránit před špatnou společností. Podporovat dětské sebevědomí. Spolupracovat na výchově s dalšími dospělými. (Nešpor 2001) Kouření Kouření je negativní psychosociální jev, který se významně podepisuje na zdravotním stavu jedince. Všechny tabákové výrobky mohou být návykové, jejich uţívání přináší riziko nemocí, oslabení a předčasného úmrtí (Martiník 2007). Základní sloţky tabákového kouře jsou nikotin, dehet, oxid uhelnatý, amoniak, nitrosaminy, formaldehyd, kyanid, arzenik a další. Právě mnohé tyto látky jsou prudce jedovaté a rakovinotvorné (Machová 2009). Kouření cigaret zpŧsobuje srdeční onemocnění, nádory plic, hrtanu, dutiny ústní, jícnu a močového měchýře, cévní mozkové příhody a chronické plicní problémy (Martiník 2007). 30

31 Z výzkumŧ v České republice bylo zjištěno, ţe došlo k poklesu kouření u muţŧ, zatímco sníţení kuřáctví u ţen je jen velmi malé. Alarmující je vzestup kuřáctví u mládeţe a dětí. Navíc se hranice, kdy se mladý člověk stává závislým na nikotinu, posunuje stále do niţších věkových skupin. Hlavním faktorem vzrŧstající tendence kouření u mládeţe a dětí je reklama na tabákové výrobky, velká dostupnost cigaret a všeobecné rozšíření kuřáctví ve společnosti. Právě nejrizikovější skupina pro návyk kouření je věk mezi 11. a 15. rokem. Podle projektu ESPAD (Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách), kaţdý den kouří aţ 27 % šestnáctiletých a alespoň jednou za ţivot kouření vyzkoušelo 75 % šestnáctiletých. Během puberty se takto snaţí napodobit chování dospělých a být obdivováni u svých vrstevníkŧ. V tomto věku ještě nekouří pro potěšení. V období adolescence, kolem 17. roku, se skupina kuřákŧ rozpadá a nadále kouři uţ jen ti, kterým kouření zachutnalo (Machová 2009, Bobŧrková 2012). Při porovnání výsledkŧ z rŧzných státŧ Evropy vyšlo najevo, ţe čeští adolescenti patří k největším kuřákŧm. Vyšší podíl kuřákŧ mezi mládeţí je uţ jen v Grónsku, Bulharsku a Rusku (Moţný 2002) Alkohol Dalším sociálně patologickým jevem je pití alkoholických nápojŧ. Pití alkoholu je jedním z faktorŧ ţivotního stylu, který významně ovlivňuje stav jedince. Jedná se o nejstarší a nejrozšířenější drogu (Martiník 2007). Většina mladistvých nepije alkohol pouze pro potěšení, nýbrţ i z řady dalších dŧvodŧ, jakými jsou například významná osobní událost (rozchod, smrt blízkého člověka), společensky vţité konvence (společenské akce) nebo ztráty jiných zájmŧ. Alkohol navozuje příjemné účinky, odstraňuje napětí, zlepšuje náladu, usnadňuje navazování kontaktŧ a komunikaci. Mládeţ je velmi ovlivněna médii a tlakem společnosti. Dŧleţitou prevencí je příkladná výchova v rodině (Ondriová, Poţonská 2007). Poţití většího mnoţství alkoholu vede ke stavu opilosti. Jelikoţ se jedná o návykovou látku, dlouhodobé poţívání většího mnoţství alkoholu mŧţe vést k závislosti na něm. Alkoholismus se projevuje ztrátou kontroly nad pitím a pokračováním v pití i přes negativní zdravotní a sociální dŧsledky. Jestliţe jedinec 31

32 nemá k dispozici potřebný alkohol, dostavují se abstinenční příznaky. Alkoholismus má za následek narušení sociálních vztahŧ v rodině, s přáteli nebo v zaměstnání. Dalším dŧsledkem přemíry alkoholu jsou rŧzné zdravotní komplikace, jako jsou například cirhóza jater, záněty sliznice trávicího ústrojí, choroby věnčitých tepen nebo psychické problémy (Machová 2009). Pokud se jedná o pití alkoholu mezi českými adolescenty, stojí si na čtvrtém místě z dvaceti zkoumaných zemí Evropy. Projekt ESPAD ukázal, ţe v posledním měsíci konzumovalo ve velké míře alkohol aţ 20 % šestnáctiletých studentŧ. Mnoţství vypitého alkoholu taktéţ závisí na dosaţeném vzdělání, čím je vzdělání vyšší, tím obvykle je konzumace alkoholu u daného jedince za rok niţší. Více alkoholu vypijí muţi neţ ţeny, a to aţ 4x více (Moţný 2002, Pospíšil 2007) Nelegální drogy Nelegální drogy jsou takové návykové látky, jejichţ uţívání je trestné. Jiţ v období dospívání dochází k prvním zkušenostem s nelegální drogou. Mládeţ obvykle experimentuje s drogou ve skupině, aby vyzkoušela, zda má droga takové účinky, jaké se popisují, a po prvním uţití s drogou končí (Marádová 2006). U nelegálních drog je velmi obtíţné získat skutečné výsledky o jejich uţívání. Mnoho jedincŧ braní drogy tají nebo zlehčuje. Zkušenosti s nelegální drogou přiznává aţ jedna třetina populace. Přitom 16 % mládeţe uvedlo opakované uţívání nelegální drogy a více neţ polovinu uţivatelŧ nelegálních drog tvoří jedinci mladší 19 let. V porovnání se ţenami jsou opět více náchylnější k uţívání drog muţi, a to o celou třetinu. Podle několika výzkumŧ v posledních letech, které se zabývají touto problematikou, vyšlo, ţe nejuţívanější nelegální drogou je marihuana, na druhém místě je pervitin a na třetím místě heroin. Přitom marihuana se u ţákŧ vyskytuje jak na středních školách, tak i na školách základních (Moţný 2002). Prŧzkum vedený pod projektem ESPAD v České republice z roku 2007 udává, ţe 18,5 % šestnáctiletých uţilo marihuanu, 2 % těkavé látky a 1 % ostatní drogy v posledním měsíci. Opět se dokázalo, ţe největší zkušenosti mají respondenti s uţíváním konopných látek (Pospíšil 2007). 32

33 Marihuana je mezi mládeţí oblíbená zejména pro svoji snadnou dostupnost a povzbuzující účinky. Marihuana náleţí do skupiny drog zvaných prŧchozí, společně s alkoholem a tabákem, protoţe její uţívání vede často k přechodu k jiným ještě nebezpečnějším látkám. U některých jedincŧ se experimentování s drogami stalo součástí jejich ţivotního stylu. Proto je dŧleţitá protidrogová prevence, která je velmi potřebná uţ na základní škole. Cílem protidrogových programŧ není chránit děti a dospívající před pŧsobením sociálně patologických jevŧ, ale naučit je správně se proti nim bránit (Šustková 2010). Uţívání drog během dospívání často předchází rŧzné psychologické, sociální faktory a také faktory ţivotního prostředí, které vznikají jiţ v prenatálním období. Tyto faktory se vzájemně ovlivňují a zodpovídají za zvýšenou nebo sníţenou náklonost vŧči uţívání drog. Kritické jsou náročné ţivotní přechody, například puberta, sociální přechody, například přechod na jiný typ školy, traumatické události, například úmrtí rodiče apod. Uţívání drog posléze narušuje celé fungování postiţené osoby během ţivota (Isralowitz, Myers 2011). 2.7 Rizikové sexuální chování V současné době mizí tradiční dospívání spojené s pozvolným navazováním nejprve citových a později sexuálních vztahŧ jedince k opačnému pohlaví. Tento tradiční postup, kdy se nejprve navazují citové vztahy a poté aţ sexuální, jsou dŧleţité pro přípravu na budoucí manţelský a rodičovský ţivot, popřípadě ţivot profesionální. Společenským tlakem konzumního přístupu k sexualitě bez přístupu emocí k sexuálnímu partnerovi začínají mladiství předčasně zahajovat svŧj sexuální ţivot (Machová 2009). Za rizikové sexuální chování se povaţuje právě zmíněný předčasný začátek pohlavního ţivota. Další rizikové chování zahrnuje vysokou frekvenci pohlavních stykŧ, náhodné známosti, promiskuitu, prostituční chování, styk bez pouţití kondomu. V širším slova smyslu se sem řadí další ovlivňující faktory, jako jsou asociální chování, agresivita, uţívání návykových látek (Jonášová 2013). Závaţnou kapitolou patřící do této oblasti je sexuální zneuţívání, které je dŧleţitým faktorem pro vznik rŧzných psychických i fyzických obtíţí. Alarmující je, ţe nejvíce sexuálního násilí se odehrává v rodinném prostředí, kde by dítě mělo mít 33

34 pocit bezpečí a zázemí. Ročně se odhalí zhruba 800 případŧ zneuţívání, ale jaká je skutečná realita se lze jen domnívat, protoţe oběti se často stydí někomu svěřit. Zneuţívání mŧţe mít podobu bezdotykovou či kontaktní. Mezi bezdotykové zneuţívání se řadí exhibicionismus, voyerství či verbální napadání. Za kontaktní sexuální násilí se povaţují: vynucený pohlavní styk, osahávání, dráţdění pohlavních orgánŧ, nucení dítěte k masturbaci nebo orální aktivity (Jeţková 2012). Tato práce se v oblasti sexuálního zdraví zaměřuje především na informovanost adolescentŧ o bezpečném sexuálním ţivotě a na pouţívanou antikoncepci. Výsledky z vlastního prŧzkumu jsou shrnuty v grafech č. 17 a 18. Rizikové sexuální chování se negativně podepisuje v oblasti zdravotní i sociální. Mezi nové trendy, které ovlivňují hlavně sociální oblast, patří zveřejňování intimních fotografií na internetu, jejich zasílání mobilním telefonem nebo nahrávání na video. Takovéto aktivity umoţňují vysoké riziko zneuţití. Jsou známy mnohé případy, kdy byl ţák/ţákyně šikanován svými spoluţáky, kteří se rŧzným zpŧsobem dostali k těmto jeho/její choulostivým materiálŧm. Na daného postiţeného jedince je poté vyvíjen vysoký tlak, který mŧţe končit aţ sebevraţdou (Jeţková 2012). Zdravotní dŧsledky předčasného pohlavního ţivota plynou z nedosaţené reprodukční zralosti. Děloţní čípek je u dospívajících dívek pokryt cylindrickým epitelem, jenţ chrání před prŧnikem mikrobiálních infekcí méně neţ dlaţdicový epitel, který je u dospělých ţen. Jedná se o jeden z dŧvodŧ, proč se u mladistvých dívek (15 24 let) vyskytuje více pohlavně přenosných chorob. Brzké zahájení pohlavního ţivota není zpravidla spojeno s pouţíváním antikoncepce a bývá i časté střídaní sexuálních partnerŧ. Tímto se zvyšuje riziko pohlavně přenosných chorob, ale také neplánovaného těhotenství, následné umělé interrupce nebo mateřství, kdy rodiče ještě nejsou pro tuto roli připravení (Machová 2009). Prevencí pro zlepšení reprodukčního zdraví je vhodná výchova dětí a mládeţe, které je orientovaná na odsunutí pohlavního ţivota do zralejšího období, na monogamní vztah, dále výchova k sebeovládání, plánování rodičovství, pouţívání ochrany a sniţování počtu interrupcí. V sexuální výchově by se měla podporovat základní funkce sexuality člověka, a to podpora budoucího rodičovství, vytvoření úcty a odpovědnosti za vznik nového ţivota (Machová 2009). Na základě studia byly identifikovány čtyři druhy ospravedlnění, které lidi běţně pouţívají pro vysvětlení neţádoucího sexuálního chování. Prvním ospravedlněním je 34

35 nízká sociálně-emoční kvalita domácího prostředí v dětství. To znamená především velmi chladnou rodinnou atmosféru bez otevřených projevŧ lásky a lidského přijetí. Dalším dŧvodem je zklamání po rozchodu s velkou láskou, které je typické hlavně pro dívky. Třetím odŧvodněním je sériová monogamie, kdy je poměrně vysoká míra tolerance, pokud má někdo více následně sexuálních partnerŧ, nikdy ne dva najednou, neţ kdyţ má za celý ţivot člověk pouze jednoho nebo dva sexuální partnery. Posledním odŧvodněním je nátlak k sexuálnímu styku. Pouţívají ho více muţi neţ ţeny, a to formou citového vydírání. Není neobvyklé, ţe tento nátlak u mládeţe často pramení z jejich party, kdy mladý člověk nechce zŧstat v roli nezkušeného outsidera, a proto pod tímto psychickým nátlakem uskutečňuje pohlavní styk, který je zpravidla jednorázový, s kterýmkoliv ochotným partnerem, bez uvědomění si moţných rizik (Šulová 2011). Výzkumem sexuálního chování v ČR se zabývali prof. PhDr. Petr Weiss, Ph.D. a MuDr. Jaroslav Zvěřina,CSc ze Sexuologického ústavu 1. Lékařské fakulty UK a VFN v Praze. Výzkum byl realizovaný v letech 1993, 1998, 2003 a Reprezentativním vzorkem bylo obyvatelstvo ČR starší 15 let. Ze získaných dat vyplynulo, ţe mladí lidé začínají provozovat první nekoitální aktivity zhruba v 17, 18 letech. Nicméně jiná studie odhalila, ţe 8 % dívek a 12 % chlapcŧ mělo první pohlavní styk ještě před dovršením 15. roku ţivota. Počet sexuálních partnerŧ je u muţŧ větší neţ u ţen, a to v prŧměru 9,4 partnerek u muţŧ a 5,3 partnerŧ u ţen. Výzkum se zaměřoval i na problematiku antikoncepce. V 90. letech minulého století provozovalo aţ 40 % párŧ jako antikoncepční techniku přerušovanou souloţ. V roce 2008 tuto techniku praktikovalo jen 15 % párŧ. Prudce stoupl počet uţivatelek hormonální antikoncepce. V roce 1993 uváděla zkušenost s hormonální antikoncepcí pouze pětina ţen, v roce 2008 více neţ polovina ţen. Posledních dvacet let také klesá počet párŧ, které pouţívají při pohlavním styku prezervativ, v roce 2008 to bylo 14 % párŧ, avšak při náhodném pohlavním styku se chrání aţ 88 % muţŧ kondomem, oproti roku 1993, kdy se takto chránilo jen 41 % muţŧ. Také klesl význam nitroděloţního tělíska a uţ jenom 2 % párŧ spoléhá na výpočet plodných a neplodných dnŧ (Weiss, Zvěřina 2009). Ozer uvádí ve své publikaci (A Student Guide to Health), ţe 47 % amerických středoškolákŧ mělo pohlavní styk. Z těch, kteří byli sexuálně aktivní, pouţilo 61 % kondom během svého posledního pohlavního styku. V roce 2006 otěhotnělo ve věku 35

36 15 aţ 19 let okolo sedmi procent dívek. Přibliţně 20 % studentŧ netuší, ţe pohlavní choroby se mohou přenášet i orálním sexem. Stejné procento se domnívá, ţe ví pokud by měl někdo sexuálně přenosnou chorobu i přesto, ţe na ni nebyl testován. Celá jedna šestina náctiletých si myslí, ţe sexuálně přenosnou chorobu přenáší pouze ten, kdo má zřetelné příznaky této choroby (Ozer 2012). Ve spojených státech v roce % dospívajících zaţilo fyzické násilí od svého partnera a aţ 81 % studentŧ zaţije nějakou formu sexuálního obtěţování během školního ţivota, přičemţ 40 % dotazovaných uvedlo, ţe zaměstnanci jejich školy sexuálně obtěţují studenty. Stále běţnější je i obtěţování náctiletých pomocí internetu, které zaţilo 9 % dotazované mládeţe (Ozer 2012). 2.8 Duševní hygiena Duševní hygiena neboli psychohygiena je obor, který se zabývá podporou duševního zdraví a jeho rozvojem. Zvyšuje tak odolnost člověka vŧči nejrŧznějším škodlivým vlivŧm (Vondráček 1992). Psychohygiena mírní škody napáchané stresem a podporuje naše duševní i fyzické zdraví. Učí člověka, jak předcházet psychickým obtíţím, a pokud jiţ nastaly, učí ho, jak tyto obtíţe zvládat. Zahrnuje zásady správné ţivotosprávy, jednání s lidmi, řešení konfliktŧ či ţivotních situací, zvládání psychických zátěţí atd. (Čeledová 2010). Z vlastního provedeného výzkumu zabývajícího se problematikou duševní hygieny byly sestaveny grafy č. 19, 20, 21, 22 a 23 a tabulka č Relaxace Relaxace je stav, kdy v lidském těle dochází k hlubokému duševnímu a tělesnému uvolnění. Pojem relaxace je běţně chápán jako tzv. volný odpočinek, který člověk tráví například u televize, čtením knih, procházkou v přírodě, dovolenou, schŧzkou s kamarády apod. Některé tyto aktivity k ní pouze přispívají a některé mohou pŧsobit opačně. Například sledování televize mŧţe pŧsobit zcela opačně, tzn. vyvolávat napětí (Kolář 2013). 36

37 2.8.2 Spánek Obecně je spánek chápán jako biologicky účelná ochranná fáze organismu, která umoţňuje tělu obnovit zásoby energie v nervových buňkách. Spánek je nepostradatelnou součástí našeho ţivota, jeţ zabere aţ třetinu lidského ţivota. Potřeba spánku je u kaţdé osoby jiná a během ţivota dochází ke změnám. Novorozenec spí v prŧměru hodin denně, šestileté dítě 10 aţ 12 hodin, dospělý člověk 7 aţ 8 hodin, ve stáří obvykle dochází ke sníţení potřeby spánku na 5 aţ 6 hodin denně. Během spánku dochází k poklesu krevního tlaku, sniţuje se počet nádechŧ a výdechŧ, dále se sniţuje tělesná teplota a klesá činnost ţláz. I během spánku mozek intenzivně pracuje. Běţné se dostavují sny, v nichţ se mísí skutečné záţitky s fantazií (Švarcová 2008). Zásady dobrého spánku: Nepít energetické nápoje, kávu, zelený čaj, kolu během pozdního odpoledne a večera. Nejíst před spánkem těţká jídla. Neřešit před usínáním dŧleţité věci. Myslet na něco pozitivního, příjemného. Necvičit před ulehnutím do postele. Cvičení mŧţe nabudit organismus. Před usínáním nepít alkohol a nekouřit alkohol i nikotin mají povzbuzující účinky. Omezit pobyt v posteli na nezbytně nutnou dobu. Postel i loţnici vyuţívat pouze ke spánku a k pohlavnímu ţivotu. Není doporučeno v posteli například číst nebo sledovat televizi. V místnosti na spaní zajistit vhodnou teplotu (18-20 C), omezit hluk a světlo (Čeledová 2010). Chronickými problémy spánku trpí kolem % populace a během minulých let toto číslo spíš narŧstá. Insomnie se vyznačuje hlavně neschopností usnout a častým buzením (Čeledová 2010). 37

38 Podle výzkumu veřejnosti v ČR chodí nejvíce lidí (60 %) spát mezi 22. hodinou a pŧlnocí. Zhruba 40 % lidí trvá 5 aţ 15 minut neţ usnou. A největší procento obyvatel ČR (skoro 50 %) denně spí 7 aţ 9 hodin (Hrbáčková 2013) Systém hodnot Duševní hygiena úzce souvisí se systémem hodnot kaţdého jedince. Kaţdý by si sám pro sebe měl ujasnit, které ţivotní cíle jsou pro něj dŧleţité, na které bude zaměřovat své úsilí. Náplň ţivotní cesty kaţdého člověka by měla zahrnovat alespoň okrajově tyto oblasti: fyzické i duševní zdraví, pracovní uplatnění, zájmy (koníčky), rodinné a přátelské zázemí (Čeledová 2010). Kaţdý jedinec jde od svého narození svojí vlastní ţivotní cestou. Podle Erika H. Eriksona, německého psychologa, má kaţdá etapa pro člověka určité vývojové úrovně, kde je zapotřebí vyřešit určitý psychosociální konflikt, aby se jedinec mohl posunout o úroveň výš. Jestliţe nedojde k vyřešení konfliktu, psychologický vývoj stagnuje, i kdyţ tělesně se člověk vyvíjí dál (Skorunková 2007). Naše chování a jednání určují hodnoty, které ovlivňují dění kolem nás. Hodnoty, které utvářejí chování a jednání lidí, jsou velmi úzce spjaty s lidskými potřebami. Předpokladem pro vznik hodnotového systému je uspokojování lidských potřeb, jeţ se během ţivota mění, popřípadě i úplně zanikají. Nejznámější klasifikace lidských potřeb je podle amerického psychologa Abrahama Harolda Maslowa (viz obr. 5). Nejzákladnější potřeby jsou fyziologické. Obecně platí, ţe v pyramidě lidských potřeb jsou níţe poloţené potřeby významnější a jejich alespoň částečné uspokojení je podmínkou pro vznik vývojově vyšších potřeb (Čeledová 2010). 38

39 Obr. 5 Maslowa pyramida lidských potřeb [4] Stres Současný ţivotní styl klade na lidi značné nároky pro jejich výkonnost. Nadměrné poţadavky ve škole, později v práci, ale i problémy v osobních vztazích vyčerpávají přirozenou obranyschopnost vedoucí k přetíţení organismu. Tato reakce organismu na nadměrnou zátěţ se označuje jako stres. Podnět vyvolávající stres se nazývá stresor. Tímto stresorem mŧţe být například nepříjemná situace, jako je nemoc, úmrtí v rodině, rodinné spory, ale i situace, které všeobecně povaţujeme za příjemné, například oslava narozenin, cestování a podobně (Anders 2007). Stres nepŧsobí na organismus pouze škodlivě, má i pozitivní účinky. Určitá míra stresu je pro člověka nezbytná, pomáhá zajišťovat dostatek podnětŧ ke zvládání rŧzných ţivotních překáţek. Pravděpodobně se stres podílí nejen na dalším vývoji jedince, ale i celého druhu (Anders 2007). Jestliţe stres pŧsobí déle, případně se často opakuje, projeví se škodlivými účinky. Mohou se objevit psychosomatická onemocnění jako například migréna, poruchy spánku, poruchy příjmu potravy apod. (Bínová 2011). 39

40 V šedesátých letech dvacátého století psychologové Holme a Rahe sestavili jednoduchý test. Ke konkrétním ţivotním situacím přiřadili určitý stupeň váţnosti vyjádřený počtem bodŧ. Mezi těmito konkrétními událostmi jsou zahrnuty i úspěchy a záleţitosti povaţované za kladné, protoţe i tyto události představují pro člověka zátěţ. Pokud součet těchto bodŧ během dvou let přesáhne 300, znamená to, ţe úroveň stresŧ je nebezpečná, organismus je vyčerpaný a velmi pravděpodobně se projeví nějaké psychosomatické onemocnění (Novák 2012). Výzkum u skoro sedmi tisíc respondentŧ ze severního Finska poukázal na souvislost mezi stresem a zvláštnostmi chování u adolescentŧ. Se stresem souvisí nezdravé stravovací návyky a konzumace alkoholu, které mohou přejít v obezitu v dospělosti. U dívek, které se více stresovaly, bylo častěji zaznamenáno uţívání tabáku, kratší spánek, častá konzumace cukrovinek a alkoholu. U stresujících se chlapcŧ byl větší podíl konzumace uzenin, čokolády, sladkostí či hamburgerŧ. Pro obě pohlaví vyšlo najevo, ţe záchvatové přejídání se snaţí následně regulovat pomocí přísných diet a náročného cvičení. Stres řešilo přejídáním 43 % dívek, u chlapcŧ pouze 15 % (Jääskeläinen a kol. 2014). 40

41 3 Praktická část 3.1 Metodika Zpŧsob vyhodnocení vybrané problematiky ţivotního stylu studentŧ středních škol byl uskutečněn formou dotazníku (viz příloha A). Dotazník byl vytvořen jako soubor předem připravených a smysluplně seřazených otázek. Náročnost a pochopitelnost otázek byla předem vyzkoušena na patnácti studentech. Dotazník byl rozdán do pěti škol v rŧzných městech s vědomím zástupce ředitele dané školy. Dotazníky byly rozdány konkrétně do následujících škol: Gymnázium Vincence Makovského se sportovními třídami (Nové Město na Moravě), Střední zdravotnická a Vyšší odborná škola zdravotnická (Ţďár nad Sázavou), Střední škola obchodní a sluţeb SČMSD (Ţďár nad Sázavou), Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola (Hradec Králové) a První soukromé jazykové gymnázium, spol. s. r. o. (Hradec Králové). Do výzkumu byly zařazeny z kaţdé školy čtyři třídy: 1. ročník, 2. ročník, 3. ročník a 4. ročník středoškolského studia z dŧvodu získání výsledkŧ od více věkových kategorií. Po předešlé domluvě, rozdávali dotazníky ve třídách učitelé, kteří zrovna vedli vyučování. Studenti dotazníky ihned v dané hodině vyplnili a odevzdali, proto návratnost dotazníkŧ byla 100 %, ale 23 dotazníkŧ pro špatné vyplnění nebylo vyhodnoceno. Celkově bylo tedy vyhodnoceno z 553 rozdaných dotazníkŧ 530 dotazníkŧ. Dotazník obsahuje celkem 27 otázek. Otázka č. 1 zjišťuje základní údaje. Otázky č. 2 a 3 se dotazují přímo na informovanost studentŧ o ţivotním stylu. Otázky č. 4 8 se zaměřují na stravovací návyky. Otázky č. 9 a 10 se týkají pitného reţimu. Otázky č. 11 a 16 zjišťují trávení volného času. Otázka č. 12 se dotazuje na váhu a výšku pro výpočet hodnoty BMI. Otázky č. 13 aţ 15 se zabývají problematikou redukce váhy. Otázky č. 17 aţ 19 zkoumají problematiku návykových látek. Otázky č. 20 a 21 zjišťují informace o sexuálním ţivotě, přičemţ otázka č. 20 nemusela být zodpovězena. Otázky č. 22 aţ 26 jsou zaměřeny na duševní hygienu. Poslední 27. otázka analyzuje, co by studenti chtěli nejvíce změnit na svém ţivotním stylu. Výsledky jsou zpracovány v programu Microsoft Excel a pomocí internetové stránky Vyplnto.cz. 41

42 3.2 Výsledky průzkumu a jejich analýza Ke splnění cílŧ této diplomové práce, jsem se rozhodla provést výzkum mezi studenty středních škol. Školy byly úmyslně vybrány podle typu zaměření a odlišné polohy škol. Bylo osloveno šest škol, 5 z nich odpovědělo kladně a na těchto školách byl proveden výzkum formou dotazníkŧ. Celkem vyplnilo dotazník 553 studentŧ, ale 23 dotazníkŧ nebylo moţné pro chybné vyplnění vyhodnotit. Otázky v dotazníku jsem sestavila podle svého mínění tak, aby byly pro tuto práci nejpodstatnější. Dotazník byl pro studenty zcela anonymní z dŧvodu získání co nejpřesnějších výsledkŧ. Respondenti měli obvykle moţnost výběru z několika moţných odpovědí a pouze některé otázky byly otevřené pro získání podrobnějších údajŧ. Na začátku dotazníku měli respondenti vyplnit základní údaje, tj. pohlaví, věk a ročník, který navštěvují. Z dotazovaných studentŧ byla velká převaha dívek. Z celkového počtu 530 respondentŧ bylo 381 dívek (71,89 %) a 149 chlapcŧ (28,11 %) (viz graf č. 1 - příloha). Velká převaha dívek byla dána volbou škol, jelikoţ z pěti vybraných škol byly dvě školy zdravotní, kde je všeobecně velké zastoupení dívek. Ale i na zbylých školách byla značná převaha studentek nad studenty. V příloze v tabulce č. 5 je uvedeno rozdělení respondentŧ podle pohlaví a typu školy, kterou navštěvují. Pro lepší přehled jsou dané názvy škol zkráceny: Gymnázium HK = První soukromé jazykové gymnázium, spol. s. r. o. (Hradec Králové), Gymnázium NM = Gymnázium Vincence Makovského se sportovními třídami (Nové Město na Moravě), Obchodní š. ZR = Střední škola obchodní a sluţeb SČMSD (Ţďár nad Sázavou), Zdravotní š. HK = Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola (Hradec Králové) a Zdravotní š. ZR = Střední zdravotnická a Vyšší odborná škola zdravotnická (Ţďár nad Sázavou). Tyto zkratky jsou v analýze dotazníkŧ pouţívány i dále. Z gymnázia HK bylo dotazováno 76 dívek a 42 chlapcŧ, z gymnázia NM 64 dívek a 41 chlapcŧ, z obchodní školy ZR 78 dívek a 25 chlapcŧ, ze zdravotní školy HK 84 dívek a 23 chlapcŧ a z poslední školy zdravotní ZR 79 dívek a 18 chlapcŧ. 42

43 Věk respondentŧ je znázorněn v grafu č. 2 (viz příloha). Nejčastější věk respondentŧ byl 16, 17 a 18 let, kde byl zaznamenán malý procentuální rozptyl. Devatenáctiletých bylo 14,15 % a patnáctiletých bylo 8,87 %. Toto niţší zastoupení devatenáctiletých je dáno tím, ţe někteří jiţ opustili školu a v patnácti letech jsou zase mnozí ještě na škole základní. 6 respondentŧ uvedlo věk 20 let, coţ mohlo být z dŧvodu, ţe přešli z jiné školy, nebo opakovali ročník. Zastoupení jednotlivých ročníkŧ bylo víceméně vyrovnané, coţ bylo účelem, jelikoţ dotazníky byly rozdávány rovnoměrně do všech ročníkŧ střední školy. Přesto nejmenší zastoupení bylo u studentŧ 4. ročníku, které bylo dáno zřejmě tím, ţe ne všichni se dostanou aţ do maturitního ročníku. Ročník, který studenti v době výzkumu navštěvovali, ukazuje graf č. 3 (viz příloha). Jedna ze základních otázek byla, jak moc se studenti dozvídají o zásadách zdravého ţivotního stylu ve škole. Získané výsledky nebyly příliš uspokojivé. Graf č. 4 Mnoţství informací o zdravém ţivotním stylu získaných ze školy Skoro polovina respondentŧ 248 (46,79 %) uvedla, ţe se o zásadách zdravého ţivotního stylu dozvídá přiměřeně. 193 respondentŧ (36,42 %) uvedlo, ţe získávají málo informací ve škole, 45 respondentŧ (8,49 %) vŧbec ţádné informace a 44 respondentŧ (8,3 %) poměrně mnoho informací. Podle předpokladŧ při porovnání jednotlivých škol vyšlo najevo, ţe na zdravotních školách jsou ţáci informováni lépe o zdravém ţivotním stylu neţ na ostatních zkoumaných školách. Z dotazníkového šetření vyplynulo, ţe nejvíce jsou ve škole informováni o zásadách zdravého ţivotního stylu studenti zdravotních škol. Ze zdravotní školy 43

44 v ZR uvedlo 59,8 % studentŧ, ţe jsou informováni přiměřeně, a dokonce 18,6 % dotazovaných uvedlo, ţe se na své škole dozvídají o zásadách zdravého ţivotního stylu poměrně mnoho informací. Ze zdravotní školy v HK uvedlo 55,1 % studentŧ, ţe jsou informováni přiměřeně a 17,8 % poměrně mnoho. Na obchodní škole v ZR byla nejčastější odpověď přiměřeně se zastoupením 50,5 %. Na gymnáziu NM byla nejčastější odpověď málo se zastoupením 49,5 %, stejně tak i na gymnáziu HK, kde takto opovědělo 44,9 % dotazovaných. Tyto poznatky znázorňuje tabulka č. 6 (viz příloha). V rámci prŧzkumu jsem se zajímala také o to, odkud studenti čerpají poznatky o ţivotním stylu. Respondenti měli na výběr ze šesti variant: internet, rodina, časopis, přátelé, škola a popřípadě získávání informací jinde. Graf č. 5 Čerpání poznatků o ţivotním stylu Nejvíce studenti čerpají poznatky o zdravém ţivotním stylu z internetu 84,72 %. Od rodiny získává tyto informace 48,87 %, z časopisu 47,63 %, od přátel 34,91 %, ze školy 28,68 % a 9,43 % respondentŧ uvedlo, ţe čerpá poznatky jinde. První oblast prŧzkumu zdravotního stylu studentŧ středních škol je věnována stravování. Dotazníkové šetření zjišťovalo, kolikrát denně se studenti stravují. 44

45 Graf č. 6 Frekvence stravování Z grafu vyplývá, ţe nejčastější denní frekvence porcí jídel je pět (31,51 %). O něco menší zastoupení (30,75 % respondentŧ) uvedlo, ţe jí 4x denně, 3x denně jí 15,66 % respondentŧ, 6x denně 11,32 % respondentŧ, 7x denně a více 8,11 % respondentŧ, jen 2x denně 2,08 % respondentŧ a tři respondenti (0,57 %) uvedli, ţe jí pouze 1x za den. Z prŧzkumu vyplynulo, ţe nejmenší a zároveň největší počet frekvencí ve stravování mají muţi. Ţeny obvykle jí 4x aţ 5x denně (viz příloha tabulka č. 7). Jelikoţ snídaně doplní energii po spánku, která je potřeba pro úspěšný start do nového dne, zaměřila jsem se ve výzkumu na to, zda mládeţ kaţdodenně snídá. 45

46 Graf č. 7 Dodrţování pravidelné snídaně Na otázku, zda snídají kaţdý den, odpovědělo 196 respondentŧ (36,98 %), ţe snídá vţdy, 132 respondentŧ (24,91 %) obvykle ano, obvykle nesnídá 127 dotazovaných (23,96%) a vŧbec nesnídá 75 dotazovaných (14,15 %). Lze konstatovat, ţe více nesnídají muţi neţ ţeny. Vŧbec nesnídá 16,8 % respondentŧ muţského pohlaví. Tyto poznatky jsou obsaţeny v tabulce č. 8 (viz příloha. S ohledem na ročníky vyšlo najevo, ţe snídani si kaţdé ráno dopřávají nejvíce studenti třetího ročníku a zároveň nejmenší procento z nich vŧbec nesnídá. Vzhledem k porovnání typu školy, který respondenti navštěvují, dopadli lépe studenti gymnázií, kde jich přes 40 % snídá kaţdé ráno. Další dŧleţitou součást potravy představuje svačina. Pouze přes 6 % dotazovaných uvedlo, ţe ve škole vŧbec nesvačí. Následující graf ukazuje podrobněji, co jsou studenti zvyklí mít ve škole k svačině. 46

47 Graf č. 8 Svačina ve škole Nejčastější svačinou ve škole je pečivo, které uvedlo 344 respondentŧ (64,91 %). Ovoce a zeleninu preferuje 98 respondentŧ (18,48 %), vŧbec nesvačí 33 respondentŧ (6,23 %), sladkost si dopřává 23 respondentŧ (4,32 %), mléčný výrobek 21 respondentŧ (3,96 %) a něco jiného má 11 respondentŧ (2,08 %). V porovnání muţŧ s ţenami vyšlo najevo, ţe více nesvačí muţi a to o celé 4,4 %. Také muţi dávají vice přednost sladkostem, přičemţ ţeny více preferují ovoce a zeleninu. Jak pro muţe, tak i pro ţeny se stala snídaně nejčastěji vynechávaným jídlem během dne. Graf č. 9 Nejčastěji vynechávané jídlo 47

48 Nejčastěji vynechávaným jídlem mezi respondenty se tedy stala snídaně, kterou uvedlo celkem 171 studentŧ (32,26 %). Na druhém místě skončila odpolední svačina, kterou vynechává 117 respondentŧ (22,08 %). Ţádné jídlo z uvedených moţností nevynechává 88 respondentŧ (16,6 %). Neobědvá 70 respondentŧ (13,21 %). Odpolední svačinu nemá 48 dotazovaných (9,06 %) a nevečeří 36 dotazovaných (6,79 %). Při porovnání mezi jednotlivými ročníky bylo zjištěno, ţe nejvíce snídani vynechávají studenti prvního ročníku (38,2 %), postupně následují studenti druhého ročníku (33,1 %), třetího ročníku (29,5 %) a nejméně snídani vynechávají studenti posledního ročníku (27,5 %). Tyto poznatky jsou obsaţeny v tabulce č. 20 (viz příloha). Další otázka zjišťovala, kde se studenti běţně stravují ve všední dny, tedy ve dny, kdy jsou ve škole, protoţe o víkendu se většina studentŧ stravuje doma. Graf č. 10 Stravování obědy respondentů Nejvíce studentŧ (55,85 %) se stravuje ve školní jídelně, coţ se předpokládalo. I kdyţ mnozí uváděli vedle této otázky, ţe jim jídlo ve školní jídelně nechutná. 24,15 % respondentŧ obědvá doma. Vŧbec neobědvá 8,49 % studentŧ. Jinde se stravuje 6,23 % studentŧ a samo si kupuje obědy 5,28 % dotazovaných. Zajímavé bylo zjištění u jednotlivých ročníkŧ, kdy s věkem studentŧ klesá počet těch, kteří chodí obědvat do školní jídelny. Ve školní jídelně se stravuje 67,2 % studentŧ z prvního ročníku, coţ je o 20 % více neţ studentŧ posledního ročníku střední školy (viz příloha tabulka č. 21). Dŧvodem tohoto odklonu od školního stravování mŧţe být fakt, ţe studentŧm jídlo vařené ve školních jídelnách nechutná. 48

49 Kaţdodenní ztráty tekutin v těle musí být pokryty správným pitným reţimem, tedy zajišťováním dostatečného příjmu tekutin. Lze sledovat, ţe u studentŧ není dostatek tekutin řádně doplňován (viz graf. č příloha), přičemţ lépe jsou na tom muţi v porovnání s ţenami, jak ukazuje následující tabulka. Tab. č. 9 Jednotlivé odpovědi rozdělené podle pohlaví na otázku: Kolik litrů tekutin za den vypijete? méně neţ přibliţně přibliţně přibliţně přibliţně více neţ 1 l 1 l 2 l 3 l 4 l 4 l ţena 8,4 % 28,6 % 50,4 % 11 % (42) 1,3 % (5) 0,3 % (1) (32) (109) (192) muţ 4 % (6) 14,1 % 42,3 % 28,9 % 8,1 % 2,7 % (4) (21) (63) (43) (12) Ze získaných údajŧ vyplívá, ţe méně neţ 1 l tekutin vypije 8,4 % ţen a 4 % muţŧ, kolem 1 l tekutin vypije 28,6 % ţen a 14,1 % muţŧ, přibliţně 2 l tekutin vypije 50,4 % ţen a 42,3 % muţŧ, zhruba 3 l tekutin vypije 1 1 % ţen a 28,9 % muţŧ, přibliţně 4 l tekutin 1,3 % ţen a 8,1 % muţŧ, více neţ 4 l tekutin vypije 0,3 % ţen a 2,7 % muţŧ. Výzkum se také zaměřil na konkrétní nápoje, které studenti nejčastěji pijí. Získané poznatky od respondentŧ jsou znázorněny v grafu č

50 Graf č. 12 Preference jednotlivých nápojů Nejoblíbenějším nápojem mezi studenty se stala voda, kterou běţně pije více neţ polovina dotazovaných (54,53 %). Hodně studentŧ (19.06 %) běţně pije sladké limonády, časté je i pití čajŧ (17,06 %). Dţusy preferuje 6,98 % dotazovaných a energetické nápoje 2,08 % dotazovaných. Byly zaznamenány rozdíly mezi pohlavím v pití jednotlivých nápojŧ. Energetické nápoje a sladké limonády preferovalo větší procento muţŧ neţ ţen (viz tabulka č. 10 příloha). Dalším dŧleţitým faktorem ţivotního stylu je dostatek pohybové aktivity. Proto výzkum sledoval, jak moc se studenti věnují nějaké sportovní činnosti. Graf č. 13 Čas věnovaný sportu 50

51 Nejvíce studenti uváděli, ţe se 2 aţ 3 hodiny týdně věnují sportovním aktivitám, 2 aţ 3 hodiny se sportu věnuje 197 studentŧ, 1 hodinu 132 studentŧ, 4 aţ 5 hodin 86 studentŧ, více se sportovním aktivitám věnuje 62 studentŧ a 53 studentŧ nesportuje vŧbec. Dívky obvykle věnují sportovním aktivitám 2 aţ 3 hodiny za týden, chlapci nejvíce uváděli, ţe se sportovním aktivitám věnují taktéţ 2 aţ 3 hodiny týdně, nebo i více neţ 5 hodin za týden, tuto odpověď uváděli aţ 4x více neţ dívky (viz tabulka č. 11 příloha). Podle ročníkŧ vyšlo najevo, ţe nejméně pravidelné pohybové činnosti vykonávají studenti čtvrtých ročníkŧ. Vŧbec nesportuje 8,4 % studentŧ prvního ročníku, 10,6 % studentŧ druhého ročníku, 6,5 % studentŧ třetího ročníku a 15,6 % studentŧ posledního čtvrtého ročníku. V tabulce č. 22 (viz příloha) jsou podrobněji obsaţeny tyto získané poznatky pro jednotlivé ročníky. Ze škol pak nejlépe dopadlo Gymnázium v Novém Městě na Moravě, jelikoţ jsou tu třídy se sportovním zaměřením, kde se předpokládá, ţe studenti věnují sportu více času neţ v běţné třídě. V dnešní době je obezita stále větší problém u mladší generace, proto jsem zjišťovala tělesný index (BMI) respondentŧ, který je jedním z ukazatelŧ obezity. Zároveň je naopak moţné z hodnoty BMI vyčíst, kdo se potýká na hranici podváhy. S podváhou mohou následně souviset poruchy příjmu potravy, jako je anorexie a bulimie. Abych byla schopna vyhodnotit BMI index, měli studenti vyplnit v dotazníku svoji výšku a váhu, z nichţ lze tento index vypočítat. Graf č. 14 Hmotnostní index BMI respondentů 51

52 Většina respondentŧ (76,61 %) měla ideální váhu. Podváha byla zjištěna u 9,43 % dotazovaných. Nadváhou trpí 9,06 % respondentŧ a 2,64 % respondentŧ má mírnou obezitu. U 2,26 % studentŧ pak byla zjištěna podvýţiva. Při bliţším prŧzkumu rozděleném podle pohlaví jsem došla ke zjištění, ţe téměř stejné procentu muţŧ i ţen se pohybuje v hodnotách BMI normální váhy. Větší procento ţen neţ muţŧ má niţší váhu, neţ by bylo ideální podle hodnoty BMI. Naopak větší procento muţŧ neţ ţen má vyšší hodnotu BMI, která značí nadváhu či obezitu. Tyto poznatky jsou shrnuty v tabulce č. 12 (viz příloha). Při porovnání tělesné hmotnosti dotazovaných s ohledem na ročník, který navštěvují, bylo zjištěno, ţe nadváhou a obezitou trpí převáţně starší studenti. Nadváha byla prokázána u 9,9 % studentŧ prvního ročníku, u 7,9 % studentŧ druhého i třetího ročníku a u 11 % studentŧ čtvrtého ročníku. U obezity byl patrný větší rozdíl mezi mladšími ročníky a posledním ročníkem středoškolského studia. Obezitou trpí přibliţně 1,5 % respondentŧ z prvního, druhého i třetího ročníku, ovšem ze čtvrtého ročníku je jiţ obézních 7,3 % studentŧ. Hodnoty BMI respondentŧ z jednotlivých ročníkŧ jsou zahrnuty v tabulce č. 23 (viz příloha). Následující otázky z dotazníkového šetření byly taktéţ zaměřeny na tělesnou hmotnost. Zajímala jsem se především o to, zda respondenti drţeli někdy dietu, jestli dostali někdy doporučení od svého lékaře na redukci váhy, a ptala jsem se i přímo, zda někdy trpěli anorexií nebo bulimií. Graf č. 15 Zkušenosti s dietami 52

53 Na otázku, zda někdy drţeli studenti dietu, odpovědělo, ne 328 dotazovaných. Opakovaně dietu drţelo 119 studentŧ. Jednou za ţivot dietu drţelo 68 studentŧ. Ze zdravotního dŧvodu musí nějaký typ diety drţet 15 studentŧ. Podle předpokladu jsem zaznamenala rozdíly v tom, zda respondenti ţenského nebo muţského pohlaví drţeli dietu. Zhruba o 9 % více ţen neţ muţŧ drţelo dietu jiţ několikrát za ţivot a jen jednou za dosavadní ţivot vyzkoušelo dietu zhruba 2x více ţen neţ muţŧ. Tyto údaje zaznamenává tabulka č. 13 (viz příloha). Při analýze otázky č. 14, zda někdy dostali doporučení od svého lékaře k redukci váhy, odpovědělo kladně 10 % respondentŧ a 90 % respondentŧ odpovědělo záporně. Otázkou zŧstává, zda drţení diety vede ke zlepšení ţivotního stylu studenta, nebo si naopak spíše více zahrává s jeho zdravím, jelikoţ dodrţovaná dieta nemusí být pro dotyčného příliš vhodná, neboť dotyčný přijímá méně kalorií, neţ by jeho tělo potřebovalo. Tímto se však výzkum jiţ dále nezabýval. V otázce č. 15 odpovědělo z celkového počtu 530 respondentŧ, ţe 9 respondentŧ trpí/trpělo anorexií a 7 respondentŧ trpí/ trpělo bulimií. Zajímavou otázkou týkající se ţivotního stylu je zpŧsob, jakým mládeţ tráví svŧj volný čas. Studenti měli moţnost odpovědět z více nabízených moţností a mohli si zvolit více variant, podle toho, čemu se nejvíce věnují. Graf č. 16 Trávení volného času 53

54 Z grafu lze vyčíst, ţe první tři místa obsadili z nabízených poloţek: 1. kamarádi, 2. počítač a 3. sport. Na dalších místech byly vybrány moţnosti: učení, televize, četba knih a mnozí vyuţili i variantu odpovědi jiné. Následující tabulka znázorňuje jednotlivé odpovědi respondentŧ rozdělené podle pohlaví na otázku: Jakým zpŧsobem trávíte nejčastěji volný čas? Tab. č. 14 Jednotlivé odpovědi rozdělené podle pohlaví na otázku: Jakým způsobem trávíte nejčastěji volný čas? sport kamarádi četba knih učení televize počítač jiné ţena muţ Z 530 dotazovaných (381 ţen a 149 muţŧ) získalo nejvíce odpovědí na otázku ohledně trávení volného času u ţen i muţŧ kamarádi. Stejně tak se shodovalo i druhé a třetí místo v nejčastěji tráveném zpŧsobu času na počítači a sportováním. Studentky dávaly přednost učení před četbou knih a sledováním televize, zatímco u studentŧ se učení a televize umístily na stejné úrovni, přičemţ četbě knih věnovali času méně. Více studenti volili variantu odpovědi jiné, zatímco u ţen tato varianta obsadila poslední příčku. Špatný vliv na zdravý ţivotní styl mají návykové látky. Uţívání návykových látek zpŧsobuje závislost, která negativně ovlivňuje chování jedince a mŧţe vést aţ k jeho skonu. Závislost s sebou přináší problémy v osobním i společenském ţivotě a dnešní mládeţ má poměrně snadný přístup k těmto látkám, které závislost zpŧsobují, proto je výzkum veden i tímto směrem. Kouření tabáku je běţné uţ mezi ţáky základní školy. Studenti středních škol uţ si tento zlozvyk tedy s sebou nesou od základní školy, nebo s ním začínají teprve v prŧběhu studia na střední škole. Dotazníkové šetření zjišťovalo, zda studenti kouří nebo zda někdy kouřili, ale uţ přestali. Výsledky z prŧzkumu jsou zahrnuty v tabulce č. 15, kde jsou i jednotlivé odpovědi respondentŧ rozděleny podle pohlaví. 54

55 Tab. č. 15 Jednotlivé odpovědi rozdělené podle pohlaví na otázku: Kouříte? ano ne, nikdy jsem nekouřil uţ nekouřím ţena 22,8 % (87) 59,1 % (225) 18,1 % (69) muţ 22,8 % (34) 61,1 % (91) 16,1 % (24) všichni respondenti 22,8 % (121) 59,6 % (316) 17,5 % (93) Na otázku, zda studenti kouří, odpovědělo kladně 22,8 %. 17,5 % studentŧ kdysi kouřilo, ale uţ přestalo. Nikdy nekouřila více neţ polovina studentŧ (59,6 %). Obě pohlaví dosahovala velmi podobných odpovědí na danou otázku. Z prŧzkumu vyšlo najevo, ţe stejné procento ţen i muţŧ kouří, a to 22,8 %. Nikdy nekouřilo 59,1 % ţen a 61,1 % muţŧ, kdysi kouřilo 18,2 % ţen a 16,1 % muţŧ. Při analýze této otázky vzhledem k jednotlivým ročníkŧm, vyšlo najevo, ţe nejméně kuřáku je mezi studenty prvního ročníku (19,8 %) a nejvíce kuřákŧ je mezi studenty posledního ročníku (24,8 %). Nepatrně méně je kuřákŧ ve třetím ročníku (23,7%) a ve druhém ročníku (23,2 %). Mládeţ dále ohroţuje nadměrná konzumace alkoholu. Přestoţe před alkoholem chrání mládeţ zákon, který zakazuje podávání a prodej alkoholických nápojŧ osobám mladším 18 let, bývá tento zákon často porušován. Neplnoletí nemívají problém se dostat k alkoholu, coţ bylo dokázáno i mnou provedeným výzkumem, kdy přiznalo pití alkoholu přes 70 % respondentŧ prvního i druhého ročníku středoškolského studia. Z výzkumu také vyplynulo, ţe s vyšším věkem roste procento těch, kteří občas pijí alkohol, a také vzrŧstá počet těch, kteří přiznali, ţe se často napijí (viz tabulka č. 16 příloha). 55

56 Tab. č 17 Jednotlivé odpovědi rozdělené podle pohlaví na otázku: Pijete alkohol? ne vŧbec často se napiji občas ţena 17,3 % (66) 7,1 % (27) 75,6 % (288) muţ 20,1 % (30) 9,4 % (14) 70,5 % (105) všichni respondenti 18,1 % (96) 7,7 % (41) 74,2 % (393) Většina dotazovaných (74,2 %) občas pije alkohol, přičemţ 7,7 % respondentŧ uvedlo, ţe pije alkohol často. Naopak vŧbec alkoholové nápoje nepije 18,1 % dotazovaných. Rozdíly u obou pohlaví nebyly výrazné. Vŧbec nepije 17,3 % ţen a 20,1 % muţŧ. Často konzumuje alkohol 7,1 % ţen a 9,4 % muţŧ. Jen občas se napije 75,6 % ţen a 70,5% muţŧ. V období adolescence jsou časté experimenty s nelegálními drogami, proto jsem se zaměřila ve výzkumu i na to, jaké zkušenosti studenti s nelegálními drogami mají. Respondenti uváděli i konkrétní drogy, s kterými jiţ experimentovali. Nejčastěji uváděnou drogou, kterou vyzkoušeli, byla marihuana. Poměrně často byly uváděny i zkušenosti s taneční drogou extází a s konzumací halucinogenních hub lysohlávek. Mezi dále uváděnými nelegálními drogami, které jiţ respondenti vyzkoušeli, nechyběly ani hašiš, kokain, heroin či LSD. Tabulka uvedená pod textem ukazuje jednotlivé odpovědi respondentŧ na otázku, zda vyzkoušeli někdy nějakou nelegální drogu. Tab. č. 18 Jednotlivé odpovědi rozdělené podle pohlaví na otázku: Vyzkoušel/a jste někdy nějakou nelegální drogu? ano ne ţena 25,5 % (97) 74,5 % (284) muţ 35,6 % (53) 64,4 % (96) všichni respondenti 28,3 % (150) 71,7 % (380) 56

57 Celkem 71,7 % respondentŧ nikdy ještě nevyzkoušelo ţádnou nelegální drogu. Zbylých 28,3 % respondentŧ uţ mělo za sebou nějaké zkušenosti s uţíváním nelegálních drog. Větší zkušenost s drogami uváděli muţi, a to 35,6 %. Z ţen vyzkoušelo nějakou nelegální drogu 25,5 %. Obecně je ve větších městech i větší dostupnost nelegálních drog. Výzkum zkoumal studenty škol z Hradce Králové, ze Ţďáru nad Sázavou a z Nového Města na Moravě. Údaje zjištěné z dotazníkového šetření, jak se liší zkušenosti respondentŧ s nelegálními drogami podle školy, kterou navštěvují, uvádí následující tabulka. Tab. č. 19 Jednotlivé odpovědi rozdělené podle školy, kterou respondenti navštěvují: Vyzkoušel/a jste někdy nějakou nelegální drogu? Gymnázium Gymnázium Obchodní š. Zdravotní š. Zdravotní š. ZR HK NM ZR HK ano 41,5 % (49) 20 % (21) 26,2 % (27) 22,4 % (24) 29,9 % (29) ne 58,5 % (69) 80 % (84) 73,8 % (76) 77,6 % (83) 70,1 % (68) Z prŧzkumu jednotlivých škol vyšlo najevo, ţe nejvíce mají zkušenosti s nelegálními drogami studenti gymnázia v Hradci Králové. Na druhém místě se umístila Zdravotní š. ZR, na třetím Obchodní š. ZR, na čtvrtém Zdravotní š. HK a na pátém Gymnázium NM. Nejvíce zkušeností s uţíváním drog mají studenti třetího ročníku, kdy 36,7 % respondentŧ přiznalo, ţe experimentovalo s nějakou nelegální drogou. Nejméně studentŧ, kteří jiţ vyzkoušeli nelegální drogou, se nacházelo mezi studenty prvního ročníku, kde osobní zkušenost s drogou potvrdilo 16,8 % dotazovaných. Podrobněji jsou získané údaje z jednotlivých ročníkŧ uvedeny v tabulce č. 24 (viz příloha). Významnou kapitolou pro dospívající je zahájení sexuálního ţivota, které také souvisí s ţivotním stylem. Adolescenti by měli mít dostatek informací o bezpečném sexuálním ţivotě. Tyto informace mohou získávat z rŧzných zdrojŧ, jak ukazuje graf č

58 Graf č. 17 Informovanost respondentů o sexuálním ţivotě Z grafu vyplývá, ţe studenti nejvíce získávají informace o bezpečném sexuálním ţivotě z internetu, na druhém místě pak ze školy, na třetím místě od rodičŧ. Dále pak hodně získávají informace od svých kamarádŧ a z časopisŧ. Někteří se o této problematice dozvídají poznatky i z jiných zdrojŧ. Následující otázku z dotazníku: Jakou antikoncepci při pohlavním styku preferujete? měli zodpovídat pouze respondenti, kteří jiţ zahájili sexuální ţivot. Graf č. 18 Preference antikoncepce Z grafu č. 18 je patrné, ţe v případě zahájení sexuálního ţivota respondenti nejvíce volí hormonální antikoncepci (47,73 %), kondom preferuje 37,28 % 58

59 dotázaných, ţádnou antikoncepcí se nechrání 5,33 % respondentŧ, 4,34 % respondentŧ preferuje jinou formu antikoncepce, neţ jaká byla uvedená v dotazníku. Přerušovanou souloţ praktikuje 3,75 % respondentŧ a výpočet neplodných dnŧ 1,58 % dotázaných. Při zaměření na jednotlivé ročníky bylo zjištěno, ţe kondom preferují hlavně studenti prvního ročníku (46,6 %), kdeţto hormonální antikoncepci volí hlavně studenti vyšších ročníku. Nejvíce hormonální antikoncepci preferují studenti třetího ročníku (56,8 %). Pro zdravý ţivotní styl je dŧleţitá také duševní hygiena, která slouţí jako prevence před psychickými poruchami. Na naši duševní rovnováhu má vliv zpŧsob trávení volného času, který ovlivňuje celkovou psychickou pohodu. Volný čas lze vyuţít k zábavě, vybití energie a hlavně k jejímu obnovení. Dotazníkové poloţky zjišťovaly, jak moc respondenti tráví svŧj čas s rodiči, s kamarády a také u televize, tabletu či počítače. Graf č. 19 Trávení času s rodiči Nejčastěji studenti tráví se svými rodiči 2 aţ 4 hodiny denně. Někteří (5,28 %) uváděli, ţe s rodiči netráví ţádný čas z dŧvodu, ţe jsou na internátě nebo ţe rodiče nemají. Skoro 10 % respondentŧ tráví s rodiči denně 7 a více hodin. 59

60 Graf č. 20 Trávení času u TV, PC nebo tabletu V dnešním moderním světě prosedí u TV, PC nebo tabletu 147 respondentŧ 2 aţ 3 hodiny denně. 1 aţ 2 hodiny tráví takto 115 respondentŧ, 3 aţ 4 hodiny 106 respondentŧ, 4 aţ 5 hodin 53 respondentŧ, pŧl hodiny aţ hodinu 50 respondentŧ, více neţ 5 hodin 44 respondentŧ a méně neţ pŧl hodiny denně 15 respondentŧ. Často byla uváděna jako hlavní dŧvod trávení času u počítače škola. Graf č. 21 Trávení času s kamarády 60

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín Civilizační choroby Jaroslav Havlín Civilizační choroby Vlastnosti Nejčastější civilizační choroby Příčiny vzniku Statistiky 2 Vlastnosti Pravděpodobně způsobené moderním životním stylem (lifestyle diseases).

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Oddělení podpory zdraví, dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání: 22.5. 213 Místo: SZÚ Praha V rámci Dne

Více

Globální problémy Civilizační choroby. Dominika Fábryová Oktáva 17/

Globální problémy Civilizační choroby. Dominika Fábryová Oktáva 17/ Globální problémy Civilizační choroby Dominika Fábryová Oktáva 17/18 18.3.2018 Co jsou civilizační choroby nemoci, které jsou způsobeny špatným životním stylem můžeme označit za nemoci moderní doby hlavní

Více

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Tisková konference 30.7. 2010 Evropská strategie pro prevenci a kontrolu chronických neinfekčních onemocnění Východiska:

Více

Hygiena je lékařský vědní obor, který studuje zákonitosti vztahů mezi životním prostředím a pracovním prostředím a člověkem.

Hygiena je lékařský vědní obor, který studuje zákonitosti vztahů mezi životním prostředím a pracovním prostředím a člověkem. Hygiena - definice Hygiena je lékařský vědní obor, který studuje zákonitosti vztahů mezi životním prostředím a pracovním prostředím a člověkem. Cílem vědního oboru: - preventivní zaměření - ochrana a upevňování

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Oddělení podpory zdraví, dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání :.5. 213 Objednavatel: Centrum sociální

Více

6.6 GLYKEMICKÝ INDEX POTRAVIN UMĚLÁ SLADIDLA VLÁKNINA DEFINICE DRUHY VLÁKNINY VLASTNOSTI VLÁKNINY...

6.6 GLYKEMICKÝ INDEX POTRAVIN UMĚLÁ SLADIDLA VLÁKNINA DEFINICE DRUHY VLÁKNINY VLASTNOSTI VLÁKNINY... Obsah ÚVOD... 14 1 VÝŽIVA ČLOVĚKA OD HISTORIE K SOUČASNOSTI... 17 1.1 HISTORIE... 17 1.2 SOUČASNOST...20 2 ZÁKLADNÍ POJMY VE VÝŽIVĚ... 22 3 CO MÁ POTRAVA PŘINÉST ČLOVĚKU... 25 4 ENERGETICKÁ (KVANTITATIVNÍ)

Více

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví 2 Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví 3 Ročník: 8. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence)

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví 2 Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví 3 Ročník: 8. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví 2 Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví 3 Ročník: 8. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) Výstupy 5 viz charakteristika ví, jaké faktory ovlivňují stabilitu

Více

CUKROVKA /diabetes mellitus/

CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ Řadíme ji mezi neinfekční chronická onemocnění Na jejím vzniku se podílí nezdravý způsob života Významnou úlohu sehrává dědičnost Významným rizikovým

Více

Nabídka programů pro střední školy

Nabídka programů pro střední školy Nabídka programů pro střední školy Interaktivní hra více lektorů HRA O AIDS skupinová práce pod vedením lektorů na 5 interaktivních stanovištích výuka, názorné ukázky, plnění úkolů a možnost vyjádřit své

Více

VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice

VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL 4. 11. 8.2012 Jilemnice VÝŽIVA > stejně důleţitá sloţka přípravy jako trénování > výţiva není pouze o svalové tkáni, ale i ostatních tkáních a orgánech > sportovec musí

Více

Název: Zdravý životní styl 1

Název: Zdravý životní styl 1 Název: Zdravý životní styl 1 Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2. a 3. vyššího

Více

Kouření vonných listů, kořeníči drog se vyskytuje v lidské společnosti tisíce let. Do Evropy se tabák dostal po roce 1492 v té době byl považován za

Kouření vonných listů, kořeníči drog se vyskytuje v lidské společnosti tisíce let. Do Evropy se tabák dostal po roce 1492 v té době byl považován za Mgr. Jakub Dziergas Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada OBČANSKÁ

Více

AUTODESTRUKTIVNÍ ZÁVISLOSTI A ZDRAVÍ

AUTODESTRUKTIVNÍ ZÁVISLOSTI A ZDRAVÍ AUTODESTRUKTIVNÍ ZÁVISLOSTI A ZDRAVÍ Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu Autodestruktivní závislosti a zdraví

Více

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová Studie EHES - výsledky MUDr. Kristýna Žejglicová Výsledky studie EHES Zdroje dat Výsledky byly převáženy na demografickou strukturu populace ČR dle pohlaví, věku a vzdělání v roce šetření. Výsledky lékařského

Více

Studie Zdraví dětí MUDr. Kristýna Žejglicová

Studie Zdraví dětí MUDr. Kristýna Žejglicová Studie Zdraví dětí 2016 MUDr. Kristýna Žejglicová Obezita onemocnění charakterizované patologickým hromaděním tukové tkáně v těle, které mění fyziologické poměry v organismu je jedním z nejzávažnějších

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výchova ke zdraví 6. ročník vztahy mezi lidmi a formy soužití - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity - rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy,

Více

"Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost" Václav Bunc LSM UK FTVS Praha

Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost Václav Bunc LSM UK FTVS Praha "Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost" Václav Bunc LSM UK FTVS Praha Studie WHO z roku 2015 dokládá, že 10% úmrtí ve světě je přímo způsobeno nedostatkem pohybu 33% celosvětových úmrtí

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz - poruchy trávení a metabolismu - poruchy způsobené nevhodnou výživou - poruchy způsobené nedostatečnou pohybovou aktivitou nepoměr energetického příjmu a výdeje 1. Příjem energie (určité živiny nebo skupiny

Více

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém 6 Zdravotní stav Výsledky studie Zdraví dětí 2016 Životní styl (čas u PC, sportovní aktivita, výživa) Úvod Prevalenční

Více

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET Praha, 17. 6. 2013 ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET TABÁK KOUŘÍ TŘETINA ČECHŮ A ČTVRTINA ČEŠEK - NEJVÍCE KOUŘÍ MLADÍ LIDÉ Počet kuřáků v České republice neklesá, jejich

Více

Hodnocení stavu výživy. MUDr. Matej Pekař

Hodnocení stavu výživy. MUDr. Matej Pekař Hodnocení stavu výživy MUDr. Matej Pekař Úvod Obezita nadměrné ukládání energetických zásob v podobě tuku z různých příčin. Energetický příjem je větší než výdej. Příčinou je nejčastěji kombinace většího

Více

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Civilizační choroby (nemoci srdce) Anotace Pracovní list stručně shrnuje problematiku civilizačních chorob,

Více

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém 6 Zdravotní stav Výsledky studie Zdraví dětí 2016 Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění Úvod Prevalenční

Více

STUDIE ZDRAVÍ DĚTÍ 2016

STUDIE ZDRAVÍ DĚTÍ 2016 STUDIE ZDRAVÍ DĚTÍ 2016 BMI, DRŽENÍ TĚLA, ŽIVOTNÍ STYL MUDr. Kristýna Žejglicová Státní zdravotní ústav Praha Tělesná hmotnost u dětí Hodnocena pomocí percentilových grafů BMI (zohledňují věk a pohlaví

Více

EU peníze středním školám

EU peníze středním školám EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526

Více

1. Nadváha a obezita jsou definovány jako abnormální nebo nadměrné. hromadění tuku, které může poškodit zdraví. WHO definuje nadváhu jako

1. Nadváha a obezita jsou definovány jako abnormální nebo nadměrné. hromadění tuku, které může poškodit zdraví. WHO definuje nadváhu jako Obezita a nadváha 10 skutečností o obezitě podle WHO 1. Nadváha a obezita jsou definovány jako abnormální nebo nadměrné hromadění tuku, které může poškodit zdraví. WHO definuje nadváhu jako BMI, které

Více

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno Zdraví a jeho determinanty Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, 625 00 Brno Zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nemoci nebo vady

Více

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém 6 Zdravotní stav Výsledky studie Zdraví dětí 2016 Tělesná hmotnost a vadné držení těla Úvod Prevalenční dotazníkové

Více

Problematika dětské obezity. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Problematika dětské obezity. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Problematika dětské obezity Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Obezita = nakupení tukové tkáně = rozdíl oproti obezitě dospělých Na nárůstu hmotnosti se podílí i rozvoj muskulosteletárního systému

Více

STUDIE A ANALÝZA ŽIVOTNÍHO STYLU A ZDRAVÍ MLÁDEŽE V KRAJI VYSOČINA

STUDIE A ANALÝZA ŽIVOTNÍHO STYLU A ZDRAVÍ MLÁDEŽE V KRAJI VYSOČINA STUDIE A ANALÝZA ŽIVOTNÍHO STYLU A ZDRAVÍ MLÁDEŽE V KRAJI VYSOČINA MUDr. Stanislav Wasserbauer Zdravá vysočina, o.s. a Státní zdravotní ústav ve spolupráci s SZŠ a VOŠ Jihlava a VŠP Jihlava Jihlava 2012

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 14 VY 32 INOVACE 0115 0214

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 14 VY 32 INOVACE 0115 0214 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 14 VY 32 INOVACE 0115 0214 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Obezita a její rizika Anotace Pracovní list informuje žáka o podstatě, příčinách a rizicích obezity. Zadané

Více

ESPAD Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách. Výsledky Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách v České republice v roce 2011

ESPAD Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách. Výsledky Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách v České republice v roce 2011 ESPAD Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách Výsledky Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách v České republice v roce 2011 Význam studie Popis rozsahu a forem užívání drog v populaci

Více

Seznam přednášek - Poradce pro výživu

Seznam přednášek - Poradce pro výživu Seznam přednášek - Poradce pro výživu A B C D ÚVOD 1.Vstupní konzultace 2. Vyplnění formuláře 3. Diagnostika 4. Zjištění zdravotního stavu 5. Kodex výživového poradce 6. Definice činnosti poradce pro výživu

Více

Prevence užívání návykových látek nemoci způsobené kouřením

Prevence užívání návykových látek nemoci způsobené kouřením Prevence užívání návykových látek nemoci způsobené kouřením určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. RAKOVINA PLIC Její projevy: kašel tzv.

Více

,, Cesta ke zdraví mužů

,, Cesta ke zdraví mužů PREZENTACE VÝSLEDKŮ ŘEŠENÍ PILOTNÍHO PROJEKTU PREVENTIVNÍ PÉČE PRO MUŢE,, Cesta ke zdraví mužů prim. MUDr. Monika Koudová GHC GENETICS, s.r.o.- NZZ, Praha Projekt byl realizován ve dvou etapách: I. etapa

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace. Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby rodina

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace. Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby rodina Výchova ke zdraví 6. ročník rodina Výchova k občanství - postavení jedince v rodině (využití učebnice) - role členů rodiny - vztahy v rodině OSV osobnostní rozvoj při - náhradní rodinná péče působení rodiny

Více

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR Šárka Daňková dankova@uzis.cz Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR www.uzis.cz Vybrané zdroje informací o životním stylu a zdravotním stavu

Více

5. PORUŠENÁ TOLERANCE S - definována výsledkem orálního glu. testu jde o hodnotu ve 120. minutě 7,7-11,1 mmol/l. Společně s obezitou.

5. PORUŠENÁ TOLERANCE S - definována výsledkem orálního glu. testu jde o hodnotu ve 120. minutě 7,7-11,1 mmol/l. Společně s obezitou. VÝŽIVA V PREVENCI DM 1. DM I. absolutní nedostatek inzulinu dochází kvůli destrukci β- buněk L. ostrůvků autoimunně podmíněným zánětem. Všechny věkové kategorie nejvíce děti. Prim prevence výživou nemá

Více

ANALÝZA ŽIVOTNÍHO STYLU A ZDRAVÍ MLÁDEŽE V KRAJI VYSOČINA

ANALÝZA ŽIVOTNÍHO STYLU A ZDRAVÍ MLÁDEŽE V KRAJI VYSOČINA ANALÝZA ŽIVOTNÍHO STYLU A ZDRAVÍ MLÁDEŽE V KRAJI VYSOČINA Stanislav Wasserbauer, Hana Pokorná Kraj Vysočina Státní zdravotní ústav Zdravá Vysočina, z. s. Jak žije mládež (i v Kraji Vysočina), jak je zdravá

Více

Učební osnovy vyučovacího předmětu výchova ke zdraví se doplňují: 2. stupeň Ročník: osmý. Dílčí výstupy. Přesahy, vazby, rozšiřující učivo, poznámky

Učební osnovy vyučovacího předmětu výchova ke zdraví se doplňují: 2. stupeň Ročník: osmý. Dílčí výstupy. Přesahy, vazby, rozšiřující učivo, poznámky - Rozpozná pozitivní a negativní vlivy na kvalitu klimatu v rodině i ve třídě. - Ovládá své emoce, akceptuje pocity druhých. - Vhodně používá prostředky neverbální komunikace. - Projevuje v kolektivu vrstevníků

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013

Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013 Nemoci oběhové soustavy v české populaci Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013 Struktura prezentace Epidemiologická situace v Evropě teoretický rámec zdravotního

Více

GDA navigace ve světě živin a kalorií, http://www.gda.cz/data/sharedfiles/brozura_gda.pdf, cit., 26.4. 2011

GDA navigace ve světě živin a kalorií, http://www.gda.cz/data/sharedfiles/brozura_gda.pdf, cit., 26.4. 2011 Předmět Přírodověda Třída 5. Autor Dagmar Šnajdarová Anotace Práce s textem týkající se živin a kalorií v potravinách. Soubor obsahuje 5 stran pro žáky a 4 strany pro učitele s řešením. Očekávaný výstup

Více

SPORT ZDRAVOTNÍCH RIZIK. Tisková konference Praha 21. srpen 2012

SPORT ZDRAVOTNÍCH RIZIK. Tisková konference Praha 21. srpen 2012 SPORT NEJPŘIROZENĚJŠÍ PREVENCE ZDRAVOTNÍCH RIZIK Tisková konference Praha 21. srpen 2012 ŠPATNÝ ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE nedostatek pohybových aktivit nevyváženost mezi výdejem a příjmem energie nezdravéstravování

Více

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE HRAVĚ O PREVENCI

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE HRAVĚ O PREVENCI DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE HRAVĚ O PREVENCI Program naplňuje výstupy stanovené Rámcovým vzdělávacím programem. Formy působení jsou přizpůsobeny věkovým skupinám dětí. Zaměřuje

Více

Sylabus pro předmět Humánní dietetika

Sylabus pro předmět Humánní dietetika Sylabus pro předmět Humánní dietetika Témata a obsah přednášek a cvičení 1. týden Anatomie a fyziologie trávicího ústrojí člověka se podrobně věnuje anatomii a fyziologii trávicího ústrojí člověka. Studenti

Více

Státní zdravotní ústav Praha

Státní zdravotní ústav Praha Zdravotní stav populace v ČR a EU MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha 2009 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO

Více

Diabetes neboli Cukrovka

Diabetes neboli Cukrovka Diabetes mellitus Diabetes neboli Cukrovka Skupina onemocnění s nedostatkem nebo sníženým účinkem hormonu inzulinu Diabetes mellitus 1. typu Diabetes mellitus 2. typu Narušený metabolismus- vstřebávání

Více

Předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu Předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy září popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní funkci

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

Název: Zdravý životní styl 2

Název: Zdravý životní styl 2 Název: Zdravý životní styl 2 Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2. a 3. vyššího

Více

Kampaň a soutěž pro děti základních škol

Kampaň a soutěž pro děti základních škol Kampaň a soutěž pro děti základních škol NPZ - projekt podpory zdraví č.9939/09 MUDr. Ludmila Skálová skalova@szu.cz Tisková konference k zahájení kampaně, SZÚ 13.8.2009 Cíl kampaně Základním smyslem kampaně

Více

Pohybová aktivita a životospráva u adolescentů

Pohybová aktivita a životospráva u adolescentů Oponentský posudek bakalářské práce Pohybová aktivita a životospráva u adolescentů Pavlína Blatná studentka III. ročníku bakalářského studia ošetřovatelství, prezenční forma studia Období dospívání je

Více

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu Výchova ke zdraví Vzdělávací obsah předmětu preventivní ochrana a odpovědnost

Více

Rodina se závislým partnerem. Vypracovala: Barbora Šindelková Kamila Vébrová

Rodina se závislým partnerem. Vypracovala: Barbora Šindelková Kamila Vébrová Rodina se závislým partnerem Vypracovala: Barbora Šindelková Kamila Vébrová ZÁVISLOST? Definice závislosti dle Světové zdravotnické organizace Když užívání nějaké látky nebo skupiny látek má u daného jedince

Více

Kloubní výživa Ecce Vita s hydrolizovaným Kolagenem

Kloubní výživa Ecce Vita s hydrolizovaným Kolagenem Kloubní výživa Ecce Vita s hydrolizovaným Kolagenem Tento produkt byl vyvinut ve spolupráci Mudr. Davida Freje, Ing. Ivety Jecmik Skuherské a odborníků z Japonska. Funkční a dobře vstřebatelná kombinace

Více

VÝVOJ ŠIKANOVÁNÍ A SPOKOJENOSTI ŽÁKŮ SE

VÝVOJ ŠIKANOVÁNÍ A SPOKOJENOSTI ŽÁKŮ SE VÝVOJ ŠIKANOVÁNÍ A SPOKOJENOSTI ŽÁKŮ SE VZTAHY V TŘÍDNÍM KOLEKTIVU V PRŮBĚHU ZÁKLADNÍ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY TŘÍDY S AKTUÁLNĚ PROBÍHAJÍCÍ ŠIKANOU PhDr. Pavel Letý Pedagogicko-psychologická poradna Nový Jičín

Více

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES

Více

SISP - charakteristika výběrového souboru

SISP - charakteristika výběrového souboru SISP - charakteristika výběrového souboru Výběr osob ve Studii individuální spotřeby potravin reprezentuje populaci České republiky dle Výsledků sčítání lidu, domů a bytů, 21. Šetření se zúčastnilo 259

Více

ZDRAVÍ NAŠÍ MLÁDEŽE. Analýza životního stylu a zdraví mládeže v Kraji Vysočina. MUDr. Stanislav Wasserbauer, Hana Pokorná

ZDRAVÍ NAŠÍ MLÁDEŽE. Analýza životního stylu a zdraví mládeže v Kraji Vysočina. MUDr. Stanislav Wasserbauer, Hana Pokorná ZDRAVÍ NAŠÍ MLÁDEŽE Analýza životního stylu a zdraví mládeže v Kraji Vysočina MUDr. Stanislav Wasserbauer, Hana Pokorná Kraj Vysočina Zdravá Vysočina, z. s. Státní zdravotní ústav Jak žije mládež (i v

Více

Autor: Mgr. Lucie Baliharová. Téma: Vitamíny a minerální látky

Autor: Mgr. Lucie Baliharová. Téma: Vitamíny a minerální látky Název školy: Základní škola Dukelských bojovníků a mateřská škola, Dubenec Autor: Mgr. Lucie Baliharová Název: VY_32_INOVACE_20/09_Zdravý životní styl Téma: Vitamíny a minerální látky Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1355

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 1 týdně, povinný Zaostřeno na zdraví Žák: uplatňuje zásady zdravého způsobu života předvede kompenzační a relaxační cvičení vhodné k překonání únavy a stresu jedná citlivě a ohleduplně s handicapovanými

Více

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy Typy výživy 1. Dle energetických nároků (bazální metabolismus, typ práce, teplota okolí) 2. Dle potřeby živin (věk, zaměstnání, pohlaví) 3. Dle stravovacích zvyklostí, tradic, tělesného typu 4. Dle zdravotního

Více

V ČR je 23% obézních mužů a 22% obézních žen, tj. 1,5mil. obyvatel 50% obyvatel má nadváhu nebo je obézní

V ČR je 23% obézních mužů a 22% obézních žen, tj. 1,5mil. obyvatel 50% obyvatel má nadváhu nebo je obézní Obezita a její vliv na sexuální poruchy MUDr. Dita Pichlerová¹ PhDr. Jitka Herlesová¹ MUDr. Tomáš Fait, Ph.D.² Prof. PhDr. Petr Weiss, Ph.D.² ¹OB klinika Praha, ²VFN Praha Spokojenost se sexuálním životem

Více

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12. Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné?

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12. Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné? Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12 Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné? Tuky se v zásadě dělí na přirozené a umělé. Rozlišují se zejména podle stravitelnosti. Nedávný průzkum renomované

Více

Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce

Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce 1) Riziko srdečně cévního onemocnění Hlavní příčinou úmrtí v Evropě jsou kardiovaskulární (srdečně-cévní) onemocnění. Mezi tato onemocnění

Více

Duševně zdravý člověk je

Duševně zdravý člověk je DUŠEVNÍ HYGIENA Duševně zdravý člověk je vyrovnaný samostatný zdravě kritický k sobě i okolí umí jednat s lidmi ovládá a zdravě prožívá své emoce odlišuje skutečnost od snů plní své povinnosti umí odpočívat

Více

Nutriční poradna v Nemocnici Český Těšín a.s.

Nutriční poradna v Nemocnici Český Těšín a.s. Nemocnice Český Těšín a.s. Ostravská 783 Český Těšín, 737 01 www.nemocniceceskytesin.agel.cz tel.: 558 769 248 fax.: 558 736 599 Nutriční poradna v Nemocnici Český Těšín a.s. Sestavila: Jolana Kajzarová,

Více

Vážení a měření nemocných

Vážení a měření nemocných Vážení a měření nemocných Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje září 2010 Bc. Zouharová Klára Měření výšky těla, tělesné hmotnosti Růst zvětšování

Více

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY ALKOHOL A JEHO ÚČINKY CO JE TO ALKOHOL? Alkohol je bezbarvá tekutina, která vzniká kvašením cukrů Chemicky se jedná o etanol Používá se v různých oblastech lidské činnosti např. v lékařství, v potravinářském

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DNY ZDRAVÍ. Termín pořádání : 18.10. 2010. Místo: ŘÍČANY STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DNY ZDRAVÍ. Termín pořádání : 18.10. 2010. Místo: ŘÍČANY STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM ODBORNÝCH ČINNOSTÍ Odbor podpory zdraví a hygieny dětí a mladistvých, Oddělení podpory zdraví dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DNY ZDRAVÍ Termín pořádání

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

Životní styl školních dětí - studie HBSC 2010 MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Hygienická stanice hl. m. Prahy Národní síť podpory zdraví, o. s.

Životní styl školních dětí - studie HBSC 2010 MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Hygienická stanice hl. m. Prahy Národní síť podpory zdraví, o. s. Životní styl školních dětí - studie HBSC 2010 MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Hygienická stanice hl. m. Prahy Národní síť podpory zdraví, o. s. 1 KD HDM SZÚ, 6 10.2011 Stručně o studii HBSC Studie HBSC (The

Více

DIABETES EPIDEMIE 21. STOLETÍ;

DIABETES EPIDEMIE 21. STOLETÍ; DIABETES EPIDEMIE 21. STOLETÍ; výsledky studie EHES MUDr. Naďa Čapková Mgr. Michala Lustigová, Ph.D. Státní zdravotní ústav Ústředí monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva EHIS/EHES 2014 EHIS (European

Více

Fyziologické aspekty cyklistiky

Fyziologické aspekty cyklistiky Fyziologické aspekty cyklistiky Správná intenzita tréninku, Spotřeba energie při MTB, Kontrola hmotnosti prostřednictvím MTB, Výživa a pitný režim v MTB, Psychika a MTB, Správná intenzita zátěže atrofie

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 12. 2002 58 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl) V této

Více

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE Nabídka pro základní školy, školní rok 2018/2019 DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE HRAVĚ O PREVENCI Program naplňuje výstupy

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ 2006-2010. B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha

ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ 2006-2010. B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ 2006-2010 Ochrana ovzduší ve státní správě - Teorie a praxe VII. 8. aţ 10. 11. 2011 B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK 2 Riziko

Více

Výcvikový program. Národní program zdraví projekt podpory zdraví č. 10030

Výcvikový program. Národní program zdraví projekt podpory zdraví č. 10030 Výcvikový program Národní program zdraví projekt podpory zdraví č. 10030 1 Program: Teorie Východiska, definice a význam krátké intervence (KI) Využití v praxi, možnosti a limity Zdravotní, psychologické

Více

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA ÚVOD 12 ODDÍL I SEXUÁLNÍ ZRÁNÍ A FORMOVÁNÍ SEXUÁLNÍ IDENTITY 1 Prenatální vývoj 16 1.1 Prenatální vývoj a diferenciace pohlaví 16 1.2 Prenatální vývoj 31 1.3 Časné těhotenské ztráty 35 2 Porod 42 2.1 Prenatální

Více

Zdravotní gramotnost člověka v průběhu životního cyklu ŽIVOTNÍ STYL. Kateřina Janovská

Zdravotní gramotnost člověka v průběhu životního cyklu ŽIVOTNÍ STYL. Kateřina Janovská Zdravotní gramotnost člověka v průběhu životního cyklu ŽIVOTNÍ STYL Kateřina Janovská Jste zdravotně gramotní? 1. Raw strava (strava, kdy se konzumují pouze potraviny, které neprošly tepelnou úpravou nad

Více

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví 2 Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví 3 Ročník: 9. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence)

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví 2 Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví 3 Ročník: 9. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví 2 Vzdělávací obor: 3 Ročník: 9. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) Výstupy 5 viz charakteristika uvědomuje si shody a rozdíly mezi funkční a dysfunkční

Více

Nadváha a obezita a možnosti nefarmakologického ovlivnění

Nadváha a obezita a možnosti nefarmakologického ovlivnění Nadváha a obezita a možnosti nefarmakologického ovlivnění Václav Bunc a Marie Skalská UK FTVS Praha Obezita nebo nadváha je jedním ze základních problémů současnosti. Je komplikací jak v rozvojových tak

Více

Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci

Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci Michala Lustigová Státní zdravotní ústav XLIII. konference České demografické společnosti, XLIII. konference České demografické společnosti,

Více

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Poruchy příjmu potravy (mentální anorexie a mentální bulimie) Anotace Pracovní list se týká problematiky

Více

Zásady výživy ve stáří

Zásady výživy ve stáří Zásady výživy ve stáří Výuka VŠCHT Doc. MUDr Lubomír Kužela, DrSc Fyziologické faktory I. Pokles základních metabolických funkcí Úbytek svalové tkáně Svalová slabost, srdeční a dechové potíže Tendence

Více

KOMUNITNÍ OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O ŽENU KATARÍNA HRUŠOVSKÁ, JANA HEZINOVÁ

KOMUNITNÍ OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O ŽENU KATARÍNA HRUŠOVSKÁ, JANA HEZINOVÁ KOMUNITNÍ OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O ŽENU KATARÍNA HRUŠOVSKÁ, JANA HEZINOVÁ ASPEKTY ZDRAVOTNÍ PÉČE: Faktory ovlivňující péči o ženu Častější využívání systému zdravotní péče (nemoci související s graviditou,

Více

A) psychická závislost - dlouhodobá

A) psychická závislost - dlouhodobá David Vanda více významů: konzervovaný produkt z rostlin nebo živočichů látka, která mění jednu nebo více životních funkcí v těle látka, která vyvolává u člověka závislost A) psychická závislost - dlouhodobá

Více

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE HRAVĚ O PREVENCI Program naplňuje výstupy stanovené Rámcovým vzdělávacím programem. Formy působení

Více

SEXUÁLNÍ CHOVÁNÍ V ČR

SEXUÁLNÍ CHOVÁNÍ V ČR Sexuologický ústav. lékařské fakulty UK a VFN SEXUÁLNÍ CHOVÁNÍ V ČR Srovnání výzkumů z let 993, 998 a 23 8. dubna 2 Sexuální chování v ČR Kontinuální výzkum sexuálního chování české populace realizovaný

Více

3. Výdaje zdravotních pojišťoven

3. Výdaje zdravotních pojišťoven 3. Výdaje zdravotních pojišťoven Náklady sedmi zdravotních pojišťoven, které působí v současné době v České republice, tvořily v roce 2013 více než tři čtvrtiny všech výdajů na zdravotní péči. Z pohledu

Více

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák Cévní mozková příhoda Petr Včelák 12. 2. 2015 Obsah 1 Cévní mozková příhoda... 1 1.1 Příčiny mrtvice... 1 1.2 Projevy CMP... 1 1.3 Případy mrtvice... 1 1.3.1 Česko... 1 1.4 Diagnóza a léčba... 2 1.5 Test

Více

Biologie - Septima, 3. ročník

Biologie - Septima, 3. ročník - Septima, 3. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence komunikativní Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Faktory ovlivňující výživu

Faktory ovlivňující výživu Faktory ovlivňující výživu Dříve než setra vyhodnotí stav pacientovi výživy měla by se obeznámit s faktory, které mohou ovlivnit individuální stravovací návyky a dalšími faktory, které mohou ovlivnit přijímání

Více