Strategie inovačních technologií v dopravě INOTECH

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Strategie inovačních technologií v dopravě INOTECH"

Transkript

1 Strategie inovačních technologií v dopravě INOTECH

2 OBSAH SEZNAM ZKRATEK ÚVOD POJEM INOVAČNÍ TECHNOLOGIE ROLE VEŘEJNÉHO SEKTORU Národní architektura ITS Nástroje podpory rozvoje a zavedení dopravní telematiky CÍLE A STRUKTURA STRATEGIE INOVAČNÍCH TECHNOLOGIÍ V DOPRAVĚ (INOTECH) PRŮŘEZOVÉ CÍLE ZAVÁDĚNÍ ITS V ČR NUTNÉ PODMÍNKY PRO REALIZACI PRŮŘEZOVÝCH CÍLŮ PRŮŘEZOVÉ CÍLE A TERMÍNY REALIZACE TELEMATIKA NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH TELEMATIKA NA DÁLNICÍCH A SILNICÍCH 1. TŘÍDY Současný stav v zavádění ITS na dálnicích a silnicích České republiky Dopravní řídící centra Monitorovací, kontrolní a měřicí systémy Informační systémy o provozu na pozemních komunikacích Nutné podmínky pro realizaci cílů pro rozvoj telematiky na dálnicích a silnicích 1. třídy Cíle pro rozvoj telematiky na dálnicích a silnicích 1. třídy a termíny realizace ROZVOJ MULTIMODÁLNÍCH DOPRAVNÍCH SYSTÉMŮ VE VEŘEJNÉ OSOBNÍ DOPRAVĚ A V MĚSTSKÝCH AGLOMERACÍCH Současný stav zavádění technologií v oblasti veřejné dopravy Dispečerské řízení veřejné osobní dopravy Nové přístupy k lokalizaci polohy vozidel veřejné dopravy Nutné podmínky pro naplnění cílů rozvoje multimodálních dopravních systémů ve veřejné osobní dopravě a v městských aglomeracích Cíle rozvoje multimodálních dopravních systémů ve veřejné osobní dopravě a v městských aglomeracích a termíny realizace ROZVOJ KOLEJOVÉ DOPRAVY SOUČASNÝ STAV ROZVOJE KOLEJOVÉ DOPRAVY V ČR MANAŽERSKÁ TELEMATIKA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY BEZPEČNOST NA ŽELEZNIČNÍCH PŘEJEZDECH NUTNÉ PODMÍNKY PRO NAPLNĚNÍ CÍLŮ ROZVOJE KOLEJOVÉ DOPRAVY CÍLE ROZVOJE KOLEJOVÉ DOPRAVY A TERMÍNY REALIZACE TELEMATIKA NA SÍTI VODNÍCH CEST INFORMAČNÍ SYSTÉMY VODNÍCH CEST ŘÍČNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM SOUČASNÝ STAV V ČR NUTNÉ PODMÍNKY PRO REALIZACI CÍLŮ ROZVOJE TELEMATIKY NA SÍTI VODNÍCH CEST CÍLE ROZVOJE TELEMATIKY NA SÍTI VODNÍCH CEST A TERMÍNY REALIZACE ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA PŘÍLOHY I. DOPRAVNÍ POLITIKA ČESKÉ REPUBLIKY PRO LÉTA VE VZTAHU K ITS II. TERMINOLOGICKÝ A VÝKLADOVÝ SLOVNÍK

3 Seznam zkratek CCTV Closed Circuit TV Uzavřený televizní okruh CEN - Comité Européen de Normalisation - Evropský výbor pro normalizaci ČD - České dráhy, a.s. ČR - Česká republika DG INFSO Directorate General for Information and Media - Generální ředitelství Evropské komise pro informační společnost a média DG TREN - Directorate General for Energy and Transport Generální ředitelství Evropské komise pro dopravu a energetiku DP Dopravní politika České republiky pro léta ERTMS - European Rail Traffic Management System - Evropský systém řízení železniční dopravy ES - Evropské společenství ETCS - European Train Control System - Evropský vlakový zabezpečovací systém EU - Evropská Unie GNSS - Global Navigation Satellite System - globální družicový navigační systém GSM - Global System for Mobile Communication - globální systém pro mobilní komunikaci GSM-R - GSM Railway GSM pro železnici IDS Integrovaný dopravní systém ISO - International Organization for Standardization - Mezinárodní organizace pro normalizaci ITS - Intelligent Transportation Systems and Services inteligentní dopravní systémy a služby JSDI Jednotný systém dopravních informací LAVDIS Labsko-Vltavský Dopravní Informační Servis MD - Ministerstvo dopravy MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu NDIC Národní dopravní informační centrum RDS-TMC - Radio Data System - Traffic Message Channel System Channel RIS River Information System říční informační systém ŘSD ČR Ředitelství silnic a dálnic SSÚD Středisko správy a údržby dálnic TEN - T - Trans European Network for Transport Transevropská dopravní síť TSI - Technické specifikace interoperability ZPI zařízení pro provozní informace 3

4 1. Úvod Inovace hrají zásadní roli v probíhající ekonomické, politické a sociální transformaci rozvíjejících se zemí, stejně jako států s rozvinutou infrastrukturou. Na přelomu milénia se inovace stává základním prvkem světové ekonomiky. Vlády, v jejichž zájmu je dlouhodobý rozvoj národní ekonomické prosperity, věnují inovační politice trvalou a soustavnou pozornost. Evropská komise v Obnovené Lisabonské strategii vytyčila cíl: vytvořit z EU do konce roku 2010 nejvíce prosperující a konkurenceschopný region. Nástrojem realizace je právě inovační proces podporovaný vědou a výzkumem a efektivní propojení vědy a praxe. Na podporu procesu inovace je v rámci Evropské unie vytvářena řada dokumentů. Novým dokumentem tohoto procesu je dokument Uvádění znalostí do praxe: široce založená inovační strategie pro EU. V něm je nejen zdůrazněna podpora vědy a výzkumu vedoucí k inovacím, ale i podpora navazujících investičních procesů. Evropa podporuje proces inovací i řadou investičně podpořených programů. Ty jsou již uplatňovány i v českém prostředí. Probíhá program INOVACE, který realizuje Prioritní osu 4 Operačního programu Podnikání a inovace Cílem programu je zvýšení inovačního potenciálu podnikatelského sektoru prostřednictvím dotací na realizaci inovačních projektů podniků, zejména malých a středních podniků (dále jen MSP ), a na projekty veřejných výzkumných institucí, vysokých škol, fyzických osob a MSP a umožňujících ochranu práv průmyslového vlastnictví. Naplněním tohoto cíle dojde k posílení dlouhodobé konkurenceschopnosti, udržitelného růstu a vyváženého regionálního rozvoje české ekonomiky. S ohledem na udržitelný rozvoj věnuje program zvláštní pozornost podpoře ekologicky efektivních inovací (eko-inovací). V rámci regionů ČR je rozvíjen projekt MATEO1 (Matching of Technologies and Opportunities volně přeloženo Hledání a propojování technologií a příležitostí). Projekt významně podporuje inovace, spolupráci vědeckovýzkumné a výrobní sféry a prosazování nejmodernějších trendů. Projekt je navíc mezi technologickými inovacemi stále častěji uváděn jako vzorový příklad mezinárodní spolupráce a řadí se k nejvýznamnějším projektům tohoto druhu v současné Evropě. Doprava zasahuje do života společnosti komplexně - může výrazně podpořit nebo naopak potlačit snahy o zvýšení konkurenceschopnosti evropského prostoru. Inovační technologie a inovační procesy zasahují tedy i do oblasti dopravy, která má přitom svá výrazná specifika. Důležitou úlohu dopravy si uvědomuje i Evropská komise, která za nejvýraznější inovační snahy označila právě programy umožňující dopravu lépe organizovat, řídit a plánovat tak, aby byla bezpečná a méně narušovala životní prostředí. Tyto záměry jsou deklarovány již v Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES definujícím pravidla rozvoje transevropské dopravní sítě TEN-T. Dle tohoto rozhodnutí transevropská síť zahrnuje dopravní infrastrukturu, systémy řízení dopravy a lokalizační a navigační systémy. Prvořadou prioritou je rozvoj a vytváření systémů pro řízení a kontrolu provozu na síti a informace pro uživatele s ohledem na optimalizaci využití infrastruktury. Cíle pak byly dále upřesněny rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES, které změnilo Rozhodnutí 1692/96/ES, s tím, že síť rovněž obsahuje infrastrukturu pro řízení dopravního provozu a pro 1 Projekt MATEO má za úkol rozvinout inovační procesy mezi malými a středními firmami a výzkumnými a vývojovými institucemi. Jeho cílem je také zapojit Jihočeský a Plzeňský kraj do evropské spolupráce v oblasti efektivního využití celkového výzkumného i podnikatelského potenciálu, využít výstupů z partnerských regionů a v neposlední řadě přilákat nové high-tech investory. 4

5 uživatelské informace zabývající se mimořádnými událostmi a vybíráním elektronického mýta, přičemž tato infrastruktura je založena na aktivní spolupráci mezi systémy řízení provozu na evropské, národní a regionální úrovni a poskytovateli cestovních a provozních informací a také služeb s přidanou hodnotou, což zajistí nezbytnou komplementaritu s aplikacemi, jejichž rozšiřování je podporováno v rámci programu transevropské telekomunikační sítě. Dosavadní Dopravní politika ČR pro léta zdůraznila význam harmonizace podmínek na přepravním trhu, modernizace, rozvoje a oživení železniční dopravy, zlepšení kvality silniční dopravy, omezení vlivů dopravy na životní prostředí, zajištění provozní a technické interoperability evropského železničního systému, zvýšení bezpečnosti dopravy, zavedení výkonového zpoplatnění dopravy, nutnost podpory multimodálních přepravních systémů, rozvoje městské, příměstské a regionální hromadné dopravy v rámci integrovaných dopravních systémů. Společným jmenovatelem podpory těchto cílů je systematický a cílený rozvoj inteligentních dopravních systémů. Dopravní politika ČR pro léta již signalizovala vznik dokumentu INOTECH. Tento má vytvořit koncepční podmínky pro vstup nových technologií podporujících cíle vlády se zdůrazněním vazeb dopravního systému ČR na evropský systém. Podmínky pro vstup inovačních technologií do dopravního sektoru jsou obsaženy také v dalších základních koncepčních materiálech Ministerstva dopravy a jsou rovněž součástí závěrů výzkumných programů v rámci Národního programu výzkumu NPVI v podprogramu Bezpečná a ekonomická doprava a zejména pak v rámci Národního programu výzkumu NPVII. 1.1 Pojem inovační technologie Pojem inovační technologie doslovně znamená zdokonalená znalost dovedností. V oblasti dopravy je pod tímto pojmem, v souladu s cíli evropské a národní dopravní politiky, zahrnut výzkum a vývoj nových postupů a systémů s využitím nových poznatků a jejich následnou implementaci a aplikaci. Výstup je logicky zaměřen na uživatele dopravních služeb a klade si za cíl zvýšením jejich kvality zmírnění dopadu vlivu dopravy na životní prostředí a v neposlední řadě také snížení počtu zranění a úmrtí v souvislosti s provozováním dopravy, a to tvorbou nástrojů, prostředků a technologií pro lepší organizování, řízení a plánování dopravy. Jak prokazují definované prioritní inovační úsilí na úrovni ES a také výsledky výzkumných projektů MD, je těžiště inovačních snah spojováno v dopravě s rozvojem inteligentních technologií. Systémy a aplikace s inteligentními prvky dnes najdeme v celém dopravně přepravním procesu. Bez inteligence vozidla si dnes neumíme představit motor nebo přístroje nové generace, bez inteligence dopravních cest si nelze představit lepší organizování a dohlížení procesů na dopravních cestách vedoucí ke snížení nehodovosti a ekologických dopadů, bez inteligence přepravních procesů si nelze představit rozvoj intermodálních a multimodálních dopravních systémů, a to vše jak na národní, tak evropské úrovni. Inovační proces v dopravě je typicky spojován s rozvojem inteligence procesů celého dopravně přepravního procesu. Inteligentní dopravní systémy a služby2 (neboli dopravní telematika, dále také telematika nebo ITS ) jsou tedy jednou z nejvýznamnějších oblastí inovací v dopravě. 2 Inteligentní dopravní systémy a služby = dopravní telematika = integruje informační a telekomunikační technologie s dopravním inženýrstvím za podpory ostatních souvisejících vědních oborů (ekonomika, teorie dopravy, systémové inženýrství, atd.) tak, aby se při dané infrastruktuře zvýšily přepravní výkony a efektivita dopravy, zvýšila se bezpečnost a komfort přepravy. 5

6 Evropská unie buduje globální družicový navigační systém (GNSS) tvořený systémy GALILEO a Egnos, který bude poskytovat soubor služeb pro určování polohy, navigaci a časoměrné služby s vysokým stupněm spolehlivosti. Systém umožní vznik nových inovačních technologií podporujících vznik služeb zaměřených na dopravu, a to ve všech dopravních oborech a v celém dopravně přepravním řetězci3. Vznik nových služeb projektu GALILEO je nutno v národním prostoru podporovat také pro udržení kontinuity s evropským vývojem. Strategie inovačních technologií v dopravě je úzce propojena s jinými návaznými dokumenty Dopravní politiky, zejména s Operačním programem Doprava na léta , dále pak s dokumenty Strategie rozvoje železniční dopravy, Strategie podpory dopravní obsluhy území, Strategie rozvoje kombinované dopravy a Koncepce výzkumu a vývoje v dopravě. Vlastní dokument Strategie inovačních technologií v dopravě (dále také INOTECH ) je zpracován na základě aktualizovaných zásad, priorit a cílů Dopravní politiky České republiky pro léta Dalšími základními dokumenty, ze kterých INOTECH vychází, jsou Národní inovační strategie ČR, Strategie udržitelného rozvoje ČR, Bílá knihy Evropská dopravní politika pro rok 2010 čas rozhodnout, revize Bílé kniha Evropa v pohybu Udržitelná mobilita pro náš kontinent. INOTECH se opírá také o požadavky evropských směrnic, doporučení pracovních skupin Evropské konference ministrů dopravy (CEMT), Generálního ředitelství Evropské komise pro dopravu a energetiku DG TREN a Generálního ředitelství Evropské komise pro informační společnost a média DG INFSO. 1.2 Role veřejného sektoru Poskytování telematických služeb bude záležitostí především soukromého sektoru. Nicméně jsou aplikace, ať mezi veřejnými institucemi navzájem nebo se soukromým sektorem, pro které je existence řešení na úrovni veřejného sektoru nutná. Při spolupůsobení aplikací je tak zajištěna konečnému uživateli komplexní služba. Jinak hrozí, že z důvodu nepřipravené infrastruktury veřejného sektoru nebude možné poskytovat služby vůbec nebo jen omezeně. Proto v nezbytné míře bude muset do systémů ITS investovat také veřejný sektor, který by měl zajistit případně právní rámec a mezinárodní spolupráci a kompatibilitu v nejdůležitějších oblastech těchto služeb. Veřejný sektor bude finančně podporovat jen takové telematické aplikace, které povedou ke zlepšení řízení dopravního provozu, zvyšování bezpečnosti dopravy, snižování negativních vlivů dopravy na životní prostředí a přispívají k podpoře multimodální dopravy, ke zkvalitnění a zatraktivnění veřejné osobní dopravy. Dále by měl veřejný sektor podporovat rozvoj technologií pro včasnou záchranu lidského života a snižování důsledků závažných zranění způsobených dopravními nehodami. Významná role v tomto procesu je zejména na správci komunikace, popř. jejím vlastníkovi. 3 Dopravní infrastruktura dopravní prostředek dopravní proces přepravní proces uživatel. 6

7 Obr. 1 Příklad vztahu veřejného a privátního sektoru při poskytování služeb v oblasti provozování moderních technologií v dopravě Národní architektura ITS Telematické aplikace a moderní technologie vůbec nejsou jen záležitostí silniční dopravy, ale i ostatních druhů dopravy. Postupně se zavádí v železniční dopravě i ve vnitrozemské plavbě. Určitou výhodou posledně jmenovaných druhů dopravy je to, že jsou řízeny poněkud striktními procesy a většinou centrálně. U silniční dopravy je situace složitější. Uživatel očekává kontinuální zajištění určité služby po celou dobu svojí cesty, přičemž používá dopravní infrastrukturu, kterou vlastní a spravují různí vlastníci i správci. Obdobnou situaci je možné vidět v zavádění telematických prostředků do integrovaných systémů veřejné dopravy, kde existují různí koordinátoři integrovaných systémů. Nejednotný rozvoj způsobuje značnou roztříštěnost jednotlivých systémů a aplikací ITS. Je nepochybné, že bez provozní propojenosti mají systémy ITS pouze omezenou budoucnost. Aby bylo v co nejvyšší možné míře zamezeno vytváření vzájemně nekompatibilních řešení, měli by zadavatelé veřejných zakázek vyžadovat soulad zavádění nových technických prostředků ve veřejné dopravě s veřejně dostupnou národní architekturou ITS alespoň na úrovni standardizovaného rozhraní. Tímto přístupem budou moci být rozšiřovány telematické systémy bez dodatečných finančních nároků na překonání technických bariér, které by mohly být posouzením záměru předem odhaleny. 7

8 Systémy řízení dopravně přepravních procesů systém koordinace dopravy systém managementu vozového parku systém archivu datového systém managementu údržby systém managementu parkovacích ploch systém managementu veřejné dopravy systém správy mýtného systém dopravního managementu managementu systém správy komerčních vozidel systém managementu záchranných a integrovaných systémů systém managementu nákladní dopravy systém poskytovatele informačních služeb systém pro zachování práva Vozidlové systémy systém komerčního vozidla systém záchranného vozidla systém nákladního zařízení systém vozidel pro údržbu silničních komunikací systém vozidla veřejné dopravy osobní dopravní prostředek Systémy na dopravní infrastruktuře Komunikační rozhraní systém kontroly komerčního vozidla systém placení mýta systém parkovacích ploch dopravní komunikace Systémy uživatelů informační kiosek systém způsobu komunikace Obr. 2. Procesní rozdělení systémů v ITS4 Přínosy aplikací ITS v dopravě jsou závislé na mnoha různých aspektech národní fyzické architektury a jejích dopadech na návrh systémů ITS. Podpora rozličných produktů a služeb, zpracování informací, míra přesnosti informací atd., jsou typickými příklady aspektů fyzické architektury, které mohou přímo ovlivňovat výši přínosů dosažitelných systémem ITS. Základními projekty, na kterých dokument INOTECH staví, jsou: Architektura ITS v dopravně-telekomunikačním prostředí ČR Rozvoj ITS ve vazbě na výkon státní správy a územní samosprávy Účast ČR v evropském projektu GALILEO Nástroje podpory rozvoje a zavedení dopravní telematiky Veřejný sektor by měl ovlivňovat rozvoj inteligentních dopravních systémů a služeb zdokonalováním legislativy, vypracováním a zavedením standardů, přidělováním finančních zdrojů a uplatněním efektivních finančních nástrojů. 4 zdroj: vytvořeno v rámci projektu /108 MDČR s názvem Inteligentní dopravní systémy v podmínkách dopravně-telekomunikačního prostředí České republiky, úprava MD ČR 8

9 Nejdůležitějšími z nich jsou: Objektivní zájem všech druhů dopravy na zavedení dopravní telematiky na základě interoperabilních a standardizovaných systémů; Legislativní rámec, tvorba a implementace standardů - čeští experti se aktivně podílejí na práci mezinárodních skupin, které se zabývají vypracováním a harmonizací legislativy a standardů pro dopravní telematiku; Podpora Ministerstva dopravy - zadávání projektů pro výzkumu a vývoje a další formy podpory rozvoje telematiky v dopravě ČR. Nedílnou součástí rozvoje a zavádění dopravní telematiky v podmínkách ČR jsou aktivity s vazbou na související evropské iniciativy. K nejdůležitějším patří: Euro-regionální projekt CONNECT, jehož cílem je navrhnout strategický plán pro rozvoj a rozšiřování inteligentních dopravních systémů a služeb na síti TEN-T v ČR, Slovensku, východní části Německa, Slovinsku, Maďarsku, Polsku a Itálii. V Ostravě bylo v rámci CONNECTu započato s pilotním projektem krajského a městského dopravně informačního centra Ostrava. Na 20 km úseku dálnice D8 Praha Nová Ves byl v lednu 2007 v rámci projektu CONNECT spuštěn nový digitální informační systém pro řízení, sledování a kontrolu provozu na pozemních komunikacích, identifikaci vozidel a tísňové volání. Dále probíhaly přípravy na postupné zavedení dopravně informačního systému pro řidiče na bázi technologie RDS-TMC, a to jako integrální součást realizace projektu JSDI. Realizovalo se rozšíření aplikace systému RDS-TMC na vysílání dopravních informací ze systému Národního dopravního a informačního centra (NDIC) včetně zahraničních informací. Zároveň proběhla analýza, návrh a vývoj implementace rozšíření systému NDIC na příjem informací ze zahraničí. Pokračovalo se na pilotním projektu automatického tísňového volání vycházejícího z vozidla (ecall) na území ČR. Systém ecall umožní záchranářům automatickou identifikaci, lokalizaci nehod a získání dalších relevantních informací. Práce na projektu se v roce 2006 soustředily na přípravu a úpravu prostředí, ve kterém se bude finální zařízení testovat, a v dubnu 2007 byl spuštěn pilotní projekt, který je integrován do systému jednotného evropského čísla tísňového voláni 112. Testování v rámci pilotního projektu bylo ukončeno v listopadu Dalším programem, který je připravován a podpoří budoucí investiční programy na síti TEN-T, je program EASYWAY. Navazuje na euro-regionální projekty (včetně projektu CONNECT), které se dokončují v letech Program EASYWAY věnuje pozornost dopravně informačním službám, službám řízení dopravního provozu a dobře fungující infrastruktuře pro inteligentní komunikační technologie. Iniciativa esafety byla založena v dubnu 2002 jako kooperační vícesektorová iniciativa vycházející ze spolupráce veřejného a soukromého sektoru mezi všemi zainteresovanými stranami (Evropská komise, členské státy, provozovatelé infrastruktury, telekomunikační průmysl, výrobci vozidel) se zaměřením na urychlení vývoje, implementace a používání inteligentních integrovaných systémů bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, kde dochází k využití informačních a komunikačních technologií pro zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Pracovní skupina esafety je zastřešena platformou esafety Forum. esafety Forum sdružuje více než 150 aktivních členů ze všech oblastí, které se týkají bezpečnosti na pozemních komunikacích. Hlavním cílem je prosazování a kontrola 28 doporučení, jež 9

10 byly přijaty Evropskou komisí na základě výsledné zprávy iniciativy esafety v roce V rámci tohoto fóra je ustanoveno 11 pracovních podskupin: o HMI (Human Machine Interface) - interakce mezi člověkem a strojem o ecall - řídící skupina ecall o RTTI (Real-time Traffic and Traveller Information) - dopravní a cestovní informace v reálném čase o Analýza příčin nehod o Implementační postupy o Problémy uživatelů o RTD (Research and Technological Development) - výzkum a vývoj o Mezinárodní spolupráce o Vozidla pro velké výkony o Digitální mapy o Komunikace - radar o krátkém dosahu 1.3 Cíle a struktura Strategie inovačních technologií v dopravě (INOTECH) Jak již bylo uvedeno v předchozích kapitolách, nosným prvkem inovací v dopravě jsou inteligentní dopravní systémy. Ty vstupují do všech druhů dopravy a do celého dopravně přepravního řetězce. Informační a telematické služby jsou nástrojem realizace národní, ale i evropské dopravní politiky. Výrazně podporují pozici a postavení veřejného sektoru v procesu rozvoje dopravy tím, že umožní získáváním relevantních dat dodat přesnější podklady pro důležitá rozhodnutí při plánování dopravních opatření, dohlížet na dodržování právních předpisů, řídit dopravní provoz, řídit a organizovat dopravu tak, aby byla bezpečná a minimálně škodila zdraví obyvatel a životnímu prostředí. Inteligentní dopravní systémy zabezpečí i interoperabilitu dopravního systému ČR s evropským dopravním systémem. Rozvoj inteligentních dopravních systémů má však svá výrazná specifika. Aby bylo možné systémy a aplikace propojovat a tak získávat nové služby pro realizaci bezpečné a ekologické dopravy, je nutné neustále vytvářet odpovídající technické a technologické standardy. Ty je potřeba podpořit úpravou stávajících nebo vznikem nových legislativních, organizačních a metodických pokynů a dokumentů. Jednotnost přístupu je obdobou procesů, kterým prošly telekomunikační technologie, či prochází technologická a informační interoperabilita evropské železniční sítě v oblasti telematiky. Nejdůležitějším cílem tohoto dokumentu je nastínit směr, kterým by se Česká republika měla ubírat v oblasti inovačních technologií ve všech druzích dopravy a ve všech jeho odvětvích. Následující kapitoly mají být vodítkem pro ucelený integrovaný rozvoj telematiky ve všech dopravních oblastech. Návrh kapitol a celkové struktury dokumentu INOTECH zohledňuje základní a specifické cíle5 Dopravní politiky ČR v oblasti telematických systémů. 5 viz Příloha č. 1 seznam opatření specifických cílů Dopravní politiky České republiky pro léta spojených s telematikou 10

11 Na základě těchto podkladů a s přihlédnutím k současnému stavu telematiky je INOTECH rozdělen do následujících tematických kapitol: Průřezové cíle Tyto cíle jsou nutné pro ekonomicky zdravý, konkurenceschopný rozvoj trhu v oblasti telematiky a v oblasti poskytování telematických služeb. Telematika na pozemních komunikacích Kapitola se zabývá rozvojem telematiky na silnicích vyšších tříd a zlepšením dopravního stavu v městských aglomeracích a ve veřejné osobní dopravě. Rozvoj kolejové dopravy Kapitola Rozvoj kolejové dopravy se zaměřuje na železniční dopravu z hlediska inteligentních dopravních systémů nejen na národních úsecích transevropské železniční sítě, ale také na tratích mimo tuto síť a zabezpečení železničních přejezdů. Telematika na síti vodních cest Kapitola je věnována rozvoji inteligentních informačních systémů na síti vodních cest. Dokument INOTECH si klade za cíl zlepšit organizaci dopravního procesu na základě možností, které má v rukou veřejný sektor. Na druhou stranu inovace v dopravě vztažené například k technologiím rozvoje dopravní infrastruktury, logistice, nových pohonných hmot citlivějších k životnímu prostředí, novým konstrukčním prvkům vozidel atd. jsou buď podporovány samostatnými programy nebo vznikají v komerčním prostředí jako přirozená odpověď na poptávku trhu. Bylo by proto neefektivní znovu zařazovat uvedená témata do dokumentu INOTECH. Týká se to především následujících oblastí: Životní prostředí všechny definované oblasti dokumentu INOTECH ve své podstatě přispějí k rozvoji technologií šetrných k životnímu prostředí. Proto není zapotřebí vytvářet zvláštní strukturu cílů pro oblast životního prostředí. Letecká doprava - Ačkoliv je strategický dokument INOTECH určen pro všechny druhy dopravy, je potřeba předeslat, ze oblast letectví je natolik specifická, uzavřená a velmi úzce spojena s mezinárodními vazbami, že tomuto oboru nebude věnována samostatná kapitola, ale tam, kde je zapotřebí, bude problematika letectví zahrnuta. Veřejná logistická centra dopravní logistika je dopravní obor, který v sobě zahrnuje širokou škálu všech možných dopravních prostředků a různých systémů telematiky od řízení dopravy na dálnicích a rychlostních silnicích, po městské telematické systémy navádění na parkoviště až po aplikace ve veřejných logistických centrech. Oblast je tak rozsáhlá, že se jí bude věnovat samostatný materiál Strategie podpory logistiky z veřejných zdrojů, který bude do předložen k projednání vládě a který je zpracováván plně v souladu se Sdělením Komise KOM(2007) 607 Akční plán logistiky nákladní dopravy. Dopravní cesta, dopravní prostředky stávající programy výzkumu a vývoje MD, MPO, ale i uvedené programy EU atd., vytváří dostatečný prostor pro inovaci nových konstrukčních prvků dopravních cest a dopravních prostředků. Vyšší uplatnění těchto inovací v praxi je věcí podnikatelské sféry s tím, že neexistuje zásadní potřeba jejich regulace státní správou. Využití alternativních zdrojů energie zejména projekty MPO mají vhodně a jasně definovaná témata v této oblasti. Jejich parafrází v tomto dokumentu by vznikla neefektivní duplicita v cílech. 11

12 2. Průřezové cíle zavádění ITS v ČR Inteligentní dopravní systémy a služby jsou základní složkou integrované dopravní politiky, zvyšují bezpečnost dopravy, přispívají k udržení synergie dopravního systému, podporují udržitelnou mobilitu osob a zboží a poskytují dostatečný objem informací o dopravě jako nástroje usměrňování pro veřejnou správu, ale i jako služby pro uživatele dopravních systémů a jsou nástrojem pro zlepšení interoperability celého dopravně-přepravního řetězce. Pro zajištění kompatibility jednotlivých telematických systémů je velmi důležitý proces standardizace. Ten se odehrává na úrovni celosvětové v organizaci ISO a na úrovni evropské v organizaci CEN. Podstatné pro rozvoj telematiky v České republice je, že Ministerstvo dopravy již několik let koordinuje a podporuje standardizaci telematiky v technické komisi TC278 Road Transport and Transport Telematics (Silniční doprava a dopravní telematika). Bez provozní propojenosti mají systémy ITS pouze omezenou budoucnost. Inteligentní dopravní systémy a služby mohou vzájemně spolupracovat a tím usnadňovat splnění definovaných cílů evropské a národní dopravní politiky, pokud budou naplněny následující strategické průřezové cíle. 2.1 Nutné podmínky pro realizaci průřezových cílů Zabezpečení vazeb budovaného telematického systému dle národní architektury ITS Zabezpečení vazeb na provozované systémy a aplikace dílčích řešení 2.2 Průřezové cíle a termíny realizace Stanovení technických a metrologických požadavků na telematická zařízení a jejich provoz termín: Analýza dopadů internalizace externích nákladů na všechny druhy dopravy a strategie postupného zavedení tohoto modelu také pro všechny druhy dopravy termín: dle vývoje prací v EK Pokračování v naplňování ITS datového registru, který poskytuje informace o informacích v rámci ITS termín: průběžně Zabezpečení jednotnosti digitálních geografických map v rámci různých organizací a různých dopravních oborů; zabezpečení jednotného popisu prvků dopravní infrastruktury tak, aby bylo možné sledování přímých a nepřímých nákladů dopravně přepravního procesu termín: Zabezpečení legislativního rámce a organizačního zajištění pro dosažení provozní propojitelnosti dílčích systémů ITS termín:

13 3. Telematika na pozemních komunikacích 3.1. Telematika na dálnicích a silnicích 1. třídy Současný stav v zavádění ITS na dálnicích a silnicích České republiky Základní systémově řešenou aplikací na silnicích a dálnicích ČR je výkonové zpoplatnění pomocí elektronického mýta. Systém elektronického mýta byl spuštěn na vybraných komunikacích od pro nákladní automobily a soupravy nad 12 tun celkové hmotnosti a postupně bude rozšiřován na další komunikace a další skupiny vozidel. Systém může být základním zdrojem informací pro dopravní řídící centra bez toho, aby bylo nutné budovat systém dalších senzorů monitorujících například hustotou provozu, rychlost dopravních proudů atd. V současné době se na dálnicích a silnicích I. třídy v ČR vyskytují převážně systémy pro sběr a vyhodnocení dopravních dat a meteorologických informací. Pro sběr a vyhodnocení dopravních dat se používá automatických dopravních detektorů (sčítače a klasifikátory dopravy), které jsou na dálniční síti umístěny především v každém mezikřižovatkovém úseku a na některých silnicích I. třídy v místech daných zpracovanou studií. Na dálnicích je umístěno cca6 67 ks těchto zařízení, další jsou součástí připravovaných dálničních staveb. Na silnicích I. třídy se nachází cca 52 detektorů. Další významnou technologií použitou na komunikacích v ČR jsou silniční meteorologické stanice, které detekují stav a teplotu povrchu vozovky a několik důležitých atmosférických veličin. Silničních meteostanic je k dispozici v celé síti pozemních komunikací celkem více než 220 ks, z toho na dálnicích a rychlostních komunikacích je umístěno 125 meteostanic, které jsou propojeny do centrálního Jednotného silničního meteorologického informačního systému a zde jsou propojeny a doplněny informacemi o meteorologických prognózách, varování a výstrahách. Jde o druhý ucelený telematický systém v ČR. V současné době se na naší dálniční síti nachází cca 60 kamerových bodů, a to včetně instalace přenosných kamerových bodů v místech dlouhodobých omezení nebo krizových úseků. V rámci integrace jednotného systému dopravních informací poskytují tzv. videobrány obrazové informace s přehledem o vývoji dopravy ve sledovaném úseku pro pracovníky údržby, operátory Národního dopravního informačního a řídícího centra, ale také pro Policii ČR, Hasičský záchranný sbor, Zdravotnickou záchrannou službu a další složky IZS. Důležitým milníkem v zavádění telematických aplikací byl rok 2005, kdy bylo zprovozněno Národní dopravní informační centrum. Z tohoto důvodu se upravují systémy Hasičského záchranného sboru a Policie ČR pro napojení do Jednotného systému dopravních informací, připravuje se vzájemná výměna informací s lokálními centry jako např. s Dopravním informačním centrem Praha. Příprava výstavby dalších telematických aplikací pokračuje. Snahou státu je rozšiřovat počet kilometrů pozemních komunikací vybavených telematickými systémy pomáhajícími řešit problém kongescí. Do roku 2010 by těmito systémy měly být vybaveny nejzatíženější úseky dálnice D1, do roku 2013 pak i další nejzatíženější úseky dálnic a rychlostních silnic a víceproudých městských komunikací v největších českých a moravských městech Praze, Brně a Ostravě. 6 údaje uvedené těchto odstavcích jsou platné ke dni

14 V současné době se pro přenos dat z jednotlivých zařízení umístěných na infrastruktuře používá systém SOS hlásek, který je primárně určen pro spojení mezi účastníkem silničního provozu a příslušníkem Policie ČR. Tento systém je schopen spolupráce i s dalšími telematickými systémy. Na starých úsecích dálnic je však nutno systém SOS hlásek nahradit modernějšími typy zařízení, protože tyto schopnosti s ohledem na technologickou zastaralost nemají. Klíčovým problémem rozvoje komunikačních a telematických technologií na dálnicích a rychlostních komunikacích je systémové řešení napájení elektrickou energií včetně zajištění dostatečného počtu přípojných míst s potřebným příkonem. Obdobným problémem omezujícím rozvoj telematických aplikací je zajištění komunikační infrastruktury na síti optických kabelů, které nejsou na řadě starých úseků k dispozici. Jednotný systém dopravních informací Konkrétním příkladem podpory zavedení telematiky a integrace dopravních informačních systémů je Projekt jednotného systému dopravních informací pro ČR. Projekt vznikl na základě nařízení vlády ČR č. 590/2005 k realizaci Jednotného systému dopravních informací v ČR, za dodržení standardu ČSN EN ISO Projekt Jednotného systému dopravních informací (dále také JSDI ) je meziresortní aktivitou zejména v gesci Ministerstva dopravy, Ministerstva vnitra a bývalého Ministerstva informatiky s nezbytnou účastí dalšího širokého spektra subjektů. Základním úkolem je vytvořit jednotné systémové prostředí pro sběr, zpracování, sdílení a využívání dopravních informací aktivním zapojením všech subjektů, které v rámci své působnosti pracují s různými typy dopravních informací. Dopravní informace od každého subjektu jsou v rámci JSDI shromažďovány v centrálním datovém skladu. Centrální datový sklad je informační základnou pro nepřetržité modelování skutečného stavu provozu na pozemních komunikacích v celé ČR. Některé typy dopravních informací jsou na úrovni centrálního datového skladu ověřovány z více zdrojů, autorizovány a popřípadě i doplňovány o informace z dalších příbuzných či navazujících systémů. U většiny typů dopravních informací je nezbytné sledovat vývoj události a kontrolovat i poskytnutí dopravní informace o jejím ukončení. Na úrovni centrálního datového skladu musí být průběžně kontrolována i kvalita a kvantita poskytovaných informací. Informace v centrálním datovém skladu jsou následně připraveny ke sdílení v rámci jiných systémů (např. pro Portál veřejné správy, Hasičský záchranný sbor, Policie ČR, subjekty státní a veřejné správy, atd.), pro šíření prostřednictvím médií a dalších veřejných i privátních dopravních informačních služeb účastníkům provozu na pozemních komunikacích a všem ostatním uživatelům. Dopravní informace ověřené, autorizované s digitální geografickou lokalizací kompatibilní se státními mapovými díly (dle nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání), kódované v protokolu Alert-C (výhledově i v protokolu TPEG) jsou uživatelům k dispozici prostřednictvím distribučního rozhraní centrálního datového skladu ve standardizovaných formátech Dopravní řídící centra Realizace aktivních nástrojů kontroly, řízení a usměrňování je spojena s budováním aktivních center řízení dopravy. Ty je možno členit následujícím způsobem: 7 protokoly Alert-C a TPEG - standardizované výměnné datové formáty unifikované Evropskou unií, využívané pro nadnárodní projekty automatizované výměny dopravních a cestovních informací, Alert-C je již upraven i normou ČSN EN ISO a je přednostně využíván pro navigační systémy na bázi RDS-TMC 14

15 Národní centrum řízení dopravy Klíčovým předpokladem pro poskytování kvalitních dopravních informací je komplexní přehled o událostech ovlivňujících bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích České republiky. Prostřednictvím řídicího centra je možno dopravu dynamicky řídit a usměrňovat. Je možné zabezpečit i monitorování chování řidičů. Informace řídícího centra mohou být poskytovány prostřednictvím médií, systému RDS-TMC, dynamické navigace, mobilními operátory apod. uživatelům provozu na pozemních komunikacích. Funkci národního centra řízení dopravy plní Národní dopravní informační a řídící centrum vybudované v rámci Jednotného systému dopravních informací pro ČR, které bude v polovině roku 2008 vybaveno technicky a technologicky na vysoké úrovni moderními technologiemi. Kroky k plné využitelnosti národního dopravního řídícího centra Propojení všech zdrojů aktuálních dopravních informací do centrálního datového skladu (projekt JSDI) Využití archivních dat pro stanovení prognóz dalšího vývoje Předávání aktuálních informací a prognóz zpět regionálním centrům řízení dopravy Prodej (předávání) aktuálních dopravních informací a prognóz médiím, RDS-TMC, mobilním operátorům, dopravcům a ostatním zájemcům Regionální centra řízení dopravy Regionální centra řízení dopravy (řídící střediska dopravy zejména širších městských aglomeracích) sbírají dopravní data z pozemních komunikací v oblasti své působnosti. Jedná se o dopravní intenzity, rychlosti dopravního proudu, meteorologické zprávy atd. Tato data popisují aktuální dopravní situaci a poskytují informace o stupni zatížení komunikace, cestovní době, a další údaje, které slouží pro řízení dopravy na pozemních komunikacích. Na základě zpracování vstupních informací vytváří krátkodobé prognózy, které využívají tato centra v některých aplikačních variantách i při řízení provozu. Kroky k plné využitelnosti regionálních center řízení dopravy Rozšíření sběru dat o dopravním proudu a povětrnostních podmínkách na další úseky dálnic a důležité pozemní komunikace v daném regionu Propojení regionálních center se zdroji on-line vstupních informací Zabezpečení propojení SSÚD s regionálními centry řízení dopravy Propojení a výměna informací s dopravními centry mobility měst Dopravní řídící centra pro svou činnost potřebují data nejen o událostech na silnicích a dálnicích, ale také data o stavu infrastruktury. Všechna data je možné získat z různých monitorovacích, kontrolních nebo měřících systémů. 15

16 3.1.3 Monitorovací, kontrolní a měřicí systémy Základem většiny telematických systémů je sběr dopravních dat a jejich následné vyhodnocení. Proto je nezbytné vytvořit na všech současných i nově budovaných dálnicích a rizikových úsecích silnic 1. třídy, včetně obchvatů velkých měst, potřebný počet detekčních míst. Monitorování stavu povrchu vozovky Monitorování stavu povrchu vozovky na dálnici má velký význam v místech, kde je při prudkých deštích pomalejší odtok vody a hrozí nebezpečí akvaplaninku a rovněž v úsecích, kde se začíná tvořit náledí dříve nebo i tehdy, kdy jsou ostatní úseky pouze mokré (mosty, estakády, místa s větším prouděním vzduchu, apod.). Informace o stavu provozu a počasí na dálnicích z kamerových systémů Jedná se o kamerový monitorovací systém, který je v první řadě použit pro potřeby dispečerů provozu a dopravy v různých provozních a řídících dispečincích dálnic a rychlostních silnic. Základním požadavkem kladeným na takový systém je zprostředkování kvalitního obrazu ze vzdálených lokalit. Tento obraz je přenesen na příslušné pracoviště dispečera a zde je zpracován. Podružným, ale ne méně důležitým výstupem z kamerového systému je poskytování dopravních informací pro NDIC a širokou řidičskou veřejnost prostřednictvím webových stránek. V současné době probíhají investiční akce, které rozšíří stávající počet kamerových bodů a zároveň zprostředkují obraz z již vybudovaných kamerových systémů do NDIC a veřejnosti prostřednictvím internetu. Systémy pro dohled nad dodržováním právních předpisů (překročení rychlosti, jízda na červenou, kontrola systému mýta) Systémy pro dohled nad dodržováním právních předpisů (přestupkové dohledové systémy) jsou charakterizovány tím, že poskytují důkaz o velmi závažném přestupku proti pravidlům provozu na pozemních komunikacích nebo dalším legislativním předpisům. Tímto důkazem je zpravidla digitální obraz, i částečný, s čitelným registračním číslem a s daty, vloženými do tohoto obrazu nebo s částí obrazu, které vypovídají o datu, času a druhu přestupku. Videodetekční systém je nadstavbou kamerovému systému a spočívá v softwarovém vyhodnocení pořízeného obrazu. Dochází tak k automatické detekci předem definovaných rizikových stavů na komunikaci (nehoda, kolona, předmět na vozovce a jiné). Vážní systémy Vážní systémy za jízdy jsou určeny pro informativní měření nápravového zatížení vozovek nákladními vozidly a poskytování výsledků měření a dalších potřebných údajů v reálném čase. Systém využívá speciálních senzorů, které mohou být nainstalovány do krytu vozovky nebo mohou být umístěny na povrchu vozovky (mobilní systémy). 16

17 3.1.4 Informační systémy o provozu na pozemních komunikacích Informace řidičům o překážkách provozu, stavu dopravy a povětrnostních podmínkách Jedná se o rozvoj systému informačních panelů (ZPI), které jsou v rámci pilotních projektů instalovány na dálnici D1 a D8. Systém je tvořen ZPI a portálem nebo krakorcem (v závislosti na počtu jízdních pruhů). Portál je umístěn v dostatečném předstihu (cca 2-4 km) před výjezdem tak, aby zobrazená informace mohla být řidičem využita pro případné sjetí z dálnice a pokračování náhradní trasou. Jde především o případ nehody nebo kongesce v následném úseku ve směru jízdy. Informace o jízdních časech (dojezdových dobách) z detektorů dopravy Jedná se o jeden, z pohledu informovanosti řidičů, z nejdůležitějších systémů detekce vznikajících excesů v dopravě na dálničních tazích. Systém je schopen detekovat stav dopravy prostřednictvím různých technologií, např. mezi nejúčinnější se řadí videodetekční systémy a smyčkové detektory dopravy s jednoznačným rozpoznáním projíždějících dopravních prostředků. Systém musí být schopen v součinnosti s řídícím systémem v co nejkratší době zobrazit informaci na ZPI. Informace bude zobrazována v závislosti na vyhodnocených datech v automatickém režimu s možností prioritního vstupu operátora v centrálním datovém skladu národního, příp. regionálního, dopravního informačního centra. Informace řidičům o stavu povrchu vozovky Jde o varovný meteorologický systém skládající se z proměnné dopravní značky a z panelu ZPI. Zařízení jsou umístěna v obou směrech dálnice před klimaticky nebezpečným místem tak, aby byla dodržena patřičná vzdálenost (cca m) před krizovou lokalitou. Přesné umístění bude dáno začátkem a koncem klimaticky nebezpečné lokality. Tento systém byl testován v lokalitě km 68,6 na dálnici D1, je plně funkční a připravený k rozšíření na další klimaticky nestálé lokality. Informační kiosky Informační kiosky poskytují uživatelům informace v reálném čase pomocí jednoduchých textů a grafického rozhraní. Kiosky mohou využívat komerční internetovou technologii ke zobrazení on-line aktuálních informací o počasí, uzavírkách, objížďkách, nehodách atd. Kiosky jsou ukázkou, jak lze i s poměrně malými náklady velmi efektivně ovlivňovat chování řidičů a současně jim účinně pomoci. Jejich jistou nevýhodou je, že řidič vlastně získává informace před jízdou, neřeší tak aktuální situaci na komunikaci, hlavně v místech kongescí, nehod, apod. Základním předpokladem pro nasazení informačních kiosků je kvalitní funkce národního, ale i regionálních dopravních informačních center. 17

18 Nutné podmínky pro realizaci cílů pro rozvoj telematiky na dálnicích a silnicích 1. třídy Zabezpečení vazeb na provozovaný systém elektronického mýta Zabezpečení vazeb na koncepci dalšího rozvoje elektronického mýta Zabezpečení vazeb na provozované systémy a aplikace dílčích řešení Definice parametrů pro hodnocení kongesce a bezpečnosti Zabezpečení vazeb na provozovaný systém JSDI Cíle pro rozvoj telematiky na dálnicích a silnicích 1. třídy a termíny realizace Vytvoření plně funkčního národního centra řízení dopravy termín: Vytvoření podmínek pro propojení národního centra řízení dopravy s regionálními centry řízení dopravy termín: Navázání spolupráce Národního dopravního informačního centra s obdobnými centry v zahraničí, zejména se sousedními zeměmi termín: Vytvoření podmínek pro vznik informačního systému o stavu povrchu vozovky na důležitých částech pozemních komunikací, o jízdních časech (dojezdových dobách), pro realizaci dostatečné sítě informačních tabulí (ZPI) pro řidiče a liniového řízení dopravy termín: Rozšíření systému RDS-TMC pro distribuci dopravních informací řidičům termín:

19 3.2 Rozvoj multimodálních dopravních systémů ve veřejné osobní dopravě a v městských aglomeracích Doprava se stává jedním z výrazných problémů vyspělých ekonomik. Silnice a dálnice jsou zahlceny, města trpí kongescemi, vzrůstá nehodovost, je výrazně narušováno životní prostředí tím, že doprava v městských aglomeracích se výrazně zpomaluje. Veřejná hromadná doprava zaznamenává výrazný pokles atraktivity. Zákazník/cestující volí stále více individuální automobilovou dopravu při cestě do zaměstnání, protože dopravní systém veřejné hromadné dopravy ztrácí nejen dynamiku, ale i synergii svých složek. Rozvoj veřejné osobní dopravy je základním úkolem státní správy a územní samosprávy při zabezpečení dopravní obslužnosti území na principech udržitelného rozvoje dopravy. Základní podmínkou zvýšení atraktivity veřejné osobní dopravy je nutnost vzájemných vazeb jednotlivých spojů a linek všech dopravních prostředků jednotlivých dopravců všech druhů dopravy. Proto lze sledovat u nás i v zahraničí snahu o rozvoj integrovaných dopravních systémů (dále také IDS ). Integrovaná doprava se rozvíjí v rámci městských aglomerací, ale snahou je obsluhovat také velká území, zpravidla v hranicích krajů. Pro kraje vyvstává nutnost celý dopravní systém nejen efektivně plánovat, dohlížet, ale i řídit. Nové inovační technologie dnes také podporují regionální dopravu. Doprava měst bývá řízena světelnými signály na křižovatkách, částečně s preferencí hromadné dopravy, automatickým stavěním jízdních cest v kolejové dopravě, proměnným značením, pracuje se s obrazovou informací, dopravci sledují pohyb dopravního prostředku, městská hromadná doprava je řízena z dopravního centra, sleduje se stav přepravovaného zboží, jsou nasazovány odbavovací systémy, sleduje se pohyb zboží a cestujících atd. Připravují se systémy a aplikace kontroly, osvěty a restrikce, jako jsou například dispečerské řízení veřejné osobní dopravy, sledování přepravy nebezpečných nákladů, podpora rozvoje city logistiky a intermodální dopravy, elektronické mýto (řízený vstup do určité části města), centra dopravních informací, manažerské systémy správců dopravních cest atd. Podmínkou rozvoje vzniku těchto nových služeb dopravní telematiky je vzájemné sdílení informací tvořených a využívaných v aplikacích, subsystémech a systémech. Pro zabezpečení technických a technologických vazeb je nutno problematiku řešit nástroji, které vedou k systematickému komplexnímu rozvoji architektur jednotlivých telematických systémů tak, aby systémy mohly spolu vzájemně komunikovat, sdílet, předávat a využívat informace. Rozsah působnosti, množství dopravců, způsob organizace IDS, organizace řízení u jednotlivých dopravců, množství dalších organizací přímo a nepřímo zúčastněných v procesu veřejné dopravy, to vše jsou rizikové faktory služeb dopravní telematiky pro integrované dopravní systémy obsluhující velká území. V České republice i v zahraničí se stále častěji pro optimální využití a začlenění těchto faktorů používá nový8 obsah pojmu dispečerské řízení9 veřejné osobní dopravy. Uplatnění zásad vytváření pravidelného taktového jízdního řádu v integrovaných dopravních systémech a těsných přestupních vazeb v přestupních terminálech je základním předpokladem zabezpečení maximálního využití užitných vlastností systémů veřejné hromadné dopravy. To vede k nutnosti propojení dispečinků hromadné dopravy s řízením provozu na městských komunikacích10. Obdobně lze definovat i principy vazeb na dispečink správy 8 v oblasti veřejné osobní dopravy dispečerské řízení neboli controlling v celém tomto dokumentu znamená efektivní a uživatelsky přívětivé řízení dopravy pomocí informací od všech dopravců (na daném území) 10 městskou dopravní ústřednou nebo jiným obdobným zařízením 9 19

20 komunikací a city logistiky. Cílem informačních vazeb je zabezpečení plynulosti veřejné dopravy, zamezení vzniku kongescí a zabezpečení obsluhy území. Okolí dopravního procesu Dispečink koordinátora veřejné dopravy Dispečink dopravního podniku inteligence vozidla informace cestujícím přestupové uzly informační tabule odborné systémy informace zaměstnancům Dispečink řízení provozu (Dopravní ústředna) Dispečink správy komunikací řadič křižovatky obraz restrikcerychlost informační tabule proměnné značení kamera Vozidla údržby Parkoviště Kamery Meteo hlásky Internet Dispečink city logistiky Obchodní centra Výrobní podniky Inteligence vozidla Informace pro uživatele Internet Obr. 3 Základní model architektury dispečerského řízení městské aglomerace Možné přínosy systematického rozvoje ITS v městských aglomeracích: Zvýšení cestovních rychlostí v kritických místech (některé studie na komplexní řízení dopravních prostředků a zavádění dispečerského řízení uvádějí zvýšení cestovní rychlosti až o 35%) Snížení počtu vozidel na jednotlivých linkách, zvýšení rychlosti vede ke snížení počtu vozidel (některé studie na komplexní řízení dopravních prostředků a zavádění dispečerského řízení uvádějí snížení až o 3,5 vozidla na linku) Snížení energetických nákladů dle charakteru aglomerace (některé studie na komplexní řízení dopravních prostředků a zavádění dispečerského řízení uvádějí snížení až o 28% v řešených kritických místech) Vyšší plynulost dopravy vede ke snížení provozních nákladů Současný stav zavádění technologií v oblasti veřejné dopravy Systematický přístup k problematice řešené v tomto tematickém okruhu lze sledovat v několika městech ČR: 20

Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR

Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR Roman Srp Sdružení pro dopravní telematiku V Praze dne 23.11.2010 Prezentace pozičního dokumentu pro Ministerstvo dopravy ČR Obsah prezentace Stručně

Více

Realizace Jednotného systému dopravních informací pro ČR

Realizace Jednotného systému dopravních informací pro ČR Realizace Jednotného systému dopravních informací pro ČR společný projekt Ministerstvo dopravy ČR, Ministerstvo informatiky ČR, Ministerstvo vnitra ČR a Ředitelství silnic a dálnic ČR Ing. Jaroslav Zvára,

Více

Telematická podpora v intermodální a multimodální dopravě. Ing. Kopecký František, Ph.D., Ing. Věžník Miroslav

Telematická podpora v intermodální a multimodální dopravě. Ing. Kopecký František, Ph.D., Ing. Věžník Miroslav Telematická podpora v intermodální a multimodální dopravě Ing. Kopecký František, Ph.D., Ing. Věžník Miroslav Obsah přednášky: Druhové rozdělení dopravní telematiky Tematika v projektech výzkumu a vývoje

Více

v Praze Fakulta dopravní Ústav řídicí techniky a telematiky Aktuální stav a rozvoj ITS hl. města Prahy Doc. Ing. Bc. Tomáš Tichý, Ph.D.

v Praze Fakulta dopravní Ústav řídicí techniky a telematiky Aktuální stav a rozvoj ITS hl. města Prahy Doc. Ing. Bc. Tomáš Tichý, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní Aktuální stav a rozvoj ITS pro řízení dopravy na území hl. města Prahy Doc. Ing. Bc. Tomáš Tichý, Ph.D. Obsah prezentace Rozvoj dopravy v ČR a v Praze

Více

Dopravní politika ČR (Akční plán zavádění inteligentních dopravních systémů v ČR)

Dopravní politika ČR (Akční plán zavádění inteligentních dopravních systémů v ČR) Workshop Strategie a nástroje řízení železniční dopravy Vědecko-Technický park (VTP) ve Mstěticích Dopravní politika ČR 2014-2020 (Akční plán zavádění inteligentních dopravních systémů v ČR) Martin Pichl,

Více

VĚDA A VÝZKUM V RESORTU DOPRAVA

VĚDA A VÝZKUM V RESORTU DOPRAVA VĚDA A VÝZKUM V RESORTU DOPRAVA Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel odboru strategie Ministerstvo dopravy 2. 4. 2014 Plzeň Výchozí strategické dokumenty Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný

Více

Centrum pro rozvoj dopravních systémů

Centrum pro rozvoj dopravních systémů Centrum pro rozvoj dopravních systémů SMART CITY VŠB - TU Ostrava Září 2013 Témata 1. Představení centra RODOS 2. První výstupy centra RODOS pilotně provozované systémy Centrum pro rozvoj dopravních systémů

Více

Hlavní úkoly pro řízení dopravy ve městech střední a východní Evropy příklady z hl. města Prahy

Hlavní úkoly pro řízení dopravy ve městech střední a východní Evropy příklady z hl. města Prahy Hlavní úkoly pro řízení dopravy ve městech střední a východní Evropy příklady z hl. města Prahy Doc. Ing. Tomáš Tichý, Ph.D. Praha 10.03.2010 Obsah prezentace Rozvoj dopravy v ČR a v Praze Základní problémy

Více

Aktuální možnosti dopravní telematiky

Aktuální možnosti dopravní telematiky EUROTRAFFIC 2006 Aktuální možnosti dopravní telematiky Komentář vybraných aktivit Sdružení pro dopravní telematiku ČR Prof. Ing. Pavel Přibyl, CSc, 1 Důvody hledání nových řešení Nákladní doprava do roku

Více

Centrum pro rozvoj dopravních systémů

Centrum pro rozvoj dopravních systémů Centrum pro rozvoj dopravních systémů Martin Hájek VŠB - TU Ostrava Březen 2013 Témata 1. Představení centra RODOS 2. Řízení dopravy při modernizaci D1 výstupy centra Centrum pro rozvoj dopravních systémů

Více

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)

Více

Fakulta dopravní Ústav dopravní telematiky. Implementace ITS ve městě příklady z hl.m. Prahy. Doc. Ing. Bc. Tomáš Tichý, Ph.D.

Fakulta dopravní Ústav dopravní telematiky. Implementace ITS ve městě příklady z hl.m. Prahy. Doc. Ing. Bc. Tomáš Tichý, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní Implementace ITS ve městě příklady z hl.m. Prahy Doc. Ing. Bc. Tomáš Tichý, Ph.D. Obsah prezentace Rozvoj dopravy v ČR a v Praze Základní problémy

Více

Operační program doprava Přehled priorit a opatření

Operační program doprava Přehled priorit a opatření Operační program doprava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Modernizace železniční sítě TEN-T... 2 Prioritní osa 2 - Výstavba a modernizace dálniční silniční

Více

Využití telematiky ke snížení dopravní zátěže a emisí, validita a aktuálnost dopravních informací (projekty města Liberec)

Využití telematiky ke snížení dopravní zátěže a emisí, validita a aktuálnost dopravních informací (projekty města Liberec) Využití telematiky ke snížení dopravní zátěže a emisí, validita a aktuálnost dopravních informací (projekty města Liberec) Ing. Zdeněk Pliška, vedoucí technického rozvoje ELTODO EG, a. s., 1930 Technický

Více

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 CYRRUS ADVISORY, a.s. Provozujeme největší informační portály o dotacích www.dotacni.info a www.dotacni-noviny.cz

Více

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení

Více

GIS v Dopravě. Marek Wija, WIJ003 1.4.2010

GIS v Dopravě. Marek Wija, WIJ003 1.4.2010 GIS v Dopravě Marek Wija, WIJ003 1.4.2010 Obsah Příklady využití GIS v dopravě Mapování silničních a uličních sítí Jednotný systém dopravních informací v ČR Sledování vozidel pomocí GPS Příklady využití

Více

ŘÍZENÍ DOPRAVY VE MĚSTECH

ŘÍZENÍ DOPRAVY VE MĚSTECH DOPRAVNÍ SYSTÉMY ŘÍZENÍ DOPRAVY VE MĚSTECH Řídit dopravu ve městě znamená mít systém složený z částí, které si vzájemně rozumí. ? Dáváte si za cíl zlepšit plynulost dopravy a snížit tvorbu kolon? Snažíte

Více

Fakulta dopravní Ústav řídicí techniky a telematiky. Hlavní úkoly pro řízení dopravy ve městech střední a východní Evropy příklady z hl.

Fakulta dopravní Ústav řídicí techniky a telematiky. Hlavní úkoly pro řízení dopravy ve městech střední a východní Evropy příklady z hl. České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní Hlavní úkoly pro řízení dopravy ve městech střední a východní Evropy příklady z hl. města Prahy Doc. Ing. Bc. Tomáš Tichý, Ph.D. Obsah prezentace Rozvoj

Více

Telematika. Řízení dopravy ve městech. Jan Hřídel Regional Public Administration Sales Manager, Telefónica O2 Czech Republic, a.s.

Telematika. Řízení dopravy ve městech. Jan Hřídel Regional Public Administration Sales Manager, Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Telematika Řízení dopravy ve městech Jan Hřídel Regional Public Administration Sales Manager, Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Jaký je dnešní trh? Rozdílné, komplexní potřeby Záchranné a asistenční služby

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 03.220.01; 35.240.60 Květen 2014 ČSN 01 8245 Informační systémy ve veřejné dopravě osob Celostátní systém informací v reálném čase (CISReal) Information system in public transport

Více

VARS BRNO a.s. Agendy JSDI. RNDr. Marie Filakovská projektový manažer Konference ISSS 6.-7.4.2009

VARS BRNO a.s. Agendy JSDI. RNDr. Marie Filakovská projektový manažer Konference ISSS 6.-7.4.2009 VARS BRNO a.s. Agendy JSDI RNDr. Marie Filakovská projektový manažer Konference ISSS 6.-7.4.2009 Provozní a telematické agendy JSDI Provozní agendy - podpora dispečerského řízení zimní údržby Jednotný

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

Dopravní telematika: budoucnost, strategický plán rozvoje ITS

Dopravní telematika: budoucnost, strategický plán rozvoje ITS Dopravní telematika: budoucnost, strategický plán rozvoje ITS Prezentace pro Dopravní fórum Praha Roman Srp Sdružení pro dopravní telematiku V Praze dne 1.2.2011 1 Obsah prezentace TV reportáž o ITS 5

Více

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 27. listopadu 2014 Vstupy do koncepce požadavky na infrastrukturu z dopravního trhu nákladní doprava osobní regionální

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

Operační program Doprava 2014-2020

Operační program Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 Ministerstvo dopravy ČR Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle OPD 2014-2020 navazuje na OPD 2007-2013, struktura bude jiná, přidány nové podporovatelné oblasti

Více

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele S O U B O R I N D I K Á T O R Ů D O P R AV N Í P O L I T I K Y Indikátory budou hodnoceny k rokům 2010 a 2013 v porovnání k roku 2005 (L = limity, T = trendy). Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé,

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé, Vážení žadatelé, touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 1 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Čechy. Tato prioritní osa je zaměřena na celkové zkvalitnění dopravy

Více

Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020

Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020 Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na Operační program Doprava 207-2013, avšak jeho struktura bude

Více

K A M E R O V É S Y S T É M Y

K A M E R O V É S Y S T É M Y KAMEROVÉ SYSTÉMY V segmentu kamerových systémů jsme v roce 2012 udělali výrazný krok vpřed. Díky akvizici společnosti KH servis s více než 20 lety zkušeností jsme zkvalitnili služby a rozšířili své možnosti.

Více

Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy

Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy 1 Transevropské dopravní sítě původní rozhodnutí EP a Rady č. 1692/96/ES nové rozhodnutí

Více

Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR

Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR Poziční dokument Sdružení pro dopravní telematiku Předkládaný text je pozičním dokumentem Sdružení pro dopravní telematiku navazujícím na předchozí

Více

Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013

Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na

Více

INTEROPERABILITA V OBLASTI ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ

INTEROPERABILITA V OBLASTI ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ INTEROPERABILITA V OBLASTI ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ Ing. Zdeněk THUN 1 Úvod Interoperabilitou rozumíme schopnost železničního systému umožnit bezpečný a nepřerušovaný provoz vlaků dosahujících stanovených

Více

Aktuální projekty v železniční dopravě. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Ministerstvo dopravy

Aktuální projekty v železniční dopravě. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Ministerstvo dopravy Aktuální projekty v železniční dopravě Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Ministerstvo dopravy Základní východiska Směřování železničního sektoru, stanovení priorit a návrh konkrétních opatření a

Více

Vzájemná spolupráce systémů a harmonizované poskytování služeb ITS

Vzájemná spolupráce systémů a harmonizované poskytování služeb ITS ISSS 2012 Blok Ministerstva dopravy Inteligentní dopravní systémy Vzájemná spolupráce systémů a harmonizované poskytování služeb ITS Martin Pichl Odbor kosmických technologií a družicových systémů Hradec

Více

Smlouva o spolupráci. I. Smluvní strany

Smlouva o spolupráci. I. Smluvní strany strana 1 / stran 5 Smlouva o spolupráci I. Smluvní strany Ředitelství silnic a dálnic ČR, státní příspěvková organizace se sídlem Na Pankráci 546/56, Praha 4, 140 00 IČO: 65993390 DIČ: CZ65993390 zastoupené

Více

TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ

TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ OBCHOD A MARKETING Odbor řízení značky O29 SMS ticket O29 po dohodě s vedoucím práce, u diplomové práce cca 30 stran, u bakalářské práce cca 15 stran Koncepce zavedení

Více

aktualizace dopravního plánu

aktualizace dopravního plánu Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje Komplexní dialog s cestujícími aktualizace dopravního plánu 1 Statistika IDS JMK k 11. prosinci 2011 Počet vzkm nebo vlkm / rok >90 mil. - městská doprava

Více

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013 Dlouhodobá vize SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Hlavní poslání a činnosti Předmět činnosti Na základě platné právní úpravy Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, plní funkci

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Informace o připravovaných. telematických aplikacích na dálnici D1

Informace o připravovaných. telematických aplikacích na dálnici D1 Informace o připravovaných telematických aplikacích na dálnici D1 Plánované telematické aplikace na dálnici D1 Plánované telematické aplikace na dálnici D1 neintrusivní dopravní detektory zařízení pro

Více

Operační program Doprava 2014-2020

Operační program Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 Mgr. Michal Ulrich 10. 4. 2014 Operační program Doprava 2014-2020 základní charakteristiky Operační program Doprava 2014-2020 (OPD 2) navazuje na Operační program Doprava

Více

Česká republika. Praha, 2014

Česká republika. Praha, 2014 GNSS Centre of Excellence Česká republika Praha, 2014 GNSS Centre of Excellence, Navigační 787, 252 61 Jeneč, Česká republika; IČO: 01269313 kontakt: info@gnss-centre.cz; www.gnss-centre.cz Obsah I. Představení

Více

GNSS Centre of Excellence

GNSS Centre of Excellence GNSS Centre of Excellence Česká republika Praha, 25.6.2014 GNSS Centre of Excellence, Navigační 787, 252 61 Jeneč, Česká republika; IČO: 01269313 kontakt: info@gnss-centre.cz; www.gnss-centre.cz I. Cíle

Více

Strategie ITI pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast

Strategie ITI pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast Strategie ITI pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast PS 1 Atraktivní, environmentálně příznivá doprava Ing. David Koppitz Problémy aglomerace Nadměrná dopravní zátěž ve městech zhoršující kvalitu

Více

Financování dopravy z Operačního programu Doprava 2014-2020

Financování dopravy z Operačního programu Doprava 2014-2020 Financování dopravy z Operačního programu Doprava 2014-2020 Ministerstvo dopravy ČR Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle OPD 2014-2020 navazuje na OPD 2007-2013, struktura je však odlišná, přidány

Více

17. sympozium EDI (FACT a EB) ecall. Martin Pichl. vedoucí oddělení ITS Odbor kosmických technologií a družicových systémů

17. sympozium EDI (FACT a EB) ecall. Martin Pichl. vedoucí oddělení ITS Odbor kosmických technologií a družicových systémů 17. sympozium EDI (FACT a EB) ecall Martin Pichl vedoucí oddělení ITS Odbor kosmických technologií a družicových systémů 15. dubna 2011 Obsah prezentace 1. Sdělení Evropské komise Akční plán zavádění inteligentních

Více

DOPRAVNÍ INFORMAČNÍ A TELEMATICKÉ SYSTÉMY VE VEŘEJNÉ DOPRAVĚ

DOPRAVNÍ INFORMAČNÍ A TELEMATICKÉ SYSTÉMY VE VEŘEJNÉ DOPRAVĚ DOPRAVNÍ INFORMAČNÍ A TELEMATICKÉ SYSTÉMY VE VEŘEJNÉ DOPRAVĚ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region

Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje bylo založeno počátkem devadesátých let, v současnosti

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 2014-2020 A PODPORA TELEMATIKY PRO VEŘEJNOU DOPRAVU

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 2014-2020 A PODPORA TELEMATIKY PRO VEŘEJNOU DOPRAVU INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 2014-2020 A PODPORA TELEMATIKY PRO VEŘEJNOU DOPRAVU 25. 11. 2015 PRAHA Veřejná doprava ON-LINE 2015 INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM Program schválen Evropskou

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr

Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr Ing. Michal Babič, Dipl-Ing. Josef Hendrych IKP Consulting Engineers Konference CZECH RAILDAYS 2013 Ostrava 1 2 Zásady vysokorychlostní

Více

Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012

Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012 Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012 Směrodatné dokumenty EU I Evropa 2020 (III 2010) Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění

Více

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Václav Krumphanzl Nábř. L. Svobody 12/ Telefon: 225131407 110 15 Praha 1 Fax: E-mail: vaclav.krumphanzl@mdcr.

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Václav Krumphanzl Nábř. L. Svobody 12/ Telefon: 225131407 110 15 Praha 1 Fax: E-mail: vaclav.krumphanzl@mdcr. Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

Dopravní výzkum a jeho význam pro rozvoj udržitelné dopravy. Ing. Olga Krištof

Dopravní výzkum a jeho význam pro rozvoj udržitelné dopravy. Ing. Olga Krištof Dopravní výzkum a jeho význam pro rozvoj udržitelné dopravy Ing. Olga Krištof tofíková Doprava klíčový faktor národního hospodářství Doprava je jedním z klíčových faktorů podpory růstu v moderních ekonomikách

Více

Národní akční plán čistá mobilita

Národní akční plán čistá mobilita Národní akční plán čistá mobilita AMPER 26. března 2015 Obsah Představení projektu Definice čisté mobility, struktura Časový plán čisté mobility Analytická část Opatření Představení projektu Cílem projektu

Více

Ministerstvo dopravy Bratislava, 14. září 2006

Ministerstvo dopravy Bratislava, 14. září 2006 Ministerstvo dopravy Bratislava, 14. září 2006 Evropská unie ve svých strategických materiálech doporučuje zavádění systémů zpoplatnění užívání dopravní infrastruktury na principu uživatel platí. Znamená

Více

Národní implementační plán ERTMS 2014 2020

Národní implementační plán ERTMS 2014 2020 Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Národní implementační plán ERTMS 2014 2020 Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Ing. Petr Varadinov Odbor strategie ACRI - Praha, 2. června 2015 Legislativní

Více

Regionální operační program Jihozápad

Regionální operační program Jihozápad Regionální operační program Jihozápad Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Dostupnost center... 2 Prioritní osa 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí... 4 Prioritní

Více

Konference projektu ROMODIS Inteligentní dopravní systémy Rozvoj, výzkum, aplikace 15. 5. 2012, Ostrava

Konference projektu ROMODIS Inteligentní dopravní systémy Rozvoj, výzkum, aplikace 15. 5. 2012, Ostrava Současné projekty CDV oblasti dopravní telematiky Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Témata prezentace Konference projektu ROMODIS 1. Úvod

Více

Dopravní politika a strategie rozvoje dopravních sítí v ČR

Dopravní politika a strategie rozvoje dopravních sítí v ČR Dopravní politika a strategie rozvoje dopravních sítí v ČR Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel Odboru strategie Konference Doprava 2010 15.4.2010 Sněmovní sál Plzeňské radnice Tvorba strategie dopravy Strategii

Více

Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus

Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus protekcionizmus náměstek ministra 1 Postup modernizace železniční infrastruktury Harmonogram výstavby dopravní infrastruktury

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Systém řízení a regulace městského silničního provozu v hl. m. Praze Systém sběru dopravních dat a DIC PRAHA. reg. č. CZ.1.01/5.2.00/07.

Systém řízení a regulace městského silničního provozu v hl. m. Praze Systém sběru dopravních dat a DIC PRAHA. reg. č. CZ.1.01/5.2.00/07. Systém řízení a regulace městského silničního provozu v hl. m. Praze Systém sběru dopravních dat a DIC PRAHA reg. č. CZ.1.01/5.2.00/07.0029 Systému řízení a regulace městského silničního provozu v hl.

Více

Dopravní politika ČR 2014-2020. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel odboru strategie

Dopravní politika ČR 2014-2020. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel odboru strategie Dopravní politika ČR 2014-2020 Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel odboru strategie Účel Dopravní politiky ČR 2014 2020 (2050) Vrcholný strategický dokument Vlády ČR pro sektor Doprava Ministerstvo dopravy

Více

KPM CONSULT, a.s. Ing. František Kopecký, Ph.D. Bratislava -stavebníí fórum o dopravě - 8.3.2011

KPM CONSULT, a.s. Ing. František Kopecký, Ph.D. Bratislava -stavebníí fórum o dopravě - 8.3.2011 KPM CONSULT, a.s. Ing. František Kopecký, Ph.D. Kdo jsme? Inženýrská, projektantská a poradenská firma Vznik firmy : Rok 1996 Zaměření: - Koordinace velkých investičních akcí na železnici ČR Mezníky rozvoje

Více

Moderní dopravní služby

Moderní dopravní služby Veřejná doprava budou jasně nastavena nová pravidla podílu státu a krajů na financování regionální autobusové a především železniční dopravy (dosavadní vládou posvěcený model platí pro roky 2010-2019),

Více

Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR

Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR Ing. Martin Tlapa, MBA Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR Strategie vychází z Analýzy konkurenceschopnosti ČR a ze závěrečné zprávy podskupin

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Bakalářské studium. Název předmětu státní závěrečné zkoušky: Předmět: TECHNOLOGIE A ŘÍZENÍ DOPRAVY. Povinný. Technologie a řízení dopravy

Bakalářské studium. Název předmětu státní závěrečné zkoušky: Předmět: TECHNOLOGIE A ŘÍZENÍ DOPRAVY. Povinný. Technologie a řízení dopravy Studium: Obor: Název předmětu státní závěrečné zkoušky: Předmět: Zahrnuje předměty: Akademický rok: 2014/2015 Počet otázek: 30 Bakalářské studium Technologie a řízení dopravy TECHNOLOGIE A ŘÍZENÍ DOPRAVY

Více

1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR.

1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR. 1. ÚVOD Česká republika má vzhledem ke své poloze ve středu Evropy důležitou úlohu v mezinárodní dopravě. Rok 2004 pro nás byl zlomový díky našemu vstoupení do EU a v dopravě se to projevilo podle očekávání

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

Akční plán rozvoje inteligentních dopravních systémů (ITS) v ČR do roku 2020 (s výhledem do roku 2050)

Akční plán rozvoje inteligentních dopravních systémů (ITS) v ČR do roku 2020 (s výhledem do roku 2050) Akční plán rozvoje inteligentních dopravních systémů (ITS) v ČR do roku 2020 (s výhledem do roku 2050) 27. března 2015 verze 5.0 Obsah 1. Úvod... 7 2. Příprava Akčního plánu rozvoje ITS a zapojení partnerů...12

Více

AKTIVNÍ PREFERENCE DOPRAVY VE MĚSTĚ

AKTIVNÍ PREFERENCE DOPRAVY VE MĚSTĚ DOPRAVNÍ SYSTÉMY AKTIVNÍ PREFERENCE DOPRAVY VE MĚSTĚ Zaměřujeme se na 4 základní faktory: rychlost, plynulost, bezpečnost a nižší náklady. ? Potřebujete vozidlům MHD a IZS zajistit rychlejší a bezpečnější

Více

Metodika city. City Logistika = cesta pro zkvalitnění života ve městech. logistiky Projekt VaV MD ČR

Metodika city. City Logistika = cesta pro zkvalitnění života ve městech. logistiky Projekt VaV MD ČR Metodika city City Logistika = cesta pro zkvalitnění života ve městech logistiky Projekt VaV MD ČR Projekt výzkumu a vývoje MD ČR č. CG 732-108-720 Řešitelé: PBA International Prague, spol. s r.o. Ing.

Více

Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS

Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS Programové prohlášení vlády určuje jako jeden ze svých hlavních cílů: - zvyšování kvality zdravotnické péče - zvyšování

Více

Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu. Dopravní politika ČR

Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu. Dopravní politika ČR ACRI Asociace podniků českého železničního průmyslu Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu 8.11.2012, Zámek Štiřín Dopravní politika ČR Prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. Poslanecká

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

EXTRAKT z české technické normy

EXTRAKT z české technické normy EXTRAKT z české technické normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním 35.240.60 materiálem o normě. Komunikační infrastruktura pro pozemní mobilní zařízení (CALM) Architektura

Více

ICT UNIE Sdružení pro informační technologie a telekomunikace

ICT UNIE Sdružení pro informační technologie a telekomunikace Rozvoj digitální agendy v ČR: příležitosti a překážky Klíčová témata ICT průmyslu ICT UNIE Sdružení pro informační technologie a telekomunikace Svatoslav Novák Konkurenceschopnost ČR za využití ICT VÝVOJ-VÝZKUM

Více

MOŽNOSTI PRO PROJEKTY V OBLASTI DOPRAVY V RÁMCI ROP

MOŽNOSTI PRO PROJEKTY V OBLASTI DOPRAVY V RÁMCI ROP MOŽNOSTI PRO PROJEKTY V OBLASTI DOPRAVY V RÁMCI ROP Operační programy nejsou stále definitivně schváleny Evropskou komisí. Navrhované pritority a oblasti intervence v rámci Regionálních operačních programů

Více

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 80 final ANNEX 1 BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU

Více

DETEKCE DOPRAVY KLASIFIKACE VOZIDEL MONITORING DOPRAVNÍHO PROUDU

DETEKCE DOPRAVY KLASIFIKACE VOZIDEL MONITORING DOPRAVNÍHO PROUDU Road Traffic Technology DETEKCE DOPRAVY KLASIFIKACE VOZIDEL MONITORING DOPRAVNÍHO PROUDU BTTT modul SČÍTÁNÍ A KLASIFIKACE DOPRAVY BLUETOOTH MODUL PRO MONITOROVÁNÍ DOPRAVNÍHO PROUDU A DOJEZDOVÝCH ČASŮ Technologie

Více

Rozvoj logistických ch center v

Rozvoj logistických ch center v ČESKÁ LOGISTICKÁ ASOCIACE Rozvoj logistických ch center v Evropě a ČR Ing. Miroslav Rumler rumler@reliant.cz 1 Evropský přepravní trh: zvětšování vzdáleností mezi výrobou a spotřebou - růst požadavků mobility

Více

GIS Libereckého kraje

GIS Libereckého kraje Funkční rámec Zpracoval: Odbor informatiky květen 2004 Obsah 1. ÚVOD...3 1.1. Vztah GIS a IS... 3 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU...3 2.1. Technické zázemí... 3 2.2. Personální zázemí... 3 2.3. Datová základna...

Více

INTELIGENTNÍ SENZORY PRO PARKOVÁNÍ V BRNĚ

INTELIGENTNÍ SENZORY PRO PARKOVÁNÍ V BRNĚ Téma: INTELIGENTNÍ SENZORY PRO PARKOVÁNÍ V BRNĚ SEMINÁŘ Inovace pro efektivní dopravu * stavebnictví * ICT města Brna SŽDC Brno Kounicova 26, 10. 12. 2015 WWW.CAMEA.CZ Představení společnosti Společnost

Více

Zkušenosti HZS s provozem tunelů na silničních komunikacích v ČR

Zkušenosti HZS s provozem tunelů na silničních komunikacích v ČR Zkušenosti HZS s provozem tunelů na silničních komunikacích v ČR Ing. Jiří Pokorný, Ph.D., Ing. Vladimír Vlček, Ph.D. Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje Výškovická 40, 700 30 Ostrava-Zábřeh

Více

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Letecká, vodní a veřejná doprava. Gestor MD Spolugestor MMR, MPO

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Letecká, vodní a veřejná doprava. Gestor MD Spolugestor MMR, MPO Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí Název projektu Gestor MD Spolugestor MMR, MPO Zahájení projektu 2011 Ukončení projektu 2025 Obsah, charakteristika projektu Popis stávající

Více

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 4. července 2001

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 4. července 2001 DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 4. července 2001 o vypracování právních a obchodních rámcových podmínek pro účast soukromého sektoru na rozšiřování telematických dopravních a cestovních informačních služeb v

Více

Kvalita ve veřejné správě. Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra

Kvalita ve veřejné správě. Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra Kvalita ve veřejné správě Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra Kvalita ve veřejné správě Kvalita ve veřejné správě = míra naplňování

Více

INTELIGENTNÍ SYSTÉM ŘÍZENÍ DOPRAVY V MĚSTSKÉ OBLASTI

INTELIGENTNÍ SYSTÉM ŘÍZENÍ DOPRAVY V MĚSTSKÉ OBLASTI INTELIGENTNÍ SYSTÉM ŘÍZENÍ DOPRAVY V MĚSTSKÉ OBLASTI Architektura městského telematického systému Architektura městského telematického systému Řízení dopravy ve městech Pro řízení dopravy ve městech v

Více

Česká železnice na křižovatce

Česká železnice na křižovatce Česká železnice na křižovatce Ing. Petr Žaluda předseda představenstva a generální ředitel ČD, a.s. Prague Marriott Hotel, 7. září 2010 Orientace na zákazníka dopravce ČD, a.s., je v přímém kontaktu se

Více

Užití infrastruktury jako služby. Další možný rozvoj zpoplatnění komunikací

Užití infrastruktury jako služby. Další možný rozvoj zpoplatnění komunikací Moderní doprava Užití infrastruktury jako služby Další možný rozvoj zpoplatnění komunikací Ing.Vladimír Bártl, MBA Průhonice 12.1.2010 Východiska pro ODS lidé podporují další výstavbu dálnic a rychlostních

Více

Železniční doprava výhled do příštího období. Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy

Železniční doprava výhled do příštího období. Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy Železniční doprava výhled do příštího období Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy Železniční doprava výhled do příštího období 1. Modernizace železničních tratí 2. Interoperabilita

Více

ChemLog a Globální výrobková strategie

ChemLog a Globální výrobková strategie ChemLog a Globální výrobková strategie Ing. Ladislav Novák, ředitel SCHP ČR Praha, 22. září 2011 GLOBÁLN LNÍ VÝROBKOVÁ STRATEGIE GLOBAL PRODUCT STRATEGY - GPS Od roku 2006 je GPS nedílnou součástí Globální

Více