Analýza dotací do železniční dopravy v ČR
|
|
- Jindřiška Moravcová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Analýza dotací do železniční dopravy v ČR TOMEŠ, Zdeněk POSPÍŠIL, Tomáš; Masarykova univerzita Brno Abstrakt: V příspěvku se snažíme kvantifikovat veškeré náklady spojené s provozováním osobní železniční dopravy v ČR. Pojmem náklady máme na mysli vyčíslení veškerých spotřebovaných zdrojů, které sebou provozování osobní železniční dopravy přináší. Analýza se tak neomezuje pouze na náklady železničních dopravců, ale také na podílovou kvantifikaci nákladů osobní železniční dopravy přítomnou v účetnictví Správy železniční dopravní cesty, Státního fondu dopravní infrastruktury a ve veřejných rozpočtech státu, kraje a obcí. Po vyčíslení celkových nákladů, vyvozujeme závěry o dlouhodobé udržitelnosti financování osobní železniční dopravy. Abstract: We are trying to quantify all relevant costs connected with the railways operation in the Czech Republic. We start with the direct costs of railway operation present in the accounting of the rail operator Cźech Rails. Then we continue the analyses with the more hidden costs of railways present in the accounting of rail track operator, State Fund of Transport Infrastructure and directly in the state budget. After the evaluation of the total costs of railway transport we are trying to formulate recommodation for public policy in the railway sector. Úvod Železniční osobní doprava představuje tradiční způsob přepravy. Po velkém období rozmachu v devatenáctém a na počátku dvacátého století, přišlo období stagnace a následně poklesu. V současnosti je ve většině vyspělých zemí železniční doprava silně dotována z veřejných zdrojů. Bez těchto dotací by pravděpodobně železniční osobní doprava nebyla schopna konkurovat osobní dopravě silniční. Každé takové použití veřejných zdrojů ovšem vzbuzuje otázky ohledně jejich oprávněnosti a odůvodněnosti v konkurenci dalších veřejných výdajů. V neposlední řadě jsou dotace do železnice (spolu s mnoha dalšími dotacemi) překážkou pro snižování daní. V rámci našeho příspěvku jsme se snažili dosáhnout dvou cílů. Za prvé kvantifikovat celkový objem veřejných zdrojů plynoucích do železniční dopravy v ČR a celkové příjmy a výdaje drážní dopravy, za druhé v závěru formulovat doporučení, které z takto nastaveného systému plynou pro hospodářskou politiku ve vztahu k železnicím. U dotací se nejedná pouze o dotace přímé, ale kvantifikujeme i dotace nepřímé, které představují realizaci státních záruk za České dráhy a Správu železniční dopravní cesty. Při řešení námi
2 zvolené problematiky jsme se koncentrovali na hlavní subjekty železniční dopravy (Správu železniční dopravní cesty a České dráhy) v období a v roce Za klíčové problémy považujeme neprůhledné toky mezi Českými drahami (ČD), Správou železniční dopravní cesty (SŽDC) a Ministerstvem dopravy ČR, nejasnou strukturu závazků obou společností a změny cenových relací. Transformace Českých drah s.o. K 1.lednu 2003 vznikly akciová společnost České dráhy a.s. a Správa železniční dopravní cesty s.o. jako nástupnické společnosti po ČD s.o. K tomuto kroku došlo na popud EU, která prosazovala důsledné oddělení národního železničního dopravce a manažera infrastruktury. V ČR byl zvolena varianta, kdy manažer infrastruktury (SŽDC) spravuje železniční sít a přiděluje přístup jednotlivým dopravcům na ni. 1 Oficiálně deklarovaným cílem transformace drah na sklonku roku 2002 bylo, že již ČD nebudou moci omezovat konkurenční železniční dopravce v přístupu na síť a bude umožněno lepší fungování tržních principů na železničním dopravním trhu. Tento cíl však nebyl takřka vůbec naplněn, neboť SŽDC nedostala do vínku řízení provozu na drážní síti, ta zůstala v gesci ČD. Soukromí železniční dopravci tedy nadále musí vyjednávat s ČD, pokud chtějí provozovat vlastní spoje. 2 Jedinými výsledky transformace jsou neprůhledné finanční toky a zvýšené nebezpečí zanedbávání železniční infrastruktury. Dokud měly infrastrukturu ve správě ČD, tak ji potřebovaly udržovat a modernizovat pro zlepšení dopravních služeb. V současnosti SŽDC žádný takových cíl nemá, snaží se síť udržovat pouze v normovém stavu. Druhým výsledkem 3 transformace drah bylo zneprůhlednění toků státních dotací, růst zadlužení obou subjektů (ČD a SŽDC) 4 a nadále trvající dominantní postavení ČD na železničním dopravním trhu. Přistupme tedy k problematice dotací do železniční dopravy v ČR. Přímé dotace Stát zastoupený Ministerstvem dopravy ČR a Státním fondem dopravní infrastruktury (SFDI) se snaží vykonávat cíle, vládou schválené, dopravní politiky, ve které je dráha považována za ekologickou, bezpečnou a trvale udržitelnou formu dopravy. Podpora drah je tedy deklarována státem. Pokud chce stát naplnit cíle definované v dopravní politice země, je nucen na to uvolnit finanční prostředky. Propast mezi stanovenými cíli a jejich realizací je 1 Převod veškeré železniční infrastruktury nebyl úplný, v majetku ČD zůstaly nádražní budovy a nejbližší kolej od nádraží. 2 Samotná liberalizace železničního dopravní trhu však vzhledem k existenci síťového efektu nemusí způsobit zlepšení fungování této dopravní oblasti. 3 Možná skrytým záměrem. 4 Prokážeme v následujícím textu.
3 však v dopravě velmi hluboká. Pro naplnění cílů jsou potřebné vysoké finanční prostředky. Veřejné rozpočty však nejsou bezedné a proto stát dotuje pouze vybrané investiční akce, údržbu a opravy jednotlivých infrastrukturních úseků a osobní dopravu pouze v určitém rozsahu. Při poskytovaní dotací často neexistují jasně stanovená pravidla a uvolněné finance se realizují v místech, kde stanovený cíl naplní buď pouze zdánlivě nebo vůbec ne. Efektivita vynakládaných prostředků z veřejných zdrojů by měla být velmi dobře kontrolovatelné a transparentní. Dovolíme si tvrdit, že v současnosti tomu tak není a proto veřejnost tlačí na snižování veškerý státem dotovaných aktivit. Železniční doprava však je a bude dotována z veřejných zdrojů a pokud by tomu tak nebylo znamenalo by to její zánik. Samotné snižování přímých dotací, jak si ukážeme následně, nic moc neřeší, nejdůležitější je efektivita jejich využívání. V současné době lze rozdělit přímé dotace do železniční dopravy na platby ČD a SŽDC na investiční, provozní činnost a úhradu ztráty z osobní dopravy v režii ČD. 5 Investiční dotace Investiční dotace tvoří takřka polovinu celkových přímých dotací do drah. Po transformaci ČD na sklonku roku 2002 většina investiční dotací směřuje do SŽDC. Jsou určeny na infrastrukturní stavby, tedy modernizaci traťových úseků a železničních uzlů. Poskytovatel těchto peněz je z převážné většiny Státní fond dopravní infrastruktury, dále Ministerstvo dopravy ČR, Evropská investiční banka a fondy EU. ČD získávají dotace především na pořízení nových kolejových vozidel. Tabulka 1: Investiční dotace (v mil. Kč) ČD SŽDC CELKEM Zdroj:Výroční zprávy ČD , údaje za ČD s.o., údaje za ČD a.s., Výroční zprávy SŽDC s.o S tabulky je vidět patrný nárůst dotační sumy v roce 2002 oproti roku předešlému. V posledních třech letech sledovaného období došlo k mírnému zvýšení investic. Největší stavební akcí je bezpochyby modernizace koridorových tratí. Na celkových nákladech této stavební akce, dosahujících takřka 80 mld. Kč, se podílel a podílí stát přibližně 46 %. 5 Malé železniční dopravce vzhledem k minimálnímu podílu na trhu zanedbáváme.
4 Tabulka 2: Náklady na I. a II. koridor zaplacené budoucí odhadované celkové I. koridor II. koridor Celkem Zdroj: Výroční zpráva SŽDC s.o. za rok 2004 O obrovské sumě na investice do železniční dopravy svědčí srovnání s tvorbou HDP v tomto druhu dopravy. Investiční výdaje na železnice vykazují rostoucí trend, přitom tvorba HDP v tomto druhu dopravy klesala do roku Tudíž zatímco v roce 1995 představovaly tyto výdaje pouze 25 % tvorby HDP na železnicích, v roce 2002 to již bylo takřka 107 %. V dalším roce podíl klesl v důsledku zdvojnásobení tvorby HDP v železniční dopravě. Naproti tomu tento ukazatel u silniční dopravy stagnoval až mírně klesal a v roce 2003 dosáhl výše 28 %. Tabulka 3: Investiční výdaje vzhledem k tvorbě HDP v jednotlivých druzích dopravy ( v % HDP) Železniční 47,6 106,9 85,8 100,9 50,3 47,9 50,5 32,5 25,1 Silniční 28,0 26,1 15,8 19,9 26,4 28,9 30,6 28,1 29,6 Zdroj: vlastní výpočty, Ministerstvo dopravy ČR: Ročenka dopravy Provozní dotace Další položkou přímých dotací jsou peníze nutné na provoz železniční sítě. Jedná se o peníze na opravy a údržbu železniční infrastruktury a kolejových vozidel a ostatní provozní dotace. Vzhledem k velmi zanedbanému stavu železniční sítě a kolejových vozidel tvoří tato dotační položka více než ¼ celkových přímých dotací do drah. Vývoj státních příspěvků na provoz drah je pokřiven změnou metodiky započítávání těchto subvencí, kdy do roku 2002 byla poměrná část provozních dotací nedílnou součástí státních náhrad na osobní dopravu v režii ČD. Proto nelze z níže uvedené tabulky vyvozovat závěr, že v roce 2003 došlo oproti roku 2002 k zdvojnásobení dotací na provoz železniční dopravy v ČR. Ty jsou vypočteny jako neinvestiční dotace SŽDC a účelové dotace do nákladní dopravy ČD. V období pouze účelové dotace do nákladní dopravy ČD. Poskytovatelé subvencí jsou především SFDI a Ministerstvo dopravy ČR.
5 Tabulka 4: Provozní dotace ( v mil. Kč) Dotace na opravy a údržbu Ostatní provozní dotace Celkem provozní dotace Zdroj: Výroční zprávy SŽDC s.o , Výroční zprávy ČD , údaje za ČD s.o., údaje za ČD a.s. Dotace na úhradu ztráty z osobní dopravy ČD Výkony osobní železniční dopravy v rámci českých zemí klesají již od dob Velké hospodářské krize. Příčinou je především silný nástup osobní silniční dopravy, který má za podmínek rozvinuté silniční sítě a dostatečné vybavenosti motorovými vozidly značné konkurenční výhody oproti železniční dopravě. Dlouhodobý strukturální pokles železniční dopravy akceleroval v posledních letech. Počet cestujících na železnicích stagnuje, tržby nepatrně rostou, avšak v reálném (s.c.) vyjádření došlo ve sledovaném období k mírnému poklesu tržeb z osobní dopravy ČD. Přepravní výkon osobní dopravy trvale klesal s výjimkou roku Tabulka 5: Osobní doprava Českých drah Jednotka Přeprava osob mil. osob 178,82 171,98 174,98 188,28 182,55 Tržby z osobní dopravy (*) mil. Kč Přepravní výkon mil. oskm Zdroj: Výroční zprávy ČD , údaje za ČD s.o., údaje za ČD a.s. (*) Tržby z osobní dopravy zahrnují vedle tržeb z přepravy osob také tržby z navazujících činností ve vztahu k přepravě osob. I když tedy výkony osobní železniční dopravy v období klesaly, dotace na osobní dopravu v režii ČD do roku 2002 zaznamenávaly poměrně dynamický růst a mezi léty 2003 a 2004 stagnovaly. 6 Poskytovatel těchto prostředků jsou krajské úřady a Ministerstvo dopravy ČR, jenž jsou subjekty vystupující v pozici objednatelů dopravní obslužnosti příslušného území, kdy krajské úřady přispívají na provoz osobních a spěšných vlaků a ministerstvo hradí část nákladů určených na provoz rychlíkových a expresních spojů. 6 Pokles dotací v roce 2003 oproti roku předešlém je způsoben změnou metodiky ČD při kalkulaci dotací na úhradu ztráty z osobní dopravy, kdy do roku 2002 byl součástí těchto dotací i státní příspěvek na opravy a údržbu, viz. provozní dotace.
6 Tabulka 6: Dotace na úhradu ztráty z osobní dopravy ČD ( v mil. Kč) Dotace do osobní dopravy v b.c Dotace do osobní dopravy v s.c Zdroj: Výroční zprávy ČD , údaje za ČD s.o., údaje za ČD a.s. Pokud dotace přepočteme na přepravní výkon vyjádřený v oskm zjistíme, že železniční osobní doprava je dotována 3 4krát vyšší částkou než autobusová doprava. V případě, že zohledníme počet přepravených osob, je situace ještě jednoznačnější. Železniční byla dotována minimálně 5krát vyšší částkou a to v roce 2004 a maximálně 9,5krát více v roce I přesto je osobní doprava provozovaná ČD trvale ztrátová. Graf 1: Dotace do osobní dopravy přepočtené na přepravní výkon Vývoj dotací do osobní dopravy Kč/oskm 2,00 1,75 1,50 1,25 1,00 0,75 0,50 0,25 0,00 Dotace přepočtené na přepr. výkon - vlak Dotace přepočtené na přepr. výkon - autobus rok Zdroj: vlastní výpočty, Výroční zprávy ČD , údaje za ČD s.o., údaje za ČD a.s. Kolik tedy činní celkové přímé dotace? V následující tabulce si ukážeme vývoj celkových přímých dotací do drah v běžných i stálých cenách. Tabulka 7: Celkové přímé dotace Jednotka Dotace ČD^ mil.kč Dotace SŽDC mil.kč Dotace celkem mil.kč Inflace průměrná % 2,8 0,1 1,8 4,7 3,9 Tempo růstu dotací nomin. % 2,21 4,50 30,35 24,76 10,85 Tempo růstu dotací reál. % -0,7 4,4 28,0 18,9 6,5 Inflačně očištěné dotace mil. Kč Zdroj: vlastní výpočty, Výroční zprávy ČD , údaje za ČD s.o., údaje za ČD a.s., ČSÚ 7 Stálé ceny rok Platí pro všechny reálně vyjádřené dotace a tržby.
7 Vidíme trvalý růst celkových přímých dotací. Tempo růstu celkových přímých dotací v letech 2001 a 2002 překračuje jednocifernou hodnotu. Pouze v roce 2004 došlo k nepatrnému poklesu celkových přímých dotací v reálném vyjádření. Reálné tempo růstu přímých dotací výrazně převyšuje reálný růst HDP v letech 2001 a Pouze v roce 2004 došlo k reálnému poklesu celkových přímých dotací do drah. Graf 2: Tempo růstu dotací a HDP reálně Tempo růstu HDP a přímých dotací do drah ve s.c. % 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0-5, rok Tempo růst HDP Tempo růstu přímých dotací do drah Zdroj: vlastní výpočty, Výroční zprávy SŽDC s.o , Výroční zprávy ČD , údaje za ČD s.o., údaje za ČD a.s., ČSÚ Nepřímé dotace I přes vysoké přímé dotace není cash-flow SŽDC a ČD vyrovnané a na zaplacení všech závazků tržby a přímé dotace nedostačují. Proto dochází k růstu jejich závazků, které stát garantuje a posléze je nucen je uhradit ze státní pokladny. Na SŽDC byly se vznikem ČD a.s. převedeny veškeré závazky a úvěry ČD s.o., tudíž i závazky ČD původně nezaručené státem. Stát tedy musí v případě nesolventnosti SŽDC uhradit veškeré závazky této organizace. Stát každoročně ( ) realizuje státní záruky za ČD a SŽDC ve výši přes 5,5 mld. Kč. V roce 2004 tato položka dokonce činila takřka 9 mld. Kč, což představuje více než 1/3 celkových přímých dotací do drah.
8 Tabulka 8: Nepřímé dotace ( v mil. Kč) Úhrada úvěrů ČD státem z. 77/2002 Sb Úhrada dle státní záruky za úroky z úvěrů Úhrada dle státní záruky za jistiny z úvěrů Nepřímé dotace celkem Zdroj: Výroční zprávy SŽDC s.o ,Výroční zprávy ČD , údaje za ČD s.o., údaje za ČD a.s., Státní závěrečný účet 2003 a 2004 Jaké závazky je a bude stát nucen za dráhy zaplatit? Jedná se především o úvěry na I. a II. koridor. 8 Stát se také zaručil za ČD v roce 2004 při nákupu nových kolejových vozidel a samozřejmě ručí za řadu další úvěrů a závazků z obchodního styku obou společností. Tabulka 9: Struktura závazků SŽDC a ČD ( stav k ) ( v mil. Kč) 2004 Dluhopisy SŽDC (úhrada krátkodobých závazků ČD) Úvěry SŽDC (I. koridor) Úvěry SŽDC (II. koridor) Ostatní závazky a úvěry SŽDC Závazky SŽDC vůči státu Závazky ČD vůči státu 254 Úvěry ČD 801 Ostatní závazky ČD Celkem Celkem k Zdroj: Výroční zprávy SŽDC s.o ,Výroční zprávy ČD a.s Celkové dotace Celkové dotace představují součet celkových přímých a nepřímých dotací, tedy veškeré toky z veřejných zdrojů do drah v ČR. Na následujícím grafu vidíme trvalý růst celkových (přímých a nepřímých) dotací za sledované období v běžných cenách. Ještě v roce 2000 činily celkové dotace od drah necelých 16,5 mld. Kč, za čtyři roky na to převýšily 34 mld. Kč. Tempo růstu celkových dotací v roce 2002 převýšilo 41 %. I když přímé dotace na dráhy v roce 2004 reálně mírně poklesly, růst celkových dotací do drah zastaven nebyl. 8 Tvrzení že stát se podílel na modernizaci koridorů 46 %, není úplně přesný. V konečném důsledku stát zaplatí více než 96 % veškerých nákladů na modernizaci I. a II. koridoru.
9 Graf 3: Vývoj celkových dotací do drah Celkových dotací do drah mil. Kč rok Nepřímé dotace Provozní dotace Investiční dotace Dotace na OD Zdroj: Výroční zprávy SŽDC s.o ,Výroční zprávy ČD , údaje za ČD s.o., údaje za ČD a.s., Státní závěrečný účet 2003 a 2004 Příspěvky z veřejných zdrojů do drah v ČR rostly i v reálném vyjádření. V roce 2000 dosahovaly výše 11,5 mld. Kč, následně vzrostly v letech 2001 a 2002 na 12,6 a 17,5 mld. Kč. Mezi léty 2003 a 2004 tato výše stagnovala na úrovni necelých 21,8 mld. Kč. Očištění dotací o inflaci nijak výrazně nezměnilo růstový trend celkové sumy prostředků pro hlavní subjekty (ČD a SŽDC) železniční dopravy. Do jaké doby je možné udržet takovýto trend? Graf 4: Vývoj dotací do drah Vývoj dotací do drah mil. Kč rok Celkové dotace nomin. Celkové dotace reál. Zdroj: vlastní výpočty, Výroční zprávy SŽDC s.o ,Výroční zprávy ČD , údaje za ČD s.o., údaje za ČD a.s., Státní závěrečný účet 2003 a 2004
10 Do ČD a SŽDC tedy z veřejných zdrojů plynulo v roce 2004 přes 34 mld. Kč. Srovnejme tedy tuto sumu s výdaji na vysoké školy, armádu, zemědělství a politiku zaměstnanosti. Subvence pro zemědělce byly v roce 2004 o 4 mld. Kč nižší než do drah, o 12 mld. Kč menší byly dotace na vysoké školství, méně něž poloviční byly výdaje na státní politiku zaměstnanosti. Pouze veřejné prostředky určené na armádu převyšovaly dotace do drah o 8 mld. Kč. Tabulka 10: Alternativní užití dotací ( v mil. Kč) 2004 ŽELEZNICE-přímá dotace ŽELEZNICE-nepřímá dotace ŽELEZNICE-celkem POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI VYSOKÉ ŠKOLY ARMÁDA ZEMĚDĚLSTVÍ Zdroj: Výroční zprávy SŽDC s.o ,Výroční zprávy ČD , údaje za ČD s.o., údaje za ČD a.s., Státní závěrečný účet 2003 a 2004, příslušné rozpočtové kapitoly Státního rozpočtu ČR na rok 2004 Optimální objem dotací Jaká by tedy měla být optimální výše celkových dotací do drah, aby se již ČD více nezadlužovaly a nebraly si další závazky? Pokud se podíváme na vývoj úvěrů a závazků ČD a SŽDC v letech 2003 a 2004, zjistíme, že ani přímá dotace 25,293 mld. Kč plus nepřímá dotace 8,923 mld. Kč, dohromady 34,216 mld. Kč neumožňuje udržovat vyrovnané hospodaření železniční dopravy vůči nestátním subjektům (=stagnuje objem cizích zdrojů vůči nestátním subjektům). Aby alespoň nedocházelo k nárůstu zadlužení hlavní aktérů drážní dopravy vůči nestátním subjektům, musely by být přímé a nepřímé dotace v roce 2004 vyšší o takřka 1,5 mld. Kč. Ještě větší dotace by umožnila snížení dluhů, nižší dotace by je zvyšovala. Toto tvrzení plyne z výpočtu založeném na vývoji závazků ČD a SŽDC očištěných o závazky vůči státu 9. Kdy k činily tyto závazky 45,323 mld. Kč, o rok později narostly na 46,749 mld. Kč. Celkové příjmy a výdaje železniční dopravy Na závěr si kvantifikujeme celkové příjmy a výdaje železniční dopravy v roce Podíl tržeb 10 na celkových příjmech činil přibližně 37 %. Stejně vysoké byly i celkové přímé dotace. Zbytek tvořily nepřímé dotace a růst cizích zdrojů. Obě tyto položky představovaly 13 9 Představují závazky za realizaci státních záruk za ČD a SŽDC, stát za oba subjekty zaplatí závazky z obchodního styku a o to, o co se sníží tyto závazky, se navýší závazky vůči státu. 10 Tržby očištěny o platby mezi ČD a SŽDC.
11 % celkových příjmů. Výdaje tvořily z 1/3 osobní náklady. Investiční výdaje se podílely na celkových výdajích železniční dopravy 1/4, provozní náklady 21 % a splátky úvěrů a úroků 16 %. Osobní náklady obnášely mzdy a odvody sociálního a zdravotního zabezpečení za zaměstnanců. 11 Investiční výdaje představovaly prostředky na pořízení majetku při modernizaci především koridorových tratí. Provozní náklady obsahovaly spotřebovaný materiál a další běžné provozní náklady. Tabulka 11: Celkové příjmy a výdaje železniční dopravy v roce 2004 ( v mil. Kč) Příjmy ŽD Výdaje ŽD Tržby nákladní x Osobní náklady Tržby osobní x Provozní náklady Tržby ostatní x Investiční náklady Investiční dotace x Splátky úvěrů a úroků Dotace ztrát OD x Ostatní Provozní dotace x Růst cizích zdrojů x Úhrada úvěrů a úroků státem x Zdroj: Výroční zprávy SŽDC s.o ,Výroční zprávy ČD , údaje za ČD s.o., údaje za ČD a.s., Státní závěrečný účet 2003 a 2004, Závěry: Z analýzy finančního hospodaření hlavních subjektů železniční dopravy v ČR vyplývá, že osobní železniční doprava je kriticky závislá na dotacích z veřejných zdrojů. Je bez nich nemyslitelná nejenom investiční činnost, ale i provozní operace hlavního železničního přepravce. I přesto, že v roce 2004 činily celkové dotace přes 34 mld. Kč, nestačí tato suma k tomu, aby nedocházelo k dalšímu zadlužování ČD a SŽDC. Nelze očekávat, že by byl stát ochoten a hlavně schopen zvyšovat tuto dotační sumu donekonečna. Cesta k snížení nebo alespoň udržení dotací na současné úrovni vede přes bolestné, politicky nepopulární kroky směřující k transformaci drah do firmy fungující na tržních principech, vystavené konkurenci ostatních, i soukromých železničních, dopravců. Stát resp. kraj poskytuje v současné době dotace ČD dle prokazatelné ztráty z osobní dopravy. Čím nižší tržby ČD dosáhnout, tím hlubší budou mít ztrátu z osobní dopravy a dostanou vyšší dotaci z veřejných rozpočtů. Tento princip nevytváří tlak na zlepšování hospodaření ČD a zavdává k tzv. rent seekingu. Jedním z možných řešení je poskytování dotací s ohledem na přepravní výkon, kdy výše příspěvků z veřejných zdrojů do osobní dopravy odpovídá přepravnímu výkonu vyjádřeném v oskm. 11 Průměrný evidenční stav zaměstnanců ČD a SŽDC za rok 2004.
12 Transformace drah se také neobejde bez rapidního snižování počtu zaměstnanců a uzavírání málo vytížených tratí. Majitelem ČD i SŽDC je stát. Dokud Ministerstvo dopravy ČR a ostatní věcně příslušné orgány státní správy nestanoví jasně definované cíle dopravní politiky a především je prostřednictvím svých vlastnických práv v subjektech působících v železniční dopravě nebudou důsledně uplatňovat, na neutěšeném stavu železniční dopravy se nic nezmění. Pozice drah na dopravním trhu je velmi vratká a bez potřebných kroků mohou zůstat v budoucnosti dráhy pouhou nostalgickou vzpomínkou. Literatura: [1] Výroční zpráva ČD s.o. za [2] Výroční zpráva ČD a.s. za [3] Výroční zpráva ŠZDC s.o. za [4] Závěrečný účet MD ČR za rok [5] Výroční zpráva o činnosti a účetní závěrka Státního fondu dopravní infrastruktury za rok [6] Ministerstvo dopravy ČR : Ročenka dopravy [7] Státní závěrečný účet 2003 a 2004 [8] Český statistický úřad
Finanční analýza celkových nákladů osobní železniční dopravy v ČR 1
Finanční analýza celkových nákladů osobní železniční dopravy v ČR 1 TOMEŠ, Zdeněk POSPÍŠIL, Tomáš; Masarykova univerzita Brno Abstrakt: V příspěvku se snažíme kvantifikovat veškeré náklady spojené s provozováním
VíceANALÝZA FINANCOVÁNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY V ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLICE
ANALÝZA FINANCOVÁNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY V ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLICE TOMEŠ, Zdeněk - POSPÍŠIL, Tomáš 1 Summary: We are trying to quantify all relevant costs connected with the railways operation in the
VícePrezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2016
Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2016 Praha, 31. srpna 2016 Hospodaření Skupiny ČD Tržby z hlavní činnosti 16 330 16 326 Ostatní provozní výnosy 2 442 1 635 Náklady -14 366-14 127
VíceKONKURENCE NA ŽELEZNICI. Zdeněk Tomeš
KONKURENCE NA ŽELEZNICI Zdeněk Tomeš tomes@econ.muni.cz Která konkurence? 1) Intermodální konkurence (železnice x silnice) 2) Intramodální konkurence (ČD x Viamont) 1) Intermodální (Železnice x silnice)
VícePrezentace výsledků hospodaření Skupiny ČD za rok 2016
Prezentace výsledků hospodaření Skupiny ČD za rok 2016 Praha, 28. dubna 2017 Hospodaření Skupiny ČD Tržby z hlavní činnosti 33 292 33 083 Ostatní provozní výnosy 4 431 4 544 Náklady -29 401-30 702 - výkonová
VícePrezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2015
Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2015 Praha, 31. srpna 2015 Hospodaření Skupiny ČD Tržby z hlavní činnosti 16 326 16 468 Ostatní provozní výnosy 1 803 1 721 Náklady -14 327-14 191
VíceZázračná moc unbundlingu
Zázračná moc unbundlingu Analýza výsledků unbundlingu na české železnici Tomáš Otáhal Tomáš Pospíšil NEWTON College ESF MU Brno Úvod Co je unbundling? Oddělení železniční přepravy od železniční infrastruktury.
Více1. Hlavní město Praha celkem
1. Hlavní město Praha celkem 1. Úvod Hospodaření hlavního města Prahy jako celku (obce i kraje současně) skončilo k 31. 12. 2014 přebytkem hospodaření ve výši 1 926 716,03 tis. Kč, na kterém se podílí
VíceZvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele
S O U B O R I N D I K Á T O R Ů D O P R AV N Í P O L I T I K Y Indikátory budou hodnoceny k rokům 2010 a 2013 v porovnání k roku 2005 (L = limity, T = trendy). Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi
VíceVývoj hospodaření vlastního hl. m. Prahy od roku 2008 mapuje bilanční tabulka:
II. Vlastní hlavní město Praha 1. Úvod Rozpočet vlastního hlavního města Prahy na rok 2014 byl zpracován ve vazbě na zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, na zákon
VíceKoncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011.
K hospodaření územních samospráv v roce 2012 Rozpočtové hospodaření územních samospráv, tedy krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti, skončilo v roce 2012 přebytkem
VíceProč podnikat v železniční osobní dopravě. Tomáš Pospíšil Ekonomicko-správní fakulta MU Brno
železniční osobní Tomáš Pospíšil Ekonomicko-správní fakulta MU Brno Struktura příspěvku 1. Formy podnikání v osobní železniční 2. Klíčové finanční indikátory 3. Zhodnocení podnikání v závazkové (dotované)
VíceII. Vlastní hlavní město Praha
II. Vlastní hlavní město Praha 1. Úvod Rozpočet vlastního hl. m. Prahy na rok 2017 byl schválen s příjmy v objemu 48 2 752,90 tis. Kč a výdaji v objemu 65 193 281,00 tis. Kč. Během roku 2017 byly na základě
VícePraha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013
Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Potenciál rozvoje nákladní železniční dopravy v konkurenčním prostředí Development potential of freight railway transport in a competitive environment Ing. Milan
VíceStav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav
II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.
VícePorovnání výsledků dosažených v příjmové a výdajové části s rokem 2011 a 2012 je v následující tabulce:
II. Vlastní hlavní město Praha 1. Úvod Rozpočet vlastního hlavního města Prahy na rok 2013 byl zpracován ve vazbě na zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, na zákon
VícePrezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2017
Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2017 Praha, 31. srpna 2017 Hospodaření Skupiny ČD Tržby z hlavní činnosti 16 731 16 330 Ostatní provozní výnosy 2 040 3 168 Náklady -14 861-15 128
VíceJak si stojí České dráhy v evropské konkurenci
Jak si stojí České dráhy v evropské konkurenci POSPÍŠIL, Tomáš; Masarykova univerzita Brno 1 Abstrakt:Cílem příspěvku je analýza srovnatelných ukazatelů týkajících se železniční dopravy v EU. Na úvod se
VíceZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability
ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního
VíceZpráva o hospodaření. Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě. za rok 2000
Zpráva o hospodaření Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě za rok 2000 1. Úvod Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě vykázal za rok 2000 zisk ve výši 37 tis. Kč. Jedná se o zisk, kterého
VíceVEŘEJNÉ DOTACE DO ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY V ČR
VEŘEJNÉ DOTACE DO ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY V ČR Zdeněk Tomeš Úvod Železniční doprava se na evropském kontinentu rozvíjela především v 19. století a na počátku 20. století, kdy představovala dominantní vnitrozemský
VíceII. Vývoj státního dluhu
II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.
VícePrezentace výsledků hospodaření Skupiny ČD 2014. Praha, 30. dubna 2015
Prezentace výsledků hospodaření Skupiny ČD 2014 Praha, 30. dubna 2015 Hospodaření Skupiny ČD Tržby z hlavní činnosti 33 036 32 861 Ostatní provozní výnosy 3 701 4 061 Náklady 28 989 31 369 výkonová spotřeba
VíceI. Hlavní město Praha celkem
I. Hlavní město Praha celkem 1. Úvod Hospodaření hlavního města Prahy jako celku (obce i kraje současně) skončilo k 31. 12. 2013 přebytkem hospodaření ve výši 4 480 903,56 tis. Kč, na kterém se podílí
VícePřetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR
Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Vladimíra Bartejsová, Manažerka investičních produktů Praha, 2. květen 2016 Agenda dnešního online semináře Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR 1. Politika
VícePololetní zpráva 2009 UniCredit Bank Czech Republic, a.s.
Pololetní zpráva 2009 UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Vydána dne 28. srpna 2009 UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Na Příkopě 858/20 111 21 Praha 1 UniCredit Bank Czech Republic, a.s., IČ 64948242,
VíceZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability
ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY LISTOPAD 01 Samostatný odbor finanční stability 01 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 01 SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které byly provedeny
Více75,9 71,9 21,8% 20,7% 20,7% 21,4% absolutně -mld. Kč připadající na 1 obyv. (tis. Kč) % z celk. výdajích na zdravotní péči
3.4 Výdaje za léky Tato kapitola podává přehled základních údajů o celkových výdajích na léky od roku 21. Poskytuje především podrobné údaje o výdajích na léky dle místa spotřeby a zdroje financování.
VíceEkonomická analýza české železnice. Tomáš Pospíšil Ekonomicko-správní fakulta MU Brno
Ekonomická analýza české železnice Tomáš Pospíšil Ekonomicko-správní fakulta MU Brno Vymezení české železnice a její pozice na dopravním trhu Česká železnice Skupina ČD SŽDC Pozice na dopravním trhu Nákladní
VíceBarometr 2. čtvrtletí 2012
Barometr 2. čtvrtletí 2012 Podle údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací dosáhl dluh obyvatelstva k 30. 6. 2012 výše 1 301 mld. Kč, z toho objem dlouhodobých úvěrů dosáhl výše 951,5
VíceEkonomické výsledky nemocnic k
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5.10.2004 60 Ekonomické výsledky nemocnic k 30.6.2004 Tato aktuální informace vychází ze zpracovaných údajů ze statistického
VícePrezentace výsledků hospodaření Skupiny ČD 2015
Prezentace výsledků hospodaření Skupiny ČD 2015 Praha, 29. dubna 2016 Hospodaření Skupiny ČD Tržby z hlavní činnosti 33 083 33 036 Ostatní provozní výnosy 4 679 3 701 Náklady -31 353-28 989 - výkonová
VíceSOUBOR INDIKÁTORŮ DOPRAVNÍ POLITIKY
Příloha č. 2 SOUBOR INDIKÁTORŮ DOPRAVNÍ POLITIKY Indikátory budou hodnoceny v letech 2010 a 2013 v porovnání k roku 2005 (L = limity, T = trendy). Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi druhy dopravy
VíceMinisterstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu,
22. prosince 2014 Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, podle které i přes deficit 80 miliard v roce 2014 a deficit 100 miliard plánovaný
VíceÚvod. 1. Roční účetní závěrka
Úvod Výroční zpráva o hospodaření Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy za rok 2008 je členěna podle osnovy výroční zprávy veřejných vysokých škol. Dominantními příjmy FTVS UK jsou příspěvek
VíceZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability
ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které byly provedeny na datech ke konci
VícePrezentace výsledků hospodaření Skupiny ČD za rok 2012. Praha, 29.dubna 2013
Prezentace výsledků hospodaření Skupiny ČD za rok 2012 Praha, 29.dubna 2013 Hlavní ukazatele pro Skupinu ČD Finanční ukazatele dle IFRS v mil. Kč 2012 2011 Rozdíl Index Skupiny ČD EBITDA upravená * 6 097
VícePrezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2014. Praha, 1. září 2014
Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2014 Praha, 1. září 2014 Hospodaření Skupiny ČD Tržby z hlavní činnosti dosáhly meziročního nárůstu o 131 mil. Kč (1 %): v osobní dopravě pokračoval
VíceB. Analýza podpory VaV z veřejných prostředků
38 B. Analýza podpory VaV z veřejných prostředků Rada pro výzkum a vývoj podle zákona č. 13/22 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, zpracovává m.j. návrhy střednědobého výhledu podpory výzkumu a vývoje a návrhy
VíceI. Hlavní město Praha jako celek
I. Hlavní město Praha jako celek 1. Úvod Hospodaření hlavního města Prahy jako celku (obce i kraje současně) skončilo k 31. 12. 2018 přebytkem ve výši 6 660 789,91 tis. Kč. Výsledek hospodaření hlavního
VíceZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability
ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD ) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru
VíceRevitalizace české železnice
Revitalizace české železnice červen 2006 Bc. Marek Binko Následující řádky mají za cíl uvést velmi stručně základní problémy, které trápí českou železnici. Jsou to: dokončení transformace Českých drah,
VíceÚhrada prokazatelné ztráty v železniční dopravě a její dopady na ekonomické jednání dopravce Ing. Tomáš Pospíšil
Úhrada prokazatelné ztráty v železniční dopravě a její dopady na ekonomické jednání dopravce Ing. Tomáš Pospíšil Masarykova Univerzita Ekonomicko správní fakulta Katedra ekonomie Lipová 41a, 602 00 Brno
VíceNákladní železniční doprava: význam pro národní hospodářství
Nákladní železniční doprava: význam pro národní hospodářství Tomáš Pospíšil 1 Abstrakt: V tomto příspěvku si zhodnotíme vývoj nákladní železniční dopravy v 90. letech 20. století a na začátku 21. století.
VíceII. Vlastní hlavní město Praha
II. Vlastní hlavní město Praha 1. Úvod Rozpočet vlastního hl. m. Prahy na rok 2016 byl schválen s v objemu 44 423 447,60 tis. Kč a výdaji v objemu 58 740 892,90 tis. Kč. Během roku 2016 byly na základě
VícePříloha strana 1/13. Hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů rozpočtu za I. pololetí 2015
Příloha strana 1/13 Hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů rozpočtu za I. pololetí 2015 Příloha strana 2/13 Členění hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů 1. Příjmy Tabulka č. 1 Příjmy podle příjmových
VíceEvropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy. Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC
Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC Obsah Úvod, představení organizace Železniční tratě ČR zařazené do evropské
VíceI. Hlavní město Praha jako celek
tis. Kč I. Hlavní město Praha jako celek 1. Úvod Hospodaření hlavního města Prahy jako celku (obce i kraje současně) skončilo k 31. 12. 2016 přebytkem ve výši 12 282 595,34 tis. Kč. Výsledek hospodaření
VícePrůzkum makroekonomických prognóz
Průzkum makroekonomických prognóz Ministerstvo financí pořádá již od roku 1996 dvakrát ročně průzkum prognóz makroekonomického vývoje České republiky, tzv. Kolokvium. Cílem Kolokvia je získat představu
VíceInformace ze zdravotnictví Středočeského kraje
Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2 6.5.2004 Hospodářské výsledky vybraných zdravotnických zařízení Středočeského kraje za
Více3. Ekonomický vývoj. Silná ekonomika s rostoucím sektorem služeb. Nadprůměrné využívání informačních a komunikačních technologií % 60
3. Ekonomický vývoj Silná ekonomika s rostoucím sektorem služeb Nadprůměrné využívání informačních a komunikačních technologií 9 Hlavní město Praha má výrazně odlišnou strukturu v zaměstnanosti i ekonomické
VíceZpráva o plnění rozpočtu hl. m. Prahy za rok 2015 DŮVODOVÁ ZPRÁVA k tisku R ČÁST II
Zpráva o plnění rozpočtu hl. m. Prahy za rok 2015 DŮVODOVÁ ZPRÁVA k tisku R - 21233 ČÁST II (Vlastní hlavní město Praha) Obsah: Strana II. Vlastní hlavní město Praha 1. Úvod 2. Příjmy 3. Běžné výdaje Kapitálové
VícePodíl silnic délky silnic II.a III. třídy ve vlastnictví jednotlivých krajů
Podíl silnic délky silnic II.a III. třídy ve vlastnictví jednotlivých krajů KRAJ II. třídy v km III.třídy v km Celkem Podíl silnic v rámci ČR v % Pořadí Rozloha v km2 Počet obyvatel Počet obyvatel na km2
VíceII. Vývoj státního dluhu
II. Vývoj státního dluhu V 2015 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 663,7 mld. Kč na 1 663,1 mld. Kč, tj. o 0,6 mld. Kč, přičemž vnitřní státní dluh se zvýšil o 1,6 mld. Kč, zatímco korunová
VíceVývoj příjmů a výdajů
Hospodaření města sledované z hlediska příjmů a výdajů celkem byla ve sledovaném období 2000-2006 ztrátové ve výši 17,2 mil. Kč. Celkové výdaje převýšily příjmy zejména v letech 2000-2003. V letech 2004
VíceČeská železnice na křižovatce
Česká železnice na křižovatce Ing. Petr Žaluda předseda představenstva a generální ředitel ČD, a.s. Prague Marriott Hotel, 7. září 2010 Orientace na zákazníka dopravce ČD, a.s., je v přímém kontaktu se
VícePerspektivy nádraží na české železnici. Tomáš Drmola, MBA
Perspektivy nádraží na české železnici Tomáš Drmola, MBA Konference Křižovatky architektury Praha hlavní nádraží, 3. červen 2015 Obsah 1. Proces transformace železničního sektoru ČR 2. Důvody a přínosy
VíceEkonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Ekonomika podniku Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze Ing. Kučerková Blanka, 2011 Struktura
VíceI. Hlavní město Praha jako celek
I. Hlavní město Praha jako celek 1. Úvod Hospodaření hlavního města Prahy jako celku (obce i kraje současně) skončilo k 31. 12. 2017 přebytkem ve výši 7 452 991,66 tis. Kč. Výsledek hospodaření hlavního
VíceDůvodová zpráva. Zastupitelstvo Olomouckého kraje Strana 1 (celkem 241) 6. Rozpočet Olomouckého kraje závěrečný účet
Důvodová zpráva 1. Na základě ustanovení 20 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, se závěrečný účet Olomouckého kraje za rok 2018 předkládá k projednání na zasedání Zastupitelstvu
VíceStatistická ročenka Skupiny České dráhy
Statistická ročenka Skupiny České dráhy 2016 1 2 ObSah 3 kolejová VoZIdLa strana 02 ZaMěStnanCI strana 04 osobní PŘePRaVa strana 05 4 5 6 nákladní PŘePRaVa strana 06 dopravní VÝkonY strana 09 HoSPodaŘení
VíceMezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené
Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni
VíceIng. Michal Štefl, předseda představenstva a generální ředitel. Praha, 1.3.2011
Ing. Michal Štefl, předseda představenstva a generální ředitel Praha, 1.3.2011 OHLÉDNUTÍ ZPĚT Vývoj stavebnictví v roce 2010 potvrzuje pokračování trendu roku 2009 Celoroční výsledek 2010 je nejhorší od
VícePOLOLETNÍ ZPRÁVA 2006 CAC LEASING, a.s. CAC LEASING, a.s. Radlická 14/3201 150 00 Praha 5
POLOLETNÍ ZPRÁVA 2006 CAC LEASING, a.s. CAC LEASING, a.s. 150 00 Praha 5 Společnost CAC LEASING, a.s., IČ 15886492, se sídlem, Praha 5 předkládá, jako emitent kótovaných cenných papírů, veřejnosti tuto
VíceAutobus nebo vlak? Ekonomický pohled na optimalizaci modálního splitu. Martin Kvizda
Autobus nebo vlak? Ekonomický pohled na optimalizaci modálního splitu Martin Kvizda Louny, říjen 2015 1 Cíl na základě čeho se rozhodnout, zda zaplatit za vlak nebo autobus? jak najít optimum z hlediska
Více3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii
. Nominální a reálná konvergence k evropské hospodářské a měnové unii Česká republika podle výsledků za rok a aktuálně analyzovaného období (duben až březen ) plní jako jediná ze čtveřice,, a tři ze čtyř
VíceVývoj přidané hodnoty v mld Kč b.c.
2. Efektivnost využívání zdrojů - výsledky podnikání 2.1 Vývoj a strukturální změny účetní přidané hodnoty Ve sledovaném období vzrostla účetní přidaná hodnota (dále jen přidaná hodnota) ve sféře nefinančních
VíceČeská ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru
Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky
VíceRozpočtový rámec SFDI - národní zdroje
6. FÓRUM ČESKÉHO STAVEBNICTVÍ -, Praha FINANCOVÁNÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY ČR -minulost, současnost a blízká budoucnost Ing. Pavel ŠVAGR, CSc. ÚDAJE Z ROZPOČTU A VÝHLEDU SFDI EKONOMICKÉ PRINCIPY NÁRODNÍ
VícePlnění státního rozpočtu ČR za leden až květen 2014
Ministerstvo financí Odbor vnějších vztahů a komunikace Letenská 15, Praha 1 - Malá Strana, 118 10 Tel.: 257 042 660 Plnění státního rozpočtu ČR za leden až květen 2014 2. června 2014 K 31. 5. 2014 dosáhly
VíceSociodemografická analýza SO ORP Mohelnice
Sociodemografická analýza SO ORP Mohelnice Bc. Martin Šinál, 2019 Analýza byla zpracována v rámci projektu Střednědobé plánování rozvoje sociálních služeb SO ORP Mohelnice (CZ.03.2.63/0.0/0.0/16_063/0006549)
VíceRole IDS v období liberalizace a segmentace železnice
Fakulta dopravní ČVUT Ústav řízení dopravních procesů a logistiky Role IDS v období liberalizace a segmentace železnice doc. Dr. Ing. Roman Štěrba 25. ročník konference INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY Žďár
VíceMakroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace
Téma Makroekonomie I Dvousektorová ekonomika opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Opakování Dvousektorová ekonomika Praktický příklad Dvousektorová ekonomika je charakterizována
VíceZávěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2016
Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok Bilance příjmů a výdajů za rok Z porovnání celkových skutečných příjmů a výdajů vyplývá, že hospodaření Ústeckého kraje za rok bylo přebytkové se saldem ve výši 884
VícePololetní zpráva 2007 CAC LEASING, a.s.
Pololetní zpráva 2007 CAC LEASING, a.s. CAC LEASING, a.s. Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5 Člen skupiny UniCredit Group Společnost CAC LEASING, a.s., IČ 15886492, se sídlem Radlická 14/3201, Praha 5 předkládá,
VíceZávěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2017
Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok Bilance příjmů a výdajů za rok Z porovnání celkových skutečných příjmů a výdajů vyplývá, že hospodaření Ústeckého kraje za rok bylo přebytkové se saldem ve výši 609
VíceDlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013
Dlouhodobá vize SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Hlavní poslání a činnosti Předmět činnosti Na základě platné právní úpravy Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, plní funkci
VíceMANDATORNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU. Ing. Daša Smetanková, Ph.D. červenec 2014 Překlad č. 2.097
MANDATORNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU Ing. Daša Smetanková, Ph.D. červenec 2014 Překlad č. 2.097 2 Obsah: Vývoj mandatorních výdajů...3 Tabulka č. 1: Mandatorní výdaje v ČR v letech 1995-2014 v mld. Kč 1:
Více4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR
4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR Národní účty a rodinné účty různé poslání Rychlejší růst spotřeby domácností než HDP Značný růst výdajů domácností na bydlení Různorodé problémy související s tvorbou
VíceZpracoval: Ing. J. Mrázek, MBA, předseda AK DŘ
Zpracoval: Ing. J. Mrázek, MBA, předseda AK DŘ 2018-05-03 Zpráva analytické komise o vývoji příjmů a nákladů na zdravotní služby hrazených z prostředků v. z. p. v roce 2017 s aktualizací odhadu příjmů
VíceZpráva analytické komise o vývoji příjmů a nákladů na zdravotní služby hrazených z prostředků v. z. p. v roce 2017
Zpracoval: Ing. J. Mrázek, MBA, předseda AK DŘ 2018-03-26 Zpráva analytické komise o vývoji příjmů a nákladů na zdravotní služby hrazených z prostředků v. z. p. v roce 2017 1 Náklady ZFZP na hrazené zdravotní
VíceOČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI
OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a
VíceORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY. Financování MHD
ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Financování MHD DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST Nedotovaná -komerční Dotovaná - v závazku veřejné služby ZÁVAZEK VEŘEJNÉ SLUŽBY závazek, který dopravce přijal ve veřejném
VíceStatistická ročenka Skupiny České dráhy. počet kolejových vozidel :
Statistická ročenka Skupiny České dráhy 2015 počet kolejových vozidel : 31 478 Lepší cesta každý den. 1 2 Obsah 3 kolejová vozidla strana 02 ZaměStnancI strana 04 osobní PřePRava strana 05 4 5 6 nákladní
VíceKonsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2007
Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2007 30. květen 2007 PEGAS NONWOVENS SA s potěšením oznamuje své konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí roku 2007
VícePříloha č. 1 Výpočet měrných provozních nákladů
Příloha č. 1 Výpočet měrných provozních nákladů 1. Výpočet měrných nákladů na energii Pro výpočet spotřeby energií jsem stanovil měrné trakční odpory a účinnost vozby a z nich jsem vypočetl měrnou spotřebu
VíceORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY. Financování MHD
ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Financování MHD DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST Nedotovaná -komerční Dotovaná - v závazku veřejné služby ZÁVAZEK VEŘEJNÉ SLUŽBY závazek, který dopravce přijal ve veřejném
VíceVývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav
II. Vývoj státního dluhu V 1. 3. čtvrtletí 2014 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,0 mld. Kč, tj. o 0,3 mld. Kč. Při snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč
VíceInflace. Makroekonomie I. Osnova k teorii inflace. Co již známe? Vymezení podstata inflace. Definice inflace
Makroekonomie I Teorie inflace Praktické příklady Příklady k opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Co již známe? Osnova k teorii inflace Deflátor HDP způsob měření inflace Agregátní
Více5. Vybrané faktory konkurenceschopnosti
5. Vybrané faktory konkurenceschopnosti Schopnost dané země konkurovat na mezinárodních trzích ovlivňují cenové a necenové faktory. Následující výběr je soustředěn na změnu podílu na světovém exportu zboží
VíceČasová dostupnost krajských měst České republiky
Časová dostupnost krajských měst České republiky Jedním z významných faktorů ovlivňujících konkurenceschopnost dopravního módu je cestovní doba mezi zdrojem a cílem cesty. Úkolem tohoto dokumentu je proto
VíceINTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM A PODPORA ELEKTROVOZIDEL PRAHA Elektrické autobusy pro město IV.
INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 2014-2020 A PODPORA ELEKTROVOZIDEL 26. 11. 2015 PRAHA Elektrické autobusy pro město IV. INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM Program schválen Evropskou komisí
VíceStrategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025. ( Superstrategie green paper ) FINANČNÍ ČÁST
Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025 ( Superstrategie green paper ) FINANČNÍ ČÁST Obsah Superstrategie finanční část Finanční model obsahuje Podrobnou strukturu
VíceStatistická ročenka Skupiny České dráhy
Statistická ročenka Skupiny České dráhy 2018 0 1 Obsah 0 1 Kolejová vozidla strana 02 0 2 Zaměstnanci strana 04 0 3 Osobní přeprava strana 05 0 4 Nákladní přeprava strana 06 0 5 Dopravní výkony strana
VíceStatistická ročenka 2011 Skupiny České dráhy
Statistická ročenka 2011 Skupiny České dráhy 2 Obsah Kolejová vozidla Zaměstnanci Osobní přeprava Nákladní přeprava Dopravní výkony Hospodaření Schéma sítě Identifikační a kontaktní údaje 2 4 5 6 9 12
VíceMakroekonomická predikce (listopad 2018)
Ministerstvo financí České republiky, Letenská 15, 118 10 Praha 1, +420 257 041 111 Ministerstvo financí Makroekonomická predikce (listopad 2018) David PRUŠVIC Ministerstvo financí České republiky Praha,
VícePřehled o vývoji státního dluhu v čtvrtletí roku 2004 podává následující tabulka: mil. Kč. Výpůjčky (a) Stav
B. ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU 1. Vývoj státního dluhu Celkový státní dluh dosáhl ke konci září nominální hodnoty 589,3 mld Kč a proti stavu na začátku letošního roku se zvýšil o 96,1 mld Kč, tj. o 19,5 % (schválený
VícePololetní zpráva 2007 HVB Bank Czech Republic a.s. HVB Bank Czech Republic a.s. nám. Republiky 3a/ Praha 1
Pololetní zpráva 27 nám. Republiky 3a/29 11 Praha 1 Vydána dne 3. července 27 , IČ 64948242, sídlem nám. Republiky 3a/29, Praha 1 předkládá, jako emitent kótovaných cenných papírů, veřejnosti tuto Pololetní
VíceZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability
ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY ÚNOR ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (ÚNOR ) SHRNUTÍ Výsledky aktuálních zátěžových testů bankovního sektoru
VíceZávěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2015
Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2015 Bilance příjmů a výdajů za rok 2015 Z porovnání celkových skutečných příjmů a výdajů vyplývá, že hospodaření Ústeckého kraje za rok 2015 bylo přebytkové se saldem
Více