část I. - analytická

Transkript

1 Plán udržitelné městské mbility města Brna část I. - analytická ČÁST D Vyhdncení vlivu na živtní prstředí Objednatel: Statutární měst Brn Dminikánské náměstí Brn Zastupený: Bc. Rmanem Onderku, MBA, primátrem města Brna Zhtvitel: AF-CITYPLAN s.r.., Jindřišská 17, Praha 1 Zastupený: Ing. Milanem Kmínkem ve věcech smluvních Autrský klektiv: Ing. Jiří Landa, technický ředitel Ing. Petr Hfhansl, Ph. D., náměstek TŘ pr dpravní plánvání Ing. Mnika Blahvá Michal Prsek Kntrla: Ing. Petr Hfhansl, Ph. D. Čísl zakázky zhtvitele: Datum: Říjen 2014

2 OBSAH 1 HLUKOVÁ ZÁTĚŽ Z DOPRAVY STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA POSUZOVANÝCH KOMUNIKACÍ A SLEDOVANÉHO OKOLÍ Dálnice D Dálnice D Rychlstní kmunikace R Rychlstní kmunikace R Silnice I/ Silnice I/ Silnice I/ Silnice I/ Silnice I/ Silnice I/ MEZNÍ HODNOTY HLUKOVÝCH UKAZATELŮ SOUHRN VÝSLEDKŮ HLUKOVÉHO MAPOVÁNÍ Odhad pčtu sb expnvaných hlukem Kritická místa STANOVENÍ IMISNÍ ZÁTĚŽE VLIVEM EMISÍ ZE SILNIČNÍ DOPRAVY VÝPOČET EMISÍ Z DOPRAVY AUTOMATICKÝ IMISNÍ MONITORING AIM A MODELOVÉ IMISNÍ VÝPOČTY Autmatický imisní mnitring AIM Mdelvý výpčet imisníh zatížení Suspendvané částice PM Suspendvané částice PM 2, Oxid dusičitý NO Benzen Benz(a)pyren Prvnání výsledků AIM a mdelvých výpčtů Plán udržitelné městské mbility města Brna analytická část 1

3 1 HLUKOVÁ ZÁTĚŽ Z DOPRAVY Pzemní dprava je hlavní příčinu vyských hladin hluku ve venkvním prstru Brna, a t v přímé suvislsti s intenzitu dpravy. Nadměrné zatížení hlukem pstihuje především klí hlavních dpravních tras. Zatížení území města hlukem z dpravy kpíruje intenzity dpravy v síti kmunikací i železničních tratí. Lze však knstatvat, že zvyšvání intenzit dpravy není dprvázen shdným nárůstem intenzit hluku, a t v důsledku kvalitnějších vzidel, pvrchů vzvek neb mdernizace tramvajvých a železničních tratí. Ke snížení hladin hluku na některých místech přispěla i změna rganizace dpravy. Pdél nejzatíženějších dpravních tras a jejich křižvatek (Kliště, Křenvá, Svatplukva, Králvplská, dálnice D1 a D2, velký městský kruh apd.) je dsahván hlukvé hladiny db v denních hdinách. Zatímc pdél dpravních tras mim zastavěné území lze respektvat hlukvá pásma neb budvat prtihlukvé stěny, btížně řešitelná je situace v zastavěných, histricky vzniklých územích. Hlukvá mapa z pzemní dpravy pr území statutárníh města Brna byla sestavena z intenzit dpravy platných pr rk V následujícím bdbí aktualizvána nebyla. Výsledky strategické hlukvé mapy ptvrdily, že nejvýznamnějším zdrjem hluku na území města Brna je silniční dprava. Hluk ze železniční dpravy může být místně významný, vzhledem k rzsahu železniční sítě a jejíh vedení ve vztahu k chráněné zástavbě je však zřejmé, že na území města představuje celkvě méně významný zdrj imisí hluku. Pdbný závěr se ptvrdil i pr hluk z leteckéh prvzu. Na přízené strategické hlukvé mapy navazují tzv. akční plány, které shrnují všechna již prvedená prtihlukvá patření a navrhují priritní výhledvá patření k mezení hluku v živtním prstředí. Psuzení hlukvé zátěže z dpravy vychází z hlukvé mapy z rku 2004 a následně přízenéh Akčníh hlukvéh plánu pr hlavní pzemní kmunikace v aglmeraci Brn z července Akční plán řeší puze hluk ze silniční dpravy, psuzení hluku ze železniční dpravy není k dispzici. Akční plán aglmerace Brn sleduje hlavní pzemní kmunikace uvnitř aglmerace Brn, kde hdncené území je definván na základě vyhlášky č. 561/2006 Sb. stanvení seznamu aglmerací pr účely hdncení a snižvání hluku. 1.1 STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA POSUZOVANÝCH KOMUNIKACÍ A SLEDOVANÉHO OKOLÍ Dálnice D1 čtyřpruhvá, směrvě dělená kmunikace se středním dělícím pásem mezinárdní páteřní ve směru SZ JV na území aglmerace Brn prchází KÚ: Ppůvky u Brna, Trubsk, Bsnhy, Ostpivice, Starý Lískvec, Bhunice, Hrní a Dlní Heršpice, Brněnské Ivanvice, Tuřany, Slatina, Bedřichvice, Pdlí u Brna Dálnice D1 prchází jižní krajvu částí aglmerace Brn. Sledvaný úsek začíná na západní straně aglmerace v k.ú. Ppůvky u Brna a knčí na výchdní straně v k.ú. Pdlí u Brna. Hdncený úsek dálnice Plán udržitelné městské mbility města Brna analytická část 2

4 vede především průmyslvu zástavbu, zemědělskými plchami a v menší míře mezi zástavbu převážně rdinných dmků Dálnice D2 čtyřpruhvá, směrvě dělená kmunikace se středním dělícím pásem nadreginální radiální ve směru JV na území aglmerace Brn prchází KÚ: Chrlice, Mdřice, Hlásky, Dlní Heršpice Sledvaný úsek dálnice D2 prchází v jižní části aglmerace Brn čtyřmi katastrálními územími aglmerace. V k.ú. Dlní Heršpice se napjuje na dálnici D1. Oklí sledvanéh úseku je využíván především průmyslvě a zemědělsky. D těsnéh kntaktu s bytnu zástavbu se psuzvaný úsek téměř nedstává Rychlstní kmunikace R43 čtyřpruhvá, směrvě dělená kmunikace se středním dělícím pásem nadreginální radiální ve směru S J na území aglmerace Brn prchází KÚ: Ivanvice, Česká Hdncený úsek rychlstní kmunikace prchází dvě katastrální území aglmerace Brn. Oklí rychlstní kmunikace je využíván především zemědělsky a nacházejí se zde i lesní prsty. D bližšíh kntaktu s bytnu zástavbu přichází rychlstní kmunikace především v bci Česká. Dalším zdrjem hluku v klí kmunikace je suběžně vedená železniční trať v blasti bce České Rychlstní kmunikace R52 čtyřpruhvá, směrvě dělená kmunikace se středním dělícím pásem nadreginální radiální ve směru S J na území aglmerace Brn prchází KÚ: Mdřice Sledvaný úsek rychlstní kmunikace prchází na území aglmerace Brna katastrálním územím Mdřice. Oklí úseku je využíván především průmyslvě. D bližšíh kntaktu s bytnu zástavbu rdinných dmů se rychlstní kmunikace dstává v blasti bce Mdřice. Dalším zdrjem hluku v klí kmunikace je suběžně vedená železniční trať Silnice I/23 čtyřpruhvá, směrvě dělená kmunikace se středním dělícím pásem reginální ve směru S JZ na území aglmerace Brn prchází KÚ: Starý Lískvec, Nvý Lískvec, Pisárky Kmunikace I/23 prpjuje v jihzápadní části aglmerace dálnici D1 s městským kruhem I/42. Hdncený úsek prchází třemi katastrálními územími. Kmunikace se dstává d kntaktu s bytnu Plán udržitelné městské mbility města Brna analytická část 3

5 zástavbu převážně panelvéh typu v k.ú. Starý Lískvec a s bytnu zástavbu rdinných dmů v k.ú. Nvý Lískvec. V k.ú. Pisárky je kmunikace vedena v Pisáreckém tunelu Silnice I/41 čtyřpruhvá, busměrná; dvupruhvá, busměrná reginální ve směru S J na území aglmerace Brn prchází KÚ: Hrní Heršpice, Kmárv, Trnitá Silnice I/41 prpjuje v jižní části aglmerace dálnici D1 a D2 s městským kruhem I/42. V k.ú. Hrní Heršpice a v jižní části k.ú. Kmárv se v klí psuzvané kmunikace vyskytuje průmyslvá zástavba. D kntaktu s bytnu zástavbu se kmunikace dstává v k.ú. Kmárv a Trnitá. Jedná se především bytnu zástavbu panelvých a rdinných dmů Silnice I/42 čtyřpruhvá a dvupruhvá kmunikace, busměrná městský kruh na území aglmerace Brn prchází KÚ: Pisárky, Staré Brn, Trnitá, Černvice, Židenice, Malměřice, Husvice, Černá Ple, Králv Ple, Žabvřesky Kmunikace I/42 přichází d kntaktu jak s bytnu zástavbu panelvých a rdinných dmů, tak i se zástavbu průmyslvu. V jižní a jihvýchdní části aglmerace silnice kpíruje řeku Svratku Silnice I/43 čtyřpruhvá, směrvě dělená kmunikace se středním dělícím pásem nadreginální radiální ve směru S J na území aglmerace Brn prchází KÚ: Králv Ple, Řečkvice, Česká, Kuřim Silnice I/43 tvří dva úseky navazující v severní části aglmerace na rychlstní kmunikaci R43. V klí kmunikace se nachází bytná i průmyslvá zástavba a také lesní prsty. Obytná zástavba je především panelvéh typu a v menší míře se zde vyskytuje i zástavba rdinných dmů. V suběhu se silnicí I/43 vede železniční trať Silnice I/50 čtyřpruhvá, směrvě dělená kmunikace nadreginální radiální ve směru Z V na území aglmerace Brn prchází KÚ: Pdlí u Brna, Slatina, Černvice, Židenice Kmunikace I/50 prpjuje ve výchdní části aglmerace dálnici D1 s velkým městským kruhem. V k.ú. Pdlí u Brna je klí kmunikace využíván především k zemědělským účelům. V k.ú. Slatina se nachází v klí kmunikace zejména průmyslvá výrba. Obytná zástavba se v k.ú. Slatina vyskytuje v mezené Plán udržitelné městské mbility města Brna analytická část 4

6 míře, jedná se převážně zástavbu rdinných dmů. V k.ú. Židenice a Černvice se nachází v klí kmunikace bytná zástavba panelvých a rdinných dmů a průmyslvá zástavba Silnice I/52 čtyřpruhvá, směrvě dělená kmunikace s tramvajvým pásem nadreginální radiální ve směru S J na území aglmerace Brn prchází KÚ: Mdřice, Přízřenice, Dlní Heršpice, Hrní Heršpice, Štýřice Kmunikace I/52 prpjuje v jižní části aglmerace dálnici D1 a rychlstní kmunikaci R52 s městským kruhem I/42. V blasti k.ú. Mdřice přechází silnice I/52 v rychlstní kmunikaci R52. Sučástí kmunikace je tramvajvé těles vedené středem kmunikace, které dděluje jízdní směry. V klí psuzvané kmunikace se nachází především průmyslvá zástavba. Obytná zástavba se vyskytuje v mezené míře zejména v k.ú. Mdřice. 1.2 MEZNÍ HODNOTY HLUKOVÝCH UKAZATELŮ Mezní hdnty pr strategické hlukvé mapvání ČR jsu dány vyhlášku č. 523/2006 Sb. hlukvém mapvání, 2, dst. 3. Pr hlukvé ukazatele pr den večer nc (L dvn ) a pr nc (L n ) jsu stanveny tyt mezní hdnty: L dvn = 70 db L n = 60 db Plán udržitelné městské mbility města Brna analytická část 5

7 1.3 SOUHRN VÝSLEDKŮ HLUKOVÉHO MAPOVÁNÍ Obrázek 1 Strategická hlukvá mapa aglmerace Brn Zdrj: Akční hlukvý plán Odhad pčtu sb expnvaných hlukem V následujících tabulkách je uveden celkvý dhadvaný pčet sb žijících ve stavbách pr bydlení v klí všech hdncených kmunikací na území města Brna a vně města Brna (brněnská aglmerace) vlivněný puze hlukem ze silniční dpravy. Odhad byl vypracván pr výšku 4 m nad zemí pr vybrané hdnty hlukvéh ukazatelepr den večer nc L dvn a ukazatele pr nc L n. Tabulka 1 - Celkvý dhadvaný pčet sb v jedntlivých pásmech L dvn [db] (zakruhlen na stvky). Zdrj: Akční hlukvý plán pr hlavní pzemní kmunikace aglmerace Brn Plán udržitelné městské mbility města Brna analytická část 6

8 Tabulka 2 - Celkvý dhadvaný pčet sb v jedntlivých pásmech L n [db] (zakruhlen na stvky). Zdrj: Akční hlukvý plán pr hlavní pzemní kmunikace aglmerace Brn Kritická místa Na základě strategických hlukvých map byly vyhdnceny lkality, které byly analyzvány jak kritická místa ( ht spts ). Jedná se lkality, kde dchází k překračvání mezních hdnt v některém ze zvlených ukazatelů ve vztahu k pčtu zasažených byvatel. V rámci analýzy byly pr hdncená území stanveny dvě pririty pr další rzhdvání řešení: Pririta I. (červená) vymezuje území, ve kterém je překrčena mezní hdnta a sučasně je zde hustta byvatel 10 byvatel/1000 m 2. Řešení tht území by vzhledem k vyské husttě byvatelstva měl být v c nejkratším časvém hrizntu. Pririta II. (žlutá) vymezuje území, ve kterém je překrčena mezní hdnta a sučasně je zde hustta byvatel 1 byvatel/1000 m 2. Plán udržitelné městské mbility města Brna analytická část 7

9 Tabulka 3 - Odhad pčtu sb vystavených hdntám hlukvéh ukazatele L dvn v kritických místech nad mezní hdntu. Zdrj: Akční hlukvý plán pr hlavní pzemní kmunikace aglmerace Brn. Plán udržitelné městské mbility města Brna analytická část 8

10 Tabulka 4 - Odhad pčtu sb vystavených hdntám hlukvéh ukazatele L n v kritických místech nad mezní hdntu. Zdrj: Akční hlukvý plán pr hlavní pzemní kmunikace aglmerace Brn. Při analýze zjištěných kritických míst je patrné, že mnžina kritických míst pr ukazatel L dvn je shdná s kritickými místy pr ukazatel L n, pr který je těcht míst více, resp. identifikvané blasti jsu pr ukazatel L n zpravidla větší. Tabulka 4 prt uvádí puze kritická místa zjištěná průnikem kritických míst pr L dvn a L n v priritě I. Pdíl nákladní dpravy a teda i míru, jaku se nákladní dprava pdílí na zatížení klí kmunikace hlukem, uvádí pentagram intenzit dpravy přilžený v grafické části. Plán udržitelné městské mbility města Brna analytická část 9

11 2 STANOVENÍ IMISNÍ ZÁTĚŽE VLIVEM EMISÍ ZE SILNIČNÍ DOPRAVY 2.1 VÝPOČET EMISÍ Z DOPRAVY Emise z dpravy se bilancují jak hrmadně sledvané mbilní zdrje a zjišťují se na základě statistických údajů sptřebách phnných hmt a emisních faktrů. Mezi hrmadně sledvané mbilní zdrje patří: Spalvací emise ze silniční, železniční, vdní a letecké dpravy Nespalvací emise těry pneumatik a brzdvéh blžení, abraze vzvky Emise z mtrů nedpravních strjů zemědělské a lesnické strje Emise z hrmadně sledvaných mbilních zdrjů autmbilvá dprava byly mdelvě stanveny z pdkladů dpravních statistik, údajů prdeji phnných hmt, skladbě vzvéh parku a dhadech rčních prběhů jedntlivých kategrií vzidel. Emise byly vypčteny pmcí pdílu na sptřebě phnných hmt jedntlivých kategrií vzidel a příslušných emisních faktrů. Emise ze silniční dpravy na kmunikacích pkrytých sčítáním dpravy byly pr statutární měst Brn vyčísleny pr 356 km silnic. Emisní výpčet byl pr jedntlivé kmunikační úseky prveden emisním mdelem MEFA 13 pr výpčtvý rk 2011 a dpvídající schéma vzvéh parku. Samtný výpčet emisí z linivých zdrjů byl prveden pr všechny hdncené znečišťující látky, přičemž v případě suspendvaných částic PM10 a PM2,5 a benz[a]pyrenu byly samstatně vyčísleny primární emise a resuspenze. Tabulka 5 - Celkvá emisní bilance stacinárních a mbilních zdrjů znečišťvání vzduší v členění dle kategrie zdrje pr rk Zdrj: Rzptylvá studie Brn 2016 Plán udržitelné městské mbility města Brna analytická část 10

12 Obrázek 2 - Emise sledvaných škdlivin (tun/rk, resp. kg/rk), stacinární a mbilní zdrje. Zdrj: Rzptylvá studie Brn AUTOMATICKÝ IMISNÍ MONITORING AIM A MODELOVÉ IMISNÍ VÝPOČTY Autmatický imisní mnitring AIM V rámci aglmerace Brn se na měření kvality vzduší pdílí 3 rganizace, které mají autrizaci k měření stavu venkvníh vzduší. Jedná se Český hydrmeterlgický ústav (mdré lkality na br. níže), statutární měst Brn (zelené lkality na br. níže) a Zdravtní ústav se sídlem v Ostravě (červené lkality na br. níže). Plán udržitelné městské mbility města Brna analytická část 11

13 Obrázek 3 - Přehled lkalit imisníh mnitringu. Zdrj: Rzptylvá studie Brn 2016 Tabulka 6 - Měřící prgramy a měřené škdliviny v místech mnitringu. Zdrj: Rzptylvá studie Brn 2016 Plán udržitelné městské mbility města Brna analytická část 12

14 2.2.2 Mdelvý výpčet imisníh zatížení Výpčet krátkdbých i průměrných rčních kncentrací znečišťujících látek a dby překrčení zvlených hraničních kncentrací byl prveden pdle metdiky SYMOS 97 (Systém mdelvání stacinárních zdrjů znečišťvání vzduší SYMOS 97 verze 2006), která byla vydána MŽP ČR v r Metdika SYMOS'97 však musela být prti půvdní verzi upravena, tak aby byla v suladu s legislativu EU. Pr výpčet imisní charakteristiky byl vytvřen zájmvé území se sítí uzlvých bdů v pčtu s krkem 130 x 130 m ve městě Brně. Další sítí referenčních bdů byla výpčtvá síť pdél kmunikací. Tat síť byla utvřena tak, aby ve vzdálensti 10 a 50 m lemvala kmunikaci. Síť uzlvých referenčních bdů pr ptřebu výpčtu rzptylvé studie je vytvářena nezávisle na zeměpisných suřadnicích dané lkality. Imisní situace byla pdrbně hdncena pmcí maximálních imisních hdinvých kncentrací a průměrných rčních kncentrací. Výstupními údaji jsu: - Maximální imisní krátkdbé kncentrace: udávají maximální hdntu vypčtenu v daném referenčním bdě s uvedením třídy stability, třídy rychlsti větru a směru větru, při kterém k maximální imisní kncentraci dchází. Hdnty jsu uvedeny v mikrgramech/m 3 (μg.m -3 ). - Průměrná rční kncentrace: udávají rční zatížení území. Hdnty jsu uvedeny v mikrgramech/m 3 (μg.m -3 ). - Intervaly imisních hdinvých kncentrací: udávají četnst výskytu kncentrací nad zadanu hdntu (nad 10, nad 50, nad 100, nad 200, nad 500 a nad 1000 mikrgramů/m 3 ). Hdnty jsu uvedeny v % rčníh časvéh fndu (rční časvý fnd činní 8760 hdin) Suspendvané částice PM 10 Částice bsažené ve vzduchu lze rzdělit na primární a sekundární. Primární částice jsu emitvány přím d atmsféry, ať již z přírdních (např. spečná činnst, pyl neb mřský aersl) neb z antrpgenních zdrjů (např. spalvání fsilních paliv ve stacinárních i mbilních zdrjích, těry pneumatik, brzd a vzvek). Sekundární částice jsu převážně antrpgenníh. Z důvdu různrdsti emisních zdrjů mají suspendvané částice různé chemické slžení a různu velikst. Plán udržitelné městské mbility města Brna analytická část 13

15 Obrázek 4 - Srvnání zprůměrvaných hdnt průměrné rční kncentrace PM 10. Zdrj: Rzptylvá studie Brn 2016 Imisní limit pr 24 hdinvu kncentraci PM 10 činí 50 μg.m -3 a může být za kalendářní rk 35x překrčen. Ve vyhdncení se tedy uvažuje 36. nejvyšší 24hdinvá kncentrace, která pkud je vyšší než 50 μg.m -3, je překrčen imisní limit. Obrázek 5 - Srvnání zprůměrvaných hdnt 36. nevyšší 24 hdinvé kncentrace PM 10. Zdrj: Rzptylvá studie Brn 2016 Pr překračvání imisníh limitu je v aglmeraci Brn charakteristické, že k němu dchází puze v chladné části rku, tedy během tpné sezóny. Plán udržitelné městské mbility města Brna analytická část 14

16 Obrázek 6 - Mapa vypčtených průměrných rčních kncentrací PM 10. Zdrj: Rzptylvá studie Brn 2016 Plán udržitelné městské mbility města Brna analytická část 15

17 Tabulka 7 - Vypčtená kncentrace v jedntlivých městských částech pr PM 10. Zdrj: Rzptylvá studie Brn Suspendvané částice PM 2,5 Pdle rčníh chdu kncentrací PM 2,5 ve vztahu k překrčení rčníh imisníh limitu lze knstatvat, že vyské znečištění vzduší tut látku se vyskytuje zejména v chladném bdbí rku (měsíce listpad až únr). Vyšší kncentrace tét látky v chladném bdbí rku jsu zejména důsledkem emisí z vytápění a hrších rzptylvých pdmínek. Na dpravních lkalitách je pměr PM 2,5 /PM 10 nejnižší. Při spalvání paliva z dpravy se emitvané částice nalézají především ve frakci PM 2,5 a pměr by měl být tudíž u dpravních lkalit vyský. T, že tmu tak není, zdůrazňuje význam emisí větších částic z těrů pneumatik, brzdvéh blžení a ze silnic. Zastupení hrubé frakce na dpravních stanicích narůstá i v důsledku resuspenze částic ze zimníh psypu. K navýšení kncentrace PM 10 může djít i v důsledku zvýšené abraze silničníh pvrchu psypem a následnu resuspenzí brušenéh materiálu. Plán udržitelné městské mbility města Brna analytická část 16

18 Obrázek 7 - Průměrné rční kncentrace PM 2,5 na měřících lkalitách. Zdrj: Rzptylvá studie Brn 2016 Obrázek 8 - Mapa vypčtených průměrných rčních kncentrací PM 2,5. Zdrj: Rzptylvá studie Brn 2016 Plán udržitelné městské mbility města Brna analytická část 17

19 Tabulka 8 - Vypčtené kncentrace v jedntlivých městských částech pr PM 2,5. Zdrj: Rzptylvá studie Brn Oxid dusičitý NO 2 Při sledvání a hdncení kvality venkvníh vzduší se pd termínem xidy dusíku (NO x ) rzumí směs xidu dusnatéh (NO) a xidu dusičitéh (NO 2 ). Imisní limit pr chranu zdraví lidí je stanven pr NO 2, limit pr chranu eksystémů a vegetace je stanven pr NO x. Více než 90 % z celkvých xidů dusíku ve venkvním vzduší je emitván ve frmě NO. NO2 vzniká relativně rychle reakcí NO s přízemním znem. K překrčení rčníh imisníh limitu NO 2 dchází puze na mezeném pčtu stanic, a t na dpravně expnvaných lkalitách aglmerací a velkých měst. V případě průměrné rční kncentrace NO 2 dchází k překračvání imisníh limitu na nejzatíženějších dpravních lkalitách (Brn-Svatplukva, Brn-střed, Brn-Úvz (ht-spt)) téměř pravidelně. Na statních dpravních lkalitách se překrčení vyskytuje puze výjimečně, na pzaďvých lkalitách k překračvání nedchází. Plán udržitelné městské mbility města Brna analytická část 18

20 Obrázek 9 - Srvnání zprůměrvaných hdnt průměrné rční kncentrace NO2 pr dpravní a pzaďvé stanice. Zdrj: Rzptylvá studie Brn 2016 Tabulka 9 - Vypčtené kncentrace NO 2 v jedntlivých městských částech. Zdrj: Rzptylvá studie Brn 2016 Plán udržitelné městské mbility města Brna analytická část 19

21 Obrázek 10 - Mapa vypčtených průměrných rčních kncentrací NO 2. Zdrj: Rzptylvá studie Brn Benzen Odhaduje se, že více než 90 % emisí benzenu pchází z lidské činnsti. Hlavním zdrjem emisí benzenu jsu mbilní zdrje, které představují cca 85 % celkvých antrpgenních emisí armatických uhlvdíků. Největší znečištění vzduší benzenem se vyskytuje v blastech s vysku husttu byvatelstva a tedy s vyským dpravním zatížením. Dalšími zdrji je vytápění dmácnstí, pužití rzpuštědel, chemický průmysl a rpné rafinérie, ztráty vypařváním při manipulaci, skladvání a distribuci benzinů. V rámci aglmerace Brn dsahvala v rce 2011 pdstatná většina území nízkých kncentrací benzenu pd 2 μg.m -3, puze dpravně zatíženější lkality (cca 13 % území) se phybvaly v intervalu kncentrací d 2 d 3,5 μg.m -3. Imisní limit nebyl překrčen. Plán udržitelné městské mbility města Brna analytická část 20

22 Obrázek 11 - Průměrné rční kncentrace benzenu na měřících lkalitách. Zdrj: Rzptylvá studie Brn 2016 Tabulka 10 - Vypčtené kncentrace v jedntlivých městských částech pr benzen. Zdrj: Rzptylvá studie Brn 2016 Plán udržitelné městské mbility města Brna analytická část 21

23 Obrázek 12 - Mapa vypčtených průměrných rčních kncentrací benzenu. Zdrj: Rzptylvá studie Brn Benz(a)pyren Jeh antrpgenním zdrjem, stejně jak statních plycyklických armatických uhlvdíku (PAH), je jednak nedknalé spalvání fsilních paliv jak ve stacinárních (dmácí tpeniště a spalvání dpadu) tak i v mbilních zdrjích (mtry spalující naftu), ale také výrba kksu a celi. V České republice dmácí tpeniště prdukují více než 60 % z celkvých emisí benz(a)pyrenu. Mbilní zdrje (zejména naftvé mtry) jsu druhým nejvýznamnějším zdrjem emisí benz(a)pyrenu v České republice. Je třeba mít na zřeteli, že dhad plí rčních průměrných kncentrací benz(a)pyrenu je zatížen, ve srvnání s statními mapvanými látkami, největšími nejisttami, plynucími z nedstatečné hustty měření. Ve sledvaném bdbí měřily na území aglmerace Brn 3 lkality. Přestže je lkalita Brn-Masná značena jak pzaďvá, je nutn ji brát jak dpravně vlivněnu, nebť leží v těsné blízksti Velkéh městskéh kruhu a v blízksti rvněž leží parkviště. Imisní limit pr benz(a)pyren je dluhdbě překračván na dpravu zatížených lkalitách. Pzaďvá lkalita Brn-Líšeň napak imisní limit nepřekračuje, přestže má trvale rstucí trend. Plán udržitelné městské mbility města Brna analytická část 22

24 Obrázek 13 - Průměrná rční kncentrace benz(a)pyrenu na měřících lkalitách. Zdrj: Rzptylvá studie Brn 2016 Obrázek 14 - Mapa vypčtených průměrných rčních kncentrací benz(a)pyrenu. Zdrj: Rzptylvá studie Brn 2016 Plán udržitelné městské mbility města Brna analytická část 23

25 Tabulka 11 - Vypčtené kncentrace v jedntlivých městských částech pr benz(a)pyren. Zdrj: Rzptylvá studie Brn Prvnání výsledků AIM a mdelvých výpčtů Při prvnání výsledků mdelvých výpčtů s měřením ve staniční síti je patrná celkvá shda výsledků, až na určitá mezení. Zejména pr suspendvané částice je charakteristické jisté pdhdncení imisníh mdelu prti hdntám reálně měřeným na stanicích imisníh mnitringu. V případě xidu dusičitéh, u nějž má rzhdující pdíl na imisní zátěži autmbilvá dprava, se bjevují vyšší hdnty v některých bdech, pr něž je charakteristický vliv lkálních dpravních situací (např. zvýšené emise na křižvatkách). Velmi dbru shdu měření a mdelu je mžné knstatvat u benzenu. Plán udržitelné městské mbility města Brna analytická část 24