Obyvatelstvo a bydlení

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Obyvatelstvo a bydlení"

Transkript

1 Situační analýza tématu Obyvatelstvo a bydlení Plzeň, září 2002

2

3 OBYVATELSTVO A BYDLENÍ Na zpracování se podíleli: Členové pracovní skupiny RNDr. Miroslav Kopecký Mgr. Miroslav Pešík Ing. Zdeněk Švarc Účastníci workshopu Ing. Jiří Balihar Petr Brychta Vladimír Čechura Bc. Jana Černíková Jaroslav Dünghübel Bc. Ladislav Finta Ing. Ctibor Fojtíček Jakub Forejt Ing. Zdeněk Grundman Ing. Marie Košařová PhDr. Michael Krs Miloslav Kužílek Ing. František Nerad Ing. Věra Posseltová Ing. Josef Rippl Ing. Petr Soukup Ing. Antonín Sutnar

4 OBYVATELSTVO A BYDLENÍ Obsah I. Obyvatelstvo Obsah podtématu Členění území Vyhodnocení zpracovaných koncepčních dokumentů Popis, základní informace Stav Vývoj Trendy Nástroje města Přímé nástroje Nepřímé nástroje Dopady do vnějších vztahů, porovnání s dalšími městy nebo oblastmi v ČR...3 II. Bydlení Obsah tématu Členění území Vyhodnocení zpracovaných koncepčních dokumentů Popis, základní informace Stav Vývoj Trendy Nástroje města Přímé nástroje Nepřímé nástroje Dopady do vnějších vztahů, porovnání s dalšími městy nebo oblastmi v ČR...6 III. Závěrečné shrnutí...8 IV. Přílohy...10 V. Seznam použité literatury...21

5 OBYVATELSTVO Téma obyvatelstvo a bydlení je členěno do podtémat : I. Obyvatelstvo II. Bydlení I. Obyvatelstvo 1. Obsah podtématu Stav a vývoj počtu obyvatel města Plzně, vývoj pohybu obyvatelstva (migrace, přirozená měna) a věkového složení, předpokládané tendence ve vývoji. 2. Členění území Analýza hodnotí statistická data vztažená převážně k celému území města, některé údaje ze sčítání lidu, domů a bytů jsou dostupná i za městské obvody. 3. Vyhodnocení zpracovaných koncepčních dokumentů Město Plzeň nemá k tématu obyvatelstvo zpracovaný koncepční materiál. 4. Popis, základní informace 4.1. Stav Počet obyvatel Plzně: (sčítání 2001). Plzeň je čtvrté největší město České republiky. V Plzni žije zhruba 30 % obyvatelstva Plzeňského kraje a 1,6 % obyvatel České republiky. Městské obvody s nejvyšším počtem obyvatel: Plzeň 1-51,9 tis. obyvatel, Plzeň 3-50,6 tis. obyvatel. Věkové složení plzeňské populace: 14,4 % obyvatel ve věku 0-14 let, 65,6 % obyvatel ve věku let, 20,0 % obyvatel ve věku 60 a více let. Nejvyšší podíl obyvatelstva ve věku 60 a více let (28 %) má městský obvod Plzeň 2 - Slovany. Nejvyšší podíly obyvatelstva ve věku 0-14 let mají městské obvody: Plzeň 5 - Křimice, Plzeň 8 - Černice, Plzeň 7 - Radčice a Plzeň 1. 1

6 OBYVATELSTVO Ukazatele úmrtnosti v Plzni: 4.2. Vývoj Novorozenecká úmrtnost: 4,5 Kojenecká úmrtnost: 5,2 Podíl zemřelých ve věku 70 a více let: 66,3 %. Vývoj počtu obyvatel: Období nárůst (až na 175,2 tis. obyvatel). Období stagnace (resp. kolísání) stavu. Období trvalý úbytek obyvatelstva, po roce 1995 výrazný úbytek. Vývoj přirozené měny obyvatelstva (bilance počtu narozených a zemřelých): V období byl zaznamenán přírůstek přirozenou měnou pouze v období tzv. demografické vlny v letech a 1981, v ostatních letech docházelo k úbytku obyvatelstva přirozenou měnou. Úbytky obyvatelstva přirozenou měnou se výrazně zvýšily v období (na zhruba osob ročně). Vývoj migrace: Období vysoké migrační přírůstky (zpravidla mezi 1000 až 2000 osob za rok). Období zpočátku snížení velikosti přírůstku, později kolísání mezi nízkým přírůstkem a úbytkem. Období trvale zvýšené migrační ztráty (zhruba osob za rok). Vývoj věkového složení v období : Pokles podílu obyvatelstva ve věku 0-14 let (z 21,8 % na 14,4 %). Nárůst podílu obyvatelstva ve věku let (z 61,2 % na 65,6 %). Nárůst podílu obyvatelstva ve věku 60 a více let (ze 17,0 % na 20,0 %) Trendy V současnosti dochází k mírnému snižování velikosti migračních ztrát a k určitému zpomalení poklesu počtu obyvatel města. V budoucích letech by mělo docházet ke zpomalení až zastavení poklesu počtu obyvatel města, po roce 2015 lze očekávat rychlý pokles počtu obyvatel města. Bude se nadále zvyšovat podíl obyvatelstva v poproduktivním věku a klesat podíl dětské složky populace. 5. Nástroje města 5.1. Přímé nástroje Město nemá přímé nástroje zaměřené na ovlivňování vývoje počtu obyvatelstva Nepřímé nástroje bytová politika, 2

7 OBYVATELSTVO vytváření pracovních míst, vytváření příznivých podmínek pro život obyvatelstva (občanská vybavenost, životní prostředí apod.). 6. Dopady do vnějších vztahů, porovnání s dalšími městy nebo oblastmi v ČR Suburbanizace migrace obyvatelstva města do obcí v blízkosti Plzně. Migrační ztráty ve prospěch Prahy. Ukazatele životní úrovně: Stupeň automobilizace (počet osobních automobilů na 1000 obyvatel, údaj za rok 1999) v Plzni dosahuje výše 429, což je méně než v Praze (523), ale více než v Brně (404), Ostravě (314) a mnohem více, než je republikový průměr (360). Průměrná měsíční mzda dosahovala v Plzni v roce 2000 výše Kč a byla vyšší než v České republice (13484 Kč), Brně (13755 Kč) nebo Ostravě (13949 Kč), ale nižší než v Praze (18865 Kč). 3

8 BYDLENÍ II. Bydlení 1. Obsah tématu Stav a vývoj bytového fondu města, analýza vývoje bytové výstavby v posledním období ( ), vztah mezi bytovou výstavbou a vývojem obyvatelstva, charakteristika bytového fondu. 2. Členění území Analýza hodnotí statistická data vztažená převážně k celému území města, některé údaje ze sčítání lidu, domů a bytů jsou dostupná i za městské obvody. 3. Vyhodnocení zpracovaných koncepčních dokumentů Dokument: "Doplnění a nové směry Bytové politiky města Plzně". Tento dokument byl schválen usnesením ZMP v roce Hodnotil naplňování bytové politiky města Plzně od roku 1994 a navrhoval řešení bytové problematiky pro další období. V následujících letech došlo k postupnému naplňování cílů v bytové politice města Plzně k dalšímu vývoji na trhu s byty, což vyvolalo potřebu aktualizace tohoto dokumentu. V současnosti probíhají práce na aktualizaci dokumentu k bytové politice města (Bytový odbor MMP). 4. Popis, základní informace 4.1. Stav V Plzni je celkem bytů, z toho trvale obydlených, z neobydlených bytů je 2492 obydleno přechodně (sčítání 2001, předběžné výsledky). Úroveň bydlení: Průměrný počet osob na 1 trvale obydlený byt: 2,45. Průměrný počet obytných místností (s 8 a více m 2 ) na 1 trvale obydlený byt: 2,40. Průměrný počet osob na 1 obytnou místnost: 1,02. Stáří bytového fondu: V letech bylo v Plzni dokončeno celkem bytů, z toho bytů (tj. 74 %) v letech Stáří bytového fondu před rokem 1991 přibližně naznačuje tabulka č. 8 - trvale obydlené byty podle období výstavby údaje ze sčítání 1991 (určitá část tohoto bytového fondu však ubyla např. z důvodu změny využití, sloučením bytů, demolicemi apod.). Nejvyšší počty bytů v Plzni připadají na období výstavby v letech a , významná část bytového fondu byla vystavěna též v letech Vlastnická struktura: Z celkového počtu zhruba 73,4 tis. bytů je ve vlastnictví města asi 10 tis. bytů, tj. přibližně 13,6 %. 4

9 BYDLENÍ Žádosti o byty a uvolněné byty: V Plzni bylo k celkem 4330 platných žádostí o byt. Od do bylo v Plzni uvolněno celkem 310 bytů, z toho 272 pro nájemní bydlení, 31 k prodeji a 7 v domech k demolici. Nájemné bytů v Plzni: Tržní nájemné - v průměru Kč/m 2 /měsíc, závisí na kvalitě bytu, lokalitě a velikosti bytu (čím větší byt, tím nižší nájemné za 1 m 2 ). Základní (regulované) nájemné - je cca 3x nižší než nájemné tržní. Nájemné v obecních bytech u nově uzavíraných nájemních vztahů za 1 m 2 podlahové plochy bytu za měsíc činí u bytu I. kategorie 47 Kč, II. kat. 36 Kč, III. kat. 28 Kč a IV. kat. 20 Kč; nájemné v této výši lze považovat za ekonomické nájemné, které pokrývá prostou údržbu domů a bytů. Příspěvek na bydlení - dávka státní sociální podpory: V roce 2001 pobíralo v Plzni v průměru bytových domácností příspěvek na bydlení. Z celkového počtu bytových domácností pobíralo příspěvek na bydlení cca 5,3 % plzeňských domácností Vývoj V letech 1991 až 2001 vzrostl celkový počet bytů v Plzni ze na , tj. o 1 310, počet trvale obydlených bytů se ve stejném období téměř nezměnil (mírně klesl ze na bytů, tj. 125 trvale obydlených bytů). Zvyšuje se úroveň bydlení z hlediska průměrného počtu osob na 1 obytnou místnost, klesá průměrný počet osob na 1 trvale obydlený byt. Velikost bytové domácnosti (průměrný počet osob na 1 trvale obydlený byt) se postupně snižovala z hodnoty 2,84 v roce 1970 na 2,67 (r. 1980), 2,55 (r. 1991) až na 2,45 v roce Zvyšuje se průměrná velikost bytu (počet obytných místností na 1 trvale obydlený byt). Vývoj bytové výstavby v Plzni v letech : Celkem 847 dokončených bytů, z toho 60 % v rodinných domech, 16,3 % v bytových domech; v nástavbách, přístavbách nebo vestavbách k rodinným domům 7,9 % a k bytovým domům 15,8 %. Intenzita bytové výstavby: 1,01 bytů na 1000 obyvatel za rok. Intenzita výstavby bytů v bytových domech: 0,16 bytů na 1000 obyvatel za rok. Z porovnání vývoje bytové výstavby a vývoje počtu obyvatel Plzně v devadesátých letech je patrná souvislost mezi poklesem počtu dokončovaných bytů po roce 1994 a úbytkem obyvatelstva města stěhováním po roce V roce 2000 bylo v Plzni dokončeno 79 bytových jednotek a v roce 2001 dokončeno 201 bytových jednotek, které byly podporovány městem Plzní z veřejného příslibu. Celková dotace (včetně dosud nedokončených bytů) v současnosti dosahuje výše přibližně 17,8 mil. Kč, z toho již bylo vyplaceno přibližně 3,4 mil. Kč. V období nebyly v Plzni dokončeny žádné byty v bytových domech formou družstevní nebo obecní výstavby. Město investovalo od roku 1996 do výstavby těchto bytových jednotek (dokončené byty): v roce byt. jednotek - půdní vestavby, v roce byt. jednotek - půdní vestavby, v roce byt. jednotek. 5

10 BYDLENÍ 4.3. Trendy Po roce 1995 došlo k výraznému snížení bytové výstavby v Plzni. Současná tendence předpokládaný nárůst výstavby bytů v bytových domech. Ve městě Plzni je v současnosti téměř 400 ha volných ploch v rozvojových územích pro bydlení, jejichž kapacita je odhadována přibližně na tis. bytů. Sylván současná nejvýznamnější lokalita s výstavbou bytových domů: V roce 2002 se předpokládá dokončení cca 220 bytů a zahájení výstavby cca 150 bytů. V roce 2003 se předpokládá zahájení výstavby cca 160 bytů a domu s pečovatelskou službou s 28 byty. Bude pokračovat pokles průměrné velikosti bytové domácnosti (počtu osob na 1 trvale obydlený byt). 5. Nástroje města 5.1. Přímé nástroje Vyhláška č. 2/2001 o vytvoření a použití účelových prostředků "Fondu rozvoje bydlení". Veřejný příslib (usnesení Zastupitelstva města Plzně č. 651 ze dne 13. prosince 2001). Bytová politika města Plzně (schválena Radou města Plzně dne 28. července 1994, č. usnesení 372). Doplnění a nové směry "Bytové politiky města Plzně" (schváleny usnesením Zastupitelstva města Plzně č. 186 z 24. června 1999). Vlastní investiční činnost města Nepřímé nástroje Nařízení vlády ČR č. 481/2000 Sb., o použití Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů. Nařízení vlády ČR č. 299/2001 Sb., o použití Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých bankami právnickým a fyzickým osobám na opravy, modernizace nebo regenerace panelových domů. Nařízení vlády ČR č.97/2002 Sb., ze dne 20. února 2002 o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou bytů osobami mladšími 36 let. Program podpory výstavby domů s pečovatelskou službou pro rok 2000 ve znění dodatku (Ministerstvo pro místní rozvoj, březen 2002) 6. Dopady do vnějších vztahů, porovnání s dalšími městy nebo oblastmi v ČR Z údajů o počtech dokončených bytů v letech vyplývá, že nově stavěné byty v bytových domech tvoří v Plzni výrazně nižší podíl z celkového počtu dokončovaných bytů, než ve velkých městech ČR a ve většině okresů Plzeňského kraje. Intenzita bytové výstavby (udávaná počtem dokončených bytů na 1000 obyvatel za rok) byla v Plzni 6

11 BYDLENÍ přibližně srovnatelná s Českými Budějovicemi, vyšší než v Ostravě, ale výrazně nižší než např. v Praze, Brně, Liberci, Hradci Králové, Olomouci a nižší než v ostatních okresech Plzeňského kraje. Velmi nízká byla v Plzni intenzita výstavby bytů v bytových domech, většinou několikanásobně nižší než v ostatních sledovaných velkých městech a ve většině okresů Plzeňského kraje (viz tabulku č. 14). Vyšší cena bydlení v Plzni - někteří obyvatelé řeší svoji bytovou situaci výstavbou nebo koupí levnějšího rodinného domu v obcích v okolí Plzně (migrační úbytek obyvatelstva města v letech ). Cena nově stavěných bytů v bytových domech v Plzni je přibližně srovnatelná s cenou v ostatních velkých městech České republiky, s výjimkou Prahy, kde ceny některých nových bytů dosahují několikanásobné výše. Cena nového bytu bývá ovlivněna jeho polohou ve městě i jeho kvalitou. Průměrným počtem 2,45 osob na 1 trvale obydlený byt se Plzeň blíží úrovni Prahy (2,34) více, než města Ostrava (2,50) nebo Brno (2,51). Průměrný počet 2,40 obytných místností na 1 trvale obydlený byt je v Plzni stejný jako v Ostravě, nižší než v Brně (2,44) a vyšší než v Praze (2,29). Průměrný počet 1,02 osob na 1 obytnou místnost je v Plzni stejný jako v Praze a nižší než v Brně (1,03) nebo Ostravě (1,04). 7

12 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ III. Závěrečné shrnutí Obyvatelstvo Město Plzeň má v současnosti přibližně 166 tis. obyvatel a je čtvrtým největším městem České republiky. Žije zde zhruba 30 % obyvatelstva Plzeňského kraje a 1,6 % obyvatel České republiky. Dětská složka populace (věková skupina 0-14 let) se v současnosti podílí na obyvatelstvu Plzně 14,4 %, obyvatelstvo v produktivním věku (15-59 let) 65,6 % a osoby ve věku 60 a více let 20,0 %. Ve srovnání s krajským i republikovým průměrem má plzeňská populace nižší podíl dětí a vyšší podíl obyvatelstva v poproduktivním věku. Z hlediska národnostního složení je obyvatelstvo Plzně homogenní: 95,1 % obyvatel se hlásí k národnosti české. Občané romské národnosti představují 0,1 % obyvatel města, avšak část osob romského původu se pravděpodobně hlásí k národnostem jiným (české, slovenské, maďarské apod.). Na základě Hodnocení zdravotního stavu - odborné zprávy za rok 1999, zpracované Státním zdravotním ústavem Praha, se vybrané ukazatele demografické a zdravotní statistiky (základní ukazatele porodnosti a dětské úmrtnosti) za město Plzeň ve většině případů statisticky významně nelišily od průměru ČR. Statisticky významně vyšší hodnoty byly v Plzni zaznamenány pouze u výskytu spontánních potratů a umělých přerušení těhotenství. Město Plzeň dosáhlo nejvyššího počtu obyvatel v roce 1985 (175,2 tis.), v dalších letech počet obyvatel stagnoval a po roce 1991 dochází k trvalému úbytku obyvatelstva města. Ve druhé polovině devadesátých let ztrácela Plzeň ročně zhruba 800 až 1000 obyvatel. K výraznému poklesu počtu obyvatel města po roce 1995 docházelo díky vysokým ztrátám obyvatelstva přirozenou měnou (počty zemřelých převyšovaly počty narozených ročně zhruba o ) i v důsledku migračních ztrát (počty vystěhovalých z města převyšovaly počty přistěhovalých ročně asi o osob). Obyvatelstvo stěhující se z Plzně směřovalo převážně do obcí ležících v blízkosti města. Nízká úroveň porodnosti a s tím související zvýšený úbytek obyvatelstva přirozenou měnou vyplývá ze změn demografického chování celé české populace (změny životního stylu, hodnotové orientace a ekonomických podmínek mladých lidí, projevující se odkládáním založení rodiny a narození dětí do vyššího věku rodičů). Závažným důsledkem vývoje obyvatelstva Plzně v devadesátých letech, zejména výrazného poklesu počtu narozených dětí, je narušení věkové struktury obyvatelstva vznikem početně velmi slabých ročníků. To se v budoucnu projeví zrychlením stárnutí plzeňské populace a dalším snižováním počtu obyvatel města. Úbytky obyvatelstva města se pravděpodobně ještě zvýší v období po roce 2015, kdy začnou do věku vhodného k založení rodiny vstupovat početně slabé ročníky žen narozených v devadesátých letech. Rychlost poklesu počtu dětí (osob ve věku 0-14 let) se bude v následujících letech zmírňovat a kolem roku 2010 by se měl počet dětí stabilizovat na úrovni přibližně 20 tis. osob. Obnovení poklesu počtu dětí v Plzni je možno očekávat kolem roku 2016 a v dalších letech se budou úbytky počtu dětí postupně zvyšovat. Ve výhledovém období je nutno počítat s významným nárůstem počtu osob v poproduktivním věku. Ke zvyšování počtu osob ve věku 60 a více let bude docházet i při poklesu celkového počtu obyvatel města, neboť budou do vyššího věku postupně přecházet početně silné ročníky obyvatel a současně se bude prodlužovat délka života člověka. Podíl obyvatel Plzně ve věku 60 a více let by se měl do roku 2020 zvýšit ze současných 20% na téměř 30 %. Současné nepříznivé tendence ve vývoji obyvatelstva města, mezi které lze zařadit zejména nízkou úroveň porodnosti, zhoršování věkového složení populace a úbytek obyvatelstva města stěhováním, mohou významně ovlivňovat rozvoj města již ve výhledovém období 15 až 20 let. 8

13 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ Mezi nepříznivé důsledky současného vývoje obyvatelstva města lze počítat zhoršení podmínek pro přirozenou reprodukci populace města, zvýšení nároků na zajištění sociální a zdravotní péče pro zvyšující se počet osob vyššího věku a pokles počtu obyvatel v produktivním věku. Bydlení V Plzni je v současnosti přibližně 73,4 tis. bytů, z toho 67,7 tis. trvale obydlených, z neobydlených bytů je užíváno k přechodnému bydlení asi 2,5 tis. bytů. Ve vlastnictví města je přibližně 10 tis. bytů, tj. asi 13,6 % všech bytů. Počet bytů v panelových domech je odhadován na Postupně bude muset docházet k jejich regeneraci, která však bude nákladná a pro některé domácnosti v privatizovaných bytech může být finančně neúnosná. Nejvyšší počty bytů v Plzni připadají na období výstavby a Od poloviny devadesátých let došlo v Plzni k výraznému snížení celkového počtu dokončovaných bytů, zejména bytů v bytových domech. Intenzita bytové výstavby v Plzni byla ve druhé polovině devadesátých let nižší než v ostatních okresech Plzeňského kraje a ve většině srovnatelných velkých měst České republiky. Z porovnání vývoje bytové výstavby a vývoje počtu obyvatel Plzně je patrná souvislost mezi poklesem bytové výstavby po roce 1994 a úbytkem obyvatelstva města stěhováním po roce Proto nelze intenzitu bytové výstavby v Plzni ve druhé polovině devadesátých let považovat za dostatečnou. Pozornost je nutno věnovat rozvoji trhu s byty a bytové výstavbě všech forem, nejvíce je však pociťován nedostatek bytů cenově dostupných pro mladá začínající manželství a bytů určených k nájemnímu bydlení. Nedostatečná nabídka těchto bytů může být u některých mladých lidí jednou z významných příčin odkládání narození prvního dítěte, případně dětí dalších. To má nepříznivý dopad na úroveň porodnosti a urychluje úbytek obyvatelstva Plzně přirozenou měnou. Vytvoření trhu s byty s dostatečně velkou nabídkou volných, cenově dostupných bytů nabízených k pronájmu nebo ke koupi je rovněž nezbytnou podmínkou pro pohyb pracovních sil a získávání nového obyvatelstva migrací z jiných regionů. Město Plzeň investovalo ve druhé polovině devadesátých let do výstavby bytů formou půdních vestaveb, od roku 2002 také do výstavby bytů v bytových domech. Výstavbu bytů podporuje město též formou veřejného příslibu. V Plzni je v současnosti téměř 400 ha volných ploch v rozvojových územích pro bydlení s odhadovanou kapacitou přibližně tis. bytů. Plnému uspokojení koupěschopné poptávky po rodinných domcích brání nedostatečná připravenost ploch z hlediska vyřešení majetkových vztahů a zabezpečení technické infrastruktury. V Plzni dlouhodobě klesá průměrný počet osob na 1 obydlený byt, což souvisí s poklesem průměrné velikosti domácností (snižuje se počet dětí v rodinách, zvyšuje se počet jednočlenných domácností) a tyto tendence lze očekávat i v dalších letech. V zásadách bytové politiky města Plzně je počítáno se zachováním určitého počtu obecních nájemních bytů ve vlastnictví města za účelem zajištění sociální a bytové stability a v případě vytvoření legislativních podmínek se v rámci sociální politiky města uvažuje s vytvořením tzv. sociálního nájemného. V evropských zemích existují různá pojetí sociálního bydlení a jeho podíl na trhu s byty se pohybuje od 7% do 44%. V těchto zemích obce zpravidla nejsou přímými vlastníky bytů, ale převedly je na neziskové bytové organizace, zaměřené na výstavbu, správu a poskytování cenově dostupného nájemního bydlení. Tyto organizace obvykle spolupracují s obcemi, takže dochází ke zohlednění bytových potřeb sociálně potřebných rodin. Rozvoj nájemního bydlení provozovaného na neziskovém principu je obsažen i v návrhu koncepce bytové politiky Ministerstva pro místní rozvoj ČR. V současné době chybí v české legislativě zákon, který by problematiku sociálního bydlení řešil komplexně. Rovněž nebyly vytvořeny legislativní a ekonomické předpoklady pro vznik a rozvoj bytových společností, které by poskytovaly bydlení na neziskovém principu. 9

14 PŘÍLOHY IV. Přílohy Seznam tabulek: Tabulka č. 1 Počet a věková struktura obyvatelstva Plzně, 2001 Tabulka č. 2 Vývoj počtu obyvatel Plzně Tabulka č. 3 Vývoj věkového složení obyvatelstva Plzně a prognóza vývoje do roku 2020 Tabulka č. 4 Vývoj obyvatelstva Plzně z hlediska přirozené měny a migrace Tabulka č. 5 Porovnání ukazatelů úrovně úmrtnosti v Plzni a ve vybraných městech Tabulka č. 6 Domovní a bytový fond v Plzni k Tabulka č. 7 Porovnání vývoje obyvatelstva v Plzni a ve vybraných městech v období Tabulka č. 8 Velikost trvale obydlených bytů v Plzni k Tabulka č. 9 Trvale obydlené byty podle období výstavby domu, r Tabulka č. 10 Vývoj ukazatelů úrovně bydlení v Plzni Tabulka č. 11 Bytová výstavba, migrace a vývoj počtu obyvatel v Plzni Tabulka č. 12 Kapacity rozvojových území pro bydlení podle městských obvodů Tabulka č. 13 Počty dokončených bytů v Plzni v období ve srovnání s některými velkými městy a okresy Tabulka č. 14 Byty dokončené v bytových domech v období podle formy realizace Tabulka č. 15 Intenzita bytové výstavby v Plzni v období ve srovnání s některými velkými městy a okresy Tabulka č. 16 Příklady cen nově stavěných bytů v bytových domech Tabulka č. 17 Porovnání ukazatelů úrovně bydlení v Plzni a ve vybraných městech a oblastech v r.2001 Seznam obrázků: Obrázek č. 1 Obyvatelstvo městských obvodů Plzně (v %) Obrázek č. 2 Věkové složení obyvatelstva města Plzně a jeho městských obvodů Obrázek č. 3 Vývoj věkového složení obyvatelstva Plzně Obrázek č. 4 Plzeň - věkové složení obyvatelstva, r Obrázek č. 5 Plzeň - vývoj hlavních věkových skupin obyvatelstva a prognóza vývoje do roku 2020 Obrázek č. 6 Bytová výstavba, migrace a vývoj počtu obyvatel v Plzni Obrázek č. 7 Intenzita bytové výstavby v období

15 PŘÍLOHY Město, městský obvod Tabulka č. 1. Počet a věková struktura obyvatelstva Plzně, 2001 Obyvatelstvo celkem 0-14 v tom v přibližném věku muži ženy celkem muži ženy celkem nezjištěno Plzeň v tom městské obvody: Plzeň Plzeň 2-Slovany Plzeň Plzeň Plzeň 5-Křimice Plzeň 6-Litice Plzeň 7-Radčice Plzeň 8-Černice Zdroj dat: ČSÚ, Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů Tabulka č. 2. Vývoj počtu obyvatel Plzně Rok Počet obyvatel Rok Počet obyvatel Zdroj dat: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 1961, 1970, 1980 a 1991; Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů Tabulka č. 3. Vývoj věkového složení obyvatelstva Plzně a prognóza vývoje do roku 2020 Obyvatelstvo Plzně podle hlavních věkových skupin Rok Obyvatelstvo Počet osob ve věku Podíl věkové skupiny (%) celkem ,7 61,7 19, ,8 61,2 17, ,8 62,3 18, ,4 65,6 20, ,0 62,8 25, ,2 58,6 29,1 Zdroj dat: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 1970, 1980 a 1991; Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů Burcin, B. Kučera, T.: Prognóza vývoje obyvatelstva Plzně a zázemí do roku Praha, Tabulka č. 4. Vývoj obyvatelstva Plzně z hlediska přirozené měny a migrace Rok Přirozený přírůstek Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek Zdroj dat: ČSÚ, Pohyb obyvatelstva časové řady za roky

16 PŘÍLOHY Tabulka č. 5. Porovnání ukazatelů úrovně úmrtnosti v Plzni a ve vybraných městech Ukazatele úmrtnosti Území Standardizovaná úmrtnost (1999) Úmrtnost ( ) muži ženy kojenecká novorozenecká Plzeň 1063,0 720,4 4,6 2,8 Praha 1023,1 660,1 4,7 2,7 Brno 1045,3 670,0 5,5 3,0 Ostrava 1269,1 712,5 8,5 5,3 Česká rep. 1178,9 710,5 5,9 3,7 Zdroj dat: ÚZIS ČR Město, městský obvod Tabulka č. 6. Domovní a bytový fond v Plzni k v tom trvale neobydlené Domy obydlené úhrnem celkem z toho abs. % rod. domy Byty celkem v tom trvale neobydlené obydlené abs. % abs. % Plzeň , , ,6 v tom městské obvody: Plzeň , , ,5 Plzeň 2-Slovany , , ,3 Plzeň , , ,0 Plzeň , , ,0 Plzeň 5-Křimice , ,6 57 9,4 Plzeň 6-Litice , , ,8 Plzeň 7-Radčice , , ,3 Plzeň 8-Černice , ,2 20 5,8 Zdroj dat: ČSÚ, Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů Tabulka č. 7. Porovnání vývoje obyvatelstva v Plzni a ve vybraných městech v období Přírůstek obyvatelstva (absolutní Přírůstek na 1000 obyvatel za rok počet) za období přirozený stěhováním celkový přirozený stěhováním celkový města: Plzeň ,60-2,64-5,24 Praha ,71-1,72-5,43 Č. Budějovice ,15-4,73-4,59 Liberec ,84-2,15-2,99 Hradec Králové ,39-4,55-5,94 Brno ,77-0,71-3,48 Zdroj dat: ČSÚ, Pohyb obyvatelstva časové řady za roky

17 PŘÍLOHY Město, městský obvod Tabulka č. 8. Velikost trvale obydlených bytů v Plzni k Počet trvale obydlených bytů celkem Plocha v tis. m 2 kuchyně obytných místností Počet Průměrný počet obytných místností osob obytných s plochou v m 2 místností 8 a více m 2 osob na 1 obyt. místnost nad 8 m 2 4-7,9 8 a více na 1 trv. obydl. byt Plzeň ,45 2,40 1,02 v tom městské obvody: Plzeň ,72 2,65 1,03 Plzeň 2-Slovany ,29 2,29 1,00 Plzeň ,36 2,17 1,09 Plzeň ,35 2,52 0,93 Plzeň 5-Křimice ,79 2,89 0,96 Plzeň 6-Litice ,78 2,92 0,95 Plzeň 7-Radčice ,69 3,07 0,87 Plzeň 8-Černice ,59 3,37 0,77 Zdroj dat: ČSÚ, Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001 Tabulka č. 9. Trvale obydlené byty podle období výstavby domu, r Období výstavby domu Počet trvale obydlených bytů a nezjištěné trvale obydlené byty celkem Zdroj dat: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů Tabulka č. 10. Vývoj ukazatelů úrovně bydlení v Plzni Průměrný počet Rok sčítání osob obytných místností s 8 a více m 2 osob na 1 obytnou místnost nad 8 m 2 na 1 trvale obydlený byt ,67 2,15 1, ,55 2,35 1, ,45 2,40 1,02 Zdroj dat: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 1980 a 1991; Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů

18 PŘÍLOHY Tabulka č. 11. Bytová výstavba, migrace a vývoj počtu obyvatel v Plzni Rok Počet dokončených bytů Přírůstek (úbytek) obyvatelstva stěhováním Celkový přírůstek (úbytek) obyvatelstva Zdroj dat: Bytová výstavba v územích České republiky Terplan, a.s., Praha Řada statistických publikací "Stavby pro bydlení dokončené v roce " za roky , ČSÚ. Pohyb obyvatelstva - tabulky ČSÚ za roky za roky Tabulka č. 12. Kapacity rozvojových území pro bydlení podle městských obvodů Městský obvod Výměra (ha) Navrhovaný počet bytů Využitá plocha (ha) Počet bytů (ha) Volná plocha Počet bytů Plzeň Plzeň Plzeň Plzeň Plzeň 5 - Křimice Plzeň 6 - Litice Plzeň 7 - Radčice Plzeň 8 - Černice Plzeň celkem Zdroj dat:: ÚKRMP, březen

19 PŘÍLOHY Tabulka č. 13. Počty dokončených bytů v Plzni v období ve srovnání s některými velkými městy a okresy Dokončené byty v Plzni v období celkem v rodinných domech v bytových domech v nástavbách k RD v nástavbách k BD počet počet % počet % počet % počet % města: Praha , , , ,5 Brno , , , ,0 Ostrava , , ,6 74 5,3 Olomouc , ,0 87 8, ,7 Liberec , ,1 16 1,6 31 3,1 Plzeň , ,3 67 7, ,8 Hradec Králové , , , ,6 České Budějovice , ,2 1 0,2 47 9,6 okresy: Plzeň - jih , , ,5 22 2,3 Klatovy , , ,0 52 5,6 Plzeň - město , ,3 67 7, ,8 Plzeň - sever ,3 27 3, , ,5 Domažlice , , , ,1 Tachov , ,1 29 5,6 51 9,9 Rokycany ,6 4 1, ,4 18 6,5 Plzeňský kraj , , , ,6 Česká republika , , , ,4 Zdroj dat: ČSÚ, řada statistických publikací "Stavby pro bydlení dokončené v roce " za roky Tabulka č. 14. Byty dokončené v bytových domech v období podle formy realizace Byty dokončené v bytových domech celkem družstevní obecní ostatní bytová výstavba počet % počet % počet % počet % města: Plzeň ,0 0 0, ,0 Praha , , ,1 Brno , , ,0 Ostrava , , ,5 okresy: Domažlice , ,5 0 0,0 Klatovy , , ,0 Plzeň - město ,0 0 0, ,0 Plzeň - jih , ,1 7 1,8 Plzeň - sever , , ,7 Rokycany ,0 0 0, ,0 Tachov , ,1 14 5,9 Plzeňský kraj , , ,3 Česká republika , , ,4 Zdroj dat: ČSÚ, řada statistických publikací "Bytová výstavba v ČR v roce " za roky

20 PŘÍLOHY města Tabulka č. 15. Intenzita bytové výstavby v Plzni v období ve srovnání s některými velkými městy a okresy : Dokončené byty Průměrný počet dokončených bytů na 1000 obyvatel za rok celkem z toho byty v bytových domech bytů celkem bytů v bytových domech Praha ,31 1,34 Brno ,09 0,88 Liberec ,01 1,23 Olomouc ,00 1,00 Hradec Králové ,58 0,56 Plzeň ,01 0,16 České Budějovice ,99 0,77 Ostrava ,86 0,36 Plzeň - jih ,89 1,15 Klatovy ,09 0,75 Plzeň - město ,01 0,16 Plzeň - sever ,13 0,07 Domažlice ,60 0,76 Tachov ,01 0,93 Rokycany ,21 0,02 Plzeňský kraj ,84 0,49 Česká republika ,76 0,55 okresy Zdroj dat: ČSÚ, řada statistických publikací "Stavby pro bydlení dokončené v roce " za roky ; Pohyb obyvatelstva v České republice v roce ČSÚ. Tabulka č. 16. Příklady cen nově stavěných bytů v bytových domech Město Cena za 1 m 2 bez využití státní dotace PRAHA Kč BRNO Kč Č. BUDĚJOVICE Kč HRADEC KRÁLOVÉ Kč PARDUBICE Kč OLOMOUC Kč OSTRAVA Kč LITOMĚŘICE Kč PLZEŇ Kč Zdroj dat: Nabídky realitních kanceláří. Tabulka č. 17. Porovnání ukazatelů úrovně bydlení v Plzni a ve vybraných městech a oblastech v roce 2001 Průměrný počet Město, oblast osob obytných místností s 8 a více m 2 osob na 1 obytnou místnost nad 8 m 2 na 1 trvale obydlený byt Plzeň 2,45 2,40 1,02 Praha 2,34 2,29 1,02 Brno 2,51 2,44 1,03 Ostrava 2,50 2,40 1,04 Plzeňský kraj 2,65 2,66 1,00 Česká republika 2,69 2,66 1,01 Zdroj dat: ČSÚ, Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů

21 PŘÍLOHY Obrázek č. 1 - Obyvatelstvo městských obvodů Plzně (v %) 0,8% 0,5% 0,9% 0,5% 14,5% 30,4% 21,1% 31,2% Plzeň 1 Plzeň 2-Slovany Plzeň 3 Plzeň 4 Plzeň 5-Křimice Plzeň 6-Litice Plzeň 7-Radčice Plzeň 8-Černice Zdroj dat: ČSÚ, Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001 Obrázek č. 2 - Věkové složení obyvatelstva města Plzně a jeho městských obvodů 0% 20% 40% 60% 80% 100% 14,4 65,6 20,0 11,6 72,5 15,9 13,6 58,4 28,0 20,9 65,2 13,9 25,4 61,6 12,9 16,6 město Plzeň Plzeň 1 Plzeň 2- Slovany Plzeň 3 Plzeň 4 Plzeň 5- Křimice Plzeň 6- Litice Plzeň 7- Radčice Plzeň 8- Černice 68,5 14,9 14,6 71,1 14,2 16,4 62,8 20,8 16,6 65,2 18, Zdroj dat: ČSÚ, Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů

22 PŘÍLOHY Obrázek č. 3 - Vývoj věkového složení obyvatelstva Plzně Počet osob Věková skupina stav 1991 stav 2000 prognóza 2005 prognóza 2020 Zdroj dat: ČSÚ, Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001; Burcin, B. Kučera, T.: Prognóza vývoje obyvatelstva Plzně a zázemí do roku Praha, Obrázek č. 4 - Plzeň - věkové složení obyvatelstva, r Ženy Muži Zdroj dat: ČSÚ 18

23 PŘÍLOHY Obrázek č. 5 - Plzeň - vývoj hlavních věkových skupin obyvatelstva a prognóza vývoje do roku Počet osob Rok Zdroj dat: ČSÚ Burcin, B. Kučera, T.: Prognóza vývoje obyvatelstva Plzně a zázemí do roku Praha, Obrázek č Bytová výstavba, migrace a vývoj počtu obyvatel v Plzni Počet bytů, počet osob Počet dokončených bytů Přírůstek (úbytek) obyvatelstva stěhováním Celkový přírůstek (úbytek) obyvatelstva Zdroj dat: Bytová výstavba v územích České republiky Terplan, a.s., Praha Řada statistických publikací "Stavby pro bydlení dokončené v roce " za roky , ČSÚ. Pohyb obyvatelstva - tabulky ČSÚ za roky za roky

24 PŘÍLOHY Obrázek č Intenzita bytové výstavby v období Průměrný počet dokončených bytů na 1000 obyv. za rok 2,5 2 1,5 1 0,5 byty celkem byty v bytových domech 0 okr. Plzeň - jih okr. Domažlice Praha okr. Plzeň - sever Brno okr. Klatovy Liberec okr. Tachov Olomouc Plzeňský kraj Česká republika Hradec Králové okr. Rokycany Plzeň České Budějovice Ostrava Vybraná města, okresy Plzeňského kraje, PK, ČR Zdroj dat: ČSÚ, řada statistických publikací "Stavby pro bydlení dokončené v roce " za roky ; Pohyb obyvatelstva v České republice v roce ČSÚ. 20

25 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY V. Seznam použité literatury Burcin, B. - Kučera, T.: Prognóza vývoje obyvatelstva Plzně a zázemí do roku Praha, Bytová výstavba v Plzeňském kraji Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha Bytová výstavba v územích České republiky Terplan, a.s., Praha Hodnocení zdravotního stavu, odborná zpráva za rok Státní zdravotní ústav Praha, Praha Kopecký, M.: Analýza bytové výstavby v Plzni v letech Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, Plzeň Kopecký, M.: Migrace obyvatelstva města Plzně a okresů Plzeňského kraje. Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, Plzeň Kopecký, M.: Plzeň v předběžných výsledcích sčítání Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, Plzeň Kopecký, M.: Populační vývoj města Plzně a jeho tendence. Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, Plzeň, Pavlík, Z. a kol.: Populační vývoj České republiky Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Praha Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů k , Plzeňský kraj. ČSÚ - Krajská reprezentace Plzeň, Regionální analýza a koncepce bydlení. Terplan, a.s., Praha Straka, J. a kol.: Byty a bydlení v Plzni. Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, Plzeň

Obyvatelstvo a bydlení

Obyvatelstvo a bydlení Strategický plán města Plzně Tematická analýza Obyvatelstvo a bydlení (pracovní verze k 6. 5. 2016) Plzeň, květen 2016 1 Zpracovatelský kolektiv Členové pracovní skupiny: RNDr. Miroslav Kopecký Ing. Zdeněk

Více

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR Demografický výhled České republiky a očekávané trendy populačního vývoje Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Perspektiva českého

Více

Strategický plán města Plzně

Strategický plán města Plzně Strategický plán města Plzně Tematická analýza Obyvatelstvo a bydlení Plzeň, 2016 1 Zpracovatelský kolektiv Členové pracovní skupiny: RNDr. Miroslav Kopecký Ing. Zdeněk Švarc Ing. Pavel Beneš Mgr. Miroslav

Více

Strategický plán města Plzně Obyvatelstvo a bydlení

Strategický plán města Plzně Obyvatelstvo a bydlení Strategický plán města Plzně Obyvatelstvo a bydlení 31. 3 2016 Workshopy 17. 3. 2016 - Marketing města a cestovní ruch 22. 3. 2016 - Občanská vybavenost 29. 3. 2016 - Životní prostředí 30. 3. 2016 - Hospodářský

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna

Více

PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070

PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070 Slide 1 PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070 Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Slide 2 Aktuální stav a vývoj obyvatelstva

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1.1 Sídelní struktura Liberecký kraj.. Území Libereckého kraje k 31. 12. 2011 představovalo 3 163,4 km 2. Administrativně je kraj rozdělen do 4 okresů (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,

Více

Česko a Slovensko 20 let samostatnosti z pohledu demografického vývoje. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová

Česko a Slovensko 20 let samostatnosti z pohledu demografického vývoje. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Česko a Slovensko 20 let samostatnosti z pohledu demografického vývoje Tomáš Fiala Jitka Langhamrová 1 Připravovaná stejnojmenná publikace: Úvod autorský tým za : katedra demografie fakulty informatiky

Více

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Sídelní struktura kraje se vyznačuje mimořádnou hustotou obyvatelstva a jeho koncentrací na území Ostravsko-karvinské aglomerace Moravskoslezský kraj se rozkládá na ploše 5 427 km

Více

3.1 Meziokresní stěhování

3.1 Meziokresní stěhování 3.1 Meziokresní stěhování Podíl stěhování mezi okresy kraje za celé období představuje pětinu z objemu celkové migrace, což se nemění ani v jednotlivých rocích. Jeho rozsah v jednotlivých rocích mírně

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl Počtem obyvatel zaujímá Karlovarský kraj 2,9 % z celkového úhrnu ČR, a je tak nejméně lidnatým krajem. Na konci roku 2013 žilo v kraji

Více

Sociodemografická analýza SO ORP Mohelnice

Sociodemografická analýza SO ORP Mohelnice Sociodemografická analýza SO ORP Mohelnice Bc. Martin Šinál, 2019 Analýza byla zpracována v rámci projektu Střednědobé plánování rozvoje sociálních služeb SO ORP Mohelnice (CZ.03.2.63/0.0/0.0/16_063/0006549)

Více

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva 196 1965 197 198 199 2 25 21 196 1965 197 198 199 2 25 21 Počet obyvatel (stav k 31.12., v tis.) Počet cizinců (stav k 31.12. v tis.) Podíl z celkového obyvatelstva 1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Obyvatelstvo České republiky

Obyvatelstvo České republiky Obyvatelstvo České republiky Počet obyvatel: 10 505 445 (k 1. 1. 2012) osídlení v 5.-6. století Slovany Podobný počet obyvatel mají: Řecko, Belgie, Portugalsko, Maďarsko Hustota zalidnění: 131 obyvatel/km

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Počet obyvatel je dlouhodobě stabilní, posledních pět let mírně klesal, tempo se v roce 215 zpomalilo obyvatelstvo ubylo ve třech okresech, trvale nejvíce ve správním obvodu ORP Broumov.

Více

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení 5.8 BYDLENÍ 5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení V Královéhradeckém kraji převládá venkovské osídlení s nadprůměrným zastoupením nejmenších obcí s méně než 1 tis. obyvatel a s

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel v kraji nadále klesá, trvale ve správním obvodu ORP Broumov... v roce 213 poklesl přirozenou měnou i vlivem stěhování. Počet obyvatel Královéhradeckého kraje dosáhl

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

Výsledky analýzy regionálních lních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení

Výsledky analýzy regionálních lních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Katedra městského inženýrství Výsledky analýzy regionálních lních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení Regionální disparity jejich pojetí,

Více

2. DEMOGRAFIE A BYDLENÍ

2. DEMOGRAFIE A BYDLENÍ 2. DEMOGRAFIE A BYDLENÍ 1. Počet obyvatel Tab.: Počet obyvatel za rok 24 (včetně přilehlých částí) 198 1991 Muži 13 456 13 396 13 363 13 352 13 434 13 463 13 346 Ženy 14 354 14 258 14 333 14 34 14 33 14

Více

Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025

Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025 Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025 Březen 2016 Zpracoval: RNDr. Tomáš Brabec, Ph.D. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Sekce strategií a politik, Kancelář

Více

AKČNÍ PLÁN STÁRNUTÍ NA ÚZEMÍ

AKČNÍ PLÁN STÁRNUTÍ NA ÚZEMÍ Schváleno Zastupitelstvem města Plzně usnesením č. 501 ze dne 13. prosince 2018 AKČNÍ PLÁN STÁRNUTÍ NA ÚZEMÍ MĚSTA PLZNĚ NA LÉTA 2019 2020 Zpracoval: Odbor sociálních služeb Magistrát města Plzně Plzeň,

Více

Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030

Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030 Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030 se zaměřením na věkové skupiny dětí do 6 let žáků základních škol Potenciálních žáků středních škol osob

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Sídelní struktura kraje se vyznačuje mimořádnou hustotou obyvatelstva a jeho koncentrací na území ostravsko-karvinské aglomerace Moravskoslezský kraj se rozkládá na ploše 5 427 km

Více

VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010

VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010 VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ODBOR POLITIKY BYDLENÍ ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE PROSINEC 2010 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor politiky bydlení Ústav územního rozvoje

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Karlovarský kraj je druhý nejmenší z krajů ČR a žije v něm nejméně obyvatel. Karlovarský kraj se rozkládá na 3,3 tis. km 2, což představuje 4,2 % území České republiky a je tak druhým

Více

1.3. Přirozená měna obyvatelstva v obcích Česka Nina Dvořáková

1.3. Přirozená měna obyvatelstva v obcích Česka Nina Dvořáková 1.3. Přirozená měna obyvatelstva v obcích Česka 17 Nina Dvořáková Dlouhodobý vývoj přirozené měny je podmíněn ekonomickým a společenským rozvojem, úrovní zdravotní péče a kvalitou životních podmínek obyvatel.

Více

PŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH

PŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH PŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH Ing. Leona Tolarová ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Obyvatelstvo ve Zlínském kraji Počet obyvatel v kraji v roce 2000 byl 595 023,

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

1. Bytová výstavba v České republice

1. Bytová výstavba v České republice 1. Bytová výstavba v České republice 1.1. Dlouhodobý vývoj bytové výstavby V prvních poválečných letech byla v České republice bytová výstavba na poměrně nízké úrovni (v roce 1946 bylo dokončeno jen 4

Více

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace,

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace, 7 Migrace Podle údajů z Informačního systému evidence obyvatel Ministerstva vnitra ČR (ISEO) a Cizineckého informačního systému (CIS), 10 jehož správcem je Ředitelství služby cizinecké policie, přibylo

Více

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění 2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění 2.1. Sídelní struktura 2.1.1 Současná sídelní struktura Na základě ústavního zákona č. 347 platného od 1.1.2000 bylo vytvořeno na území

Více

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Hrubá míra migračního salda (promile) B Sociálně prostorová diferenciace Prahy v historické perspektivě 3.2 MIGRACE V PRAZE 2000 2013 Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Migrační bilance Prahy je výslednicí

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Obyvatelstvo České republiky se v průběhu roku rozrostlo o 15,6 tisíce osob. Přibylo dětí a zejména seniorů. Stárnutí populace České republiky se znovu projevilo

Více

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Co ukázaly předběžné výsledky SLDB 2011 na Vysočině? Počet obyvatel se během 10 let zvýšil díky

Více

z toho Obydlené byty celkem

z toho Obydlené byty celkem Bytový fond a výstavba bytů v městských částech Brna Důležitým faktorem životní úrovně je úroveň bydlení, dotýká se kvality života všech obyvatel a její zvyšování je jedním z prostředků stabilizace lidských

Více

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Základní trendy vývoje porodnosti v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti:

Více

Tab Charakteristiky věkové struktury obyvatelstva podle správních obvodů ORP. Průměrný věk Index stáří Index závislosti I.

Tab Charakteristiky věkové struktury obyvatelstva podle správních obvodů ORP. Průměrný věk Index stáří Index závislosti I. 2.2.2. Obyvatelstvo podle pohlaví, věku, vzdělání a rodinného stavu Došlo k mírnému zmenšení podílu dětí ve věku 0 až 14 let na obyvatelstvu vývoj poměrových ukazatelů dokládá celkové populační stárnutí

Více

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Autor: Ing. Jiří Vomlel, Ph.D. ÚTIA, Akademie věd České Republiky Pod vodárenskou věží 4 Praha 8 Libeň 182 08 email: vomlel@utia.cas.cz

Více

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Katedra městského inženýrství. aktivita A0705 Příprava faktografických údajů

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Katedra městského inženýrství. aktivita A0705 Příprava faktografických údajů aktivita A0705 Příprava faktografických údajů 1 1. Indikátory fyzické dostupnosti - údaje týkající se SLBD 2001 - údaje týkající se SLBD 1991 - údaje 2002-2006 2 Seznam atributů 2001,1991 1.Počet bytů

Více

1. 1BDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. 1BDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. 1BDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel začal v kraji mírně klesat v roce 211 poklesl přirozenou měnou i vlivem stěhování. Vliv SLDB 211 představuje snížení početního stavu obyvatel kraje. Královéhradecký

Více

1. Vnitřní stěhování v České republice

1. Vnitřní stěhování v České republice 1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.

Více

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví, Tab. 7.2 Přistěhovalí podle věku,

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví, Tab. 7.2 Přistěhovalí podle věku, 7 Migrace Do České republiky se v roce 2016 přistěhovalo o 20,1 tisíce více osob, než se vystěhovalo. Občanů Slovenska, Ukrajiny a Rumunska přibylo na našem území nejvíce. Objem zahraničního stěhování

Více

Aktuální populační prognózy ČR srovnání vstupních předpokladů

Aktuální populační prognózy ČR srovnání vstupních předpokladů Aktuální populační prognózy ČR srovnání vstupních předpokladů 1. demografická konference PhD. studentů demografie Budoucí demografický vývoj aneb užití demografických prognóz v praxi 26. 11. 2009 Populační

Více

7. Domy a byty Charakteristika domovního fondu

7. Domy a byty Charakteristika domovního fondu 7. Domy a byty 7.1. Charakteristika domovního fondu Domovní fond kraje je tvořen ze čtyř pětin obydlenými domy podíl neobydlených domů je pod republikovým průměrem. Domovní fond Královéhradeckého kraje

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel kraje poklesl Každý šestý obyvatel kraje bydlí v krajském městě Rok 2013 představoval další pokles počtu obyvatel Olomouckého kraje. Na konci roku žilo v kraji celkem

Více

3.2 Obyvatelstvo podle věku, rodinného stavu a vzdělání

3.2 Obyvatelstvo podle věku, rodinného stavu a vzdělání 3.2 Obyvatelstvo podle věku, rodinného stavu a vzdělání průměrný věk v Jihomoravském kraji se zvyšuje, převyšuje republikový průměr 56 % obyvatel starších 15 let žije v manželství podíl vysokoškolsky vzdělaných

Více

Regionální rozdíly v cenách nájmů a deregulace nájemného v České Republice

Regionální rozdíly v cenách nájmů a deregulace nájemného v České Republice Regionální rozdíly v cenách nájmů a deregulace nájemného v České Republice Nájemné bydlení Radka Vašíčková Vývoj nájemného bydlení po roce 1989 se musel transformovat na podmínky tržní ekonomiky. Probíhala

Více

Sociodemografická analýza správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm

Sociodemografická analýza správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm Sociodemografická analýza správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm Zpracoval Institut komunitního rozvoje Na Hradbách 6, 702 00 Ostrava institut@ikor.cz www.ikor.cz 596 138 006 731 462 017 Ing. Dana

Více

Postavení venkova v krajích České republiky

Postavení venkova v krajích České republiky Postavení venkova v krajích České republiky Úvod 1. Vymezení venkova Obsah publikací 2. Venkovský a městský prostor v kraji 2.1. Území, sídelní struktura, dostupnost 2.2. Obyvatelstvo 2.3. Ekonomika 2.4.

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Počet obyvatel České republiky se v průběhu roku 214, po úbytku v předchozím roce, opět zvýšil. Ve věkovém složení přibylo dětí a zejména seniorů. Populace dále

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ NA TŘEBÍČSKU KULATÝ STŮL

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ NA TŘEBÍČSKU KULATÝ STŮL DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ NA TŘEBÍČSKU KULATÝ STŮL 12.09.2018 Program: 08:30-09:00 Prezentace 09:00-09:05 Přivítání Pavel Pacal, radní Třebíče 09:05-09:30 Demografický vývoj na Třebíčsku Pavel Pacal, radní Třebíče

Více

ANALÝZA REALITNÍHO TRHU V OSTRAVĚ

ANALÝZA REALITNÍHO TRHU V OSTRAVĚ ANALÝZA REALITNÍHO TRHU V OSTRAVĚ 24. 2. 2017 Zpracováno pro Bankovní institut Vysoká Škola (Praha) VÝVOJ TRHU V REGIONU ZA POSLEDNÍ 2 ROKY Za poslední dva roky je vývoj téměř u všech segmentů nemovitostí

Více

4 Porodnost a plodnost

4 Porodnost a plodnost 4 Porodnost a plodnost V roce 211 bylo zaznamenáno 18 673 živě narozených dětí. Počet živě narozených se již třetím rokem snižoval. Zatímco v letech 29-21 byl meziroční pokles 1,2 tisíce, v roce 211 se

Více

Tomáš Fiala katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha

Tomáš Fiala katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha Tomáš Fiala katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha Důchodový věk v ČR od roku 948 Zákon o národním pojištění z roku 948 (Zákon 99/948 Sb.): Nárok na starobní důchod měl pojištěnec,

Více

Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha - B Mapové výstupy. INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o

Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha - B Mapové výstupy. INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Příloha - B Mapové výstupy INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o. 4. 2. 2015 1 Tato část je přílohou ke Studii sídelní struktury Moravskoslezského

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

POROVNÁNÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ

POROVNÁNÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ 6. Domy a byty Sčítání lidu domů a bytů umožňuje v desetiletých cyklech generální inventarizaci počtu a stavu objektů souvisejících s bydlením, které se nacházejí na příslušném území. Při sčítání v roce

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu V průběhu roku 216 se počet obyvatel České republiky zvýšil o 25, tisíce osob. Přibylo zejména seniorů, ale také dětí mladších 15 let. Nejvíce obyvatel se řadilo

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A DOSTUPNOST BYDLENÍ V PRAZE

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A DOSTUPNOST BYDLENÍ V PRAZE DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A DOSTUPNOST BYDLENÍ V PRAZE Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Sekce strategií a politik, Kancelář analýz a prognóz Tomáš Brabec, Michal Němec 20. 10. 2016 Obsah prezentace Demografický

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Ing. David Koppitz Náměstek pro řízení sekce regionálního rozvoje Fórum Zlaté koruny 11. 12. 2018 KONCEPCE BYDLENÍ České republiky do roku 2020 (rev.) 27. července 2016 schválena

Více

z toho v rodinných domu v letech domech (%)

z toho v rodinných domu v letech domech (%) 6. Domy a byty Domovní fond Zlínského kraje podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů představuje 6,8 % domovního fondu České republiky a Zlínský kraj se tak řadí na páté místo v rámci krajů České republiky.

Více

Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí

Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí Age structure of the population in districts of the Czech Republic and its changes relating demographic

Více

2.4 Nová bytová výstavba

2.4 Nová bytová výstavba 2.4 Nová bytová výstavba Nová bytová výstavba spolu s poptávkou po bydlení jsou důležitými faktory populačního vývoje suburbánní zóny Prahy. Jako hlavní determinanty migračního chování se odrážejí ve vývoji

Více

Podpora bydlení segmentace trhu

Podpora bydlení segmentace trhu C. Grafická příloha Podpora bydlení segmentace trhu Cílová skupina Forma bydlení Forma podpory Domácnosti s vyššími příjmy Vlastnické bydlení Soukromý nájemní ziskový sektor Daňové úlevy Úrokové dotace

Více

2.2 Demografický vývoj

2.2 Demografický vývoj 2.2 Demografický vývoj 2.2.1 Počet obyvatel K 31. 12. 2005 žilo na území Zlínského kraje 590 142 obyvatel. Zlínský kraj je počtem obyvatel na osmém místě v rámci České republiky. Od roku 1994 se počet

Více

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová 9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.

Více

Analýza zdravotního stavu obyvatel. Zdravého města CHRUDIM. II. část. MUDr. Miloslav Kodl

Analýza zdravotního stavu obyvatel. Zdravého města CHRUDIM. II. část. MUDr. Miloslav Kodl Analýza zdravotního stavu obyvatel Zdravého města CHRUDIM II. část 2014 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován

Více

Role migrace v populačním vývoji shrinking city. příklad města Uherské Hradiště RICHARD HUBL, MILOSLAV ŠERÝ, VÁCLAV TOUŠEK

Role migrace v populačním vývoji shrinking city. příklad města Uherské Hradiště RICHARD HUBL, MILOSLAV ŠERÝ, VÁCLAV TOUŠEK Role migrace v populačním vývoji shrinking city příklad města Uherské Hradiště RICHARD HUBL, MILOSLAV ŠERÝ, VÁCLAV TOUŠEK Rámec příspěvku Analýza migrace bilance, migrační proudy, intenzita vazeb v období

Více

Prognóza počtu žáků a tříd základních škol do roku 2030 v MČ Praha 9 a lokalitách Prosek a Vysočany

Prognóza počtu žáků a tříd základních škol do roku 2030 v MČ Praha 9 a lokalitách Prosek a Vysočany Prognóza počtu žáků a tříd základních škol do roku 2030 v MČ Praha 9 a lokalitách Prosek a Vysočany vypracoval RNDr. Tomáš Fiala, CSc. katedra demografie fakulta informatiky a statistiky Vysoká škola ekonomická

Více

DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV

DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV PhDr. Eva Pešková 211 DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV PhDr. Eva Pešková 211 1 1. Charakteristika města a základní demografické údaje 1.1. Město Mladá Boleslav a počet

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Jihočeský kraj má nejnižší hustotu zalidnění v ČR a poměrně rozdrobenou sídelní strukturu. Jihočeský kraj rozlohou 1 tis. km 2 představuje 13 % území České republiky, ale na obyvatelstvu

Více

2. Demografie a bydlení, správa městského majetku

2. Demografie a bydlení, správa městského majetku 2. Demografie a bydlení, správa městského majetku 2. 1 Demografie 2.1.1. Vývoj počtu obyvatel Tab.: Počet obyvatel města (včetně přilehlých částí) 198 1991 2 21 22 23 24 25 Muži 13 456 13 396 13 363 13

Více

PROCES. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o

PROCES. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o PROCES 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec AKTUALIZACE 2012 Část D Vyhodnocení změn RURÚ Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum

Více

Analýza zdravotního stavu. obyvatel zdravého města JIHLAVA. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

Analýza zdravotního stavu. obyvatel zdravého města JIHLAVA. II.část. MUDr. Miloslav Kodl Analýza zdravotního stavu obyvatel zdravého města JIHLAVA II.část 214 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován

Více

PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA MĚSTA A SO ORP HRADEC KRÁLOVÉ NA OBDOBÍ

PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA MĚSTA A SO ORP HRADEC KRÁLOVÉ NA OBDOBÍ PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA MĚSTA A SO ORP HRADEC KRÁLOVÉ NA OBDOBÍ 2018 2050 Boris Burcin, Tomáš Kučera a Jan Kuranda Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Albertov

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Přirozený přírůstek v přepočtu na 1 000 obyvatel je v Praze dlouhodobě nejvyšší mezi kraji ČR (1,9 osoby v roce 2015) V Praze se za rok narodí kolem 14 tis. dětí Ke konci roku 2015

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ - MIGRACE V ČESKÉ REPUBLICE

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ - MIGRACE V ČESKÉ REPUBLICE DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ - MIGRACE V ČESKÉ REPUBLICE Ing. Marek Rojíček, Ph.D. Zabraňme vylidňování území, aneb jak zajistit jeho obslužnost Praha, 15.3.2017 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 5 Potratovost Počet potratů se dlouhodobě snižuje a tento trend pokračoval i v roce. Registrovaných 7 potratů bylo 35,8 tisíce, čímž bylo opět překonáno historické minimum. Počet umělých přerušení těhotenství

Více

eských seniorů Praha, leden 2015 Konference o sociálním (dostupném) bydlení

eských seniorů Praha, leden 2015 Konference o sociálním (dostupném) bydlení Bydleníčeských eských seniorů Praha, leden 2015 Konference o sociálním (dostupném) bydlení OBSAH I. ÚVOD II. HISTORIE SYSTÉMOVĚ ZALOŽENÝCH PROBLÉMŮ III. AKTIVITY RS ČR IV. SOUČASNÁ SITUACE A NÁVRHY ŘEŠENÍ

Více

III. národní workshop - 21.9.2010

III. národní workshop - 21.9.2010 III. národní workshop - 21.9.2010 Mgr. Jiří Lahoda Vedoucí bytového odboru Magistrátu města Brna Základní údaje o bytovém fondu a problematice bydlení města Brna Analytické a koncepční materiály bydlení

Více

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví,

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví, 7 Migrace Poprvé po roce 2001 bylo v roce 2013 znovu zaznamenáno záporné saldo zahraniční migrace. Počet vystěhovalých se meziročně zvýšil na 30,9 tisíce a převýšil počet přistěhovalých o 1 297 osob. Mezi

Více

Graf 2: Saldo migrace v Plzeňském kraji

Graf 2: Saldo migrace v Plzeňském kraji PŘÍLOHA - GRAFY počet obyvatel počet osob počet osob 12 Graf 1: Pohyb obyvatel Plzeňského kraje 1 8 6 4 2 Živě narození Zemřelí celkem Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek stěhováním

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj osoby osoby 1. Demografický vývoj Ve městech žijí čtyři pětiny obyvatelstva kraje. Obyvatelstvo kraje Pokles celkového počtu obyvatel pokračoval i v roce.je výsledkem jak přirozeného úbytku, Územní struktura

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Počet obyvatel České republiky se v průběhu roku 217 zvýšil o 31,2 tisíce. Přibylo seniorů ve věku 65 a více let a dětí mladších 15 let, naopak osob v produktivním

Více

MĚSÍČNÍ STATISTICKÁ ZPRÁVA. Plzeňský kraj, listopad Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Plzni

MĚSÍČNÍ STATISTICKÁ ZPRÁVA. Plzeňský kraj, listopad Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Plzni Úřad práce ČR Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Plzni MĚSÍČNÍ STATISTICKÁ ZPRÁVA Plzeňský kraj, listopad 2018 Zpracoval: Tomáš Moravec, DiS. http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/plk/statistiky 1 www.uradprace.cz

Více

Graf 2: Saldo migrace v Plzeňském kraji

Graf 2: Saldo migrace v Plzeňském kraji PŘÍLOHY - GRAFY 12 Graf 1: Pohyb obyvatel Plzeňského kraje 1 počet osob 8 6 4 2 Živě narození Zemřelí celkem Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek -2 Zdroj

Více

HODNOCENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA CEN NEMOVITOSTÍ URČENÝCH PRO BYDLENÍ V NÁVAZNOSTI NA EKONOMICKÝ RŮST REGIONU 1

HODNOCENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA CEN NEMOVITOSTÍ URČENÝCH PRO BYDLENÍ V NÁVAZNOSTI NA EKONOMICKÝ RŮST REGIONU 1 HODNOCENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA CEN NEMOVITOSTÍ URČENÝCH PRO BYDLENÍ V NÁVAZNOSTI NA EKONOMICKÝ RŮST REGIONU 1 Ivana Staňková, Tomáš Volek Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská

Více

Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky České Budějovice 4 26. 7. 2007 Potraty v Jihočeském kraji v roce 2006 Abortions in the Jihočeský

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 5 Potratovost V roce bylo zaznamenáno 7 38 864 potratů, z toho bylo 13 637 samovolných potratů a 24 055 umělých přerušení těhotenství. Celkový počet potratů se již třetím rokem snižoval. Úhrnná potratovost

Více

Úřad práce ČR. Měsíční statistická zpráva 9/ Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Olomouci

Úřad práce ČR. Měsíční statistická zpráva 9/ Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Olomouci Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Olomouci Měsíční statistická zpráva 9/2019 Zprávu předkládá: Mgr. Jana Litvíková vedoucí Oddělení metodiky http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/olk Olomouc 2019 www.uradprace.cz

Více

Regionální zpravodajství NZIS Populační projekce kraj Vysočina Regionální zpravodajství NZIS

Regionální zpravodajství NZIS Populační projekce kraj Vysočina Regionální zpravodajství NZIS Populační projekce kraj Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity

Více

průměrná obytná plocha trvale obydleného bytu průměrná obytná plocha dokončeného bytu (m 2 )

průměrná obytná plocha trvale obydleného bytu průměrná obytná plocha dokončeného bytu (m 2 ) 2.5. Bydlení, bytová výstavba Pro zjištění rozdílů mezi venkovským a městským prostorem v oblasti bydlení byly využity především výsledky sčítání lidu, domů a bytů v letech 1991 a 2001, které umožňují

Více

20 let populačního vývoje největších měst Česka a Slovenska

20 let populačního vývoje největších měst Česka a Slovenska 20 let populačního vývoje největších měst Česka a Slovenska Luděk Šídlo KDGD PřF UK v Praze Branislav Šprocha INFOSTAT, Bratislava XLI. konference České demografické společnosti Česko a Slovensko ve společném

Více