Původ: Před stoletím se dostal z orientu do severní Afriky a odtud přes Kypr do Holandska, Anglie a Německa.

Transkript

1 Anglický indián Názvy dle ES: N Indianer, F Barb Anglais, A Barb Zařazení v seznamu plemen ES: Holubi bradavičnatí č. 102 Původ: Před stoletím se dostal z orientu do severní Afriky a odtud přes Kypr do Holandska, Anglie a Německa. Plemenné znaky: Silný, široký, kompaktní holub střední výšky. Hlavník znakem je hlava se širokým a velkým ozobím na horním zobáku a na tři díly děleným ozobím na dolním zobáku, rovněž široké, kruhové, karmínově červené obočnice. Posuzování: Celkovým dojem hlava (obočnice, ozobí) tvar těla postoj barva očí barva Exteriér Hlava: Je hladká, ze strany přes ozobí, vrh zobáku k záhlaví tvoří krátkou zaoblenou linii, velmi širokou, zepředu i zezadu stejné šíře. Oči: S velkou panenkou, duhovka perlová, u bílých tmavá, u strak tmavá nebo perlová, u mladých holubů je prokrvenost přípustná. Oči jsou uzvařené do dělené, vyvinuté, karmínově červené přečnívající obočnice. Obočnice: Jsou velké, dobře vyvinuté, o průměru 2,5 cm, karmínově červené, u starších holubů hrubší struktury a mohou poněkud přečnívat hlavu. U holubic jsou obočnice a ozobí o něco méně vyvinuté než u holubů. Zobák: Je velmi široký, tupý a krátký, obě poloviny o stejné síle, uzavřený, ke kulatosti hlavy vhodný, světlý; černé a modré rázy mají tmavý zobák povolen, předností je zobák co nejkratší s dostatečně vyvinutým ozobím. Ozobí: Široké, odpovídající stáří, dobře zaoblené, hladké, ve středu dělené, u starších je hrubá struktura přípustná, dolní zobák má tři bradavičky, jednu ve středu a dvě malé, které jsou po obou stranách zobáku a mohou splývat. Křídla: Dosti dlouhá, poněkud širší, méně složená, hroty křídel z pohledu ze strany leží na ocase. Ocas: Je úzký a málo přesahuje délku křídel. Opeření: Je pevné a přilehlé. Nohy: Středně dlouhé, neopeřené. Krk: Krátký, silně nasazený, mírně dozadu prohnutý. 1

2 Postava: Silný, široký a kompaktní holub. Hruď je velmi široká, silně vypjatá, dobře zaoblená. Záda krátká, mírně dutá, spadající. Barva a kresba: Přáním jsou barvy syté, čisté, stejnoměrné, ale bez zvláštní důležitosti. Straky mají co možná stejnoměrné rozložení barevného peří na bílém základě. Rázy: Bílí, černí, dun, červení, hnědí, hnědožlutí, žlutí, modří s černými pruhy, stříbřití a straky ve stejných barvách. Vady: Dlouhé, úzké tělo, dlouhý ocas, vysoký postoj, úzké čelo, slabý, ostrý nebo příliš krátký zobák, nevyvinuté ozobí u více letých zvířat, houbovité, dělené, nebo slzící obočnice. Kroužek č. 9. Rozbor jednotlivých partií Hlava: základní problém v této posici bývá úzká hlava, někdy až kónická, zužující se od temene ke kořenu zobáku. V jiném případě může být výrazně plochá, nebo s užším čelem doprovázeným rýhami. U dospělého jedince se může hlava jevit ploší z důvodu přerostlých obočnic nad temeno hlavy (při kompaktnosti není vada). Oči: většina holubů má znatelně prokrvené oči. Jejich prokrvenost bývá mnohdy odvislá od složení krmiva a následně sytosti barvy obočnic. Více prokrvené oko většinou doprovází kvalitnější barvu obočnic. Obočnice: často bývají světlejší barvy, někdy až žluté. Toto lze do jisté míry ovlivnit složením krmiva. Další vadou jsou svěšené obočnice, které neuzavírají oko, které následně slzí. Obočnice má být kulatá, ale oko které obklopuje nemusí být ve středu obočnice. Před okem je obočnice masivnější. Ideálem je jemná struktůra. Zobák: Z častých vad lze vzpomenout přerostlou horní čelist přes spodní, a jeho délku. Velkou vadou je také úplně černý zobák u černé barevné řady. Velmi důležité je také jeho široké nasazení, které by mělo být k hlavě klopené, ne vodorovné. Ozobí: u dospělých samců je nezbytné spodní ozobí, u holubic je toto posouzení mírnější. Horní část by měla přiléhat k čelu tak, aby hlava z profilu tvořila jeden celek. Pokud je mezi čelem a ozobím prohlubeň dokládá to většinou vadu tvaru čela. Čím bohatší ozobí je, tím je holub cenější. Křídla, ocas, opeření: tyto posice nepatří mezi hlavní, přesto mohou velmi ovlivnit kompaktnost holuba. Křídla bývají často dlouhá, což doprovází někdy i užší letky, nebo svěšená pod úroveň ocasu. Často je řešen i dlouhý, široký ocas, nebo sušší a méně bohaté opeření. Nohy: nežádoucí je vyšší noha, která dělá holuba celkově vyššího. Někdy lze vidět i nohy značně podkleslé, nebo s opeřenými prsty. Postoj: často se řeší nežádoucí vodorovné držení těla, bez vypjaté hrudi. Postava: velmi často úzká, dlouhá, drobná a neodpovídající velikost holuba. 2

3 Krk: jeho šířka a nasazení je vždy odvislé od široké hrudi a široké hlavy, u hlavy plynule přechází do záhlaví bez znatelných prohlubin. Pernaté ozdoby: Anglický vzorník připouští výskyt jedinců s chocholkou. Foto presentace ideálních jedinců a barevných rázů. Obrázek č. 1 1,0 červený věk cca 2 roky Přednosti: kulatá hlava, tvar ozobí, krátký zobák, široká hruď, tvar obočnice Vady: světlejší obočnice 3

4 Obrázek č. 2 1,0 černý, věk 3 roky Přednosti: tvar ozobí, zobák, tvar obočnice, výška nohou, vypjatá hruď Vady: delší krk Obrázek č. 3 0,1 šedohnědá dun, věk 4 až 5 let Přednosti: hlava, krátkost a šikmé nasazení zobáku, přilehlé ozobí k čelu, šířka a délka krku, postoj Vady: nepravidelná, světlá a pod okem volnější obočnice 4

5 Obrázek č.4 1,0 bílý věk 3 roky Přednosti: hlava, zobák Vady: délka křídel a ocasu, světlejší obočnice, výrazně větší prostřední část spodního ozobí (brada) Obrázek č žlutá věk 5 let Přednosti: šířka hrudi, nasazení krku, obočnice. Vady: delší ocas, méně vykrojené hrdlo. 5

6 Obrázek č. 6 1,0 žlutě plavý pruhový, věk 4 roky Přednosti: ozobí, obočnice, zobák Vady: ploché až propadlé temeno hlavy, užší krk, vodorovný postoj 6

7 Obrázek č bílý chocholatý, věk 3roky (původ Srbsko, Josip Pekanovič) Přednosti: šířka a tvar hlavy, krátkost a síla zobáku, síla krku Vady: volnější obočnice, užší a delší postava Poznámka: v anglickém vzorníku, jakožto vzorníku uznávaném jako původním, jsou vzpomenuti Indiáni u nichž se vyskytovala i chocholka. V současné době jsou tito holubi chováni v Srbsku chovatelem Josipem Pekanovičem. 7

8 Detailní fotografie Obr. č. 1 Hlava pohled z čela Přednosti: barva obočnic, tvar ozobí, barva zobáku Vady: ploší temeno hlavy, přerostlá horní čelist zobáku Obr. 2 Hlava pohled z profil Přednosti: tvar a zmasilost obočnice, krátkost zobáku, barva oka Vady: světlejší obočnice, příliš odstávající ozobí od čela 8

9 Obr. 3 Hlava pohled z profilu Vady: nepravidelná, světlá a volnější obočnice která nemá požadovaný talířovitý tvar. Kožní výrustky na ušnicích. Více prokrvené oko. Obr. 4 Hlava pohled z čela Vady: Rýhy na čele (zúžené vystouplé čelo), ostřeji zaoblené záhlaví 9

10 Obr. 5 detail obočnice Vady: znatelně prověšená obočnice která následně způsobuje slzení oka. Chybná struktůra obočnice. Obr. 6 detail ozobí a zobáku Přednosti: správný tvar spodního ozobí skládajícího se ze tří částí. Vady: nepřípustný černý zobák 10

11 Obr. 15 detail zobáku maximální přípustné potemění zobáku, přerostlá horní čelist. Obr. 16 detail hlavy mladého holuba až fialová barva obočnice zaručuje požadované červené zbarvení i v pozdějším věku holuba. 11

12 Odlišnost původního anglického vzorníku od českého. Po získání anglického vzorníku tohoto plemene a jeho následného překladu bylo provedeno porovnání s u nás platným vzorníkem. Anglický vzorník je sestaven na jiný systém posuzování holubů než je běžně užívaný systém v Evropě. Po důkladném prostudování byly zjištěny pouze detailní rozdíly: anglický vzorník určuje velikost kroužku pro anglického indiána číslo 10, na rozdíl od vzorníku českého, který určuje velikost číslo 9. Což dokládá, že toto plemeno by mělo být většího tělesného rámce. Dalším rozdílem mezi anglickým a českým vzorníkem je v posouzení vzhledu nohou, kde anglická verze povoluje opeření prstů nohou. Naopak český vzorník přikazuje nohy holé, neopeřené. Toto dokládá modernizaci vzorníku českého proti anglickému. Anglický vzorník ve svém úvodním popisu plemen vzpomíná na v minulosti se vyskytující i chocholaté anglické indiány, naopak v našem vzorníku se o chocholatých indiánech nepíše, poslední vzpomínka na tento ráz byla ve vzorníku z r.1954 Viléma Krycnara. V současné době je tento ráz běžně chován v Srbsku. Dalším znatelným rozdílem je podrobnější rozpis jednotlivých partií, zejména hlavy, obočnice, ozobí a zobáku. Po porovnání obou vzorníků lze říci, že nebyly nalezeny zásadní rozdíly. Presentaci plemene zpracoval: Karel Šulák karelsulak@ .cz Komenského 415 tel.: Dubňany Česká republika 12