Novinky zahranièní knihovnické literatury

Transkript

1 Novinky zahranièní knihovnické literatury 73. BAR-ILAN, Judit The Web as an Information Source on Informetrics? : A Content Analysis [Web jako informaèní zdroj o informetrii? : obsahová analýza] / Judit Bar-Ilan In: JASIS : J. Amer. Soc. Inform. Sci. - [New York] , è. 5 (2000), s Lit. Zkoumá se web jako potenciální informaèní a bibliografický zdroj pro vìdce. Systematicky byly shromažïovány webovské stránky, v nichž se objevil termín informetrie ( informetrics nebo informetric ). Rešerše byla provedena , kdy byl pøíslušný dotaz pøedložen šesti nejvìtším prohlížeèùm, resp. prohledávaèùm na webu (Alta Vista, Excite, Hotbot, Infoseek, Lycos a Northern Light). Bylo tøeba spolehnout se na tyto internetovské nástroje, protože pokrývají mnohem vìtší èást webu než služby, které webovské stránky nìjakým zpùsobem klasifikují - napøíklad Netfirst, BUBL LINK 5:15 nebo Yahoo!. Prohledávaèe postupují na základì tzv. free-textového vyhledávání, takže je možné, že existují i další webovské stránky zabývající se informetrií, v nichž se ale hledaná slova explicitnì nevyskytují. Zmínìnou rešerší bylo získáno 942 webovských stránek. Z toho v 807 byly zmínìné termíny použity v adekvátním kontextu. Pøes 70 % stránek obsahovalo pouze nepøímé informace o tomto tématu ve formì hypertextových spojení a bibliografických odkazù bez anotací. Získané údaje byly utøídìny a byly z nich vybrány bibliografické odkazy. Obdobná data byla shromáždìna z relevantních komerèních databází (Web of Science, LISA, ISA, INSPEC, OCLC First Search, ABI/INFORM, MathSci, Pascal a CARL s UNCOVER). Z bibliografických odkazù získaných z webovských stránek byly sestaveny seznamy nejproduktivnìjších autorù, nejcitovanìjších autorù, prací a zdrojù. Ve vìtšinì pøípadù byly seznamy získané z webu bohatší než z komerèních databází. Výsledky srovnání ukazují, že web má vynikající pøedpoklady sloužit jako bibliografická databáze. 74. BAWDEN, David - ROBINSON, Lyn A distant mirror? : the internet and the printing press [Vzdálené zrcadlo? : internet a tiskaøský lis] / David Bawden, Lyn Robinson In: Aslib Proc. - [London] X. - 52, è. 2 (2000), s Lit 19. Srovnává se inovace, jakou znamenal tiskaøský lis a tím knihtisk v Evropì v polovinì 15. století, s inovací související se zavedením internetu - vìtšinou s odkazy na základní dvousvazkové dílo Elisabeth Eisenstein (Eisenstein, E.L. The printing press as an agent of change. Cambridge : Cambridge University Press, Eisenstein, E.L. The printing revolution in early modern Europe. Cambridge : Cambridge University Press, 1983). Knihtisk nahradil od 50. let 15. století v Evropì ruènì psané knihy a jeho zavedení znamenalo revoluèní zmìnu v kultuøe. Nebyl ale zcela novou formou informaèního produktu, stavìl na tom, co již existovalo a rozvíjel to: typ písma, katalogizace a používání rejstøíkù, poznámky pod èarou, køížové odkazy, stránkování arabskými èíslicemi, používání obsahù, titulních stránek atd. Mnohé z toho bylo známo již u rukopisù, ale teprve u knihtisku nalezlo plné uplatnìní. Vytváøení analogií mezi knihtiskem a internetem (pøièemž není sporu o tom, že internet znamená revoluci v informaèní technice) závisí také na tom, zda si myslíme, že se jedná o nový zpùsob prezentace tištìného slova, nebo zda na nìj budeme pohlížet jako na zcela nové komunikaèní médium. Krajním názorem pak je myšlenka P. Gilstera: Pohlížím na internet jako na nástroj, který má stejný vliv jako veškerá technika dnes. Nabízí nové možnosti, které musíme brát v úvahu v kontextu nemìnné lidské pøirozenosti. 75. BEGER, Gabriele Neue Urheberrechtsgebühr : Urheberrechtsvergütung für Kopienversand [Nové autorské poplatky : autorské odmìny za zaslané kopie] / Gabriele Beger In: nfd : Information - Wissenschaft und Praxis. - [Frankfurt a.m.] , è. 7 (2000), s Lit., pozn. Zmìny, ke kterým došlo v oblasti plateb autorských poplatkù (odmìn) za pøímo odeslané kopie autorských dìl v nìmeckých knihovnách v roce 2000, vycházejí z rozsudku Spolkového soudního dvora z února 1999 a opírají se mj. o ustanovení mezinárodního autorského práva (napø. Revidovaná úmluva bernská). Další projednávání této vìci se odehrávalo v rámci dohody uzavøené v kvìtnu 2000 mezi Komisí pro tantiémy Stálé konference Ministerstva kultury a Spoleèností na ochranu autorských práv ve slovesném a výtvarném umìní. Na základì výše uvedeného soudního rozhodnutí mají autoøi nárok na pøimìøenou odmìnu za zhotovení kopií svých dìl. Následné vyjednávání NÁRODNÍ KNIHOVNA, 11, 2000, è

2 o výši tìchto plateb dospìlo k uzavøení smlouvy o autorských odmìnách za zhotovení a odeslání kopií na základì pøímé objednávky uživatelù. Podaøilo se dosáhnout urèité diferenciace plateb jak podle kategorií uživatelù (snížení pro žáky, studenty a další obèany, kteøí se vzdìlávají), tak podle typù knihoven (veøejné knihovny, vysoké školy). Smlouva, která má platnost od 1. záøí 2000 do 31. prosince 2002, též stanovila povinnost veøejných knihoven hlásit poèet zhotovených a zaslaných kopií za každé ètvrtletí a také termíny plateb. Významnou souèástí èlánku je výklad pøedmìtu smlouvy a jejího vymezení vèetnì uvedení konkrétních pøíkladù týkajících se veøejných knihoven a vysokých škol (jde o problém velkého množství zhotovovaných a prostøednictvím poštovních zásilek, faxù a elektronické pošty odesílaných pøímo objednaných kopií studentùm v distanèním studiu, externím profesorùm a spolupracovníkùm a také o formy ohlašovací povinnosti v pøípadì kopií zhotovovaných na pøímou objednávku uživatele). Text doplnìn adresami potøebných úøadù a dalších institucí. 76. Centr nauèno-medicinskoj informacii : Na puti k meždunarodnomu sotrudnièestvu [Støedisko vìdeckých lékaøských informací : na cestì k mezinárodní spolupráci] In: Nauè. Techn. Bibl. - [Moskva] è. 5 (2000), s Sílící obecná tendence ke sblížení informaèních a knihovnických funkcí se projevuje i na oborové úrovni. V roce 1998 ruské zdravotnické knihovny z iniciativy Státní ústøední vìdecké zdravotnické knihovny pøijaly koncepci kooperace a integrace informaèních zdrojù zdravotnických knihoven a výstavby knihovnicko-informaèních støedisek. Popisuje se Støedisko vìdeckých zdravotnických informací (CNMI), které vzniklo v roce 1996 v Tomsku pøi vìdecké lékaøské knihovnì Sibiøské státní lékaøské univerzity, a to na základì dohody s knihovnami dalších zdravotnických zaøízení Tomska. Byl zpracován model informaèního prostøedí uživatelù-zdravotníkù, což bylo usnadnìno zkušenostmi z deset let trvajícího fungování sdružení Medicina na území mìsta. V jeho rámci spolupracují lékaøská univerzita, pìt vìdeckovýzkumných ústavù Tomského vìdeckého centra Sibiøského oddìlení Ruské akademie vìd, dva vìdeckovýzkumné ústavy Ministerstva zdravotnictví Ruské federace, zdravotnická a farmaceutická støední škola a zaøízení praktické medicíny. K vyjmenovaným zaøízením se pøipojila knihovna oblastní psychiatrické léèebny. Úèelem sdružení je ustavení a fungování CNMI jako koordinaèní struktury napomáhající lepší organizaci knihovních a informaèních služeb. Konkrétními smìry èinnosti jsou vytvoøení souborného elektronického katalogu fondù knihoven zdravotnických zaøízení Tomska, programu tréningových semináøù, výuka informaèní komunikace a organizace pøístupu ke zdrojùm, vytvoøení báze plných textù a vlastní webovské stránky, zpracování a realizace programu Vìdecký odkaz vìdcù v oblasti zdravotnictví. CNMI se stal organizátorem a garantem zapojení této regionální struktury do mezinárodních projektù zejména rusko-americké spolupráce. V èlánku je dále popsána struktura CNMI a prùbìh automatizace knihovny lékaøské univerzity. 77. EVANS, Terry D. - SMITH, Peter J. Flexible Delivery in Australia : origins and conceptualisations [Termín flexible delivery v Austrálii : pùvod a pojetí] / Terry D. Evans, Peter J. Smith In: FID rev. - [Haag] , è. 2-3 (1999), s Lit. Tématem èlánku je distanèní vzdìlávání, resp. ta jeho èást èi forma, která se nazývá flexible delivery (èesky snad pružná výuka ), a to z hlediska terminologického. V úvodu se autoøi snaží zmapovat užívání a definice termínù flexible learning/teaching a flexible delivery v rùzných typech vzdìlávání a v rùzných institucích australského vzdìlávacího systému. Dále je porovnávají se starším pojmem distanèního vzdìlávání ve dvou sektorech vzdìlávání - vyšším a odborném. Rozdílný vývoj v tìchto oblastech zpùsobil odlišnosti v definování pojmu flexible delivery - vždy jde o rozvolnìní vazby na èas a místo výuky. V odborném vzdìlávání je kladen dùraz na to, že klient reguluje obsah, posloupnost úsekù a délku trvání programu. Sektor vyššího vzdìlávání zdùrazòuje, že univerzitou vytvoøené a øízené programy jsou dodávány studentùm, kteøí pak mohou studovat v èase a místì, které jim vyhovuje. 78. FÓRIŠOVÁ, Marta Katalógy slovenských historických knižníc vyvezených z územia Slovenska [Katalogy slovenských historických knihoven vyvezených z území Slovenska] / Marta Fórišová In: Kniž. Inform. - [Martin] X. - 32, è. 7-8 (2000), s Pøíspìvek je napsán na základì výzkumu archivního materiálu v Univerzitní knihovnì (Egyetemi Könyvtár) v Budapešti a popisuje výsledky studia katalogù historických knihoven vyvezených z území Slovenska ve druhé polovinì 18. století - jedná se o více než 29 tisíc knih z pøevážnì jezuitských knihoven, které se v letech staly souèástí knihovny právì založené Budínské univerzity. Konkrétnì šlo o knihovny na území Bratislavy, Pezinku, Košic, Komárna, Prešova, Leopoldova, Levoèe, Banské Bystrice, Rožòavy, Spišského Podhradí, Banské Štiavnice, Žiliny, Skalice, Trenèína, Turce, Trnavy, Liptovského Mikuláše a Èerveného Kláštora. Autorka uvádí typovou, tematickou a jazykovou strukturu vyvezených fondù, postup, jakým byly po pøevozu do Budína zkatalogizovány, a popisuje samotné svazkové katalogy, zpùsob výbìru knih pro vývoz a etapy selekce. Co se týká jazykové struktury 262 NÁRODNÍ KNIHOVNA, 11, 2000, è. 5-6

3 vybraných souborù, pøevládala samozøejmì latina; pro nás je zajímavé zastoupení knih v tzv. slovakizované èeštinì (tiskárny v Žilinì, Trenèínì a ve Skalici) a knih z èeských tiskáren. Autorka podtrhává dobrý stav, pøehlednost a èitelnost budínských katalogù. Zdùrazòuje naléhavost studia katalogù konkrétních historických knihoven (vèetnì soupisù vyvezených knih) vùbec, nebo jde o cenné údaje o dobové vzdìlanosti a ètenáøství, o ètenáøských preferencích atd., které doplòují a pomáhají vytváøet komplexní obraz o dìjinách knižní kultury kterékoli zemì. 79. GIANNASI, Maria Julia - BERBEL, Neusi Aparecida Navas Distance-Learning for Information Professionals via the Internet [Distanèní studium prostøednictvím internetu urèené informaèním pracovníkùm] / Maria Julia Giannasi, Neusi Aparecida Navas Berbel In: FID Rev. - [Haag] , è. 2-3 (1999), s Lit. 14. Èlánek informuje o brazilském projektu, který se snažil ukázat možnosti rozvíjení rozumových schopností a kritického myšlení v kurzech distanèního studia prostøednictvím internetu. V úvodu autorky rozebírají vliv, který má vytváøení informaèní spoleènosti na nìkterá povolání. Dále se soustøeïují na informaèní sektor (tj. neomezují se na knihovníky) a na roli celoživotního vzdìlávání. Poèítaèe a moderní komunikaèní prostøedky umožòují vytváøet novou dimenzi distanèního vzdìlávání. Nové technologie mohou pøekonat oddìlení studentù a uèitelù v èase a prostoru (napø. využití videokonferencí). Na distanèní vzdìlávání po internetu byl zamìøen projekt distanèního vzdìlávání v Brazílii. Autorky uvádìjí nìkteré metodologické i konkrétní závìry týkající se organizace studia, hodnocení atd., které z projektu vyplynuly. 80. GORÈAKOV, V.V. Infosfera - novaja sreda obrazovanija [Infosféra - nové prostøedí pro vzdìlávání] / V.V. Gorèakov In: Nauè. Techn. Bibl. - [Moskva] è. 4 (1999), s Rusko pøekonává na cestì ke znalostní spoleènosti specifické tìžkosti, jejichž koøeny sahají do sovìtského období, kdy byl pøísnì kontrolován pøístup ke komunikaèním a informaèním prostøedkùm. Pøetrvává nedùvìra administrativy k tìmto prostøedkùm jako ke kanálu možného úniku tajných nebo jen prostì užiteèných informací, je malá zkušenost v oblasti fungování svìtového informaèního trhu, finanèní tìžkosti. V celém svìtì se pøitom znalosti a informace stávají strategickým zdrojem, informace je první potøebou trhu a konkurenceschopnosti. Rozšíøení informaèních technologií má i dùležitý aspekt humanitní. Vstup do globální informaèní spoleènosti pøedpokládá cílevìdomé zvýšení úrovnì informaèní kultury. Autor informaèní kulturu charakterizuje jako nový smìr, který vznikl v procesu formování infosféry (tu pak definuje jako souèást noosféry a jako nové univerzální intelektuální informaèní prostøedí, které je vytváøeno propojením globálních telekomunikaèních sítí a intelektuálních poèítaèových systémù). Jednou z cest zvýšení informaèní kultury je podpora pøístupu ke znalostem prostøednictvím støedního a vysokého školství. Tradièní struktura vzdìlávání je však vstupem informaèní reality pozmìòována, ne-li ohrožována (dostupnost alternativních struktur, oslabování tradièní úlohy univerzit jako shromažïovatele vìdomostí, levnìjší výuka v pøípadì mnohonásobného využití jednou vytvoøených elektronických výukových programù). Objevují se modely virtuálních vzdìlávacích zaøízení, lidé již nemusí chodit za znalostmi - naopak znalosti pøicházejí za lidmi atd. Pøi stále rychlejším rozvoji vìdy však zároveò roste dùležitost expertù, kteøí nedovolí lidstvem shromáždìné znalosti zaplevelit pseudovìdeckým balastem - spoleènost tuto funkci spíše svìøí univerzitním odborníkùm než poèítaèovým guru GOVER, Harvey - CASPERS, Jean Key Concepts in the Association of College and Research Libraries (ACRL) : guidelines for Distance Learning Library Services [Klíèové koncepce ve Sdružení vysokoškolských a vìdeckých knihoven (ACRL) : smìrnice pro služby knihoven dálkovému vzdìlávání] / Harvey Gover, Jean Caspers In: FID Rev. - [Haag] , è. 2-3 (1999), s Èlánek informuje o nové smìrnici týkající se služeb vysokoškolských a vìdeckých knihoven pro dálkové vzdìlávání, kterou zpracovala sekce pro distanèní vzdìlávání ACRL (ACRL - Association of College and Research Libraries - je souèástí American Library Association a sdružuje knihovny a knihovníky v USA i ve svìtì, kteøí slouží vysokým školám; v jejím rámci pùsobí DLS - Distance Learning Section). Smìrnice pøebírá mnohé z døívìjší verze z roku Z nového je dùležité napø. pøizpùsobení se tomu, že roste poèet škol, které nemají vlastní areál, kampus. Jejich existenci reprezentuje poèítaèové centrum a zamìstnanci. Smìrnice novì øeší také služby knihoven tìchto virtuálních škol napøíklad, jak poskytovat referenèní služby bez toho, aby se student dostavil k pultu, bibliografické a informaèní služby založené na využití poèítaèù, spolehlivý a bezpeèný pøístup do sítí vèetnì internetu, rychlé dodávání dokumentù, otevírací dobu apod. NÁRODNÍ KNIHOVNA, 11, 2000, è

4 82. KITO, Junko Le Kansai-Kan : Un second bâtiment pour la Bibliothèque nationale de la Diète du Japon [Kansai-Kan : druhá budova pro Národní a parlamentní knihovnu Japonska] / Junko Kito In: Bull. Bibl. France. - [Paris] , è. 6 (1999), s Národní a parlamentní knihovna Japonska zahájila v roce 1998 výstavbu nové budovy, která má být dokonèena v roce Její provizorní název je Kansai-Kan - staví se v Ósace ve vìdeckém a univerzitním mìsteèku Kansai. Bude tak vzdálena 500 km od vlastního sídla národní knihovny v Tokiu. Kansai-Kan má pomoci vyøešit nìkteré její problémy, pøedevším nedostatek skladovacích prostor, zavést nové druhy služeb v souladu s rozvojem informaèních technologií, organizovat spolupráci mezi knihovnami, rozvinout program výzkumu a vývoje, vzdìlávací program pro knihovníky a pracovníky informaèních služeb, být støediskem souborného katalogu veøejných knihoven, støediskem meziknihovních služeb a samozøejmì poskytovat služby v aglomeraci, která je druhou nejvýznamnìjší urbanistickou a prùmyslovou zónou Japonska. V Kansai-Kan má být vytvoøeno také dokumentaèní støedisko o Asii. Rozhodnutí o výstavbì a pøípravné práce spadají do zaèátku 80. let. Architektonickou soutìž vyhrál v roce 1996 nezávislý japonský architekt Fumio Toki, mj. autor nìkolika již realizovaných knihoven (napø. ústøední mìstské knihovny v Tokiu). Jeho návrh pøedpokládá v koneèné etapì budovu o celkové užitné ploše m 2 (kapacita skladiš - 20 milionù svazkù). Autor èlánku dále podrobnìji popisuje koncepci nové knihovny v porovnání s aktuální podobou Národní a parlamentní knihovny Japonska. Zajímavé je rozdìlení fondù a úkolù tìchto dvou knihovnických center. Stávající knihovna v Tokiu se má v budoucnu soustøedit na svoji funkci parlamentní a vládní knihovny a na funkci referenèní knihovny pro nejširší veøejnost. Efektivní øízení knihovny jako celku sestávajícího ze dvou geograficky znaènì vzdálených souèástí pøedpokládá maximální elektronizaci (uživatel by nemìl pocítit fakt rozdìlení fondu na dvì èásti). V závìru èlánku je poznámka o zámìru národní knihovny otevøít v roce 2000 Mezinárodní knihovnu dìtské literatury, èímž by poèet sídel knihovny ještì o jedno vzrostl. 83. KOLLÁROVÁ, Ivona Ako vytvori katalóg katalógov historických knižníc? [Jak vytvoøit katalog katalogù historických knihoven?] / Ivona Kollárová In: Kniž. Inform. - [Martin] X. - 32, è. 7-8 (2000), s Analytický a koncepèní pøíspìvek o tvorbì databází katalogù historických knihoven na Slovensku (struktura, metodika, údaje týkající se katalogù, knihoven, archivních pramenù atd.). Soupisy dochovaných dobových katalogù historických knihoven jsou dùležitou pomùckou pøi studiu knižní kultury, knihoven, spoleèenské funkce knihy, mj. též dùležitým zdrojem informací pro výzkum vývozù historických knihoven z území Slovenska. Pro tyto úèely není dostateèná pasportizace historických knihovních fondù, nebo ta je obvykle jen holým konstatováním souèasného stavu knihoven, resp. jejich dochovaných torz - bez informací o svozech, pøevozech, darech, nákupech, aukcích atd. První soupis katalogù vytvoøili ve Slovenské národní knihovnì pøed nìkolika desetiletími. Aktualizace takového soupisu a jeho konverze do elektronické podoby je potøebná. V souvislosti s koncipováním konkrétního postupu se pak vynoøuje øada otázek, na nìž je tøeba odpovìdìt pøed samotným vytváøením metodiky: co bude cílem této databáze, bude-li možné èi úèelné smìøovat k metodické a systémové univerzálnosti, ke kooperaci na nadnárodní úrovni, k systémovému sjednocení s metodami a prostøedím, v nìmž vznikají na Slovensku produkty retrospektivní bibliografie (ISBD(A), UNIMARC), je-li možné v pøípadì soupisu katalogù hovoøit o bibliografických údajích atd. Pùjde zøejmì o pragmatický pøístup k tvorbì metadat, pøièemž je tøeba navrhnout, jaké údaje budou sloužit pro popis katalogù, které z tìchto údajù mohou být selekèními a které by mìly být kompatibilní s národním systémem autorit atd. Autorka dále popisuje základní schéma metadat, které již je využíváno v první fázi tvorby databáze, naznaèuje smìr, jakým je tøeba se ubírat v pøípadì softvéru a vyjadøuje se k problému personálního zabezpeèení úkolu. 84. KRAFT, Jürgen Ziehen an einem Strang : Bibliotheksförderung im Land Brandenburg [Táhnou za jeden provaz : rozvoj knihoven v Braniborsku] / Jürgen Kraft In: Buch. Bibl. - [Bad Honnef] , è. 4 (1999), s Èlánek se zamìøuje na zásady øízení a financování sítì veøejných knihoven nìmecké spolkové zemì Braniborsko. Vìtší pozornost je vìnována zdrojùm a rozdìlování financí vzhledem k silnému kolísání objemu finanèních prostøedkù v prùbìhu 90. let. Do roku 1994 byly ještì k dispozici zdroje z kulturního programu pro infrastrukturu SRN, v roce 1995 pak napø. investice mohly být podporovány pouze z malého zbytkového obnosu, protože zemský snìm zákonem o financování obcí pøevedl odpovídající prostøedky na okresy a zemì už nemohla poskytovat žádné finance pro podporu knihoven. Tato situace si vbrzku vyžádala zmìnu politiky ve smyslu pøepracování seznamu pøíjemcù zemských financí (podpora nákupu fondù nyní smìøuje do velkých mìstských a regionálních knihoven, které mají doplòovací funkci, a do pojízdných knihoven) a zmìny priorit (byly-li do roku 1994 podporovány vedle doplòování fondù ještì výstavba, rekonstrukce a vybavení a v jednom období dokonce osobní a provozní náklady, 264 NÁRODNÍ KNIHOVNA, 11, 2000, è. 5-6

5 od roku 1995 jsou do programu dotací zahrnuty jen fondy a automatizace knihoven, jejich napojení na internetovou sí, zøízení multimediálních uèeben, MVS, sdružování knihoven za úèelem tvorby elektronických databází atd.). I za obtížnìjší finanèní situace je tak možno realizovat projekty rozvoje knihovních služeb. Zásluhu na tom má i tìsná spolupráce zemského ministerstva pro vìdu, výzkum a kulturu se zemskou správou veøejných knihoven. V závìru je uveden pøehled úkolù, které ministerstvo uložilo zemské správì veøejných knihoven, a ocenìní podpory ze strany zemské poboèky Nìmeckého svazu knihoven. 85. KÜBLER, Hans-Dieter Mann und Buch - ein Widerspruch? : Erkenntnisse aus der Leseforschung über ein weithin unbeachtetes Thema [Muž a kniha - jde to k sobì? : poznatky z prùzkumu èetby v málo sledované oblasti] / Hans-Dieter Kübler In: Buch. Bibl. - [Bad Honnef] , è. 7-8 (1999), s Lit. 24. Pøednáška na konferenci Spolku evangelických knihoven Vestfálska v bøeznu 1999 podává v první èásti pøehled prùzkumù èetby obyvatelstva SRN, které byly provedeny v 90. letech. Dále analyzuje tøi hlavní, obsáhlejší prùzkumy týkající se rozdílù mezi muži a ženami v intenzitì a charakteru èetby knih (zmínìna i jiná média). Podrobnì jsou porovnány závìry tìchto výzkumù, které se v mnoha ukazatelích liší. Vìtšina však zjiš uje, že ženy ètou víc, jinak, nìco jiného a z jiných dùvodù, a že v prùbìhu zhruba padesáti let celkovì klesá intenzita èetby a kniha ztrácí pro nìmeckého obèana pøitažlivost, a to nikoli jen vlivem rozmachu a obliby jiných médií. Poslední tøetina stati analyzuje závislost vztahu ke knize a èetbì na výchovì a prostøedí v rodinì, na pøirozených rozdílech chování a zájmù chlapcù a dívek a v neposlední øadì na tom, jaké jsou postoje soudobé spoleènosti ke knize a literatuøe. 86. LANDONI, Monica - BELL, Steven Information retrieval techniques for evaluating search engines : a critical overview [Techniky vyhledávání informací pro hodnocení prohledávaèù : kritický pøehled] / Monica Landoni, Steven Bell In: Aslib Proc. - [London] X. - 52, è. 3 (2000), s Lit. 15. Cílem autorù je pøispìt k urèité formì spolupráce mezi dvìma skupinami odborníkù: tìmi, kteøí se zabývají klasickými technikami vyhledávání informací, a tìmi, kteøí se zamìøují na prohledávání webovských stránek. Dnes již nelze považovat za adekvátní klasické techniky hodnocení zpùsobù vyhledávání informací. Uvádìjí se nìkteré alternativní pøístupy z posledních let jako odpovìï na tuto krizi. Zvláš chaotická je situace v hodnocení webovských prohledávaèù. Zde se autoøi pokoušejí stanovit pokyny pro jejich hodnocení. Patøí k nim rozhodnutí, pro koho máme vyhledávat, co a proè; stanovení vybraných kritérií a strategie (která z kritérií a jaké jejich kombinace splní cíle informaèního prùzkumu); dalším krokem je analýza zvoleného prohledávaèe, provedení experimentu s použitím pøedchozích krokù a analýza výsledkù. Dochází se k závìru, že spolupráce komunit používajících technik vyhledávání informací a webovských prohlížeèù bude v budoucnu nutná. Pøitom webovské komunitì by pomohly zkušenosti z interaktivního vyhledávání informací. Zároveò by mohla webovská komunita poskytnout užiteènou radu a pøíklady toho, jak se vypoøádat s nestandardními textovými sbírkami. Pøitom jsou si autoøi vìdomi toho, že sama tato spolupráce všechny problémy nevyøeší. 87. MUET, Florence Services et revues électroniques dans l enseignement supérieur : Synthèse de quelques enquètes récentes sur les usages [Elektronické služby a èasopisy ve vysokém školství : syntéza výsledkù nìkolika nedávných šetøení o jejich využívání] / Florence Muet In: Bull. Bibl. France. - [Paris] , è. 5 (1999), s Lit. 15. Porovnání výsledkù nìkolika studií zabývajících se souèasným stavem využívání elektronických služeb a zdrojù pøedevším ve vìdeckém a univerzitním prostøedí (se zamìøením na reálné uživatelské chování a na vyhodnocení pøíèin rùzného stupnì využití tìchto služeb a zdrojù). Studie byly provedeny v USA (Campus Computing Survey), ve Francii (ankety zadané Ministerstvem školství), v Kanadì (studie provedené ve dvou velkých univerzitách), v Holandsku (anketa realizovaná na vzorku tisícovky studentù, vyuèujících a vìdcù), ve Velké Británii (závìry experimentálního projektu online pøístupu k vìdeckým èasopisùm SUPERJOURNAL); další údaje pro srovnání pocházejí ze staršího projektu spoleènosti Elsevier nazvaného TULIP a provedeného v 9 velkých amerických univerzitách (The University Licensing Programme - jednalo se o elektronický pøístup k cca 80 vìdeckým èasopisùm). Výsledky srovnání jednotlivých studií jsou popsány v následujících okruzích: rostoucí využívání informaèních technologií a sítí, pøevaha využívání kolektivní infrastruktury (tj. poèítaèù a sítí pøístupných ve školách, univerzitách a knihovnách), rozdíly ve využívání mezi vyuèujícími a studenty, masivní využívání elektronické pošty (následované vzdálenými databázemi a teprve pak úèastí v diskusních fórech), slabší využívání internetu pro vyhledávání dokumentù (v internetu je stále preferována jeho funkce komunikaèní, z bibliografických zdrojù vedou online databáze, pak OPAC, minimální je využití plných textù; elektronické zdroje jsou považovány za doplòkové k tradièním zdrojùm), rozdíly ve využití nových zdrojù a médií podle disciplín, oèekávání a informaèní chování uživatelù elektronických èasopisù. Analyzované studie se zabývají oblastí, která se permanentnì vyvíjí, už tak je však zøejmé, že bude potøeba velkého úsilí, aby byl internet více využíván jako globální dokumentový NÁRODNÍ KNIHOVNA, 11, 2000, è

6 zdroj, a že knihovny budou mít dùležitou úlohu pøi integraci tohoto dokumentového potenciálu do vzdìlávání a výzkumu. 88. NIJHOFF, Michiel Museum libraries : from hidden treasures to treasured information centres [Knihovny muzeí : od skrytých pokladù k cenným informaèním centrùm] / Michiel Nijhoff In: INSPEL : Int. J. Spec. Libr. - [Berlin] , è. 1 (1999), s Pøíspìvek pøednesený na odborném semináøi sekce knihoven umìní IFLA v srpnu 1998 podává pøehled o fondech, automatizovaných sítích a službách nizozemských knihoven a muzeí specializovaných na historii umìní. Jsou jmenovány hlavní z nich, napø. nejvìtší vìdecká knihovna v daném oboru pøi Královské knihovnì v Haagu, rozsáhlá knihovna Øíšského muzea umìní (The Rijksmuseum) v Amsterodamu a knihovna muzea Boijmans Van Beuningen v Rotterdamu, kde autor pøíspìvku pracuje. Informace o této knihovnì jsou podrobnìjší, s dùrazem na unikátní zvláštní fond surrealismu, pøedevším knih a periodik z let 1920 až 1950, s pøehledem aktivit ve prospìch uživatelù a veøejnosti a perspektiv rozvoje (retrospektivní katalogizace fondù, širší zpøístupnìní studentùm a specialistùm). Struènì jsou popsány hlavní platformy, na nichž se rozvíjí spolupráce knihoven v oblasti umìní: støedisko pro automatizaci knihoven PICA a OKBN (Overleg Kunsthistorische Bibliotheken Nederland - Spolek knihoven umìní). Autor upozoròuje také na mìnící se úlohu knihoven v muzeích umìní, které jsou konfrontovány se stále stoupajícím poètem uživatelù. Dùvodem tohoto rùstu je v Nizozemsku snižování rozpoètù vysokoškolských knihoven na akvizici na jedné a rùst úèastníkù postgraduálního vzdìlávání na druhé stranì, a také extrémnì vysoká pracovní mobilita. 89. PARK, Soyeon Usability, User Preferences, Effectiveness, and User Behaviors When Searching Individual and Integrated Full- Text Databases : Implications for Digital Libraries [Použitelnost samostatných a integrovaných plnotextových databází, uživatelské preference, efektivita a chování uživatelù : dùsledky pro digitální knihovny] / Soyeon Park In: JASIS : J. Amer. Soc. Inform. Sci. - [New York] , è. 5 (2000), s Lit. V typické digitální knihovnì si uživatelé vybírají správnou databázi z mnoha rùzných informaèních zdrojù a pracují vždy s jednou databází. Pak pøed nimi vyvstane problém, jak provedenou práci využít pøi práci s další databází, a nakonec - když využili všech databází, s nimiž potøebovali pracovat - jak integrovat výsledky získané ze všech tìchto odlišných databází. To je základní problém v prostøedí digitální knihovny: jak podporovat efektivní interakci uživatelù s heterogenními a distribuovanými informaèními zdroji. V popisované studii se porovnávala použitelnost databází, uživatelské preference, efektivita, chování uživatelù pøi vyhledávání v systémech, které umožòují interakci s nìkolika databázemi prostøednictvím spoleèného rozhraní (common interface), jako by to byla jedna integrovaná interakce, a to v experimentu v prostøedí TREC (Text Retrieval Conference) a s využitím systému HERMES jako spoleèného rozhraní a systému HERA jako pøíkladu integrovaného rozhraní. Z 28 zkoumaných subjektù (dobrovolníkù) vìtší množství preferovalo spoleèné rozhraní pøed integrovaným, zejména proto, že mohli mít vìtší kontrolu pøi volbì databáze. Subjekty byly také spokojenìjší s výsledky získanými pøi práci se spoleèným rozhraním atd. Výsledky ukazují na to, že všeobecnì pøijímaný pøedpoklad (týkající se vyhledávání informací) o tom, že integrovaná interakce pøedèí jiné interakce, musí být revidován; dále na to, že je dùležité umožnit uživatelùm vìtší kontrolu pøi práci v distribuovaném prostøedí; pro úèely digitální knihovny je dùležité charakterizovat rùzné databáze (jde o podporu volby integrace uživatelem); na to, že nìkteøí uživatelé preferují možnost kontroly a pøitom jsou stále pro to, aby výsledky byly spojeny dohromady. Zdùrazòuje se potøeba dalšího výzkumu z toho dùvodu, že vìtšina studií tohoto druhu se pøi zkoumání problému soustøedila na technickou stránku a na otázky výkonnosti, nikoli na problémy interakce. 90. PEROL-ISAACSON, Dominique - LAMY-FAURE, Catherine - SABATIER, Isabelle Entre tradition et innovation : Les pratiques des chercheurs en économie/gestion [Mezi tradicí a inovacemi : informaèní chování vìdcù zabývajících se ekonomií a øízením] / Dominique Perol-Isaacson, Catherine Lamy- Faure, Isabelle Sabatier In: Bull. Bibl. France. - [Paris] , è. 5 (1999), s Autorky pøedstavují vìdeckou knihovnu paøížské univerzity Paris-Dauphine a pøedevším pak informaèní chování vìdeckých pracovníkù z oblasti ekonomie a øízení. Z analýzy každodenní praxe vìdecké práce vyplývá: pøi vyhledávání primárních textù dávají vìdci pøednost tradièním papírovým zdrojùm, zvláštì se to týká okruhu základních èasopisù v oblasti výzkumu, kterou soustavnì sledují; využívání plných textù na elektronických nosièích je vnímáno jako rozšíøení dokumentové nabídky knihovny; virtuální knihovna je chápána jako prodloužení tradièní knihovny; online vyhledávání má mezi vìdci vìtší popularitu než využívání CD-ROM (ty jsou považovány za produkty urèené spíše studentùm a navíc hùøe manipulovatelné). Autorky formulují dùvody, které problematizují využívání bibliografických databází, a již jsou zpøístupòovány online nebo na CD-ROM: excerpovaná literatura je témìø výhradnì anglosaského pùvodu, retrospektiva není pøíliš hluboká (vìdci zdùrazòují, že u mladých 266 NÁRODNÍ KNIHOVNA, 11, 2000, è. 5-6

7 doktorandù, kteøí se orientují výhradnì na internet èi online databáze, se objevuje závažná neznalost vìdeckých publikací z 60. a 70. let) atd. Dotýkají se také problému dostupnosti šedé literatury, sborníkù z kolokvií a numerických údajù (makroekonomické statistiky, burzovní a bankovní údaje, úèetní údaje podnikù - tato oblast je již výhradnì doménou elektronických nosièù, pro univerzitní knihovny však jejich zpøístupnìní pøedstavuje velkou finanèní zátìž). Autorky rekapitulují funkce, které by vìdecká knihovna mìla rozvíjet na základì poznatkù získaných z podobných analýz: sledování vývoje technologií a produktù, nabídka online produktù k testování, vyhodnocování internetových sitù, programy øízení osobních bibliografií a digitalizovaných dokumentù - s cílem dodat každému vìdci co nejrychleji informaci personalizovanou a pertinentní. Informaèní zdroje zmínìné v textu: Advances in, Research in, Journal of Economic Literature (resp. CD-ROM Econlit), ABI-Inform, Business Periodicals on Disc, ProQuest Direct, Dissertation Abstracts, DataStream. 91. PETERMANEC, Zdenka Avtorske pravice za knjižnièno gradivo posebne vrste [Autorské právo a speciální knihovní dokumenty] / Zdenka Petermanec In: Knjižnica. - [Ljubljana] , è. 1 (1999), s Lit. 15, pøíl. Èlánek pøibližuje snahu knihoven o dosažení vyváženého stavu mezi autorským právem Slovinska a mezinárodními doporuèeními (IFLA, EU), respektováním autorského práva na jedné stranì a naplòováním práva obèanù na informace na stranì druhé. Autorské právo se ve Slovinsku øídí zákonem o autorských a pøíbuzných právech, který zabezpeèuje práva autora k dílu i v pøípadì zhotovování rozmnoženin tìchto dìl v knihovnách. Knihovnám je napø. povoleno zhotovit pouze 3 kopie již vydaného konkrétního autorského díla, rozmnožování autorských dìl pro osobní potøebu uživatele je omezeno (nesmí se okopírovat napø. celá kniha, pokud od jejího vydání neuplynula doba dvou let, z èasopisu je možno zhotovit kopii pouze jednoho èlánku, z monografií a souborných dìl je povoleno okopírovat pouze 5 % z celkového poètu stránek atd.). S cílem zjistit, jaká je praxe v pøípadì odborných prací, které jsou výsledkem studia, postgraduální a doktorandské pøípravy, byla fakultní knihovnou Univerzity v Mariboru provedena anketa ve slovinských vysokých školách a univerzitách (šlo navíc též o zjištìní, jaké jsou formy jejich akvizice, ukládání, dostupnost, využívání zájemci z øad studentù, kopírování atd.). Vìtšina z 39 zúèastnìných vysokoškolských knihoven v anketì deklaruje, že pracují s tìmito speciálními dokumenty a zpøístupòují je zájemcùm. Uvedeno srovnání se stavem ve vybraných univerzitách v SRN (Bayreuth) a Velké Británie (Oxford). Pøílohu èlánku tvoøí ukázka tiskopisu žádanky o zhotovení kopie dokumentù z knihovních fondù pro osobní potøebu uživatele. 92. SARKISSIAN, D.B. - NESTEROV, O.P. Russian state policy regarding information support for science, technology and education [Ruská státní politika v informaèním zajiš ování vìdy, techniky a vzdìlávání] / D.B. Sarkissian, O.P. Nesterov In: FID Rev. - [Haag] , è. 1 (1999), s Dva vedoucí pracovníci Všeruského ústavu vìdeckých a technických informací (VINITI) seznamují se zákony, které vyšly v Rusku v oblasti VTI v uplynulých letech, zejména s usnesením z roku 1997 O zajiš ování státního systému VTI. O tomto systému, známém v Rusku pod zkratkou GSNTI (Gosudarstvennaja sistema nauènoj i technièeskoj informacii), jeho organizaci, složkách, úkolech a VINITI jako jeho vedoucí instituci je dána podrobná informace. Pøipomenuty problémy vytváøení informaèní infrastruktury v Rusku, napø. komunikace elektronickou poštou, budování databází a zajištìní online pøístupu k národním a zahranièním databázím. V oblasti školství a vzdìlávání jde hlavnì o zavádìní informaèních technologií, výcvik pedagogù v jejich využívání, rozšíøení pøístupu k internetu a dobudování systému distanèního studia (existuje Federální program rozvoje jednotného systému distanèního vzdìlávání). Autoøi zdùrazòují snahu Ruska integrovat svoje informaèní a vzdìlávací systémy do mezinárodního informaèního prostøedí, spolupráci VINITI s èetnými zahranièními institucemi a pøínos informaèních projektù rozpracovaných v Rusku pro globální informaèní a telekomunikaèní systémy (program UNESCO-UNIDO- Russia: World Technological University, program DESCOP - Distance Education in a New Environment). 93. SMIRAGLIA, Richard P. - LEAZER, Gregory H. Derivative Bibliographic Relationships : The Work Relationship in a Global Bibliographic Database [Odvozené bibliografické vztahy : pracovní vztah v globální bibliografické databázi] / Richard P. Smiraglia, Gregory H. Leazer In: JASIS : J. Amer. Soc. Inform. Sci. - [New York] , è. 6 (1999), s Lit. Výzkum bibliografických vztahù všeobecnì a odvozených (derivativních) bibliografických vztahù zvláš je stále ve fázi explanatorní. Pøispìt k rozvoji kontroly bibliografických prací pøedpokládá dùkladné pochopení jejich podstaty, k nìmuž mùže vést konstituování tzv. bibliografických rodin. Tìmi se míní množina pøíbuzných bibliografických prací, které jsou nìjakým zpùsobem odvozeny od základního díla (progenitora). Uvádí se taxonomie derivativních vztahù podle Smiraglii (od soubìžného vydání, dalších vydání, pøekladù, úprav a výtahù NÁRODNÍ KNIHOVNA, 11, 2000, è

8 po zvukovou èi vizuální prezentaci). Smiragliova pozorování frekvence a rozsahu derivativního vztahu a bibliografických rodin jsou aplikována na globální bibliografickou databázi OCLC WorldCat (zkoumá se podíl prací, které jsou èleny bibliografických rodin, velikost každé rodiny, bibliografické charakteristiky, které mohou být asociovány s existencí nebo rozsahem odvozených bibliografických vztahù, frekvence, s níž se objevuje každý druh vztahu, a komplexita bibliografických rodin). Napøíklad jádro bibliografické populace amerických akademických a vìdeckých knihoven tvoøí práce (rodiny prací) podobného charakteru: 2/3 prací jsou v angliètinì, 1/2 pochází ze Spojených státù, 2/3 vznikly po roce 1960 atd. Zdá se také, že velikost bibliografické rodiny má vztah k její oblibì. Vìtšina bibliografických rodin se konstituuje brzy po vydání progenitora atd. 94. STEVENSON, Iain The liveliest of corpses : trends and challenges for the future in the book publishing industry [ Nejživìjší mrtvoly : Trendy a výzvy pro budoucnost knižního vydavatelského prùmyslu] / Iain Stevenson In: Aslib Proc. - [London] X. - 52, è. 4 (2000), s Lit. 3. Uvádí se pøehled oèekávaných a skuteèných hrozeb knižnímu vydavatelskému prùmyslu vyplývajících z elektronického uchovávání, správy a šíøení informací. Všeobecnì se pøipouští, že nikdy v dìjinách nebyl vydavatelský prùmysl pod takovou hrozbou okamžitého a úplného vyhubení jako nyní. Je pravda, že knihy byly již døíve ohrožovány filmem, rozhlasem, televizí a pøežily a že dokonce tato média pøispìla k rozvoji knih (televizní seriály vycházející knižnì, scénáøe filmù a divadelních her apod.). Dnes umožòuje internet a jeho grafická složka - webovské stránky - témìø neustálý pøístup k informacím. Je ale také pravda, že vydavatelský prùmysl je orientován obsahovì, nikoli technicky (jde o to, co se vydává, nikoli na jakých strojích ). Vždy byl ponìkud izolován od technického rozvoje a jeho nejhorších dopadù tím, že se soustøedil na uchování kvality a na dùvìryhodnost informací, které poskytuje. Na druhou stranu musí v souèasné dobì èelit dalším významným hrozbám,jako jsou globalizace (budování nadnárodních vydavatelských korporací, které povede ke zhroucení tradièního územního dìlení sfér), ochrana duševního vlastnictví, technický vývoj (napø. tisk knihy na poèkání) a knižní distribuce a prodej (moderní knihkupectví napojená na internet a èasto sloužící zároveò jako kavárna èi bar). Tištìné slovo se jistì zmìní tváøí v tváø elektronice, ale spolehlivá pøedpovìï praví, že dìdicové Gutenberga a Caxtona se mohou tìšit na jeho další tisíciletí. 95. TYGAR, J.D. - WHITTEN, Alma Why isn t the Internet secure yet? [Proè ještì není internet bezpeèný?] / J.D. Tygar, Alma Whitten In: Aslib Proc. - [London] X. - 52, è. 3 (2000), s Lit. 1. Futurologové nám slibují, že internet bude brzy hlavním prostøedkem komunikace, øízení, zábavy, obchodu a vzdìlání. Lidé na celém svìtì budou spojeni v jedné, snadno použitelné univerzální síti, která pøinese novou renesanci demokracie a velkého toku poznání. Tyto pøedpovìdi reflektují urèitý stupeò technického optimismu - zlatý vìk internetu nastane teprve tehdy, až bude internet bezpeèný. Vìdci pracují na bezpeènosti sítì již 30 let a vymysleli øadu nových úèinných metod: techniky kryptografie chránící informace, které jsou pøenášeny nebo uchovávány v nìjakém distribuovaném systému; techniky pro kontrolu pøístupu k síti, které umožòují vlastníkùm informací pøesnì urèit, kdo mùže mít k tìmto informacím pøístup; techniky umožòující elektronický obchod, které dovolují držitelùm práv k duševnímu vlastnictví požadovat poplatky za pøístup k informacím, jichž jsou autory; techniky pro ochranu informaèního prostøedí umožòující bezpeèný pøenos kódù. Pøesto internet dosud bezpeèný není (a autoøi váhají kladnì odpovìdìt na otázku, zda za deset let bude bezpeènìjší než dnes). Zásadní problém tkví v obtížné použitelnosti bezpeènostních technik. Navíc se uživatelé informací musí nauèit být zodpovìdní za svoji vlastní bezpeènost na síti. Nejmocnìjší zbraní v arzenálu bezpeènostních pomùcek je kryptografie. Mùže zabezpeèit pøenos informací, ochranu smluv, soukromých dat i potvrdit integritu informací. Potíž je ale v tom, že lidé nevìdí, jak ji používat. Bezpeènostní techniky musí být jednoduché a jasné a sem bude smìøovat i tlak veøejnosti. 96. WEHNERT, Karl-Ernst Herzstück des Juridicums : Neue Zweigbibliothek Rechtwissenschaft an der Martin-Luther-Universität Halle- Wittenberg [Srdce Juridica, nové budovy právnické fakulty : nová právnická knihovna Univerzity M. Luthera v Halle-Wittenbergu] / Karl-Ernst Wehnert In: Buch. Bibl. - [Bad Honnef] , è. 5 (1999), s Øeditel knihovny, která je poboèkou Univerzitní a Zemské knihovny Saska-Anhaltska, seznamuje s výstavbou a øešením prostorù nové budovy právnické fakulty a její knihovny v Halle, v areálu zvaném Juridicum (výstavba probíhala v letech ). Provádí ètenáøe knihovnou od pøízemní vstupní haly, z níž vede široká chodba (sloužící zároveò jako výstavní prostor) k výpùjènímu protokolu, informaèní službì a službì dozoru, dále pøes jednotlivá terasovitì ustupující podlaží zavìšená uvnitø sklenìného kvádru, na nichž jsou situována pracovní místa uživatelù a vìcnì roztøídìné knižní fondy ve volném výbìru. Užitná plocha knihovny pøedstavuje 2800 m 2, z toho 100 m 2 jsou skladištì a kanceláøe, 225 m 2 zaujímá computerpool (má 60 pracovních stanic, což je v souèasné dobì asi 268 NÁRODNÍ KNIHOVNA, 11, 2000, è. 5-6

9 nejvíc ze všech nìmeckých vysokých škol) a celých 2400 m 2 ètenáøská plocha. Studující mají k dispozici 284 pracovních míst, 12 kabin pro doktorandy je ve zvláštním traktu. Kapacita volného výbìru je sv. (t.è. rozmístìno sv.), sv. je ve skladu. Knihovna má šatnu pro 360 návštìvníkù, zajímavým detailem je parlatorium. V závìru je shrnuto hodnocení novostavby - celkovì vyznívá kladnì, jsou však zmínìny i nìkteré nedostatky (napø. problém hluku v pomìrnì velkém otevøeném prostoru). 97. ZACHAROV, Aleksandr Grigor jeviè - MEŠALKIN, Lev Dmitrijeviè - DUBROV, Aleksandr Petroviè Rol fundamental nych bibliotek v informacionnom obespeèenii nauènych issledovanij [Úloha základních vìdeckých knihoven pøi informaèním zabezpeèení vìdeckého výzkumu] / Aleksandr Grigor jeviè Zacharov, Lev Dmitrijeviè Mešalkin, Aleksandr Petroviè Dubrov In: Nauè. Techn. Bibl. - [Moskva] è. 11 (1999), s Informaèní exploze, kterou zažívá souèasná vìda, nutí k novému pohledu na funkce základních vìdeckých knihoven ( fundamental naja biblioteka - oznaèení pro velké vìdecké knihovny v systému Ruské Akademie vìd - pozn. red.). Ty by mìly pøejít k aktivnìjším formám èinnosti a stát se analytickými a informaèními støedisky vìdy - hodnotit informaèní zdroje, poskytovat vìdcùm velmi adresné služby a optimalizovat akvizici. Autoøi pøedkládají program zvýšení úlohy, tj. rozšíøení funkcí základních knihoven v informaèním zabezpeèení vìdeckého výzkumu. Ústøedním èlánkem programu je nová technologie hodnocení informativnosti (úplnosti, významu a aktuálnosti) souboru zdrojù a využití podobného hodnocení pro optimalizaci akvizice. Ve své práci používají mj. metody z oblasti aplikované statistiky. Zdùrazòují dùležitost zapojení uživatelù, zejména kolektivních. Pøedložená technologie otevírá též nové možnosti pøi studiu reálné dynamiky rozvoje jednotlivých vìdeckých smìrù. Odlišuje se od mìøení informativnosti provádìného v americkém ISI (Institute for Scientific Information), nebo její prioritou jsou vìdomosti odborníka, nikoli formální konstrukce vycházející z citací. Dále jsou popsány zkoumané základní pojmy a okruhy problémù: inovace ve vìdì a její odraz v informaèních zdrojích, nové funkce knihoven (knihovna jako støedisko aktivnì vyhledávající nové údaje o využití informace ve vìdeckém procesu, práce na systemizaci rozvíjejících se vìdeckých smìrù jako souèást hodnocení informativnosti vìdeckých publikací). Pøi systémové analýze úlohy a èinnosti základních knihoven autoøi sledují: rùzné druhy informaèních zdrojù (podán jejich výèet), uživatele informací (zdùraznìna vìdecká pasportizace kolektivních uživatelù, soupisy zkoumaných témat), ukazatele, na jejichž základì je formulováno hodnocení kvality a využití informací, bibliometrické charakteristiky informaèních zdrojù, ukazatele èinnosti knihovny (jak kvantitativní - absolutní, tak ukazatele vztažené ke konkrétnímu vìdeckému smìru), zásady optimální akvizice. 98. ŽDANOVA, Tamara Anatol jevna Problematika nauènych issledovanij v oblasti formirovanija fondov bibliotek : nekotoryje akcenty [Problematika vìdeckého výzkumu v oblasti budování fondù knihoven : nìkteré akcenty] / Tamara Anatol jevna Ždanova In: Nauè. Techn. Bibl. - [Moskva] è. 6 (1999), s Lit. 33. Autorka si klade za cíl popsat specifické zvláštnosti budování knihovních fondù, které jsou charakteristické pro souèasné období, a nìkteré pøístupy, které se objevují ve vìdeckém zkoumání knihovních fondù a jejich budování zvláštì z hlediska organizace informaèního zajištìní vìdcù a specialistù. Zdá se, že velmi brzy bude pro charakteristiku knihovny rozhodující nikoli objem fondù, ale zpùsob, jakým zprostøedkovává pøístup k informacím, kvalita vlastních lokálních databází a jejich operativnost, úplnost a pøesnost zodpovídání dotazù, celková kvalita informaèních služeb. Pøesto funkce budování a ochrany fondù jako základny rozvoje vìdy, ekonomiky, vzdìlání a kultury zùstává. V knihovní vìdì se objevuje nový termín - øízení kvality budování fondù a analyzují se vnìjší a vnitøní faktory ovlivòující tvorbu fondù. Vznikla potøeba vytvoøit nový organizaènì technologický model budování fondù, pøehodnotit tradièní operace a jejich posloupnost v souvislosti s automatizací, stanovit kritéria pro hodnocení publikací a vìdecko-informaèní zázemí procesu budování fondù, zabývat se otázkou vìdeckého øízení fondù, vytváøením strategických modelù jejich rozvoje a adaptaèními mechanismy. Novì je tøeba interpretovat stará témata: knihovní jádro, jednotný fond knihovního systému a jeho ústøední knihovny, kritéria výbìru dokumentù, informaèní základna pro pøijímání rozhodnutí na úrovni øízení procesu budování fondù atd. Dále je podán pøehled základních smìrù výzkumu budování fondù v 90. letech v Rusku s pøíklady øešení nìkterých konkrétních problémù pøedevším ve velkých vìdeckých knihovnách. Popsány základní tendence a zmìny, které je dle autorky možno oznaèit za obecné: zvýšená potøeba systému informací a analýz týkajících se knižního trhu, zmìny organizaèních struktur na daném úseku v knihovnách, chybìjící analýzy funkèních specifik, odborných pøedpokladù a potøeb odborné pøípravy akvizitérù. NÁRODNÍ KNIHOVNA, 11, 2000, è