Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)"

Emilie Říhová
před 5 lety
Počet zobrazení:

1 Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

2 Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a neživými částmi atmosféry, litosféry a hydrosféry Abiotické (neživé) prostředí organizmy (živočichové, rostliny, mikroorganizmy)

Biogeochemické cykly Anorganické prvky & sloučeniny jsou přijímány autotrofy a přeměňovány na komplexní organické atmosféra biosféra molekuly

3 Biogeochemické cykly Anorganické prvky & sloučeniny jsou přijímány autotrofy a přeměňovány na komplexní organické atmosféra biosféra molekuly komplexní organické molekuly jsou přeměňovány v potravních řetězcích a částečně uvolňovány zpět ve formě prvků nebo anorganických sloučenin hydrosféra litosféra

4 Ekosystém Ohraničený ekologický systém, který se skládá z organizmů, které žijí v určitém prostoru a čase, a z prostředí, s kterým se vzájemně ovlivňují. Biotické a abiotické procesy Sociální procesy

5 Ekosystém Organizmy na určitém prostoru Organizmy v interakcích s prostředím Tok energie definován trofickou strukturou, diverzitou a koloběhem živin Otevřený systém (energie, látky kontinuálně přenášeny přes hranice ekosystému) Klima, litosféra a vliv člověka jsou vnějšími (nezávislými) proměnnými

6 Ekologie ekosystémů: Studuje interakce mezi organizmy a jejich abiotickým (neživým) prostředím jako integrovaný (celkový, propojený) systém

7 CO 2 Jednoduchý model ekosystému 1 atmosféra CO 2 CO 2 CO 2 živočichové rostliny půda dekompozitoři fixace CO 2 respirace potrava

8 Základní pojmy Látky v přírodě definovaný prostor definované množství nemohou se ztratit Zásobníky si látky vyměňují zásobník (pool) tok (flux) Zásobník 1 tok tok Zásobník 2 látky do zásobníku vstupují látky ze zásobníku vystupují látky v zásobníku zůstávají určitou dobu vstup (input) výstup (input) doba zdržení (residence time) vstup A C B výstup rychlosti toku společně s velikostí zásobníků cyklus živin

9 Studium založeno na: Zákonu zachování hmoty - bilance živin (mass balance budget) 1. Systém v rovnováze toky jsou v rovnováze a vstup = výstup (input = output) 2. Prvky se akumulují v ekosystému, vstup > výstup a ekosystém se stává zásobárnou (jímkou) živiny (storage, sink) 3. Prvky ubývají z ekosystému vstup < výstup ekosystém se stává zdrojem živin ( loss, source) Zákonu zachování energie Energii nelze vyrobit ani zničit, ale pouze přeměnit na jiný druh energie.

10 Prostorové měřítko Globální cykly Lokální cykly Části ekosystémů Ekosystémy (povodí)

11 Globální ekosystém Příklad problematiky Ekosystémy různá velikost Jak odlesňování ovlivňuje globální klima? různé úrovně studia různé metody různá časoprostorová měřítka povodí Lesní ekosystém Půdní ekosystém Jak odlesňování ovlivní kvalitu vody v okolních městech? Jak odlesnění ovlivní půdní živočichy? Jak biota ovlivní zvětrávání hornin? Upraveno podle Chapin 2002

12 10 3 atmosféra 10-3 porost půda 10-9 mikroorganismy Časové měřítko dny měsíce roky

13 Vědy o Zemi souvislosti Ekonomická ekologie Klimatologie Socio-ekologie Hydrologie Ekologie ekosystémů Ekologie společenstev Vědy o půdě Ekologie populací Geochemie Fyziologická (funkční) ekologie Interdisciplinarita, důraz na interakce mechanismy

14 Co je dobré si zapamatovat 1. Tok energie a koloběhy látek v ekosystému jsou vzájemně propojené 2. Prostředí ovlivňuje organizmy a naopak organizmy ovlivňují prostředí, ve kterém žijí (zpětnovazebný efekt)

15 Hydrologický cyklus

16 Zásoba vody na Zemi (oceány: 1348 x 10 6 km 3 (97.39%)) atmosféra: x 10 6 km 3 (0.001%) oceanworld.tamu.edu/.../hydrocycle.html

17 Pohyb vody v suchozemském ekosystému

18 Tok energie Krátkovlnné záření dlouhovlnné záření Skleníkový efekt atmosféry bez atmosféry vodní páry, Plyny (CO 2, CH 4, NO x ) s atmosférou

19 Relativní podíl plynů na skleníkovém efektu

20 Tok energie 1. Vstupující sluneční (krátkovlnné) záření 30% odraženo a rozptýleno Reflected = odražené Scattered = rozptýlené Absorbed = pohlcené Sluneční konstanta 1,38 kwm -2 (1380 Wm -2 ) 70% pohlceno Albedo = (odražené a rozptýlené záření)/dopadající záření

21 2. Bilance energie mezi atmosférou a povrchem Země Oslunění! Vesmír 2007, 11 Dopadající záření odražené záření Z dlouhodobého hlediska je Země ve stadiu energetické rovnováhy. krátkovlnné záření dlouhovlnné záření

22 Propojení toku energie a hydrologického cyklu

23 Evapotranspirace (ET) Evapotranspirace = Evaporace + Transpirace E = evaporace = přímý výpar z povrchů T = transpirace = ztráta vody listovými průduchy

24 Hydrologický cyklus je základem fungování všech BGCh cyklů Sluneční energie Hydrologický cyklus via evapotranspiraci (viz bilance energie a rozdělení energie v ekosystému) Cykly živin via biologické procesy (rozpouštní živin, transport v ekosystému) Evapotranspirace = odpar s povrchu + transpirace rostlin

25 Pozor na čísla!!! Globální cyklus C GPP = hrubá primární produkce R P,D = respirace rostlin (P) a půdy (D dekompozice) Toky v g za rok, zásobníky v g (= kg = 10 9 t) V anglickém textu, desetinná čárka vždy odděluje tisíce

26 100 % 50 % Hrubá primární produkce (GPP ) - respirace autotrofů (temnostní resp., kořeny) čistá primární produkce (NPP) - respirace heterotrofních organismů Nadzemní produkce: nadzemní části rostlin, mechy, řasy, lišejníky, Podzemní produkce: kořeny rostlin a rhizodeponie Hrubá = gross Čistá = net 5 % čistá produkce ekosystému (NEP) živá a mrtvá biomasa rostlin, živočichů a půdní org. hmota vytvořená za časovou jednotku Půdní organická hmota: celosvět. zásoba = 1,5 x g C 2-3 x více než v nadzemní biomase rostlin závisí na : NEP (NPP) abiotických faktorech (hlavně vlhkost a teplota) ekosystém produkce kořenů (% NPP) lesy mírného pásu louka mírného pásu step 50 polopoušť 12 zemědělské půdy: kukuřice, soja 25 produkce rhizodeponií: 1-30% HPP

27 celková zásoba C v suchozemských ekosystémech BIOMASA 620 Gt C CO 2 Fotosyntéza autotrofní respirace ATMOSFÉRA 720 Gt C opad CO 2 půdní respirace Gt C/rok Nerozložené zbytky Upraveno podle Gleixner 2001 Půda (SOM) 1580 Gt C Mikrobní biomasa Mikrobní metabolity SOM=půdní organická hmota

28 Změny koncentrace CO 2 v atmosféře Vesmír 2007, 11

29 Cyklus C - suchozemský ekosyst. R = respirace F = tok

30 Vstup uhlíku do cyklu C procesy fotosyntézy, místo propojení toku energie, hydrologického a C cyklu Sluneční energie H 2 O (transpirace) O 2 (fotosyntéza) CO 2 Stomata CH 2 O Rubisco, karboxylační enzymy (C3, C4 a CAM rostliny) Regulace transpirace a vstupu CO 2 otevírání/zavírání průduchů (stomatal conductance) Trade off mezi ztrátou vody a spotřebou CO 2

lightning 3 Leaching, eutrophication Globální cyklus N Toky v 10 15 g

31 lightning 3 Leaching, eutrophication Globální cyklus N Toky v g za rok, zásobníky v g Z hlediska lidské činnosti: NH 3, N 2 O, NO x

32 Zjednodušený terestrický cyklus N Mrtvá org. hmota DON NH 4 + Nitrifika ce NO 3 - Mikrobní biomasa Půdní živočichové Půda je nejdůležitějším místem přeměn

33 Globální cyklus fosforu

34 Cyklus P - srovnání s cyklem N E = eroze a odnos

Podobné dokumenty

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a